Nová belgická vláda klade důraz na jadernou energetiku, která má být do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění energetické bezpečnosti a dosažení klimatických cílů země. V roce 2025 byl zrušen zákon z roku 2003, podle něhož mělo dojít k postupnému opuštění jaderné energie. Vláda pracuje na restartu jaderného průmyslu, jehož součástí má být prodloužení životnosti dvou reaktorů, které jsou ještě v provozu (Doel 4 a Tihange 3), a podle možností ještě oživení některých odstavených reaktorů. Francouzská společnost Engie, která jaderná zařízení vlastní, však již do budoucna s jadernou energetikou nepočítá a nechce se v ní angažovat nad rámec dříve dosažených dohod (tj. prodloužení činnosti dvou fungujících reaktorů do r. 2035). Proto vláda uzavřela s Engie dohodu o smlouvě budoucí, která jí dává možnost do 1. října 2026 uzavřít dohodu o odkoupení kompletního belgického jaderného parku. Současně je zastavena demontáž odstavených reaktorů.

V rámci nové energetické strategie představila vláda ambiciózní plán na zajištění 4 GW výkonu z nových jaderných zdrojů. Strategický harmonogram počítá s postupným nasazováním technologií: od malých modulárních reaktorů (SMR) s plánovaným spuštěním kolem roku 2035, přes výstavbu velkých jaderných bloků po roce 2040, až po pokročilé rychlé reaktory v polovině 40. let 21. století. Zásadní výzvou pro budování těchto nových zdrojů zůstává nalezení budoucího provozovatele, což vyžaduje intenzivní jednání o zapojení zcela nových partnerů či zahraničních kapacit.

Jaderná energetika je též prioritou vlámské regionální vlády, i když primárně spadá do kompetence federace. V březnu 2025 byl zveřejněn „Vlámský průmyslový plán“, který se zaměřuje na jadernou energii, snižování emisí CO2 a inovace. Počátkem roku 2026 zahájila vláda proces vyhledávání čtyř vhodných lokalit pro budoucí výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR). Vlámsko chce v rozvoji těchto kapacit plnit roli evropského průkopníka. 

Belgické centrum pro jaderný výzkum SCK CEN ve městě Mol otevřelo v r. 2025 novou budovu (Material Treatment Building) jako centrum pro výzkum a vývoj zaměřené na inovace a vyřazování jaderných zařízení z provozu. Centrum rovněž nabízí možnosti zkoumat produkty v jaderných i nejaderných zónách, ověřovat technologie pro jaderné aplikace nebo udržovat a opravovat kontaminované zařízení.  

Restart jaderného průmyslu v Belgii, prodloužení životnosti belgických jaderných elektráren, investice do nových jaderných reaktorů a zároveň otevření inovačního pracoviště pro udržitelnou demontáž jaderných reaktorů a hledání řešení pro nakládání s radioaktivními odpady skýtá možnosti pro český průmysl a vědu.

Priotou belgické vlády zůstává i na větrná energetika, v níž se chce stát předním producentem energie i lídrem v technických řešení v rámci EU. V listopadu 2024 vyhlásila belgická federální vláda výběrové řízení na výstavbu a provozování větrné farmy na moři s výkonem 700 MW na první části Zóny princezny Alžběty, která se nachází v belgické části Severního moře. V této oblasti poblíž Ostende mají být vybudovány větrné farmy s celkovou kapacitou 3,15 GW až 3,5 GW. Výstavba této nové farmy může být zajímavou příležitostí pro české výrobce a dodavatele specializující se na oblast větrné energetiky.

Belgie usiluje také o budování pozice evropského lídra v technických a inženýrských řešeních spojených s tímto sektorem. Příležitosti se otevírají například v oblasti komponentů, chytrých energetických sítí, údržby infrastruktury či digitalizace energetiky.

Významné příležitosti budou i v oblasti vodíkových technologií. Vláda plánuje využít polohy Belgie v centru rozvodných energetických sítí, s kapacitami na skladování a s významnými přístavy a stát se centrem dovozu a přepravy čistého vodíku ze země do Evropy. K tomu plánuje doplnit dopravu zachyceného oxidu uhličitého a dopravu metanu (biometanu a syntetického metanu). Přístav Antverpy – Bruggy plánuje využívat dovezený vodík i pro potřeby druhého největšího klastru petrochemie na světě, který se nachází na území tohoto přístavu a v jeho okolí. Belgie chce být též distributorem tohoto čistého vodíku po Evropě s využitím sítě stávajících plynovodů.

Belgické biotechnologické společnosti se podílejí 16 % na evropském obratu a téměř 10 % na výdajích na výzkum a vývoj. Belgie pracuje na zlepšení ekosystému a podporuje vznik center vývoje a produkce. Vláda poskytuje daňové pobídky z oblasti výzkumu a vývoje (např. Innovation Income Deduction). Rozvoj biotechnologického odvětví v Belgii vytvořil několik biotechnologických klastrů, které zahrnují univerzity, společnosti a organizace působící v biotechnologickém průmyslu. Celkově Belgie vyniká v oblasti klinických studií díky dobře nastaveným schvalovacím postupům, potřebné infrastruktuře a vysoké úrovni znalostí výzkumných pracovníků. 

Většina vlámských biotechnologických společností a výzkumných ústavů sídlí v Gentu, Lovani a Mechelenu. Dvěma hlavními tahouny vědeckého výzkumu jsou Vlámský institut pro biotechnologie (VIB) a výzkumný ústav FlandersBio. Vlámský biotechnologický průmysl dosáhl významných objevů v genetice a botanice. Díky tomu se řada vlámských biotechnologických společností stala klíčovými hráči na mezinárodním trhu. Hlavními biotechnologickými centry Valonska jsou Liège, Charleroi, Mons, Ottignies, Gembloux a Namur. Ve Valonsku jsou zastoupena všechna klíčová biotechnologická odvětví, a to buď ve formě podniků, nebo výzkumných center.

Významný podíl mají nové projekty, které přitahují vysoké investice globálních společností. Kupříkladu v onkologické imunologii uzavřela nadnárodní společnost GSK smlouvu s belgickým iTeos. V BioPark Gosselier se podle belgických údajů nachází 20 % evropské kapacity firem a projektů se specializací na genové a buněčné terapie.

V Belgii působí ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny, jako je UCB zaměřená na imunologii, původně začínající ve Valonsku nebo ve Vlámsku. Dále Janssen Pharmaceutica, patřící nyní do koncernu Johnson & Johnson, která propojuje výzkum, vývoj a produkci. Belgie své kapacity využila v době pandemie covid-19 a stala se jedním z lídrů ve vývoji a výrobě vakcín. Její továrna v Puurs byla klíčová pro výrobu vakcín firmy Pfizer. 

Prudce se rozvíjí využití umělé inteligence v tomto odvětví, ať již se jedná o vývoj léků, optimalizaci klinických studií a kvality výroby.  

Belgický ekosystém je charakteristický úzkým propojením mezi průmyslem, univerzitami, výzkumnými centry a investičním sektorem, což vytváří velmi příznivé prostředí pro vznik nových technologických projektů a startupů. Země zároveň přitahuje významné zahraniční investice do oblasti biotechnologií, personalizované medicíny, klinického výzkumu, digitálního zdravotnictví či výroby léčiv.

Pro české firmy, univerzity, výzkumné organizace a startupy představuje Belgie zajímavou příležitost pro navázání partnerství v oblasti společného výzkumu, technologického transferu a zapojení do mezinárodních inovačních projektů. Spolupráce firem a výzkumu z ČR by mohla otevřít možnosti pro partnerství start-upů i etablovaných projektů, do kterých Belgie přitahuje vysoké kapitálové investice. Tím se může propojit česká aplikovaná věda s kapitálově silnými partnery.

Další významnou přidanou hodnotou může být společné zapojení českých a belgických subjektů do evropských konsorcií a projektů financovaných z programů Evropské unie.

V r. 2024 investovala Belgie do výzkumu a vývoje 3,36 % HDP, což znamená druhé místo v EU.  Ve strategických sektorech, v nichž je na předním místě vývoj a výroba čipů a polovodičů, plánuje EU posílení svých kapacit. Evropský akt o čipech počítá s uvolněním 3,3 mld. EUR na podporu vědy a výzkumu. Celkově se počítá s mobilizací 43 mld. EUR na zvýšení podílu produkce EU v čipech na 20 % vůči světové produkci v roce 2030. 

Belgie je zapojena svým výzkumným a vývojovým centrem IMEC se sídlem v Lovani, které svoji činnost z podstatné části zaměřuje na komerční využití svého výzkumu. V rámci Evropského aktu o čipech bylo vybráno konsorcium 12 evropských partnerů, které IMEC koordinuje, aby vyvinuli platformu EU pro návrh čipů. Tato platforma, financovaná Chips JU (Společným podnikem pro čipy), usnadní začínajícím firmám, malým a středním podnikům a výzkumným organizacím přístup k pokročilé infrastruktuře pro návrh polovodičů, školení a kapitálu. Poskytnutím potřebných zdrojů si iniciativa klade za cíl demokratizovat a podpořit polovodičové inovace v celé Evropě, konkrétně v oblasti návrhu čipů.

IMEC má špičkové kapacity v aplikovaném výzkumu v optice a nanoelektronice, které vedou k inovativnímu využití ve zdravotnictví, energetice, logistice a výrobě obecně. Je lídrem v technologii mikročipů, kterou kombinuje se svojí IT expertízou, včetně softwaru. Zaměřuje se na umělou inteligenci, konektivitu, radarové systémy a senzory. Část výzkumu finančně podporovaného EU se zaměří na čipy FinFET o velikosti 22 nm, v němž je IMEC světovým lídrem a které jsou nejvíce požadovány pro průmyslové využití. 

Oblasti specializace IMEC jsou propojeny s nanotechnologiemi, v jejichž výzkumu i průmyslovém využití se ČR specializuje a má v nich unikátní kapacity. Také v dalších specializacích těchto strategických oblastí výzkumu a jeho průmyslového využití se nabízí možnosti spolupráce české vědy, aplikovaného výzkumu, startupů a průmyslové výroby.

IMEC disponuje řadou specializovaných zkušebních laboratoří, které slouží k testování nových technologií a využívají je lídři v inovativních průmyslových oborech (IT, automobilový průmysl a další). IMEC, s jeho globálním propojením v akademické i průmyslové oblasti, nabízí konkrétní možnosti specializovaných pracovních pozic ve vědě a výzkumu, které mohou být využitelné pro vědecké a výzkumné pracovníky z ČR.

Vedle polovodičového průmyslu Belgie aktivně podporuje rozvoj technologií s dvojím využitím, kyberbezpečnosti, pokročilé komunikace, autonomních systémů či satelitních technologií. I v těchto oblastech se otevírá prostor pro intenzivnější spolupráci mezi českými a belgickými firmami, univerzitami a výzkumnými organizacemi.

Další příležitosti jsou v obranném a bezpečnostním průmyslu, zejména v letectví a vesmírných aplikacích, kde federální vláda podpořila výzkum a vývoj částkou 1,8 mld. EUR na období 2022-2030. Vláda také představila v říjnu 2022 Defence Industry Research Strategy (DIRS), která zahrnuje prioritní oblasti pro inovace, včetně kybernetické bezpečnosti. Belgie rozvíjí své inovační a výzkumné programy v oblasti obrany s cílem zapojit se do nadnárodních a evropských programů.

ICT sektor zaznamenává v Belgii neustálý růst a podílí se na tvorbě HDP 4,77 % s perspektivou růstu na 5 % v r. 2028. Digitalizace je jednou z hlavních oblastí belgického Národního plánu obnovy a odolnosti v rámci EU v oblasti digitalizace státní správy a veřejných služeb, kybernetické bezpečnosti a 5G, na něž bylo vyčleněno 757 mil. EUR. Největší objem prostředků má získat oblast digitalizace veřejných služeb včetně justice a zdravotnictví (575 mil. EUR). Jde o přizpůsobení projektů na obranu proti kybernetické kriminalitě, proti organizovanému zločinu a terorismu na technologie 5G. Bude se jednat také o ochranu dat a o jejich správu z jednoho centra. Optická vlákna a 5G by měla propojit celé území Belgie ve všech sektorech včetně škol. 

Současná belgická vláda předpokládá další investice do digitální pevné i mobilní digitální infrastruktury pro zajištění konkurenceschopnosti podniků, přičemž cílem je, aby do roku 2030 měly všechny podniky přístup k ultrarychlému internetu (> 1 Gb/s). Stejně tak chce vláda dosáhnout toho, aby do roku 2030 byly všechny úřady schopny provádět všechny interakce s občany a podniky i digitálně. Současně zavádí strategii „cloud first“, datovou strategii a globální politiku využívání umělé inteligence s cílem zlepšit fungování úřadů a dosáhnout zvýšení efektivity.

Plán digitalizace na federální úrovni se zaměřuje na modernizaci veřejných služeb s robustní ochranou údajů a kybernetickou bezpečností. Dále klade důraz na podporu inovací, a to jak v podnicích, tak ve státní správě, na podporu digitální transformace a integrace pokročilých technologií, jako je umělá inteligence. Digitální strategie Vlámska se zaměřuje na bezpečné a dostupné digitální služby, podporované silnou kybernetickou bezpečností a udržitelnou digitální infrastrukturou, jako je optické vlákno a 5G. Mezi priority Valonska patří budování vysokorychlostní digitální infrastruktury na celém území; posílení kybernetické bezpečnosti a datové suverenity, podpora inovací v podnicích, podpora zavádění pokročilých technologií, jako je umělá inteligence. Strategie digitální transformace Bruselského regionu si klade za cíl podporu růstových odvětví jako ICT, kreativní průmysl a elektronické zdravotnictví, především pak podporu malým a středním podnikům.

Kybernetická bezpečnost je také jedním z pilířů Národního plánu obnovy a odolnosti. Belgická vláda v r. 2021 přijala aktualizovanou verzi své Strategie kybernetické bezpečnosti. Cílem doplnění je lepší připravenosti na kybernetické útoky a přesnější specifikace role jednotlivých aktérů. 

Perspektivní příležitosti pro české firmy, startupy a technologická centra se otevírají především v oblastech kyberbezpečnosti, umělé inteligence a strojového učení, ochrany dat a digitální identity, cloudových řešení a datových center, digitalizace průmyslu a veřejné správy, smart cities a IoT technologií.

Belgie je rovněž známá velmi rozvinutým startupovým ekosystémem, který je podporován univerzitami, investičními fondy, inovačními centry a veřejnými institucemi. Silná koncentrace evropských institucí, mezinárodních organizací a technologických firem vytváří vhodné prostředí pro testování nových digitálních řešení a budování mezinárodních partnerství. Pro české technologické společnosti a startupy tak Belgie může představovat nejen perspektivní trh, ale i vstupní bránu k širší evropské a mezinárodní spolupráci.

Belgie patří k zemím s nejvyšší hustotou železniční sítě v EU (119 m/km2). Belgická vláda podporuje v rámci snižování emisí rozvoj železniční dopravy osob i zboží. Cílem plánu Rail Roadmap 2030 je do roku 2030 zdvojnásobit objem dopravy po železnici. Plánuje se modernizace železniční sítě a její adaptace na dopravu zboží, zejména na tratích napojených na přístavy. Má být modernizována i železniční nákladní doprava z letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) se záměrem dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu. S tímto cílem bude budovat propojení s dalšími železničními sítěmi v EU, aby mohlo být např. přepravováno zboží z letiště v Lutychu, které je uzlem nejen pro leteckou dopravu zboží z Číny. Součástí toho úsilí budou projekty na podporu zelených technologií, jako například využití vodíku v železniční dopravě.

Železniční dopravě je poskytnuta významná podpora z Národního plánu obnovy (675 mil. EUR). Plán počítá i s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají ve Valonsku či renovací a další výstavbou lehkého metra v Charleroi nebo metra v Bruselu. Ve fázi výzkumu a vývoje jsou možnosti využít vodík pro železniční dopravu. 

Belgická vláda schválila v dubnu 2026 aktualizaci investičního plánu společnosti Infrabel (provozovatele železničních sítí) na období 2023–2032 v hodnotě 68,1 mil. eur. Největší nový projekt v hodnotě 27,5 milionu eur upraví čtyři neelektrifikované tratě pro vlaky napájené bateriemi, dalších 21,5 mil. eur půjde na zlepšení vojenské mobility prostřednictvím cílených modernizací tratí.

Vláda bude investovat i do infrastruktury. Cílem je zlepšení dostupnosti nádraží pro osoby se sníženou pohyblivostí a digitalizace u vyhledávání informací o železniční dopravě, rozvoj inteligentních dopravních systémů a automatizace. Počítá se i s podstatným zvýšením frekvence vlakové osobní dopravy, lepší dostupností nádraží a integrováním možností dopravních prostředků. V této oblasti bude třeba vyvinout digitální řešení pro nákup jízdenek, pro aktuální informace o dopravě a integrované nabídce možností dopravy (vlak, autobus, tramvajová doprava).

Tyto investice vytvářejí zajímavé příležitosti pro české společnosti působící v oblasti dopravního inženýrství, kolejových technologií, signalizačních a bezpečnostních systémů, digitalizace dopravy, smart mobility či infrastruktury pro veřejnou dopravu. Perspektivní může být rovněž zapojení českých firem a výzkumných organizací do projektů zaměřených na inteligentní logistiku, interoperabilitu dopravních systémů nebo udržitelné technologie v železniční dopravě.

Belgie disponuje silným ekosystémem firem a výzkumných center působících v oblastech kosmických technologií, satelitních systémů, avioniky, přesného strojírenství, kompozitních materiálů či pokročilých senzorických systémů. Vysokou přidanou hodnotu zde představuje propojení průmyslu s akademickým a výzkumným sektorem a aktivní zapojení do evropských výzkumných konsorcií.

Belgie je významným členem Evropské kosmické agentury (ESA) a její firmy i výzkumné instituce hrají důležitou roli v evropských i mezinárodních vesmírných projektech.

Belgie se podílí na celé řadě významných kosmických projektů, a to jak v rámci ESA, tak i prostřednictvím bilaterálních a komerčních iniciativ. Mezi těmito projekty stojí za zmínku například řadu družic PROBA, dále Solar Orbiter, Copernicus nebo evropský navigační systém Galileo. Belgie se podílí také na výrobě komponentů pro nosné rakety Ariane či Vega, kde se angažují belgické firmy jako Thales Alenia Space Belgium a SABCA.

Belgický vesmírný sektor se detailněji zaměřuje především na pozorování Země, zejména na sledování globální vegetace a poskytování souvisejících služeb. Dále se věnuje konstrukci satelitů, přičemž klade důraz na menší typy jako zmíněné satelity PROBA. Významnou oblastí je také výroba komponentů pro rakety (nosné systémy), rozvoj telekomunikačních technologií a vývoj elektroniky pro napájení satelitů.

Letecký a vesmírný průmysl je koncentrován převážně ve Valonsku. V tomto sektoru je významný podíl malých a středních podniků, které byly ohroženy ekonomickým propadem během pandemie covid-19. Valonská vláda na jejich podporu iniciovala technologické partnerství Wings, které 112 mil. EUR dotuje 19 firem. Největším klastrem v tomto oboru je Skywin. Valonská vláda schválila například podporu tří inovativních projektů vedených společností Skywin. Jeden z nich se týká technologií souvisejících s vodíkovým pohonem (tedy palivovým okruhem, který musí přivádět vodík z nádrže do motoru), jež využívají znalosti v oblasti kryogenních ventilů v kosmickém sektoru. 

Vlámská i federální vláda mají enormní zájem dosáhnout realizace projektu Einsteinova teleskopu nedaleko Genku. Toto unikátní zařízení má sloužit k měření gravitačních vln vyvolaných kolizemi černých děr a dalších vesmírných objektů z období krátce po vzniku vesmíru, tj. po velkém třesku. Teleskop má sloužit jako centrum pro výzkum vzdáleného vesmíru, a to primárně prostřednictvím měření gravitačních vln. Projekt by se podle současných plánů měl začít stavět od roku 2028 a následně fungovat od roku 2035. Vlámská vláda prezentuje projekt jako příležitost i pro české a středoevropské firmy a vědecké instituce, které se mohou zapojit do spolupráce, a to především ty, které se zaměřují na lasery, senzory, optiku a vakuové technologie. Pro firmy byla zřízena řada projektů a programů na podporu inovací a urychlení vývoje nových technologií pro teleskop. Vědecké instituce mohou navazovat na aktuální programy výzkumu a vývoje.

V souvislosti s geopolitickým vývojem došlo k dramatickému přehodnocení priorit belgické vlády směrem k výraznému posílení investic do obrany a bezpečnosti země. Zatímco v r. 2024 vydávala Belgie na obranu pouze 1,3 % HDP, již o rok později to byla 2 %. V rámci závazků vůči NATO země přislíbila další růst výdajů na obranu v následujícím období. Hlavním cílem je posílit strategickou autonomii země a EU. Vláda se bude snažit navýšené prostředky investovat tak, aby se vrátily v podobě zakázek pro belgický a evropský průmysl. To otevírá prostor pro spolupráci mezi belgickými a českými firmami. Belgická vláda přitom dlouhodobě zdůrazňuje důležitost malých a středních podniků, které tvoří významnou část obranného sektoru v Belgii.

V březnu 2026 schválila vláda ustavení nového Obranného fondu spravovaného Federální holdingovou a investiční společností (SFPIM). Fond má v nadcházejícím pětiletém období mobilizovat téměř 2 mld. eur  určených pro kapitálové vstupy do klíčových průmyslových hráčů i inovativních startupů (např. v oblasti dronových technologií). Financování je zajištěno kombinací ročních čerpacích práv u SFPIM ve výši 250 milionů EUR, mimořádných zdrojů a prostředků z evropského fondu obnovy. Cílem této iniciativy je zdvojnásobit velikost belgického obranného sektoru z aktuálních 80 na 160 společností, čímž má být zajištěna průmyslová a bezpečnostní suverenita země.

Investice do obranného sektoru podporuje i vláda Vlámského regionu, která v r. 2025 rozhodla o vytvoření Vlámského obranného fondu. Ten bude investovat až do výše jedné miliardy eur především do malých a středních podniků či scale-upů zaměřujících se na oblasti obrany, bezpečnosti, odolnosti a ekosystémů dvojího užití. Region schválil rovněž Vlámský obranný plán a Vlámskou inovační a průmyslovou strategii pro obranu a bezpečnost. Tyto dokumenty mají stimulovat investice do obranného sektoru a dalších oblastí důležitých pro posílení odolnosti.  

Dalším krokem k posílení obranného sektoru byla organizace prvního ročníku veletrhu Brussels European Defence Exhibition (BEDEX) v březnu 2026. Vzhledem k vysokému zájmu zástupců odborné i široké veřejnosti organizátoři potvrdili konání dalšího ročníku na duben 2027, po němž veletrh přejde na dvouletý cyklus.

Pro české firmy, výzkumné organizace a startupy se otevírá prostor pro zapojení do nových projektů a partnerství v oblastech obranných technologií a systémů, kyberbezpečnosti, bezpilotních a autonomních systémů, umělé inteligence a datové analytiky, pokročilých materiálů, komunikačních a radarových technologií a technologií s dvojím využitím.

K podpoře spolupráce v této oblasti může přispět memorandum uzavřené v říjnu 2025 mezi Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR a partnerskou organizací AGORIA/Belgium Security and Defence Industry, které vytváří rámec pro propojování českých a belgických společností, sdílení informací a identifikaci společných obchodních a technologických příležitostí v obranném a bezpečnostním sektoru.