Belgie

Rozcestník informací o Belgii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Belgická ekonomika byla nadále koronavirovou krizí výrazně zasažena, i když její pokles byl zatím menší, než se původně očekávalo. Namísto odhadovaného snížení HDP až o 7,9 % za rok 2020 došlo v minulém roce k poklesu pouze o 6,3 %. Predikce předpokládají výraznější oživení během roku 2021 a jeho pokračování v následujících letech, i když s nižším růstem než v tomto roce. Vyšší oživení v roce 2021 bude možné, pokud omezující opatření budou ukončena dostatečně brzy před koncem tohoto roku.

Belgie může na druhou stranu počítat s výraznými úsporami obyvatel, které mohou po pandemii podpořit zvýšení spotřeby domácností. HDP by se měl vrátit na předkrizovou úroveň až v roce 2022. Průmysl a stavebnictví byly v tomto roce méně zasaženy, než tomu bylo v první vlně pandemie v roce 2020, přesto průmyslová produkce má také růst až v roce 2022. Nízká míra inflace odpovídá dlouhodobější situaci v EU.

Federální vláda pro rok 2021 vyčlenila 10,5 mld. EUR na pokrytí nákladů spojených s pandemií a tyto náklady mají dosáhnout celkově více než 31,5 mld. EUR na konci tohoto roku. Tomu odpovídá i zvýšení veřejného dluhu. Výdaje na dočasnou nezaměstnanost jsou na rok 2021 odhadovány na 1,2 mld. EUR. Federální vláda i regionální vlády prodloužily platnost stávajících ekonomických opatření na pomoc podnikům a OSVČ do 30. 6. 2021 a rozhodly v únoru o jejich rozšíření v hodnotě 2 mld. EUR.

Postiženým podnikům regionální vlády přispívají na jejich ztrátu, tyto podniky mohou využít odklady plateb daní či osvobození od daně, moratoria na půjčky, pro OSVČ stále platí překlenovací právo a byly prodlouženy splatnosti některých příspěvků na sociální zabezpečení. Zaměstnavatelé mohou využívat formu dočasné nezaměstnanosti pro své zaměstnance. Belgie přijala v březnu opatření ke zmírnění očekávaných úpadků společností, které byly plně zablokovány do února t. r. Po zlepšení epidemiologické situace a následném ukončení těchto podpůrných opatření může očekávaná vlna bankrotů i následná propouštění přispívat k růstu nezaměstnanosti.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V důsledku koronavirové krize se poptávka na belgickém trhu zčásti proměnila, ale z podstatné části nové sektorové příležitosti souvisejí s programem nové federální vlády a jejími prioritami v transformaci ekonomiky. Původní příležitosti českého exportu do Belgie v dopravním či chemickém průmyslu jsou stále platné. Energetický sektor je významnou možností pro zapojení firem kvůli přechodu na zelenou energetiku a s tím spojenými technologickými potřebami. Další možnosti se týkají především sektoru ICT, farmaceutického a dopravního sektoru. Tyto sektory jsou také klíčovými oblastmi v Národním plánu obnovy, který byl předložen Evropské komisi na konci dubna.

Dopravní průmysl

Doprava a její rozvoj a transformace v duchu udržitelnosti je v centru pozornosti vlády. Plánuje se modernizace železnic, jejich infrastruktury i dalšího zapojení do vysokorychlostní evropské sítě. V Národním plánu obnovy počítá Belgie s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají či renovací a výstavbou metra. Plány na expanzi jsou platné i pro nákladní dopravu, která by využila již stávajících letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) i přístavu v Antverpách jako mezinárodních uzlů s ambicí dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu. Přechod na elektromobilitu je v Belgii omezen tím, že chybí potřebná infrastruktura dobíjecích stanic pro osobní i nákladní a námořní dopravu. Zde je příležitost pro české firmy pro zapojení do dodavatelských řetězců při modernizaci a výstavbě železnic, tramvajové sítě i potřeb elektromobility (např. transformátory pro soukromé dobíjení elektromobilů).

Energetický průmysl

Vzhledem k důrazu nové vlády v jejím programu z října 2020 na transformaci na „zelenou energetiku“ a využití obnovitelných zdrojů jsou v centru pozornosti větrné elektrárny a výstavba větrných parků na pobřeží Severního moře, které mají postupně nahradit jadernou energetiku v souladu se závazkem vlády plně nebo převážně ukončit provoz jaderných reaktorů v roce 2025.

Důraz je kladen na konverzi energie získané z větru na vodík a využití stávajících rozvodných sítí pro dopravu tohoto „čistého“ vodíku do sousedních zemí. Plánuje se proto rozšířit možnosti skladování této energie a možnosti její dopravy úpravou dosavadních rozvodných sítí (plynovodů). Do budoucna je tak kladen důraz na vodíkové technologie, a to i na regionální úrovni (např. Valonsko do Národního plánu obnovy předkládá projekty na skladování vodíku nebo na jeho výrobu z biomasy).

Transformace energetiky je tak příležitostí pro dodávky zařízení pro větrné elektrárny, vodíkové technologie, dopravu energií i technologie související s ukončením provozu jaderných elektráren. To by mohlo být rovněž příležitostí pro české firmy a výzkumná pracoviště.

ICT

Pandemie covidu-19 i potřeba digitální transformace podpořila důraz na ICT v mnoha oblastech. Vláda plánuje digitalizaci státní správy včetně sektoru zdravotnictví. Při přípravě belgického Národního plánu obnovy byl dán důraz i na projekt digitalizace v oblasti justice. Také oblast kybernetické bezpečnosti by mohla být příležitostí pro zapojení českých firem.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Belgická vláda investuje do rozvoje biotechnologického sektoru, který představuje relativně výraznou část HDP Valonska (3,2 %) i Belgie. Ve Vlámsku i ve Valonsku existuje velká řada menších společností i start-upů zaměřených na inovace, které fungují také v rámci technologických parků. Během koronavirové krize se projevil význam vývoje v oblasti vakcín a dalších léků proti covidu-19. Spolupráce českých společností s těmito firmami by mohla vést k partnerství a uzavírání konsorcií, které by umožnilo např. společné čerpání z programů EU.

Velvyslanectví ČR v Bruselu
e-mail: commerce_brussels@mzv.cz
www.mzv.cz/brussels




• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Belgie