Bosna a Hercegovina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Bosna a Hercegovina je malý stát uprostřed Balkánského poloostrova se složitým a mnohavrstevným administrativním členěním. Současná podoba státu byla vytvořena na základě tzv. Daytonské mírové smlouvy z roku 1995.

Vzhledem k rostoucímu tlaku mezinárodního společenství (EU, MMF, WB apod.) na uskutečnění socio-ekonomických reforem existuje určitá naděje, že celostátní a entitní instituce odloží své spory a přistoupí k realizaci takových reforem, které povedou k nastartování dlouhodobě upadající ekonomiky (zejména prostřednictví zatraktivnění BA pro přímé zahraniční investice), ke snížení nezdravě vysokého a chronického deficitu zahraničně-obchodní bilance a ke snížení strukturální nezaměstnanosti, která dle oficiálních statistik činí cca 44 %. V roce 2015 se nejvyšší bosenští političtí představitelé zavázali na základě iniciativy EU k provedení zásadních ekonomických a sociálních reforem. S ohledem na dosavadní zkušenosti s úrovní politické praxe v zemi i obavy politiků z dopadů reforem, jsou očekávání ve vztahu k jejich realizaci spíše rezervovaná. Pozitivním signálem bylo předání příhlášky ke členství v EU dne 15. 2. 2016, byť mnozí považují tento krok za předčasný a uspěchaný.

Většina státních, entitních, kantonálních a municipálních podniků je hluboce zadlužená (přičemž stát nemá finance na jejich dlouhodobé dotování) a bez vize svého dalšího rozvoje (ve vedení firem zůstávají nekompetentní manažeři vybraní podle stranického klíče a nikoli dle svých odborných schopností) se jejich situace bude pravděpodobně dále zhoršovat nebo v lepším případě bude stagnovat.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor v březnu 2016 potvrdila úvěrový rating Bosny a Hercegoviny na úrovní B se stabilním výhledem, aktuální hodnocení Moody's je B3 (obě hodnocení jsou v nejvyšším spekulativním pásmu). Vnější a vnitřní ekonomické parametry Bosny a Hercegoviny se podle Standard & Poor nezhoršily, a to ani přes negativní očekávání po rozsáhlých záplavách v roce 2014. Analytici agentury věří, že Bosna a Hercegovina bude nadále schopna získávat levné úvěry od MMF a dalších věřitelů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: česky - Bosna a Hercegovina (BA), v jazyce B/H/S - Bosna i Hercegovina (BiH), anglicky - Bosnia and Herzegovina (BaH)

Složení vlád

Rada ministrů BA

Předseda Rady ministrů BA

SDA

DENIS ZVIZDIĆ

Ministerstvo

Funkce

Politická strana

Jméno

Ministerstvo zahraničních věcí (místopředseda Rady ministrů BA)

ministr

PDP

Igor Crnadak

1. náměstek

HDZ BiH

Josip Brkić

Ministerstvo financí (místopředseda Rady ministrů BA)

 

ministr

HDZ BiH

Vjekoslav Bevanda

1. náměstek

SDA

Mirsad Žuga

Ministerstvo bezpečnosti

ministr

SDS

Dragan Mektić

1. náměstek

HDZ BiH

Mijo Krešić

Ministerstvo obrany

ministryně

HDZ BiH

MAarina Pendeš

náměstek

SDS

Boris Jerinić

náměstek

SBB

neobsazeno

Ministerstvo spravedlnosti

ministr

HDZ BiH

Josip Grubeša

1. náměstek

SDA

Nezir Pivić

Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů

ministr

SDS

Mirko Šarović

1. náměstek

HDZ BiH

Mato Franjičević

Ministerstvo dopravy a spojů

ministr

SBB

neobsazeno

1. náměstek

HDZ BiH

Saša Dalipagić

Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky

ministr

SDA

Semiha Borovac

1. náměstek

SDS

Predrag Jović

Ministerstvo pro občanské záležitosti

ministr

SDA

Adil Osmanović

1. náměstek

NDP

Đorđe Miličević

Vláda Federace BA

Ministerstvo

Politická strana

Jméno ministra

Předseda vlády FBA

SDA

Fadil Novalić

Ministerstvo financí (místopředsedkyně vlády FBA)

HDZ BiH  
  

Jelka Miličević

Ministerstvo obchodu

SBB

Zlatan Vujanivić

Ministerstvo vnitra

SDA

Aljoša Čampara

Ministerstvo spravedlnosti

HDZ BiH

Mato Jozić

Ministerstvo průmyslu, energetiky a hornictví

SBB

Vesko Drljača

Ministerstvo dopravy a spojů

HDZ BiH

Denis Lasić

Ministerstvo práce a sociálních věcí(místopředseda vlády FBA)

DF

Milan Mandilović

Ministerstvo pro přesídlené osoby a uprchlíky

SDA

Edin Ramić

Ministerstvo pro záležitosti veteránů a invalidů

SDA

Salko Bukvarević

Ministerstvo zdravotnictví

HDZ BiH

Vjekoslav Mandić

Ministerstvo školství a vědy

SDA

Elvira Dilberović

Ministerstvo kultury a sportu

HDZ BiH

Zora Dujmović

Ministerstvo plánování

HDZ BiH

Josip Martić

Ministerstvo zemědělství, vodního a lesního hospodářství

SDA

Šemsudin Dedić

Ministerstvo rozvoje, podnikání a řemesel

SDA

Amir Zukić

Ministerstvo životního prostředí a turismu

SBB

Edita Djapo

Vláda Republiky Srbské v BA

Ministerstvo

Politická strana

Jméno ministra

Předsedkyně vlády RS

SNSD

Željka Cvijanović

Ministerstvo spravedlnosti (místopředseda vlády RS)

SNSD

Anton Kasipović

Ministerstvo plánování, stavebnictví a životního prostředí (Místopředsedkyně vlády RS)

SNSD

Srebrenka Golić

Ministerstvo financí

 SNSD  

Zoran Tegeltija

Ministerstvo obchodu a turismu

SP

Predrag Gluhaković

Ministerstvo vnitra

SNSD

Dragan Lukać

Ministerstvo průmyslu, energetiky a hornictví

SP

Petar Djokić

Ministerstvo dopravy a spojů

DNS

Nedjo Trninić

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí

SNSD

Dragan Bogdanić

Ministerstvo pro přesídlené osoby a uprchlíky

HDZ BiH

Davor Čordaš

Ministerstvo práce a záležitostí veteránů a invalidů

SP

Milenko Savanović

Ministerstvo pro záležitosti rodin, mládeže a sportu

SP

Jasmina Davidović

Ministerstvo školství a kultury

DNS

Dane Malešević

Ministerstvo vědy a technologií

SNSD

Jasmin Komić

Ministerstvo zemědělství, vodního a lesního hospodářství

SNSD

Stevo Mirjanić

Ministerstvo pro ekonomické vztahy a regionální spolupráci

SNSD

Zlatan Klokić

Ministerstvo pro správu a místní samosprávu

SNSD

Lejla Rešić

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Údaje o počtu a hustotě obyvatelstva vycházejí z předběžných výsledků sčítání obyvatel, jež proběhlo v r. 2013. Konečné výsledky by měly být zveřejněny během r. 2016.

Počet obyvatelstva

  • Bosna a Hercegovina jako celek: 3 791 622 obyv.
  • Federace Bosny a Hercegoviny: 2 371 603 obyv.
  • Republika srbská v BA: 1 326 991 obyv.
  • Distrikt Brčko: 93 028 obyv.

Hustota obyvatelstva: 74 obyvatel/km2

Dle odhadu Statistického úřadu BA za r. 2011:

  • porodnost (podíl živě narozených na 1000 obyvatel): 0,8%
  • přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel): - 0,08%
  • průměrný očekávaný životní věk: 74 let, 72,1 muži, 77,3 ženy
  • ženy tvoří 51,1 %, muži 48,9 % (odhad Statistického úřadu BA za r. 2007)
  • počet obyvatelstva podle věku (odhad Statistického úřadu BA za r. 2007): 0-5: 5,4 % 6-17 let: 15,3  % 18-34 let: 22,0 % 35-64 let: 40,3 % 65+ let: 17 %

Bosenská diaspora v zahraničí (první, druhá a třetí generace) dosahuje podle údajů Ministerstva pro lidská práva a uprchlíky BA z r. 2011 odhadem 1,7 mil. osob. Podle stejného zdroje, 1.196.577 osob narozených v BA žilo v r. 2011 ve čtrnácti zemích s nejvyšším počtem BA emigrantů. Jedná se o (v uvedeném pořadí): Chorvatsko, Německo, Rakousko, Srbsko, USA, Slovinsko, Švýcarsko, Švédsko, Austrálii, Kanadu, Itálii, Dánsko, Černou Horu a Norsko). Ve válečných letech 1992–1995 opustilo BA nebo bylo vnitřně vysídleno (podle údajů UNDP) asi 2,2 mil. osob. Vrátila se asi polovina, proces návratů dosáhl vrcholu v letech 2002–2003, od té doby klesá. 

Podle sčítání lidu provedeného v roce 1991 bylo národnostní složení následující:

  • Bosňáci: 1 902 956 (43 %)
  • Srbové: 1 366 104 (31 %)
  • Chorvati: 760 852 (17 %)
  • ostatní (Jugoslávci, příslušníci národnostních menšin, osoby odmítající se národnostně zařadit): 242 682 (6 %)

Náboženské složení:

  • 42,8 % muslimů
  • 29,4 % pravoslavných
  • 13,57 % římských katolíků
  • 5,73 % ateistů
  • dále mj. také 3139 řeckých katolíků (0,07 %), 1823 protestantů (0,04 %) a 228 židů (0,005 %).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (v mld. EUR)

13,05

13,78

13,91

13,99

14,4

HDP na osobu (v EUR)

3 392

3 400

3676

3701

3812

Reálný růst HDP (v %)

1,0

1,2

2,1

0,7

3,5

Inflace (průměr v %)

3,7

2,0

-0,1

1,1

               3,5

Nezaměstnanost (v % ILO)

27

28,5

27,5

27,5

               27,5

Dle odhadu Světové banky dosáhne HDP v roce 2016 přibližně 2,5 % růstu. Mírný růst ekonomiky BA by měl být tažen exportem a průmyslovou výrobou. Tyto dvě oblasti úzce souvisí s ekonomickým výkonem hlavních obchodních partnerů BA, což jsou EU a země CEFTA. To, co negativně ovlivňuje domácí poptávku, a tím i HDP, je několik let stagnující soukromá spotřeba a klesající tempo investic (domácí/zahraniční firmy, stát). Tento trend je výsledkem mnohaleté nečinnosti státu v ekonomické oblasti (např. neexistence celostátní ekonomické strategie, energetické strategie, zemědělské strategie, zastaralá investiční strategie apod.), nepřívětivého podnikatelského prostředí a v neposlední řadě vysoké nezaměstnanosti, která se nejvíc podílí na klesajících disponibilních příjmech domácností. 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Bosna a Hercegovina měla schválené všechny rozpočty pro rok 2016 (celostátní i entitní) do konce roku 2015.

RS BA schválila rozpočet ve výši 1604 mil. EUR, což představuje nárůst o více než 500 mil. EUR ve srovnání s rozpočtem na rok 2015. Důvodem je skutečnost, že fond pro penzijní a invalidní pojištění se stal součástí rozpočtu. Příspěvky na důchody a nemocenské pojištění jsou odhadovány na zhruba 390 mil. EUR v roce 2016.

Celkové výdaje FBA  roce 2016 jsou plánovány na 770 mil. EUR, tj. 24 mil. EUR nad úrovní roku 2015, na splácení dluhu bylo vyčleněno 977 mil. EUR, což je o 60 mil. EUR více než loni. Vláda očekává vyší příjmy z výběru DPH, ale i z nedaňových příjmů.

Státní rozpočet

    

   příjmy (v mil. EUR)

výdaje (v mil. EUR)

saldo (v % HDP)      

2011

453

487

-7,5

2012

448

487

-8,7

2013

451

487

-7,9

2014

454

487

-7,2

2015

459

487

-5,8

2016

 475  487  -2,5

Do výdajů státního rozpočtu není započítáno splácení zahraničního dluhu, které je financováno obvykle půjčkami od mezinárodních finančních institucí (MMF, WB apod.). Roční splátky činí cca 250 - 300 mil. EUR.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance BA (2010 - 2015)

 v mil. EUR

2010

2011

2012

 2013

2014

2015

I. Běžný účet

-782

-1295

-1273

-1005

-1100

-1254 

II. Kapitálový účet

199

182

153

149

153

151 

III. Finanční účet

-631

-1036

-1001

- 656

-841

-732 

Devizové rezervy

3303

3285

3326

3450

3604

3762 
  • dluhová služba: 250 mil. EUR p.a.
  • zahraniční dluh: 4,45 mld. EUR (meziroční nárůst o 308 mil. EUR)
  • veřejný dluh k HDP: 46 %

zdroj: Centrální banka BA

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka BA (CB BA) byla založena Daytonskou dohodou a zahájila činnost 11. 8. 1997. CB BA je politicky nezávislou institucí, která působí na celém území státu. Řídí monetární politiku státu za pomoci Měnové rady (Currency Board).

Tři základní cíle činnosti Měnové rady jsou: 

  1. fixní kurz, který je specifikován zákonem (1 EUR = 1,95583 BAM)  
  2. zajištění dostatku volné měny pro veškeré závazky CB BA v BAM  
  3. plná konvertibilita všech závazků CB BA v BAM vůči měně, ke které je BAM pevně vázána, tedy vůči EUR

Proces privatizace bank je ukončen, z velkých zahraničních bank na BA trhu působí: UniCredit, Turkish Ziraat Bank, BBI, Raiffeisen Bank, Hypo Vereins Bank, Intesa Sanpaolo,  SBER Bank (dříve Volksbank).

Aby bylo možno lépe řídit úvěrová rizika a dodatečně posílit bezpečnost systému bankovních operací, rozhodla Centrální banka Bosny a Hercegoviny vytvořit „Rejstřík velkých dlužníků“, který eviduje právnické i fyzické osoby dlužící významné částky za nesplacené půjčky. IMF v dubnu 2016 doporučil vzhledem k problémům některých bank, zejména v RS BA, nezávislý finanční audit u všech bank působících v BA.

Komerční banky jsou v Bosně a Hercegovině registrovány podle entitních zákonů o bankách a jejich činnost kontrolují entitní Bankovní agentury. V současné době působí v Bosně a Hercegovině celkem 27 komerčních bank. Úvěrové portfolio komerčních bank v roce 2015 meziročně expandovalo o 3,7 %. Korporátní úvěry z toho představují cca 4,6 mld. EUR (51,6 %). Hodnota špatných úvěrů (NPLs) se  snížila z 15,4 % v roce 2013 na 12,9 % v roce 2016 díky rychlejším odpisům.

Mezi významné komerční banky patří:  

  • Bosna Bank International d.d.  
  • Intesa Sanpaolo banka d. d.   
  • Privredna Banka Sarajevo d.d.  
  • Raiffeisen Bank d.d.  
  • SBER Bank d.d.
  • Turkish Ziraat Bank Bosnia d.d.  
  • Union Banka d.d.  
  • UniCredit Bank d. d.

zdroj: CB BiH

Mezi významné pojišťovny patří: 

  • Uniqa osiguranje
  • Triglav
  • Merkur
  • BSO
  • Sarajevo osiguranje

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepřímé zdanění:

Od 1. 1. 2006 je v Bosně a Hercegovině zaveden systém daně z přidané hodnoty (DPH, bosensky PDV). Daň se vybírá ve všech fázích a stupních výrobního a oběžného cyklu v jednotné výši 17 % pro veškeré zboží i služby. V současné době probíhá odborná debata ohledně eventuálního rozdělení sazby na sníženou pro nezbytné životní potřeby (potraviny, léky a pod.) a plnou sazbu pro zbytek, případně zvýšení jednotné daně až na 24 %. Zvýšení jednotné daně je však ekonomickými analytiky i ekonomickými ministry odmítáno, neboť by to znamenalo útlum a podvázání ekonomického růstu a zvýšení již tak velké nezaměstnanosti včetně snížení životní úrovně obyvatel země. Úplné znění Zákona o dani z přidané hodnoty je k dispozici na webové stránce Správy pro nepřímé zdanění (v místních jazycích: Uprava za indirektno/neizravno oporezivanje, anglicky: Indirect Taxation Administration).

Reforma přímých daní:

Zavedení daně z přidané hodnoty představuje nejvýznamnější poválečnou reformu fiskálního systému Bosny a Hercegoviny, která přinesla významné zvýšení příjmů do rozpočtů. Místní odpovědné úřady využívají příjmy ze zvýšeného výběru DPH ke snížení přímých daní. Tzv. „pracovní“ daně mají být  sníženy za účelem podpory vytváření nových pracovních míst v soukromém sektoru a k omezení současného rozsáhlého sektoru „šedé ekonomiky“ v BA.

Daň z příjmů fyzických a právnických osob na celém území BA je na úrovni 10 %. Plánována je i revize a harmonizace systému odvodů z mezd. V současnosti tyto platby (na důchody a invalidní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a v RS v BA ještě i do tzv. „Dětského fondu“) v průměru dosahují cca 64 % čisté mzdy ve FBA a cca 42 % čisté mzdy v RS v BA. Jen odvody zaměstnance na sociální pojištění činí v FBA 31 % a v RS v BA 33 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel k tomu přidává ještě 10,5 %. Tím se BA řadí k zemím s nejdražší pracovní silou v regionu. To také přispívá k jedné z nejvyšších měr nezaměstnanosti v Evropě. Daňový systém, s výjimkou daně z přidané hodnoty (viz výše), je doposud v kompetenci entit. Obě entity, FBA a RS v BA , mají vlastní zákony, které upravují přímé daně a daňové sazby. Daňové sazby nejsou mezi FBA a RS v BA harmonizovány.

Ve FBA je možné uplatnit 100% slevu na dani, pokud 30 % příjmu pochází z exportu nebo pokud firma investuje během 5 let nejméně 20 mil. KM.

Daň z kapitálových zisků (např. úroků) je 10 %.

Podrobné informace o daních v BA lze najít v anglické publikaci Agentury pro podporu investic FIPA:

http://www.fipa.gov.ba/publikacije_materijali/brosure/TAX_BROSURA.24.03.2016.pdf

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: