Bosna a Hercegovina

Rozcestník informací o Bosně a Hercegovině:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Hospodářství Bosny a Hercegoviny se s důsledky pandemie potýká zatím dobře a, co se týče dopadů na HDP, patří země mezi nejméně postižené ekonomiky regionu. Hlavním důvodem je menší závislost Bosny a Hercegoviny na cestovním ruchu ve srovnání s některými sousedy. Důležitou roli sehrála také skutečnost, že se velké části exportních odvětví, jako jsou např. strojírenství či nábytkářství, podařilo po šoku spojeném s první vlnou pandemie vrátit na zahraniční trhy.

Slabinu v tuto chvíli naopak představuje velká role hutnického a chemického průmyslu, které se s důsledky pandemie stále ještě potýkají. Silně byl zasažen také expandující průmysl automobilových součástek. Domácí poptávka, zejména u spotřebního zboží, v důsledku pandemie poklesla. I nadále ji však budou držet veřejné investice do velkých infrastrukturních projektů financované mezinárodními bankami a zahraničními donory, které pokračují i v době epidemiologických omezení.

Opatření na podporu ekonomiky jsou v souladu s ústavním uspořádáním země přijímána decentralizovaně vládami jednotlivých entit a kantonů. Celkový objem pomoci poskytnuté v roce 2020 představoval asi 2 % HDP. Podpora firmám měla zpočátku převážně podobu subvencí sociálních odvodů a platů. V pozdější fázi se zaměřila spíše na cílené dotace firmám v postižených sektorech či úvěrové garance. Jako úspěšná se ukázala také moratoria na splátky bankovních úvěrů.

Výhodou Bosny a Hercegoviny jsou konsolidované veřejné finance a stabilní bankovní sektor. I tak jsou však rozpočtové možnosti země omezené a schopnost poskytovat podporu firmám i v roce 2021 bude do velké míry záviset na půjčkách od mezinárodních institucí. Zhoršená situace firem v některých odvětvích vede k tendencím k protekcionistickým opatřením. Do června 2021 bylo prodlouženo preferenční zacházení pro domácí firmy při veřejných zakázkách. Vláda Bosny a Hercegoviny také diskutuje uvalení cel na dovoz masa z EU. Obě tato opatření jsou v konfliktu se závazky Bosny a Hercegoviny vyplývajícími z Asociační dohody s EU.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžební průmysl zůstává jedním z perspektivních oborů pro české exportéry. Těžba hnědého a černého uhlí je pro Bosnu a Hercegovinu strategickým odvětvím. Odbyt uhlí je zajištěn v tepelných elektrárnách, které jsou stejně jako doly ve vlastnictví státních firem. Vybavení dolů je z velké části zastaralé. Důlní provozy potřebují nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení. Investice jsou však zatím jen velice omezené a brání jim nedostatek finančních prostředků a neefektivní fungování celého odvětví. Prostředky na investice do perspektivních důlních provozů by v budoucnu mohla uvolnit restrukturalizace těžebního průmyslu, její brzká realizace však není pravděpodobná.

Vedle uhlí zahrnuje přírodní bohatství Bosny a Hercegoviny také ložiska barevných kovů a vápence. Tato oblast by v budoucnu mohla přilákat více soukromých investic a tedy i poptávku po těžebních zařízeních a souvisejících službách. Novým významným odvětvím by se v Bosně a Hercegovině v budoucnu mohla stát těžba ropy a zemního plynu. Probíhající tendr na těžební koncese se kvůli pandemii covidu-19 o půl roku zpozdil, zahájení průzkumu je možné očekávat v roce 2022. V případě následného zahájení komerční těžby je možné očekávat investice do infrastruktury na dopravu, zpracování a skladování ropy a zemního plynu.

Energetický průmysl

Mezinárodní rozvojové banky jako EBRD a EIB investují v Bosně a Hercegovině rozsáhle do projektů zaměřených na posilování energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. České firmy mohou uplatnit své know-how v projektech centrálního dálkového vytápění, kogenerační výroby elektřiny či využití biomasy. Cílem Bosny a Hercegoviny je dosáhnout 40% podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Vedle velkého potenciálu vodní, větrné a solární energie disponuje Bosna a Hercegovina zatím nevyužitým potenciálem biomasy pro výrobu tepla a elektřiny, která by mohla spotřebovávat odpadní biomasu z dřevozpracujícího průmyslu a zemědělství.

Rovněž výroba energie z konvenčních zdrojů zůstává pro české exportéry atraktivním sektorem. Bosna a Hercegovina je největším vývozcem elektřiny na západním Balkáně a 60 % produkce elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Je plánována stavba rozsáhlých nových kapacit. V počáteční fázi je stavba nového bloku elektrárny v Tuzle. Další bloky jsou plánovány v Ugljeviku, Gacku a Banovići, příprava projektů se ale protahuje. Na financování a realizaci většiny nových elektráren se mají podílet čínské firmy. V nejbližší době se má uskutečnit také revitalizace a odsíření stávajících bloků Kakanj 7 a Tuzla 6.

ICT

Pandemie covidu-19 dala nový impulz e-commerce. Nakupování přes internet zatím nebylo příliš rozšířené, omezení maloobchodu však přimělo obchodníky hledat nové formy prodeje. Technické podmínky v podobě dostupnosti internetu a rozšířenosti digitální techniky jsou v Bosně a Hercegovině příznivé. Určitou překážku však, vedle konzervativního přístupu spotřebitelů, dosud představovala menší rozšířenost užívání platebních karet, ačkoliv tato služba je běžně dostupná. Přestože se nabídka online prodeje za poslední rok mírně rozšířila, zůstává zatím omezená. Menší firmy často nemají profesionální e-shop (např. prodej prostřednictvím sociálních sítí), nebo je jeho kvalita nízká. Je tedy možné očekávat, že se odvětví internetového prodeje bude dále rozvíjet.

Důležitým tématem je také digitalizace malých a středních výrobních podniků v exportních odvětvích. Digitalizace výroby a interních procesů je podmínkou pro to, aby tyto firmy obstály v konkurenci na trhu EU. Je možné očekávat nové projekty i v oblasti digitalizace státní správy, která je zatím na nízké úrovni. S podporou Světové banky a dalších donorů byly připraveny strategie rozvoje e-governmentu, pokrok je však zatím pomalý. Narůstá zájem o téma chytrých měst a inteligentního řízení dopravy. Rozvoj v této oblasti silně podporuje Rozvojový program OSN (UNDP), projekty jsou financovány ale i z dalších zdrojů. Slibně se rozvíjí rovněž domácí sektor IT služeb. Přibývá místních startupů i zahraničních investorů, kteří v Bosně a Hercegovině zakládají centra pro poskytování IT a dalších sdílených podnikových služeb.

Nábytkářský průmysl

Nábytkářský průmysl byl silně zasažen narušením mezinárodního obchodu v prvních měsících pandemie. Místním výrobcům se však podařilo dodavatelsko-odběratelské řetězce rychle obnovit nebo nalézt náhradní tržiště (vč. nárůstu vývozu do ČR) a toto odvětví tak mohlo pokračovat v dynamickém rozvoji předchozích let. V roce 2020 představovala produkce dřevozpracujícího průmyslu (vč. surového dřeva) 15 % celkového exportu Bosny a Hercegoviny.

Místní nábytkářství se může opřít o tradici výroby nábytku i domácí zdroje dřeva – lesy pokrývají 60 % území. Místní výrobci realizují své prodeje v různých cenových segmentech, od produkce pro nadnárodní prodejní řetězce až po zakázkovou výrobu pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou. Rostoucí poptávka po místní produkci vyžaduje rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit prostřednictvím nákupu strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva. Rovněž při těžbě dřeva, která probíhá v náročných terénních podmínkách, je prostor pro mechanizaci a mohou zde nalézt uplatnění moderní manipulační a dopravní zařízení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Bosna a Hercegovina má značný potenciál rozvoje především v živočišné výrobě, která se podílí na celkové zemědělské produkci více než třemi čtvrtinami. České firmy jsou úspěšné v oblasti prodeje plemenného skotu a podílejí se tak na zlepšování genetické kvality místních chovů. Rozvoj domácí produkce bude vyžadovat také investice do moderního vybavení a automatizovaných řešení pro kravíny. Důležitým předpokladem v tomto ohledu jsou změny existujícího modelu chovu, založeného převážně na malých rodinných hospodářstvích, a koncentrace zemědělské výroby do větších celků. Rovněž masokombináty potřebují investovat do automatizace porážkových a balicích linek a řešení nakládání s odpady. Impulz dalšímu rozvoji chovu skotu by mohlo dát otevření trhu EU pro dovoz masa z Bosny a Hercegoviny, o kterém se v tuto chvíli vyjednává.

Příležitosti v Bosně a Hercegovině existují také v oblasti technologií pro drůbežářství. Drůbežářská výroba je koncentrovaná do větších podniků a úspěšná i v oblasti vývozu do zahraničí (významný přínos v tomto ohledu mělo právě otevření trhu EU v roce 2019). Potenciál má také rozvoj mlékárenské výroby. Produkce mléka narůstá, ale výroba mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou je zatím omezená a sýry či slazené mléčné výrobky se dovážejí do velké míry ze zahraničí.

Velvyslanectví ČR v Sarajevu
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sarajevo




• Teritorium: Bosna a Hercegovina | Evropa | Zahraničí