Bosna a Hercegovina má značný potenciál obnovitelných zdrojů, který je zatím využíván jen zčásti. Současného podílu cca 40 % na výrobě energie dosahuje zejména díky velkým vodním elektrárnám. Vedle stavby nových elektráren na říčních tocích se do budoucna očekávají i rozsáhlejší investice do větrných a solárních parků. Stoupá zájem domácích veřejných energetických koncernů o obnovitelné zdroje, a to i vzhledem k problémům, se kterými se potýkají plánované projekty tepelných elektráren. Plánováno je i využití areálů uhelných dolů a elektráren pro instalaci obnovitelných zdrojů. 

Do obnovitelných zdrojů investují také soukromí investoři, kteří mohou využívat garantovaných odkupních cen. Návratnost investic je dobrá, ale problém zatím představuje administrativní náročnost a netransparentní fungování systému subvencí. Připravují se novely příslušných zákonů, které by měly usnadnit investice do malých zdrojů pro vlastní potřebu. Pokračujícím trendem jsou investice průmyslových podniků do vlastních obnovitelných zdrojů. Dá se očekávat, že v energeticky náročných odvětvích, jako je metalurgie či výroba cementu, bude podobných projektů přibývat. U přípravy na CBAM má Bosna a Hercegovina značné rezervy a odhady Hospodářské komory Federace Bosny a Hercegoviny uvádějí, že ceny výrobků mohou vzrůst až o 20 %, pokud se náklady CBAM plně přenesou do cen, což se týká vývozu elektřiny, hliníku, cementu a oceli. 

Zároveň Bosna a Hercegovina i do budoucna počítá s provozem tepelných elektráren, které se dnes na výrobě elektrické energie podílí více než 60 %. Bosna a Hercegovina se začíná potýkat s nedostatkem kvalitního uhlí, které musí dovážet. Nutné je uskutečnit investice do ekologizace starších elektráren. Nabízí se tak možnosti dodávek technologií pro ekologičtější spalování uhlí. Zároveň je plánována stavba až šesti dalších nových bloků. Všechny tyto projekty se ale potýkají s problémy a je nutné předpokládat, že velká část z nich nebude dokončena. 

Bosna a Hercegovina a Chorvatsko v dubnu 2026 podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě Jižního plynového interkonektoru (Southern Gas Interconnection). Odhadem 250 až 270 km plynovodního potrubí s plánovanou přepravní roční kapacitou až 3 mld. m³ plynu povede z chorvatského terminálu Krk do několika míst v Bosně a Hercegovině. Detailní postup jeho výstavby a financování není zatím znám, nicméně výhledově se zde nabízí možnost subdodávek armatur či kompresních stanic. 

Tahounem hospodářského růstu v Bosně a Hercegovině je v současné době export, ve kterém hraje významnou úlohu výroba automobilových součástek. Objem vývozu představuje asi 340 mil. EUR ročně. Vyrábí se zejména strojírenské díly, plasty, elektronika a kožené potahy. Výrobci, kterými jsou převážně menší domácí firmy, spadají většinou do kategorie dodavatelů specializujících se na výrobu dílčích komponentů (tier 2). Často jsou subdodavatelem pro konkrétního výrobce autodílů v EU, se kterým je váže dlouhodobá spolupráce. Nejvíce zboží se vyváží do Německa  (cca 35 %), do Rakouska (cca 17 %) a do Itálie (cca 9 %).

Bosna a Hercegovina se může stát jednou ze zemí, kde budou české firmy hledat své partnery, případně sem směřovat své investice. Automobilový sektor by se mohl stát jedním z perspektivních oborů vzájemné obchodní spolupráce. Předností Bosny a Hercegoviny je geografická blízkost k odběratelům v EU a nízká cena práce. Obchod se zeměmi EU je regulován asociační dohodou, která odbourala cla na průmyslové zboží vč. automobilů a jejich součástek. Výroba automobilů zde má tradici a místní průmysl proto disponuje potřebnými dovednostmi. Problémem, který musí firmy stále častěji řešit, se však i zde stává nedostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací.

V posledních letech přicházejí do Bosny a Hercegoviny první zahraniční investoři zabývající se průzkumem nalezišť barevných kovů a otevíráním nových důlních provozů. V Bosně a Hercegovině se nacházejí např. ložiska olova, zinku, stříbra, ale také bauxitu a magnezitu. Řada ložisek je ještě neprozkoumaných. V některých lokalitách se těžilo již v minulosti, ale těžbu zastavila ekonomická a politická krize na přelomu 80. a 90. let. Zahraniční investoři nyní přinášejí potřebný kapitál, zkušenosti a moderní metody řízení a dávají tak nový impuls rozvoji tohoto odvětví. Otevírají se díky tomu nové příležitosti pro dodavatele technologií na zpracování vytěžené rudy (mlecí a drtící zařízení), její dopravu (v často náročném horském terénu), ale např. také pro poskytovatele geologických a environmentálních služeb. 

V Bosně a Hercegovině se těží také železná ruda. Jediný důl (Omarska) je však již téměř vytěžený a v nejbližší době se tak dá očekávat úsilí o obnovu jiných těžebních provozů v okolí, případně i těžba v jiných regionech. Zvýšenou pozornost v posledních letech přitahují také potenciální zásoby lithia a dalších kritických surovin důležitých pro zelenou transformaci a bateriový průmysl v EU. Rozsáhlá je těžba a výroba stavebních hmot, zahrnujících vápenec, různé druhy kamene či cihlářské hlíny. V zemi je několik velkých cementáren vlastněných zahraničními skupinami, které jsou potenciálními odběrateli např. strojírenských technologií. Bosna a Hercegovina hledá také zájemce o koncese na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu. V případě zahájení komerční těžby je možné očekávat investice do infrastruktury na jejich dopravu, zpracování a skladování. Rostoucí důraz na dekarbonizaci průmyslu zároveň zvyšuje poptávku po modernizaci výrobních procesů a environmentálních technologiích.

Významným sektorem ekonomiky Bosny a Hercegoviny je těžba uhlí a jeho využití při výrobě elektrické energie. České firmy jsou zde vnímány jako tradiční dodavatelé technologií. Příležitosti mohou perspektivně vznikat v souvislosti s potřebnými investicemi do modernizace těžebních provozů a rozšiřování mechanizace. Současně však sektor čelí tlaku postupné dekarbonizace a omezené investiční kapacity. Skutečně realizovaných zakázek je malé množství. Investice do nových technologií navíc brzdí problémy s efektivitou řízení veřejných podniků, které doly vlastní. Novely zákona o veřejných zakázkách z roku 2024 přinesly určité zlepšení transparentnosti a harmonizace pravidel veřejných tendrů.

Další rozvoj sektoru bude záviset na regulatorním rámci, enviromentálních standardech a postoji místních komunit.

Nejvýznamnější zemědělskou komoditou, která se do Bosny a Hercegoviny dováží z ČR, je plemenný skot. Místní chovatelé mají zájem o zlepšování genetické hodnoty stád a česká genetika zde má velice dobrou pověst. Dovozy jsou realizovány prostřednictvím místních soukromých obchodníků, nebo jsou v některých případech kupci i přímo místní úřady. 

Bosna a Hercegovina je významným producentem a vývozcem drůbežího masa a produktů z něj. Jedná se o nejvíce konkurenceschopné odvětví domácího zemědělského a potravinářského průmyslu. Významnou příležitost tak představuje možnost dodávek technologií pro chov drůbeže. Před několika roky se vývozu drůbežího masa z Bosny a Hercegoviny otevřel trh EU. Další růst sektoru bude spojen s investicemi do modernizace výroby, zvyšováním hygienických standardů a energetické účinnosti provozů v souladu s požadavky trhu EU.

Většina červeného masa pro místní trh se dováží. V Bosně a Hercegovině působí řada domácích firem zabývajících se porážkou zejména hovězího masa. Existuje proto potenciál v oblasti dovozu zařízení pro zpracování masa. Rozvoj domácích chovů by si vyžádal investice do moderního vybavení chovů a automatizovaných řešení. To je však nadále omezováno roztříštěností výroby, nedostatkem investic a složitým institucionálním rámcem země.

Velmi rozšířené je včelařství, které produkuje jak med, tak např. vosk či včelí med pro farmaceutický průmysl. Potencionální příležitosti tak existují v oblasti prodeje pokročilých technologií pro včelaře.

Rychle narůstá domácí IT sektor. Většinou se jedná o domácí firmy často založené diasporou v zahraničí, či v některých případech dcery středně velkých zahraničních společností, které svůj úspěch zakládají na nízkých nákladech na pracovní sílu a nabízí příležitost pro mladé vysoce kvalifikované zaměstnance. Firmy jsou převážně orientovány na poskytování služeb korporátní klientele na zahraničních trzích. Šanci na úspěch by měly pokročilé produkty, které domácí firmy zatím nedokážou nabídnout a které zároveň mají konkurenční výhodu oproti standardním řešením mezinárodních softwarových firem. Pro úspěšný vstup na trh je vhodné spolupracovat s některou z domácích firem. Aktuálním tématem je digitalizace malých a středních firem v oblasti průmyslové výroby. Tyto firmy jsou často exportně orientované a jsou součástí dodavatelských řetězců firem z EU. Aby byly schopny splnit požadavky odběratelů a obstát v konkurenci, musí digitalizovat své firemní procesy. Pozvolna probíhá také digitalizace státní správy. Pro úspěch ve veřejných zakázkách je vhodné spolupracovat s některou z domácích firem, které většinou implementují řešení nakoupená v zahraničí. Ve velkých městech (Sarajevo, Mostar, Banja Luka, Tuzla) je možné očekávat příležitosti v oblasti inteligentních dopravních systémů, zejména systémů pro řízení dopravy a chytré parkování.

Probíhá rozvoj e-commerce. Přestože má Bosna a Hercegovina dobré technické předpoklady pro rozvoj online prodeje (pokrytí internetem, rozšířenost používání PC a chytrých telefonů), místní trh byl v tomto ohledu dosud konzervativní. Roste zájem nabízet produkty a nakupovat přes internet. Technologická úroveň e-shopů se rozvíjí. Vznikly tak nové příležitosti pro vstup na trh online prodeje či nabídku řešení pro e-shopy. Zajímavým segmentem trhu by se také mohl stát online prodej zboží z Bosny a Hercegoviny do zemí EU.

Velký potenciál má rozvoj sektoru sdílených služeb poskytujícího outsourcing služeb pro vyspělé trhy z Bosny a Hercegoviny. Firmy nabízejí služby např. v oblasti IT, administrativní podpory či marketingu pro klienty zejména v anglicky hovořících zemích, Německu, Skandinávii, ale také na Balkáně. Sektor je v rané fázi rozvoje se značným potenciálem růstu a významnou roli v něm mají i dceřiné firmy českých společností.

Nábytkářství je nejen tradičním, ale také perspektivním odvětvím domácího průmyslu. Většina produkce je určena na vývoz a nábytek patří k nejvýznamnějším vývozním artiklům země. V Bosně a Hercegovině se vyrábí nábytek pro různé cenové segmenty, od zakázkové výroby pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou přes zboží prodávané nadnárodními obchodními řetězci až po subdodávky pro zahraniční výrobce. Mezi zeměmi dovážejícími nábytek z Bosny a Hercegoviny má významné místo i ČR, přičemž velká část tohoto zboží je českými firmami dále prodávána na trzích třetích zemí.

Rostoucí poptávka po místní produkci i tlak na vyšší energetickou účinnost a efektivnější využívání surovin zvyšují potřebu modernizace výrobních kapacit. V Bosně a Hercegovině proto existují příležitosti pro dodávky strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva. Perspektivní jsou rovněž technologie zaměřené na automatizaci výroby, digitalizaci procesů a snižování energetické náročnosti provozů. Uplatnění zde může nalézt také technika pro těžbu dřeva. Zásoby dřeva v lesích jsou rozsáhlé, často se ale těží v náročném horském terénu. Nabízí se tak možnost dodávek moderních manipulačních zařízení a zařízení pro dopravu v těžko přístupném terénu.  

Bosna a Hercegovina disponuje starou sovětskou technikou, tanky, houfnicemi, náhradními díly atd. Bosna a Hercegovina má zájem o transfer technologií, know-how. Je plánována modernizace vrtulníkového letectva v rámci reformního plánu. České firmy mají šanci uplatnit se při dodávkách radarových a navigačních systémů. Potenciál pro spolupráci mají společnosti, které nabízí střelivo a další prvky ochrany pro bezpečnostní složky. Zajímavé mohou být i dodávky podvozků či vozů s balistickou ochranou. S plánovaným rozvojem tohoto sektoru se otevře příležitost pro české investory vstoupit do nových společností, ale i koupit podíl v již fungujících firmách.