Bosna a Hercegovina

Rozcestník informací o Bosně a Hercegovině:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V době nástupu pandemie covid-19 se Bosna a Hercegovina již potýkala s projevy ekonomického ochlazení souvisejícího s globálním hospodářským vývojem. Jako malá otevřená ekonomika byla citelně zasažena poklesem poptávky v EU i omezeními v mezinárodní dopravě. Přestože rozpočtové možnosti země nejsou velké, výhodu při řešení dopadů pandemie představují konsolidované veřejné finance a stabilní bankovní sektor.

Slabinou je naopak dlouhodobě vysoká nezaměstnanost a omezená schopnost trhu práce vypořádat se s výkyvy. Přestože patří Bosna a Hercegovina v rámci regionu mezi slabší ekonomiky, intenzita ekonomických dopadů bude podobná, či dokonce menší než u zemí v sousedství. Výhodou pro Bosnu a Hercegovinu je v této situaci menší závislost na cestovním ruchu.

Stimulační hospodářská opatření přijatá v Bosně a Hercegovině v reakci na COVID-19 dosáhla 2,3 % HDP (Světová banka). Bosna a Hercegovina tak, co se týče objemu pomoci, nezůstala pozadu za ostatními zeměmi regionu, problémem je spíše pomalejší implementace přijatých opatření. Specifikem Bosny a Hercegoviny je také decentralizovaný přístup, kdy některá opatření jsou přijímána na regionální, či dokonce obecní úrovni.

Jedním z opatření na celostátní úrovni je obnovení preferenčního zacházení pro domácí firmy ve veřejných zakázkách, které by se mohlo negativně dotknout i českých firem. Do června 2021 budou cenové nabídky místních firem zvýhodněny o 30 %. Přestože místní úřady byly při řešení ekonomických dopadů pandemie poměrně aktivní, úvahy, že by se situace mohla stát příležitostí pro hlubší ekonomické reformy zaměřené například na zvýšení efektivity vlivných státních podniků, se nenaplnily.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Zatímco některé rozvíjející se proexportně orientované sektory hospodářství Bosny a Hercegoviny mohou být dopady pandemie dočasně oslabeny, i v budoucnu zde bude řada příležitostí pro české firmy v oborech, kam směřuje financování od mezinárodních bankovních institucí, jako je zelená energetika a doprava. Pandemie koronaviru přinesla také novou vlnu zájmu o témata domácí produkce potravin a digitalizace.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžební průmysl v Bosně a Hercegovině zůstává jedním z perspektivních oborů pro české exportéry. Těžba hnědého a černého uhlí je pro Bosnu a Hercegovinu strategickým odvětvím. Odbyt uhlí je zajištěn v tepelných elektrárnách, které jsou stejně jako doly ve vlastnictví státních firem. Vybavení dolů je z velké části zastaralé a nevyhovující. Důlní provozy nutně potřebují nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení. Investice jsou však zatím jen velice omezené a brání jim nedostatek finančních prostředků a neefektivní fungování celého odvětví. Prostředky na investice do perspektivních důlních provozů by v budoucnu mohla uvolnit restrukturalizace těžebního průmyslu, její brzká realizace však není pravděpodobná.

Novým významným odvětvím by se v Bosně a Hercegovině v budoucnu mohla stát těžba ropy a zemního plynu. Od roku 2021 by měl být o několik nových lokalit rozšířen průzkum potencionálních nalezišť. V souvislosti s epidemií koronaviru může dojít k několikaměsíčnímu zpoždění oproti původnímu plánu, v realizaci tendru na udělení koncesí se ale pokračuje. Bosna a Hercegovina v současné době disponuje pouze omezenou infrastrukturou pro dopravu, zpracování a skladování ropy. V případě zahájení komerční těžby je tedy možné očekávat rozvoj tohoto odvětví.

Energetický průmysl

Mezinárodní rozvojové banky jako EBRD a EIB investují v Bosně a Hercegovině rozsáhle do projektů zaměřených na posilování energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V souvislosti s epidemií koronaviru se očekává další navýšení aktivit mezinárodních finančních institucí. České firmy mohou uplatnit své know-how v projektech centrálního dálkového vytápění, kogenerační výroby elektřiny či využití biomasy. Cílem Bosny a Hercegoviny je dosáhnout 40% podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Vedle velkého potenciálu vodní, větrné a solární energie disponuje Bosna a Heregovina zatím nevyužitým potenciálem biomasy pro výrobu tepla a elektřiny, která by mohla spotřebovávat odpadní biomasu z dřevozpracujícího průmyslu a zemědělství.

Rovněž výroba energie z konvenčních zdrojů zůstává pro české exportéry atraktivním sektorem. Bosna a Hercegovina je největším vývozcem elektřiny na západním Balkáně a 60 % produkce elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Je plánována stavba rozsáhlých nových kapacit. V počáteční fázi je stavba nového bloku elektrárny v Tuzle. Další bloky jsou plánovány v Ugljeviku, Gacku a Bánovići, příprava projektů se ale protahuje. Na financování a realizaci většiny nových elektráren se mají podílet čínské firmy. Pro stávající bloky Tuzla 6 a Kakanj 7 probíhá příprava projektu jejich odsíření.

ICT

Pandemie koronaviru přitáhla pozornost k tématu digitalizace. Mohla by se stát impulzem pro rozvoj e-commerce. Nakupování přes internet zatím nebylo příliš rozšířené, přestože technické podmínky v podobě dostupnosti internetu a rozšířenosti digitální techniky jsou v Bosně a Hercegovině příznivé. Omezení v době pandemie ovšem přiměla obchodníky hledat nové formy prodeje. Důležitým tématem je také digitalizace malých a středních výrobních podniků v exportních odvětvích. Digitalizace výroby a interních procesů je podmínkou pro to, aby tyto firmy obstály v konkurenci na trhu EU.

Je pravděpodobné, že se v důsledku pandemie koronaviru ještě zvýší pozornost, kterou v Bosně a Hercegovině digitalizaci věnují mezinárodní donoři. Digitalizace státní správy je stále na nízké úrovni. S podporou Světové banky a dalších donorů byly připraveny strategie jejího rozvoje, pokrok je však zatím pomalý. Narůstá také zájem o téma chytrých měst a inteligentního řízení dopravy. Rozvoj v této oblasti silně podporuje Rozvojový program OSN (UNDP), projekty jsou financovány ale i z dalších zdrojů. Slibně se rozvíjí rovněž domácí sektor IT služeb. Přibývá místních startupů i zahraničních investorů, kteří v Bosně a Hercegovině zakládají centra pro poskytování IT a dalších sdílených podnikových služeb.

Nábytkářský průmysl

Dřevozpracující průmysl a výroba nábytku patří mezi dynamicky se rozvíjející odvětví hospodářství Bosny a Hercegoviny. Zároveň je ale také jedním z odvětví nejvíce zasažených důsledky pandemie koronaviru. Výroba je orientovaná primárně na zahraniční trhy a musela se vypořádat s významným poklesem poptávky a narušením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Tyto těžkosti se přechodně pravděpodobně projeví na likviditě místních firem, z dlouhodobějšího hlediska patří ale dřevozpracující průmysl mezi obory se silným potenciálem dalšího růstu.

V roce 2019 představovaly výrobky dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu 13 % celkového exportu Bosny a Hercegoviny. Místní nábytkářství se může opřít o tradici výroby nábytku i domácí zdroje dřeva – lesy pokrývají 60 % území. Místní výrobci realizují své prodeje v různých cenových segmentech, od produkce pro nadnárodní prodejní řetězce až po zakázkovou výrobu pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou. Rostoucí poptávka po místní produkci vyžaduje rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit prostřednictvím nákupu strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva. Rovněž při těžbě dřeva, která probíhá v náročných terénních podmínkách, je prostor pro mechanizaci a mohou zde nalézt uplatnění moderní manipulační a dopravní zařízení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Výroba potravin byla jedním z odvětví, která během pandemie koronaviru zaznamenala nárůst odbytu na domácím i zahraničních trzích. Bosna a Hercegovina se dlouhodobě potýká se závislostí na dovozu potravin, dováží se asi 90 % spotřeby. Omezení v mezinárodní dopravě v době pandemie vyvolala zájem politické reprezentace i veřejného mínění o posílení soběstačnosti v produkci potravin. K dalšímu rozvoji tohoto odvětví by mohlo přispět také to, že po uvolnění dovozu mléka otevřela EU v uplynulém roce svůj trh také pro drůbeží maso a vaječné výrobky z Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina má značný potenciál rozvoje především v živočišné výrobě, která se podílí na celkové zemědělské produkci více než třemi čtvrtinami. K navýšení efektivity produkce budou potřebné investice do moderního vybavení a automatizovaných řešení pro kravíny. Důležitým předpokladem v tomto ohledu jsou změny existujícího modelu chovu, založeného převážně na malých rodinných hospodářstvích, a koncentrace zemědělské výroby do větších celků. České firmy jsou v Bosně a Hercegovině úspěšné v oblasti prodeje plemenného skotu. Rovněž mlékárny a masokombináty potřebují investovat do automatizace výroby a řešení nakládání s odpady. Zatím omezená je výroba mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Přestože produkce mléka narůstá, sýry a v menší míře jogurty a máslo se dováží ze zahraničí.

Velvyslanectví ČR v Sarajevu
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sarajevo

Pravidelné novinky e-mailem