Bulharsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

13. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Bulharská republika (Republika Balgarija)

 

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Bojko Borisov

     

    Místopředseda vlády: Tomislav Dončev

    Místopředseda vlády pro hospodářskou a demografickou politiku: Valeri Simeonov

    Místopředseda vlády pro veřejný pořádek a bezpečnost a ministr obrany: Krasimir Karakačanov

    Místopředseda vlády pro právní reformu a ministryně zahraničních věcí: Ekaterina Zaharieva

     

    Ministr financí: Vladislav Goranov

    Ministr vnitra: Valentin Radev

    Ministr regionálního rozvoje a veřejných prací: Nikolaj Nankov

    Ministr práce a sociální politiky: Biser Petkov

    Ministr obrany: Krasimir Karakačanov

    Ministryně zahraničních věcí: Ekaterina Gečeva-Zaharieva

    Ministryně spravedlnosti: Cecka Cačeva

    Ministr školství a vědy: Krasimir Valčev

    Ministr Zdravotnictví: Nikolaj Petrov

    Ministryně bulharského předsednictví v Radě EU 2018: Liljana Pavlova

    Ministr kultury: Boil Banov

    Ministr životního prostředí a vody: Neno Dimov

    Ministr zemědělství, potravin a lesů: Rumen Porožanov

    Ministr dopravy, informačních technologii a spojů: Ivajlo Moskovski

    Ministr ekonomiky: Emil Karanikolov

    Ministryně energetiky: Temenužka Petkova

    Ministryně cestovního ruchu: Nikolina Angelkova

    Ministr mládeže a sportu: Krasen Kralev

     

     

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 7 101 859 (k 31. 12. 2016)

Průměrný roční přírůstek: Počet obyvatel BG se od roku 1990 každým rokem snižuje. V roce 1989 počet obyvatel lehce přesáhl hranici 9 milionů, od té doby klesl o více než 20%.

Demografické složení: muži - 48,3 %, ženy - 51,7 %

 

Národnostní složení

  • Bulhaři 85,1 %
  • Turci 9,1 %
  • Romové 4,2 %
  • Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 2 %.

 Náboženské složení 

  • pravoslavní 75,9 %
  • muslimové 9,4 %
  • protestanti 1,1 %
  • katolíci 0,8 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. v EUR

  • 2012 – 5300
  • 2013 – 5400
  • 2014 – 5500
  • 2015 - 5700
  • 2016 - 6000

Vývoj objemu HDP v mil. EUR

    • 2012 - 40926,7
    • 2013 - 41047,9
    • 2014 - 42010,5
    • 2015 - 44161,8
    • 2016 - 47 363, 0

Míra inflace

  • 2011 +2,8 %
  • 2012 +4,2 %
  • 2013 -1,6 %
  • 2014 -0,9 %
  • 2015 -0,1 %
  • 2016 +0,1 %

Míra nezaměstnanosti:

  • 2012 - 12,3 %
  • 2013 - 12,9 %
  • 2014 - 11,4 %
  • 2015 - 9,1 %
  • 2016 - 7,6 %

Očekávaný vývoj:

Růst HDP v r. 2015 byl statisticky upraven ze 3 % na 3,6 %. I v roce 2016 si udržel vysoké tempo 3,4 %. Předpokládá se, že i v letošním roce by se mohl pohybovat kolem, či spíše nad 3 %. Motorem růstu by měla zůstat vnitřní spotřeba, která se zvyšuje zejména v důsledku výrazného snížení úrokových sazeb, vysokého růstu mezd (8 % ročně) v kombinací s nízkou inflací.

Zahraniční obchod nadále setrvá v záporném saldu, bude však pokračovat trend jeho snižování. V závěru roku 2016 se ekonomika vymanila z deflace, v roce 2017 se předpokládá růst inflace kolem 1 %. Nezaměstnanost se v roce 2016 opět výrazně snížila, trend by měl pokračovat avšak již ne takovým tempem. Nedostatek volné a dostatečně kvalifikované pracovní síly je již jedním z hlavních problémů ekonomiky. Nepředpokládá se výraznější zlepšení situace v oblasti zahraničních investic, které několik let dosahují cca 1 mld. EUR ročně. Výzvou pro sektor veřejných financí i ekonomické aktivity bude pokračující stárnutí populace a předpokládané pokračování procesu úbytku obyvatel v důsledku migrace.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

příjmy v mil. BGN

výdaje v mil. BGN

saldo v mil. BGN

2012

17 284

18 221

-937

2013 17 944

19 060

-1 117

2014

       17 698

19 305

-1 607

2015

  18 921

20946 - 2024
2016

N/A

N/A 

N/A 

Zdroj

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

běžný účet

kapitálový účet

finanční účet

2012

                 -300.8                 

233.9                        

468.6                      

2013                           -281.5                       26.1                       668.2
2014                          -121.6                       191.4                        792.0
2015                           -161,3                    209,3                        222,0
2016

218,7                 

561,3                         

1 080,4                    

Údaje v mil. EUR
Zdroj

Fiskální rezervy: 6 753 mil. EUR k 30.4.2017

Devizové rezervy BNB: 22 983 mil. EUR k 6.1.2017

Veřejný dluh vůči HDP v % 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Bulharsko

18.0

17.6 26,9 26,3 28,7

Zahraniční zadluženost: 34,7 mld. EUR, což představuje 73,9 % HDP (ke konci r. 2016)

zdroj: http://bnb.bg/Statistics/StExternalSector/StGrossExternalDebt/index.htm

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Převážná část bank působících na bulharském trhu je kapitálově propojena s velkými zahraničními bankovními skupinami. Banky Bulbank, Biochim a Hebros Bank, které již v r. 2006 vlastnila italská UniCredit Group, se v průběhu roku 2007 sloučily do jediného subjektu pod názvem UniCredit Bulbank (www.bulbank.bg), čímž se vytvořilo největší bankovní uskupení na bulharském bankovním trhu.

Mezi další největší bankovní domy patří Banka DSK (www.dskbank.bg), Obedinena Bulgarska Banka (www.ubb.bg), Eurobank EFG Bulgaria (www.postbank.bg, vznikla sloučením Postbank a DZI Bank), Raiffeisenbank Bulgaria (www.raiffeisen.bg), Societe Generale Expressbank (www.sgexpressbank.bg), Piraeus Bank Bulgaria (www.piraeusbank.bg), Allianz Bulgaria Commercial Bank (www.bank.allianz.bg) a další. Koncem roku 2016 belgická skupina KBC koupila banku UBB (od National Bank of Greece). KBC již vlastnila bulharskou Sibank a pojišťovnu DZI a nyní se tak stala největší bankovní a pojišťovací skupinou v zemi.

V roce 2014 došlo ke krizi bankovního systému. Zkrachovala 4. největší BG banka - KTB, za kterou zůstaly pohledávky ve výši cca 4 mld. EUR. Banka prostřednictvím většinového majitele C.Vasileva "obsluhovala" politické zákulisí za pomoci nekrytých úvěrů. Vláda následně musela za pomoci úvěru dotovat fond pojištění vkladů téměř do výše pohledávek. Vysoký podíl toxických aktiv a rizikových úvěrů, které byly zjištěny, byl selháním dohledu centrální banky - BNB. Dvě největší banky v cizím vlastnictví – Unicredit a DSK (HU OTP), však vyšly z krize posíleny a dávají mnohem vyšší jistotu, než menší banky v národním vlastnictví. V r. 2016 proběhnou hloubkové stress testy BG bank zabezpečované novým vedením BNB.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je tvořen dvěma základními skupinami daní, a to celorepublikovými, kam spadají nepřímé daně (DPH a spotřební daň) a přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a místními daněmi, kam patří daň z nemovitostí, dědická daň, darovací daň, daň z dopravních prostředků a silniční daň.

Daň z přidané hodnoty - povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25,5 tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 9% sazba je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a jiné služby zvlášť jmenované zákonem.

Spotřební daň se vztahuje na vybrané domácí či dovozové zboží jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení či určitá motorová vozidla. Správcem spotřební daně je Státní celní správa. Sazebník spotřební daně na jednotlivé druhy zboží je zveřejněn na www.customs.bg. Spotřební daně jsou v Bulharsku v rámci členských zemí EU průměrné. Spotřební daň u cigaret dosahuje u průměrné ceny krabičky cigaret 68,90 % z konečné ceny, což je po Velké Británii nejvíce z členských zemí EU. Víno spotřební dani nepodléhá. Nejnižší ze zemí EU je však spotřební daň u tvrdého alkoholu. Spotřební daň u půllitru 40% lihoviny činí 28 Kč, např. v Česku 57 Kč. Spotřební daň u elektřiny činí 1,00 € za MWh. Spotřební daň u benzínu je jedna z nejnižších (359 € za 1 000 litrů).

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act - CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %, počínaje 1.1.2007.

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act - PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Ačkoli pobočky zahraničních společností nejsou samostatnými právnickými osobami, jsou povinny sestavovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a podléhají daňové povinnosti. Výše daňového základu se určuje ze zisku vykázaného ve výsledovce. Pobočka musí odvádět také další daně jako místní daň, DPH, apod. Kanceláře zahraničních firem (nevyvíjející podnikatelskou činnost) nepodléhají zdanění právnických osob.

Kapitálové zisky jsou součástí výkazu zisků a ztrát a podléhají sazbě daně z příjmu právnických osob. Dividendy placené místními společnostmi bulharským fyzickým osobám a některým charitativním společnostem podle CITA jsou zdaňovány 15% srážkovou daní. Dividendy placené bulharskými společnostmi zahraničním akcionářům daní stát toutéž sazbou. Akciové dividendy nejsou předmětem zdanění. Aktuální informace o sazbách jednotlivých daní jsou na www.minfin.government.bg.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: