Bulharsko

V příštích letech plánuje armáda velké projekty modernizace výzbroje a vybavení v hodnotě téměř 2 mld. EUR. Probíhají výběrová řízení na nákup obrněných vozidel pěchoty (pro pozemní síly), rozbíhá se modernizace tanků T-72 a čím dál naléhavější je modernizace radiolokátorů pro protivzdušnou obranu (zde se například hovoří o zakázce na 3D radary v hodnotě cca 400 mil. BGN, kde existuje potenciál propojení s pasivními technologiemi). Poptávka se v souladu s těmito plány zřejmě zaměří zejména na:

• leteckou techniku – Bulharsko podepsalo s USA dohodu o dodávkách letounů F-16 (v první fázi osm strojů, ve druhé je potvrzeno využití opce na dalších osm strojů), s tím jsou spojeny příležitosti pro české firmy například ve výcviku pilotů, modernizaci infrastruktury (letiště);
• obrněná vozidla – největší podíl má zakázka na OVP pro pozemní síly, která byla prozatím odložena a není vyloučen nový tendr;
• kybernetickou bezpečnost – možnost spolupráce s českými firmami při vytváření systému ochrany proti kybernetickým útokům;
• komunikační, informační a navigační systémy – zde se jedná zejména o příležitosti pro firmy nabízející radiolokátory pro protivzdušnou obranu, ale i například skladovací systém, systém komunikace a velení bojových jednotek;
• bezpilotní stroje – Ministerstvo obrany bude pravděpodobně znovu vypisovat tendr na dodávku mini a malých dronů, počítá se s dalšími tendry;
• optoelektroniku – modernizace systému komunikace a velení;
• ochranu bezpečnostní infrastruktury – například systémy ochrany proti dronům, pasivní i aktivní monitoring a podobně;
• další možnosti – ruční palné zbraně, protiletadlové komplety, dělostřelectvo a jiné.

Kromě dodávek pro obranu tvoří velmi zajímavý a blízký segment dodávky pro bezpečnostní sektor – Ministerstvo vnitra a jemu podřízené složky (policie, pohraniční stráž, vězeňská stráž, speciální jednotky, hasiči). Namátkou lze zmínit bezpilotní stroje, ruční palné zbraně, vozidla se zvýšeným stupněm ochrany, ochrana bezpečnostní infrastruktury, mobilní detektory osob a podobně.

Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru. V blízké době se očekává vyřešení otázek kolem projektu výstavby nové pediatrické nemocnice v Sofii a vyhlášení tendru jak na stavbu, tak i na vybavení a zařízení (cca 50 mil. EUR). 

V souvislosti s pandemií covidu-19 se ukázala slabá místa v systému zdravotnické péče, jež by měla v nadcházejícím období vláda akutně řešit – lze očekávat investice do:

• vybavení infekčních oddělení (například filtrační a klimatizační jednotky),
• budování mobilních zařízení,
• jednotek intenzivní péče,
• vybavení rychlé zdravotnické pomoci (sanitní vozy, zdravotnické vybavení),
• posílení zásob ochranných prostředků (roušky, respirátory, plicní ventilátory, ochranné obleky),
• zdravotnických lůžek.

V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti Bulharsko plánuje vynaložit 233 mil. EUR na inovativní léčebná zařízení pro 35 pediatrických oddělení a 14 diagnostických a onkologických pracovišť, jakož i na vybudování 10 středisek pro léčbu mozkových a cévních onemocnění a v neposlední řadě i vysokotechnologického centra pro protonovou léčbu. Neméně důležitým projektem je posílení letecké rychlé zdravotnické pomoci (HEMS) prostřednictvím nákupu 6 zdravotnických vrtulníků, zlepšení přepravy pacientů mezi zdravotnickými zařízeními a rozvoj Národního systému linky 112 za 75 mil. EUR.

Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období, kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem, rozvíjí se ale i propojení se Srbskem, Severní Makedonií a Rumunskem. Objem investic do aktuálních projektů modernizace železniční infrastruktury činí 1,4 mld. EUR (fondy EU – OPTTI a CEF). Pro období 2021-2027 plánuje Národní železniční infrastruktura projekty v rámci programů CEF/CEF 2 (cca 2,3 mld. EUR), OPTTI a PTC (více než 1,6 mld. EUR), Interreg (15 mil. EUR) a také Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP, přes 130 mil. EUR). Potřeba modernizace a rozvoje si žádá investice i do obnovy vozového parku, proto BDŽ plánuje v osobní dopravě nakoupit 10 nových elektrických lokomotiv a 130 osobních vagónů, nákupy nové techniky platí též pro nákladní dopravu. V NRRP počítá vláda s nákupem 42 elektrických vlakových souprav pro příměstskou dopravu, 20 elektrických rychlovlaků pro hlavní meziregionální tratě, 18 posunovacích lokomotiv a modernizací palubního signalizačního zařízení pro 108 provozovaných vlaků v celkové výši 370 mil. EUR.

Další oblastí kolejové dopravy, kde existuje potenciál pro uplatnění (například soupravy), je rozvoj městské hromadné dopravy v hlavním městě Sofii, tj. metra, kde tvoří cca dvě třetiny z celkové částky 500 mil. EUR investované do výstavby linky č. 3 (etapy 1 a 2) prostředky z fondů EU, v plánu je i rozšíření této linky o dalších 9 stanic s financováním z NRRP a OPTTI. Metro také investuje do nákupu osmi souprav nových vlaků, výměny či modernizace stávajících vlaků ruské provenience. Celkové investice mají dosáhnout 335 mil. EUR, z toho tvoří dodávka vlaků 56 mil. EUR.

Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, ztráty při dodávkách pitné vody dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších deseti letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. EUR, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. EUR na výměnu stávající a výstavbu nové sítě vodovodů a kanalizací, čističek odpadních vod, ale i opravu a údržbu přehrad a jezer.

Na počátku roku 2020 bulharská vláda zřídila státem vlastněný Bulharský holding vodovodů a kanalizací („Balgarski ViK holding“ EAD) jako zastřešující subjekt pro realizaci Strategie rozvoje vodohospodářského sektoru Bulharska, Národního plánu obnovy a odolnosti a boje s klimatickými změnami. Holding vyhlašuje centralizovaně veřejné zakázky pro vodní sektor a odpadní průmysl.

Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Klíčový problém spočívá ve vysoké závislosti na ekologicky problematických uhelných zdrojích, což je spojeno i se sociálně citlivými dopady na některé regiony. Na druhé straně vzniká prostor pro uplatnění zkušeností a řešení z českého prostředí (například rekultivace).

V oblasti jaderné energetiky je stále ve hře výstavba nové JE v Belene a reaktorů ve stávající JE Kozloduj, pokračuje i likvidace odstavených reaktorů v Kozloduji a modernizační projekty. V této oblasti představuje hlavní výzvu odstranění závislosti na dodávkách ruského paliva, zařízení a náhradních dílů, což je zároveň výbornou příležitostí pro uplatnění českých firem s jejich zkušenostmi.

Energetika si vyžádá v následujících letech značné investice do obnovy výrobních zařízení, přenosové i rozvodné sítě včetně zemního plynu; existuje zde i zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární a fotovoltaické zdroje, větrné parky).

Další kapitolou je energetická efektivita, například projekty zateplování bytových i kancelářských budov, snižování energetických ztrát, větší využití obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory a podobně).

V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti počítá Bulharsko s 12 investičními projekty v hodnotě až 900 mil. EUR na zvýšení energetické efektivity, 1,2 mld. EUR na budování obnovitelných zdrojů, skladování energie a bateriových úložišť, 175 mil. EUR na průzkum a realizaci pilotního projektu na využití geotermální energie, měřicí systémy atd. V oblasti energetické efektivity má NRRP zajistit 920 mil. EUR na podporu komplexní energetické obnovy obytných, kancelářských a veřejných budov.

V rámci NRRP plánuje Bulharsko docílit masivního rozšíření digitální infrastruktury – zvýšit kybernetickou bezpečnost při správě všech 265 municipalit v zemi, vybudovat vysokokapacitní síť pro internetové připojení v malých osídlených místech pro 350 tisíc obyvatel celkem a také ultrarychlé připojení pro 24 vysokých škol v zemi. To vše si vyžádá cca 270 mil. EUR. Dalších 50 mil. EUR má směřovat z NRRP do digitalizace Bulharské pošty, vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily ve 100 turistických lokalit či poskytování zdravotnických služeb ve 450 lokalitách na dálku. 

Rozšíření e-governmentu si vyžádá z NRRP na 109 mil. EUR ve formě digitalizace soudnictví, zavedení diagnostické databáze pro e-zdravotnictví, digitalizace cca 86 mil. stran různých registrů a vytvoření platformy pro elektronické administrativní služby v oblasti územního plánování a udělování stavebních povolení.

Podle dostupných dat dosahuje podíl firem s vysoce a středně technologicky vyspělou úrovní výroby 0,8 % a podíl vysoce technologických služeb 3,5 %. Počet podniků v sektoru ICT v roce 2019 dosáhl 43,7 tisíc, v nichž pracovalo 276 tisíc pracovníků. Podle indexu DESI bylo BG v EU v roce 2021 na 26. místě.

Vláda připravila pro realizaci cílů v oblasti VVI “Program vědeckého výzkumu, inovací a digitalizace pro inteligentní transformaci 2021-2027”, jehož realizaci zajišťuje Výkonná agentura “Vzdělávací program” (patří pod Ministerstvo školství a vědy). Strukturu programu lze rozdělit na priority č. 1 a 2:

• priorita 1 – 743 mil. EUR na udržitelný rozvoj národní kapacity pro VVI (211 mil. EUR); stimulaci mezinárodní vědecké spolupráce (56,6 mil. EUR); transfer technologií a znalostí (274 mil. EUR); zajištění synergie s programy Horizont Europe a Digital Europe (179 mil. EUR)
• priorita 2 – 325 mil. EUR, data jako klíčový kapitál; kybernetická bezpečnost

Strategickým dokumentem vlády v oblasti VVI je Inovační strategie inteligentní specializace 2021-2027 (ISIS) s cílem podporovat technologie i netechnologické inovace a stimulovat přeměnu společnosti a ekonomiky tak, aby byly založeny na datech a znalostech orientovaných na Průmysl 4.0 a podpoře zeleného přechodu. Za tímto účelem jsou stanoveny tři operační cíle:

• zlepšení vědecko výzkumného systému a inovačního výkonu firem s cílem dosáhnout úrovně 70 % průměru EU (přiměřený inovátor)
• zvýšení technologické kapacity firem, ekologického a mezinárodního charakteru bulharských výrobků a služeb
• zlepšení kapacity lidských zdrojů v oblasti nových technologií a inovací

ISIS definuje pět tematických oblastí, kde Bulharsko disponuje konkurenční výhodou a kapacitami pro inteligentní specializaci:

• informatika a informační a komunikační technologie (regionální centrum ICT, investice do VVI cca 11 % celkových výdajů do VVI v ekonomice)
• mechatronika a mikroelektronika (například automatizované stroje a robotické a automatizované systémy, robotika, AI, inteligentní zařízení a výrobní systémy)
• průmysl pro zdravý život, bioekonomiku a biotechnologie (například produkce biopotravin, biokosmetiky, bioléčiv)
• nové technologie v kreativním a zábavním průmyslu
• čisté technologie, cirkulární a nízkouhlíková ekonomika 

Významné záměry a projekty – Sofia Tech Park, Fond pro technologický transfer, vytvoření národního systému pro kybernetickou bezpečnost (viz. výše priorita 2, zodpovídá Ministerstvo pro e-government), a tak dále.

Vládní cíle a finanční nástroje – v rámci NRRP plánuje Bulharsko investovat 245 mil. EUR do 4 tzv. STEM středisek, zvyšování kvalifikace 39 tisíc učitelů v oblasti STEM vzdělávání a vybavení více než 2 240 specializovaných tříd pro vědecké a technické programy.

Program pro ekonomickou transformaci s důrazem na MSP si přes NRRP vyžádá 690 mil. EUR ve formě grantů na technologickou modernizaci (133 mil. EUR), ICT a kybernetickou bezpečnost (16 mil. EUR), obnovitelné zdroje energie pro vlastní potřebu (102 mil. EUR) a cirkulární ekonomiku (92 mil. EUR).

OP Rozvoj regionů 2021-2027 představují integrované teritoriální investice, v jejichž rámci jsou povolené tyto aktivity:

• infrastrukturní opatření pro podporu ekonomické aktivity
• energetická efektivita a udržitelná obnova budov
• udržitelná mobilita včetně městské mobility
• silniční infrastruktura a bezpečnost ve veřejném prostoru
• vzdělávací infrastruktura a vybavení
• zdravotní a sociální infrastruktura
• bydlení
• kultura, sport a turistika.

Priority jsou rozděleny do tří oblasti (celkem 3,606 mld. BGN):

• priorita 1 . 1,053 mld. BGN
• priorita 2 – 2,508 mld. BGN
• priorita 3 – 44,4 mil. BGN.