Do roku 2032 plánuje armáda velké projekty modernizace výzbroje a vybavení v hodnotě téměř 5 mld. EUR. V letošním roce se však připravuje jeho revize zahrnující významné zvýšení objemu prostředků ovšem za cenu prodloužení implementace celého programu do roku 2045.

Vláda v roce 2023 rozhodla o nákupu obrněných vozidel Stryker z USA, následně proběhly akvizice systémů protivzdušné obrany IRIS-T z Německa, 3D radarů od francouzské firmy Thales a víceúčelových stíhacích letounů F-16 z USA. Další poptávka se v souladu se schválenými plány bude nejspíše zaměřovat na:

• leteckou techniku – Bulharsko podepsalo s USA dohodu o dodávkách letounů F-16 (v první fázi osm strojů, ve druhé je možnost využití opce na dalších osm strojů), s tím jsou spojeny příležitosti pro české firmy zejména v oblasti výcviku pilotů a modernizaci letištní infrastruktury;
• kybernetickou bezpečnost – možnost spolupráce s českými firmami při vytváření systému ochrany proti kybernetickým útokům;
• komunikační, informační a navigační systémy – zde se jedná zejména o příležitosti pro firmy nabízející integraci systémů PVO, systémů velení, zabezpečeného spojení, ale i například skladovacích systémů, či systémů údržby vojenské techniky;
• dělostřelectvo  –  v plánu je pořízení houfnic ráže 155 mm, jakož i mobilních raketových systémů specifikace HIMARS;
• bezpilotní stroje – Ministerstvo obrany bude pravděpodobně znovu vypisovat tendr na dodávku mini a malých dronů, počítá se s dalšími tendry;
• optoelektroniku – modernizace systému komunikace a velení;
• ochranu bezpečnostní infrastruktury – například systémy ochrany proti dronům, systémy REB, pasivní i aktivní monitoring a podobně;
• infrastruktura  –  výstavba základny v Kabile, výstavba a modernizace vojenského přístavu ve Varně;
• další možnosti – ruční palné zbraně, protiletadlové komplety a jiné.

Kromě dodávek pro obranu tvoří velmi zajímavý a blízký segment dodávky pro bezpečnostní sektor – Ministerstvo vnitra a jemu podřízené složky (policie, pohraniční stráž, vězeňská stráž, speciální jednotky, hasiči). Namátkou lze zmínit bezpilotní stroje, ruční palné zbraně, vozidla se zvýšeným stupněm ochrany, ochrana bezpečnostní infrastruktury, mobilní detektory osob, IT technologie, vybavení pro ochranu hranic a podobně.

Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru. I přes další zpoždění se očekává vyřešení otázek kolem projektu výstavby nové pediatrické nemocnice v Sofii a vyhlášení tendru jak na stavbu, tak i na vybavení a zařízení (cca 50 mil. EUR). 

V souvislosti s pandemií covidu-19 se ukázala slabá místa v systému zdravotnické péče, jež by měla vláda akutně řešit – lze očekávat investice do:

• vybavení infekčních oddělení (například filtrační a klimatizační jednotky),
• budování mobilních zařízení,
• jednotek intenzivní péče,
• vybavení rychlé zdravotnické pomoci (sanitní vozy, zdravotnické vybavení),
• posílení zásob ochranných prostředků (roušky, respirátory, plicní ventilátory, ochranné obleky),
• zdravotnických lůžek.

V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti Bulharsko plánuje vynaložit 233 mil. EUR na inovativní léčebná zařízení pro 35 pediatrických oddělení a 14 diagnostických a onkologických pracovišť, jakož i na vybudování 10 středisek pro léčbu mozkových a cévních onemocnění a v neposlední řadě i vysokotechnologického centra pro protonovou léčbu. Neméně důležitým projektem je posílení letecké rychlé zdravotnické pomoci (HEMS) prostřednictvím nákupu 6 zdravotnických vrtulníků, zlepšení přepravy pacientů mezi zdravotnickými zařízeními a rozvoj Národního systému linky 112 za 75 mil. EUR.

Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období, kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem, rozvíjí se ale i propojení se Srbskem, Severní Makedonií a Rumunskem. Objem investic do aktuálních projektů modernizace železniční infrastruktury činí 1,4 mld. EUR (fondy EU – OPTTI a CEF). Pro období 2021-2027 plánuje Národní železniční infrastruktura projekty v rámci programů CEF/CEF 2 (cca 2,3 mld. EUR), OPTTI a PTC (více než 1,6 mld. EUR), Interreg (15 mil. EUR) a také Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP, přes 130 mil. EUR). Potřeba modernizace a rozvoje si žádá investice i do obnovy vozového parku, proto BDŽ plánuje v osobní dopravě nakoupit 10 nových elektrických lokomotiv a 130 osobních vagónů, nákupy nové techniky platí též pro nákladní dopravu. V NRRP počítá vláda s nákupem 35 elektrických vlakových souprav pro příměstskou dopravu, 25 elektrických rychlovlaků pro hlavní meziregionální tratě, 18 posunovacích lokomotiv a modernizací palubního signalizačního zařízení pro 108 provozovaných vlaků v celkové výši 370 mil. EUR.

Další oblastí kolejové dopravy, kde existuje potenciál pro uplatnění (například soupravy), je rozvoj městské hromadné dopravy v hlavním městě Sofii, tj. metra, kde tvoří cca dvě třetiny z celkové částky 500 mil. EUR investované do výstavby linky č. 3 (etapy 1 a 2) prostředky z fondů EU, v plánu je i rozšíření této linky o dalších 9 stanic s financováním z NRRP a OPTTI. Metro aktuálně připravuje tendr na nákup osmi (eventuálně šestnácti) nových vozových souprav, a zvažuje možnosti výměny či modernizace stávajících vlaků ruské provenience. Celkové investice mají dosáhnout 335 mil. EUR.

Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, ztráty při dodávkách pitné vody dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších deseti letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. EUR, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. EUR na výměnu stávající a výstavbu nové sítě vodovodů a kanalizací, čističek odpadních vod, ale i opravu a údržbu přehrad a jezer.

Na počátku roku 2020 bulharská vláda zřídila státem vlastněný Bulharský holding vodovodů a kanalizací („Balgarski ViK holding“ EAD) jako zastřešující subjekt pro realizaci Strategie rozvoje vodohospodářského sektoru Bulharska, Národního plánu obnovy a odolnosti a boje s klimatickými změnami. Holding vyhlašuje centralizovaně veřejné zakázky pro vodní sektor a odpadní průmysl.

Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Klíčový problém spočívá ve vysoké závislosti na ekologicky problematických uhelných zdrojích, což je spojeno i se sociálně citlivými dopady na některé regiony. Na druhé straně vzniká prostor pro uplatnění zkušeností a řešení z českého prostředí (například rekultivace).

V oblasti jaderné energetiky padlo rozhodnutí nepokračovat ve výstavbě nové JE v Belene, naopak s využitím technologie firmy Westinghouse by měly být zrealizovány dva bloky ve stávající JE Kozloduj za cca 30 mld. USD. Současně s tím pokračují modernizační aktivity na jediných dvou v současnosti provozovaných reaktorech VVER-1000 ruské provenience (bloky 5 a 6). V této oblasti představuje hlavní výzvu odstranění závislosti na dodávkách ruského paliva, zařízení a náhradních dílů, což je zároveň výbornou příležitostí pro uplatnění českých firem s jejich zkušenostmi.

Energetika si vyžádá v následujících letech značné investice do obnovy výrobních zařízení a přenosových i rozvodných sítí včetně zemního plynu; existuje zde i zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární a fotovoltaické zdroje, větrné parky i přečerpávací vodní elektrárny).

Zvláštní a perspektivní kapitolou je vodík, kde se chystá projekt Hydrogen Valley u města Stara Zagora (Zagora Sustainable Hydrogen Region ZAHYR) a podél povodí řeky Marici. Výše grantu činí 8,2 milionu EUR z fondu Horizon Europe. Podle průzkumu provedeného na žádost Bulgartransgazu, by bylo potřeba investovat zhruba 860 mil EUR na uspokojení poptávky po zavedení přepravních vodíkových kapacit. Bulhaři mají v plánu postavit devět vodíkových čerpacích stanic pro těžká vozidla podél bulharských silnic do roku 2028. Projekt současně zahrnuje vybudování zhruba 300 síťově napájených dobíjecích stanic pro elektromobily. Celková odhadovaná výše investice je přibližně 93 mil EUR.

Další kapitolou je energetická efektivita, například projekty zateplování bytových i kancelářských budov, snižování energetických ztrát, větší využití obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory a podobně).

V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti počítá Bulharsko s 12 investičními projekty v hodnotě až 900 mil. EUR na zvýšení energetické efektivity, 1,2 mld. EUR na budování obnovitelných zdrojů, skladování energie a bateriových úložišť a 175 mil. EUR na průzkum a realizaci pilotního projektu na využití geotermální energie, měřicích systémů atd. V oblasti energetické efektivity má NRRP zajistit 920 mil. EUR na podporu komplexní energetické obnovy obytných, kancelářských a veřejných budov.

V rámci NRRP plánuje Bulharsko docílit masivního rozšíření digitální infrastruktury – zvýšit kybernetickou bezpečnost při správě všech 265 municipalit v zemi, vybudovat vysokokapacitní síť pro internetové připojení v malých osídlených místech pro 350 tisíc obyvatel celkem a také ultrarychlé připojení pro 24 vysokých škol v zemi. To vše si vyžádá cca 270 mil. EUR. Dalších 50 mil. EUR má směřovat z NRRP do digitalizace Bulharské pošty, vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily ve 100 turistických lokalit či poskytování zdravotnických služeb ve 450 lokalitách na dálku. 

Rozšíření e-governmentu si vyžádá z NRRP na 109 mil. EUR ve formě digitalizace soudnictví, zavedení diagnostické databáze pro e-zdravotnictví, digitalizace cca 86 mil. stran různých registrů a vytvoření platformy pro elektronické administrativní služby v oblasti územního plánování a udělování stavebních povolení.

Podle dostupných dat dosahuje podíl firem s vysoce a středně technologicky vyspělou úrovní výroby 0,8 % a podíl vysoce technologických služeb 3,5 %. Počet podniků v sektoru ICT v roce 2024 dosáhl 16,7 tisíc, v nichž pracovalo téměř 126 tisíc pracovníků. Podle indexu DESI bylo BG v EU v roce 2022 na 26. místě před RO.

Vláda připravila pro realizaci cílů v oblasti VVI “Program vědeckého výzkumu, inovací a digitalizace pro inteligentní transformaci 2021-2027”, jehož realizaci zajišťuje Výkonná agentura “Vzdělávací program” (patří pod Ministerstvo školství a vědy). Strukturu programu lze rozdělit na priority č. 1 a 2:

• priorita 1  –  743 mil. EUR na udržitelný rozvoj národní kapacity pro VVI (211 mil. EUR); stimulaci mezinárodní vědecké spolupráce (56,6 mil. EUR); transfer technologií a znalostí (274 mil. EUR); zajištění synergie s programy Horizont Europe a Digital Europe (179 mil. EUR)
• priorita 2  –  325 mil. EUR, data jako klíčový kapitál; kybernetická bezpečnost

Strategickým dokumentem vlády v oblasti VVI je Inovační strategie inteligentní specializace 2021-2027 (ISIS) s cílem podporovat technologie i netechnologické inovace a stimulovat přeměnu společnosti a ekonomiky tak, aby byly založeny na datech a znalostech orientovaných na Průmysl 4.0 a podpoře zeleného přechodu. Za tímto účelem jsou stanoveny tři operační cíle:

• zlepšení vědecko-výzkumného systému a inovačního výkonu firem s cílem dosáhnout úrovně 70 % průměru EU (přiměřený inovátor)
• zvýšení technologické kapacity firem, ekologického a mezinárodního charakteru bulharských výrobků a služeb
• zlepšení kapacity lidských zdrojů v oblasti nových technologií a inovací

ISIS definuje pět tematických oblastí, kde Bulharsko disponuje konkurenční výhodou a kapacitami pro inteligentní specializaci:

• informatika a informační a komunikační technologie (regionální centrum ICT, investice do VVI cca 11 % celkových výdajů do VVI v ekonomice)
• mechatronika a mikroelektronika (například automatizované stroje a robotické a automatizované systémy, robotika, AI, inteligentní zařízení a výrobní systémy)
• průmysl pro zdravý život, bioekonomiku a biotechnologie (například produkce biopotravin, biokosmetiky, bioléčiv)
• nové technologie v kreativním a zábavním průmyslu
• čisté technologie, cirkulární a nízkouhlíková ekonomika 

Významné záměry a projekty – Sofia Tech Park, Fond pro technologický transfer, vytvoření národního systému pro kybernetickou bezpečnost (viz. výše priorita 2, zodpovídá Ministerstvo pro e-government), a tak dále.

Vládní cíle a finanční nástroje – v rámci NRRP plánuje Bulharsko investovat 245 mil. EUR do 4 tzv. STEM středisek, zvyšování kvalifikace 39 tisíc učitelů v oblasti STEM vzdělávání a vybavení více než 2 240 specializovaných tříd pro vědecké a technické programy.

Program pro ekonomickou transformaci s důrazem na MSP si přes NRRP vyžádá 690 mil. EUR ve formě grantů na technologickou modernizaci (133 mil. EUR), ICT a kybernetickou bezpečnost (16 mil. EUR), obnovitelné zdroje energie pro vlastní potřebu (102 mil. EUR) a cirkulární ekonomiku (92 mil. EUR).

OP Rozvoj regionů 2021-2027 představují integrované teritoriální investice, v jejichž rámci jsou povolené tyto aktivity:

• infrastrukturní opatření pro podporu ekonomické aktivity
• energetická efektivita a udržitelná obnova budov
• udržitelná mobilita včetně městské mobility
• silniční infrastruktura a bezpečnost ve veřejném prostoru
• vzdělávací infrastruktura a vybavení
• zdravotní a sociální infrastruktura
• bydlení
• kultura, sport a turistika.

Priority jsou rozděleny do tří oblasti (celkem 1,8 mld. EUR):

• priorita 1  –  537 mil. EUR
• priorita 2  –  1 280 mil. EUR
• priorita 3  –  23 mil. EUR.