English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Bulharsko představuje zemi s vysokými příjmy a otevřenou tržní ekonomikou (dle klasifikace Světové banky), avšak s nejnižším HDP na obyvatele v rámci EU. Přesto se tempo hospodářského růstu i v roce 2025 drželo na solidní úrovni 3,27 % (6. místo v rámci EU27) a stejný trend by měl pokračovat, byť s drobným poklesem na úroveň okolo 3 % HDP v následujících letech. Za svůj poměrně silný růst bulharská ekonomika vděčí především synergiím plynoucím z přijetí země do Schengenského prostoru (k 1. lednu 2025 společně s Rumunskem) a eurozóny v lednu 2026. Optimismus však poněkud krotí rostoucí inflace hnaná spekulacemi souvisejícími s přijetím eura a volatilitou energetických surovin v důsledku války proti Íránu. Její meziroční hodnota v dubnu 2026 stoupla na 6,2 %, což představuje druhý nejhorší výsledek v rámci EU po Rumunsku.
Rychlejšímu hospodářskému růstu však brání celá řada dalších negativních faktorů, jako je stárnutí populace spojené s úbytkem pracovní síly, komplikovaná legislativa, stejně jako závažné problémy v oblasti transparentnosti a vymahatelnosti práva. Na druhou stranu, politická krize, sužující Bulharsko od roku 2021 se zdá být zažehnána drtivým vítězstvím strany Progresivní Bulharsko vedené bývalým prezidentem Rumenem Radevem. Díky tomu má dnes Bulharsko poprvé od 90. let jednobarevnou vládu disponující pohodlnou většinou 131 poslanců v 240 členném Národním shromáždění, což lze interpretovat jako poměrně silnou záruku stability do budoucna.
| Ukazatel | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2028 |
| Růst HDP (%) | 3,39 | 3,27 | 2,89 | 2,96 | 2,92 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 23,84 | 24,71 | 26,78 | 28,95 | 31,52 |
| Míra inflace (%) | 2,42 | 4,58 | 3,39 | 2,68 | 2,40 |
| Populace (mil.) | 6,76 | 6,71 | 6,67 | 6,62 | 6,57 |
| Nezaměstnanost (%) | 5,44 | 5,26 | 5,00 | 4,83 | 4,80 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 40019,01 | 42566,42 | 45351,62 | 48096,89 | 50977,99 |
| Bilance běžného účtu (mil. USD) | -1499,01 | -7867,12 | -6009,15 | -4663,33 | -4654,46 |
| Saldo obchodní bilance (mil. USD) | -5449,84 | -10753,38 | -12447,92 | -13858,73 | -14093,12 |
| Průmyslová produkce | -3,09 | -7,70 | 1,00 | 2,00 | 2,00 |
| Exportní riziko OECD | 3/7 | 2/7 | 2/7 | N/A | N/A |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 4 importní partneři 2024 (%) | |
| Německo | 11,34 |
| Rumunsko | 8,08 |
| Turecko | 7,77 |
| Čína | 6,15 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD) | |
| Celkem | 53,8 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 4,0 |
| Rudy, koncentráty mědi, kamínek měděný, měď cementová | 2,5 |
| Nezatříděno dle druhu | 2,2 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 1,8 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 1,7 |
| Zdroj: Trade Map (International Trade Center) | |
Obranný a bezpečnostní sektor
Bulharské ozbrojené síly se v posledních třiceti letech potýkaly s následky dlouhodobého podfinancování a neujasněné koncepce rozvoje. Jejich vybavení je zastaralé, často ještě sovětské provenience. Nová bulharská vláda v čele s premiérem Rumenem Radevem si tento stav uvědomuje a zásadní reformu ozbrojených sil určila jako jednu ze svých priorit. V roce 2026 budou výdaje na obranu činit 2,1 % HDP a dokonce desetiletí by měly stoupnout na 2,6-2,8 % HDP.
Platný (květen 2026) plán akvizic vojenské techniky, schválený v létě 2024 počítá s investicemi v oblasti nákupu nové vojenské techniky ve výši téměř 5. mld. EUR do roku 2045, z čehož 3,2 mld. EUR by mělo být financováno z EU nástroje SAFE. Lze ovšem očekávat, že nová vláda pod vedením bývalého velitele vzdušných sil (a posléze prezidenta) Rumena Radeva, který je se situací v armádě velmi dobře obeznámen, původní plány podrobí revizi a přijde s výrazně ambicióznější koncepcí rozvoje ozbrojených sil. Premiér Radev se přitom bude moci spolehnout na další bývalé důstojníky na klíčových ministerských postech – jmenovitě na Dimitara Stojanova jako ministra obrany a Galaba Doneva na Ministerstvu financí.
Nezávisle na budoucích záměrech vlády však část obranného rozpočtu budou nevyhnutelně odčerpávat již probíhající akvizice víceúčelových stíhacích letounů F-16 block 70 a obrněných vozidel Stryker z USA, stejně jako dostavba dvou nových námořních korvet probíhající ve spolupráci s DE.
Co se týče programu SAFE, Evropská komise pro Bulharsko předběžně schválila alokaci 3,2 mld. EUR z tohoto nástroje na financování celkem devíti projektů spočívajících v pořízení následujících zbraňových systémů a vybavení:
- 3D radarové systémy;
- Pozemní protiletadlová a protiraketová obrana;
- Samohybné houfnice ráže 155mm NATO;
- Bezpilotní letouny a vyčkávací munice pro pozemní vojsko a speciální jednotky;
- Samohybné salvové raketomety;
- Systémy sledování a boje s bezpilotními létajícími prostředky;
- Vozidla logistického zabezpečení ozbrojených sil;
- Námořní protiletecké raketové systémy;
- Dělostřelecká munice ráže 155mm NATO.
Kromě přímých dodávek pro Ministerstvo obrany existují v Bulharsku zajímavé příležitosti i v oblasti spolupráce s bezpečnostním sektorem. Ministerstvo vnitra a jemu podřízené složky (policie, pohraniční stráž, vězeňská stráž, speciální jednotky, hasiči). Namátkou lze zmínit bezpilotní stroje, ruční palné zbraně, vozidla se zvýšeným stupněm ochrany, ochrana kritické infrastruktury, mobilní detektory osob, IT technologie, vybavení pro ochranu hranic a podobně.
Posledním příbuzným sektorem, jehož význam v posledních měsících stoupá a s ním i množství alokovaných prostředků, představuje civilní obrana, kde zejména hlavní město Sofie připravuje projekt poměrně rozsáhlé rekonstrukce těchto kapacit na svém území.
Energetika
Bulharský energetický mix je podobný českému a země řeší i podobné problémy. Jedná se zejména o výzvy spojené s energetickou bezpečností (zajištění dodávek energie, závislost na dodávkách surovin i zařízení z Ruska), plněním plánu Green Deal (útlum těžby a spalování uhlí), nízkou efektivitou výroby elektrické energie a podobně.
Vláda se rozhodla postavit dva nové bloky v JE Kozloduji za cca 30 mld. USD. a pokračuje v jednáních s lídry v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů. V Bulharsku existuje i zajímavý potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie – zejména slunečních a vodních elektráren. Na důležitosti nabývají i bateriová úložiště a modernizují se i přečerpávací vodní elektrárny, příp. se chystají nové projekty.
Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Klíčový problém spočívá ve vysoké závislosti na ekologicky problematických uhelných zdrojích, což je spojeno i se sociálně citlivými dopady na některé regiony. Na druhé straně vzniká prostor pro uplatnění zkušeností a řešení z českého prostředí (například rekultivace).
Další zajímavou příležitostí v oblasti energetiky může být údržba a modernizace jediných dvou v současné době provozovaných jaderných bloků na JE Kozloduj (bloky 5 a 6). Na obou z nich jsou nainstalovány reaktory VVER-1000 sovětské provenience, s jejichž údržbou a opravami jsou v ČR bohaté zkušenosti. Současně v Bulharsku probíhají přípravné práce na projektu výstavby dvou nových bloků v téže lokalitě (bloky 7 a 8), přičemž smlouva na jejich výstavbu byla uzavřena s americko-jihokorejským konsorciem firem Westinghause a Hyundai Engineering & Construction. První z nových reaktorů by měl být podle zveřejněného plánu uveden do provozu v roce 2035 a druhý v roce 2037.
Paralelně s výstavbou nových bloků na JE Kozloduj probíhá v Bulharsku aktivní debata ohledně možností poskytovaných novými technologiemi z oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). V lednu 2026 bulharsko-polské konsorcium firem předložilo záměr vybudovat až šest SMR, jež by měly využít technologie BWRX-300 od společnosti GE Vernova Hitachi Nuclear Energy. Jednou ze zvažovaných lokalit umístění těchto reaktorů je území původně plánované k výstavbě nerealizované JE Belene.
V kontextu probíhající války na Ukrajině a nově i uzavření Hormuzského průlivu významně stoupá význam Bulharska co by tranzitní země pro dodávky zemního plynu dále do EU. Sofie zde těží z přímého napojení na tureckou plynovodní síť i přístupu k LNG terminálu v řecké Alexandropoli. Základ nově budované tranzitní sítě tvoří tzv. Vertical Gas Corridor, jenž by měl být stavebně dokončen v létě 2026. Jeho zprovoznění zvýší kapacitu dodávek zemního plynu v severojižním směru ze současných 5 bcm na 10 bcm. Další investice do tranzitní i lokální plynovodní sítě jsou očekávány.
Následkem uvalení US sankcí na ruskou společnost LUKOIL a její afilované subjekty se jediná bulharská ropná rafinérie spolu s významnou části přidružené infrastruktury (ropný terminál, skladovací a logistické kapacity, síť čerpacích stanic) ocitly pod nucenou správou. Pokud by výhledově došlo k jejich prodeji, lze očekávat, že nový vlastník nebude mít zájem o celé portfolio majetku této ruské společnosti v Bulharsku kombinující midstream, downstream a retail oblastí ropného byznysu a nehodící se získaná aktiva pravděpodobně vystaví k dalšímu prodeji. To by mohlo představovat zajímavou příležitost pro menší regionální hráče, české firmy nevyjímaje.
Celkově si bulharská energetika v následujících letech vyžádá značné investice do obnovy výrobních zařízení a přenosových i rozvodných sítí včetně zemního plynu; existuje zde i zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární a fotovoltaické zdroje, bateriová úložiště i přečerpávací vodní elektrárny).
Další kapitolou je energetická efektivita, například projekty zateplování bytových i kancelářských budov, snížení energetických ztrát, větší využití obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory a podobně).
V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti počítá Bulharsko s 12 investičními projekty v hodnotě až 900 mil. EUR na zvýšení energetické efektivity, 1,2 mld. EUR na budování obnovitelných zdrojů, skladování energie a bateriových úložišť a 175 mil. EUR na průzkum a realizaci pilotního projektu na využití geotermální energie, měřicích systémů atd. V oblasti energetické efektivity má NRRP zajistit 920 mil. EUR na podporu komplexní energetické obnovy obytných, kancelářských a veřejných budov.
Zdravotnictví a farmacie
Zdravotnictví disponuje dobře dimenzovanou kapacitou lůžek a nemocničních zařízení. Slabinou je však nedostatek kvalifikovaného personálu, zastaralé vybavení, nedostatek moderních přístrojů. Kromě naléhavé potřeby investic do vybavení vyžaduje pozornost i digitalizace zdravotnictví, kde se mohou uplatnit česká řešení. Zdravotnictví patří mezi prioritní oblasti v rámci unijního Národního plánu obnovy a odolnosti, kde jsou plánovány investice za více než 300 mil. EUR.
Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru. Na sklonku roku 2025 se podařilo vyřešit snad již poslední otázky kolem projektu výstavby nové pediatrické nemocnice v Sofii a v letošním roce by mělo dojít k vyhlášení tendru jak na dodavatele stavby, tak i na dodavatele lékařského vybavení (cca 50 mil. EUR).
V souvislosti s pandemií covidu-19 se ukázala slabá místa v systému zdravotnické péče, jež by měla vláda akutně řešit – lze očekávat investice do:
- vybavení infekčních oddělení (například filtrační a klimatizační jednotky),
- budování mobilních zařízení,
- jednotek intenzivní péče,
- vybavení rychlé zdravotnické pomoci (sanitní vozy, zdravotnické vybavení),
- posílení zásob ochranných prostředků (roušky, respirátory, plicní ventilátory, ochranné obleky),
- zdravotnických lůžek.
V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti Bulharsko plánuje vynaložit 233 mil. EUR na inovativní léčebná zařízení pro 35 pediatrických oddělení a 14 diagnostických a onkologických pracovišť, jakož i na vybudování 10 středisek pro léčbu mozkových a cévních onemocnění a v neposlední řadě i vysokotechnologického centra pro protonovou léčbu. Neméně důležitým projektem je posílení letecké rychlé zdravotnické pomoci (HEMS) prostřednictvím nákupu 6 zdravotnických vrtulníků, zlepšení přepravy pacientů mezi zdravotnickými zařízeními a rozvoj Národního systému linky 112 za 75 mil. EUR.
Železniční sektor
Železniční doprava trpí podfinancováním a urgentně potřebuje modernizaci. Za předchozí vlády se podařilo vyřešit akutní problémy se zadlužeností státních železnic. To umožnilo rozjet odkládané a nezbytné investiční projekty. Bulharsko pořídilo nové lokomotivy Siemens, probíhá modernizace železničních vagónů a starších lokomotiv. Významný objem prostředků včetně fondů EU směřuje do výstavby a modernizace tratí a jejich zabezpečení. I v této oblasti se mají chystané investice pohybovat v hodnotě přes 5 mld. EUR.
Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období, kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem, rozvíjí se ale i propojení se Srbskem, Severní Makedonií a Rumunskem. Objem investic do aktuálních projektů modernizace železniční infrastruktury činí 1,4 mld. EUR (fondy EU – OPTTI a CEF). Pro období 2021-2027 plánuje Národní železniční infrastruktura projekty v rámci programů CEF/CEF 2 (cca 2,3 mld. EUR), OPTTI a PTC (více než 1,6 mld. EUR), Interreg (15 mil. EUR) a také Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP, přes 130 mil. EUR).
Potřeba modernizace a rozvoje si žádá investice i do obnovy vozového parku, proto BDŽ plánuje v osobní dopravě nakoupit 10 nových elektrických lokomotiv a 130 osobních vagónů, nákupy nové techniky platí též pro nákladní dopravu. V rámci NRRP bulharská vláda nakoupila 35 elektrických vlakových souprav pro příměstskou dopravu, 25 elektrických vlakových jednotek pro hlavní meziregionální tratě, 18 posunovacích lokomotiv a vypsala tendr na modernizací palubního zabezpečovacího zařízení pro 108 provozovaných vlaků v celkové výši 370 mil. EUR.
Další oblastí kolejové dopravy, kde existuje potenciál pro uplatnění českých výrobců představuje městská hromadná doprava v hlavním městě Sofii. Jedná se zejména o rozvoj sítě metra, který tvoří cca dvě třetiny z celkové částky 500 mil. EUR investované do výstavby linky č. 3 (etapy 1 a 2) prostředky z fondů EU a její rozšíření o dalších 9 stanic s financováním z NRRP a OPTTI. Stále aktuálnější se rovněž stává otázka výměny či modernizace provozovaných vlaků metra ruské provenience. Celkové investice mají dosáhnout 335 mil. EUR.
Významný potenciál rovněž skýtá proces rozšiřování a modernizace tramvajových linek. Jejich síť v Sofii dosahuje délky 300 km a je tvořena dvěma rozchody – úzkým (1,009m) a standardním (1,435m), přičemž oběma dosud dominují české/československé tramvaje Tatra T4 a T6 různých verzí. I ty nejnovější z nich však ve městě slouží více než 30 let, a tak se doba jejich nutné výměny nevyhnutelně přibližuje.
Voda a životní prostředí
Země se potýká s neúměrně vysokými ztrátami v zásobování pitnou vodou, dochází rovněž k výpadkům v dodávkách pro obyvatelstvo a průmysl, v některých oblastech hrozí i sucha. Přetrvávají problémy se znečišťováním vodních zdrojů, stále ještě není dokončena výstavba odpovídajícího počtu čistíren odpadních vod ani úpraven pitné vody. Experti varují před horšícím se technickým stavem vodních nádrží, jezer a přehrad. Podle Světové banky by Bulharsko mělo investovat do sektoru přes 6 mld. EUR.
Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, ztráty při dodávkách pitné vody dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších deseti letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. EUR, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. EUR na výměnu stávající a výstavbu nové sítě vodovodů a kanalizací, čističek odpadních vod, ale i opravu a údržbu přehrad a jezer.
Na počátku roku 2020 bulharská vláda zřídila státem vlastněný Bulharský holding vodovodů a kanalizací („Balgarski ViK holding“ EAD) jako zastřešující subjekt pro realizaci Strategie rozvoje vodohospodářského sektoru Bulharska, Národního plánu obnovy a odolnosti a boje s klimatickými změnami. Holding vyhlašuje centralizovaně veřejné zakázky pro vodní sektor a odpadní průmysl.
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Bulharská vláda klade v poslední době stále větší důraz na rozvoj tohoto sektoru, ať již z důvodu rostoucí potřeby modernizace státní správy, digitalizace, rozvoje e-governmentu, ale i v naději, že se podaří využít zejména lidského potenciálu pro rozvoj ekonomiky a přilákání zahraničních investic. Tato oblast rovněž tvoří součást Národního plánu obnovy a odolnosti, v němž se počítá s investicemi přes 500 mil. EUR.
V rámci NRRP plánuje Bulharsko docílit masivního rozšíření digitální infrastruktury – zvýšit kybernetickou bezpečnost při správě všech 265 municipalit v zemi, vybudovat vysokokapacitní síť pro internetové připojení v malých osídlených místech pro 350 tisíc obyvatel celkem a také ultrarychlé připojení pro 24 vysokých škol v zemi. To vše si vyžádá cca 270 mil. EUR. Dalších 50 mil. EUR má směřovat z NRRP do digitalizace Bulharské pošty, vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily ve 100 turistických lokalit či poskytování zdravotnických služeb ve 450 lokalitách na dálku.
Rozšíření e-governmentu si vyžádá z NRRP na 109 mil. EUR ve formě digitalizace soudnictví, zavedení diagnostické databáze pro e-zdravotnictví, digitalizace cca 86 mil. stran různých registrů a vytvoření platformy pro elektronické administrativní služby v oblasti územního plánování a udělování stavebních povolení.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Bulharsko se podle EU statistik postupně přibližuje pomyslné hranici 1 % podílu HDP na VVI (růst z 0,65 % v roce 2013 na 0,79 % v roce 2023). Přes tento pozitivní trend země však i nadále zůstává z hlediska VVI hluboko za evropským průměrem, který v roce 2023 činil 2,2 % HDP. K tomu, aby bylo schopné výrazně posílit svůj inovační potenciál, Bulharsko v první řadě potřebuje významným způsobem navýšit veřejné financování vědecko-výzkumných a rozvojových aktivit. V současné době totiž více než 40% objemu financování VVI programů v zemi připadá na zahraniční parnery, ať již jde o soukromé firmy nebo EU instituce.
Co se týče výzkumné základny, v Bulharsku působí přes 50 státních univerzit, z nichž však jen malá část je schopna vykonávat výzkum na vysoké úrovni. Na druhé straně zde funguje několik vědeckotechnických parků a objevují se také zajímavé startupy (zejména v oblasti financí a vesmírných technologií).
Podle dostupných dat dosahuje podíl firem s vysoce a středně technologicky vyspělou úrovní výroby 0,8 % a podíl vysoce technologických služeb 3,5 %. Počet podniků v sektoru ICT v roce 2024 dosáhl 16,7 tisíc, v nichž pracovalo téměř 126 tisíc pracovníků. Podle indexu DESI bylo BG v EU v roce 2024 na 26. místě před RO.
Vláda připravila pro realizaci cílů v oblasti VVI “Program vědeckého výzkumu, inovací a digitalizace pro inteligentní transformaci 2021-2027”, jehož realizaci zajišťuje Výkonná agentura “Vzdělávací program” (patří pod Ministerstvo školství a vědy). Strukturu programu lze rozdělit na priority č. 1 a 2:
- priorita 1 – 743 mil. EUR na udržitelný rozvoj národní kapacity pro VVI (211 mil. EUR); stimulaci mezinárodní vědecké spolupráce (56,6 mil. EUR); transfer technologií a znalostí (274 mil. EUR); zajištění synergie s programy Horizont Europe a Digital Europe (179 mil. EUR)
- priorita 2 – 325 mil. EUR, data jako klíčový kapitál; kybernetická bezpečnost
Strategickým dokumentem vlády v oblasti VVI je Inovační strategie inteligentní specializace 2021-2027 (ISIS) s cílem podporovat technologie i netechnologické inovace a stimulovat přeměnu společnosti a ekonomiky tak, aby byly založeny na datech a znalostech orientovaných na Průmysl 4.0 a podpoře zeleného přechodu. Za tímto účelem jsou stanoveny tři operační cíle:
- zlepšení vědecko-výzkumného systému a inovačního výkonu firem s cílem dosáhnout úrovně 70 % průměru EU (přiměřený inovátor)
- zvýšení technologické kapacity firem, ekologického a mezinárodního charakteru bulharských výrobků a služeb
- zlepšení kapacity lidských zdrojů v oblasti nových technologií a inovací
ISIS definuje pět tematických oblastí, kde Bulharsko disponuje konkurenční výhodou a kapacitami pro inteligentní specializaci:
- informatika a informační a komunikační technologie (regionální centrum ICT, investice do VVI cca 11 % celkových výdajů do VVI v ekonomice)
- mechatronika a mikroelektronika (například automatizované stroje a robotické a automatizované systémy, robotika, AI, inteligentní zařízení a výrobní systémy)
- průmysl pro zdravý život, bioekonomiku a biotechnologie (například produkce biopotravin, biokosmetiky, bioléčiv)
- nové technologie v kreativním a zábavním průmyslu
- čisté technologie, cirkulární a nízkouhlíková ekonomika
Významné záměry a projekty – Sofia Tech Park, Fond pro technologický transfer, vytvoření národního systému pro kybernetickou bezpečnost (viz. výše priorita 2, odpovídá Ministerstvo pro e-government), a tak dále.
Vládní cíle a finanční nástroje – v rámci NRRP plánuje Bulharsko investovat 245 mil. EUR do 4 tzv. STEM středisek, zvyšování kvalifikace 39 tisíc učitelů v oblasti STEM vzdělávání a vybavení více než 2 240 specializovaných tříd pro vědecké a technické programy.
Program pro ekonomickou transformaci s důrazem na MSP si přes NRRP vyžádá 690 mil. EUR ve formě grantů na technologickou modernizaci (133 mil. EUR), ICT a kybernetickou bezpečnost (16 mil. EUR), obnovitelné zdroje energie pro vlastní potřebu (102 mil. EUR) a cirkulární ekonomiku (92 mil. EUR).
OP Rozvoj regionů 2021-2027 představují integrované teritoriální investice, v jejichž rámci jsou povolené tyto aktivity:
- infrastrukturní opatření pro podporu ekonomické aktivity
- energetická efektivita a udržitelná obnova budov
- udržitelná mobilita včetně městské mobility
- silniční infrastruktura a bezpečnost ve veřejném prostoru
- vzdělávací infrastruktura a vybavení
- zdravotní a sociální infrastruktura
- bydlení
- kultura, sport a turistika.
Přihlásit přes Facebook
Přihlásit přes Google
Přihlásit přes X (Twitter)
Přihlásit přes LinkedIn