Bulharsko

Rozcestník informací o Bulharsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Bulharsko zasáhla koronavirová krize poměrně výrazně i kvůli přísným opatřením, což se projevilo ve výsledcích za rok 2020. Na konci roku dosáhl meziroční propad HDP podle předběžných údajů Národního statistického institutu 4,2 %. Analytici EIU očekávají návrat reálného HDP takřka na úroveň před krizí již během letošního roku. Největší propad pocítil sektor cestovního ruchu a služeb, který pandemie zasáhla rozsáhlým omezením činnosti a posunutím i celkovým oslabením každoroční letní turistické sezony.

Dopady pocítily také sektory obchodu, dopravy, dále zábavní průmysl, přičemž se očekává, že negativní efekt se přelije i do dalších oblastí ekonomiky. Na druhé straně relativně dobrá kondice hospodářství, pozitivní vnější i fiskální bilance před vypuknutím krize covidu-19 by mohly napomoci rychlejšímu zotavení z krize v průběhu roku 2021 v závislosti na dalším průběhu pandemie.

Po šokovém zpomalení ekonomiky díky lockdownu ve 2. čtvrtletí se ve třetím kvartále mírně oživila ekonomická aktivita (růst HDP o 4,3 % oproti předchozímu kvartálu), nicméně růstovou tendenci nadále brzdila závislost země na cestovním ruchu, který tvoří 10,8 HDP, zajišťuje 10,6 % zaměstnanosti a díky restrikcím čelil vážným potížím i během zimní sezony. Vláda věří, že díky preventivním protiepidemickým opatřením se podaří zachránit letní sezonu a oživit trh. Negativní vliv měl i pokles spotřeby domácností o 2,2 % v roce 2020. Co se týče fixních investic, odhadem došlo vloni k poklesu o 1,7 %.

Bulharsko se ocitlo tváří v tvář pandemii v poměrně silné fiskální pozici, když v roce 2019 dosáhl přebytek státního rozpočtu 2,1 % HDP. V rámci balíčku opatření proti ekonomické krizi způsobené koronavirem oznámila vláda vyšší podíl výdajů na zdravotnictví, zlepšení platového ohodnocení pracovníků v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, jakož i u bezpečnostních složek. Zároveň zahájila dotování v ekonomické sféře i sociální oblasti, odsouhlasila odložení daní, spustila záruční program pro malé a střední podniky, zahájila přesun prostředků z fondů a rozpočtových kapitol do výdajových položek, kde bylo zapotřebí pomoci ekonomice.

Došlo ke zvýšení sociálních výdajů, na druhé straně státní rozpočet pocítil pokles daňových příjmů. Celkem by tato opatření měla vyjít na necelých 5 % HDP z úrovně loňského roku a přebytek státního rozpočtu by se poprvé po 4 letech měl dostat do deficitu kolem 3 % HDP s výhledem poklesu na 2– 2,3 % o rok později. Státní dluh pravděpodobně překročí v roce 2021 hranici 25 % HDP a může vystoupat až na 28 % v roce 2023. Bulharská vláda doufá, že země vstoupí v roce 2024 do eurozóny, nicméně podle analytiků k tomu nedojde ani do konce roku 2025 vzhledem k pomalému tempu některých reforem.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Vláda oživila projekt výstavby jaderné elektrárny Belene, vyhlásila výběrové řízení na investora a dodavatele, do konce roku 2020 by měla vybírat z užšího seznamu investorů (Rusko, Čína, Jižní Korea) a dodavatelů (USA, Francie). Pokračuje likvidace reaktorů v jaderné elektrárně v Kozloduji, jež vyžaduje značné investice včetně financování z fondů EU, samotná elektrárna podstupuje také modernizační proces (například v oblasti systému řízení a kontroly), a vláda dokonce zvažuje i možnost výstavby malého modulárního reaktoru na území JE.

Výstavba nových konvenčních zdrojů se nepředpokládá, přitom Bulharsko musí řešit otázku uzavření nevyhovujících tepelných elektráren a dalších zdrojů ve vazbě na cíle EU. Nejvýznamnější podíl v energetickém mixu představují tepelné elektrárny a jaderná elektrárna Kozloduj. Energetika si vyžádá v následujících letech značné investice do obnovy výrobních zařízení, přenosové i rozvodné sítě, jakož i posílení energetické efektivity.

Ačkoli země již nyní plní cíl 20 % podílu obnovitelných zdrojů energie, existuje zde zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární zdroje). To se odrazilo i v přípravě Plánu obnovy a udržitelnosti Bulharska, jehož prostřednictvím by země chtěla získat ze zdrojů EU 300 mil. BGN (se soukromým spolufinancováním až 0,5 mld. BGN) na realizaci nových energetických projektů (např. výroba zeleného vodíku či bioplynu).

Bulharsko investuje i do infrastruktury pro přenos zemního plynu s cílem diverzifikovat zdroje a zajistit bezpečnost dodávek. Pokračuje projekt výstavby propojení mezi Tureckem a Srbskem (napojení na plynovod TurkStream) pod názvem Balkan Stream a zároveň i propojení s Řeckem (Gas Interconnector Greece-Bulgaria, IGB Project), do budoucna se počítá i s rozšířením a zvětšením kapacity podzemního zásobníku pro skladování zemního plynu v Čirenu a větším využitím plynu např. v průmyslu.

ICT

V rámci navrhovaného Plánu obnovy a udržitelnosti hodlá bulharská vláda zmobilizovat značné zdroje (900 mil. BGN spolu s doplňkovým spolufinancováním ze soukromých zdrojů v hodnotě 828 mil. BGN) na realizaci programu, tvořeného třemi fondy – Technologická modernizace, Zelený přechod a Digitalizace.

Dále se připravuje Národní program vzdělávání dospělých, který by měl pomocí masivního programu poukázek pro školení základních digitálních dovedností a schopností s předpokládaným rozpočtem 192 mil. BGN přispět k harmonizaci schopností pracovníků s požadavky trhu práce, zvýšit dosavadní nízkou úroveň znalostí a dovedností a zabránit tzv. digitálnímu vyloučení. Konkrétní projekty spolu s plnou verzí Plánu obnovy a udržitelnosti je možné najít na https://www.nextgeneration.bg/14.

Obranný průmysl

V příštích letech plánuje armáda velké projekty modernizace výzbroje a vybavení v hodnotě téměř 2 mld. EUR. Probíhají výběrová řízení na nákup obrněných vozidel pěchoty (pro pozemní i speciální síly) a vojenských hlídkových lodí. Připravuje se i modernizace tanků T-72 a čím dál naléhavější je modernizace radiolokátorů pro protivzdušnou obranu (zde se například hovoří o zakázce na 3D radary v hodnotě cca 400 mil. BGN, kde existuje potenciál propojení s pasivními technologiemi). Poptávka se v souladu s těmito plány zřejmě zaměří zejména na leteckou techniku, obrněná vozidla, kybernetickou bezpečnost, komunikační, informační a navigační systémy, optoelektroniku, ochranu bezpečnostní infrastruktury.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, nebylo zde dlouhá léta dostatečně investováno do obnovy rozvodných sítí. Výraznější zlepšení nepřinesl ani vstup do EU, ztráty při dodávkách pitné vody se za toto období snížily pouze o necelé 1 % a dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších 10 letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. EUR, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. EUR.

Z konkrétních akcí můžeme připomenout, že bulharská vláda rozhodla o vyčlenění rekordní sumy 460 mil. BGN (235 mil. EUR) v podobě investic do vodní infrastruktury v centru jižního pobřeží Černého moře Burgasu a dalších přímořských středisek. Více než dvě třetiny uvedených prostředků půjdou z fondů EU, zatímco zbytek musí zajistit místní podnik vodovodů a kanalizací. Projekt by měl být realizován do konce roku 2023.

Větší část financí bude určena na výměnu stávající a výstavbu nové sítě vodovodů a kanalizací. Počítá se s rekonstrukcí 158 km vodovodů a 22 km kanalizací, jakož i s vybudováním 7 km nových vodovodů a 73 km kanalizačního vedení. Bude také postavena jedna nová čistička odpadních vod, tři další projdou rekonstrukcí a společně s nimi i dvě úpravny pitné vody.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Výdaje na zdravotnictví v roce 2019 dosáhly 8 % HDP (16. místo v EU), veřejné výdaje však dosáhly pouze 4,5 % (52 %), přibližně stejnou část dopláceli občané z vlastní kapsy (48 %). V zemi je mimořádně vysoký podíl plateb pacientů na celkových výdajích ve zdravotnictví, který činí až 46,5 %, veřejné zdravotní pojištění pokrývá 48,5 % a soukromé pojišťovny 5 %.

Rychle roste soukromý sektor, který má 31% podíl na trhu se zdravotnickými službami. Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru. V letošním roce se očekává dořešení otázek kolem projektu výstavby nové pediatrické nemocnice v Sofii a vyhlášení tendru jak na stavbu, tak i vybavení a zařízení. Odhadované náklady pouze na výstavbu se nyní pohybují kolem 50 mil. EUR.

V souvislosti s pandemií covidu-19 se ukázala slabá místa v systému zdravotnické péče, jež by měla v nadcházejícím období vláda akutně řešit vzhledem k možné druhé vlně pandemie během podzimních měsíců. Kromě nákupu nových sanitních vozů, který financovala EU prostřednictvím fondů, lze očekávat investice do vybavení infekčních oddělení, budování mobilních zařízení, JIP, posílení zásob ochranných prostředků, ale také do vývoje vakcín a léku nejen proti koronaviru, ale i dalším infekčním chorobám. Vláda již oznámila vyčlenění prostředků ve výši 24 mil. BGN pro státní podnik Bul Bio.

Také pro zdravotnictví byly připraveny projekty v rámci Plánu obnovy a udržitelnosti – např. projekt zaměřený na vybudování národního registru pro prevenci a sledování onkologických onemocnění, analýzu a prevenci rizikových faktorů a zapojení BG do celoevropského střediska pro boj s rakovinou. Plánovaný rozpočet činí 4 mil. BGN. Dále se počítá s podporou reformačního úsilí při aktualizaci strategického rámce sektoru, rozšiřování e-zdravotnictví a překonávání nedostatku zdravotnického personálu.

Železniční a kolejová doprava

Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období. Kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem. Osobní železniční doprava je monopolem státního přepravce BDŽ, v nákladní dopravě se naopak otevírají možnosti i pro soukromé přepravce.

Vozový park si žádá investice do obnovy, proto BDŽ od roku 2019 postupně vyhlašují jak výběrová řízení na údržbu a opravy (137 mil. BGN v průběhu 5 let), tak i na nákup nových lokomotiv (16 souprav za 247 mil. BGN). Posiluje také sektor nákladní dopravy včetně soukromého sektoru (například multimodální terminály a kombinovaná přeprava vlak-kamión), což opět znamená potřebu investic do lokomotiv a vagónů.

Další oblastí kolejové dopravy, kde existuje potenciál pro uplatnění (např. soupravy), je rozvoj městské hromadné dopravy v hlavním městě Sofii, tj. metra, kde tvoří cca dvě třetiny z celkové částky 500 mil. EUR investované do výstavby linky č. 3 (etapy 1 a 2) prostředky z fondů EU. Podnik Metropoliten EAD plánuje i další rozšíření uvedené linky č. 3 v dalším programovacím období.

Bulharsko také plánuje získat z již zmíněného Plánu obnovy a udržitelnosti 0,5 mld. BGN (se soukromým spolufinancováním až 0,9 mld. BGN) na udržitelnou městskou mobilitu (kromě rozšíření sítě metra i pilotní schéma podporující modernizaci vozového parku MHD).

Velvyslanectví ČR v Sofii
e-mail: commerce_Sofia@mzv.cz
www.mzv.cz/sofia




• Teritorium: Bulharsko