Chile: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

29. 9. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

U dodávek spotřebního zboží patří k významným odběratelům a distributorům velké obchodní domy (Falabella, Paris, Ripley, Jumbo, Santa Isabel, Lider), jež často zboží dovážejí přímo, bez prostředníků.

Na chilském trhu, který je tak vzdálený z geografického hlediska pro české výrobní podniky a exportéry, je využívání místních zástupců nejvhodnějším způsobem průniku do místního konkurenčního prostředí. Zástupci většinou pracují na provizní bázi, provize se pohybuje od 3 do 10% dle charakteru zboží.

V případě zájmu českého podniku o vyhledání zástupce je nejlépe začít prezentací na nějakém důležitém specializovaném veletrhu a zde zkontaktovat místní zájemce, provést jejich selekci a prověřit si vybrané kandidáty spolupráce. Lze také použít i specializované poradenské společnosti, které za úplatu zástupce vytipují, najmou a posléze i kontrolují.

K vytipování vhodných kontaktů může napomoci rovněž kancelář CzechTrade, která v teritoriu působí od roku 2014.

Všichni významní dodavatelé investičních celků a zboží či služeb investiční povahy mají v Chile své pobočky nebo reprezentační kanceláře. Obecně lze konstatovat, čím objemnější dodávky, tím nutnější je dlouhodobé působení na trhu formou vlastní kanceláře či zastoupení také s ohledem na sledování a včasné zapojení do chystaných projektů a licitací.

Velice dobře zpracovanou metodologii a databázi firemních kontaktů mají různé obchodní komory a gremiální organizace (CNC, CCS, Sofofa, CPC). Samozřejmě je možné navázat prvotní kontakty s firmami rovněž přes internet, který je v Chile velice rozšířen.

Počátkem roku 2013 Santiagská obchodní komora zřídila nový portál RedNegociosCCS.cl, kde za mírný poplatek může jakákoliv firma nabízet své zboží a služby.

Nejvýznamnějším zprostředkovatelem zakázek pro stát je agentura ChileCompra, která za rok 2014 zprostředkovala nákupy ze zahraničí v hodnotě více než 11 mld. USD a počítá s dalším nárůstem objemu nákupů i v budoucnu. Agentura má 16 poboček ve 13 chilských městech, nicméně jejím hlavním prostředkem komunikace se zahraničními dodavateli je webová stránka chilecompra.cl.

Prostřednictvím uvedené webové stránky se zahraniční firmy mohou bezplatně registrovat jako dodavatelé chilského státu. Agentura ChileCompra pak z registrovaných zahraničních firem vybírá ty, jejichž prezentace je nejkvalitnější a jejichž výrobky jsou nejvíce shodné s momentálními potřebami státních struktur. Zásadním problémem pro mnoho zahraničních firem však je skutečnost, že webová stránka je pouze ve španělštině a tak registrace a veškeré nabídky a prezentace musí zahraniční firmy uskutečnit ve španělštině. To jednoznačně favorizuje firmy španělské a latinskoamerické. Nicméně tento fakt by neměl být překážkou pro české podniky, protože investice do kvalitního překladu jejich prezentace pro ChileCompra do španělštiny je perspektivní investicí, když zohledníme obrovský objem nákupů, který každoročně ChileCompra uskutečňuje.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

O dlouhodobé vízum Chile za účelem zaměstnání lze žádat jak na některém chilském velvyslanectví, tak na území Chile.

Bližší informace při žádosti podávané na velvyslanectví viz stránky chilského MZV v angličtině nebo ve španělštině.

Žádost podávanou v Chile vyřizuje chilské ministerstvo vnitra (Ministerio del Interior), resp. jeho odbor pro cizinecké záležitosti a migraci (Departamento de Extranjería y Migración), informace viz v angličtině a ve španělštině.

Další informace najdete na stránkách www.extranjeria.gov.cl

Dle informací poskytnutých chilským velvyslanectvím v Praze je třeba při podání žádosti o dlouhodobé vízum předložit následující doklady:

  • vyplněný formulář
  • platný cestovní pas
  • výpis z trestního rejstříku
  • 1 fotografii v digitální podobě
  • doklad o akademickém titulu (pokud je to nutné)
  • životopis, v němž je potřeba uvést zkušenost v oboru, ve kterém bude pracovat v Chile
  • pracovní smlouvu platnou po dobu delší než 1 rok, která musí obsahovat:
  • - minimální plat, který musí být vyšší než minimální mzda v Chile, tj. 260 000 CLP (cca 380 USD)
  • - závazek zaměstnavatele, že uhradí letenky zpět z Chile do ČR pro zaměstnance i jeho rodinu
  • - závazek úhrady zdravotního a sociálního pojištění

Dle informace z téhož zdroje se žádost o vízum podává online; žadatel se má registrovat na stránce sac.minrel.gov.cl a všechny náležitosti předložit v digitální podobě (upload).

Doklady vydané českými úřady musí být superlegalizovány MZV ČR a chilským velvyslanectvím v Praze. Od počátku září 2016 bude možné ověření dokladů apostilou.

Při dlouhodobých pobytech (více než 90 dní, s vízem) platí přihlašovací povinnost, která se dle chilského cizineckého zákona (Reglamento de Extranjería) týká „všech cizinců starších 18 let, s výjimkou turistů a cizinců pobývajících v Chile z oficiálních důvodů“. Cizinci jsou povinni nechat se zapsat do speciálního policejního registru, který vede Policía de Investigaciones de Chile, do 30 dní od data překročení chilské hranice. Poté je nutno se hlásit u Služby pro evidenci a identifikaci osob (Servicio de Registro Civil e Identificación), která vystaví cizinci chilský identifikační doklad. Nesplnění této povinnosti má vážné následky: cizincům není povolen odjezd ze země, jsou jim zabaveny pasy a poté jsou vystaveni několik dní trvající úřední proceduře, v jejímž závěru je jim vyměřena pokuta (v přepočtu řádově stovky až tisíce korun).

Důležité: Pro vstup a pobyt na území Chile musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené chilskými zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území Chile je příslušné chilské velvyslanectví v Praze. Výše uvedené informace jsou určeny pouze k základní orientaci.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče je v Chile velice nákladná a pro účastníky státem dotovaného zdravotnického systému FONASA pro sociálně slabší občany rovněž velice nekvalitní. Český občan ji může využít pouze tehdy, pokud ji uhradí v plné výši (běžné vyšetření okolo 100 USD, hospitalizace až tisíce USD), tuto částku pak předkládá k úhradě své zdravotní pojišťovně v ČR, pokud si nadále platí pojištění jako pracovník s pracovištěm v zahraničí nebo pojišťovně, u níž se pojistil pro případ léčebných výloh v zahraničí při turistické či jiné nepracovní cestě. (Z aktuální praktické zkušenosti z roku 2015 uvádíme, že jeden „lůžkoden“ v dobré nemocnici stojí téměř 1000,- USD.)

ČR nemá s Chile uzavřenu dohodu o bezplatném poskytování zdravotnické péče. Pokud by se chtěl český občan zdravotně pojistit v místě, může tak učinit u jedné ze 17 soukromých zdravotních pojišťoven (tzv. ISAPRES). Jejich pojistné se liší dle pojistného programu, v průměru se však pohybuje okolo 2500– 3000 USD ročně. Účastníci této péče mají nárok na ošetření v nejlepších soukromých klinikách (Clínica Alemana, Clínica Santa María, Clínica Las Condes, Arauco Salud). Úhrada zdravotnické péče však není v plné výši, pohybuje se v rozmezí 30–70% dle poskytované služby, zbytek je spoluúčast pacienta. Léky jsou plně hrazeny pacientem.

Důrazně doporučujeme před cestou do Chile uzavřít kvalitní zdravotní pojištění, které explicitně tuto zemi pokrývá. V ČR lze toto pojištění získat od několika subjektů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Chile patří mezi velmi otevřené a liberální ekonomiky. Do země je dovoleno dovážet prakticky veškeré zboží s výjimkou ojetých osobních automobilů, ojetých pneumatik a pornografie. Celní otázky řeší Národní celní služba (Servicio Nacional de Aduanas, SNA), jež v posledních letech výrazně zmodernizovala svoji činnost, zjednodušila dokumentaci, změnila většinu formulářů a výrazně urychlila celý administrativně-celní proces realizace zahraničně obchodních operací.

V současné době musí importér v případě dovozu předložit dovozní deklaraci DIN (Declaración de Ingreso), u exportních operací je nutné předložit tzv. jednotný vývozní dokument DUS (Documento Único de Salida, DUS). Při vývozu i dovozu je navíc třeba doložit tzv. přepravní dokument (Documento de Transporte).

Nové dokumenty se předkládají pouze SNA (a ne již Centrální bance Chile, jak tomu bylo dříve). Prostřednictvím internetu na webové stránce SNA (www.aduana.cl) lze dnes provést úplné celní odbavení elektronicky (vyplnění dovozní i vývozní dokumentace, provést elektronický podpis a realizovat platbu). K tomuto účelu slouží na webové stránce SNA program „Isidora“, jehož prostřednictvím je možné veškeré úkony realizovat.

Pokud jde o samotný celní režim, zboží dovážené do Chile podléhá zaplacení DPH ve výši 19% a celních poplatků (s výjimkou dodávek pro ozbrojené síly). Celní tarif se vyměřuje na základě zařazení zboží v celním sazebníku dle harmonizovaného systému. Preferenční sazby byly uplatňovány na importy ze zemí, se kterými má Chile specifický obchodní režim, jako jsou:

  • státy Latinskoamerické integrační asociace, ALADI (Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Mexiko, Paraguay, Peru, Uruguay a Venezuela)
  • Pacifická aliance (Chile, Kolumbie, Mexiko, Peru)
  • státy Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay; přidružení členové Chile a Bolívie)
  • země s bilaterální dohodou o hospodářské komplementaci tzv. ACE (tj. Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Peru a Venezuela)
  • státy s dohodou o volném obchodu tzv. TLC (tj. Kanada od roku 1997, Mexikem od roku 1999, Střední Amerikou od roku 1999 – v platnosti dosud však pouze TLC s Kostarikou a Salvadorem – a s Evropskou unií od 1. 2. 2003, s USA od 1. 1. 2004 a Jižní Koreou od 1. 4. 2004, zeměmi EFTA, od roku 2006 s Čínou, od roku 2007 s Japonskem, od roku 2008 s Austrálií a Panamou, od roku 2011 s Tureckem, od roku 2012 s Malajsií a od roku 2014 s Vietnamem). Mezi uzavřenými TLC, které ale ještě nevstoupily v platnost, figurují dohody s Thajskem a Hong Kongem, Čína. V jednání je uzavření TLC s Indií.

Chile má sjednány dohody o celních preferencích se zeměmi představujícími 80% celosvětového ekonomického potenciálu.

U dovozu použitého zboží se běžně aplikuje tarif 50% hodnoty CIF. Výjimku tvoří import investičních celků (stroje, zařízení, technologické vybavení závodů a podniků) určených pro exportně orientovanou výrobu, kde se tarif stanoví dle speciálních odpočtů.

Platný vývozní režim umožňuje export téměř veškerého zboží do kterékoliv země světa. Výjimku představují rizikové oblasti, na které se vztahují rozhodnutí RB OSN o sankcích a zákazech vývozu. Export je umožněn za podmínky udělení zvláštního povolení na zbraně, některé zemědělské produkty, umělecká díla, farmaceutické výrobky apod. Zákaz vývozu je aplikován pouze ve výjimečných případech, a to u vzácných živočišných druhů, starožitností, archeologických a antropologických předmětů atp.

Chile vzhledem k vysoké závislosti na zahraničním obchodě provádí důslednou proexportní politiku s podporou tzv. netradičního vývozu (především zboží zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou). Daňový systém umožňuje exportérům navrácení části nebo plné hodnoty daně z přidané hodnoty v případě prokázání její úhrady na nákup služeb, polotovarů nebo komponentů, nezbytných k jejich zpracování.

Ochrana domácího trhu

V Chile téměř neexistují dovozní restrikce. Není vyžadováno skládání depozit ani nejsou uplatňovány kontingenty, dovozní kvóty nebo limity. Případná omezení dovozu z určitého teritoria jsou možná pouze jako reciproční opatření chilské strany. Z nástrojů chránících některá chilská odvětví je v souladu s mezinárodními pravidly WTO využíváno antidumpingové řízení či šetření o vyrovnávacím clu, které vede antimonopolní komise (Národní komise Chile), složená ze zástupců ministerstva financí, centrální banky, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva hospodářství, ministerstva zemědělství a celní služby. Při dovozu zvířat a některých dalších zbožových položek bývají vyžadovány zdravotní a fytosanitární certifikáty. Na některé zemědělské výrobky (obilí, cukr, rostlinné oleje) se aplikují tzv. cenová pásma.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Dle žebříčku Světového ekonomického fóra je Chile na šesté příčce ze 138 trhů z hlediska podmínek pro podnikání.

Kancelář není v Chile považována za samostatný právní subjekt. Při jejím založení musí zahraniční investor předložit následující právní listiny (v jazyce země původu, tak v jazyce španělském), ověřené chilským notářem a podepsané chilským zmocněncem firmy:

  • Ověřená kopie zakládací smlouvy a stanov zahraniční společnosti
  • Doklad o finanční situaci mateřské firmy
  • Doklad o zmocnění místního zástupce zahraniční firmou

Při založení pobočky (filiálky firmy) musí být zveřejněno její jméno, účel založení, kapitál, který jí bude připsán a způsob, jakým bude tento kapitál do země převeden. Agent pak musí zaregistrovat veřejnou listinu u Obchodního rejstříku a do 60 dnů od notářského zápisu musí publikovat Veřejnou listinu v oficiálním věstníku (El Diario Oficial). Nevyžaduje se žádný minimální kapitál. Pobočka uveřejňuje v některém dostatečně rozšířeném deníku výsledky svého finančního hospodaření, a to do 3 měsíců po uzavření finančního roku. Pobočka je plně podřízena chilskému právu. Za hospodaření své pobočky v Chile je plně odpovědná zahraniční mateřská společnost.

Společnosti s majetkovou účastí jsou regulovány následovně: Obecně je založení společnosti s majetkovou účastí, resp. proces zakládání závislý na tom, pro jakou právní formu se investor rozhodne. V podstatě jsou možné dvě varianty:

  • Sociedad de Responsabilidad Limitada (s.r.l. – obdoba našeho s.r.o.). Může být uni- personální nebo mít více společníků. Zakládá se smlouvou společníků (minimálně dva, maximálně padesát), založení trvá cca dva týdny. Kromě společenské smlouvy je povinné publikovat v oficiálním věstníku zprávu – oznámení o vzniku společnosti, obsahující znění textu zakladatelské smlouvy, rovněž je třeba společnost zaregistrovat u obchodního rejstříku u příslušného soudu. Nevyžaduje se žádná minimální částka složeného kapitálu. S.r.o. nepodléhá státní kontrole.
  • Sociedad Anónima (S.A. – akciová společnost), má podobnou právní úpravu jako v ČR, rovněž je třeba založení oznámit a registrovat v obchodním rejstříku, pro založení S.A. se zahraniční majetkovou účastí je vyžadováno složení minimálního základního kapitálu ve výši 10 000 USD (třetina musí být upsána předem), vyžádat si svolení chilské Centrální banky k transferu deviz do země. S.A. podléhá státní kontrole – tzv. Superintendencia de Valores y Seguros (SVS).

Z dalších obecně platných pravidel pro působení zahraničních investorů v Chile lze mj. uvést, že (1) poměr zahraničního a místního kapitálu v základním jmění není stanoven, může se pohybovat v rozmezí 0-100%, (2) zahraniční investor je po dva roky osvobozen od daně ze zisku, (3) společný podnik může v Chile založit jak fyzická tak právnická osoba, ať Chilan či cizinec, (4) sídlo společnosti může být v Chile i v cizině, (5) založení společného podniku podle Zákona č. 600 je třeba stvrdit tzv. smlouvou s Chilskou republikou, kterou uzavírá investor s Výborem pro zahraniční investice, (6) kapitál lze do země přivést buď přes oficiální devizový trh se svolením CB, nebo formou nemovitostí či investičních technologií – v případě montoven, investiční výstavby atd., (7) v případě společnosti do 25 zaměstnanců není firma povinna zaměstnávat chilské státní příslušníky, u firmy nad 25 zaměstnanců musí být minimálně 80% zaměstnanců Chilanů, (8) repatriace kapitálu, výnosu kapitálu a zisku je možná dle Zákona č. 600 nejdříve 12 měsíců po upsání kapitálu, a to až po splnění všech daňových povinností.

Obecně lze v Chile investovat buď podle ustanovení Zákona č. 600 (zahraniční investor podepisuje dohodu s Výborem pro zahraniční investice), na základě kterých mu stát garantuje, že bude moci repatriovat svůj kapitál v kurzu, který platil v den podpisu dohody (používá se čím dál méně, svůj význam to mělo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy docházelo ke skokovým devalvacím pesa) nebo na základě kompendia Centrální banky Chile, kde se zahraniční investice pouze registruje.

ZÚ Santiago doporučuje, aby případní čeští zájemci o působení na chilském trhu svěřili zajištění nezbytných byrokratických úkonů (poradenství v právních otázkách, registrace, podání žádostí, publikace oznámení, atd.) kvalifikovanému místnímu advokátovi či poradenské firmě. Ta navíc může poradit s výběrem vhodné právní formy budoucí společnosti, zařídí nezbytné formality, poradí s pracovně-právními, daňovými a jinými záležitostmi.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Chilský trh je velice náročný na propagaci, především u výrobků hromadné spotřeby. V zemi mají své reprezentace nejvýznamnější světové reklamní agentury a reklama je zde na úrovni jak cenové, tak obsahové, srovnatelná s evropskými zeměmi.

Rozšířena je především reklama prostřednictvím televizních šotů, v rozhlase a v tisku. Na vysoké úrovni je rovněž direct mailing, různé spotřebitelské soutěže (motivační a věrnostní programy), specializované výstavy. Obecně řečeno, je třeba počítat s vysokými náklady na propagaci u nově zaváděného výrobku. České firmy proto např. využívají již zavedeného jména svých reprezentantů a propagace jejich výrobků se děje v rámci celkové propagační kampaně distributora (např. Porche Auto v případě automobilů Škoda je oficiálním distributorem Volkswagen Group). Stále většího významu v reklamě nabývají elektronická média a sociální sítě a to především tehdy, je-li cílovou skupinou mladší populace.

Po obsahové stránce propagace je třeba brát zřetel na silný vliv katolické církve v Chile a určitý stupeň polooficiální cenzury (resp. autocenzury), a vyvarovat se motivů sexuálních či znevažujících např. církev.

Výstavy a veletrhy:

  • FIDAE – veletrh letecké a kosmické techniky a speciálu, který se pořádá v Santiagu každý sudý rok. Koná se vždy v březnu/dubnu. V roce 2014 se FIDAE účastnily české firmy CZ Uherský brod Brod, ERA a Sellier Bellot. Jedná se o největší veletrh svého druhu na jižní polokouli, www.fidae.cl
  • EXPOMIN – veletrh zaměřený na důlní a těžební průmysl, který se též pořádá v Santiagu každý sudý rok. Jde o největší veletrh svého druhu na světě, který se koná pravidelně v dubnu/květnu, www.expomin.cl
  • EXPONOR – jde o obdobu Expominu, ať již zaměřením, tak i rozsahem. Koná se v červnu/červenci každý lichý rok v Antofagastě, www.exponor.cl
  • AMBIENTAL – zabývá se zpracováním odpadních vod a dalšími technologiemi spojenými s ochranou životního prostředí. Tato výstava se koná každý lichý rok, www.expoambiental.cl
  • EXPOHOSPITAL – veletrh se pořádá každý rok v Santiagu a je zaměřen na zdravotnické technologie, zařízení a další artikly pro zdravotnictví a zubní lékařství. Koná se obvykle v červenci, www.expohospital.cl
  • GENERA a MATELEC – doprovodné veletrhy výše uvedeného AMBIENTAL zaměřené na výrobu a úspornou spotřebu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů www.generalatinoamerica.cl, www.mateleclatinoamerica.cl
  • EXPONAVAL – veletrh se pořádá každý sudý rok v prosinci ve Valparaísu. Je zaměřen na námořní přepravu a bezpečnostní systémy, www.exponaval.cl
  • APEMEC – mezinárodní veletrh pořádaný každoročně v červnu se zaměřením na malé vodní elektrárny, www.apemec.cl
  • ENAPE – veletrh pořádaný každoročně v srpnu v Santiagu de Chile se zaměřením na malé a střední podniky.
  • IFT ENERGY – veletrh výroby, skladování a přenosu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, první ročník se konal loni v Antofagastě, letošní dubnová verze byla přesunuta do Santiaga se záměrem pořádat tuto akci každoročně, www.ift-energy.cl
  • SICUR – veletrh výrobků a technologií pro bezpečnost a záchranářské složky, pořádán každoročně v září/říjnu, www.sicurlatinoamerica.cl
  • EDIFICA – EXPOHORMIGÓN – pořádán každoročně v říjnu se zaměřením na stavebnictví, www.expohormigon.cl
  • FULLPLAST – veletrh zaměřený na výrobu a zpracování plastů, koná se v listopadu, www.fullplast.cl

Kromě výše uvedených veletrhů se v Chile konají specializované výstavy zaměřené na jednotlivé obory (stavebnictví, lesnictví, apod.) Další informace k výstavním akcím najdou zájemci na webových stránkách ZÚ ČR Santiago.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Chile má dlouhodobě problémy s dodržováním ochrany duševního vlastnictví. Přestože je přidruženým členem EU, v Asociační dohodě EU-Chile není tato problematika výslovně zmíněna. Neexistuje tedy žádný právní podklad pro žaloby pro její porušování z chilské strany. Jedinou možností jsou žaloby u běžných soudů.

Chile v roce 2007 přijalo zákon upravující ochranu duševního vlastnictví. Tento zákon je sice pokrokem oproti stavu v minulosti, přesto neuspokojuje země EU ani další vyspělé země. K velkým kritikům nedostatečné ochrany duševních práv v Chile patří, vedle zemí EU, také USA.

V zásadě lze definovat dvě hlavní oblasti porušování ochrany duševního vlastnictví v Chile:

  • Pirátské vydávání knih, hudebních nosičů, filmů a softwaru, které není dostatečně sankciováno místními úřady. V současnosti existuje v Chile zákon, kterým se stanoví daň ze softwaru ve výši 15%. Toto rozhodnutí neuspokojuje EU, která žádá úplné odstranění této daně. Podle posledních neoficiálních informací chilská vláda vážně uvažuje o jejím úplném zrušení.
  • Porušování patentů farmaceutického průmyslu. Zde dochází k největšímu poškozování zájmů firem EU, kdy chilští výrobci okopírují patentovaný lék evropského výrobce a nechají si od Chilského institutu veřejného zdraví (ISP) povolit distribuci . ISP pouze konstatuje, že lék je zdravotně nezávadný, ale již se nezabývá tím, že může porušovat zákon o ochraně duševního vlastnictví. Přitom pro registraci léku místní firmy použijí testy předložené EU firmou, která je autorem patentu a pouze trochu upraví jeho složení a dá mu jiné jméno. Chilská strana argumentuje tím, že ISP zřídil on-line internetovou stránku, kde zveřejňuje jména všech zájemců o registraci léků i s jejich názvy. EU firmy si mají ohlídat, zda některá místní firma neporušuje patentovou ochranu a v pozitivním případě si stěžovat u soudu.

ZÚ Santiago nemá informace o porušování ochrany duševního vlastnictví vůči českým podnikům.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Nejvýznamnějším zprostředkovatelem zakázek pro stát je agentura ChileCompra. Agentura má 16 poboček ve 13 chilských městech, nicméně jejím hlavním prostředkem komunikace se zahraničními dodavateli je webová stránka chilecompra.cl.

Prostřednictvím uvedené webové stránky se zahraniční firmy mohou bezplatně registrovat jako dodavatelé chilského státu. Agentura ChileCompra pak z registrovaných zahraničních firem vybírá ty, jejichž prezentace je nejkvalitnější a jejichž výrobky jsou nejvíce shodné s momentálními potřebami státních struktur. Zásadním problémem pro mnoho zahraničních firem však je skutečnost, že webová stránka je pouze ve španělštině a tak registrace a veškeré nabídky a prezentace musí zahraniční firmy uskutečnit ve španělštině. To jednoznačně favorizuje firmy španělské a latinskoamerické. Nicméně tento fakt by neměl být překážkou pro české podniky, protože investice do kvalitního překladu jejich prezentace pro ChileCompra do španělštiny je perspektivní investicí, když zohledníme obrovský objem nákupů, který každoročně ChileCompra uskutečňuje.

Další cestou je zapsání zahraničního dodavetele v registru www.chileproveedores.cl. Jde o celkem jednoduchou proceduru, registrace je zpoplatněna. Malé a střední firmy platí 50 USD ročně, velké pak 200 USD. Nevýhodou pro zahraniční firmy je to, že stránky ChileCompra jsou jen ve španělštině.

Na portálu www.mercadopublico.cl jsou zveřejňovány licitace vypisované pro firmy zaregistrované do systému ChileCompra. Tendry soukromých firem jsou zveřejňovány většinou na webových stránkách jednotlivých podnikatelských subjektů. Zejména u velkých podniků je běžnou praxí, že nakupují jen od firem, které jsou u nich registrovány ve zvláštních dodavatelských registrech. Tyto subjekty jsou většinou následně prioritně vyzývány k účasti na korporativních licitacích. Příkladem mohou být důlní společnosti, na jejichž seznam a internetové stránky s poptávkami po zboží a službách se lze dostat přes internetový hornický časopis „Portal Minero“.

Obdobně postupují i firmy zabývající se výstavbou elektráren na výrobu elektřiny z tradičních i obnovitelných zdrojů tj. COLBUN, ENDESA, AES Gener, GDF Suez, Stadtkraft aj.

Pro zakázky vypisované ozbrojenými silami Chile (pozemním vojskem, letectvem, námořnictvem či policií) musí být účastníci licitace předem zaregistrováni v tzv. Rejstříku dodavatelů. Příslušný formulář si je možné vyžádat na „Departamento de Registro de Abastecimiento“ u jednotlivých velitelství ozbrojených sil nebo vyplnit prostřednictvím internetu na příslušné webové stránce (www.ejercito.cl, www.fach.cl, www.armada.cl, www.carabineros.cl)

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů:

Řešení obchodních sporů se odvíjí od podmínek stanovených v kupní smlouvě. Chilské zákonodárství umožňuje stanovit ve smlouvě, kdo bude provádět hospodářskou arbitráž (mimosoudní řešení sporů). Většinou to bývá předem stanovený chilský advokát či smírčí komise Národní obchodní komory. V případě soudního řešení je nejlepší stanovit ve smlouvě mezinárodní soud, u nějž by se případný spor řešil. Pro obchody s evropskými zeměmi to bývá většinou Vídeňský mezinárodní soud. Pokud není stanoven, řeší se spor u příslušného soudu v Chile dle chilského práva.

Rizika místního trhu:

V podstatě jsou shodná s riziky jakýchkoliv nově vznikajících trhů. Chilský trh je poměrně atraktivní a lákavý, kde zahraniční investoři dosahují poměrně vysoké výnosy. Určité riziko vzniká, když firma narazí na nezkušenou či podvodnou společnost, která naslibuje vysoké prodeje za účelem získání exkluzivity, a pak pro český subjekt nepracuje. Může se jednat o špatný odhad vlastních možností, ale někdy i o úmysl vyřadit tímto způsobem nepohodlnou konkurenci. Důsledkem je pak ztráta času při hledání nového zástupce, někdy i ztráta trhu. V některých případech nedobře zvolená platební podmínka může znamenat pohledávky po lhůtě splatnosti. Ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi je však Chile v tomto ohledu na velice dobré úrovni.

Celkově je chilský přístup k zahraničnímu obchodu velice liberální a nejsou mu kladeny přílišné překážky, administrativa a korupce běžné v ostatních latinskoamerických zemích nejsou zde tak markantní. Jedním z hlavních problémů tak ani není charakteristika místní legislativy či obchodní metody, ale spíše vysoká konkurenční schopnost na poměrně malém trhu a jeho velká geografická vzdálenost.

Pokud je však český výrobek cenově konkurence schopný a vývozce věnuje přípravě obchodního případu dostatečné úsilí, zajistí se dobrou platební podmínkou, eventuálně si nechá partnera na chilské straně prověřit od nezávislé poradenské firmy či ze soukromé informační obchodní databáze DICOM (www.dicom.cl), jež podává informace o platební solventnosti (bonitě) a solidnosti firem, není třeba na tento trh vstupovat se zbytečnými obavami.

Obvyklé platební podmínky:

V zahraničním obchodě je zcela běžnou platební podmínkou neodvolatelný akreditiv splatný na viděnou prostřednictvím chilské komerční banky. Současná legislativa rovněž umožňuje platby předem. Je např. používána při prvních kontaktech mezi českými vývozci, kdy určitá částka je požadována jako akontace, zbytek pak akreditivem nebo proti předání dokumentů. Asijští vývozci s úspěchem aplikují v poslední době dodavatelský úvěr až na období 120 dnů.

Velké důlní společnosti nakupují většinu zboží formou konsignace, což je zejména pro malé a střední exportní podniky velmi složité profinancovat a prosadit se ve velké konkurenci. Avšak vzhledem k tomu, že doly nakupují ve velkých objemech (Codelco ročně v rámci korporativních licitací nakupuje zboží za 2-3 miliardy USD), mají dostatečnou komerční sílu si prosadit na dodavatelích tento (pro vývozce nevýhodný) platební systém. Například u dodávky mlecích koulí Codelco vyžaduje na dodavateli zajistit do konsignace tříměsíční spotřebu, přičemž jeden měsíční objem musí být uložen v dole, druhý v meziskladu na chilském území a třetí naloděn na cestě do Chile.

Platební morálka v Chile je značně nad průměrem LAC a obecně „emerging markets“. Nicméně v obchodním styku a zvláště v případě větších zakázek a investicí je naprosto nutné získat odborné právní poradenství od místních kanceláří. Jak ZÚ, tak i kancelář Czech Trade v Santiagu jsou schopny poskytnout základní poradenství a v případě potřeby kontakty na spolehlivé právní firmy.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

Pro chilské podnikatele je charakteristická určitá povahová, volní a projevová různorodost, vyplývající z pestrého národnostního složení populace. Na obchodní jednání s chilským partnerem by se měl český obchodník pečlivě připravit, protože chilští obchodníci jsou na latinskoamerické poměry relativně dochvilní, přesní, věcní a systematičtí. Při prvním jednání mohou působit uzavřenějším dojmem, někteří mohou působit až povýšeně či snobsky. Možná si někteří naši obchodníci myslí, že jen proto, že se Chile nachází na jihoamerickém kontinentu, jsou jednání uvolněnější a není potřeba žádná příprava. Není tomu tak, jednání jsou velmi věcná a prakticky ihned se od zdvořilostních frází přechází k „businessu“.

Na předem domluvenou schůzku je vhodné se dostavit včas, i když se většinou toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut. Pro obchodní jednání je vhodný oblek a košile (decentní barevné odstíny nejsou překážkou) s kravatou. Obchodního partnera je obvyklé oslovovat jménem, popřípadě s funkcí, kterou zastává. Po úvodním představení bývá zvykem výměna vizitek, které mohou být i v angličtině. Akademické a vědecké hodnosti se na vizitkách nepoužívají. Je žádoucí, aby prospekty a ostatní podkladové materiály byly ve španělštině. Tolerují se i materiály v angličtině, ale daleko lépe působí prezentace v místním jazyce.

Nezbytností je také dobré vystupování, umění chovat se ve společnosti a etiketa. Chilané si potrpí na rigidní a formální ceremonie. Setkání při obědě, kde se probírají obchodní záležitosti, jsou poměrně běžnou praktikou. Pokud nás chilský partner pozve na večeři, setkání nabývá více neformální roviny a mívá již osobnější charakter. Vše většinou probíhá uvolněně, a přestože Chilané nemají příliš smysl pro humor, troška českého humoru může přispět k dobré atmosféře, ale doporučujeme to raději nezkoušet. Pozvání do rodiny jsou projevem zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nezbytností přinést nějakou pozornost pro hostitelku (nejlépe květinu).

Co se pracovní doby týče, dodržují se v Chile podobné úřední hodiny jako u nás, čili zhruba od 8,30 do 18,00. Nejlepší čas na domluvení schůzky bývá mezi desátou hodinou dopolední a polednem. Přestávka na oběd bývá mnohem delší než v ČR, takže pokud chceme domluvit schůzku na odpoledne, nemělo by to být před 15. hodinou. Předem je nutné si ověřit, zda v daný den není státní svátek. Zcela nevhodnou dobou pro podnikání obchodních cest je období Vánoc, Nového roku a Velikonoc (volno je na Velký pátek, pondělí je na rozdíl od ČR normální pracovní den), dále v týdnu kolem 18.9., kdy probíhají oslavy Fiestas Patrias (nebo „státního svátku Chile“). V těchto obdobích lze jen stěží někoho zastihnout na jeho pracovním místě.

Celkově jsou Chilané trochu pomalejší – pokud slíbí vyjádření obratem, nelze to chápat v evropském slova smyslu, může to trvat i několik dní. Vaše reakce bude vyžadována obratem, na druhé straně na odpověď chilské strany budete čekat dny, mnohdy i týdny. Prosazení obchodu je vždy časově velmi zdlouhavé, avšak jednou získaná důvěra se může přetavit v dlouhodobý a poměrně stabilní obchodní vztah. Přesto je nutné se chilskému obchodnímu partnerovi neustále připomínat, udržovat s ním kontakt, informovat o inovacích a novinkách, neboť ani konkurence nespí a bude se snažit vás jako dodavatele nahradit. Velmi dobře jsou vnímány osobní návštěvy v teritoriu, jakož i pozvání do vlastních výrobních závodů při vhodném skloubení pracovní části s turistickou. Je potřeba se občas „obrnit" trpělivostí, protože všeobecně je průměrný občan méně chápavý. To však neplatí v případě obchodního styku, kde mnoho obchodníků je absolventy universit v USA nebo v jiných vyspělých zemích. Odtud možná pramení i anglosaský pragmatický přístup k jednání. Jednou z národních charakteristik je, že Chilan nikdy neřekne ne, nicméně jeho zdvořilostní zájem nepřeceňujme.

Žena je vždy pečlivě nalíčená, často je patrný silný make-up. Naprostou samozřejmostí u žen je depilace nohou a podpaží. Téměř charakteristickým rysem nejen u žen je kvalitní parfém a deodorant. Příjemnou tělesnou vůni se snaží udržovat po celý den. Dovršením upraveného vzhledu je hezký účes. Ženy příliš neexperimentují, z velké části nosí polodlouhé či dlouhé vlasy, většinou hladké a přírodní barvy. Ačkoliv v Chile nejsou v oblékání či úpravě žádná striktní tabu, jen velmi zřídka se zde setkáme s větší kreativitou či sexy-symbolikou a odvážností.

Úředním jazykem v Chile je španělština. V obchodním styku je sice krátkodobě možné komunikovat v angličtině, nicméně obchodní komunikace v kvalitní španělštině je vždy významnou komparativní výhodou.

V některých oblastech Chile se mluví jazyky původních obyvatel (jazykem mapudungun na jihu, aymarsky na severu u hranic s Bolívií a Peru, jazykem rapa-nui na Velikonočním ostrově) či evropských přistěhovalců (němčina na jihu země, chorvatština v enklávách na jihu v Punta Arenas a severu v Antofagastě). Z dalších cizích jazyků je nejpoužívanější angličtina, francouzština a italština.

Státní svátky:

  • 21. května výročí bitvy u Iquique – Den námořnictva
  • 3. června Den Božího těla
  • 29. června svátek Sv. Petra a Pavla
  • 5. srpna Nanebevzetí Panny Marie
  • 1. pondělí v září Den národní jednoty
  • 18. a 19. září výročí vyhlášení nezávislosti (tzv. Fiestas Patrias)
  • 1. listopadu Památka zesnulých
  • 8. prosince Neposkvrněné početí
  • 25. prosince Svátek vánoční

Velikonoce se slaví na Velký pátek, (nikoliv Pondělí velikonoční, které je pracovním dnem), dalšími dny pracovního volna jsou 1. leden. – Nový rok, 1. květen – Svátek práce, 12. říjen – Día de la Raza (objevení Ameriky K. Kolumbem). Při plánování obchodních cest je dobré si dopředu ověřit, zda na plánovaný termín nepřipadá svátek, dokonce i zda nepřipadá na úterý či čtvrtek, neboť je zcela běžné, že řada firem pak nepracuje ani v pondělí resp. pátek a berou si tzv. „sandwich".

Pracovní a prodejní doba:

Běžná pracovní doba ve firmách je pondělí až pátek mezi 9:00–14:00 a 15:00–18:00; v sektoru služeb prakticky nepřetržitě od 9:00–22:00 v prodejnách typu supermarketů, včetně sobot i nedělí; maloobchod pouze cca do 20:00; poměrně nepraktická je pracovní doba bank, jež jsou otevřeny pro veřejnost pouze od 9:00 do 14:00 v pondělí až pátek. Firmy však po dojednání schůzky mohou jednat i odpoledne, transakce lze provádět ovšem pouze do 14:00.

Pracovní doba se dodržuje přesně, občas bývá problém sehnat partnera během dlouhé odpolední pauzy na oběd. Na druhé straně, pokud se partneři dohodnou, lze tento čas vyhradit k pracovnímu obědu, což je jev v Chile naprosto běžný. Siesta, tak jak je známá např. v některých jihoevropských zemích a v některých latinskoamerických zemích, je v Chile rozšířena pouze v regionech, kde díky menším vzdálenostem a snazší dopravě mají zaměstnanci možnost stravování doma (až 2 hodiny na oběd). V hlavním městě však toto není vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti možné. I v době pauzy jsou však v urgentních případech partneři dostižitelní, ve většině firem fungují spojovatelky, spolehlivé záznamníky, všichni podnikatelé jsou vybaveni mobilními telefony.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Držitelé pasů České republiky nepotřebují pro cestu do Chile vízum, pokud délka jejich pobytu nepřesáhne 90 dní. Vízová povinnost pro držitele běžných pasů byla zrušena oboustranně podpisem dohody, která vstoupila v platnost dne 24. října 1996. Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů vstoupila v platnost v lednu 1995. Ke vstupu do Chile je třeba platný cestovní doklad s datem ukončení platnosti minimálně 90 dnů od data vstupu (a v případě cesty motorovým vozidlem navíc technický průkaz a mezinárodní řidičský průkaz). Mezinárodní očkovací průkaz není vyžadován.

Vízové otázky při plánovaném pobytu delším než 90 dní viz kapitola 6.10.

Důležité!

Cizinec při vstupu na území Chile povinně vyplňuje formulář chilské Zemědělské a veterinární služby (SAG) a Státní celní služby, v němž mj. odpovídá na otázku, zda do země dováží nějaké rostliny, čerstvé ovoce a zeleninu, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, med a další potraviny. Ze stránek SAG je možné stáhnout příslušný formulář.

SAG zavedla přísná ochranná opatření s cílem zamezit zavlečení škůdců, chorob hospodářských zvířat a chorob rostlin do země. Na hraničních přechodech včetně mezinárodních letišť při vstupu do Chile rutinně probíhají důkladné prohlídky zavazadel (RTG a manuální kontrola, kontrola speciálně vycvičenými psy). Restrikce na dovoz potravin se nedoporučuje podceňovat; při porušení předpisů se cizinec vystavuje nebezpečí sankcí (vysoké pokuty a odepření vstupu do země).

Přihlašovací povinnost při krátkodobých pobytech není zavedena.

Celní předpisy opravňují turisty přivézt do země bez cla předměty osobní potřeby do ceny FOB 1.500 USD. Zboží komerčního určení může být dovezeno bezcelně do hodnoty FOB 1000 USD.

Pokud hodnota předmětů osobní potřeby přesahuje FOB 1.500 USD je nutno to deklarovat a zaplatit clo ve výši CIF 6%. Pokud hodnota předmětů komerčního určení přesahuje FOB 1000,- USD je nutno to deklarovat a zaplatit clo ve výši CIF 19%. Během vstupu do Chile je možno uskutečnit nákupy v Duty Free Shop do hodnoty 500 USD.

Další informace

Při dovozu zvířat je vyžadováno potvrzení o provedení všech příslušných očkování vydané veterinářem a ověřené chilským konzulátem.

Povinná směna valut neexistuje, devizový trh je liberalizovaný, je možno směnit jakoukoli konvertibilní měnu. Nejvíce používanou měnou jsou americké dolary; mimo Santiago může být problém směnit např. eura. Běžně lze směnit i argentinskou a brazilskou měnu.

Při pobytu v Chile je nejvýhodnější autobusová doprava, která má velmi hustou síť (několik společností operujících ze Santiaga do velkých měst, v regionech pak menší místní dopravci). Ceny jízdenek v jedné a téže kategorii (lůžko, standard apod.) a na stejné trase se mezi jednotlivými společnostmi nijak podstatně neliší. Na velké vzdálenosti jsou k dispozici lůžkové vozy (salón cama) a prostorná sedadla (semicama). V provozu jsou i mezinárodní linky.

Velmi kvalitní je vnitrostátní letecká doprava; letenky (podobně jako autobusové jízdenky) možné nakupovat prostřednictvím internetu.

Železniční osobní doprava existuje pouze mezi Santiagem a jihem země (Chillán, Concepción, Temuco).

Při uzavírání smluv v půjčovnách aut doporučujeme důkladnou kontrolu smlouvy a jejích podmínek, pojištění a řádné převzetí vozidla přesně podle protokolu o jeho technickém stavu a případném vnějším poškození. Se zapůjčeným vozidlem nelze ve většině případů vycestovat mimo území Chile. Při plánované cestě mimo Chile je nutné takovou cestu avizovat předem při rezervaci a počítat s určitým příplatkem na pojištění. Vzhledem ke stavu silnic a cest v odlehlých oblastech doporučujeme při pronájmu vozidla připlatit si pojištění.

Na dálnicích a za průjezdy tunely se platí poplatky, které jsou relativně vysoké. S těmito výdaji je nutno počítat předem, neboť zpoplatněné úseky nemají často alternativu. Nelze platit kreditními kartami ani cizí měnou, je tedy třeba cestovat s dostatkem peněz v hotovosti. Cena za litr benzínu (bezolovnatý 95 oktanů) se pohybuje kolem 700 pesos (přibližně 1 USD), v odlehlých regionech (poušť Atacama, Carretera Austral) je cena mírně vyšší.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince:

Ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi je Chile poměrně bezpečnou zemí. Nejčastější problémy, zejména ve velkých městech jako Santiago, Valparaíso, Viña del Mar a dalších, mívají turisté s organizovanými skupinami kapesních zlodějů. V centrech těchto měst nedoporučujeme ženám nosit šperky. Zvláště upozorňujeme na vysokou kriminalitu v centru Valparaísa, kde byla zaznamenána i loupežná přepadení a násilné činy, jejichž obětí se stali turisté, a ve městech v blízkosti bolivijských a peruánských hranic (Calama).

Turisticky atraktivní jih je z bezpečnostního hlediska téměř bezproblémový, nicméně násilné činy s politickým podtextem (protesty aktivistů domorodného etnika Mapuche) jsou zaznamenány několikrát do roka v Araukánii (IX. region).

Zvláštní pozornost věnujte osobním věcem během cest autobusem (vysoké riziko hrozí zvláště na autobusových nádražích) a v restauracích navštěvovaných cizinci (např. ve čtvrti Bellavista v Santiagu).

Krádež cestovních dokladů nebo finanční hotovosti je třeba ohlásit na policii (Carabineros) a sepsat příslušný protokol. Sepsání protokolu je samozřejmě nutné, pokud hodláte uplatnit cestovní pojištění. V případě odcizení cestovního pasu se následně na velvyslanectví sepisuje příslušné oznámení pro české úřady.

Doporučujeme vyhýbat se politickým demonstracím (typicky 11. září na výročí vojenského puče nebo na 1. máje) včetně studentských akcí. Není výjimečné, že politická shromáždění vyústí v násilné střety demonstrantů s policií.

Doporučujeme uložit si cestovní pas a cennosti na bezpečné místo a mít u sebe pouze kopii datové stránky pasu. Doklady a cennosti lze uložit i na velvyslanectví. Zájem o úschovu nutno avizovat předem, stejně jako opětovné vyzvednutí věcí. Věci k úschově lze přijímat a vydávat pouze v pracovní době.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: