Chile: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

29. 5. 2016

V Bolívii existuje síť soukromých a státních zdravotnických institucí. Jednoznačně na vyšší úrovni jsou soukromá zařízení, která jsou vybavena zahraniční technikou a rovněž personál má lepší odbornou průpravu. Z bezpečnostního a odborného hlediska se doporučuje podstoupit případné ošetření pokud možno v soukromém zdravotnickém zařízení. Při ošetření je vyžadováno předložení zdravotního pojištění, popř. je třeba počítat s tím, že pacient musí jakékoliv ošetření uhradit v hotovosti či kreditní kartou a později požadovat proplacení nákladů u zdravotní pojišťovny na základě účtu vystaveného bolívijským zdravotnickým zařízením.

Každý cestovatel by měl mít pro pobyt v Bolívii každopádně sjednáno zdravotní pojištění. S ohledem na náročné atmosférické poměry v La Paz, související s vysokou nadmořskou výškou, se doporučuje pohybovat se v tomto městě a jeho okolí spíše pomaleji a častěji odpočívat (pozn.: obdobně i v dalších výše položených oblastech na Altiplanu např. v okolí jezera Titicaca).

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Je třeba vycházet ze skutečnosti, že bolivijský trh je otevřený a že o něj mají zájem všichni hlavní světoví výrobci zboží a poskytovatelé služeb, a to i přes jeho poměrně malý rozměr. K nahrazení subjektu na trhu konkurencí dochází v případě omezení jeho aktivit velmi rychle.

Velké společnosti jsou v Bolívii zastupovány přímo vlastním stálým reprezentantem nebo místním zástupcem, resp. afilací často sídlící v La Pazu nebo také v Santa Cruzu či Cochabambě. Existence místního zástupce je nezbytná při ucházení se o státní zakázky. Systém velkoskladů zde příliš nefunguje, prodej se realizuje přes vlastní konsignační sklad (automobilky, strojírenská produkce) buď rovnou do distribuční sítě nebo přes prodejní outlety.

Jelikož Bolívie nemá přístup k moři, je veškeré zboží dopravováno letecky nebo přes námořní přístavy v Chile, Argentině, Brazílii a Peru. Sezónní rozmary počasí mohou proto ovlivnit pozemní přepravu a zvýhodnit leteckou dopravu. K distribuci zboží lze také využít volné obchodní a průmyslové zóny.

Velký význam pro podporu prodeje má reklama. Bolivijský spotřebitel je na ni zvyklý z rozhlasu, TV vysílání a hlavně z denního tisku. Pro poznání místních forem mediální práce je přínosem účast na veletrhu, návštěva země v rámci oficiální mise či služební cesta do teritoria. Běžné jsou inzeráty v tisku, odborném i laickém, jakož i další instrumenty mediálního působení.

K získání představ o obchodních možnostech v Bolívii lze využít také konzultačních služeb. Bližší informace lze získat na Národní komoře konzultačních služeb (Cámara Nacional de Consultoría – CANEC).

Cámara Nacional de Consultoría (Consultora Ecoviana)
Av. Héctor Ormachea 10 esq. Calle 14 Obrajes
La Paz, Bolivia
Ing. Gustavo Leyton Aviles, Presidente
Tel.: 00591 - 278 29 99
E-mail: correo@ecoviana.com.bo, gleyton@ecoviana.com.bo

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Bolívie je signatářem ustavující Dohody o Světové obchodní organizaci (WTO). V rámci WTO podepsala řadu významných smluv týkajících se provádění obchodních operací v mezinárodním měřítku, např. multilaterální dohody o obchodní výměně zboží, Všeobecnou dohodu o službách, Dohodu o právních aspektech duševního vlastnictví v mezinárodním obchodě, Dohodu o mechanismu testování v mezinárodním obchodě atd.

V rámci ALADI (Latinskoamerické integrační sdružení) přistoupila k Dohodě o preferenčních celních sazbách pro státy regionu a k Dohodě o otevření trhu. Bolívie využívá systému celních preferencí, které jí poskytuje EU (GSP+). Poskytování celních preferencí ze strany USA na základě dohody ATPDEA bylo USA zastaveno v roce 2008.

Konkrétní kroky pro dovoz zboží:

  1. Dovozce zakoupí zboží od vývozce, který mu vystaví fakturu
  2. Přepravní společnost dovozci vystaví certifikát:
  • MIC/DTA – v případě silniční přepravy
  • TIF/DTA – v případě železniční dopravy
  • Průvodce letecké dopravy (Guía Aérea / AWB) – pro leteckou dopravu

3. Tento certifikát předloží ve skladu, který jej zkontroluje a vystaví Osvědčení o prohlídce (certificado de inspección/aviso de conformidad). Společně s dopravním certifikátem dovozce doloží následující dokumenty (dle rezoluce č. RN-07/2000):

  • a) faktura (s hodnotou FOB)
  • b) seznam nákladu
  • c) certifikát o původu
  • d) licence v případě zboží, u kterého to vyžaduje zákon
  • e) certifikát dle typu zboží
  • f) potvrzení o přijetí, v případě inspekce na místě

4. Pro vystavení povolení „Póliza de importación“, které se předkládá celnímu úřadu, jsou potřeba následující dokumenty:

  • a) formulář G.I.T. – 3 kopie
  • b) Póliza de importación – 6 kopií (vč. originálu)
  • c) Osvědčení o prohlídce (certificado de inspección/aviso de conformidad)
  • d) seznam nákladu
  • e) potvrzení ceny za kontejner (flete marítimo)
  • f) pojištění
  • g) faktura za dopravu
  • h) certifikát IBNORCA
  • i) potvrzení nákladu (Manifesto de Cargo)
  • j) číslo NIT firmy
  • k) Potvrzení o přijetí (Parte de recepción)
  • l) Formulář 135

5. Fyzická kontrola nákladu

6. Zaplacení cla a dalších poplatků u určené banky

Dodatečné náklady, které je třeba zaplatit

popis

tarif

GAC (Gravamen arancelario consolidado)

10 % hodnoty CIF

IVA (Impuesto al valor agregado)

14,94 % základu (CIF+GAC+další náklady)

Verifikación (ověření)

1,75 % hodnoty FOB

poplatek celním agenturám

dle typu zboží

poplatek celnímu prostoru

dle váhy

CAINCO (informační služba pro zahr. obchod)

3 % hodnoty CIF

uskladnění

dle tarifu

cena za kontejner (flete marítimo)

3-6 % hodnoty FOB

cena za kamión (flete carretero)

1,23–2,10 % hodnoty FOB

pojištění

0,32–2 % hodnoty FOB

ICE (Impuesto a los consumos especificos)

dle základu daně

Na některé specifické položky se vztahují dodatečné požadavky na dovoz. Dovoz bavlny podléhá povinnosti registrace u bolivijské státní veterinární správy – Servicio Nacional de Sanidad Agropecuaria (SENASAG). Dovozce tabáku a herbicidů musí předložit povolení ministerstva zdravotnictví a také SENASAG, podobná povolení je třeba obstarat v případě obchodu s rostlinnými a živočišnými produkty. Farmaceutické výrobky musí být zaregistrovány u ministerstva zdravotnictví a získat povolení k obchodování od Úřadu pro léčiva a certifikaci laboratoří (Unidad de Medicamentos y Acreditación de Laboratorios – UNIMED).

Každé dovážené zboží musí být označeno původním štítkem a také označením dovozce, včetně jeho daňového čísla, sanitární registrace atd. Informace musí být ve španělském jazyce.

Zakázán nebo omezen je dovoz následujícího zboží a produktů:

  • střelné zbraně a výbušniny (podléhá schválení a vydání licence)
  • léčiva a drogy (které nejsou v Bolívii registrovány)
  • nemocná zvířata
  • rostliny a květiny napadené parazity
  • zahraniční losy
  • hrací automaty
  • cenné papíry, bankovní certifikáty, známky a jiné dokumenty
  • pornografický materiál
  • použité oblečení, obuv, klobouky atd.
  • lamí kůže, vlna a jiné produkty
  • vybrané chemické výrobky

Bolívie nemá přístup k moři. Nejlepší variantou dovozu zboží do Bolívie je využití chilského přístavu Arica, popř. dalších přístavů Antofagasta nebo Iquique. Taktéž je možné využít přístavu Matarani nebo Ilo (Peru), Santos (Brazílie) nebo Rosario (Argentina). V těchto přístavech má Bolívie celní sklady, kde může být zboží skladováno až po dobu 90 dnů. Poplatky za sklady jsou ve výši 0,5 % CIF za 30 denní období nebo jeho část.

Bolívie původně aplikovala tří stupňovou tarifní strukturu. V roce 2007 byla tarifní struktura změněna a nové schéma předpokládá tarify ve výši 0 %, 5 % a 10 - 20 %. V květnu 2009 bylo na základě dekretu č. 125 přijato clo ve výši 35 % na dovoz textilu a nábytku ze dřeva. Luxusní zboží jako např. tabák a tabákové výrobky je zatíženo specifickou spotřební daní (ICE) a také dovozním clem ve výši 50 %.

Od cla je osvobozen dovoz knih, publikací, zlata (s výjimkou šperků), osobních věcí (do 300 USD), diplomatických zásilek a dovozy na základě státních kontraktů.

Kompletní informace o dovozu a vývozu zboží, tarifech a clech.

Konkrétní kroky pro vývoz zboží:

1. Identifikační číslo pro plátce daní (Número de Identificación Tributaria, NIT)

  • a) na úřadě CAINCO (Fundempresa) si vyžádat „principio de homonimia“ pro ověření jména společnosti
  • b) Formulář 4591-I
  • c) Počáteční rozvaha ověřená podle příjmů
  • d) Pokud jde o fyzickou osobu – faktura za elektřinu, kopie OP
  • e) Pokud jde o právnickou osobu – kopie zakladatelské listiny, edikt o založení, notářská plná moc pro jednatele společnosti

2. Zapsání do obchodního rejstříku (Registro de Matrícula de Comercio)

3. Registr vývozců (Registro Único del Exportador, RUEX)

  • a) žádost o obdržení RUEX, která obsahuje:
  • (i) adresované: Lic. Desireé Crespo G., Jefe regional SENAVEX
  • (ii) popis zboží
  • (iii) jednotka zboží
  • (iv) průměrný objem zboží, které má být ročně exportováno
  • b) číslo NIT
  • c) zakladatelská listina
  • d) plná moc pro jednatele
  • e) kopie zápisu do obchodního rejstříku
  • f) podpisový formulář (formulario de firmas)
  • g) kopie OP zúčastněných osob

Kompletní informace jsou k dispozici na webových stránkách ibce.org.

Ochrana domácího trhu

Bolivijský systém obchodu je založen na liberálním modelu bez aplikace specifických restriktivních opatření jako např. dovozní povolení, speciální licence nebo hodnotová a objemová omezení. U zboží specifického charakteru (zbraně, munice, jedovaté látky, léky, potraviny, zvířata, historické a kulturní předměty atd.) jsou aplikována omezení vyplývající z potřeby zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti osob, uměleckého a kulturního dědictví a bezpečnosti státu.

Zvláštní omezení jsou aplikovaná v případě následujících položek:

  • zemědělské výrobky – od února 2008 Bolívie zavedla tarif na dovoz hovězího a drůbežího masa, pšeničné mouky, kukuřice, rýže a rostlinného oleje a zároveň zakázala export všech těchto produktů kromě rostlinného oleje. Příslušné opatření bylo několikrát upravováno tak, že byla stanovena další omezení včetně kvót s cílem garantovat stabilitu vnitřního trhu a kontrolu cen. V současnosti je vývoz těchto produktů povolen, ale upravován kvótami.
  • použité oblečení – od ledna 2004 Bolívie zakázala dovoz určitých druhů obnošeného oblečení a obuvi. V červnu 2006 nové nařízení potvrdilo zákaz dovozu vybraných položek použitého oblečení, nicméně v dubnu 2007 nabyl zákaz všeobecnou platnost – tzv. byl rozšířen na všechny položky.
  • ojetá vozidla – od února 2014 Bolívie zavedla speciální daň na dovoz automobilů starších 5 let (až do výše 50 %).

Kromě speciálních výjimek jsou ceny stanoveny na základě tržních mechanismů. Hlavním sektorem, ve kterém jsou ceny regulovány, je oblast paliv a pohonných hmot (pro zahraniční zákazníky je cena paliv vyšší než pro občany Bolívie). Městské a obecní úřady regulují ceny vody a odpadních služeb. V oblasti zemědělské výroby stát kontroluje ceny masa, cukru a některých dalších plodin. Dohlíží zejména, aby hladina vnitřních cen byla „spravedlivá“ a vnitřní trh byl zásoben přednostně, v opačném případě rozhoduje o omezení exportu. Sóju stát vykupuje od drobných pěstitelů za preferenční ceny. Exportní kvóty ve výši 150 tis. metrických tun jsou stanoveny na export kukuřice, obilné mouky, pšeničné mouky, obilného šrotu, masa, obilného zrna atd. Exportéři musí nejprve získat od příslušného ministerstva potvrzení o tom, že vnitřní trh je nasycen za tzv. spravedlivé ceny, a teprve potom mohou přistoupit k exportu.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Investoři a/nebo cizí podniky se mohou v souladu s Obchodním kodexem rozhodnout, jakou právní formu bude mít jimi zřizovaný subjekt:

  • akciová společnost (S.A.)
  • společnost s ručením omezeným (S.R.L.)
  • společný podnik (S.C.)
  • komanditní společnost
  • ostatní společnosti

Proces založení společnosti obvykle trvá 4–8 měsíců. Společnost si musí nechat schválit status společnosti notářem a zajistit publikaci v místním tisku. Taktéž je nutné získat povolení k činnosti od daňového úřadu, ministerstva hospodářství a financí a také od místního obecního úřadu (kompletní informace).

Podmínky pro založení joint-venture stanoví vládní nařízení (Decreto Supremo) č. 22526 z 13. 6. 1990 a zákon č. 1182 z roku 1990 (zákon o investicích). Legislativa upravující založení obchodní společnosti je značně komplikovaná a bez pomoci místního komerčního právníka či specializované poradenské firmy může být tento proces finančně velmi nákladný. Proces registrace obchodní společnosti zahrnuje zejména:

  • registraci názvu společnosti v obchodním rejstříku (Fundación para el Desarrollo Empresarial – FUNDEMPRESA).
  • ověřit u notáře statut společnosti
  • ověřit u notáře zřizovací listiny společnosti
  • publikovat zřízení společnosti v místním tisku
  • provést registraci u daňového úřadu
  • získat povolení obecního úřadu k činnosti
  • předložit potvrzení o kontrole technického stavu a dodržování předpisů ochrany životního prostředí od obecního úřadu
  • realizovat bankovní depozit ve výši minimálně 25 % kapitálu společnosti
  • požádat o registraci u Průmyslové a obchodní komory
  • požádat o registraci do systému sociálního pojištění
  • požádat o registraci na ministerstvu práce
  • požádat o registraci zaměstnanců do penzijního systému

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Naše podniky v Latinské Americe obecně a v Bolívii zvlášť někdy podceňují reklamu jako součást prodejní strategie. Bez reklamy si spotřebitel výrobek nekoupí - protože jej jednoduše nezná. Naše výrobky jsou na bolivijském trhu exotické a Česká republika je pro mnoho Bolivijců zcela neznámým pojmem. Reklama je zároveň všudypřítomná a zákazníci jsou na ni zvyklí a reagují na ni. 

Bolivijští obchodníci obecně nejsou v obchodním jednání agresivní a takové chování neoceňují ani u svých partnerů. Častější je uzavírání obchodů v neformálním duchu (na obědech apod.) s partnery známými, důvěryhodnými a spíše osobně sympatickými.

Z výše uvedeného vyplývá několik obecných závěrů:

  • nejlepší reklamou je fyzická prezentace výrobku (tam, kde je to technicky možné) s využitím veletrhů, specializovaných seminářů apod.;
  • osobní prezentace zástupcem výrobce/autorizovaného prodejce je nejúčinnější podporou prodeje. V této souvislosti budiž řečeno, že i bolivijský partner se staví k realizované obchodní operaci daleko pozitivněji, jestliže partnera osobně zná. Za zbytečné mrhání finančními prostředky lze považovat prezentaci prostřednictvím pošty, pokusy o prodej na dálku apod. Ve většině případů končí tato korespondence v koši, v lepším případě v šanonu odložených případů
  • nejúčinnější je televizní reklama, dále pak billboardy, denní tisk, magazíny, specializované či společenské časopisy a také rozhlasové vysílání (až 4,5 milionu obyvatel poslouchá pravidelně rozhlas)
  • propagační materiály, katalogy, nabídky a jiné publikace musí být zásadně ve španělštině, nestačí angličtina nebo jiná jazyková mutace
  • používání amerického dolaru je velmi rozšířené a pozitivně jsou tedy vnímány i případné kalkulace v této měně na propagačních materiálech.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Dodržování ochrany duševního vlastnictví a mezinárodních standardů je nízké a nedostatečné. Bolivijský trestní zákoník sice považuje porušení ochrany duševního vlastnictví za veřejný přestupek, nicméně v praxi nedochází k potírání této nelegální činnosti. Pirátství v oblasti videa, hudby a softwaru patří v Bolívii k největším v Latinské Americe – pirátství v oblasti filmu dosahuje 100 %, v případě hudby 90 %.

Zákon o ochraně autorských práv (č. 1322 z roku 1992) chrání literární, umělecká, vědecká a ostatní díla (např. také software) do konce života autora a po dobu dalších 50 let. Tento zákon chrání práva pouze bolivijských autorů nebo autorů s trvalým pobytem v Bolívii. Zahraniční autoři jsou chráněni mezinárodními konvencemi a dohodami, kterých je Bolívie členem. Bolívie patří např. mezi členské země Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a je signatářem Dohody z Nice a Pařížské, Bernské a Ženevské úmluvy týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

Národním orgánem pro ochranu duševního vlastnictví je Servicio Nacional de Propiedad Intelectual (SENAPI). Tento úřad např. projednává žádosti o patenty. Patenty jsou v Bolívii chráněny po dobu 20 let. Obchodní značky jsou registrovány po dobu 10 let a o stejnou dobu může být jejich registrace prodloužena.

Zákon o filmu a videoprojekci (č. 1302 z roku 1991) obsahuje elementy ochrany duševního vlastnictví a zřizuje Národní filmovou radu (Corporación Nacional del Cine, CONACINE). Všechny promítané filmy a videa musí být u Conacine registrovány.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Státní zakázky představují významnou část HDP. Centrální vláda, regionální vlády a státní podniky mají poměrně významné potřeby v nákupu strojů, dopravních prostředků, materiálu a různých služeb. Na veřejné zakázky jsou ze zákona vypisována výběrová řízení. Informace o potřebách státního sektoru jsou zveřejňovány v oficiálním věstníku La Gaceta, vydávaném ministerstvem prezidentského úřadu, které je jedním z největších realizátorů veřejných projektů v zemi. Tento úřad má rovněž ze zákona o státním rozpočtu k dispozici největší objem financí, které jsou využívány především na boj proti chudobě, budování pracovních míst, infrastruktury, zdravotní a hygienickou prevenci, bytovou výstavbu, vzdělávací proces, ale i na boj proti pašování drog formou zavádění alternativní zemědělské produkce na likvidovaných kokových plantážích. Oznámení o vypsaném výběrovém řízení včetně základních podmínek vychází i v dalších médiích.

S cílem podpořit místní produkci byly v červenci 2007 změněny podmínky pro zadávání veřejných zakázek, když vláda přijala nové nařízení č. 29190 ze dne 11. 7. 2007. K další změně došlo v červnu 2009 na základě přijetí vládního nařízení č. 181 z 28. 6. 2009. Hlavní změna se týkala požadavku, aby vláda při projektech do 100 tis. USD dávala přednost malým a středním bolivijským firmám a společnostem. Stejný systém je aplikován při tendrech od 100 tis. USD do 5,7 mil. USD. Mezinárodní tendry jsou vyhlašovány v případě zakázek nad 5,7 mil. USD.

Účast v mezinárodních tendrech pro státní zakázky je podmíněna splněním řady podmínek. Kromě registrace do rejstříku dodavatelů pro státní sektor se jedná zejména o požadavky technického a obchodního charakteru. Místní účastníci získávají většinou zvýhodnění ve srovnání se zahraničními společnostmi. Zvláštní zahraniční tendry vyhlašuje ministerstvo vnitra nebo ministerstvo obrany a týkají se požadavků na obrannou a bezpečnostní techniku.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů

V zemi existuje systém nezávislých soudů, k nimž se mohou obrátit účastníci jakéhokoliv sporu, tedy i mezi obchodními partnery. Rovněž existuje apelační systém až po Nejvyšší soud. Je však třeba počítat s velkou byrokracií a nezbytnou pomocí místního právního zástupce/poradce.

Hlavní zásady obchodních sporů stanoví bolivijský obchodní kodex (zákon č. 14379 z roku 1977). Řada ustanovení byla od té doby změněna a upravena, nicméně tento kodex stanoví základní předpoklady pro rozvoj obchodní činnosti v zemi. Nová ústava z roku 2009 zakotvila některé významné změny, především její nadřazenost nad mezinárodními smlouvami a zákony (článek 410). Taktéž nepovoluje retroaktivitu zákonů (článek 123), s výjimkou specifických případů – v otázkách pracovního a trestního práva a korupce. Stát je dále zmocněn k řešení konfliktů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (článek 50).

Investiční zákon (zákon č. 1182 z roku 1990) garantuje zahraničním společnostem právo na mezinárodní arbitráž ve všech sektorech, nicméně jeho ustanovení jsou v konfliktu s novou ústavou. Tento zákon stanoví, že mezinárodní dohody jako např. Konvence o řešení investičních sporů mezi státy, podepsaná ve Washingtonu 18. března 1965 a také Newyorská úmluva o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958, musí být dodržovány. Ústava nicméně omezuje přístup zahraničních společností k mezinárodní arbitráži, zejména pokud se jedná o spor s vládou, a vyžaduje, aby bilaterální investiční dohody byly v tomto duchu změněny.

V listopadu 2007 Bolívie jako první členská země vystoupila z Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID).

Soudní spory v Bolívii se vyznačují svou vleklostí a je zde znatelný problém nejen s byrokracií, ale také s korupcí. Podle Transparency International se Bolívie umístila v míře korupce na 103. místě (ze 175 sledovaných) za rok 2014.

Rizika místního trhu a investování

Místní trh je vysoce konkurenční, střetávají se zde zájmy velkých společností především z USA, Asie, EU a Jižní Ameriky. Uplatnit se mohou jen moderní, efektivní a výkonné výrobky a služby, které mají marketingovou a prodejní, příp. post-prodejní podporu dodavatele. Důležitým kritériem je cena. Jednou z podmínek úspěšnosti je osobní přítomnost v teritoriu. Přinejmenším v první fázi by měl zástupce české firmy do Bolívie přijet, vidět trh, co nabízí konkurence, navázat osobní kontakty a potom zkusit zahájit prodej. Obchody na dálku bez osobní znalosti místních podmínek jsou většinou málo úspěšné.

Ale ani osobní znalost prostředí není zárukou obchodního úspěchu. Klíčovou roli často sehrává osoba místního zástupce, který se obchodnímu případu věnuje v době nepřítomnosti mandanta a je v teritoriu permanentně přítomen. Na jeho kontaktech s místními subjekty závisí největší úspěch či neúspěch daného výrobku. Důležité není jen prodat, ale i zajistit následné inkaso. Dobrý místní spolupracovník nebo přímo oficiální zástupce může v této věci pomoci zásadním způsobem. V této souvislosti je třeba hledat takové platební instrumenty, které jsou pro dodavatele bezpečné.

Při obchodních operacích je třeba počítat s nízkou výkonností státní správy a často i s nízkými odbornými znalostmi příslušných úředníků (při změnách vlády dochází prakticky k výměně celého státního aparátu na nejvyšší a střední úrovni). K tomu je třeba vzít v úvahu zbytnělost místní byrokracie a eventuální náchylnost některých úředníků ke korupci.

Znalost angličtiny je v Bolívii na nižší úrovni, a to nevyjímaje obchodní kruhy. Tedy i prospektový materiál, pokud má dát kupujícímu nějakou informaci, by měl být jednoznačně ve španělštině.

Platební podmínky a platební morálka

Neexistují žádná speciální omezení pro platby za dovážené zboží a nákup deviz. Úhrady plateb jsou poukazovány do zahraničí v rámci běžných termínů bankovní administrativy. Obdobná situace je při otevírání akreditivů.

V obchodním platebním styku se v současné době využívá všech běžných platebních nástrojů používaných v zahraničním obchodě. Jsou to především různé formy akreditivů. Je možné použít platebního způsobu „doklady proti akceptaci“, tedy akceptaci směnky. V nejistých případech lze použít, není-li dostatečná důvěra ke klientovi, i metodu akceptace směnky podepsané klientem a indosované dobrou bankou. U menších obchodů se používají i platby šekem. Běžná je i platba proti předložení dokumentů. Volba způsobu platby plně závisí od úrovně styku resp. důvěry mezi obchodními partnery a státním orgánům nepřísluší se do ní vměšovat.

Platební morálka místních subjektů většinou není nijak vysoká a celkově odpovídá všeobecné fiskální a platební disciplíně. Tento fakt je třeba vždy mít na paměti při stanovování platebního nástroje. Doporučit lze tedy jen takové instrumenty, které českému dodavateli/odběrateli zajistí, že při eventuálních problémech, do nichž se místní subjekt může svojí vinou nebo bez vlastního přičinění dostat, nepřijde česká firma o své finanční prostředky.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Společenské zvyklosti v Bolívii jsou v zásadě obdobné jako v ostatních zemích Latinské Ameriky. V každém případě je nutno počítat se značnou liknavostí v otázce časové dochvilnosti. Při sjednávání obchodních schůzek je třeba vycházet z reálného předpokladu možného zpoždění o cca 15–20 min. i více, takovéto zdržení není považováno za společenský prohřešek a je tolerováno. U jednání s vyššími státními úředníky či vrcholným managementem však platí dochvilnost.

Při oslovování se užívají akademické tituly, např. doktor, inženýr, magistr (licenciado). Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Znalost španělštiny je proto pro obchodní jednání velmi výhodná.

Státní svátky

  • V Bolívii se slaví následující státní/církevní svátky:
  • 1. ledna: Nový rok
  • 22. ledna: Den Mnohonárodnostního státu Bolívie
  • únor–březen: Karneval (proměnlivý, 2 dny)
  • 19. března: Den otců
  • 23. března: Den moře
  • 12. dubna: Den dětí
  • březen–duben: Velikonoce
  • 1. května: Svátek práce
  • 27. května: Den matek
  • červen: Corpus Christi
  • 21. června: Nový rok aymarský
  • 6. srpna: Den nezávislosti
  • 17. srpna: Den vlajky
  • 1.–2. listopadu: Památka zesnulých
  • 25. prosince: Boží hod vánoční

Pracovní doba

Pracovní doba státních institucí je po–pá od 9 do 17 hod. s polední přestávkou od 12:30 do 15:00 hod. Banky jsou otevřeny po–pá od 09:00 do 18:00 hod., v sobotu – 09:00–12:30 hod. s výjimkou výše uvedených svátků. Ostatní obchody mají individuální otevírací dobu, většinou otevírají později mezi 9. a 11. hod. a zavírají kolem 21. - 23. hod. večer.

V soukromých firmách bývá pracovní týden 5 až 6denní a pracovní doba často překračuje 8 hod. denně. Podle zprávy Cepal (Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a Karibik) patří Bolívie k nejhorším zemím v regionu, co se pracovních podmínek týče.

Úřední jazyk

španělština a všechny indiánské jazyky (v ústavě je explicitně zmíněných 36, z hlavních pak můžeme uvést kečua, aymara a guaraní); zejména kečua a aymara se běžně užívají, absolutní většina mluvčích indiánských jazyků je bilingvní, komunikace ve španělštině není problém.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

S účinností od 1. 10. 2003 Bolívie zrušila vízovou povinnost pro turistické cesty občanů ČR. Stalo se tak na základě vládního dekretu č. 27150 ze dne 3. 9. 2003. Společné rozhodnutí MZV a MV Bolívie č. 2/2007 ze dne 31. 8. 2007 stanovilo konkrétní podmínky bezvízového pobytu k turistickým účelům:

  • bezvízový pobyt nesmí přesáhnout 90 dnů v roce
  • pobyt nelze prodloužit
  • během pobytu nelze změnit jeho účel (žádat o přechodný nebo dlouhodobý pobyt)
  • k delšímu pobytu je potřeba získat vízum na velvyslanectví Bolívie (pro ČR sídlí velvyslanectví Bolívie ve Vídni)

Podmínkou vstupu na území Bolívie je splnění následujících požadavků:

  • předložení platného cestovního dokladu s platností minimálně 6 měsíců
  • předložení dokladu o očkování proti žluté zimnici (do určených oblastí Amazonie)
  • předložení zpáteční letenky nebo cestovního plánu

Pro pobyt k jiným než turistickým účelům je třeba si obstarat tzv. speciální vízum (Visa de Objeto Determinado). Toto vízum je platné jen 30 dnů a slouží k tomu, aby během této doby byla podána žádost o přechodný nebo dlouhodobý pobyt. Může být prodlouženo dvakrát, vždy maximálně o 30 dnů.

Při turistickém pobytu v Bolívii delším než povolených 90 dnů je nutno za každý den uhradit pokutu ve výši 10 BOB, pro studenty je to 5 BOB.

V platnosti je dále Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů z roku 1991, které se vztahuje na držitele diplomatických a služebních pasů ČR a diplomatických a úředních pasů Bolívie. Povolený bezvízový pobyt podle této dohody je 90 dnů.

Při cestě motorovým vozidlem je při vstupu do Bolívie vyžadováno předložení platného řidičského průkazu, technického průkazu vozidla a pojistky uzavřené buďto u bolivijské, nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Bolívii.

Směna valut či deviz není povinná.

V Bolívii platí běžná dovozní omezení pro cestovatele s tím, že je zakázáno dovážet potraviny v surovém stavu, více než 200 ks cigaret, 1 litr alkoholických nápojů. Pro dovoz i vývoz zvířat i rostlin platí mezinárodní předpisy, tzn. je vždy vyžadován mezinárodní veterinární (resp. fytosanitární) certifikát a dle druhu zvířete příp. očkovací průkaz. Není možné vyvážet druhy chráněné zákonem nebo uvedené na listině ohrožených druhů. Zakázán je vývoz/dovoz narkotik. Rovněž se nesmí vyvážet originální artefakty, které jsou považovány za národní kulturní dědictví.

Při odletu z Bolívie do zahraničí je třeba uhradit letištní poplatek 25 USD, při vnitrostátních letech je to 15 BOB. Osoby, které v Bolívii strávily více než 3 měsíce, musí zaplatit tzv. daň z odletu, která činí 155 BOB.

Co se týče bezpečnostních poměrů, Bolívie je zemí s vyšší pouliční kriminalitou. Pro pobyt platí všechna obecná bezpečnostní pravidla, jejichž dodržováním lze předejít okradení. Hlavními bezpečnostními zásadami je necestovat v noci, po setmění vycházet jen ve čtvrtích se zvýšenou bezpečností, nenosit u sebe příliš velkou hotovost, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení. Obecně nejnebezpečnějšími regiony Bolívie jsou La Paz, Santa Cruz a Cochabamba. V těchto případech se jedná především o drobnou kriminalitu. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost osobním věcem, především pak na frekventovaných veřejných místech (tržiště aj.). Často se stává, že jsou stávkami zablokovány přístupové cesty do některých oblastí Bolívie.

Před cestou je doporučeno kontaktovat zastupitelský úřad, dotázat se na aktuální situaci v zemi a registrovat se v databázi DROZD, do níž lze vložit plánovaný itinerář. 

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnání občanů ČR v Bolívii je nezbytné, aby měli vyřízen pracovní pobyt – tzn. příslušné povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu (viz kap. 6.9.). Podrobnosti lze získat na bolivijském migračním úřadě:

Ministerio de Gobierno (Ministerstvo vnitra)
Dirección General de Migración (Migrační úřad)
Av. Camacho 1480 – Zona Central
La Paz, Bolívie
Tel.: 00591-221 10960
E-mail: info@migraciones.com
Web: www.migracion.gob.bo

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: