Již v roce 2015 ministerstvo energetiky v Chile zveřejnilo Národní energetickou strategii do roku 2050, která zahrnuje širokou řadu cílů v oblasti energetické účinnosti pro roky 2035 až 2050. Tato strategie zahrnuje hlavní odvětví národního hospodářství, včetně cílů, nové role pro veřejný sektor, daně z CO2 a bohatou legislativní agendu.

Tento plán počítal s výrobou 60 % energie z moderních obnovitelných zdrojů do roku 2035 a 70 % do roku 2050. V tomto ohledu je Chile výrazně napřed. Do roku 2040 je plánováno postupné vyřazení 28 uhelných elektráren, které vypouští nejvíce emisí. Cílem Chile je dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050.

Chile se stalo světovým hráčem pro výrobu energie především ze slunce a větru, pro které má příznivé podmínky. Je zde největší sluneční svit na Zemi. Nová legislativa podporuje investice do výroby energie v celém odvětví energetiky. Rozšířená úloha státu v energetickém plánování pomohla podpořit rozvoj projektů, zejména v oblasti přenosu elektřiny. Země má nyní také nově propojenou vnitrostátní elektrickou soustavu.

V chilském energetickém sektoru došlo v posledních letech k velkým změnám. V roce 2013 Chile vyrábělo pouze 5 % své elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Naproti tomu již v květnu 2018 bylo 18 % chilské elektrické energie vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Toto procento v posledních letech několikanásobně vzrostlo a v roce 2025 dosáhlo 70 %. Před rokem 2014 se chilský energetický sektor potýkal s řadou problémů, byl silně ovlivněn přerušením dodávek plynu z Argentiny, jakož i vážnými a dlouhými obdobími sucha.

Energetický mix obnovitelných zdrojů energie v roce 2025 byl následující: 31 % solární elektrárny, 19 % vodní, 16 % větrná a 14 % biomasa.

Chile má obrovský potenciál pro rozvoj dalších zdrojů obnovitelné energie, především solární a větrné. Poušť Atacama má jedny z nejvyšších úrovní slunečního záření na světě.

Rok 2022 se stal prvním, kdy jen solární a větrné energetické zdroje nahradily uhlí jako hlavní palivový zdroj pro výrobu elektřiny, který v roce 2015 představoval 40 % výroby elektrické energie a v roce 2025 už jen 9 %. Stejně jako u ropy a zemního plynu, Chile dováží většinu uhlí, které spotřebuje.

Bateriová úložiště energie

Chile se stalo průkopníkem v ukládání energie v Latinské Americe. Země pracuje na využití svého silného potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Již v letech 2009 až 2016 byla instalována bateriová úložiště energie o přibližném výkonu 56 MW spolu s 460 MW tepelných akumulačních systémů roztavené soli pro solární elektrárny. Cíl instalovat 2 000 MW bateriových úložišť do roku 2030 je již z 79 % naplněn díky 1 584 MW v provozu a dalším 736 MW ve fázi testování, přičemž jeho dosažení se očekává již v průběhu roku 2026; současně projekty ve výstavbě a realizaci zajišťují splnění dlouhodobého cíle 6 000 MW do roku 2050, a to již s výhledem instalace této kapacity do konce roku 2026.

Přestože je v Chile ve srovnání s ostatními rozvinutými zeměmi stále málo zastoupeno ukládání energie z obnovitelných zdrojů do bateriových úložišť, snaží se podniknout další kroky ve svém přechodu k většímu využívání tohoto způsobu ukládání. Aktuálně se také řeší možnost ukládání elektrické energie do zeleného vodíku.

Akumulace elektrické energie v bateriích je stejně jako jinde na světě spojena s boomem výstavby především solárních elektráren. V Chile se bateriová úložiště používají hlavně pro vykrytí špiček ve spotřebě a akumulaci elektrické energie až do šesti hodin.

Chilská energetika stojí také na počátku využití akumulace energie pomocí vodních zdrojů. Prvním projektem přečerpávací elektrárny na mořskou vodu v Chile i Latinské Americe je „Espejo de Tarapacá“. Plánovaný výkon zdroje je 300 MW, přičemž horní nádrž se nachází ve výšce 600 metrů (realizace byla zahájena v roce 2020).

V některých odvětvích s nízkými výdaji na IT, jako je těžba, jsou k dispozici konkrétnější příležitosti, jako jsou nová řešení založená na cloud computingu. Hlavním scénářem zpomalení je potenciální finanční krize v Číně a dopady dalších světových krizí, které negativně ovlivňují domácí chilskou ekonomickou výkonnost a kupní sílu.

Odvětví FinTech je prosperující součástí IT scény v Chile, zejména pokud jde o bankovnictví a maloobchod. Obyvatelstvo rychle přijalo bezkontaktní platební služby, které se rozšiřují na mobilní aplikace, ověřování digitálního podpisu a pokročilé aplikace spotřebitelského bankovnictví. Vysoké využití mobilních technologií způsobilo revoluci v marketingu u velkého počtu společností, včetně bank.

Chile v současné době vynakládá více výdajů na výzkum a vývoj, než tomu bylo před krizí v roce 2008. Tyto výdaje vlády podněcují inovace prostřednictvím investic do začínajících podniků a uvolňováním omezení pro větší společnosti, které chtějí proniknout na latinskoamerický trh. Chile je také na 8. místě na světě, co se týká počtu nově vytvořených firem za rok.

Chile má dále vypracovanou strategii digitální transformace, která je základní součástí modernizace státu, protože se snaží zhmotnit řadu zásad spojených s technologickými změnami, které se dějí globálně a kterou odborníci nazvali čtvrtou průmyslovou revolucí (ICT průmysl 4.0).

Chile je také světovým lídrem v elektronické fakturaci. Zavedení povinné elektronické fakturace v Chile zefektivnilo podnikání a řešení daní v zemi. Elektronická fakturace má mnoho výhod, včetně možností optimalizovat správu hotovosti, minimalizovat rizika, zlepšit sledovatelnost v reálném čase, zlepšit kvalitu, přesnost a přístup k datům.

Celková investice do chilského ICT průmyslu činí 7,5 mld. USD.

Dvě třetiny Chilanů mají bankovní účet a Chile patří mezi země s nejvíce rozvinutým bankovním sektorem v Latinské Americe. Počet běžných účtů v zemi se za 10 let ztrojnásobil na více než 21 milionů. Chilští spotřebitelé také využívají online bankovnictví, které je však ve srovnání s Evropou stále velmi omezené.

E-Government

Chile je odhodláno uskutečnit své digitální ambice. Vláda Chile spolupracovala se sekretariátem OECD, aby pracovala na hlavních prvcích, které podpoří její přechod na digitální vládu. Generální sekretariát chilské vlády a chilské Ministerstvo financí prokázaly své povědomí o smyslu naléhavosti a vizi vybudovat státní správu pro 21. století. Vláda Chile také spolupracovala se sekretariátem na přezkumu a přepracování institucionálního a vládního rámce digitální státní správy v zemi a strategického rámce, který přispěl k rozvoji nové strategie digitální transformace. Tento směr byl potvrzen i v Indexu digitální vlády OECD za rok 2025, kdy Chile poskočilo o 22 míst z 32. na 10. příčku a stalo se nejlépe hodnocenou zemí Latinské Ameriky.

V Chile je v provozu e-governmentová platforma ClaveUnica, která zpracovává až 450 agend. Přístup do ní je zajištěn přes osobní identifikační číslo RUT, které má každý chilský občan (obdoba rodného čísla), a “numero de serie”, což je ekvivalent čísla občanského průkazu. V roce 2025 počet aktivovaných účtů přesáhl 16 milionů.

Bezpečnostní software

Potírání trestných činů souvisejících s bezpečností obyvatelstva v Chile je jedním z hlavních cílů chilské vlády. Pravidelně se hlásí domácí vloupání a narůstající pouliční zločin. Kromě toho jsou násilné incidenty na farmách a lesních plantážích související s nároky na půdu domorodých obyvatel v VIII. a IX. regionu (jižní Chile) nadále nevyřešenou bezpečnostní záležitostí.

Na chilském trhu tedy roste poptávka po bezpečnostních, monitorovacích a detekčních inteligentních systémech, infrakamerách, softwaru pro identifikaci osob a technologiích na bázi umělé inteligence.

Jelikož jsou v Chile na denním pořádku přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení a požáry, jsou poptávány u zahraničních firem výrobky a služby detekující tyto katastrofy, které mají za cíl snížit výši škod jimi způsobených.

Dalším důležitým aspektem v tomto odvětví je přelidnění věznic. Národní vězeňský systém zahrnuje 84 věznic pro přibližně 40 000 vězňů. Jedním z kroků ke zmírnění přeplněnosti bylo přijetí elektronických náramků pro pachatele.

Jednou z oblastí s největším růstem je kybernetická bezpečnost. Chilská vláda na začátku roku 2024 schválila nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zřizuje novou Národní agenturu pro kyberbezpečnost (ANCI), která začala fungovat 1. ledna 2025.

Platební brány

Přístup k internetu má 95 % chilské populace, díky čemuž je penetrace internetu jednou z nejvyšších v regionu. Z tohoto důvodu velmi dynamicky roste oblast e-commerce. Až 75 % nákupů on-line je placeno přes lokální platební brány. Tyto platby jsou zpracovávány v oficiální měně CLP – chilské peso.

Kreditními kartami se provádí 58 % online plateb. Ukázaly se jako nejvhodnější způsob platby pro e-commerce z důvodu několika výhod spojených s tímto způsobem platby, autorizací v reálném čase, bezpečností a spolehlivostí. Kreditní karty jsou vydávány v rámci programů Visa, MasterCard a American Express. Dalších 20 % plateb se provádí debetními kartami a 9 % využívá bankovní převody.

E-commerce

Elektronický obchod v zemi vzrostl v roce 2025 o 9 % a vydělal okolo 40 miliard USD. Největší podíl měly kategorie oděvů (45 %), obuvi (31 %), potraviny (23 %), elektronika (22 %) a kosmetika (19 %). Více než 17,1 milionů obyvatel (tj. 90 % populace) nakupovalo v roce 2025 v Chile online (pro představu Chile má dnes kolem 19 milionů obyvatel).

S příchodem covidu-19 a s ním spojenou krizí vystřelila čísla a užívání e-commerce v Chile na historický rekord. Odborníci nicméně počítají s tím, že se míra užívání bude i nadále zvyšovat. Stále více lidí v Chile si oblíbilo styl e-commerce a snaží se co nejvíce uzpůsobovat nákup přes internet svým potřebám.

V Chile samozřejmě nefunguje pouze styl obchodování na bázi B2C (tedy společnost, která prodává přímo koncovému zákazníkovi). Lze nalézt také B2B obchodování, které je obchodním vztahem mezi dvěma společnostmi. Mezi dalšími také B2G (obchodování společností s vládou nebo vládními zařízeními), C2B (tedy obrácený způsob B2C).

Zajímavou a rozšířenou možností je v Chile také C2C, tedy prodej jedné osoby druhé, aniž by byla v tomto vztahu oficiálně zapojena jakákoliv společnost vlastnící e-shop apod. Lidé nakupují a prodávají mezi sebou a obchody si řídí sami. V Evropě je tento model velmi úspěšný (např. Vinted, Bazoš aj.) V Chile je k dispozici například platforma MercadoLibre, která tento obchodní vztah umožňuje.

Jedním z hlavních problémů nejen chilské, ale hlavně latinskoamerické logistiky je poslední článek – tedy předání zásilky či dopisu příjemci/zákazníkovi. Tento proces se ve španělštině nazývá „logística de última milla“ a zvláště v době pandemie covidu-19 se jeho problémovost výrazně odrazila na stále více užívané e-commerce a zvýšené logistice s ní spojené.

V sektoru se tak otevírá prostor pro české firmy zabývající se logistikou. Mají možnost na chilský trh přinést své know-how, které by problematickou situaci s předáváním zásilek a balíků do rukou zákazníku výrazně zlepšilo a zjednodušilo jak po ekonomické, tak také funkční stránce. Se zkušenostmi, které jsou v České republice již osvědčené, je možné pomoci vybudovat kvalitnější logistickou síť také v této jihoamerické zemi.

Vláda představila plán „Plan contra la Sequía“ (Plán proti suchu), jehož cílem je najít nové způsoby nakládání s vodou a zlepšení přístupu k vodním zdrojům nejen pro obyvatele Chile, ale především pro zemědělský průmysl v zemi. Vytvořená strategie má za hlavní úkol propagaci odsolování mořské vody, která se může stát velkým přínosem v chilském boji se suchem v budoucnu.

Další možnosti, kterým se strategie věnuje, jsou modernizace zavlažování, investice do pitné a užitkové vody a také správné rozdělování a užívání vodních zdrojů v městských zástavbách po celé zemi. Odsolování vody je určeno především pro region Coquimbo a Valparaíso, které jsou nejvíce zasaženy dlouhodobým velkým suchem.

Společně s tím se počítá s velkými investicemi do odsolovacích zařízení, pro získávání užitkové vody pro těžební průmysl. Proto se vláda rozhodla pro nové projekty v odsolování, které se aktuálně plánují v regionech Tarapacá, Antofagasta, Atacama a Coquimbo. Kromě toho se počítá se stavbou nových vodních nádrží pro užívání vody v městských aglomeracích. Bude vytvořen speciální fond pro projekty na získávání pitné vody a také spolupráci s obyvatelstvem pro rozvoj povědomí o suchu, které v zemi panuje.

V Chile se také rozvíjejí nekonvenční způsoby získávání vody, například sběr vody z mlhy, který představuje doplňkové řešení zejména pro suché a odlehlé oblasti postižené dlouhodobým nedostatkem vodních zdrojů.

Třídění a likvidace odpadu

Chile je jedničkou v Jižní Americe ve tvorbě odpadu. Každý občan denně v průměru vygeneruje 1,27 kg odpadu. Ročně se tak v zemi vyprodukuje téměř 20 milionů tun odpadu, přičemž recyklace se týká pouze 21 % odpadů. Z tohoto množství jsou 3 % nebezpečného odpadu. Plastový odpad se recykluje pouze z 8 %. Chile se zároveň řadí mezi největší producenty plastového odpadu na obyvatele na světě. Začátkem roku 2026 Chile dále zpřísnilo regulaci jednorázových plastů přijetím nového prováděcího nařízení, které omezuje jejich používání zejména v gastronomii a podporuje přechod na recyklovatelné či kompostovatelné alternativy. Opatření mají za cíl snížit množství plastového odpadu a podpořit rozvoj cirkulární ekonomiky.

Vláda se snaží účinně prosazovat programy na recyklaci a uvažuje se o výstavbě první spalovny „Waste to Energy“ pro Santiago de Chile (probíhají studie). Jsou instalovány kontejnery na tříděný odpad, bohužel lidé se třídění odpadu zatím učí (jen 10 % obyvatelstva pravidelně třídí odpad). Fungují sběrné dvory, kde odebírají použité elektrospotřebiče, kovy, plasty, papír a nebezpečný odpad.

V zemi funguje 38 oficiálních skládek. Ve střednědobém strategickém plánu se počítá s recyklací 2x většího množství odpadu. Uvádí se, že je Chile nejméně 20 let pozadu v oblasti infrastruktury, sběru a provádění plánů nakládání s odpady.

Recyklační kapacity mimo tradiční frakce (papír, sklo, plast) jsou omezené, což vytváří prostor pro technologické inovace, které jsou doménou mnoha českých firem. Příležitosti zahrnují technologie pro recyklaci plastů, elektroniky, pneumatik, baterií a solárních panelů, pokročilé třídící linky a materiálově-recyklační zařízení, digitalizace sběru a třídění odpadu (např. mobilní aplikace, IoT senzory) či řešení pro logistiku zpětného sběru a sledování původu.

Od roku 2016 prochází odvětví odpadového hospodářství postupnou transformací z dvoustupňového (sběr odpadu, likvidace odpadu) na víceúrovňový hodnotový řetězec, včetně poradenských služeb, sběru, třídění, zpracování a likvidace. Chile je první jihoamerickou zemí, která provádí regulaci tohoto typu, ale země v Evropě ji používají již od 90. let. 20. století.

Chile nedávno zahrnulo také textilní odpad do zákona EPR, což znamená, že odvětví rychlé módy bude čelit novým povinnostem v oblasti reportingu, recyklace, opravy a opětovného využití. To vytváří příležitosti pro firmy nabízející technologie „upcyklace“ oděvů, systémy pro sběr a zpětný odběr textilu nebo digitální platformy pro sdílení a opětovné použití výrobků.

Přeměna odpadu na energii a kogenerace

SEA, Chilská společnost hodnotící životní prostředí, schválila projekt zaměřený na přeměnu odpadu na energii ve výši 16 milionů USD. Projekt předpokládá přeměnu stávajícího malého recyklačního závodu na zařízení pro nakládání s odpady, které je schopné vyrábět pevná i kapalná alternativní paliva s použitím nebezpečného i jiného odpadu.

Zajímavý je také projekt zaměřený na modernizaci tří čistíren odpadních vod v Santiagu na „bio továrny“, které přeměňují odpadní vody a splaškové kaly, vedlejší produkt čištění odpadních vod, na čistou energii. Projekt byl zahájen v roce 2017 s cílem propagovat inovativní řešení cirkulace odpadních vod v Santiagu a posouvat hranice standardů ochrany lidského zdraví a životního prostředí v tomto odvětví. 

Kogenerace je plně podporována přímo Ministerstvem energetiky a jeho Agenturou pro energetickou udržitelnost, která rozvíjí programy a vypisuje tendry. Důležitost kogenerace bude narůstat také s programem dekarbonizace v energetice. Očekává se, že podepsání smlouvy s Argentinou o dodávkách zemního plynu a participace chilské společnosti ENAP na těžbě zemního plynu ve Vaca Muerta povedou k výstavbě kogeneračních zdrojů.

Dodávky plynu v části území Patagonie jsou subvencovány, což pozitivně působí na další rozvoj kogenerace. Narůstá i zájem o kogeneraci v rámci produkce bioplynu z ČOV, BPS a skládek bioodpadu.

Dle údajů OECD Chile vykazuje deficit v počtu lékařů na tisíc obyvatel (3,3/1000 obyvatel) oproti standardnímu průměru ostatních zemí OECD (3,9/1000 obyvatel), nicméně za poslední desetiletí si výrazně polepšilo, když téměř zdvojnásobilo kapacity z původních 1,7 lékaře na tisíc obyvatel. Z hlediska ošetřovatelského personálu zůstává deficit výraznější; Chile disponuje pouze 4,4 praktickými sestrami na tisíc obyvatel, což je ve srovnání s průměrem zemí OECD (9,2) méně než polovina. Výrazný deficit se týká také počtu nemocničních lůžek (1,9/1 000 obyvatel) ve srovnání s průměrem zemí OECD (4,2/1 000 obyvatel).

Taktéž procento generických léků na chilském trhu je výrazně nižší (30 %) než v ostatních zemích OECD (75 %). Méně než 45 % lékařů navíc pracuje ve veřejném sektoru a většina se tak uplatňuje v soukromém sektoru, v němž panují mnohem přijatelnější pracovní podmínky i ekonomické příjmy.

V současné době proto Chile investuje do výstavby 57 nových nemocnic a zdravotních středisek, která mají být dokončena do roku 2028. Hlavní účel tohoto programu je modernizace státního zdravotního systému. 32 z těchto projektů pochází od předchozích vlád, 25 z nich bylo ukončeno a inaugurováno za vlády prezidenta Piňery. Výstavba dalších 25 projektů byla zahájena v roce 2023. Počítá se s celkem 12 400 lůžky. Do konce roku 2022 bylo dokončeno 120 středisek základní zdravotní péče, 40 center bylo ve fázi výstavby a dalších 40 ve fázi licitace.

Chilský soukromý zdravotnický systém, který si může dovolit přibližně 15 % populace s nejvyššími příjmy, disponuje moderní až luxusní infrastrukturou. V soukromém sektoru je přístup k lékařské péči velmi rychlý, zařízení jsou vybavena vyspělými technologiemi, avšak 85 % chilské populace si nemůže vysoké platby za soukromé zdravotnictví dovolit, a pokud jeho služeb využívá, pak za cenu vysokého osobního zadlužení.

Mezi převažující zdravotní problémy chilské populace patří nemoci oběhového systému, akutní či chronické respirační problémy, různé typy rakovin, senilní demence a jiné poruchy paměti, nemoci močového ústrojí. Nejčastější příčinou úmrtí v Chile jsou cerebrovaskulární příhody, infarkt myokardu, cirhóza či jiná jaterní onemocnění, diabetes mellitus, rakovina žaludku či trávicího ústrojí a u žen pak rakovina prsu.

Strategie digitálního zdraví usiluje o zlepšení zdraví obyvatelstva prostřednictvím včasného, účinného a spolehlivého přenosu standardizovaných informací, které by umožnilo lepší prevenci a péči. V této strategii jsou zahrnuty zejména dvě iniciativy: Integrovaný informační systém pro primární zdravotní péči a Elektronická lékařská licence.

Oba systémy mají být pod kontrolou Chilské asociace společností v oblasti informačních technologií, přičemž jejich implementace by měla být prováděna ve spojení s Úřadem pro modernizaci a digitální řízení, který zahrnuje rozvoj a financování projektů informačních a komunikačních technologií. 

Ministerstvo vědy a ministerstvo zdravotnictví spustilo také Program “Salud a la VanguardIA“, jehož cílem je identifikovat provozní problémy a vytvářet AI řešení pro efektivnější řízení nemocnic, lepší využití času personálu a kvalitnější zkušenost pacientů. Iniciativa potvrzuje rostoucí poptávku Chile po technologiích v oblasti healthtech, datové analytiky, automatizace procesů, interoperabilních systémů a inovací pro veřejné zdravotnictví.

Příležitost pro české podniky v oboru vojenského letectví se naskýtá například v systémech hlídání pozemních hranic, v dodávkách komunikačních zařízení pro vojenská letadla a v posledních letech roste poptávka také po dronech a bezpilotních letounech.

Vesmírný průmysl

Chile v současnosti pracuje na budování svého vlastního Národního satelitního programu (SNSAT). Program má za cíl nahradit dosavadní satelit Fasat-Charlie, který již ukončil svou životnost. Dále umožní výrobu, vypuštění a uvedení do provozu dvou nových satelitů s vysokým rozlišením, z nichž jeden bude konstruován přímo v Chile.

Důležitým krokem je vybudování Národního vesmírného centra, které se nachází v Santiagu (inaugurováno na konci roku 2025), a budoucí výstavba regionálních center v Punta Arenas a v Antofagastě. Centra budou mezi sebou propojena a umožní tak decentralizovaný přístup k satelitním snímkům a zvýší možnost mezinárodní vesmírné spolupráce.

V roce 2026 podepsaly Česká republika a Chile memorandum o porozumění pro spolupráci v satelitním průmyslu, což otevírá dveře českým firmám pro jejich zapojení do chilského vesmírného programu.

Společně s tímto projektem dochází k pokroku v modelu správy chilského vesmírného systému, který bude zahrnovat nový institucionální rámec. Ten povolí efektivní spolupráci a integraci mezi různými veřejnými službami. Na projektu se budou podílet chilské univerzity, dále bude zapojen národní průmysl a obranný sektor země.

Z 10 satelitů, které budou systém SNSAT tvořit, 8 bude konstruováno v Chile. Dva satelity v roce 2026, tři v roce 2027 a další tři v roce 2028. Všechny mají jako hlavní úkol sledování teritoria, ale navíc budou mít několik užitečných funkcí komunikace a monitoringu životního prostředí.

Nebudou sloužit pouze na pozorování Země, ale některé z nich budou sloužit také k pozorování vesmíru, přesněji k pozorování vesmírného odpadu a také ke studiu vesmírného klimatu.

Pokud bude již v Chile vyráběn a operován tento typ satelitů, zbývá pouze možnost posílat je do vesmíru, ale to je záležitost až druhé fáze programu. Ten je naplánován celkově na 15 let. Prvních pět bude zaměřeno na kapacitu výroby a operací satelitů a zlepšení kapacit na studium vesmírného klimatu a bezpečnosti satelitů.

Ve druhé fázi, která by měla začít v roce 2028, je hlavním úkolem urychlit vývoj zasílání satelitů do vesmíru. Cílem je dostat satelity 100 až 200 km vysoko do vesmíru, a později také výše. V souvislosti s druhou fází je zmiňována potřebu zlepšení autonomní komunikace, kterou by měl vesmírný program a instalace všech satelitů přinést. To je pro rozlehlou ekonomiku a zemi často zasaženou zemětřesením, jako je Chile, velmi důležité. Díky tomu bude pokryt také prostor, kam optická vlákna nedosahují.

Dále se změna bude týkat také navigačních systémů. V této oblasti se jedná o možnost vysoké úrovně národního rozvoje.

V Chile se velké oblibě těší sportovní střelné zbraně a krátké střelné zbraně k sebeobraně. Export střelných zbraní pro civilní sektor, který nadále nabízí značný potenciál růstu.

V Chile je od roku 2019 implementován dlouhodobý plán Plan Chile sobre Rieles. Jedná se o ambiciózní projekt na stavbu nových železničních tratí s dlouhodobými investicemi. Plán zahrnuje více než 25 projektů, které v železniční dopravě dovolí ztrojnásobit množství pasažérů až na 150 milionů osob, v nákladní vlakové dopravě až na 21 milionů tun nákladu ročně. V roce 2025 se navíc potvrdil růst využívání železnice, když státní společnost EFE Trenes de Chile přepravila více než 66 milionů cestujících a zvýšila své provozní příjmy o 15,1 %.

V rámci plánu již byly uvedeny do provozu nové soupravy na trati Santiago-Rancagua, které jsou vybaveny nejnovějšími technologiemi. Využití této linky zaznamenává postupný nárůst. Začátkem dubna 2026 bylo dosaženo nového rekordu, kdy linka za jeden den přepravila více než 30 tisíc osob. Kromě těchto souprav se chystá ještě nové železniční spojení do města Melipilla, Valparaíso či nasazení nových vlakových souprav v regionu Biobío a La Araucanía. Současně byly v roce 2025 zahájeny studie proveditelnosti přímého železničního spojení mezi Santiagem a Concepción, které má zkrátit cestovní dobu, posílit propojení jihu země a zlepšit logistiku nákladní dopravy.

Obnova a rozšiřování metra v Santiagu

V dubnu 2023 byl zaveden nový model vlaku Los Libertadores, dále pak byly nasazeny nové modelů vlaků NS16 do provozu na Lince 5 a 2. Plánuje se rovněž obnova a modernizace eskalátorů a celých stanic, které byly poničené zejména v průběhu říjnových protestů v roce 2019.

Do rekonstrukce metra je zahrnuto také zlepšení infrastruktury bezpečnosti celého metra a oprava vozů poničených díky vandalismu. Navíc se počítá s rozšířením tunelů pro Linku 3. Dále byly zahájeny stavební práce na 4 stanicích Linky 2. V roce 2021 byla zahájena výstavba nové plánované Linky 7. V roce 2024 byla zároveň představena podoba budoucích souprav pro Linku 7, které budou plně automatizované, bez strojvedoucího, klimatizované, vybavené USB porty, moderními bezpečnostními systémy a s kapacitou přibližně 1 250 cestujících; jejich nasazení je plánováno spolu se spuštěním linky v roce 2028. Na Linku 7 má zároveň navázat nově oznámená Linka A, která propojí metro s letištěm Arturo Merino Benítez. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2032.

V plánu je také prodloužení tratě některých současných linek. Cílem je do roku 2033 prodloužit síť metra na 225 kilometrů a 197 stanic, čímž by se stala nejrozsáhlejší sítí metra v Latinské Americe.

Projekt Teleférico Bicentenario

Jedná se o novou lanovou dráhu, která bude součástí běžné veřejné dopravy a bude schopna snížit nejen znečišťování ovzduší, ale také snížit přetíženou pozemní dopravu a čas přepravy.

Unikátní projekt 3,2 km dlouhé lanovky vedoucí částmi Las Condes, Providencia, Vitacura a Huechuraba vytvoří jedinečnou trasu od Costanera Center přes hory do Ciudad Empresarial. Cestu, která aktuálně trvá 40–45 minut, bude možné absolvovat za 13 minut. Lanovka bude mít 4 stanice, poháněna bude výhradně elektrickou energií s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů a kapacita je plánována až pro 6000 lidí za hodinu.

Významně tak uleví dopravě v této části města. Denně se totiž do Ciudad Empresarial přemisťuje z městské čtvrti Providencia a sousední Las Condes několik tisíc lidí. Město připravuje celkem 146 kabin, z nichž každá převeze maximálně 10 lidí, o víkendech a svátcích je mohou využívat také lidé jedoucí za sportem a bude povoleno převážet kola. 

Stavba byla zahájena v roce 2023 a v březnu 2026 dosáhl projekt přibližně 75 % dokončení. V této fázi již začaly první technické zkoušky kabin a systémů, přičemž uvedení Teleférico Bicentenario do provozu se očekává během druhé poloviny roku 2027. Společnost budující lanovku obdržela od místní investiční banky dlouhodobou půjčku v hodnotě 100,5 milionů USD, aby mohl být projekt realizován.

Státní podpora pro VV&I se řídí Národní politikou pro vědu, technologie, znalosti a inovace a z ní vycházejícím Akčním plánem. Podpora je poskytována přes řadu programů především pod patronací Ministerstva pro vědu, technologie, znalosti a inovace, Národní agentury pro výzkum a vývoj (ANID) nebo státní společnosti CORFO s širokým záběrem od programů pro start-upy přes sdílení informací po výzkumné granty. Aktuálně přispívá k podpoře česko-chilské vědecké spolupráce vzájemná dohoda mezi Akademií věd ČR a chilskou agenturou ANID a také bilaterální meziuniverzitní dohody.

Od roku 2025 funguje v Chile platforma Espacio Ciencia, společná iniciativa ANID, univerzit a dalších institucí, která sjednocuje vědeckou produkci chilských univerzit a veřejných repozitářů do jednoho otevřeného digitálního portálu, aby byla dostupnější, transparentnější a lépe využitelná pro výzkumníky, instituce, firmy i širokou veřejnost. Díky napojení na síť LA Referencia, propojující Latinskou Ameriku a Španělsko, zároveň rozšiřuje mezinárodní viditelnost chilského výzkumu a usnadňuje přeshraniční vědeckou spolupráci, sdílení dat a přístup k odborným výstupům.

Zelené technologie

Chile bylo identifikováno v řadě studií (mj. McKinsey & Company) jako země s největším potenciálem pro výrobu zeleného vodíku (GH2) s nejnižšími náklady díky ideálním podmínkám pro získávání energie z obnovitelných zdrojů, tj. především solární a větrné). Na severu Chile se nachází zóna s nejvyšší mírou slunečního záření na planetě Zemi (region Antofagasta), na jihu (region Magallanes) zase panují ideální podmínky pro velkokapacitní větrné turbíny, a i v centrální oblasti v okolí hlavního města Santiaga je výroba elektřiny v solárních parcích levnější než fosilní paliva. Celkem má Chile potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 1.800 GW, což odpovídá 70-tinásobku současné míry spotřeby celé země. A proto je zde i obrovský potenciál pro výrobu, využívání a vývoz GH2 do celého světa. 

Odklon od fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje (vč. GH2) patří k prioritám chilského státu, což potvrzuje aktualizovaná Národní strategie pro zelený vodík 2026–2030. Ta klade důraz na postupný a realistický rozvoj sektoru, podporu pilotních projektů, rozšiřování infrastruktury, vytváření domácí poptávky a lepší institucionální koordinaci. Aktualizace strategie zároveň ale reaguje na pomalejší než původně očekávaný rozvoj odvětví v předchozích letech, způsobený vysokými investičními náklady, regulatorní nejistotou, omezenou infrastrukturou a složitější situací na globálním trhu. I tak je do tohoto odvětví směřováno velké množství finančních prostředků a pobídek k přilákání investorů a nejmodernějších technologií, ať už ze strany Chile (CORFO), mezinárodních institucí (vč. Evropské unie, BID, ad.) či jednotlivých zemí (např. Německo). Zájem má Chile nyní především o nejmodernější technologie pro solární a větrné elektrárny; modernizaci přenosové soustavy; výrobu, přepravu a skladování H2; přestavbu dopravních prostředků na H2 pohon a další související obory.

Chile má také jedny z největších známých světových zásob lithia, tzv. kovu budoucnosti zejména pro oblast elektromobility. Těžba lithia v Chile na rozdíl od ostatních zemí probíhá povrchově, nikoliv hlubině, což znamená především značné finanční úspory. Očekává se, že v budoucnu bude těžba lithia společně s těžbou mědi tvořit páteř chilské ekonomiky. Současně však roste důraz na udržitelnější způsoby těžby, protože tradiční evaporační metoda je spojena s vysokou spotřebou vody, zásahem do citlivých ekosystémů salarů a dopady na místní komunity. Proto Chile stále více podporuje nové technologie, zejména přímou extrakci lithia (DLE), které by mohly snížit spotřebu vody a omezit environmentální zátěž.

Antarktický výzkum

Chilský antarktický institut INACH buduje ve městě Punta Arenas mezinárodní výzkumné a laboratorní centrum CAI – Centro Antártico Internacional, které by v budoucnu mělo vytvořit zázemí pro vědecké pracovníky z celého světa, kteří se věnují antarktickému výzkumu. CAI by mělo začít fungovat v roce 2028, což také představuje příležitosti pro ČR.

Centrum bude zahrnovat vědeckou oblast s laboratořemi vybavenými nejmodernějšími technologiemi, které umožní analýzy v různých specializacích. Plánuje se také umístění zařízení pro národní i mezinárodní vědce. Interaktivní oblast bude nabízet akvária s rostlinnými a živočišnými druhy z antarktických a subantarktických vod a také interaktivní moduly určené k výzkumu prostřednictvím experimentování s klíčovými koncepty antarktické vědy. Tato oblast bude obsahovat prostory pro stálé a dočasné výstavy. Součástí bude i logistická oblast určená pro příjem, skladování a dodávání materiálů a zásob nezbytných pro provoz vědeckých expedic a samotného centra.

V roce 2024 bylo Chile hostitelem největší světové vědecké antarktické konference SCAR (Scientific Committee On Antarctic Reasearch), která se uskutečnila v srpnu 2024 v chilském Pucónu (v roce 2022 pořádala virtuální konferenci Indie; v roce 2026 se koná v Norsku).

Astronomie a výzkum vesmíru

Chile je ve světě známé jako země s nejlepšími podmínkami pro pozorování vesmíru a existuje zde řada výzkumných center a laboratoří na světové úrovni, včetně observatoří Paranal a výstavby ELT.

Například radioteleskop ALMA je světovým unikátem. Jedná se o jedinečný příklad úspěšné mezinárodní spolupráce skupiny států, zejména zemí sdružených v ESO (včetně ČR), USA (National Science Foundation), Kanady (National Research Council of Canada), Japonska (National Institute of Natural Sciences), Koreje, Tchaj-wanu a samozřejmě Chile. Radioteleskop slouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. ALMA pracuje jako jeden teleskop v revolučním designu, skládá se z 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km na náhorní plošině Chajnantor s nadmořskou výškou přes 5 tisíc metrů nad mořem.  Systém je schopen zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s nesrovnatelnou citlivostí a rozlišením. Je to největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci, zároveň jedna z nejvýše položených astronomických observatoří na světě. ALMA je nejvýkonnější dalekohled pro pozorování chladného vesmíru, především molekulárního plynu a prachu, na světě.  ALMA se zaměřuje na zkoumání stavebního materiálu hvězd, planetárních systémů, galaxií a života. Díky tomu, že vědcům poskytuje detailní snímky hvězd a planet rodících se v oblacích plynu, nebo detekcí vzdálených galaxií tvořících se na okraji pozorovatelného vesmíru, které pozorujeme tak, jak vypadaly před deseti miliardami let, umožňuje astronomům zodpovídat nejvýznamnější otázky našeho kosmického původu.