Chile

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoSantiago de Chile
Počet obyvatel19,66 mil.
Jazykšpanělština
Náboženstvířímskokatolické (67 %), protestantské (15 %), judaismus
Státní zřízeníprezidentská republika
Hlava státuGabriel Boric
Hlava vládyGabriel Boric
Název měnychilské peso (CLP)
Cestování
Časový posun-6 hod. v létě, -4 hod. v zimě
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Pavel Bechný
Ekonomický úsekIng. Petra Nostas Arias, CEMS MIM
Konzulární úsekMgr. Dita Kubíková
CzechTradeIng. Jiří Jílek
Czechinvestne
Ekonomika 2023
Nominální HDP (mld. USD) 347,8
Hospodářský růst (%) 0
Inflace (%) 7,34
Nezaměstnanost (%) 8,48

Chile je vyspělou demokratickou zemí a členem OECD. Chile je 42. ekonomikou světa a 6. největší ekonomikou v regionu Latinské Ameriky (dle hodnoty HDP). Ekonomiku tvoří 60% služby, 36,7% průmysl včetně těžebního, 3,2% zemědělství. V rámci regionu má stabilní makroekonomiku, nízkou míru zadluženosti a nezávislé instituce jako soudy a centrální banku. Jedná se o otevřenou tržní ekonomiku s nízkým podílem místní výroby. Země má uzavřeno více než 30 obchodních dohod zajišťujících přístup na trhy představující téměř 90% světového HDP. Největšími obchodními partnery jsou ČLR, USA, EU. Nejvýznamnějšími exportními artikly jsou nerostné suroviny a zemědělské produkty. Největším zahraničním investorem je EU.

Chile dlouhodobě patří mezi nejrozvinutější ekonomiky v regionu, nicméně má za sebou složité období, poznamenané nejprve sociálními nepokoji v roce 2019 a následně navazující pandemií. Byť byl v roce 2023 zaznamenán pouze marginální růst HDP, z důvodu přehřátí ekonomiky taženého vládními protipandemickými opatřeními a následné vysoké inflace, v dalších letech se již očekává stabilní ekonomický růst a překročení hranice HDP 34 000 USD na osobu (PPP). Růst ekonomiky je dlouhodobě podporován především vývozem nerostných surovin (především mědi a lithia) a zemědělských produktů. Zamítnutí dvou návrhů nové ústavy v letech 2022-2023 ukončilo období zvýšené nejistoty ohledně budoucího směřování země jak politického, tak ekonomického.

České investice směřují v Chile především do energetického a potravinářského sektoru. Mezi perspektivní obory ekonomické spolupráce patří: důlní, těžební a ropný průmysl, energetický průmysl, ICT, vodohospodářský a dopravní průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl.

Mapa globálních oborových příležitostí – Chile (MZV) (66.81 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Chile (428.46 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Chilská republika (República de Chile), zkráceně Chile, je republikou s prezidentským systémem a veškerá exekutivní moc tedy leží v rukou prezidenta, který jmenuje svoji vládu, má rozsáhlé pravomoci a je zároveň i hlavou státu. Jeho funkční období trvá 4 roky a je volen přímo. Od roku 2021 je prezidentem bývalý studentský lídr, nyní 38letý politik Gabriel Boric.

Území Chile je rozděleno do 16 administrativních regionů. Hlavním městem je Santiago de Chile, které má zhruba 8 milionů obyvatel a je zároveň centrem Metropolitního regionu. Pořadí regionů geograficky seřazených od severu k jihu je následující: Arica y Parinacota, Tarapacá, Antofagasta, Atacama, Coquimbo, Valparaíso, Metropolitní region Santiago, Libertador General Bernardo O’Higgins, Maule, Ñuble, BioBío, La Araucanía, Los Ríos, Los Lagos, Aysén del General Carlos Ibáńez del Campo a Magallanes a Chilská Antarktida. Každý region má svého guvernéra.

Zákonodárnou moc představuje parlament, tvořený poslaneckou sněmovnou a senátem.

V zemi stále platí Ústava přijatá v roce 1980, tedy ještě za Pinochetova režimu, ovšem několikrát upravovaná. V důsledku násilných sociálních nepokojů, které vypukly koncem roku 2019, při nichž občané požadovali lepší sociální podmínky, se uskutečnilo v říjnu 2020 referendum, v němž si Chilané odhlasovali sepsání nové ústavy. Nová ústava měla změnit legislativní priority zajištěním implementace nových zákonů a financováním nové a odpovědné sociální agendy. První silně levicově orientovaný návrh, vypracovaný zvoleným Ústavodárným shromážděním, byl veřejností odmítnut v referendu v září 2022. Druhý návrh, tentokrát z pera silně pravicové Ústavodárné rady, byl odmítnut v dalším celonárodním referendu v prosinci 2023. Prezident Boric následně oznámil, že v průběhu jeho mandátu žádný další ústavodárný proces iniciovat nebude. Tématy, která budou nyní hýbat chilskou politickou scénou, jsou důchodová reforma, daňová reforma, zdanění těžby a vytvoření státní společnosti pro těžbu lithia. Vláda se také bude snažit zavést přísnější bezpečnostní politiku k řešení nárůstu kriminality.

Složení vlády k 1. 6. 2024:

  • Gabriel Boric – prezident a předseda vlády
  • Carolina Tohá – ministryně vnitra
  • Alberto van Klaveren – ministr zahraničních věcí
  • Maya Fernández – ministryně obrany
  • Mario Marcel – ministr financí
  • Álvaro Elizalde – ministr – vedoucí Prezidentské kanceláře
  • Camila Vallejo – ministryně – vedoucí Úřadu vlády
  • Nicolás Grau – ministr hospodářství
  • Javiera Toro – ministryně sociálního rozvoje
  • Nicolás Cataldo – ministr školství
  • Luis Cordero – ministr spravedlnosti
  • Jeanette Jara – ministryně práce a sociálních věcí
  • Jessica López – ministryně veřejných prací
  • Ximena Aguilera – ministryně zdravotnictví
  • Carlos Montes – ministr bytové výstavby
  • Esteban Valenzuela – ministr zemědělství
  • Juan Carlos Muñoz – ministr dopravy
  • Marcela Sandoval – ministryně pro národní majetek
  • Aurora Williams – ministryně důlního průmyslu
  • Diego Pardow – ministr energetiky
  • María Rojas – ministryně životního prostředí
  • Jaime Pizarro – ministr sportu
  • Antonia Orellana – ministryně pro genderové otázky a ženy
  • Carolina Arredondo – ministryně kultury
  • Aisen Etcheverry – ministryně pro vědu a techniku

1.2. Zahraniční politika země

Chile je obecně považováno za zemi otevřenou, tolerantní a aktivní v mezinárodním společenství. Usiluje o dobré vztahy se zeměmi v LA regionu i ve světě, kde chce docílit respektu a dobrého jména. Aktuálně má navázané diplomatické styky se 171 státy světa. Se sousední Bolívií má styky pouze konzulární z důvodu sporu o přístup k Tichému oceánu.

Dominantní v zahraničněpolitické orientaci Chile je obchodní dimenze vztahů, významnou roli hraje latinskoamerická integrace. Chile je jednou ze 4 zemí Tichomořské aliance založené v roce 2011 (dohoda vstoupila definitivně v platnost v r. 2015). Především ekonomický pragmatismus staví po Latinské Americe na druhé místo zájmu Chile Asii a region Pacifiku.

Evropa má v chilské zahraniční politice, zejména díky existující Asociační dohodě s EU, poměrně privilegované postavení. Pro EU je Chile partner blízký svými pozicemi, je to typická like-minded country, která prakticky ve všem hlasuje v souladu s Evropou. EU je třetím největším obchodním partnerem Chile (po Číně a USA). Chile má zájem na zvýšené přítomnosti Evropy a EU v Chile, zvýšení investic, podílu evropských technologií, inovací atd. Důležitost Chile pro Evropu dokazují vzájemné návštěvy. Společnými tématy agendy mezi Chile a Evropou jsou řešení migrace, multilaterální spolupráce, digitální bezpečnost a spolupráce v oblasti zeleného vodíku a lithia.

V posledních letech roste význam vztahů s Čínou. Chile bylo první zemí Latinské Ameriky, která s Čínou navázala diplomatické styky (15. 12. 1970) a navzdory politickým změnám v Chile tyto nebyly nikdy přerušeny. Čína je dnes největším obchodním partnerem Chile a dostala se i před USA (dováží ¼ veškerého chilského exportu, především suroviny, ale také víno a další položky).

Vývoj vztahů s USA lze v kontextu latinskoamerických zemí charakterizovat jako nadstandardní. Zřetelně tu dominuje ekonomický rozměr a existence bilaterální Dohody o zóně volného obchodu. Chilskou orientaci na severoamerickou část kontinentu lze interpetovat jako odraz chilské nespokojenosti s dosaženou mírou spolupráce a integrace v Latinské Americe, která je jinak prioritou chilské zahraniční politiky. V roce 2014 bylo Chile zařazeno do Visa Waiver Program a stalo se jedinou latinskoamerickou zemí, jejíž občané mohou cestovat do USA v rámci bezvízového styku.

Dne 25. ledna 2022 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Chile a Brazílií. V prosinci 2022 byla ratifikována dohoda TPP-11.

V multilaterální agendě zůstává Chile aktivní především v latinskoamerickém regionu. Chile je zakládajícím členem Organizace amerických států (OAS), od roku 1996 je přidruženým členem MERCOSUR. Od roku 1994 je členem Asijsko-pacifického hospodářského společenství APEC. Společně s Kolumbií, Mexikem a Peru je Chile od roku 2011 zakládajícím členem Tichomořské aliance. Chilská vláda věří, že ekonomické sblížení Latinské Ameriky a asijsko-pacifické oblasti je pro Chile, jakožto malou obchodně orientovanou ekonomiku, stěžejní. Chile se v roce 2010 stalo prvním jihoamerickým členem OECD. Mezi dosavadními členskými zeměmi je Chile podle parametrů svého hospodářství pro ČR přirozeným partnerem při prosazování zájmů vůči největším členským zemím.

Chile se aktivně zapojuje do regionální integrace, spíše preferuje Tichomořskou alianci než ostatní více ideologická integrační uskupení. V současné době se proto příliš neangažuje v oživení UNASUR, které se stává aktuální zejména poté, co Brazílie a Argentina oznámily návrat do tohoto uskupení. Chile je společně s dalšími zeměmi sdruženými v Limské skupině hlasitým kritikem režimu Nicolase Madura ve Venezuele.

Chile se již od počátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 jednoznačně postavilo na stranu Ukrajiny, na mezinárodních fórech hlasuje ve prospěch Ukrajiny a konzistentně odsuzuje Rusko za zločiny páchané na ukrajinském území, porušování mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva a také porušování lidských práv. Na rozdíl od jiných zemí v regionu nemá Chile hluboké obchodní nebo ekonomické vztahy s Ruskem. Chile bude v této věci i nadále spolupracovat s EU.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel je 19,66 mil. (2024), hustota 26 obyvatel/km2, (jedna ze zemí LA s nejmenší hustotou osídlení). Chile je poměrně mladá země. Přibližně 70 % obyvatelstva je mladší 40 let, 23 % mladší 15 let a pouze 7 % je starší 65 let. 84 % obyvatelstva žije ve městech. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva činí 1,07 % (2022). Ukazatel natality je 12/1000 obyvatel a mortality 6/1000 obyvatel. Demografický vývoj v Chile se začíná podobat svými parametry ostatním členským zemím OECD. Přírůstek obyvatelstva stagnuje, průměrný věk se zvyšuje a obyvatelstvo stárne s následnými dopady na penzijní systém a zdravotní péči.

Chilané evropského původu jsou většinou potomci Španělů, Basků, Němců, Chorvatů, Angličanů, Francouzů, Irů, Italů; domorodé obyvatelstvo: 8 % (Mapuche, Aymara), další: 2 % (Palestinci, Židé). Podle posledních údajů migračního oddělení (DEM) žije v Chile více než 1,5 mil. cizinců, nejvíce Venezuelanů, Peruánců, Haiťanů, Kolumbijců a Bolivijců.

Co se týče náboženství, převažuje římskokatolické obyvatelstvo (67 %) se silným vlivem ve školství i celkově ve společnosti, dále protestantské (15 %) a následně židovské. Úředním jazykem je španělština. V některých oblastech se mluví jazyky původních obyvatel (jazykem mapudungun na jihu, aymarsky na severu u hranic s Bolívií a Peru, jazykem rapa-nui na Velikonočním ostrově) či jazyky evropských přistěhovalců (němčina na jihu země, chorvatština v enklávách na jihu v Punta Arenas a na severu v Antofagastě). Z dalších cizích jazyků je nejpoužívanější angličtina, portugalština a francouzština.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Chile je díky své zásadové makroekonomické politice, úsporám státních fondů, nízké úrovni veřejného dluhu a dobrému přístupu na mezinárodní finanční trhy relativně odolnější vůči hospodářským šokům než jiné země v regionu LA, avšak stále přetrvávající dopady sociální krize a koronavirová pandemie negativně poznamenaly ekonomický růst a zvýšily nezaměstnanost. Mimo jiné vlivem odvážných opatření zaměřených na hospodářské oživení a usnadnění obchodu připojením se k mnohostranným iniciativám se chilské ekonomice podařilo vyhnout hluboké recesi a pro nadcházející roky je předpovídán ekonomický růst. Ratingové agentury Fitch a Standard & Poor’s (S&P) proto změnily úroveň úvěrového rizika opět na stabilní poté co bylo v roce 2020 hodnoceno jako negativní.

Prognóza ekonomického vývoje Chile na rok 2024 je oproti roku 2023 příznivější a je předpokládán návrat k růtu HDP kolem 2 %.

Chile vzhledem k vysoké závislosti na zahraničním obchodě provádí důslednou proexportní politiku s podporou tzv. netradičního vývozu (především zboží zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, ale také potravin a nápojů). Ekonomiku tvoří 60% služby, 36,7% průmysl včetně těžebního, 3,2% zemědělství.

Hlavní vývozní položky: měď a její deriváty, lithium, molybden, hroznové víno, víno, dřevo, celulóza, švestky, třešně, losos, jablka a ledek. Chile se zatím nedaří diversifikovat komoditní strukturu vývozu – více než polovinu exportu představuje měď a měděné výrobky, dále pak dominují zemědělské produkty. Mezi hlavní dovozní komodity patří ropa a zemní plyn, některé suroviny, výrobky investičního charakteru, chemikálie, elektronická zařízení a přístroje, zboží dlouhodobé spotřeby, obráběcí stroje či dopravní prostředky.

Ukazatel 20212022202320242025
Růst HDP (%) 11,942,49022,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 28309,1230882,67321803354034960
Inflace (%) 4,5311,647,343,63,1
Nezaměstnanost (%) 7,197,868,488,98,7
Export zboží (mld. USD) 91,59395,2491,75194,779101,415
Import zboží (mld. USD) 92,398104,5385,50889,4294,494
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 10,473,80715,50415,00317,156
Průmyslová produkce (% změna) 4,1-1,4-1,521,5
Populace (mil.) 19,4919,619,6319,6619,69
Konkurenceschopnost 44/6445/63N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2023
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,3
Veřejný dluh (% HDP) 38
Bilance běžného účtu (mld. USD) -11,738
Daně 2024
PO 25-27%
FO progresivní 0-40 %
DPH 19 %

Fiskální politika zůstane víceméně ortodoxní a pragmatická po zbytek mandátu prezidenta Borice i za příští vlády, u které lze předpokládat, že ji povede pravicová strana. I tak je pravděpodobné, že se fiskální deficit rozšíří z 2,3 % HDP v roce 2023 na 2,5 % HDP v roce 2024, protože výdaje porostou rychleji než příjmy. I když se příjmy z daně z příjmu s oživením ekonomiky zvýší, zůstanou pod úrovní roku 2022. Nízké ceny lithia budou rovněž zatěžovat příjmovou stránku státního rozpočtu. Pozitivnější je, že nový licenční poplatek za těžbu mědi posílí státní finance v roce 2024 a pravděpodobné schválení daňové reformy poskytne podporu v roce 2025 a dále.

Fiskální deficit se však v roce 2025 zvýší jen nepatrně na 2,5 % HDP, protože vyšší sociální výdaje a výdaje na projekty veřejných prací vykompenzují zvýšení příjmů z daňové reformy. Lze očekávat, že se fiskální deficit do roku 2028 sníží na 1,2 % HDP, protože příští vláda pravděpodobně udrží růst výdajů pod kontrolou, vyhne se zvyšování daní a bude těžit ze zvýšení příjmů z vyšších cen mědi a lithia. Veřejný dluh dosáhne vrcholu na úrovni 42,2 % HDP v roce 2025 a do roku 2028 klesne na 40,8 % HDP, což je stále mnohem více než v roce 2019 ve výši 28,3 % HDP. Tento pokles částečně odráží snižující se fiskální deficit, který sníží poptávku po dodatečné emisi státních dluhopisů.

Navzdory značnému deficitu běžného účtu Chile je riziko krize platební bilance nízké. V roce 2024 by měl být schodek běžného účtu ve výši 3,5 % HDP. Široký schodek služeb a větší deficit primárních důchodů (protože vyšší ceny těžených surovin vedou k větší repatriaci zisku) pohltí velký obchodní přebytek vytvořený především z příjmů z vývozu nerostných surovin. Schodek běžného účtu se v letech 2025–28 sníží v průměru na 3,2 % HDP, přičemž ještě větší schodek primárních důchodů vyrovná mnohé z výhod velkého přebytku obchodní bilance a snižujícího se schodku služeb. Silný příliv přímých zahraničních investic, především do obnovitelných zdrojů energie a těžby, bude více než dostatečný k pokrytí deficitu běžného účtu v průběhu období 2024-2028.

2.3. Bankovní systém

Současný finanční systém Chile je tvořen celkem 27 institucemi, z nichž je 9 národních privátních bankovních ústavů, 16 zahraničních bank, 1 chilská státní banka (Banco Estado de Chile) a 1 státní finanční společnost (CORFO), ta však na rozdíl od komerčních bank nesmí operovat s běžnými účty klientů či financovat zahraničně obchodní aktivity.

Největší bankou z hlediska aktiv je chilská pobočka španělské banky Santander, na druhém místě je tradiční Banco de Chile, v níž má vlastnický podíl společnost Citigroup. Dle žebříčku nejbezpečnějších bank Latinské Ameriky jsou hned čtyři nejbezpečnější banky právě z Chile (BancoEstado, Banco de Chile, Santander Chile, Banco de Crédito e Inversiones).

Podle vyjádření Centrální banky jsou chilské finanční ústavy dostatečně vybaveny kapitálem k překonání případných zhoršených podmínek na trhu. Chilské i zahraniční banky jsou regulovány stejnými předpisy a normami z hlediska fungování, výše kapitálu či dozoru. Základy současné právní úpravy bankovního systému v Chile byly vytvořeny v roce 1986 schválením zákona č. 18.576 o Nové chilské bankovní legislativě. Ta byla následně modifikována v roce 1989 a 1997, kdy banky získaly možnost rozšířit spektrum nabízených finančních služeb. Cílem těchto úprav bylo vytvořit systém, který by zaručil stabilitu a transparentnost bankovní sféry. Bankám byly předepsány závazné ukazatele, jež jsou povinny poskytovat kontrolnímu orgánu nazývanému SBIF (Superintendencia de Bancos e Instituciones Financieras). Současně byly stanoveny jednoznačné normy a pravidla pro klasifikaci portfolia vkladů, řízení a usměrňování objemu úvěrů.

Činnost ústřední banky (Banco Central de Chile) je upravena zákonem č. 18.840 z roku 1989. V čele ústřední banky je prezident (guvernér), který řídí bankovní radu tvořenou 5 členy. Prezidentkou Centrální banky Chile je Rosanna Costa. V současné době drží Centrální banka Chile úrokové sazby na úrovni 6,5 % (květen 2024).

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Chile je poměrně standardizovaný a odpovídá systémům v průmyslově vyspělých zemích. Obecně lze konstatovat, že daňové zatížení není v Chile příliš vysoké.

Daň z příjmů právnických osob (tzv. daň první kategorie neboli daň z příjmu z kapitálu, určuje ji spíše povaha podnikání nežli samotného podnikatele) se vyměřuje ve dvou etapách. V první fázi jsou zdaněny čisté příjmy právnických osob (PO) jednotnou sazbou 25 % nebo 27 % dle druhu činnosti. Ve druhé fázi jsou dodatečně zdaněny 35 % všechny části příjmu PO, které jsou dále rozdělovány. Finanční rok v Chile končí 31. prosince, daňové přiznání musí společnosti podat do 30. dubna.

Daň odpovídající naší dani z příjmů fyzických osob (tzv. daň druhé kategorie) je progresivní od 0 % do 40 %. Pro stanovení daně je rozhodující, zda jde o rezidenta či nikoliv. Rezident platí daň v plném rozsahu svých příjmů bez ohledu na jejich původ (i za příjmy získané v cizině). Naopak cizinec, který pobývá v Chile méně než 3 roky, platí daň pouze ze svých chilských příjmů a má jednotnou sazbu 35 % (sportovci, vědci a umělci pouze 20 %). Po třech letech platí daně ve stejném rozsahu jako rezident, pokud nepožádá o výjimečné prodloužení. Daň neplatí osoby s příjmem do 10.000 USD ročně, což je 82 % z celkového počtu zaměstnanců.

Daň z přidané hodnoty ve výši 19 % je aplikovaná na každou obchodní transakci (dovoz, výroba, velkoobchod, maloobchod, služby, doprava, pronájem nemovitosti, stavební kontrakt atd.). Není vybíraná při prodeji nemovitosti, osvobození od této daně je možné též u dovozu investičního zařízení určeného pro exportní výrobu s použitím domácích surovin. Při vývozu zboží je vrácena v rozsahu, který odpovídá hodnotě vyvezeného zboží. DPH reprezentuje více než 40 % všech daňových příjmů státu.

Na severu země v Iquique a na jihu v Punta Arenas jsou bezcelní zóny, v nichž jsou veškeré činnosti osvobozeny od placení daně první kategorie (ostatní daně odváděny být musí). Dále nemusí být placeno ani DPH z prodeje zboží a poskytování služeb u všech subjektů, které mají v dané oblasti sídlo. Oblasti se speciální daňovou úpravou jsou rozšířeny na celé regiony, tedy Arica a Parinacota na severu a Magallanes na jihu. Zvláštní osvobození z daní mají také obyvatelé Velikonočního ostrova.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Chile je po Mexiku a Brazílii třetím největším obchodním partnerem ČR z regionu LA. Roční obrat vzájemného obchodu se pohybuje kolem 180 mil. USD. ČR má s Chile dlouhodobě pozitivní obchodní bilanci. Mezi nejvýznamnější položky českého vývozu do Chile dlouhodobě patří osobní automobily a stroje. V posledních letech výrazně roste podíl exportu krmiv pro psy a kočky. Chilskému exportu do ČR jednoznačně dominují zemědělské produkty a potravinářské výrobky.


20192020202120222023
Import z ČR (mld. CZK) 1,951,692,432,982,46
Export do ČR (mld. CZK) 0,760,911,061,190,99
Saldo s ČR (mld. CZK) -1,19-0,78-1,37-1,80-1,47

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob421,8717,18
081Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin)389,7815,88
582Pláty, desky, blány, fólie a pásy z hmot plastických115,464,70
741Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly j. n.101,404,13
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.100,784,11

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
057Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené239,6724,21
112Nápoje alkoholické236,1023,85
542Léčiva (vč. léčiv veterinárních)135,6213,70
012Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné111,6111,27
268Vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných)55,835,64

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie má s Chile uzavřenou dohodu o volném obchodu, v jejímž rámci se uskutečňuje více než 98% veškeré obchodní výměny bezcelně. Export EU do Chile má velkou dynamiku růstu, nicméně objemově je daleko za Čínou a USA. V současné době probíhá dokončování procesu modernizace Asociační dohody EU s Chile. Modernizovaná dohoda byla podepsána v prosinci 2023, v únoru 2024 byla schválena Evropským parlamentem a v průběhu roku 2024 se očekává její ratifikace chilskou stranou. EU má s Chile dlouhodobě pozitivní obchodní bilanci a to zejména z toho důvodu, že Chile exportuje především nezpracované nerostné suroviny a dále pak zemědělské produkty s nižší přidanou hodnotou, naopak EU do Chile vyváží strojní a dopravní zařízení s vysokou přidanou hodnotou.


20192020202120222023
Import z EU (mil. EUR) 10093,117530,6510029,4310709,9910675,17
Export do EU (mil. EUR) 6509,135931,976922,567813,957726,49
Saldo s EU (mil. EUR) -3583,98-1598,68-3106,86-2896,04-2948,69

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Země má uzavřeno více než 30 obchodních dohod zajišťujících přístup na trhy představující téměř 90% světového HDP. Největšími obchodními partnery mimo EU jsou ČLR a USA. Nejvýznamnějšími exportními artikly jsou nerostné suroviny a zemědělské produkty.


20192020202120222023
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 54523,9647236,4775438,7285980,2668419,73
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 57968,4660242,5377800,9680283,0577143,19
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 3444,4913006,062362,24-5697,218723,46

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Objem PZI v roce 2023 dosáhl 21,7 miliard USD. Největší objem PZI putuje do energetického sektoru, těžebního průmyslu, finančních služeb a stavebnictví. Největšími investory jsou USA, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie, Španělsko a Itálie. Téměř polovina PZI směřovala do Metropolitního regionu Santiago, zbytek především do tří nejsevernějších regionů Chile, kde se nachází největší doly. Mnoho omezení pro investice v Chile není. Výjimkou jsou strategické sektory, např. těžební průmysl nebo zemědělství.

PZI z ČR v Chile v poslední dekádě směřují zejména do oblasti potravinářství a energetiky. První českým investorem byla v roce 2008 společnost Rudolf Jelínek, která v oblasti města Quillón zakoupila destilérku, kterou postupně zmodernizovala a rozšířila. Společnost v místě rovněž investuje do zemědělské půdy, na které zakládá hruškové sady. Kromě vlastních hrušek firma také zpracovává ovoce od místních producentů, ze kterého vyrábí hruškový destilát, který se následně vyváží do ČR. Firma Rudolf Jelínek v Chile doposud investovala částku 10 mil. USD. Největším dosavadním českým investorem v zemi je nyní společnost Solek Group, která se specializuje na budování solárních parků do výkonu 9 MW. Společnost Solek staví solární elektrárny po celé zemi. Celou řadu projektů již úspěšně dokončila a odprodala zahraničním investorům. V současné době pracuje na několika desítkách projektů, které se nacházejí v různých fázích výstavby. Do budoucna se společnost hodlá zaměřit také na realizaci projektů zeleného vodíku. Celkový objem investic společnosti Solek v Chile se pohybuje kolem 500 mil. USD.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V současné době probíhá dokončování procesu modernizace Asociační dohody mezi EU a Chile, obsahující dohodu o volném obchodu. Pokročilá rámcová dohoda (Advanced Framework Agreement / Acuerdo Marco Avanzado) byla slavnostně podepsána v prosinci 2023. V únoru 2024 schválil dohodu Evropský parlament a do konce roku 2024 se očekává ratifikace dohody chilskou stranou. Poté vstoupí v platnost prozatimní provádění nové dohody, tzv. Interim Trade Agreement, který obsahuje části v kompetenci EU. Vstup plné dohody v platnost se očekává až po dokončení příslušných legislativních a správních postupů ve všech členských zemích EU. Podpora modernizace Asociační dohody ze strany ČR má jako hlavní zájem ochranu GIs a snížení cel u zemědělských produktů; zlepšení přístupu na trh s veřejnými zakázkami a službami, odstranění netarifních překážek obchodu.

Smlouvy s ČR

Aktuálně existují mezi ČR a Chile tři hlavní smluvní dokumenty v oblasti obchodně-ekonomických vztahů s Chile:

  • Dohoda o podpoře a ochraně investic (podepsaná během návštěvy chilského ministra zahraničních věcí v ČR 24. 1. 1995) vstoupila v platnost 2. 12. 1996. Byla uzavřena na 15 let s možností automatického prodlužování o 1 rok. V důsledku vstupu ČR do EU bylo potřeba uvést znění Dohody do souladu s normami EU.
  • Dohoda o spolupráci v oblasti veterinární (podepsána 3. 1999 během návštěvy prezidenta E. Freie v ČR).
  • Dohoda o sociálním zabezpečení (podepsána 7. 12. 2000 v Santiagu de Chile během návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Jana Kavana).

V lednu 2022 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi ozbrojenými silami ČR a Chile. V oblasti politické, obchodní a rozvojové spolupráce je od roku 2005 definována vzájemná spolupráce mezi ČR a Chile ustanoveními asociační dohody mezi EU a Chile.

3.4. Rozvojová spolupráce

Chile jako člen OECD z hlediska kritérií EU již nesplňuje podmínky příjemce rozvojových fondů. Spolupráce pobíhá na jiných úrovních, zejména na základě konkrétních projektů regionálního a tematického charakteru. Rozvojová spolupráce z prostředků státního rozpočtu ČR není v Chile realizována.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Detailní mapu Globálních oborových příležitostí včetně sektorových analýz naleznete ZDE.

▶ Těžební a ropné technologie

Důlní průmysl je nosným odvětvím ekonomiky a podílí se téměř 60 % na chilském exportu. Roční objem investic dosahuje 5 mld. USD. Těžební společnosti se snaží stát se hlavními propagátory takzvané „zelené těžby“. Největší příležitosti pro české firmy skýtají oblasti dodávek technologických zařízení pro hlubinnou a povrchovou těžbu nerostů, smart miningu (inovativních řešení pro moderní doly), ekologizace provozů, vodohospodářství, měření znečištění, systémy včasného varování, likvidace škod způsobených těžební činností, geologické a poradenské služby.

▶ Energetika

Země chce dosáhnout úplné uhlíkové neutrality do roku 2050. Chile má díky dobrým přírodním podmínkám obrovský potenciál pro rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů, a to především geotermální, solární a větrné. Klíčovým energetickým oborem nadcházejících let bude také takzvaný „zelený vodík“. Do roku 2030 by v zemi měla vzniknout bateriová úložiště o objemu 2000 MW. Připravují se projekty modernizace i výstavby tepelných elektráren, v nichž se otevírají příležitosti pro české dodavatele, stejně jako v případě projektů malých a středních hydroelektráren.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Penetrace internetu představuje 115,8 připojení na každých 100 obyvatel, 84,4 % připojení probíhá prostřednictvím mobilních telefonů. Sektor stále významněji přispívá k růstu HDP, roste také poptávka po vývoji softwaru, kybernetické bezpečnosti nebo poskytování počítačových služeb. Zájem je rovněž o obory spojené s umělou inteligencí.

▶ Voda a životní prostředí

Většina chilských regionů se dlouhodobě potýká jak se suchem, tak s nedostatkem vody. Pozornost se soustřeďuje především na rostoucí povodňová rizika, neefektivní využívání vody v městských a venkovských oblastech, úniky a neoprávněnou spotřebu vody, nedostatečný sběr dat či zefektivnění administrativních postupů. Soukromé společnosti do roku 2025 odhadují investice v tomto sektoru na 1 169 mld. USD. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech vodního hospodářství, závlahových systémů, nakládání s odpady nebo dodávek technologií pro čištění odpadních vod.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Modernizace státního zdravotního systému by měla být dokončena do roku 2026. Jedná se o historickou investici v hodnotě 10 mld. USD. Plán modernizace počítá se zaměřením na nové technologie, zavedením větší konkurence v laboratořích, ve farmaceutickém průmyslu a podporou využívání bioekvivalenčních léků.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Výdaje na obranu se pohybují kolem 4,8 mld. USD ročně a představují tak asi 6 % veřejných výdajů. Vedle dodávek hotových výrobků se českým společnostem nabízí možnost výrobní spolupráce se státní firmou obsluhující pozemní vojsko. Významné možnosti uplatnění má i český letecký a vesmírný průmysl. České high-tech produkty v oblasti komunikačních technologií či pasivních sledovacích systémů mají rovněž šanci uspět na místním trhu, stejně tak jako střelné zbraně.

Železniční sektor

Plán rozvoje železnic počítá do roku 2027 s investicemi ve výši 5,5 mld. USD. Připravuje se rovněž výstavba nových tras metra v Santiagu de Chile, výstavba lanových drah v Iquique a Valparaísu, rozšíření a modernizace příměstských vlaků v Santiagu (Quinta Normal, Batuco, Melipilla) o celkové délce asi 100 km. Příležitosti pro české firmy se nachází zejména v oblasti dodávek řídících a signalizačních zařízení, softwaru nebo elektrických zařízení.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Podle Globálního inovačního indexu 2023 (Global Innovation Index 2023) je Chile druhou nejpokrokovější zemí v oblasti inovací v Latinské Americe a Karibiku. Celkově pak zaujímá 52. místo na světě (pro srovnání ČR je na 31. místě). Ačkoliv se investice do VV&I v Chile v posledních letech pohybují pouze kolem 0,35 % HDP (z veřejných prostředků plyne do VV&I 0,20 % HDP), existuje velký zájem jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru o jejich navýšení a rozvoj domácí základny pro VV&I v klíčových sektorech jako těžba, zemědělství, energetika, klimatické změny, vesmír, antarktický výzkum a další.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Chile je středem zájmu exportérů z celého světa, především z USA, Číny a EU, proto je nutné počítat s vysoce konkurenčním prostředím. České výrobky však mají v Chile historicky dobrou pověst, je tedy na co navazovat. Velké šance se zde naskýtají českým dodavatelům inovativních technologií a produktů. K prosazení je však nezbytný proaktivní přístup českých exportérů a příprava kvalitních podkladů pro oslovení ve španělštině.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery je třeba oslovit při jakékoliv příležitosti. Účast na veletrzích je důležitá k navázání prvního kontaktu. Mezi nejvýznamnější veletrhy patří EXPOMIN (zaměřený na těžební a důlní průmysl) a FIDAE (letecká a obranná technika), kterých se české firmy pravidelně účastní s podporou ze strany ZÚ či CzechTrade. Každý rok se konají i další veletrhy specializované na různá odvětví, např. potravinářský průmysl, strojírenství, energetiku apod., které však mají spíše regionální než světovou úroveň.

K vytipování vhodných kontaktů může kromě ZÚ napomoci rovněž kancelář CzechTrade, která v Chile působí od roku 2014. Zejména v případě navazování kontaktů s velkými firmami a státními institucemi je velmi prospěšné, pokud je česká firma představena prostřednictvím ZÚ.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (načasování jednání, lokace kancelář a čas schůzky, restaurace, vizitky, dárky atd.)?

V Chile jsou podobné úřední hodiny jako v ČR (zhruba od 9:00 do 18:00 hod). Nejlepší dobou pro obchodní schůzky bývá mezi desátou hodinou dopolední a polednem. Přestávka na oběd je v Chile mnohem delší než v ČR a většinou začíná mezi 13. a 14. hodinou. V případě odpolední schůzky se nedoporučuje navrhovat termín před 16. hodinou. Na latinskoamerické poměry jsou Chilané relativně dochvilní, obecně se toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut. Je poměrně běžná praxe, že i první obchodní setkání se uskuteční při obědě. Výměna vizitek je běžnou zvyklostí, ale akademické a vědecké hodnosti se na vizitkách (ani nikde jinde) nepoužívají. Pokud vás chilský obchodní partner pozve na večeři, setkání je více neformální a osobnější.

Načasování jednání

Zcela nevhodnou dobou pro podnikání obchodních cest je období Vánoc, Nového roku, Velikonoc, v týdnu kolem 18. září, kdy probíhají oslavy „Fiestas Patrias“ (státní svátek Chile) a v průběhu měsíců ledna a února (letní prázdniny a dovolené, obdoba měsíců července a srpna v ČR). V těchto obdobích lze jen stěží někoho zastihnout.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Obchodníci se mohou často mylně domnívat, že vzhledem k tomu, že Chile leží na jihoamerickém kontinentu, budou jednání uvolněná, budou probíhat v přátelském duchu a nebude tedy zapotřebí náročnější přípravy. Opak je však pravdou. Chilané jsou velice rozdílní od obyvatel jiných latinskoamerických zemí. Jsou relativně přesní, věcní a systematičtí. Při jednání mohou působit uzavřeným, nepřístupným dojmem. Jednání většinou probíhají bez okolků: zvykem je méně zdvořilostních frází a více obchodních záležitostí. Styl jednání je tedy spíše na „evropské“ úrovni.

Jací jsou Chilané obchodníci?

Pokud se podaří získat kontakt na relevantní osobu (ve většině případů může být totiž získání skutečně relevantního kontaktu obtížné a zdlouhavé), je třeba počítat s pomalou a rozvleklou komunikací. I přesto, že vaše podněty budou vyžadovány obratem, chilskou reakci lze očekávat nejdříve v řádu dnů, spíše však týdnů. Doporučeno je se chilskému obchodnímu partnerovi neustále připomínat, udržovat s ním kontakt, informovat ho o novinkách a inovacích. Na základě postupně získané důvěry je však možné si vybudovat dlouhodobý a poměrně stabilní obchodní vztah.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Chilská populace má široký národnostní základ, tudíž náboženské ani etnické aspekty nezatěžují ani nepodmiňují obchodní jednání. Obecně lze říci, že evropští partneři jsou v Chile vysoce vážení. Ačkoliv je Chile kontinentální zemí, je důležité mít na zřeteli značnou „ostrovní mentalitu“ způsobenou vzdáleností a geografickou odloučeností od zbytku světa (na severu poušť, na východě hory, na západě oceán a na jihu Antarktida). Chilané proto v sobě mají velmi silný prvek konzervatismu a nedůvěry k čemukoliv cizímu a neznámému, který se v obchodní praxi projevuje pevnými vazbami na dlouholeté obchodní partnery a značnou neochotou zkoušet něco nového či vůbec jednat s někým neznámým. Je proto velmi důležité, kdo a při jaké příležitosti vás potenciálním budoucím partnerům představí. Kromě geografické izolovanosti jsou obchodní vztahy v Chile velmi silně vázány na osobní a rodinné vztahy v rámci jednotlivých společenských vrstev. Chilská společnost je podstatně více „kastovní,“ než by se na první pohled zdálo a v rozvinuté ekonomice také očekávalo.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země (sever x jih, provincie)?

Žádné markantní rozdíly v rámci země neexistují. Země je silně centralizována a 70 % všech významných firem má svá sídla nebo alespoň pobočky v Santiagu.

Je vhodné a obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Chilané jsou v tomto případě velice konzervativní.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Formální stránku jednání rozhodně nezanedbejte. Především při prvních kontaktech buďte vždy perfektně upravení, v dobře působícím oblečení. Oceňuje se také kvalitní kosmetika (i u mužů). Pro obchodní jednání je vhodný oblek (spíše tmavé odstíny) a decentní košile s kravatou, která není zásadní podmínkou. Na kvalitní obleky si v Chile potrpí. Za zcela standardní pracovní „uniformu“ je v santiagských obchodních čtvrtích považován tmavomodrý blejzr a společenské kalhoty, případně kalhoty typu chino.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu)?

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro nabytí důvěryhodnosti, ale bývá zvykem také přizvat firemní odborníky, kteří umějí zodpovědět otázky na případné technické detaily.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé?

Tento typ pozvání není v Chile obvyklý. Pozvání do rodiny jsou projevem zvláštní sympatie a důvěry. V takovém případě je nezbytností přinést nějakou pozornost (květiny, bonboniéru, typický produkt reprezentující ČR). V případě takovéto návštěvy se nepovažuje konzumace alkoholických nápojů za neadekvátní. Chilané rovněž oceňují a rádi přijímají pozvání na jednání k zahraničním partnerům, a to hlavně taková, při kterých se skloubí pracovní cesta s turistikou. Česká republika je pro většinu Chilanů téměř neznámou zemí, a pouze velmi malý okruh lidí má představu o úrovni naší vyspělosti a dlouhé industriální tradici. Pozvání tohoto druhu či dokonce jejich zastřešení ze strany ZÚ mohou být naprosto zásadním milníkem, který může napomoci nejen k získání důvěry, ale i k oboustrannému prohloubení vzájemných vztahů a mít kladný dopad na intenzitu obchodní spolupráce.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Předpokládaným jazykem jednání je automaticky španělština. Je proto vhodnější na jednání vyslat pracovníka, který jazyk ovládá. Pokud se taková osoba nenajde, doporučuje se mít s sebou tlumočníka. Jednání ve španělštině se jednoznačně dává přednost, vzbuzuje větší důvěru a je důkazem hloubky zájmu o spolupráci. Je žádoucí, aby podkladové a prezentační materiály byly také ve španělštině. V krajním případě jsou přijatelné i materiály v angličtině. Komunikace v kvalitní španělštině je při obchodním jednání vždy významnou komparativní výhodou.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

V Chile obecně není znalost cizích jazyků na dobré úrovni. Lze se setkat s obchodními partnery, kteří ovládají angličtinu zejména proto, že absolvovali vysokoškolské vzdělání v zahraničí, např. v USA. Obecně Chilané mluví dalšími jazyky (včetně angličtiny) jen velmi zřídka, což je dáno skutečností, že v chilském školství není výuka cizího jazyka prioritou a zároveň neexistuje velký zájem ze strany Chilanů se cizím jazykům učit. Součástí absolutoria většiny vysokých škol nejsou povinné zkoušky z cizích jazyků.

Existují nějaká komunikační tabu?

Respektujte odstup, který si Chilané udržují. Nadměrná důvěra či emocionální výstupy je spíše odradí. Seriózní a zdvořilé jednání jsou samozřejmostí. Vyvarujte se hodnotit stále velmi choulostivé téma období vojenské diktatury Augusta Pinocheta a sami toto téma nenastolujte. Chilská společnost zůstává velmi výrazně rozdělená na jednoznačné zastánce nebo naopak odpůrce vojenského režimu. Chilané jsou velmi hrdý národ. Rozhodně se tedy zejména v průběhu prvotních jednání nedoporučuje být k zemi a k jednotlivým aspektům jejího fungování jakkoliv kritický. Vašeho partnera vždy naopak potěší důkladnější znalost i pouhých střípků z chilské historie (vyjma již zmíněné diktatury), kultury, sportovních úspěchů, přírodních krás či jakékoliv pozitivní hodnocení této země či jejích obyvatel. První jednání bývají věcná, někdy se mohou jevit až chladná. Postupně se však atmosféra uvolňuje a po vzájemném získání důvěry je možné přejít i na témata osobnějšího charakteru jako např. rodina, která je v Chile stále považovaná za nesmírně důležitou.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Osobní jednání a návštěvy jsou pro úspěch v Chile klíčové. Obchod s Chile není možné realizovat na dálku prostřednictvím emailu nebo video hovorů. Po prvotním emailovém či telefonickém kontaktu je třeba partnera vždy osobně navštívit. Důležité výstupy všech jednání je pak dobré potvrdit písemně, obvykle tedy přes e-mail. Chilští obchodníci totiž rádi slibují i nemožné, od čehož se posléze distancují, je tedy důležité mít vše potvrzeno „černé na bílém“. Avšak ani po podpisu závazných smluv není neobvyklé, že chilský partner přijde s naprosto odlišnou interpretací uzavřené dohody, než jak bylo původně ujednáno. Před uskutečněním jakékoliv obchodní transakce se tedy doporučuje konzultovat její podmínky s právní kanceláří dobře obeznámenou jak s místními, tak s evropskými specifiky a mentalitou. ZÚ či kancelář CzechTrade mohou poskytnout kontakty na právní kanceláře, s nimiž již mají české firmy dobré zkušenosti z minulosti. Zcela běžnou otázkou již při prvním setkání je to, zda má zahraniční firma v Chile pobočku, nebo alespoň zástupce. Tyto skutečnosti podstatně zvyšují vaši důvěryhodnost a jsou zárukou snazšího fungování potenciálního budoucího vztahu.

4.5. Doporučení

Chilský trh je atraktivní a lákavý zejména svou stabilitou a zdánlivou kulturní podobností. Do země je dovoleno dovážet prakticky veškeré zboží. Přístup k zahraničnímu obchodu je vcelku liberální a obvykle mu nejsou kladeny větší překážky. Zcela běžná korupce v ostatních latinskoamerických zemích není v Chile zdaleka tak rozšířenou. Jedním z hlavních problémů však mohou být specifika místní legislativy či obchodních metod a s nimi spojených a často přebujelé byrokratické administrativní postupy a požadavky. Relativně vysoká konkurence na omezeném trhu a geografická vzdálenost země jsou další aspekty, které mohou komplikovat podnikání v Chile. Pokud jsou však český výrobek či služba zajímavé a navíc nabízeny s vstřícnými platebními podmínkami, mají v zemi šanci na úspěch. V každém případě je dobré si nechat chilského partnera předem prověřit od nezávislé poradenské firmy, ZÚ, kanceláře CzechTrade nebo prostřednictvím soukromé informační obchodní databáze www.dicom.cl. Co se týče spolupráce s Chilany, je potřeba mít dostatek trpělivosti, protože mnohdy na nás mohou z evropského pohledu působit pomaleji a méně chápavě. Je třeba si být vědom skutečnosti, že jedna z typických vlastností Chilanů je neschopnost říct „ne“ v jakékoliv situaci. Další charakteristickým rysem je velmi silná orientace na vlastní okamžitý prospěch, který je téměř vždy upřednostňován před dobře fungujícím dlouhodobým obchodním vztahem.

4.6. Státní svátky

  • 1. května – Svátek práce
  • 21. května – výročí bitvy u Iquique – Den námořnictva
  • 29. června – svátek Sv. Petra a Pavla
  • 16. července – Den na počest Požehnané Panny Marie jako svaté patronky Chile.
  • 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie
  • 18. září – Vznik první vládní rady v 1810 (Fiestas Patrias)
  • 19. září – Národní svátek slavený na počest vojenských sil (Fiestas Patrias)
  • 12. října – Objevení Ameriky K. Kolumbem
  • 1. listopadu – Památka zesnulých
  • 8. prosince – Neposkvrněné početí
  • 25. prosince – Svátek vánoční
  • 1. ledna – Nový Rok

Pozn.: Velikonoce se slaví na Velký pátek, nikoliv v pondělí, které je běžným pracovním dnem.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Na chilském trhu, který je z geografického hlediska natolik vzdálený pro české výrobní podniky a exportéry, je využívání místních zástupců nejvhodnějším způsobem proniknutí do místního konkurenčního prostředí.

V případě zájmu českého podniku o vyhledání zástupce je nejlépe začít prezentací na vybraném specializovaném veletrhu a zde zkontaktovat místní zájemce, provést jejich prvotní selekci a prověřit si vybrané kandidáty na spolupráci. Lze také použít i specializované poradenské společnosti, které za úplatu zástupce vytipují, najmou a posléze i kontrolují. K vytipování vhodných kontaktů může napomoci rovněž kancelář CzechTrade, která v zemi působí od roku 2014.

Všichni významní dodavatelé investičních celků a zboží či služeb investiční povahy mají v Chile své pobočky nebo reprezentační kanceláře. Obecně lze konstatovat, že o čím objemnější dodávky se jedná, tím nutnější je dlouhodobé působení na trhu formou vlastní kanceláře či zastoupení také s ohledem na sledování a včasné zapojení se do chystaných projektů a licitací.

Velice dobře zpracovanou metodologii a databázi firemních kontaktů mají různé obchodní komory a gremiální organizace (CNC, CCS, Sofofa, CPC). Samozřejmostí je také možnost navázat prvotní kontakty s firmami rovněž elektronickou formou.

Chile patří mezi obchodu velmi otevřené a liberální ekonomiky. Do země je dovoleno dovážet prakticky veškeré zboží s výjimkou ojetých osobních automobilů, ojetých pneumatik a pornografie. Celní otázky řeší Národní celní služba (Servicio Nacional de Aduanas, SNA), jež v posledních letech výrazně zmodernizovala svoji činnost, zjednodušila dokumentaci, změnila většinu formulářů a výrazně urychlila celý administrativně-celní proces realizace přeshraničních obchodních operací.

Pokud jde o samotný celní režim, zboží dovážené do Chile podléhá zaplacení DPH ve výši 19% a celních poplatků (s výjimkou dodávek pro ozbrojené síly). Celní tarif se vyměřuje na základě zařazení zboží v celním sazebníku dle harmonizovaného systému. Preferenční sazby jsou uplatňovány na importy ze zemí, se kterými má Chile specifický obchodní režim, jako jsou:

  • Státy Latinskoamerické integrační asociace
  • Státy Pacifické aliance
  • MERCOSUR
  • Země s bilaterální dohodou o hospodářské komplementaci tzv. ACE
  • Státy s dohodou o volném obchodu tzv. TLC (tj. Kanada, Mexiko, Střední Amerika, EU, USA, Jižní Korea, Čína, Japonsko, Austrálie, Panama, Turecko, Malajsie a Vietnam).

Chile má sjednány dohody o celních preferencích se zeměmi představujícími celkem 80 % celosvětového ekonomického potenciálu. Platný vývozní režim umožňuje export téměř veškerého zboží do kterékoliv země světa. Výjimku představují rizikové oblasti, na které se vztahují rozhodnutí RB OSN o sankcích a zákazech vývozu. Export je umožněn za podmínky udělení zvláštního povolení na zbraně, některé zemědělské produkty, umělecká díla, farmaceutické výrobky apod. Úplný zákaz vývozu je aplikován pouze ve výjimečných případech, a to u vzácných živočišných druhů, starožitností, archeologických a antropologických předmětů atp.

Chile vzhledem k vysoké závislosti na zahraničním obchodě provádí důslednou proexportní politiku s podporou tzv. netradičního vývozu (především zboží zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou). Daňový systém umožňuje exportérům navrácení části nebo plné hodnoty daně z přidané hodnoty v případě prokázání její úhrady na nákup služeb, polotovarů nebo komponentů nezbytných k zpracování těchto výrobků.

V Chile téměř neexistují dovozní restrikce. Není vyžadováno skládání depozit a nejsou ani uplatňovány kontingenty, dovozní kvóty nebo jiné limity. Případná omezení dovozu z určitého teritoria jsou možná pouze jako reciproční opatření chilské strany. Z nástrojů chránících některá chilská odvětví je v souladu s mezinárodními pravidly WTO využíváno antidumpingové řízení či šetření o vyrovnávacím clu, které vede antimonopolní komise (Národní komise Chile), složená ze zástupců ministerstva financí, centrální banky, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva hospodářství, ministerstva zemědělství a celní služby. Při dovozu zvířat a některých dalších zbožových položek bývají vyžadovány zdravotní a fytosanitární certifikáty. Na některé zemědělské výrobky (obilí, cukr, rostlinné oleje) se aplikují tzv. cenová pásma.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Při zřízení kanceláře musí zahraniční investor předložit následující právní listiny (jak v jazyce země svého původu, tak ve španělštině), ověřené chilským notářem a podepsané chilským zmocněncem firmy:

  • Ověřená kopie zakladatelské smlouvy a stanov zahraniční společnosti;
  • Doklad o finanční situaci mateřské firmy;
  • Doklad o zmocnění místního zástupce zahraniční firmou.

Obecně je založení společnosti s majetkovou účastí, resp. proces zakládání závislý na tom, pro jakou právní formu se investor rozhodne. Jsou možné následující varianty:

  • Sociedad de Responsabilidad Limitada (Ltda. – obdoba našeho s. r. o.). Může být unipersonální, nebo mít více společníků. Zakládá se společenskou smlouvou (minimálně dva, maximálně padesát účastníků), založení trvá cca dva týdny. Kromě společenské smlouvy je povinné publikovat v oficiálním věstníku zprávu, oznámení o vzniku společnosti, obsahující znění textu zakladatelské smlouvy, rovněž je třeba společnost zaregistrovat u obchodního rejstříku u příslušného soudu. Nevyžaduje se žádná minimální částka složeného základního kapitálu. Ltda. nepodléhá státní kontrole.
  • Sociedad Anónima (S.A. – akciová společnost), má podobnou právní úpravu jako v ČR. Rovněž je třeba založení oznámit a registrovat v obchodním rejstříku, pro založení S.A. se zahraniční majetkovou účastí je vyžadováno složení minimálního základního kapitálu ve výši 10 000 USD (třetina musí být upsána předem), vyžádat si svolení Chilské centrální banky k transferu deviz do země. S.A. podléhá státní kontrole – tzv. Superintendencia de Valores y Seguros (SVS).
  • Sociedad por Acciones (SpA – akciová společnost) zjednodušená forma S.A. Může být unipersonální nebo mít více společníků. Lze ji založit přes webové stránky: www.tuempresaenundia.cl téměř ihned, po založení je třeba ověřit podpis u notáře do 30 dnů. Registraci v obchodním rejstříku a zahájení činnosti lze uskutečnit online. Nevyžaduje se žádná minimální částka základního kapitálu.

ZÚ Santiago doporučuje, aby případní čeští zájemci o působení na chilském trhu svěřili zajištění byrokratických úkonů kvalifikovanému místnímu advokátovi či poradenské firmě. Ta navíc může poradit s výběrem vhodné právní formy budoucí společnosti, zařídí nezbytné formality a poradí s pracovně-právními, daňovými a jinými záležitostmi.

5.3. Marketing a komunikace

Chilský trh je velice náročný na propagaci, především u výrobků hromadné spotřeby. V zemi mají své reprezentace nejvýznamnější světové reklamní agentury a reklama je zde na úrovni jak cenové, tak obsahové srovnatelná s evropskými zeměmi. Rozšířena je především reklama prostřednictvím televizních spotů, v rozhlase a v tisku. Na vysoké úrovni je rovněž direct mailing, různé spotřebitelské soutěže (motivační a věrnostní programy) a specializované výstavy. Obecně řečeno je třeba počítat s vysokými náklady na propagaci u nově zaváděného výrobku. České firmy proto např. využívají již zavedeného jména svých reprezentantů a propagace jejich výrobků se děje v rámci celkové propagační kampaně distributora (např. Porsche Auto v případě automobilů Škoda je oficiálním distributorem Volkswagen Group).

Stále většího významu v reklamě nabývají elektronická média a sociální sítě, a to především tehdy, je-li cílovou skupinou mladší populace.

Po obsahové stránce propagace je třeba brát zřetel na silný vliv katolické církve v Chile a určitý stupeň polooficiální cenzury (resp. autocenzury) a vyvarovat se motivů sexuálních či znevažujících právě např. církev.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Chile má dlouhodobě problémy s dodržováním ochrany duševního vlastnictví. Přestože je přidruženým členem EU, v původní Asociační dohodě EU-Chile není tato problematika výslovně zmíněna. V modernizované Asociační dohodě, která byla podepsána v prosinci 2023, již je toto téma oštřeno. Zatím však neexistuje žádný právní podklad pro žaloby pro její porušování z chilské strany a jedinou možností jsou žaloby u běžných soudů.

Chile v roce 2007 přijalo zákon upravující ochranu duševního vlastnictví. Tento zákon je sice pokrokem oproti stavu v minulosti, ale ani přesto nevyhovuje standardům zemí EU ani dalším vyspělým zemím. K velkým kritikům nedostatečné ochrany duševních práv v Chile patří vedle EU také USA.

V zásadě lze definovat dvě hlavní oblasti porušování ochrany duševního vlastnictví v Chile:

  • Pirátské vydávání knih, filmů a softwaru, které není dostatečně sankciováno místními úřady. V současnosti existuje v Chile zákon, kterým se ukládá daň ze softwaru ve výši 15 %. Toto rozhodnutí kritizuje EU, která žádá úplné odstranění této daně.
  • Porušování patentů farmaceutického průmyslu. Zde dochází k největšímu poškozování zájmů firem EU, kdy chilští výrobci kopírují patentovaný lék evropského výrobce a nechají si od Chilského institutu veřejného zdraví (ISP) povolit distribuci. ISP pouze konstatuje, že lék je zdravotně nezávadný, ale již se nezabývá tím, že může porušovat zákon o ochraně duševního vlastnictví. Přitom mnohdy pro registraci léku místní firmy použijí testy předložené evropskou firmou, která je autorem patentu, a pouze trochu upraví jeho složení a dají mu jiné jméno. Chilská strana argumentuje tím, že ISP zřídil on-line internetovou stránku, kde zveřejňuje jména všech zájemců o registraci léků i s jejich názvy. EU firmy si tak musí samy ohlídat, zda některá místní firma neporušuje patentovou ochranu a v takovém případě podat žalobu k soudu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Nejvýznamnějším zprostředkovatelem zakázek pro stát je agentura ChileCompra. Tato agentura má 16 poboček ve 13 chilských městech, nicméně jejím hlavním prostředkem komunikace se zahraničními dodavateli je webová stránka chilecompra.cl.

Prostřednictvím uvedené webové stránky se zahraniční firmy mohou bezplatně registrovat jako dodavatelé chilského státu. Agentura ChileCompra pak z registrovaných zahraničních firem vybírá ty, jejichž prezentace je nejkvalitnější a jejichž výrobky jsou nejvíce shodné s danými požadavky státních struktur. Zásadním problémem pro mnoho zahraničních firem však je skutečnost, že webová stránka je pouze ve španělštině, a tak registrace a veškeré nabídky a prezentace musí zahraniční firmy uskutečnit v tomtéž jazyce. To jednoznačně zvýhodňuje firmy španělské a latinskoamerické. Tento fakt by nicméně neměl být překážkou pro české podniky, protože investice do kvalitního překladu jejich prezentace nejen pro ChileCompra do španělštiny je perspektivní investicí, zvlášť když zohledníme obrovský objem nákupů, který každoročně ChileCompra uskutečňuje.

Na portálu mercadopublico.cl jsou zveřejňovány licitace vypisované pro firmy zaregistrované do systému ChileCompra. Tendry soukromých firem jsou zveřejňovány většinou na webových stránkách jednotlivých podnikatelských subjektů. Zejména u velkých podniků je běžnou praxí, že nakupují jen od firem, které jsou u nich registrovány ve zvláštních dodavatelských registrech. Tyto subjekty jsou většinou následně prioritně vyzývány k účasti na korporativních licitacích.

Pro zakázky vypisované ozbrojenými silami Chile (pozemním vojskem, letectvem, námořnictvem či policií) musí být účastníci licitace předem zaregistrováni v tzv. Rejstříku dodavatelů obranného sektoru. Příslušný formulář je možné si vyžádat na „Departamento de Registro de Abastecimiento“ u jednotlivých velitelství ozbrojených sil nebo vyplnit prostřednictvím internetu na příslušné webové stránce (ejercito.cl, fach.cl, armada.cl, carabineros.cl).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Řešení obchodních sporů se odvíjí od podmínek stanovených v kupní smlouvě. Chilská legislativa umožňuje stanovit ve smlouvě, kdo bude provádět hospodářskou arbitráž (mimosoudní řešení sporů). Většinou to bývá předem stanovený chilský advokát či smírčí komise Národní obchodní komory. V případě soudního řešení je nejlepší stanovit ve smlouvě mezinárodní soud, u něhož by se případný spor řešil. Pro obchody s evropskými zeměmi to bývá většinou Vídeňský mezinárodní soud. Pokud není stanoven, řeší se spor u příslušného soudu v Chile dle chilského práva.

Pokud je však český výrobek cenově konkurenceschopný a vývozce věnuje přípravě obchodního případu dostatečné úsilí, je potřeba zajistit se dobrou platební podmínkou. Zcela běžnou platební podmínkou je neodvolatelný akreditiv splatný na viděnou prostřednictvím chilské obchodní banky. Současná legislativa rovněž umožňuje platby předem. Jsou např. běžně používány při prvních kontaktech mezi českými vývozci, kdy je daná částka požadována jako akontace, zbytek pak splatný akreditivem nebo oproti předání dokumentů. Asijští vývozci s úspěchem aplikují v poslední době dodavatelský úvěr až na období 120 dnů, neboť chilští dovozci jsou vždy nakloněni výhodnému financování. Velké důlní společnosti nakupují většinu zboží formou konsignace.

Platební morálka v Chile je značně nad průměrem LA, nicméně i přesto v obchodním styku, a zvláště v případě větších zakázek a investicí, je nezbytné získat odborné právní poradenství od místních kanceláří.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

K turistické cestě do Chile kratší než 90 dnů potřebují občané ČR platný cestovní pas ČR. Je vyžadována platnost pasu minimálně šest měsíců od předpokládaného data vstupu na území Chile. Úředníci pohraniční kontroly vyžadují bezvadný stav cestovního pasu. Vízová povinnost pro cesty kratší než 90 dní není zavedena.

Mezinárodní očkovací průkaz se při cestách do Chile nevyžaduje; zvláštní očkování není vzhledem k místním hygienickým a klimatickým podmínkám nutné. Zastupitelský úřad doporučuje řídit se lékařskými doporučeními: Centrum cestovní medicíny.

Cizinec při vstupu na území Chile povinně vyplňuje formulář chilské Zemědělské a veterinární služby (SAG) a Státní celní služby, v němž specifikuje, zda do země dováží nějaké rostliny, čerstvé ovoce a zeleninu, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, med a další potraviny. Na hraničních přechodech včetně mezinárodních letišť při vstupu do Chile rutinně probíhají důkladné prohlídky zavazadel (RTG, kontrola speciálně vycvičenými psy). Při porušení předpisů se cizinec vystavuje nebezpečí sankcí (vysoké pokuty a odepření vstupu do země).

Důrazně doporučujeme před cestou do Chile uzavřít kvalitní zdravotní pojištění. ČR nemá s Chile uzavřenu dohodu o bezplatném poskytování zdravotnické péče. Zdravotnická péče je v Chile v soukromých zařízeních velmi nákladná; státní zdravotnický systém má dosti nízkou kvalitu a velmi dlouhé čekací doby.

Celní předpisy opravňují turisty přivézt do země bez cla předměty osobní potřeby do ceny FOB 1500 USD. Zboží komerčního určení může být dovezeno bezcelně do hodnoty FOB 1000 USD. Během vstupu do Chile je možno uskutečnit nákupy v Duty Free Shop do hodnoty 500 USD. Při dovozu zvířat je vyžadováno potvrzení o provedení všech příslušných očkování vydané veterinářem a další doklady dle země původu.

Povinná směna valut neexistuje, devizový trh je liberalizovaný, je možno směnit jakoukoli konvertibilní měnu. Nejvíce používanou cizí měnou jsou americké dolary.

Ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi je Chile poměrně bezpečnou zemí, nicméně v posledních dvou letech se bezpečnostní situace rapidně zhoršuje. Doporučujeme proto zachovávat zvýšenou obezřetnost. Doporučujeme uložit si cestovní pas a cennosti na bezpečné místo (nikdy nenechávat v zaparkovaném autě) a mít u sebe pouze kopii stránky pasu s osobnímu údaji.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro pobyt v Chile delší než 90 dnů, včetně účelu zaměstnání, je držitel cestovního pasu ČR povinen obstarat si příslušné povolení, což je od 12. 2. 2022 možné jedině online prostřednictvím webových stránek chilské Národní migrační služby a veškeré požadované náležitosti předložit v digitální podobě. Doklady vydané v ČR musí být opatřeny apostilní doložkou s překladem. Více informací k podmínkám povolení či změně účelu pobytu v Chile na dobu více než 90 dnů lze dohledat na webu Národní migrační služby.

Žádost podávanou v Chile vyřizuje chilské ministerstvo vnitra (Ministerio del Interior), resp. jeho odbor pro cizinecké záležitosti a migraci (Departamento de Extranjería y Migración), informace v angličtině a ve španělštině. Další informace najdete na stránkách Ministerstva vnitra.

Dle informací poskytnutých chilským velvyslanectvím v Praze je třeba při podání žádosti o dlouhodobé vízum předložit následující doklady:

  • Vyplněný formulář
  • Platný cestovní pas
  • Výpis z trestního rejstříku
  • 1 fotografii v digitální podobě
  • Doklad o akademickém titulu (pokud je to nutné)
  • Životopis, v němž je potřeba uvést zkušenost v oboru, ve kterém bude uchazeč pracovat v Chile Pracovní smlouvu platnou po dobu delší než 1 rok, která musí obsahovat:
  • Minimální plat, který musí být vyšší než minimální mzda v Chile, tj. 470 000 CLP
  • Závazek zaměstnavatele, že uhradí letenky zpět z Chile do ČR pro zaměstnance i jeho rodinu
  • Závazek úhrady zdravotního a sociálního pojištění

Dle informace z téhož zdroje se žádost o vízum podává online; žadatel se musí registrovat na stránce Ministerstva vnitra a všechny náležitosti předložit v digitální podobě. Doklady vydané českými úřady musí mít ověření apostilní doložkou.

Přihlašovací povinnost platí při pobytu v Chile delším než 90 dnů platí pouze v případě, že toto povolení bylo vydáno/orazítkováno chilským konzulátem anebo v případě, že povolení bylo vydáno/orazítkováno Národní migrační službou v období před 12. 2. 2022, kdy vstoupil v platnost nový cizinecký zákon (Ley de Migración y Extranjería). Přihlašovací povinnnost se v takovém případě týká „všech cizinců starších 18 let, s výjimkou turistů a cizinců pobývajících v Chile z oficiálních důvodů“. Cizinci jsou povinni se do 30 dní od data překročení chilské hranice online registrovat na webových stránkách Policía deInvestigaciones de Chile do speciálního policejního registru, a nechat si vystavit tzv. Osvědčení o registraci prvního víza (Certificado de registro de Primera Visa). Povolení k pobytu v Chile nad 90 dnů vydané Národní migrační službou po 12. 2. 2022 přihlašovací povinnosti nepodléhá.

Poté je nutno se hlásit u Služby pro evidenci a identifikaci osob (Servicio de Registro Civil e Identificación), která vystaví cizinci chilský identifikační doklad, a to do tří týdnů od předem elektronicky sjednané schůzky. Nesplnění této povinnosti má vážné následky: cizincům není povolen odjezd ze země, jsou jim zabaveny pasy a poté jsou vystaveni několik dní trvající úřední proceduře, v jejímž závěru je jim vyměřena pokuta (v přepočtu řádově stovky až tisíce korun).

Důležité: Pro vstup a pobyt na území Chile musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené chilskými zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území Chile je oprávněno chilské velvyslanectví v Praze. Výše uvedené informace jsou určeny pouze k základnímu přehledu.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v Chile v roce 2024 a 2025

  • EXPONOR 2024
  • Veletrh inovací pro těžební průmysl a energetiku
  • 3.-6. června 2024 – Antofagasta
  • FIDAE 2024
  • Veletrh pro letecký a obranný průmysl
  • 9.-14. dubna 2024 – Santiago
  • EXPO HOSPITAL 2024
  • Veletrh technologií pro zdravotnictví
  • 9.-12. září 2024 – Convention & Event Center, Santiago
  • EDIFICA 2024
  • Veletrh stavebnictví
  • 15.-18. října 2024 – Parque Fisa, Santiago
  • EXPO ANDES 2024
  • Veletrh horské techniky
  • říjen 2024 – Santiago
  • FRUITTRADE 2024
  • Veletrh producentů ovoce a zeleniny
  • 23.-24. říjen 2024 – Santiago
  • SEGURIDAD EXPO 2024
  • Veletrh bezpečnosti 25.-28. září 2024 – Santiago
  • EXPONAVAL 2024
  • Latinskoamerický veletrh a kongres námořnictva
  • 3.-7. prosince 2024 – Valparaíso


  • EXPOMIN 2025
  • Veletrh inovací pro těžební průmysl a energetiku
  • 22. – 25. dubna 2025 – Santiago

Nejvýznamnějšími veletrhy v Chile s dopadem na celý region LA jsou FIDAE a EXPOMIN, konané vždy jednou za dva roky.

FIDAE: Letecká a kosmická technika a technologie, pozemní zajištění leteckého provozu, obranný a bezpečnostní průmysl. Příští FIDAE by se mělo konat v dubnu 2026.

EXPOMIN: Těžební a důlní technika, technologie a služby, těžba a související zpracování nerostů, energetika, bezpečnost práce, životní prostředí. EXPOMIN alternuje s veletrhem EXPONOR se stejným zaměřením (EXPOMIN lichý rok, EXPONOR sudý rok). Příští veletrh EXPOMIN se bude konat 22.-25. dubna 2025.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Santiago de Chile

  • Adresa: Av. El Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile
  • Telefon: +56 2 2310 0268, +56 2 2310 0269
  • Nouzová linka: +56 9 9917 2724
  • E-mail ZÚ: Santiago@mzv.gov.cz
  • E-mail ekonomický úsek: Santiago.Commerce@mzv.gov.cz
  • E-mail konzulární úsek: Santiago.Consulate@mzv.gov.cz
  • Web: https://mzv.gov.cz/santiago/
  • Vedoucí úřadu: velvyslanec Ing. Pavel Bechný
  • Diplomatická působnost: diplomatická a konzulární pro Chilskou republiku a Mnohonárodní stát Bolívie
  • Časový posun:
  • -5 hod v době letního času v ČR (letního v Chile IV., X.)
  • -6 hod v době letního času v ČR (zimního v Chile V.- IX.)
  • -4 hod v době zimního času v ČR (letního v Chile od XI.-III.)
  • Provozní hodiny úřadu: Pondělí-čtvrtek 08:00 – 16:30 Pátek 08:00 – 14:30
  • Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí – pátek 09:00–16:00

CzechTrade

V roce 2014 byla v Santiagu de Chile založena nová pobočka CzechTrade, vedoucím zahraniční kanceláře je Ing. Jiří Jílek.

  • Adresa: Av. El Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile
  • Telefon: +56 9 9353 2180
  • E-mail: jiri.jilek@czechtrade.cz
  • Web: www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/amerika/chile
  • Provozní hodiny CzechTrade: Pondělí – čtvrtek 08:00–16:30 Pátek 08:00–14:30

Česká centra, CzechInvest ani CzechTourism nejsou v Santiagu de Chile zastoupena. Regionální kancelář CzechTourism s působností pro Chile sídlí v Mexico City.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • První lékařská pomoc (Ambulancia) – 131
  • Hasiči (Bomberos) – 132
  • Policie (Carabineros) – 133
  • Kriminální policie (Policía de Investigaciones) – 134
  • Pomoc drogově závislým (Fonodrogas) – 135
  • Služba námořní záchranné pomoci (SBRM) – 137
  • Služba letecké záchranné pomoci (SAR) – 138
  • Ohlašovna lesních požárů (Incendios Forestales) – 130

Doporučené nemocnice v Santiagu:

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Evropská unie (EU) je v Chile zastoupena delegací:

• Teritorium: Amerika | Chile | Zahraničí

Doporučujeme