Chorvatsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Chorvatsko je parlamentní republika, hlavou státu je prezident volený v přímých volbách na pětileté období. Od roku 2015 je prezidentkou Chorvatska žena - paní Kolinda Grabar Kitarović. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009 a EU od roku 2013. Úředním jazykem je chorvatština, kterou hovoří cca 96 % obyvatelstva. V národnostní složení obyvatelstva převládají Chorvaté (91 %) a dále Srbové (4,4 %), Čechů žije v Chorvatsku cca 0,22 %. V náboženském složení obyvatalstva převládají katolíci  (87 %), dále pravoslavní (4,44 %).

Rozloha a administrativně správní členění

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním sousedem země je Srbsko, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina, zcela na jihu sousedí s Černou Horou.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2. Celková rozloha země činí 87.609 km2.

Celková délka mořského pobřeží činí 5835 km, z čehož pevninská část tvoří 1777 km a ostrovy 4058 km. Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z čehož je 47 trvale obydlených.

Nejvyšší hora Chorvatska je Dinara, 1831 m.n.n.

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Země je administrativně rozdělena na dvacet žup (županija) a hlavní město Záhřeb, které má stejný statut. Nižšími stupni místní správy jsou opštiny, v zemi je 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí), dále 21 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut, a 6694 obcí, z toho 6489 vesnického charakteru.

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2012 činil počet jeho obyvatel přes 800 000 osob.

  • Dalšími velkými městy jsou :
  • Split (Dalmatinsko-splitskaá župa) - 178 000 obyvatel
  • Rijeka (Primorsko-goranská župa) - 128 000 obyvatel
  • Osijek (Osječko-baranjská župa) - 108 000 obyvatel
  • Zadar (Zadarská župa) - 75 000 obyvatel
  • Velika Gorica (Záhřebská župa) - 63 000 obyvatel
  • Slavonski Brod (Brodsko-posavská župa) - 59 000 obyvatel
  • Pula (Istrijská župa)  - 57 000 obyvatel
  • Karlovac (Karlovacká župa) - 55 000 obyvatel
  • Sisak (Sisačko-moslavanská župa)  47 000 obyvatel

Další větší města jsou Dubrovnik (49 285), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

Zdroj: Státní statistický úřad, http://www.dzs.hr/

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Národní měna je kuna, která byla zavedena 30. května 1994 (na Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu bez problémů. Velmi častým a obecně přijímaným alternativním platidlem je euro. Kurz se pohybuje okolo 7,6 HRK za 1 euro. 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři králové
  • březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • červen - Boží Tělo (pohyblivé)
  • 22. červen - Den protifašistického boje
  • 25. červen - Den státnosti
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
  • 8. říjen - Den nezávislosti
  • 1. listopad - Svátek všech svatých
  • 25. prosinec - Vánoční svátek
  • 26. prosinec - Sv.  Štěpán

Obvyklá pracovní doba

pondělí až pátek - pracovní 8,00 až 16,00, prodejní 9,00 až 21,00 hod.

sobota až neděle - 9 až 18, v neděli často v menších obchodech zavřeno

Základní ekonomický přehled

Růst hospodářství za rok 2015 dosáhnul průměrné úrovně cca 1,5 % a pohyboval se ve sledovaném období v hodnotách do 0,5 až 2,8 %. Byl podpořen zejména oživením domácí i průmyslové poptávky, zvýšeným vývozem a v neposlední řadě přetrvávajícími nízkými cenami komodit. Vzhledem k zadluženosti země a pokrytí dluhové služby by však Chorvatsko potřebovalo trvale udržitelný růst HDP nejméně ve výši 3,5 %. Dle analytiků může chorvatské hospodářství očekávat průměrný růst HDP v roce 2016 do 2 %.  S růstem ekonomiky byl spojen i mírný pokles nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje na úrovni 16 až 17 %. V porovnání s loňským rokem tak bylo vytvořeno o 35 tisíc více pracovních míst. Určité příznivé trendy se objevily i v zahraničním obchodě, což je patrné například z vyššího pokrytí dovozu vývozem v roce 2015 oproti roku 2014 o více jak 3 %. Trvale nepříznivé zůstávají makroekonomické ukazatele. Deficit státního rozpočtu se nadále pohybuje okolo 5 % HDP a veřejný dluh okolo 88 %. Některé prognózy předpovídají jeho další růst do roku 2017 až na úroveň 95 %.

 Doposud neproběhla důsledná restrukturalizace a privatizace státních podniků, ani liberalizace trhu práce, nebyla provedena zásadní reforma důchodového, zdravotního a daňového systému. Během loňského roku bývalá vláda navíc nerealizovala některé reformní kroky, které sama iniciovala (např. zavedení daně z nemovitosti, privatizaci dálniční sítě). 

Aktuální stav: Během druhého pololetí 2016 pokračovalo chorvatské hospodářství v růstu a mírně pozitivně se vyvíjela většina makroekonomických ukazatelů. HNB dne 19.7. aktualizovala své makroekonomické prognózy na celý rok 2016. Odhad růstu HDP pro rok 2016 zvýšila na 2,3 % (+0,5%), na němž se budou nejvíce podílet růst vývozu zboží a služeb o 5,7 % (+0,9%) a spotřeba domácností o 2,9 % (+1,4 %). Zaměstnanost by měla vzrůst o 1,5 % a nezaměstnanost by měla klesnout na 15,2 %. V důsledku snížené poptávky ze strany vlády a nižší kapitálových investic bude výrazně zredukován schodek státního rozpočtu pro rok 2016, jehož výše by se měla pohybovat pouze kolem 2 -2,2 % HDP. Celková výše veřejného dluhu se stabilizuje na úrovni 86-87% HDP. Země se zároveň potýká s deflací, jejíž výše by mohla v roce 2016 dosáhnout cca -0,8 %. Technická vláda T. Oreškoviće na základě těchto trendů doufala, že země bude moci brzy opustit Procedury pro nadměrný schodek státního rozpočtu i makroekonomické nerovnováhy

Dle nejnovějšího žebříčku konkurenceschopnosti, který vyjadřuje úroveň produktivity jednotlivých zemí, obsadilo Chorvatsko nepříliš lichotivé 77. místo. V regionu je horší pouze Srbsko na 94. místě a BaH na 111. místě (ČR obsadila 31. místo). Mezi hlavní faktory, které mají vliv na umístění Chorvatska, je nízká účinnost státní správy, výše daňových sazeb, obtížně dostupné zdroje financování, restriktivní pracovní právo, složitost daňových předpisů, nedostatečně vzdělaná pracovní síla a korupce.

Chorvatská vláda se díky neutěšenému vývoji makroekonomických ukazatelů a váhavému reformnímu úsilí dostává pod stále ostřejší kritiku ze strany Evropské komise. Chorvatsko má však předpokldy, aby veškeré ekonomické těžkosti zvládlo a v následujících letech vytvořilo prosperující ekonomiku. Pro ČR by Chorvatsko mohlo být (a v mnoha oblastech už je) významným odběratelem technologií a zboží ve vybraných oborech jako je potravinářský a zpracovatelský průmysl, ekologické strojírenství, odpadové hospodářství, energetika, dopravní infrastruktura, zdravotnictví, strojírenské a produkce průmyslových výrobků). Český vývoz do Chorvatska v roce 2015 dosáhnul 436 mil. EUR a nadále má stoupající tendenci.

 

V květnu 2016 byl představen vládní Národní program reforem zpracovaný na základě požadavku EK

Jedná se o balík více jak šedesáti opatření, která by měla být realizována především ve čtyřech oblastech. Jedná se o opatření týkající se zadlužení státu, vytvoření zdravého podnikatelského prostředí, zjednodušení a efektivnějšího fungování administrativy, justice, vzdělávacího systému a zlepšení demografického vývoje. Absolutní prioritou vlády je zlepšení úvěrového ratingu země. Přijatá opatření mají v ekonomické oblasti dva klíčové cíle, a to dosáhnout výrazného snížení veřejného dluhu a zrychlení ekonomického růstu. Na základě přijatých opatření by mělo být dosaženo během dvou let snížení veřejného dluhu ze současných 87 % na 83 % HDP a loňský růst HDP 1,6 % by se měl zvýšit na 2,3 % v roce 2018. Nezaměstnanost by přitom měla klesnout ze současných (září 2016) 17,2 % na 13,5 %.

 

Fiskalizace

Nejnovější čísla o pokladním plnění státního rozpočtu Chorvatska jednoznačně potvrzují úspěšnost daňových opatření čele s fiskalizací (elektronickou evidencí tržeb), která byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Chorvatský stát tak vybral více na daních a jeho rozpočet je poprvé za osm let v primárním přebytku (ten nezahrnuje splátky dluhů, rozpočty organizací sociálního zabezpečení a místních samospráv). Pokračující trend růstu inkasa DPH v letošním roce potvrzuje, že zavedení fiskalizace bylo úspěšné, protože umožnila již dříve snížit daň z přidané hodnoty i daň z příjmů, a přesto vedla k absolutnímu růstu  inkasa.

           

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Dne 18.10.2016 představil mandatář na funkci premiéra pan Andrej Plenković složení nové chorvatské vlády.

 

Politická strana

funkce

Anderj Plenković             

(HDZ)          

předseda vlády

Davor Ivo Stier 

(HDZ)     

místopředseda vlády a ministr zahraničních a evropských záležitostí

Damir Krstičević     

(HDZ)   

místopředseda vlády a ministr obrany

Martina Dalić

(HDZ)

místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství, malého a středního podnikání a řemesel

Ivan Kovačić

(MOST)     

místopředseda vlády a ministr veřejné správy

Vlaho Orepić

(MOST)      

ministr vnitra                     

Ante Šprlje

(MOST) 

ministr spravedlnosti

Zdravko Marić                   

(HDZ)    

ministr financí

Gabriela Žalac

(HDZ)                      

ministryně regionálního rozvoje a fondů EU

Nada Murganić

(HDZ)     

ministryně demografie, rodiny, mladých a sociálních věcí

Tomislav Čorić

(HDZ)   

ministr práce a sociálního systému

Milan Kujundžić             

(HDZ)    

ministr zdravotnictví

Oleg Butković      

(HDZ)    

ministr námořnictva, dopravy a infrastruktury

Slaven Dobrović               

(MOST)     

ministr životního prostředí a energetiky

Gari Capelli                        

(HDZ)

ministr turismu

Goran Marić                       

(HDZ)      

ministr státního majetku    

Tomislav Tolušić                

(HDZ)     

ministr regionálního rozvoje a fondů EU                     

Bernardica Juretić                      

(HDZ)

ministryně sociální politiky a mládeže

Anton Kliman                          

(HDZ)      

ministr turismu

Tomo Medved            

(HDZ)      

ministr válečných veteránů

Nina Obuljen

(HDZ)     

ministryně kultury

Lovro Kuščević

(HDZ)

ministr územního plánování a výstavby

Pavo Barišić

(HDZ)

ministr vzdělání a vědy

Tomislav Tolušić

(HDZ)

ministr zemědělství

 Pozn: HDZ - (středopravá) chorvatská demokratická strana, MOST - nezávislé politické sdružení

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 se tento pobyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je také způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 % a muži je tedy 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle sčítání lidu v Chorvatsku rezidentně žije 4,256.889 obyvatel, tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na kmčiní 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 52 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Demografické složení:

Přirozený "přírůstek" obyvatelstva v CHorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel

Národnostní složení:

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se ve sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a Čechů, kterýchv březnu 2011 v Chorvatsku žilo 0,22 %. 

Zdroj: Státní statistický úřad, www.dzs.hr.

Náboženské složení obyvatelstva:

  • 86,28 % - katolíci
  • 4,44 % - pravoslavní
  • 1,47 % - muslimové
  • 3,81 % - bez vyznání a ateisté

Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj: Státní statistický úřad, http://www.dzs.hr/

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Název

 2011

2012

2013

2014

2015

HDP v běžných cenách (mil. euro) 

44 220

43 707

43 959

43 110

43 921

Reálné tempo růstu HDP (%)

-0,3

-2,2

-1,0

-0,4

1,6

HDP/obyvatele (euro per capita)

10 451

10 301

10 243

10 160

10 390

Deficit obchodní bilance (mil. euro)

-6 686

-6 884

-6 587

-6 983

- 6 951

Míra nezaměstnanosti (v %)

17,9

21,9

20,7

20,00

17,2

Míra inflace (v %)

2,3

3,4

2,2

0,2

1,0

Příjmy z turistiky (mil. euro)

6 617 

6 859 

7 203 

7 390 

7 501

FDI (mil. euro)

1 036 

1 134 

741 

2 893 

1098

Zdroj: Gospodarska kretanja 3/ 2015, str. 05

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může se chorvatská ekonomika obrátit k růstu. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy budou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace  poskytuje široké obchodní možnosti  českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly. Důležitou kapitolou v rozvoji země je přijetí Národního programu reforem v květnu 2016 - viz text uvedený shora v kapitole "Základní chrakteristika teritoria, ekonomický přehled".

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011  

2012  

2013  

2014  

2015

I. Příjmy celkem (mil. HRK)

107 069

109 558

108 585

109 667

107 481

II. Výdaje celkem (mil. HRK)

119 939

118 730

123 505

126 325

114 392

Deficit (I-II) (mil. HRK)

-12 869,8

-10 000,7

-16 225

-16 658

- 6 911

Deficit HDP dosahuje cca 5,00 % HDP.


Zdroj: Gospodarska  kretanja  2/2016, str.05

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. euro

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-360

-21,3

443

363

2 645

Kapitálový účet

37,6

47,8

51,0

28,9

135

2. Finanční transakce (bez devizových rezerv)

1 143

390

437

244

320

3. Devizové rezervy

-400,6

-45,8

-1 844,3

100,3

137

Zdroj: Gospodarska Kretanja 2/2016, str.65 

Zahraniční zadluženost (hlavní ukazatele), dluhová služba (mil. Euro)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé investice

5 017,4

5 386,2

5 698,5

6 000,1

5 640

Stát, vláda

9 624,9

10 938,9

12 711,9

13 548,7

16 103

Chorvatská národní banka

360,1

351,0

421,5

395,4

1 913

Další finanční  instituce

12 207,9

9 885,8

9 156,8

8 133,5

6 914

Celkem zahraniční dluh (vč. neuvedených ukazatelů)

46 397,2

45 312,7

45 920,4

46 504,0

42 212

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str.83

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor, je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska Narodna Banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br. 6/2001.

V posledních letech docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele. V posledních čtyřech letech je situace stabilizovaná. Na konci roku 2013 působilo v zemi 29 bank.

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank. 

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) – http://www.hnb.hr/. Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Hospodářské změny v Chorvatsku si vyžádaly reformu daňové soustavy podle vzoru západoevropských zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Nový daňový systém sjednotil postavení všech daňových poplatníků, tj. domácích i zahraničních fyzických a právnických osob. Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ, a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici na webové stránce: http://www.porezna-uprava.hr/ a dále klik na záložku "porezni sustav". V kategorizaci daní dochází ke změnám, doporučujeme prostudovat shora uvedené webové stránky, popřípadě se obrátit na ekonomický úsek ZÚ (www.mzv.cz/zagreb).

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

  • daň ze zisku
  • daň z přidané hodnoty (25 % snížená sazba 13%)
  • zvláštní daně a spotřební daně 

Župní daně

  • dědická a darovací daň
  • daň na cestovní motorová vozidla
  • daň z automatů a výherních her
  • daň na plavební objekty

Společné daně

  • daň z převodu nemovitostí
  • daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

  • tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
  • daň ze spotřeby
  • daň z rekreační nemovitosti
  • daň na firmu nebo název
  • daň z využití veřejných prostor

Daně z loterijních a ostatních výherních her

Daň z příjmu

Daň ze zisku

Pozn: Plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb.

Daň z přidané hodnoty - DPH (chorvatsky PDV)

Od začátku 2013 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb. 5 % DPH na mléko, chléb, léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a pár dalších položek.  13% DPH se uplatňuje u časopisů, jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené) a zejména turistických služeb.  

Daň z nemovitostí

Spotřební daně

Jsou uvaleny např. na následující položky:

  • kávu
  • naftové deriváty
  • tabákové výrobky
  • pivo
  • alkohol
  • osobní automobily
  • luxusní výrobky
  • na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: