Chorvatsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Chorvatsko je parlamentní republika, hlavou státu je prezident volený v přímých volbách na pětileté období. Od roku 2015 je prezidentkou Chorvatska žena - paní Kolinda Grabar Kitarović. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009 a EU od roku 2013. Úředním jazykem je chorvatština, kterou hovoří cca 96 % obyvatelstva. V národnostní složení obyvatelstva převládají Chorvaté (91 %) a dále Srbové (4,4 %), Čechů žije v Chorvatsku cca 0,22 % (cca 3.000). V náboženském složení obyvatalstva převládají katolíci  (87 %), dále pravoslavní (4,44 %).

Rozloha a administrativně správní členění

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním sousedem země je Srbsko, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina, zcela na jihu sousedí s Černou Horou.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2. Celková rozloha země činí 87.609 km2.

Celková délka mořského pobřeží činí 5835 km, z čehož pevninská část tvoří 1777 km a ostrovy 4058 km. Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z čehož je 47 trvale obydlených.

Nejvyšší hora Chorvatska je Dinara, 1831 m.n.n.

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Země je administrativně rozdělena na dvacet žup (županija) a hlavní město Záhřeb, které má stejný statut. Nižšími stupni místní správy jsou opštiny, v zemi je 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí), dále 21 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut, a 6694 obcí, z toho 6489 vesnického charakteru.

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2012 činil počet jeho obyvatel přes 800 000 osob.

  • Dalšími velkými městy jsou :
  • Split (Dalmatinsko-splitskaá župa) - 178 000 obyvatel
  • Rijeka (Primorsko-goranská župa) - 128 000 obyvatel
  • Osijek (Osječko-baranjská župa) - 108 000 obyvatel
  • Zadar (Zadarská župa) - 75 000 obyvatel
  • Velika Gorica (Záhřebská župa) - 63 000 obyvatel
  • Slavonski Brod (Brodsko-posavská župa) - 59 000 obyvatel
  • Pula (Istrijská župa)  - 57 000 obyvatel
  • Karlovac (Karlovacká župa) - 55 000 obyvatel
  • Sisak (Sisačko-moslavanská župa)  47 000 obyvatel

Další větší města jsou Dubrovnik (49 285), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

Zdroj: Státní statistický úřad, http://www.dzs.hr/

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Národní měna je kuna, která byla zavedena 30. května 1994 (na Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu bez problémů. Velmi častým a obecně přijímaným alternativním platidlem je euro. Kurz se pohybuje okolo 7,5 HRK za 1 euro. 

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři králové
  • březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • červen - Boží Tělo (pohyblivé)
  • 22. červen - Den protifašistického boje
  • 25. červen - Den státnosti
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
  • 8. říjen - Den nezávislosti
  • 1. listopad - Svátek všech svatých
  • 25. prosinec - Vánoční svátek
  • 26. prosinec - Sv.  Štěpán

Obvyklá pracovní doba

 

pondělí až pátek - pracovní 8,00 až 16,00, prodejní 9,00 až 21,00 hod.

sobota až neděle - 9 až 18, v neděli často v menších obchodech zavřeno

Základní ekonomický přehled

Růst hospodářství za rok 2016 dosáhnul průměrné úrovně cca 2,1 až 2,7 %, začátkem roku 2017 až 2,9 % a dle údajů některých analytiků a bank i přes 3 %. Růst byl  podpořen zejména oživením domácí i průmyslové poptávky, zvýšeným vývozem a v neposlední řadě přetrvávajícími nízkými cenami komodit a úspěšnou turistickou sezónou. Stále však platí, že vzhledem k zadluženosti země a pokrytí dluhové služby by Chorvatsko potřebovalo trvale udržitelný růst HDP nejméně ve výši 3,5 %. S růstem ekonomiky byl spojen i mírný pokles nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje na úrovni okolo 14 %. V porovnání s loňským rokem tak bylo vytvořeno o 40 tisíc více pracovních míst. Nezaměstnanost dále klesala a na jaře 2017 dosáhle rekordní nízké úrovni cca 11 %, což představuje cca 190 tisíc lidí bez práce. Určité příznivé trendy se objevily i v zahraničním obchodě, je to patrné například z vyššího pokrytí dovozu vývozem v roce 2016 oproti roku 2015 o více jak 5 %. Deficit státního rozpočtu klesl z 3,4 % v 2016 na pouhých 0,8 % v prvním pololetí 2017, veřejný dluh se pohybuje okolo 84 %.

Doposud neproběhla důsledná restrukturalizace a privatizace státních podniků, ani liberalizace trhu práce, nebyla provedena zásadní reforma důchodového a zdravotního systému. Během loňského roku bývalá vláda  pouze částečně realizovala některé reformní kroky, které sama iniciovala (např. reformu daňového systému a zavedení daňě z nemovitostí. Země se zároveň potýká s deflací, jejíž výše se pohybovala na úrovni cca -0,1 %. Vláda doufá, že, země bude moci brzy opustit Proceduru EK pro nadměrný schodek státního rozpočtu i makroekonomické nerovnováhy (cca v červnu 2017).

Dle nejnovějšího žebříčku konkurenceschopnosti, který vyjadřuje úroveň produktivity jednotlivých zemí, obsadilo Chorvatsko nepříliš lichotivé 77. místo. V regionu je horší pouze Srbsko na 94. místě a BaH na 111. místě (ČR obsadila 31. místo). Mezi hlavní faktory, které mají vliv na umístění Chorvatska, je nízká účinnost státní správy, výše daňových sazeb, obtížně dostupné zdroje financování, restriktivní pracovní právo, složitost daňových předpisů, nedostatečně vzdělaná pracovní síla a korupce.

Chorvatská vláda se díky neutěšenému vývoji makroekonomických ukazatelů a váhavému reformnímu úsilí dostává pravidelně pod kritiku ze strany Evropské komise, i když je nutné i přiznat, že zejména koncem roku 2016 a začátkem 2017 vykázalo Chorvatsko překvapivě dobré hospodářské výsledky - viz dále v textu. Chorvatsko má tedy předpoklady, aby veškeré ekonomické těžkosti zvládlo a v následujících letech vytvořilo prosperující ekonomiku. Pro ČR by Chorvatsko mohlo být (a v mnoha oblastech už je) významným odběratelem technologií a zboží ve vybraných oborech jako je potravinářský a zpracovatelský průmysl, ekologické strojírenství, odpadové hospodářství, energetika, dopravní infrastruktura, zdravotnictví, strojírenské a produkce průmyslových výrobků). Český vývoz do Chorvatska v roce 2016 dosáhnul 457 mil. EUR, což je historicky nejvyšší vývoz, který má i nadále udržitelný trend. 

Seznam webových adres, na kterých je možné nalézt hospodářsko-ekonomické údaje  je uveden na poslední stránce této informace.

 

Národní program reforem zpracovaný na základě požadavku EK

Jedná se o balík více jak šedesáti opatření, která by měla být realizována především ve čtyřech oblastech. Jedná se o opatření týkající se zadlužení státu, vytvoření zdravého podnikatelského prostředí, zjednodušení a efektivnějšího fungování administrativy, justice, vzdělávacího systému a zlepšení demografického vývoje. Absolutní prioritou vlády je zlepšení úvěrového ratingu země. Přijatá opatření mají v ekonomické oblasti dva klíčové cíle, a to dosáhnout výrazného snížení veřejného dluhu a zrychlení ekonomického růstu. 

 

Fiskalizace

Nejnovější čísla o pokladním plnění státního rozpočtu Chorvatska jednoznačně potvrzují úspěšnost daňových opatření čele s fiskalizací (elektronickou evidencí tržeb), která byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Chorvatský stát tak vybral více na daních a jeho rozpočet je poprvé za osm let v primárním přebytku (ten nezahrnuje splátky dluhů, rozpočty organizací sociálního zabezpečení a místních samospráv). Pokračující trend růstu inkasa DPH v letošním roce potvrzuje, že zavedení fiskalizace bylo úspěšné, protože umožnila již dříve snížit daň z přidané hodnoty i daň z příjmů, a přesto vedla k absolutnímu růstu  inkasa.

           

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Dne 18.10.2016 představil mandatář na funkci premiéra pan Andrej Plenković složení nové chorvatské vlády. Vzhledem k politickým turbulencím je níže uvedená vláda v rekonstrukci. Aktuální údaje uvedeme jakmile budou známy. Mnisterstvo u kterého není uveden ministr, je dočasně řízeno státním tajemníkem.

 

Politická strana

funkce

Anderj Plenković             

(HDZ)          

předseda vlády

Davor Ivo Stier 

(HDZ)     

místopředseda vlády a ministr zahraničních a evropských záležitostí

Damir Krstičević     

(HDZ)   

místopředseda vlády a ministr obrany

Martina Dalić

(HDZ)

místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství, malého a středního podnikání a řemesel

 zastupuje státní tajemník

(MOST)     

místopředseda vlády a ministr veřejné správy

 zastupuje státní tajemník

(MOST)      

ministr vnitra                     

 zastupuje státní tajemník

(MOST) 

ministr spravedlnosti

Zdravko Marić                   

(HDZ)    

ministr financí

Gabriela Žalac

(HDZ)                      

ministryně regionálního rozvoje a fondů EU

Nada Murganić

(HDZ)     

ministryně demografie, rodiny, mladých a sociálních věcí

Tomislav Čorić

(HDZ)   

ministr práce a sociálního systému

Milan Kujundžić             

(HDZ)    

ministr zdravotnictví

Oleg Butković      

(HDZ)    

ministr námořnictva, dopravy a infrastruktury

zastupuje státní tajemník        

(MOST)     

ministr životního prostředí a energetiky

Gari Capelli                        

(HDZ)

ministr turismu

Goran Marić                       

(HDZ)      

ministr státního majetku    

Tomislav Tolušić                

(HDZ)     

ministr regionálního rozvoje a fondů EU                     

Bernardica Juretić                      

(HDZ)

ministryně sociální politiky a mládeže

Anton Kliman                          

(HDZ)      

ministr turismu

Tomo Medved            

(HDZ)      

ministr válečných veteránů

Nina Obuljen

(HDZ)     

ministryně kultury

Lovro Kuščević

(HDZ)

ministr územního plánování a výstavby

Pavo Barišić

(HDZ)

ministr vzdělání a vědy

Tomislav Tolušić

(HDZ)

ministr zemědělství

 Pozn: HDZ - (středopravá) chorvatská demokratická strana, MOST - nezávislé politické sdružení

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 se tento pobyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je také způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 % a muži je tedy 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle sčítání lidu v Chorvatsku rezidentně žije 4,256.889 obyvatel, tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na kmčiní 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 52 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Demografické složení:

Přirozený "přírůstek" obyvatelstva v CHorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel

Národnostní složení:

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se ve sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a Čechů, kterýchv březnu 2011 v Chorvatsku žilo 0,22 %. 

Zdroj: Státní statistický úřad, www.dzs.hr.

Náboženské složení obyvatelstva:

  • 86,28 % - katolíci
  • 4,44 % - pravoslavní
  • 1,47 % - muslimové
  • 3,81 % - bez vyznání a ateisté

Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj: Státní statistický úřad, http://www.dzs.hr/

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Název

2012

2013

2014

2015

2016 

HDP v běžných cenách (mil. euro) 

43 707

43 959

43 110

43 870

45 581 

Reálné tempo růstu HDP (%)

-2,2

-1,0

-0,4

1,6

2,9 

HDP/obyvatele (euro per capita)

10 301

10 243

10 160

10 448

10 880 

Deficit obchodní bilance (mil. euro)

-6 884

-6 587

-6 983

- 6 951

- 7 366 

Míra nezaměstnanosti (v %)

21,9

20,7

20,00

17,2

12,5 

Míra inflace (v %)

3,4

2,2

- 0,2

-0,5

0,9 

Příjmy z turistiky (mil. euro)

6 859 

7 203 

7 390 

7 501

8 000 

FDI (mil. euro)

1 145 

728 

2 281 

187

82

 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2017, str. 05

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může se chorvatská ekonomika udržet růst. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy budou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace  poskytuje široké obchodní možnosti  českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly. Důležitou kapitolou v rozvoji země je přijetí Národního programu reforem v květnu 2016 - viz text uvedený shora v kapitole "Základní chrakteristika teritoria, ekonomický přehled".

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012  

2013  

2014  

2015

2016 

Příjmy celkem (mil. HRK)

109 558

108 585

114 044

109 111

115.670 

Výdaje celkem (mil. HRK)

118 730

123 505

125 689

115 456

117 069 

Celkový přebytek/deficit (mil. HRK)

-10 000,7

-16 225

-11 625

- 6 354

- 1 399 

Deficit HDP dosáhnul v prvním pololetí 2017 hodnoty 0,8 % HDP. Udržení této výše deficitu v dalším období je však velmi diskutabilní.


Zdroj: Gospodarska  kretanja  1/2-2017, str.05

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. euro

2012

2013

2014

2015

2016 

Běžný účet

-22,3

441,4

903

2 236,2

3 344,7 

Kapitálový účet

46,7

56,2

70,3

310,6

107,4 

Finanční transakce (bez devizových rezerv)

432,9

438,5

465,0

1 906,7

3 401,3 

Devizové rezervy

45,8

1 844,3

529,9

745,3

169,4 

Zdroj: Gospodarska Kretanja 2/2017, str.57 

Zahraniční zadluženost (hlavní ukazatele), dluhová služba (mil. Euro)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Přímé investice

5 386,2

5 698,5

6 000,1

5 640

5 768 

Stát, vláda

10 938,9

12 711,9

13 548,7

16 103

18 986 

Chorvatská národní banka

351,0

421,5

395,4

1 913

2 007 

Další finanční  instituce

9 885,8

9 156,8

8 133,5

6 914

7 345 

Celkem zahraniční dluh (vč. neuvedených ukazatelů)

45 312,7

45 920,4

46 504,0

42 212

39 001 

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2017, str. 5, 57

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor, je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska Narodna Banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br. 6/2001 (www.hnb.hr).

V posledních letech docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele. V posledních čtyřech letech je situace stabilizovaná. Na konci roku 2013 působilo v zemi 29 bank.

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank. 

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) – http://www.hnb.hr/. Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

 

Pozn: V bankovním sektoru je v prvním pololetí 2017 živo. Maďarská OTP Banka prostřednictvím své pobočky OTP Hrvatska koupila 100 % balík akcií Splitské banky od francouzské Sociate Generale.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Hospodářské změny v Chorvatsku si vyžádaly reformu daňové soustavy podle vzoru západoevropských zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Nový daňový systém sjednotil postavení všech daňových poplatníků, tj. domácích i zahraničních fyzických a právnických osob. Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ, a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).

 

Aktuální vývoj: Chorvatský parlament schválil prvního ledna 2017 balíček patnácti   daňových zákonů, které tvoří daňovou reformu. Cílem reformy je zjednodušení daňové soustavy a snížení daňové zátěže fyzických osob. podnikatelů a firen. Také má přinést větší konkurenceschopnost chorvatské ekonomiky. Zřsjmý je odklon od zdaňování příjmů ke zdaňování spotřeby. V oblasti daně z příjmu obyvatelstva daňová reforma redukuje počet daňových pásem ze tří (12 %, 25 %. 40 %) na dvě 24 %, 36 %., přičemž byla výrazně zvýšena hranice pro přechod do vyššího daňového pásma. Schváleno bylo zavedení nezdanitelného minima pro zaměstnance a progresivně i na děti. Daň za zisku firem je snížena z 20 % na 12 % u řemeslníků a malých firem s obratem do 3 milionů HRK (cca 10 mil. CZK) a na 18 % u všech ostatních. Největší kontroverze vyvolalo zařazení pohostinských služeb do základní sazby DPH ve výši 25 % z dosavadní snížené sazby 13%. Zdraží tak jídla a nápoje podávaná v restauracích, kavárných, cukrárnách apod. Naopak nižší sazba DPH 13 % se nyní uplatňuje na platby za dodávky elektrické energie. vláda tvrdí, že daňová reforma by jako celek ve svém důsledku měla přinést většině zaměstnanců vyšší mzdy a podnikatelům nižší daňoví zatížení. Informace k nové daňové soustavě naleznete na www.porezna-uprava.hr

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici opět na webové stránce: http://www.porezna-uprava.hr/ a dále klik na záložku "porezni sustav". V kategorizaci daní dochází ke změnám, doporučujeme prostudovat shora uvedené webové stránky, popřípadě se obrátit na ekonomický úsek ZÚ (www.mzv.cz/zagreb).

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

  • daň ze zisku
  • daň z přidané hodnoty (25 % snížená sazba 13%)
  • zvláštní daně a spotřební daně 

Župní daně

  • dědická a darovací daň
  • daň na cestovní motorová vozidla
  • daň z automatů a výherních her
  • daň na plavební objekty

Společné daně

  • daň z převodu nemovitostí
  • daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

  • tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
  • daň ze spotřeby
  • daň z rekreační nemovitosti
  • daň na firmu nebo název
  • daň z využití veřejných prostor

Daně z loterijních a ostatních výherních her

Daň z příjmu

Daň ze zisku

Plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb. Změny uvedeny v úvodu této kapitoly - aktuální vývoj 

 

Daň z přidané hodnoty - DPH (chorvatsky PDV)

Od začátku 2013 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb a výjímkou 5 % DPH na mléko, chléb, léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a pár dalších položek.  13% DPH se uplatňuje u časopisů, jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené) a zejména turistických služeb.  1.1.2017 jídla a nápoje v restauracích převedeny zpět do 25 % základní sazby. Viz text v úvodu této kapitoly - aktuání vývoj.

 

Daň z nemovitostí

 

Spotřební daně

Jsou uvaleny např. na následující položky:

  • kávu
  • naftové deriváty
  • tabákové výrobky
  • pivo
  • alkohol
  • osobní automobily
  • luxusní výrobky
  • na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: