Dánsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V roce 2016 zaznamenalo Dánsko nepatrný pokles zahraničního obchodu. Celkový obrat je v porovnání s předchozím rokem nižší o 0,3 %, přičemž vývoz klesnul o 0,4 % a dovoz o 0,1 %. Z hlediska objemových ukazatelů jsou ale výsledky za rok 2016 již výrazně vyšší než v roce 2009, kdy v důsledku globální hospodářské krize nastal propad dánského zahraničního obchodu.

Saldo obchodní bilance je v Dánsku aktivní od roku 1987. Přebytek vykazoval stabilně stoupající trend až do roku 1993, kdy bylo dosaženo rekordního kladného salda 42 mld. DKK. Tato vysoká úroveň byla opět překročena až v roce 2000, a poté ve všech následujících letech až do roku 2005. Pak již dochází k postupnému poklesu a zásadní změna nastala až v roce 2009, kdy bylo dosaženo při nižším celkovém obratu mimořádně vysokého přebytku 64,9 mld. DKK. Další vývoj viz níže.

Celková struktura obchodní bilance je patrná z následující tabulky (v mld. DKK).

Vývoj obchodní bilance Dánska za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

Dánský vývoz       

614,5

620,3

617,9

636,4

633,7

Dánský dovoz

528,7

545,9

555,9

573,8

572,9

Obchodní bilance 

+85,8

+74,4

+62,0

+62,6

+60,8

Obchodní obrat

1 143,2

1 166,2

1 173,8

1 210,2

1 206,6

Největší podíl na kladném saldu dánské obchodní bilance v roce 2016 měl obchod mimo EU. Výrazný rozdíl byl dosažen např. s USA či Norskem. Ze zemí EU vykazuje Dánsko kladné výsledky např. s Velkou Británií, Švédskem, Francií.

Naopak zápornou bilanci vykazuje Dánsko s Čínou, Německem či Nizozemskem.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší význam pro dánský zahraniční obchod má obchod se zeměmi EU, na které připadalo v roce 2016 celkem 60,7 % ve vývozu a 71,6 % v dovozu.

Největšími odběrateli dánského zboží byly sousední země z EU – SRN a Švédsko, jejichž podíl na dánském exportu činil cca 28 %. Dalšími významnými teritorii odbytu dánského zboží jsou (sestupně dle podílu na vývozu) USA, Norsko, Nizozemsko, Francie, Čína, Finsko a Polsko. Také v dovozu je složení nejvýznamnějších obchodních partnerů prakticky stejné.

Význam ČR se z hlediska objemů postupně zvyšuje. Konkrétně z pohledu celkového dánského ZO je ČR nyní na 13. místě v dovozu a na 19. místě ve vývozu.

Tabulka v mil. DKK

Teritoriální struktura ZO Dánska - vývoz

 

Celkem 2016  vývoz

633 717,9

1

SRN

100 399,0

2

Švédsko

75 874,5

3

USA

52 403,0

4

Norsko

40 299,2

5

Velká Británie

40 545,0

6

Nizozemsko

30 846,4

7

Čína

28 378,1

8

Francie

21 491,0

9

Polsko

18 356,5

10

Itálie

16 954,2

 

Teritoriální struktura ZO Dánska - dovoz

 

Celkem 2016 dovoz  

572 918,4 

1

SRN

122 857,2

2

Švédsko

70 342,0

3

Nizozemsko

46 044,5

4

Čína

43 706,6

5

Norsko

23 888,1

6

Velká Británie

24 207,5

7

Itálie

21 029,2

8

Polsko

22 091,9

9

Francie

18 173,1

10

USA

17 185,6

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V dánském zahraničním obchodě převládají průmyslové výrobky (cca 75 % celkového objemu).

Z jednotlivých exportních artiklů je možno jmenovat inzulín, přístroje pro neslyšící a nedoslýchavé, čerpadla, kontrolní a měřicí přístroje a čidla, mobilní telefony, zemní plyn, výrobky z vepřového, hovězího a drůbežího masa, nábytek a značkovou módu (výroba probíhá většinou v zahraničí, Dánsko dodává vlastní design). Dánsko je také jedním z nejvýznamnějších světových vývozců větrných elektráren.

V dovozu hrají kromě silničních vozidel, která se v zemi nevyrábí, velkou roli suroviny a primární výrobky jako železo, ocel, dřevo, papír, buničina. Komoditou dováženou ve velkých objemech jsou zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie, výpočetní technika a strojírenské výrobky.

TOP 10 – deset dlouhodobě největších dovozních artiklů

  • Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály
  • Silniční vozidla
  • Různé průmyslové zboží
  • Elektrické stroje a přístroje
  • Oděvní a módní doplňky
  • Výrobky obecného strojírenství
  • Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky
  • Telekomunikační zařízení a přístroje pro záznam zvuku
  • Kancelářské stroje vč. výp. techniky
  • Výrobky z kovů

TOP10 – deset dlouhodobě největších vývozních artiklů

  • Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky
  • Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály
  • Výrobky obecného strojírenství
  • Maso a masné výrobky
  • Různé průmyslové výrobky
  • Zařízení na výrobu elektrické energie
  • Oděvní a módní doplňky
  • Elektrické stroje a přístroje
  • Stroje a zařízení pro speciální použití
  • Výrobky z kovů

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Dánsku existuje pouze jeden „volný“ přístav v Kodani. Koncesi k provozování tohoto volného přístavu má Copenhagen Free Port and Stevedoring Company, která je stoprocentně vlastněna Copenhagen Port Authority. Zázemí volného přístavu slouží pro dovoz, vývoz, tranzitní obchod a je zde i několik výrobních společností. Nové výrobní jednotky zde lze zřídit pouze se souhlasem celních orgánů, souhlas se uděluje pouze při existenci speciálních důvodů pro umístění výroby v přístavu. Určité menší operace, jako např. úprava dovezených automobilů k dalšímu prodeji, se nepovažují za výrobní činnost. Zřizování velkoskladů a distribučních centrál v přístavu je vítáno. Dánští přepravci provozují v Dánsku okolo 60 celních skladů ve svých prostorách.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle analýzy toků přímých investic provedené Dánskou národní bankou investovali v roce 2015 (poslední dostupný údaj při zpracování STI) dánští podnikatelé v zahraničí výrazně více, než kolik činily zahraniční investice do Dánska.

Stav celkových zahraničních investic do Dánska

 

Vlastní kapitál

Obchodní kredity

Vnitropodniková zadluženost

Ostatní

Total

2012

476,5

11,6

65,9

2,4

556,3 mld. DKK

2013

478,0

6,1

26,5

0,9

511,4 mld. DKK

2014

569,9

1,4

86,5

-2,5

655,3 mld. DKK

2015

603,8

5,5

78,4

-3,8

683,9 mld. DKK

Obecně platí, že cílovými obory pro investice ze zahraničí jsou typicky dánské finanční služby a průmysl. Největšími investory jsou Švédsko, Lucembursko, Nizozemsko, USA, Velká Británie. Pro země střední a východní Evropy se Dánsko dosud cílem investic nestalo.

Stav celkových dánských investic do zahraničí

 

Vlastní kapitál

Obchodní kredity

Vnitropodniková zadluženost

Ostatní

Total

2012

860,5

91,2

312,7

5,3

1269,7 mld. DKK

2013

893,0

100,4

292,5

6,4

1292,2 mld. DKK

2014

932,8

97,8

304,6

6,1

1341,3 mld. DKK

2015

1004,0

103,5

297,1

7,6

1412,2 mld. DKK

Dánské investice do zahraničí se tradičně koncentrují především na průmysl, finančnictví a obchod a dopravu. Z hlediska teritoriálního se dánští investoři koncentrují primárně na Švédsko, USA, Velkou Británii, Německo a Norsko. V tomto srovnání jsou investice do zemí SVE velmi nízké.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Atraktivita země

Výhodná geografická poloha a kvalifikovaná pracovní síla činí z Dánska zajímavou zemi pro zahraniční investice. Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitiveness Report 2016-2017), je Dánsko na 6. místě ze zemí Evropské unie (po DE, NL, FI, SE a UK) a v celosvětovém srovnání na 12. místě.  Velký podíl na tomto umístění má vysoká úroveň integrace informačních technologií a kvalita finančních služeb. Dalšími pozitivními faktory jsou relativně nízká inflace, vysoká produktivita práce a přijatelné provozní náklady (nájemné, telekomunikační poplatky).

Vysoce hodnotí Dánsko ve své zprávě "Doing Business 2017" i Světová banka. Ze 185 hodnocených zemí je na základě tzv. „Easy of Doing Business Index" uváděna tato severská země na 1. místě z evropských zemí, a celosvětově na 3. místě. Z dalších zemí EU se mezi nejlepší zařadily i severské země Finsko a Švédsko.

Zásadní je i hodnocení z hlediska korupce, tzv. "Corruption Perception Index 2016", kde na základě analýzy ve 175 zemích bylo Dánsko vyhodnoceno na 1. místě společně s Novým Zélandem, před Finskem a Švédskem.

Informační podpora

Ministerstvo zahraničních věcí Dánska pod hlavičkou Dánské exportní rady garantuje nejen programy na podporu exportu, ale spravuje také speciální program "Invest in Denmark", jehož součástí je podávání aktuálních informací o investičním prostředí v Dánsku, a to zejména v těchto oblastech:

  • Obchodní náklady
  • Distribuce & Logistika
  • Kvalifikovanost pracovní síly & Vzdělání
  • Dánská ekonomika
  • Náklady na pracovní sílu & Produktivita
  • Zdanění
  • Pobídky

Styčným informačním místem o tomto programu jsou dánská diplomatická zastoupení ve světě. Samostatné kanceláře pracují v New Yorku, Torontu, Silicon Valley, Paříži, Londýně, Mnichově, Istanbulu, Pekingu, Šanghaji, Singapuru, Tokiu, Soulu a Bangalore.

Legislativa

Dánské zákonodárství je vůči zahraničním investorům velmi liberální, a to zejména od druhé poloviny 80. let, v souvislosti s celkovou liberalizací pohybu světového kapitálu. V Dánsku neexistuje zákon, který by zásadně bránil zahraničním společnostem investovat. S nečleny OECD a EU je v zásadě jednáno jako se členy těchto organizací a rovný přístup je ze zákona uplatňován také na dánské a zahraniční (nebo ze zahraničí kontrolované) společnosti.

Určitá vlastnická omezení platí pouze pro následující oblasti:

  • hledání ropných nalezišť
  • výroba zbraní (cizinci mohou mít nejvýše 40 % majetku a 20 % hlasovacích práv)
  • cizinci nebo cizí letecké společnosti nemohou přímo vlastnit nebo vykonávat kontrolu nad letadly registrovanými v Dánsku
  • lodě registrované v Dánském mezinárodním rejstříku lodí (dánský podnik nebo fyzická osoba musí vlastnit podstatný podíl a vykonávat dostatečnou kontrolu nad takovou lodí)
  • za účelem provozování právních služeb je vyžadována zkouška nebo praxe v místním právu; ředitel makléřské firmy musí mít minimálně tříletou praxi v obchodování s cennými papíry.

V rámci nabývání nemovitostí a pozemků ze strany cizinců platí speciální předpisy pro nákup "prázdninových a víkendových" nemovitostí. Příslušnou žádost posuzuje Ministerstvo spravedlnosti pouze na základě "přímých rodinných důvodů" nebo "velmi silného vztahu" žadatele k Dánsku.

Pobídky, programy

Dánská vláda poskytuje pobídky, jejichž obecným účelem je stimulovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Byla též přijata opatření, která mají usnadnit inovativním společnostem přístup ke kapitálu. Hlavními nástroji jsou granty, půjčky a státní služby poskytované soukromým společnostem v Dánsku v těchto oblastech:

  • Výzkum & vývoj
  • Kvalita a kompetence
  • Export, internacionalizace & přeshraniční joint ventures
  • Regionální rozvoj

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: