Přímou souvislost s dlouhodobým důrazem Dánska na snižování objemu emisí CO₂ má rostoucí zájem o pořizování elektromobilů na úkor automobilů se spalovacími motory i hybridních automobilů. Počty prodaných elektromobilů meziročně rostou (v roce 2024 přesáhl prodej elektromobilů 50% nákupů nových vozů), na čemž má podíl nejen individuální poptávka občanů, ale též korporátní sféra či úřady státní správy a místní samosprávy. 

V návaznosti na prudce se zvyšující zájem o elektromobily tak logicky roste i poptávka po dobíjecích stanicích, jejichž síť se v Dánsku sice stále rozšiřuje (ke konci roku 2025 by měla dosáhnout 20.000 veřejných stanic), ale stále ještě nepokrývá předpokládané budoucí kapacitní potřeby. Dánsko si je tohoto deficitu plně vědomo a nutnost jeho řešení zohledňuje jednak v národním Infrastrukturním plánu pro období do roku 2035, ale též v plánech rozvoje infrastruktury jednotlivých regionů a místních samospráv. Dánsko bude pokračovat v dynamickém rozvoji sítě dobíjecích stanic, a to jak rychlodobíjecích stanic na hlavních silničních a dálničních tazích, tak stanic s nižší rychlostí dobíjení pro zastavěné oblasti. 

Rozvoj elektromobility a s ní související podpůrné infrastruktury v Dánsku vytvářejí významnou příležitost nejen pro výrobce elektromobilů, kteří jsou na dánském trhu již etablováni, ale především pro výrobce v oblasti Smart Cities a pro jejich kreativní řešení, jež umožňují mimo jiné rozšíření existující infrastruktury o dodatečné funkce (například dobíječky integrované ve sloupech veřejného osvětlení a podobně).

Dánsko je jedním z evropských i světových lídrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Trend zrychlování přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům s jednoznačným cílem snižovat emise CO₂ a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality je stále více akcentován. 

Přestože je Dánsko současně i předním výrobcem komponent pro větrné elektrárny, jeho domácí výrobní kapacity v žádném případě nepokryjí rostoucí poptávku po bezemisních technologiích obecně. Dánsko se přitom více soustředí na diverzifikaci dodávek ve prospěch evropských producentů a tím i na snižování přetrvávající riskantní závislosti na třetích zemích. 

Výrazně vyšší důraz bude bezesporu kladen také na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie produkované solárními a větrnými farmami, přičemž ani zde domácí produkce nedokáže uspokojit rostoucí poptávku, což i nadále představuje příležitost pro výrobce a exportéry komponent či kompletních technologických celků pro oblast ukládání elektrické energie. 

Dánsko bude mimoto poptávat technologie a kapacity, jež umožní využití přebytkové energie z větrných farem (v období se silně větrným počasím) k bezemisní „zelené“ produkci vodíku (Power-to-X) a bioethanolu, jakožto dalších čistých zdrojů energie.

V této oblasti je navíc značný prostor pro originální inovativní řešení a nové technologie, jež z povahy věci často díky obrovskému kreativnímu potenciálu přinášejí začínající firmy – start-upy. Navíc, jak již prokázala zkušenost, taková řešení se těší pozornosti dánských investorů, což vytváří příhodné prostředí pro zavedení inovací do praxe.

Podobně jako ostatní odvětví dánské ekonomiky také zemědělský a potravinářský sektor usilují o postupné snižování emisí skleníkových plynů. Dánské zemědělství usilovně hledá efektivní a udržitelná řešení především pro snižování emisí metanu v zemědělské produkci (změnou skladby krmiv), ale též pro zachycování a další zpracování neodbouratelných emisí.

Dánsko má eminentní zájem na získání a aplikaci dalších technologií, jež by umožnily takto zachycený plyn použít jako zdroj biopaliv, která by mohla být zpětně využívána v sektoru zemědělství. Vedle toho rozvíjí technologie umožňující přeměnu metanu – ať už se jedná o vedlejší a nevyužitý produkt při těžbě ropy, či o metan vzniklý v zemědělské výrobě – v bílkoviny, jimiž hodlá ve stále větší míře nahrazovat z pohledu ekologie a ochrany klimatu problematickou sóju. V tomto ohledu se jako perspektivní jeví také technologie pro získávání bílkovin rafinací trav, jež se tak má stát další alternativou k nadužívané sóji. 

Dánský trh zemědělských strojů patří v poměru k velikosti země k největším v Evropě a pro české výrobce se, vedle trvající obchodní příležitosti v dodávkách zemědělské techniky (traktory, secí stroje, pluhy, návěsy) a náhradních dílů na již dodané zemědělské stroje, nabízí zajímavá příležitost v podobě systémů satelitní navigace zemědělských strojů. Právě s využitím satelitní navigace a dalších progresivních systémů, jako jsou například drony, chce dánské zemědělství jednak omezit svou uhlíkovou stopu (cestou úspory paliv), a jednak i minimalizovat objem použitých hnojiv a pesticidů díky jejich efektivnější aplikaci.

Ve zřejmé souvislosti se zhoršeným bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a ve spojitosti s rostoucím geopolitickým významem Arktidy hodlá Dánsko v nadcházejících letech zásadně přezbrojit a dovyzbrojit armádu. Letos v únoru dánská premiérka oznámila, že na reálnou hrozbu napadení zemí v oblasti Baltského moře Ruskem reaguje vláda zřízením tzv. Akceleračního fondu pro roky 2025 a 2026, jehož cílem je rychlými nákupy potřebné vojenské techniky zvýšit obranné schopnosti dánské armády. Rozpočet fondu je cca 170 mld. Kč. Za dovyzbrojení armáda odpovídá agentura pro nákup vojenské techniky a logistiku (Danish Defence Acquisition and Logistics Organisation, DALO). Každoročně v srpnu pořádané DALO Industry Days jsou proto zásadní příležitostí, kde najít dánské partnery pro spolupráci (u většiny armádních zakázek bude dánská vláda požadovat zapojení dánského průmyslu). 

S cílem posílit své schopnosti pro sledování pohybu plovoucích a vzdušných objektů v oblasti Arktidy, která se vlivem tání ledového příkrovu v důsledku klimatických změn stává nejen významnou námořní trasou, ale též předmětem geopolitického zájmu světových mocností, Dánsko nejen zvýší svou vojenskou přítomnost v regionu, ale též hodlá ve větší míře využívat bezpilotní vzdušné prostředky. Tyto by měly být postupně dislokovány v autonomním Grónsku. 

V uvedené souvislosti se tak jako perspektivní z hlediska možnosti exportu jeví segment radarových technologií, ať už aktivních, či pasivních, a bezpilotních vzdušných prostředků (dronů), schopných nést zařízení k monitorování situace ve vzduchu i na moři s využitím k tomu potřebných technologií.

S ohledem na skutečnost, že probíhající zelená tranzice se dotkne také sektoru obrany, jenž už nyní hledá řešení, díky nimž by mohl snížit emise skleníkových plynů, považujeme za perspektivní také technologie využitelné právě v ozbrojených silách, jako například alternativy k palivům z fosilních zdrojů, kapacity k ukládání elektrické energie a podobně.

Dánsko má silnou vědeckou základnu se silnými historickými kořeny. Atraktivní výzkumné systémy, lidské zdroje a prostředí přátelské k inovacím vynikají jako silné stránky Dánska podle Evropské komise pro hodnocení evropských inovac. Podle údajů OECD patří Dánsko mezi 10 předních zemí OECD, pokud jde o roční výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP (s přibližně 3 % v posledních letech). DK je vysoce digitalizovaná společnost s přístupem k internetu u 97 % domácností.

V Dánsku panuje politická shoda na pokračování silného zaměření na vědu, přičemž se Dánsko soustředí na oblasti s vysokou přidanou hodnotou a na výzkum a vývoj technologií, jež mohou podpořit rychlejší přechod ekonomiky na bezuhlíkovou, zejména v technologicky nejsložitějších odvětvích (například emise v zemědělství). Dánská věda, výzkum a inovace podporuje rozvoj technologií v oblasti energetiky z obnovitelných zdrojů a jejich využití k produkci bezuhlíkových paliv (vodík – Power-To-X), snižování uhlíkové stopy, a zachycování a ukládání uhlíku. Zastřešujícím projektem v této oblasti je tzv. State of Green.

Celkový rozpočet na výzkum na rok 2024 přesáhl 45 mld. DKK. Největší podíl veřejných prostředků přímo získávají univerzity, druhý největší podíl tvoří výzkumné rady, u nichž je veřejné financování základního výzkumu zajištěno především prostřednictvím Dánského nezávislého výzkumného fondu (IRFD) a Dánské národní výzkumné nadace (DNRF). Dánsko má regionální kanceláře, které výzkumným pracovníkům pomáhají při žádostech o granty EU. 

Na posílení dánských inovací ve spolupráci se společnostmi a institucemi po celém světě spolupracují tzv. Obchodní rady (Trade Council) v gesci ministerstva zahraničních věcí s ministerstvem vyššího školství a vědy.

Dánsko je spolu se Švédskem hostitelem jednoho z největších projektů vědecké infrastruktury, který se dnes v Evropě buduje – Evropského zdroje štěpení (European Spallation Source – ESS), jenž byl navržen pro generování neutronových paprsků pro vědu. Výpočetní středisko je umístěno v Institutu Nielse Bohra na Kodaňské univerzitě.