Dánsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Kodaň
Počet obyvatel 5,8 mil.
Jazyk dánština
Náboženství luteránské
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu Její Veličenstvo královna Markéta II.
Hlava vlády Mette Frederiksen
Název měny Dánská koruna (DKK)
Cestování
Časový posun není
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Radek Pech
Ekonomický úsek Oto Weniger
Konzulární úsek Mgr. Kateřina Guryčová Láníčková
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 373,7
Hospodářský růst (%) 2,9
Inflace (%) 1,8
Nezaměstnanost (%) 3,7

Dánské království, nejjižnější z e mě Skandinávie, tvořená Jutským
poloostrovem a více než čtyřmi stovkami ostrovů a autonomními
Grónskem a Faerskými ostrovy, je stabilní konstituční monarchií s
hluboce zakořeněným demokratickým systémem a se silným
luteránským komunitním duchem, promítajícím se i do filozofie
národního blahobytu. Jakkoliv formálně stojí v čele země královna,
výkonná moc je v rukou volené vlády a moc zákonodárnou zajišťuje
jednokomorový parlament (Folketinget). Nezastupitelnou roli mají
samosprávní celky (Komuny), jež mají ve své gesci např. zdravotní
péči či místní rozvoj.
Dánsko je pevně ukotveno v euroatlantických strukturách, jež pro něj
představují páteř regionální bezpečnosti a stability. Je zakládajícím
členem Severoatlantické aliance a od roku 1973 také členem Evropské
unie, byť s vyjednanými výjimkami z aplikace komunitního práva EU.
Dánsko se může pyšnit silnou a výkonnou ekonomikou, jež těží z
otevřenosti k inovativním řešením. V nich Dánsko nezřídka udává
evropský i světový trend. Přestože zahraniční obchod z více než
poloviny probíhá se zeměmi EU, Dánsko jako významný exportér
potravinářských a zemědělských produktů pokrývá celosvětový trh.
Dánsko je také významným zahraničním investorem. Ekonomická
krize, způsobená pandemií koronaviru, dánskou ekonomiku
poznamenala, ovšem z dostupných statistických dat i prognóz vyplývá,
že restart ekonomiky byl úspěšný a její křivka se vrátila do fáze
postupného růstu.
Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V
obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní . Jednání s
potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak
zásadně neliší.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Dánsko (350.59 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Dánsko (MZV) (58.99 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

  • česky: Dánské království
  • dánsky: Kongeriget Danmark
  • anglicky: Kingdom of Denmark

Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samotného Dánska i dvě autonomní území – Grónsko a
Faerské ostrovy. Dánsko je konstituční monarchií s jednokomorovým parlamentem (Folketinget) voleným na 4 roky.
Hlavou státu je Její Veličenstvo královna Markéta II.

Dánský negativní parlamentarismus je ozvláštněn faktem, že se u moci nestřídají jednotlivé strany (či ad hoc koalice), ale dva
stranicko-politické bloky: červený (levice) a modrý (pravice). Průzkumy veřejného mínění i výsledky voleb se proto vedou vždy na bázi
těchto bloků. Výsledkem toho jsou často menšinové vlády (nyní ve vládě pouze vedoucí strana červeného bloku) s rámcovou
parlamentní oporou v ostatních stranách příslušného (aktuálně červeného bloku).

Současná sociálně demokratická vláda premiérky Mette Frederiksen se také neopírá o klasický vládní program, ale o společné
povolební prohlášení (tzv. Porozumění) čtyř stran červeného bloku. Vláda také po volbách nepředstupuje před parlament s žádostí o
vyslovení důvěry. V praxi dánského konsensuálního parlamentarismu však vláda vždy hledá v parlamentu většinu napříč politickým
spektrem, kterou také velmi často nachází. Do sněmovny pak téměř vždy přicházejí zákony s již předjednanou většinou.

Složení vlády:

  • Předsedkyně vlády Mette FREDERIKSEN
  • Ministr financí Nicolai WAMMEN
  • Ministr zahraničních věcí Jeppe KOFOD
  • Ministr spravedlnosti Mattias TESFAYE
  • Ministryně pro sociální záležitosti a seniory Astrid KRAG
  • Ministr pro daňové záležitosti Jeppe Bruus CHRISTENSEN
  • Ministr pro klima, energetiku a zdroje Dan JØRGENSEN
  • Ministr pro potraviny a rybolov Rasmus PREHN
  • Ministr zdravotnictví a péče o seniory Magnus HEUNICKE
  • Ministryně dopravy a pro rovná práva Trine BRAMSEN
  • Ministr pro rozvojovou a severskou spolupráci Flemming MØLLER MORTENSEN
  • Ministryně pro děti a školství Pernille ROSENKRANTZ-THEIL
  • Ministr obrany Morten BØDSKOV
  • Ministr pro vzdělávání a vědu Jesper PETERSEN
  • Ministr obchodu Simon KOLLERUP
  • Ministr pro imigraci a integraci Kaare DYBVAD BEK
  • Ministr pro zaměstnanost Peter HUMMELGAARD
  • Ministr pro záležitosti vnitra a bydlení Christian MADSEN
  • Ministryně životního prostředí Lea WERMELIN
  • Ministryně kultury a církevních záležitostí Ane HALSBOE-JØRGENSEN

Současná jednobarevná sociálnědemokratická vláda se opírá o pohodlnou a stabilní parlamentní většinu červeného bloku (podpora
samotné Sociální demokracie se pohybuje kolem 30%). Existuje tak předpoklad, že vláda bez problémů dokončí svůj mandát.

1.2. Zahraniční politika země

Dánská zahraniční politika vychází z členství země v euroatlantických strukturách a z úzké spolupráce severských zemí. Dánsko je
zakládajícím členem Severoatlantické aliance, členskou zemí Arktické rady (díky Grónsku a Faerským ostrovům) a od roku 1973 je
členským státem Evropské unie, byť s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská
dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě). Jako člen NATO a EU je aktivním přispěvatelem do zahraničních stabilizačních
operací a výcvikových misí. Na základě referenda opustilo Dánsko k 1. červenci 2022 dosavadní výjimku z primárního práva EU v oblasti obrany a bezpečnosti.

Dánsko udržuje konstruktivní vztahy se všemi evropskými zeměmi, jeho soužití se sousedními státy (pozemní hranici má pouze s
Německem, hranice s ostatními sousedy probíhá Baltským, resp. Severním mořem) nejsou zatíženy žádným výrazně negativním
historickým či aktuálním sporem. Dánská zahraniční politika se do značné míry vyznačuje pragmatičností a orientací na ekonomický
profit, Dánsko je ovšem také hlasitým zastáncem demokratických hodnot, lidských práv a svobod a v tomto směru také aktivně
vystupuje jak na půdě Organizace spojených národů, tak v dalších relevantních organizacích a jejich orgánech.

Dánsko (Kodaň) je sídlem evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské agentury pro životní prostředí
(EEA) a dalších organizací.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

  • Vlastní Dánsko: 5 873 420
  • Faerské ostrovy: 53 500
  • Grónsko: 58 500

Hustota zalidnění ve vlastním Dánsku dosahuje 135,2 obyvatel/km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 63,6 % a průměrný
roční přírůstek obyvatelstva je 0,2 %.

Struktura podle pohlaví:

  • 49,8 % muži
  • 50,2 % ženy

Věková struktura:

  • 0–19 let: 22,4 %
  • 20–59 let: 52,1 %
  • 60+ let: 25,5 %

Dánové tvoří 86,3 % obyvatelstva, na jihu Jutského poloostrova žije německá menšina (asi 20 tis. osob); dalších 13,7 % tvoří imigranti
a jejich potomci, z nichž 54 % pochází z Evropy (Turecka, Polska a zemí bývalé Jugoslávie), 33 % z Asie (Irák, Pákistán, Írán,
Libanon, Sýrie, Jordánsko) a 9 % z Afriky (Somálsko, Etiopie, Maroko). Oficiální statistické údaje o zastoupení jednotlivých
národnostních menšin neexistují.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Dánská ekonomika patří mezi celosvětově nejsilnější a nejefektivnější. Dánsko má vysoké daně, štědrou sociální síť a pružný trh práce.
Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb , školství a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou
konkurenceschopnost. Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se ekonomický růst Dánska v posledních dvou letech vlivem
ekonomického dopadu koronakrize na čas zpomalil, ekonomika se však po znovuotevření po koronakrizi vrací poměrně rychle k
normálu. Mezi hlavní pozitivní faktory dlouhodobě ovlivňující růstový trend patří vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi
nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené
podmínky na trhu práce. HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký a výrazně převyšuje
průměr v EU. Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 %
HDP pro rozpočtový deficit. V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními
příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu. Míra inflace v Dánsku se dlouhodobě pohybuje ve zdravém
pásmu. Úroveň nezaměstnanosti v Dánsku je jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Dánská ekonomika je malá, otevřená a tržně provázaná s dalšími zeměmi, především v rámci EU (Německo, Švédsko) a Evropy
(Norsko, Velká Británie). V celosvětovém měřítku pak mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří USA a Japonsko. Pevným a
tradičním základem ekonomiky je silný agrární sektor (produkce dánského zemědělství trojnásobně převyšuje domácí poptávku), jež
je také jedním z hlavních zdrojů deviz a významným domácím zaměstnavatelem. Silnou pozici má také zpracovatelský průmysl, a to
zj. ve vztahu k potravinářské výrobě (mléčné produkty, vepřové maso, pivo, cukr), v oblasti produkce farmakologických výrobků
(Inzulin), v chemickém průmyslu dominuje produkce paliv a plastů a v oblasti strojního inženýrství pak výroba čerpadel,
zemědělských strojů, chladících zařízení či telekomunikačních zařízení. V oblasti spotřebního průmyslu hrají prim oděvy, nábytek a
hračky (LEGO). Významná je i pozice energetického sektoru (těžba ropy a plynu, výroba energie z obnovitelných zdrojů). Na růstu
dánského HDP se nemalou měrou podílí také finanční sektor (Danske Bank, Nordea) a v neposlední řadě také sektor dopravy, zj.
námořní (Maersk).

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 2,4 -4 2,9 2,7 2,8
HDP/obyv. (USD/PPP) 62 042,20 60 760,10 64 290,00 68 540,00 71 980,0
Inflace (%) 0,8 0,4 1,8 2 1
Nezaměstnanost (%) 3,7 4,6 3,7 7,3 7,1
Export zboží (mld. USD) 110 104,4 144,6 156,2 162,4
Import zboží (mld. USD) 97,2 90,5 130,4 139,5 154
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 18,2 18,7 24,9 28,3 20,2
Průmyslová produkce (% změna) 3 -5,2 5,7 3 2,3
Populace (mil.) 5,8 5,8 5,8 5,8 5,9
Konkurenceschopnost VIII.63 II.63 III.64 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -0,1
Veřejný dluh (% HDP) 39,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) 30,8
Daně 2022
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Dánská ekonomika byla podobně jako hospodářství ostatních zemí
Evropské unie citelně
zasažena ekonomickou krizí, pramenící z restriktivních opatření v
ekonomice i společnosti v rámci boje proti koronavirové pandemii.
Nicméně, již dostupné údaje za rok 2021 zřetelně ukazují, že se dánská
ekonomika z dopadu krize úspěšně zotavila, když na konci roku dosáhla růstu 3,5 %. Plnému uvolnění veškerých koronavirových opatření se pozitivně promítlo do oživení v oblasti služeb a ve spotřebě domácností.

Fiskální šok spojený s celosvětovou koronakrizí se na dánské
ekonomice podepsal méně, než tomu bylo v případě většiny ostatních
zemí EU. Úroveň veřejného dluhu by na konci roku 2022  neměla
přesáhnout 40 % hrubého domácího produktu. Saldo státního
rozpočtu by mohlo činit -1,5 % HDP a bilance běžného účtu by se měla udržet v černých číslech a dosáhnout výše 27,5 mld. USD.
Koronakrize neměla výraznější dopad na platební bilanci (15,2 mld. DKK v dubnu 2021) a nepromítla se do výše devizových rezerv
(441 mld. DKK v dubnu 2021) či do zvyšování zahraniční zadluženosti Dánska (necelých 40 mld. DKK na konci roku 2021).

2.3. Bankovní systém

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský
HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které
představují cca 31 % celkové bilance.

Dánská národní banka určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II, přičemž pro Dánsko je
stanoveno užší fluktuační pásmo ± 2,25 %) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu. V Dánsku dle posledních
zveřejněných údajů působí celkem 110 finančních institucí komerčního či spořitelního typu, z nichž 81 je domácích a 29 jsou pobočky
zahraničních domů (poslední dostupný údaj k roku 2016), které obhospodařují přes 2 000 bankovních poboček.

Podle velikosti provozního kapitálu jsou finanční instituce v Dánsku rozděleny do 6 skupin, přičemž do první skupiny s kapitálem nad
65 mld. DKK patří:

  • Nordea Bank Danmark A/S, součást největší finanční skupiny v severských zemích (ústředí skupiny sídlí v Helsinkách),
  • Danske Bank A/S, dánská nadnárodní bankovní a finanční korporace, největší bankovní dům v Dánsku a současně významná
    retailová banka v severoevropském regionu,
  • Jyske Bank A/S, třetí největší dánská banka z hlediska podílu na trhu a největší banka v Dánsku se sídlem mimo Kodaň (v
    Jutsku)
  • Sydbank A/S, jedna z největších dánských bank poskytujících úplné služby, vznikla sloučením čtyř menších bank,
  • Nykredit Bank A/S, jedna z předních dánských společností poskytujících finanční služby s aktivitami od hypotéky, retailového a
    investičního bankovnictví po pojištění, leasing a obchodování s pevným výnosem a správu aktiv.

Agentury Standard and Poor’s a Moody’s oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA. Z mezinárodního hlediska
má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě.
Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými
papíry.

2.4. Daňový systém

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické
daně (CO 2 ) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 150 % z hodnoty
vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z
„kontrolovaných“ zahraničních společností. Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy
dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48-49 % HDP (vše měřeno v tržních cenách),
což je vedle Švédska nejvíce na světě.

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (liší se dle municipality cca 22 – 28 %), církevní daň
(0,71 %, dobrovolně), příspěvek na zdravotní zabezpečení (2,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd. Maximální daňový strop
fyzických osob činí 51,95 %. Daň z příjmu právnických osob (ze zisku) činí 22,0 %.

DPH je jednotná ve výši 25 %, tzn. že snížená sazba neexistuje. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky
plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce;
zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob
jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají také noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno
nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v
Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchod se zeměmi EU (bez Velké Británie) má pro dánský zahraniční obchod zásadní význam, neboť na země EU dlouhodobě
připadají cca dvě třetiny dánského vývozu i dovozu. Mezi největší obchodní partnery Dánska se logicky řadí sousední Německo, s
nímž jako s jediným má Dánsko suchozemskou hranici, a Švédsko. V rámci Evropy (mimo EU) pak mezi nejvýznamnější obchodní
partnery patří Norsko a Velká Británie. Ve vztahu ke zbytku EU si Dánsko dlouhodobě udržuje kladné saldo, především z důvodu
vysokého objemu exportu v oblasti zemědělských komodit, potravinářské produkce, léčiv, plastů a spotřebního zboží.

2017 2018 2019 2020 2021
Import z EU (mil. EUR) 48 563,3 50 429,3 52 210,8 49 114,7 N/A
Export do EU (mil. EUR) 54 122,10 57 677,90 58 304,60 58 983,90 N/A
Saldo s EU (mil. EUR) 5 468,9 7 248,6 6 093,9 9 869,2 N/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Česká republika má s Dánskem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci, přičemž výše salda odpovídá zhruba třetině dánského vývozu
do České republiky. Dánsko je pro ČR 19. nejvýznamnějším partnerem ve vztahu k vývozu a 25. ve vztahu k dovozu. Velkou část
vzájemného obchodu tvoří reexporty, zj. u léčiv a farmaceutických produktů a u hraček (LEGO). Jádro českého exportu do Dánska
tvoří vedle léčiv a farmakologických výrobků silniční motorová vozidla a kancelářské stroje pro automatické zpracování dat. Dánský
export do ČR je pak vedle léčiv a farmak a vedle hraček tvořen zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky, chemickými
produkty a strojními a elektronickými zařízeními.

2017 2018 2019 2020 2021
Import z ČR (mld. CZK) 21,1 40,2 46 48,1 N/A
Export do ČR (mld. CZK) 41 25,9 27,4 28,8 N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 20 -14,4 -18,7 -19,3 N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Dánská proexportně orientovaná ekonomika si ve vztahu k zemím mimo EU dlouhodobě udržuje pozitivní obchodní bilanci, dosahující zhruba 2/5 dánského exportu. Důvodem je především zaměření exportu na zboží s vysokou přidanou hodnotou.

2017 2018 2019 2020 2021
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 38 570,2 42 484,00 47 046,20 45 900,40 50 114,90
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 24 890,5 29 536,4 24 846,7 23 942,1 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 13 679,7 13 287,9 17 105,6 18 981,2 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Dánsko bylo ještě na přelomu milénia v čele evropských destinací přímých zahraničních investic, jež meziročně rostly o 21 %. Tento trend je už minulostí, Dánsko doplácí na klesající celosvětový zájem o FDI v zemích EU, stagnaci po světové finanční krizi a na zpomalení světové ekonomiky v důsledku koronakrize. V současné době do Dánska proudí méně zahraničních investic, než do jiných členských zemí EU srovnatelné velikosti nebo do severských zemí. Jejich objem přesto není zanedbatelný, firmy v zahraničním vlastnictví zaměstnávají cca 320 tisíc osob, což odpovídá 21 % všech pracovních pozic v dánském soukromém sektoru. Naprostá většina přímých zahraničních investic je realizována formou investic „na zelené louce“ (87 %), zbytek pak převážně cestou fúzí a akvizic, zaměřených primárně na úspěšné start-upy.  

České firmy v Dánsku v oblasti přímých zahraničních investic prakticky nejsou přítomny.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dánsko je členskou zemí Evropské unie s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, obrany, spravedlnosti a vnitra
(Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě).

Smlouvy s ČR

Dopisem ministra zahraničí České republiky ze dne 21. 3. 1994, resp. odpovědí dánské strany ze dne 2. 5. 1994 byla stvrzena sukcese
do patnácti bilaterálních smluv a dohod. V současné době jsou v platnosti následující smluvní dokumenty:

  • Dočasná úprava obchodních styků mezi Republikou Československou a Dánským královstvím (výměna nót, Praha 18.4.1925)
  • Rozhodčí smlouva mezi ČSR a Dánskem (Praha 30.11.1926)
    l Dohoda mezi Republikou Československou a Dánským královstvím o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na
    Grónsko (výměna nót, Kodaň 26.8.1929)
  • Dohoda o kulturních a uměleckých stycích mezi ČSR a Dánským královstvím (Kodaň, 12.5.1937)
  • Dohoda mezi ČSR a Dánským královstvím o vypořádání určitých nároků (Praha, 23.12.1958)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha 21.1.1969)
  • Dohoda mezi ČSSR a Dánským královstvím o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci (Kodaň 9.11.1970)
  • Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (Praha
    5.5.1982)
  • Dlouhodobý program rozvoje ekonomické, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a Dánským královstvím (Kodaň
    16.10.1984)
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Dánska o zrušení vízové povinnosti (výměna nót, Kodaň 5.6.1990)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky (Praha 19.2.1991)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš 23.6.1991)
  • Protokol ke Smlouvě mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z
    majetku (Praha 11.9.1992) – pozn. Grónsko a Faerské ostrovy nejsou smluvní stranou smlouvy!
  • Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČR a vládou Dánského království (Stockholm, 4.6.1998) 

3.4. Rozvojová spolupráce

Dánsko je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci na světě. Hlavním cílem dánské rozvojové pomoci je snižování chudoby
v rozvojových zemích. Znamená to podporu ekonomického růstu, jakož i rozvoj vzdělávání a zdravotních služeb, zlepšování
hygienických podmínek. Důraz je kladen i na posouzení vlivu na životní prostředí, postavení žen ve společnosti a posilování
demokracie a lidských práv. Prioritním kontinentem z hlediska dánské rozvojové spolupráce je Afrika. Koordinátorem rozvojové
spolupráce a pomoci je agentura DANIDA, patřící do struktury ministerstva zahraničních věcí.

Dánsko patří mezi pět zemí OECD, které jako jediné plní požadavek OSN na poskytování rozvojové pomoci nad úrovní 0,7 % HND.
Ačkoliv se snižuje procentuální vyjádření dánské rozvojové pomoci (0,72 HND v 2018, 0,71 v 2019 a 0,70 v 2020), absolutní hodnota
pomoci roste s tím, jak roste hrubý národní důchod Dánska.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Dánsko hodlá koronavirové krize a s ní souvisejícího znovunastartování ekonomiky využít k akceleraci přechodu země k udržitelné
„zelené“ ekonomice. Mezi strategické a současně perspektivní obory s exportním potenciálem pro české firmy tak lze nadále řadit
především energetický sektor (obnovitelné zdroje energie, kapacity pro uchovávání energie) a automobilový průmysl (elektromobily,
elektrobusy). Ve vztahu k systému zdravotní péče dánská vláda již v roce 2020 přijala rozhodnutí, jež má zefektivnit systém domácí
strategické výroby ochranných pomůcek, iniciovat tvorbu jejich strategických zásob a snížit tak závislost na dodávkách ze třetích
zemí. Jako perspektivní oblasti pro český export se v tomto ohledu jeví jak segment ochranných pomůcek jako hotových produktů, tak
i inovativní technologie a materiály pro jejich výrobu. Podobnou příležitost skýtá také společná dánsko-rakousko-izraelská iniciativa,
jejímž cílem je navýšit výrobní kapacity vakcín.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Masivní rozvoj elektromobility v Dánsku je úzce spojen s rostoucí potřebou budování správně dimenzované sítě nabíjecích stanic. Ta se týká jak rychlonabíjecích stanic na dálnicích, tak stanic s nižší rychlostí nabíjení na parkovištích. Především ve městech pak existuje prostor pro kreativní řešení, jež přizpůsobí existující infrastrukturu nové funkci (nabíjení ze sloupů veřejného osvětlení apod.).

▶ Energetický průmysl

S pokračujícím přechodem dánského energetického sektoru od fosilních k obnovitelným zdrojům energie je spojena potřeba řešení úložišť energie. Ta vyplývá z vysokého podílu větrné energie, u níž vlivem počasí nelze zaručit stabilní produkci, a se strmě rostoucím podílem obnovitelných zdrojů tak bude stále naléhavější. Dánsko bude poptávat nejen úložiště, ale i technologie umožňující využití momentálních přebytků energie k produkci jiných čistých zdrojů (vodík).

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Dánsko jako země se značným podílem zemědělské a potravinářské produkce řeší problematiku snižování emisí skleníkových plynů právě v tomto sektoru. Současně hledá možnosti efektivního zachycování, ukládání a případného využití metanu a dalších skleníkových plynů k produkci biopaliv, opětovně recyklovatelných plastů či zemědělských hnojiv. Nadále trvá poptávka po systémech, umožňující úsporu paliv u zemědělských strojů a efektivní aplikaci hnojiv (stroje se satelitní navigací, drony).

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Jedním z poučení z koronavirové pandemie je kritická závislost na třetích zemích v oblasti produkce vakcín. Dánsko seriózně zvažuje vybudování takových výrobních kapacit (ve spolupráci s Izraelem a Rakouskem), což vytváří významnou potenciální příležitost pro výrobce jednotlivých komponent vakcín. Podobná příležitost existuje také ve vztahu k ochranným pomůckám a prostředkům.

▶ Obranný průmysl

V souvislosti se zhoršujícím se bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a se zvyšujícím se geopolitickým významem Arktidy bude Dánsko posilovat své obranné kapacity v tomto regionu. Ministerstvo obrany plánuje pořízení radarové techniky na Faerské ostrovy k pokrytí oblasti mezi Norskem a Islandem. Mimoto ministerstvo zvažuje pořízení bezpilotních vzdušných prostředků pro dislokaci v Grónsku.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní. Jednání s
potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak výrazně neliší, přesto má několik drobných specifik, na ně ž si
dovolujeme upozornit v následujících kapitolách.

4.2. Oslovení

Prvotním prostředkem komunikace je e-mail. Dánové si svého času vysoce cení a jsou jen velmi málo ochotni jej obětovat, aby si
vyslechli nějakou nabídku. V telefonu zpravidla ihned odkazují na webové stránky a e-mail firmy a nabídce se věnují až v době, kdy na
ni mají čas. Je ovšem vhodné, především v případě, kdy na e-mailovou korespondenci adresát nereaguje, telefonicky zdvořile ověřit
doručení zprávy a zda ji firma vůbec zaznamenala. Písemné oslovení by mělo obsahovat představení firmy a jasně a stručně
formulovanou nabídku.

4.3. Obchodní schůzka

Při hledání termínu je třeba se seznámit s dánskými svátky a prázdninami, neboť většina firem bez ohledu na velikost čerpá v době
školních prázdnin dovolené. Letní měsíce, obzvláště červenec, jsou pro pracovní jednání v tomto ohledu téměř nepoužitelné. Termín a
čas schůzky je vhodné ještě jeden až dva dny před konáním ověřit. Ve vztahu k času konání Dánové dávají přednost jednání dopoledne
či brzy odpoledne, případně formou pracovního lehkého oběda. První kontakt bývá spíše formální, ovšem nezřídka se v průběhu
jednání přechází k oslovování křestními jmény. Dárky nejsou při pracovním jednání rozhodně očekávány. Předání vizitek je běžné.

Je potřeba počítat s prvotním odstupem a jistou dávkou zdrženlivosti z dánské strany. ČR je stále vnímána jako součást „východu“
především těmi Dány, kteří zatím postrádají pozitivní osobní zkušenost. Praha a regiony ČR jsou mezi dánskými turisty velmi
populární, takže procento Dánů s nulovou zkušeností klesá. Současně se zvyšuje schopnost Dánů odlišovat v pozitivním slova smyslu
Česko od jiných zemí „východu“.

Dánové jsou velmi praktičtí a pragmatičtí, tudíž se jen málokdy věnují nabídce, která z jejich pohledu nepřináší očekávanou přidanou
hodnotu. Zaujmout lze na jedné straně inovativními řešeními, bio/organickými/ekologickými produkty či digitálními technologiemi,
nebo na straně druhé vysokou kvalitou za nižší ceny.

Vyjednávání s dánskými obchodníky v zásadě „jiné“ není. Přes řadu rozdílů toho s Dány máme hodně společného. Tento fakt
zpravidla vyjde najevo už během prvního kontaktu, což jednání ve finále spíše usnadňuje.

Dánové si svého času velmi váží, takže schůzky začínají a zpravidla i končí v dohodnutém časovém rámci. V případě exkluzivní
nabídky ovšem v duchu své pragmatičnosti věnují partnerovi tolik času, kolik je pro úspěch jednání potřeba.

Drobné rozdíly při vedení jednání lze vypozorovat mezi industriálním regionem hlavního města, respektive celým ostrovem Sjæland
na jedné straně a převážně zemědělským Jutským poloostrovem na straně druhé. Jedná se ale spíše o rozdíly v naturelu obyvatelstva
(jeho „akčnosti“), nežli v přístupu k potenciálním obchodním partnerům.

Není obvyklé, aby se při obchodním jednání podával alkohol za jiným účelem, než jako nápoj k jídlu – tj. sklenka vína či piva.

Dánové v oblékání preferují odlehčený formální styl, tj. oblek bez kravaty, případně styl „smart casual“. Pro prakticky založené Dány
ovšem styl oblékání nehraje nijak zásadní roli.

Jak by měl vypadat jednací tým? Záleží na velikosti firmy, nicméně, nelze předpokládat, že by se jakkoliv velké obchodní delegaci
věnovali více než dva zástupci dánské firmy, pokud si to situace a podrobnost jednání přímo nevyžaduje. Věkové ani genderové složení
delegace nehraje roli.

V Dánsku není vůbec obvyklé obchodního partnera pozvat domů, Dánové striktně oddělují byznys od svého soukromí.

4.4. Komunikace

Schopnost komunikace v dánštině není rozhodně podmínkou úspěchu jednání, naprosto obvyklým jednacím jazykem je angličtina.
V jižním Jutsku, tj. regionu hraničícím s Německem, je poměrně běžná i aktivní znalost němčiny. Pro složitější jednání, kdy tlumočení
vytváří „čas na rozmyšlenou“, je samozřejmě možné tlumočníka přizvat.

Ve vztahu k Dánům žádná komunikační tabu nejsou. Je vhodné naopak zmínit to, co máme společného – dobré pivo i díl historie –
Markéta Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I, byla provdána za dánského krále Valdemara II a jako královna Dagmar byla
velice populární a dosud je Dány vnímána velmi pozitivně.

4.5. Doporučení

Co doporučit podnikatelům, kteří se do Dánska chystají?

  • Konzultovat s velvyslanectvím (případně s regionální zahraniční kanceláří agentury CzechTrade ve Stockholmu) potenciál
    zájmu o daný produkt, službu.
  • Strukturovat nabídku stručně, jasně, věcně.
  • Nenechat se odradit případnou vlažností prvního kontaktu, prvotní nedůvěrou či strohostí v jednání. Projevit trpělivost a
    vstřícnost.
  • Zvážit postup prostřednictvím místního obchodního zástupce či možnost využití českých krajanů dlouhodobě žijících v Dánsku.

Firmy mohou využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie. Mezi vhodné způsoby
navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informací o trhu patří mezinárodní veletrhy. Pro oslovení nových zákazníků
nebo navázání strategických partnerství se pořádají také prezentace českých firem na velvyslanectví pro definovaný okruh
potenciálních zákazníků či obchodních partnerů. Nutno ovšem předeslat, že záštita ze strany velvyslanectví neskýtá v rovnostářském
Dánsku záruku pozitivnějšího vnímání firmy. Vedle regionální zahraniční kanceláře agentury CzechTrade ve Stockholmu a
obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Kodani se podnikatelé mohou obrátit na honorárního konzula ČR v Aarhusu.

4.6. Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 7 týdnů před Velikonocemi – Masopustní neděle
  • Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí
  • 4. pátek po Velikonocích – Velký modlitební den
  • 40 dnů po Velikonocích – Nanebevstoupení Páně
  • 7 týdnů po Velikonocích – Svatodušní neděle a pondělí
  • 9. duben – výročí okupace Dánska v roce 1940
  • 5. květen – výročí osvobození Dánska v roce 1945
  • 5. červen – Den ústavy
  • 15. červen – Valdemarův den
  • 24. červen – Svatojánský den
  • 11. listopad – biskup Martin (křestní den M. Luthera)
  • 24. prosinec – Štědrý den
  • 25. prosinec – 1.svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2.svátek vánoční
  • 31. prosinec – Silvestr

Narozeniny členů královské rodiny:

  • 5. únor – korunní princezna Mary
  • 16. duben – královna Markéta II.
  • 26. květen – korunní princ Frederik
  • 7. červen – princ Joachim
  • 11. červen – princ Henrik 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Dánská ekonomika je otevřená, je ostatně součástí jednotného trhu Evropské unie. Vstupu českých firem na dánský trh tedy nebrání
žádné administrativní ani legislativní překážky. To se týká jak případného budování fyzického zastoupení české firmy v Dánsku
některým ze způsobů, uvedených v následující kapitole, tak dánské lokalizace českých obchodních webů, respektive e-shopů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Na dánský trh je možné proniknout několika cestami:

  • joint-venture
  • přímá spolupráce s konečným odběratelem
  • standardní spolupráce s importérem
  • jmenování zástupce (výhradní – nevýhradní, za provizi)
  • zřízení pobočky
  • franchising

Distribuční kanály závisí na druhu zboží. Investiční zboží pro výrobní spotřebu a nerostné suroviny jsou nejčastěji prodávány
prostřednictvím obchodního zástupce. Specializované high-tech komodity jsou obvykle dodávány prostřednictvím větších obchodních
zástupců, kteří disponují odpovídajícím servisním zázemím. U spotřebního zboží většinou operují zástupci, ale stále více se
upřednostňují přímé dodávky obchodním domům a řetězcům. Tato rostoucí tendence se uplatňuje zejména u potravin, kde existuje
několik silných maloobchodních řetězců s vlastním dovozním a distribučním oddělením (asi 30 významných dovozců potravin).

I když je v posledních letech patrná tendence k posilování přímých prodejů (zejména dovozy ze států EU), řada dánských společností
dává přednost zprostředkovaným dodávkám před přímými dovozy ze zahraničí, pokud se jedná o dobře fungující obchodní spojení s
určitou tradicí. O úspěšnosti proniknutí na trh sice rozhoduje čistě obchodní aspekt nabídky, ale dánské podniky zpravidla nerady
mění své dodavatele.

Franchising je určitou možností, ale zatím existuje jen málo takových případů (potraviny, opravny bot, půjčovny vozů). Podomní
prodej zákon zakazuje. Postupně se rozvíjí přímý marketing (objednávková služba z katalogu atp.).

5.3. Marketing a komunikace

Náležitá propagace je víceméně nutností, záleží ovšem na druhu zboží a formě obchodního spojení. Mezi nejúčinnější druhy reklamy
patří novinová inzerce ve třech hlavních denících s celostátní působností a v ekonomickém deníku:

  • Politiken (www.politiken.dk)
  • Berlingske (www.berlingske.dk)
  • Jyllands-Posten (www.jp.dk)
  • Boersen – deník s ekonomickou tématikou – obdoba Hospodářských novin (www.borsen.dk)

Vzhledem k vysokém stupni využívání internetu v zemi mohou zejména firmy mající svoji vlastní webovou stránku zařadit informaci o
společnosti a odpovídající odkaz na některý z významných portálů. Nejnavštěvovanějšími portály jsou dlouhodobě www.google.dk a
www.yahoo.dk. Další účinnou cestou je reklama na sociálních sítích (LinkedIn, Facebook).

Srovnávací reklama je v zásadě přípustná, ale pouze za předpokladu doložitelných věcných rozdílů. Předpisy jsou obsaženy v zákoně o
nekalé soutěži (markedsforingsloven).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Dánsku je zaručena dostatečná míra ochrany práv, týkajících se duševního vlastnictví. Dánsko je členem WIPO (World Intelectual
Property Organization), řídí se Pařížskou úmluvou o průmyslovém vlastnictví, ratifikovalo Evropskou úmluvu o patentech a
Patentovou úmluvu EU a dále Štrasburskou a Budapešťskou konvenci. V oblasti copyrightu je Dánsko účastníkem Světové úmluvy o
copyrightu z r. 1952 a její změny v r. 1971, dále přistoupilo k Mezinárodní konvenci o ochraně tvůrčí činnosti (1961) a Konvenci o
výrobcích fonogramů (1971).

V oblasti ochranných známek je Dánsko členem nařízení z Nice 1957 a jeho revize z r. 1967. Jinak je dánská legislativa
harmonizována s nařízeními EU o ochranných známkách. V rámci EU Dánsko prosazuje vytvoření jednotného systému ochranných
známek.

Ochrana hospodářské soutěže je upravena zákonem č. 384 O hospodářské soutěži z 1 0 . června roku 1997. V roce 2000 byl
aktualizován dodatkem upravujícím kontrolu fúzí (zák. č. 416 z 31. 5. 2000).

V rámci bilaterální relace nejsou známy žádné případy porušení práv, týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Dánská praxe naplňuje požadavky vyplývající z WTO/GATT Public Procurement Code a z legislativy EU: nařízení 93/36/EEC,
93/37/EEC a 93/38/EEC. Každému nákupu, který přesahuje hodnotu 1,5 mil. DKK, musí předcházet vypsání veřejné zakázky.
Dánské státní úřady provádějí ročně nákupy v hodnotě cca 100 mld. DKK, přičemž tato hodnota se dělí v přibližném poměru 50:50
mezi ústřední orgány a krajské (místní) orgány státní správy. Na cca 9 mld. DKK je vypisováno výběrové řízení. Zahraniční
společnosti vyhrávají okolo 10 % všech výběrových řízení. Většina těchto zahraničních společností pochází převážně z Německa nebo
Švédska. Při hodnocení nabídek jsou kritéria životního prostředí a energetické náročnosti stejně důležitá jako otázky ceny, kvality a
dodacích podmínek.
Veřejné zakázky jsou uveřejňovány jednak v „Supplement to the Official Journal of the European Communities“ a také v
deníku LICITATIONEN (www.licitationen.dk). Dokumenty jsou převážně v dánštině.

Veřejné zakázky v zemích EU jsou i na
internetové adrese http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do , kde jsou informace aktualizovány denně. Oznámení o veřejných
zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií. Informace o každém
dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují ve 23 úředních jazycích EU.

Nákup pro státní orgány a veřejné instituce v Dánsku zajišťuje společnost Statens og Kommunernes Indkøbs Service A/S (ve volném
překladu Státní a komunální nákupní služba, a.s.),

H. C. Hansen Gade 4

2300 København S

Tel.: 3342 7000

Fax.: 3391 4144

Web: www.ski.dk

E-mail: ski@ski.dk

Nákupní organizace na všech úrovních mohou používat rámcové kontrakty, kdy největší spotřebitel uzavře dohodu s jedním nebo více
dodavateli příslušného druhu zboží.

Nabídky dodávek materiálu a služeb pro potřeby ministerstva obrany mohou být podávány výhradně prostřednictvím Danish Defence
Acquisition and Logistics Organization (DALO), respektive cestou e-mailové nabídky, zaslané na adresu openforbusiness@mil.dk. V
případě citlivých nabídek či nabídek, podléhajících stupni utajení VYHRAZENÉ a DŮVĚRNÉ jsou nabídky doručovány
odpovídajícím způsobem (doporučená pošta, resp. kurýr) na adresu

Danish Ministry of Defence Acquisition and Logistics Organisation,

Lautrupbjerg 1-5

2750 Ballerup

Denmark

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dánské firmy a obchodníci jsou známi svou korektností v obchodních záležitostech, ve kterých pro Dána platí „my word – my bond“.

Případné spory se vedou před úředními soudy. V Dánsku je 12 úředních soudů první instance, 2 Zemské soudy a Nejvyšší soud. Do
hodnoty 500 000 DKK se zahajuje soudní řízení u soudu první instance podle sídla dlužníka. Rozhodnutí dánských soudů jsou
všeobecně velmi mírná, co se týče náhrady škod a ušlého zisku. Škoda musí být skutečná a kvantitativně doložená. V dánské soudní
praxi je velmi obtížné získat náhradu za nepřímé škody.

Ve vztahu k platební morálce je opatrnost nezbytná u nových obchodních spojení s dosud neověřenými partnery. Většinu dánských
firem tvoří malé společnosti s nepříliš silným kapitálovým zázemím a v těchto případech je možnost bankrotu reálná. Tomu musí
odpovídat platební podmínky. U investičního zboží platí běžné postupy (záloha, část platby při dodání, krytý úvěr).

Úrok z prodlení platby lze uplatnit, pokud to bylo uvedeno v kupní smlouvě nebo na faktuře. Výše úroků závisí na dohodě a pokud
taková není, počítají se úroky z prodlení ve výši 6 % nad diskontní sazbou Dánské národní banky. Pokud se nedocílí zaplacení přímým
upomínáním a vymáháním ze strany vývozce, je prakticky nezbytné hledat pomoc u dánských právníků.

Průměrná doba splatnosti faktur je v Dánsku 38 dnů. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dánsko je členskou zemí Evropské unie a součástí schengenského prostoru a pro občany České republiky tudíž pro cesty do Dánska
platí pravidla volného pohybu osob.

Cestovní doklady k cestám do EU (včetně Dánska):

  • všechny typy platných cestovních pasů, a to se strojově čitelnými a biometrickými údaji, nebo bez strojově čitelných a
    biometrických údajů,
  • všechny typy platných občanských průkazů ve formě identifikační karty, a to se strojově čitelnými údaji, nebo bez strojově
    čitelných údajů,
  • nedoporučuje se používat občanské průkazy s oddělenou vyznačenou částí (s odstřiženým rohem), protože by to mohlo být
    považováno za vyznačení neplatnosti nebo poškození;

Grónsko a Faerské ostrovy:

Grónsko a Faerské ostrovy jsou autonomními součástmi Dánského království, nejsou však součástí EU a
Schengenského prostoru. Občané EU mohou na turistické cesty do 90 dnů cestovat bez víza s platným cestovním pasem
(Velvyslanectví nedoporučuje cestovat pouze na občanský průkaz).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2009 mohou občané nových členských států včetně České republiky pracovat na území Dánska bez pracovního povolení,
jestliže jejich pracovní smlouva a pracovní podmínky jsou v souladu s platnými kolektivními smlouvami na dánském pracovním trhu.
Po zahájení práce v Dánsku je nutné vyřídit si potvrzení o pobytu pro občany EU, které vydává příslušný úřad státní správy. Více
informací naleznete na: www.statsforvaltning.dk .

Souhrnné informace o podmínkách pobytu v Dánsku: www.newtodenmark.dk, www.nyidanmark.dk

Pro účely řádných daňových odvodů je nutné vyřídit si daňovou kartu, kterou vydává příslušný daňový úřad. Více informací o daních
a registraci vozidla naleznete na: www.skat.dk.

Firmy, které vysílají pracovníky do Dánska, se musí registrovat v dánském Registru zahraničních firem, které vysílají zahraniční
pracovníky. Více informací naleznete na: www.virk.dk/rut.

Další informace naleznete rovněž na webových stránkách:

Institut minimální mzdy, tak, jak jej známe v ČR, v Dánsku neexistuje (mzda je vždy výsledkem dohody mezi zaměstnavatelem,
pracovníkem a odbory).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavní akce se v Dánsku pořádají v Herningu, Kodani, Fredericii, Vejle a Odense. Podrobný aktuální
kalendář veletrhů lze nalézt na stránkách https://10times.com/denmark

K významným akcím patří především veletrh zemědělské techniky Agromek (www.agromek.dk), který se koná jednou za dva roky v
Herningu. Zájem je i o veletrh HI (Herning Industri, www.hi.industri.dk), kde se pravidelně představují češt í p růmysloví
subdodavatelé. Tento veletrh, pořádaný rovněž jednou za dva roky, by měl patřit i do budoucna k pravidelným proexportním akcím
českých podniků.

Na oblast cestovního ruchu se specializuje veletrh Ferie for Alle v Herningu (www.ferieforalle.dk/) a rovněž veletrh Ferie Bella v
Kodani.

K významným veletrhům v Kodani a Herningu patří veletrh designu Formland (www.formland.com, koná se každoročně). Z
ostatních „kodaňských“ veletržních aktivit je možno doporučit rovněž účast na Copenhagen International Fashion Fair (www.ciff.dk,
každoročně, únor a srpen).

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Kodani

Velvyslanectví má teritoriální působnost pro Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko.

Ryvangs Allé 14-16,
2100 Copenhagen Ø

Tel: +45 39 10 18 10 sekretariát
E-mail: copenhagen@embassy.mzv.cz,
Commerce_Copenhagen@mzv.cz

Web: www.mzv.cz/copenhagen

Dopravní spojení na velvyslanectví je uvedeno na webových stránkách velvyslanectví.

Honorární konzulát ČR v Aarhusu

Honorary Consulate of the Czech Republic

Sofienlystvej 6-8

8340 Malling Aarhus

Tel: +45 88 80 82 40

E-mail: aarhus@honorary.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/copenhagen

Agenda agentury CzechTrade v celé Skandinávii a Finsku je zajišťována prostřednictvím její zahraniční kanceláře, sídlící v areálu
Velvyslanectví ČR ve Stockholmu

Zahraniční kancelář CzechTrade

Villagatan 21

SE-100 41 Stockholm

Tel: +46 82 36 712 (710)

E-mail: info@czechtrade.se

Web: www.czechtradeoffices.com

Zahraniční zastoupení České centrály cestovního ruchu CzechTourism s působností pro Skandinávii sídlí rovněž na adrese
Velvyslanectví ČR ve Stockholmu

Zahraniční kancelář CzechTourism

Villagatan 21

SE-100 41 Stockholm

Tel.: +46 8 44 04 239
E-mail: stockholm@czechtourism.com

Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V případě nutnosti první pomoci je možné volat z mobilních telefonů i z veřejných telefonních automatů zdarma na standardní
tísňové číslo v rámci EU, tj. 112, které sdružuje centrálu rychlé lékařské pomoci, policie a hasičů. Hlášení trestného činu policii je
možné prostřednictvím linky 114. Přehledné informace komu co a jakým způsobem hlásit, respektive kde najít jakou pomoc, jsou k
dispozici na stránkách Life in Denmark.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Dánský parlament (Folketinget)

Web: https://www.ft.dk/

Tel.: +45 33 37 55 00

E-mail: folketinget@ft.dk

Ministerstvo financí (Finansministeriet)

Web: https://fm.dk/

Tel.: +45 33 92 33 33

E-mail: fm@fm.dk

Ministerstvo zahraničních věcí (Udenrigsministeriet)

Web: https://um.dk/

Tel.: +45 33 92 00 00

E-mail: um@um.dk

Ministerstvo spravedlnosti (Justitsministeriet)

Web: https://www.justitsministeriet.dk/

Tel.: +45 72 26 84 00

E-mail: jm@jm.dk

Ministerstvo pro sociální záležitosti a seniory (Social- og ældreministeriet)

Web: https://sm.dk/

Tel.: +45 72 28 24 00

E-mail: sm@sm.dk

Ministerstvo daní (Skatteministeriet)

Web: https://www.skm.dk/

Tel.: +45 33 92 33 92

E-mail: skm@skm.dk

Ministerstvo pro klima, energetiku a zdroje (Klima-, energi- og forsyningsministeriet)

Web: https://kefm.dk/

Tel.: +45 33 92 28 00

E-mail: kefm@kefm.dk

Ministerstvo zdravotnictví (Sundhedsministeriet)

Web: https://sum.dk

Tel.: +45 72 26 90 00

E-mail: sum@sum.dk

Ministerstvo dopravy (Transportministeriet)

Web: https://www.trm.dk

Tel.: +45 41 71 27 00

E-mail: trm@trm.dk

Ministerstvo pro výživu, zemědělství a rybolov (Ministeriet for Fødevarer, landbrug og fiskeri)

Web: https://fvm.dk

Tel.: +45 38 10 60 00

E-mail: fvm@fvm.dk

Ministerstvo školství a mládeže (Børne- og undervisningsministeriet)

Web: https://www.uvm.dk

Tel.: +45 3392 5000

E-mail: uvm@uvm.dk

Ministerstvo obrany (Forsvarsministeriet)

Web: https://fmn.dk
Tel.: +45 72 81 00 00

E-mail: fmn@fmn.dk

Ministerstvo pro vysokoškolské vzdělávání a vědu (Uddannelses- og forskningsministeriet)

Web: https://ufm.dk/

Tel.: +45 3392 9700

E-mail: ufm@ufm.dk

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Erhvervsministeriet)

Web: https://eng.em.dk/

Tel.: +45 33 92 33 50

E-mail: em@em.dk

Ministerstvo pro přistěhovalectví a integraci (Udlændinge- og integrationsminister)

Web: https://uim.dk

Tel.: +45 61 98 40 00

E-mail: uim@uim.dk

Ministerstvo pro zaměstnanost a rovnost pohlaví (Beskæftigelses- og Ligestillingsministeriet)

Web: https://bm.dk/

Tel.: +45 72 20 50 00
E-mail: bm@bm.dk

Ministerstvo vnitra a bydlení (Indenrigs- og boligministeriet)

Web: https://im.dk

Tel.: +45 72 28 24 00

E-mail: im@im.dk

Ministerstvo životního prostředí (Miljøministeriet)

Web: https://mim.dk

Tel.: +45 38 14 21 42

E-mail: mim@mim.dk

Ministerstvo kultury a církevních záležitostí (Kulturminister og kirkeministeriet)

Web: https://mim.dk

Tel.: +45 33 92 33 90

E-mail: km@km.dk

Ministerstvo pro rozvojovou a severskou spolupráci (Ministeriet for udviklingssamarbejde og Ministeriet for nordisk samarbejde)

Web: https://um.dk/da/om-os/ministrene/minister-for-udviklingssamarbejde/

Tel.: (+45) 3377 3377

E-mail: udviklingsministeren@um.dk,
nordiskminister@um.dk

Konfederace dánského průmyslu (Dansk Industri/DI)

Web: https://www.danskindustri.dk/english/

Tel.: (+45) 3377 3377

E-mail: di@di.dk

Dánská obchodní komora (Dansk Erhverv)

Web: https://www.danskerhverv.dk/engelsk/

Tel.: +45 33746000

E-mail: info@danskerhverv.dk

Dánská národní banka (Danmarks nationalbank)

Web: https://www.nationalbanken.dk/

Tel.: +45 33 63 63 63

E-mail: kommunikation@nationalbanken.dk

Daňový úřad (SKAT)

Web: https://www.skat.dk/

Tel.: +45 72 22 18 18

E-mail: presse@sktst.dk

• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Dánsko