Dánsko

Přímou souvislost s důrazem Dánska na snižování objemu emisí CO₂ má strmě rostoucí zájem o pořizování elektromobilů na úkor automobilů se spalovacími motory i hybridních automobilů. Počty prodaných elektromobilů meziročně rostou násobně až řádově, na čemž má podíl nejen individuální poptávka občanů, ale též korporátní sféra či úřady státní správy a místní samosprávy. 

V návaznosti na prudce se zvyšující zájem o elektromobily tak logicky roste i poptávka po dobíjecích stanicích, jejichž síť se v Dánsku sice stále rozšiřuje, ale stále ještě nepokrývá předpokládané budoucí kapacitní potřeby. Dánsko si je tohoto deficitu plně vědomo a nutnost jeho řešení zohledňuje jednak v národním Infrastrukturním plánu pro období do roku 2035, ale též v plánech rozvoje infrastruktury jednotlivých regionů a místních samospráv. Dánsko bude pokračovat v dynamickém rozvoji sítě nabíjecích stanic, a to jak rychlonabíjecích stanic na hlavních silničních a dálničních tazích, tak stanic s nižší rychlostí nabíjení pro zastavěné oblasti. 

Rozvoj elektromobility a s ní související podpůrné infrastruktury v Dánsku vytvářejí významnou příležitost nejen pro výrobce elektromobilů, kteří jsou na dánském trhu již etablováni, ale především pro výrobce v oblasti Smart Cities, respektive Cities for the Future, a pro jejich kreativní řešení, jež umožňují mimo jiné rozšíření existující infrastruktury o dodatečné funkce (například nabíječky integrované ve sloupech veřejného osvětlení a podobně).

Dánsko je jedním z evropských i světových lídrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž jejich podíl na energetickém mixu země aktuálně dosahuje 50 %. Trend zrychlování přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům s jednoznačným cílem snižovat emise CO₂ a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality je stále více akcentován. 

Přestože je Dánsko současně i předním výrobcem komponent pro větrné elektrárny, jeho domácí výrobní kapacity v žádném případě nepokryjí rostoucí poptávku po bezemisních technologiích obecně. Dánsko se přitom více soustředí na diverzifikaci dodávek ve prospěch evropských producentů a tím i na snižování přetrvávající závislosti na třetích zemích. 

Výrazně vyšší důraz bude bezesporu kladen také na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie, produkované solárními a větrnými farmami, přičemž ani zde domácí produkce nedokáže uspokojit rostoucí poptávku, což vytváří jedinečnou příležitost pro výrobce a exportéry komponent či kompletních celků pro oblast ukládání elektrické energie. 

Dánsko bude mimoto poptávat technologie a kapacity, jež umožní využití přebytkové energie z větrných farem (v období se silně větrným počasím) k bezemisní „zelené“ produkci vodíku (Power-to-X), jakožto dalšího z čistých zdrojů energie.

V této oblasti je navíc značný prostor pro originální inovativní řešení a nové technologie, jež z povahy věci často díky obrovskému kreativnímu potenciálu přinášejí začínající firmy – start-upy. Navíc, jak již prokázala zkušenost, taková řešení se těší pozornosti dánských investorů, což vytváří příhodné prostředí pro zavedení inovací do praxe.

Podobně jako ostatní odvětví dánské ekonomiky, také zemědělský a potravinářský sektor usilují o postupné snižování emisí skleníkových plynů s cílem. Dánské zemědělství usilovně hledá efektivní a udržitelná řešení především pro snižování emisí metanu v zemědělské produkci (změnou skladby krmiv), ale též pro zachycování a další zpracování neodbouratelných emisí.

Dánsko má eminentní zájem na získání a aplikaci dalších technologií, jež by umožnily takto zachycený plyn použít jako zdroj biopaliv, která by mohla být zpětně využívána v sektoru zemědělství. Vedle toho rozvíjí technologie, umožňující přeměnu metanu – ať už se jedná o vedlejší a nevyužitý produkt při těžbě ropy, či o metan vzniklý v zemědělské výrobě – v bílkoviny, jimiž hodlá ve stále větší míře nahrazovat z pohledu ekologie a ochrany klimatu problematickou sóju. V tomto ohledu se jako perspektivní jeví také technologie pro získávání bílkovin z trávy, jež se tak má stát další alternativou k nadužívané sóji. 

Dánský trh zemědělských strojů patří v poměru k velikosti země k největším v Evropě a pro české výrobce se, vedle trvající obchodní příležitosti v dodávkách zemědělské techniky (traktory, secí stroje, pluhy, návěsy) a náhradních dílů na již dodané zemědělské stroje, nabízí zajímavá příležitost v podobě systémů satelitní navigace zemědělských strojů. Právě s využitím satelitní navigace a dalších progresivních systémů, jako jsou například drony, chce dánské zemědělství jednak omezit svou uhlíkovou stopu (cestou úspory paliv), a jednak i minimalizovat objem použitých hnojiv a pesticidů díky jejich efektivnější aplikaci.

Ve zřejmé souvislosti se zhoršujícím se bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a ve spojitosti s rostoucím geopolitickým významem Arktidy hodlá Dánsko v nadcházejících letech významným způsobem zlepšit své kapacity sledování vzdušného a námořního prostoru v Arktidě. V souvislosti s tím plánuje například instalování nových radarových a dalších sledovacích systémů k monitorování vzdušného prostoru, přičemž důraz klade na nedostatečně pokrytou oblast mezi Islandem a Norskem. V praktické rovině tak má dojít k instalaci radarových přehledových systémů na Faerských ostrovech. 

S cílem posílit své schopnosti pro sledování pohybu plovoucích a vzdušných cílů v oblasti Arktidy, která se vlivem tání ledového příkrovu v důsledku klimatických změn stává nejen významnou námořní trasou, ale též předmětem geopolitického zájmu světových mocností, hodlá Dánsko nejen zvýšit svou vojenskou přítomnost v regionu, ale též ve větší míře využívat bezpilotní vzdušné prostředky. Tyto by měly být postupně dislokovány v autonomním Grónsku. 

V uvedené souvislosti se tak jako perspektivní z hlediska možnosti exportu jeví segment radarových technologií, ať už aktivních, či pasivních, a bezpilotních vzdušných prostředků (dronů), schopných nést zařízení k monitorování situace ve vzduchu i na moři s využitím k tomu potřebných technologií.

S ohledem na skutečnost, že probíhající zelená tranzice se dotkne také sektoru obrany, jenž už nyní hledá řešení, díky nimž by mohl snížit emise skleníkových plynů, považujeme za perspektivní také technologie, využitelné právě v ozbrojených silách, jako například alternativy k palivům z fosilních zdrojů, kapacity k ukládání elektrické energie a podobně.

Dánsko má silnou vědeckou základnu se silnými historickými kořeny. Atraktivní výzkumné systémy, lidské zdroje a prostředí přátelské k inovacím vynikají jako silné stránky Dánska podle Evropské komise pro hodnocení evropských inovací pro rok 2019. Podle údajů OECD patří DK mezi nejlepší země OECD, pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP s přibližně 3 % v roce 2019. DK je vysoce digitalizovaná společnost s přístupem k internetu 95,3 % všech domácností.

Hlavní ukazatele vědy a technologie OECD ukazují, že hrubé domácí výdaje Dánska na výzkum a vývoj financované podniky jako procento HDP v roce 2021 dosáhly 2,81 %. Vládou financované hrubé domácí výdaje na vědu a výzkum jako procento HDP byly v roce 2019 0,82 %. Příspěvky soukromého sektoru tak v Dánsku tvoří více než 70 % celkových investic do výzkumu a vývoje.

V Dánsku panuje politická shoda na pokračování silného zaměření na vědu, přičemž se Dánsko soustředí na oblasti s vysokou přidanou hodnotou a na výzkum a vývoj technologií, jež mohou podpořit rychlejší přechod ekonomiky na bezuhlíkovou, zejména v technologicky nejsložitějších odvětvích (například emise v zemědělství). Dánská věda, výzkum a inovace podporuje rozvoj technologií v oblasti energetiky z obnovitelných zdrojů a jejich využití k produkci bezuhlíkových palic (vodík – Power-To-X), snižování uhlíkové stopy, a zachycování a ukládání uhlíku. Zastřešujícím projektem v této oblasti je tzv. State of Green.

Celkový rozpočet na veřejný výzkum na rok 2022 přesáhl 25 mld. DKK, což je něco málo přes 1 % HDP. Od roku 2016 je dánský veřejný rozpočet na výzkum pevně stanoven na 1 % HDP. Největší podíl přímo získávají univerzity s 10,6 mld. DKK. Druhý největší podíl tvoří výzkumné rady, u nichž je veřejné financování základního výzkumu zajištěno především prostřednictvím Dánského nezávislého výzkumného fondu (IRFD) a Dánské národní výzkumné nadace (DNRF). Dánsko má regionální kanceláře, které výzkumným pracovníkům pomáhají při žádostech o granty EU. 

Na posílení dánských inovací ve spolupráci se společnostmi a institucemi po celém světě spolupracují tzv. Obchodní rady (Trade Council) v gesci ministerstva zahraničních věcí s ministerstvem vysokého školství a vědy.

Dánsko je spolu se Švédskem hostitelem jednoho z největších projektů vědecké infrastruktury, který se dnes v Evropě buduje – Evropského zdroje štěpení (European Spallation Source – ESS), jenž byl navržen pro generování neutronových paprsků pro vědu. Výpočetní středisko je umístěno v Institutu Nielse Bohra na Kodaňské univerzitě.

Dánsko je lídrem v mezinárodním úsilí vypořádat se s globální zdravotní hrozbou antimikrobiální rezistence (AMR). Dánská vláda iniciovala vytvoření Mezinárodního centra pro řešení antimikrobiální rezistence (ICARS), jež je platformou pro generování, hodnocení a používání důkazů na podporu vývoje a implementace nákladově efektivních a kontextově specifických řešení AMR v zemích s nízkými a středními příjmy.