Egypt: Zahraniční obchod a investice

20. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. USD)

Obchodní bilance (mil. USD)

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/2017 

Obchodní bilance

- 34 139

- 30 695

-34 159

-39 060 -38 683 -35 435

Vývozy

  25 072

  26 988

  26 023

  22 245 18 705 21 687

Dovozy

-59 211

-57 683

-60 182

-61 305 -57 388 -57 122

Zdroj: Central Bank of Egypt

 

V rámci reformních opatření za účelem ozdravení domácí ekonomiky, zvláště v oblasti devizového hospodářství, se v období cca od roku 2016 egyptská obchodní politika zaměřila na cílené snižování obchodního deficitu, a to jak na straně dovozu (zavádění netarifních překážek dovozu v podobě administrativně náročných procedur registrací obchodních firem a výrobců nebo přísných požadavků na kvalitativní certifikaci dováženého zboží), tak na straně vývozu (podpora domácí púrodukce a produktivních investic). Součástí těchto opatření se stalo i znehodnocení domácí měny o cca polovinu po uvolnění jejího směnného kursu v listopadu 2016, které automaticky prodražilo dovozy a zvýšilo konkurenceschopnost exportérů. Zvláštní pozornost věnuje egyptská vláda podpoře domácí výroby (montáže) automobilů s cílem omezení jejich dovozů a zvýšení domácí výroby komponent.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Obchodní bilance EU s Egyptem (mil. EUR)

Obchodní bilance

2012

2013

2014

           2015

           2016

 2017

Dovozy z EAR

8 516

7 970

8 579

7 260

6 692

 8 087

meziroční změna (%)

-11,4

-6,8

+7,6

-15,3

-7,8

+20,9

Export

15 537

14 899

16 881

20 403

20 644

19 846

meziroční změna (%)

10,0

-4,1

+13,3

20,9

1,2

-3,9

Bilance

7 021

6 929

8 302

13 143

13 952

11 759

Obrat

24 053

22 869

25 460

27 664

27 336

27 933

Zdroj: EU Delegation, Eurostat

Hlavní obchodní partneři Egypta

Cílové regiony egyptského exportu (mil. USD)

Export z Egypta

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

 2016/2017

CELKEM

25 072

26 988

26 023

22 245

18 705

21 687

EU

9 071

8 904

10 069

7 474

6 035

7 070

Ostatní evropské země

1 419

1 756

1 371

1 301

1 325

1 733

Rusko a SNS

107

151

184

512

244

214

USA

3 431

3 758

2 511

2 186

1 275 1 810

Arabské země

5 324

5 161

5 472

5 514

5 750

6 455

Asie (vyjma arabských zemí)

4 620

4 913

3 467

3 110

2 064

1 779

Afrika (vyjma arabských zemí)

499

440

485

498

508

529

Austrálie

22

22

16

26

21

38

 

Dovoz do Egypta dle regionu původu (mil. USD)

Import do Egypta                 

2011/12

       2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/2017 

CELKEM

59 211

57 683

60 182

61 306

57 388

57 122

EU

19 282

17 682

16 229

17 815

17 416

15 884

Ostatní evropské země

6 100

5 078

4 287

4 471

4 072 4 045

Rusko a SNS

2 578

2 046

2 633

2 978

3 951

4 288

USA

4 815

3 977

4 168

3 904

2 588

2 915

Arabské země

10 182

10 968

16 679

13 613

10 424

10 890

Asie (vyjma arabských zemí)

11 676

11 926

12 159

13 301

11 402

10 759

Afrika (vyjma arabských zemí)

505

561

476

554

735

 797

Austrálie

427

357

257

366

346

 234

Zdroj: CBE

 

V exportu do zemí EU se jedná hlavně o následující položky:  ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, ocelové produkty, farmaceutika, hliníkové výrobky. Hlavní položky importované z EU jsou: stroje a strojní zařízení, telekomunikační prostředky, výrobky organické i anorganické chemie a léčiva, ropa a ropné produkty, potraviny, železo a produkty z oceli. (Pozn.: Egypt využívá své nadbytečné kapacity petrochemického průmyslu. Vlastní i dovezenou ropu zpracovává a vyváží ropné produkty s vyšší přidanou hodnotou. Opačně je tomu v případě výrobků ze železa a oceli.)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Egypt se dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem. I proto jsou pro egyptskou ekonomiku klíčové vývozy surovin - zejména plynu, ropy a ropných derivátů a dalších nerostných surovin, zejména kovů (v hodnotovém vyjádření 80 % exportu). Dalšími důležitými exportními artikly jsou stavební materiály, kovové výrobky, bavlna (do druhé světové války činila bavlna 90 % všech egyptských vývozů), textilní výrobky a chemikálie. V poslední době se Egypt prosazoval stále více i vývozem některých zemědělských produktů, avšak vzhledem k prudce rostoucí populaci ukrajuje domácí spotřeba čím dál tím větší podíl produkce.

 

Hlavními dováženými artikly jsou suroviny (zejména obilniny - Egypt je největším světovým dovozcem pšenice), polotovary, stroje a strojní zařízení, spotřební zboží, ropné produkty a oleje.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu byly založeny již v roce 1970 pod hlavičkou Hlavního úřadu pro investice a volné zóny (General Authority for Investment & Free Zones – GAFI, www.gafi.gov.eg). Těží z výhod, pobídek, záruk a výjimek garantovaných vládou, obvyklých pro volné zóny jinde ve světě. Podmínky pro podnikání v zónách volného obchodu byly -podobně jako veškeré investiční aktivity v Egyptě - zvýhodněny investičním zákonem, který byl přijat na podzim r. 2017.

Egyptské zóny volného obchodu jsou řízeny zákonem č. 8/1997. Dle zmíněného zákona je v zónách volného obchodu nabídnuta firmám zde působícím možnost skladování, přebalování, montáže a výroby zboží pro export a možnost poskytování služeb (logistika, bankovní a pojišťovací služby).

V letech 2008-10 pokračoval trend předávání atraktivnějších zón do správy soukromých investorů. V současné době jsou až na drobné výjimky zóny v dolním Egyptě a na pobřeží Středozemního moře spravovány soukromými developery na základě smlouvy s egyptským státem. Zóny na horním toku (jižně od města Beni Suef) jsou nadále v přímé administraci státu.

Volné zóny, které se nacházejí na území Egypta, jsou vyjmuté z celního režimu a nabízejí následující možnosti

  • svobodný výběr typu podnikání
  • neomezený původ a výše vloženého kapitálu
  • svoboda volby právní formy podnikání
  • svoboda repatriace zisků a investovaného kapitálu
  • osvobození importu a exportu od cel, prodejní daně a dalších daní platných v Egyptě
  • vložený kapitál je osvobozen od cla (kromě osobních vozů)
  • projekty nemohou být znárodněny ani zkonfiskovány
  • kapitál nemůže být zadržen ani blokován, není možné vyvlastnění nemovitostí (výjimkou je veřejný zájem, v tomto případě se kompenzuje tržní cena nemovitosti)

Druhy volných zón

 

Veřejné volné zóny: 

V Egyptě je devět veřejných volných zón vybavených základní infrastrukturou. Pro nájem pozemků stanovila vláda tyto podmínky:

  • 3,50 USD/m2 ročně pro průmyslové projekty
  • 7 USD/m2 ročně pro jiné projekty (sklady, služby)
  • Veřejná volná zóna Nasr City, Káhira - rozloha 70,5 ha
  • Veřejná volná zóna v Ameriyah, Alexandrie - rozloha 568,3 ha
  • Veřejná volná zóna Port Said - rozloha 16,1 ha
  • Veřejná volná zóna Suez - 2 volné zóny
  • Veřejná volná zóna Ismalia - rozloha 336 ha
  • Veřejná volná zóna Damietta - rozloha 79,8 ha
  • Veřejná volná zóna 6th October (Media Public) - rozloha 291,5 ha
  • Veřejná zóna Shebin El- Kom (Menofia)
  • Veřejná zóna Qeft

Soukromé volné zóny:

Pro založení soukromé volné zóny je nezbytné vydání dekretu GAFI, který je omezen na jeden projekt vytvořený podle následujících kritérií:

  • nedostupnost jiné volné plochy ve veřejné volné zóně - poloha zóny musí být zvolena v závislosti na druhu podnikání (např. v blízkosti nalezišť surovin) - projekt musí splňovat všechny náležitosti spojené s ochranou životního prostředí

Poplatky:

  • od LE 300 do LE 3.000  ročně v konvertibilní měně
  • výrobní a montážní projekty hradí 1% ročně z přidané hodnoty
  • sklady platí 1 % hodnoty zboží vstupujícího do volné zóny
  • služby platí 1 % ročně z celkových příjmů
  • zboží pro re-export je vyloučeno z poplatků

Postup založení projektu ve volné zóně:

  • investor vyplní žádost spolu s detailním popisem projektu u příslušné Veřejné volné zóny nebo GAFI
  • v případě schválení musí investor předložit GAFI dokumenty prokazující leasing nebo pronájem půdy pro plánovaný projekt
  • určení právních zástupců projektu
  • vystavení závěrečného záručního dokumentu jménem GAFI
  • vystavení provozní licence předsedou veřejné volné zóny a předsedou GAFI

Egyptská vláda si od rozvoje volných zón slibuje především přilákání zahraničních investic a z toho vyplývající vznik nových pracovních míst pro místní obyvatelstvo. Pro zahraniční firmy jsou výhody volných zón spojeny - jak je ve světě obvyklé - především s následným vývozem vyrobeného či smontovaného zboží. Konečný export zboží z volných zón do Egypta je také možný, avšak v takovém případě je nutno zaplatit dovozní clo a daně, čímž je eliminována jedna z hlavních výhod a smyslu volných zón.

Další volné zóny jsou plánovány kolem nově rozšiřovaného Suezského průplavu, bližší informace zatím nejsou k dispozici.

 

Ekonomická zóna při Suezském průplavu (Suez Canal Economic Zone, SCZ)

V návaznosti na zahájení provozu nově vybudované paralelní větve Suezského průplavu (inaugurována v srpnu 2015) byla zahájena výstavba nové volné zóny, Suez Canal Economic Zone (SCZ). Tato zóna se bude rozkládat na ploše 461 km2 v poušti na západním břehu kanálu a bude zahrnovat mj. 4 přístavy, které by měly díky frekvenci obchodu procházejícího průplavem zajistit vyvinutí zóny ve středobod („hub“) obchodu blízkovýchodního regionu a Afriky.

Jde o stěžejní vládní projekt zaměřený na povzbuzení domácí výroby a exportu, do nějž se vláda snaží přilákat nejen zahraniční soukromé subjekty, ale dává zde pozemky k dispozici i investičním resp. rozvojovým agenturám cizích vlád, aby zde zřizovaly národní ekonomické zóny. Zóna je ve stadiu vzniku, zatím zde byly vybudovány produkční kapacity v čínské subzóně. Smlouvu o zřízení národní subzóny podepsal v dubnu 2018 také ministr obchodu Ruska, o vlastní zóně uvažuje i Indie, při summitu Visegradské skupiny s egyptským presidentem Sísím v červenci 2017 byla nejvyšším představitelům států V-4 nabídnuta možnost zřízení mnohonárodní subzóny. K využití této nabídky však zatím ani vládní úřady, ani podnikatelské kruhy zemí V-4 nevyvinuly žádnou aktivitu, pouze Polsko projevilo zdvořilý zájem.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice ze zemí EU

Egypt je největším příjemcem investic ze zemí EU v regionu Středozemního moře.  Investice jsou rozprostřeny do všech oborů: ropa a zemní plyn, informační technologie, výstavba a průmyslové sektory. Největším investorem ze zemí EU je v Egyptě dlouhodobě Velká Británie.

 

Přímé zahraniční investice (v mil. USD)

 Přímé zahraniční investice (mil.   USD)

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17 

FDI (čisté)

3 753

4 119

6 379

6 933

 7 916

příliv

10 274

10 893

12 546

12 529

 13 349

USA

2 182,9

2 230

2 116

883

 1 833

EU

5 625

6 647

6 523

7 877

 8 694

  Velká Británie

3 997

5 116

4 989

5 945

 5 502

  Belgie

719,6

617

664

678

 1 988

  Francie

266,1

347

230

251

 536

  Německo

186,4

194

190

202

 148

  Nizozemsko

163,5

192

182

246

 219

  Španělsko

30,4

5,5

28

154

 44

  Itálie

75,1

16,8

37

42

 83

  Řecko

18,4

46,1

4,5

2

 0,6

  Portugalsko

0

0

0

0

 0,3

  Bulharsko

29,9

0,7

0,1

0,1

 0,5

  Lucembursko

6,2

46,9

141

169

 46,8

  Dánsko

18,4

10,8

13

6,7

 3,5

  Švédsko

39,9

14,2

10,7

89,5

 6,9

  Rakousko

9,2

2,6

5,1

11,4

 18,5

  Kypr

11

4,1

7,4

16,1

 24

  Rumunsko

1,7

2,4

6,2

1,1

 3,2

  Lotyšsko

0,7

0,2

1

0

 0,2

  Irsko

8,3

0,7

2,6

51,6

 3,9

  Polsko

14,7

2,2

0,9

2,8

 4,2

  ČR

11

9,5

3,3

5,1

 5,3

  Malta

3,8

2,8

2,2

0,7

 55,4

  Estonsko

0,1

0,1

0

0

 0,1

  Maďarsko

0,2

5,7

1,6

3,4

 0,3

Arabské země

1 456

1 290

2 668

2 278

 1 800

  Saúdská Arábie

191,7

284

649

313

 343,7

  Spojené arab. emiráty

480,6

401

1 383

1 329

 837

  Bahrajn

262,7

194

137

165

 113

  Kuvajt

46,4

130

237

133

 150

  Omán

10,9

13,4

11,6

12

 6,2

  Jordánsko

14,6

22

17,5

22

 34,6

  Katar

375,6

109

94,4

195

 169,4

Ostatní země

1 009,7

725

1 240

1 491

 1 023

  Švýcarsko

115,4

94,5

165

127,9

 148

  Japonsko

98,4

66,4

50,6

90

 93

  Kanada

10,2

10,4

10,2

17,2

 18,1

  Čína

48,8

6,3

60,5

119,3

 150,6

  Turecko

169,2

31

44,3

77,5

 35,5

odliv

-6 520

-6 774

-6 166

-5 596

 -5 433

Zdroj: Central Bank of Egypt

 

Revoluční události roku 2011 měly na FDI do Egypta velmi negativní dopad. Nejen že došlo k propadu nově příchozích investic, ale investoři v obavách o svoje majetky posílili svou investiční činnost v zahraničí. V poslední době se investoři začali do Egypta opět opatrně vracet.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zvýšení přílivu zahraničních investic do země patří mezi priority egyptské vlády. Průběžně probíhá úprava legislativní základny s cílem zjednodušení schvalovacích procesů pro umístění investic a odstranění překážek pro vstup zahraničního kapitálu do země. Soubor klíčových zákonů zahrnuje:

  • Zákon č. 72/2017 - nejdůležitější zákon - obsahuje souhrn pobídek a záruk pro investory, zjednodušuje administrativní procedury (podrobnější specifikace je uvedena dále). Zákon nahradil dřívější Zákon o investičních zárukách a pobídkách č. 7/1997. 
  • Zákon č. 3/1998 - novela zákona o společnostech č. 159/1981. Hlavním přínosem je zjednodušení procesu zakládání nové společnosti, m.j. již není zapotřebí souhlasu Companies Department, stačí pouze schválení projektového plánu.
  • Novely k zákonu o kapitálovém trhu č. 95/1992 - posílení kapitálového trhu, pravidla proti defraudaci, cenové manipulaci.
  • Zákon č. 155/1998 - povoluje vstup soukromého sektoru do 4 státních bank a podílové vlastnictví zahraničních účastníků v egyptských bankách.
  • Zákon č. 156/1998 - je zákonem o pojišťovnách č. 91/1995, odbourává hranici maximálního zahraničního podílu 49 %, povoluje privatizaci státních pojišťoven a činnost zahraničních pojišťoven v zemi.
  • Zákon č. 1/1998 - novela k zákonu o námořní dopravě č. 12/1964 umožňující soukromému sektoru včetně zahraničního provádět námořní aktivity.
  • Zákon č. 18/1998 - novela k zákonu č. 12/1996, opravňující stát k prodeji menšinového podílu akcií elektrárenských společností soukromému sektoru.
  • Zákon č. 19/1998 - upravuje formu Telecomu Egypt na akciovou společnost s majoritní účastí státu.

Pobídky aplikované při investicích

  • 5 leté daňové prázdniny ze zisku
  • 10 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových měst. aglomeracích
  • 20 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v oblasti severozápad Suezského zálivu a v projektu Toshka
  • daňové zvýhodnění investičních nákladů o 50 resp. 30 % dle charakteru a alokace projektu po dobu až 7 let
  • snížená celní sazba ve výši 2 % na dovoz potřebného technologického zařízení
  • nulové poplatky spojené se zakládáním a notifikací po dobu 5 let
  • garance 100 % převodu zisku zahraničních investorů do zahraničí
  • zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům.

Oblasti volných zón

  • jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru
  • společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům platným v ostatním Egyptě
  • neomezená výjimka z daně ze zisku
  • společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží. Poplatky se platí ročně.Společnosti produkující hlavně pro export (min. 80 % celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně

K hlavním zárukám patří

  • záruka proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění
  • záruka ochrany proti šikanózním úředním rozhodnutím a proti vládním rozhodnutím, která by projekt neočekávaně finančně zatížila
  • záruka převodu zisků, dividend a zůstatkové hodnoty aktiv do zahraničí
  • právo vlastnit půdu
  • možnost vedení účtu v zahraniční měně
  • výjimka z povinné registrace při dovozu strojů, zařízení a materiálu potřebného pro zřízení, rozšíření a provoz investičního projsktu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: