Egypt: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. USD)

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Obchodní bilance

- 34 139

- 30 695

-34 063

-38 785 

Vývozy

  25 072

  26 988

  26 119

  22 058 

Dovozy

-59 211

-57 683

-60 182

-60 844

Zdroj: Central Bank of Egypt

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Obchodní bilance EU s Egyptem

 

2011

2012

2013

2014

2015

Dovozy z EAR (mil. EUR)

9 603

8 512

7 936

8 586

7 261

meziroční změna %

32,6

-11,4

-6,8

-

-15,3

Export

14 127

15 536

14 920

16 984

20 455

meziroční změna

-6,2

10

-4

-

21,2

Bilance

4 524

7 025

6 984

8 380

13 194

Obrat

23 729

24 048

22 857

25 516

27 716

Zdroj: EU Delegation, Eurostat

Hlavní obchodní partneři Egypta

Nejvýznamnější cílové destinace egyptského exportu (v mil. USD)

země

2011/12

2012/13

2013/14

2014/2015

CELKEM

 25 071

26 988

26 119

-

EU

9 071

8 903

10 134

5 901

Ostatní evropské země

1 418

1 756

1 371

-

Rusko

107

151

182

-

USA

3 431

3 758

2 510

1 092

Arabské země

5 324

5 161

5 469

8 096

Asie

4 620

4 913

3 485

3 245

Afrika

499

440

476

1 041

Austrálie

22

22

16

17

Největší vývozci do EAR (mil.USD)

 země

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

 CELKEM

59 210 

57 682

59 821

-

EU

19 282

17 682

16 229

24 034

Ostatní evropské země

6 099

5 078

4 287

-

Rusko

2 578

2 045

2 633

-

USA

4 814

3 977

4 168

4 379

Arabské země

10 182

10 968

16 679

9 287

Asie

11 676

11 926

12 159

23 225

Afrika

505

561

476

718

Austrálie

427

357

257

-

V exportu do zemí EU se jedná hlavně o následující položky:  ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, ocelové produkty, farmaceutika, hliníkové výrobky. Hlavní položky importované z EU jsou: ropa a ropné produkty, železo a produkty z oceli, výrobky organické a anorganické chemie, stroje a zařízení, telefony. (Egypt využívá své nadbytečné kapacity petrochemického průmyslu. Vlastní i dovezenou ropu zpracovává a vyváží ropné produkty s vyšší přidanou hodnotou. Opačná situace je v případě produktů ze železa a oceli.)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Egypt se dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem. I proto jsou pro egyptskou ekonomiku klíčové vývozy surovin - zejména plynu, ropy a ropných derivátů a dalších nerostných surovin (v hodnotovém vyjádření 80% exportu). Dalšími důležitými exportními artikly jsou kovové výrobky, bavlna (do druhé svět. války činila bavlna 90% všech egyptských vývozů), textil a chemikálie. V poslední době se Egypt prosazoval stále více i vývozem některých zemědělských produktů, avšak vzhledem k prudce rostoucí populaci ukrajuje domácí spotřeba čím dál tím větší podíl produkce.

Hlavními dováženými artikly jsou suroviny (zejména obiloviny), spotřební zboží, ropné produkty a oleje. Vzhledem k dozvukům globální krize a především revolučních událostí z roku 2011 se snížil objem dovozů investiční povahy.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu byly založeny již v roce 1970 pod hlavičkou Hlavního úřadu pro investice a volné zóny (General Authority for Investment & Free Zones – GAFI, www.gafi.gov.eg). Těží z výhod, pobídek, záruk a výjimek garantovaných vládou, obvyklých pro volné zóny jinde ve světě.

Egyptské zóny volného obchodu jsou řízeny zákonem č. 8/1997. Dle zmíněného zákona je v zónách volného obchodu nabídnuta firmám zde působícím možnost skladování, přebalování, montáže a výroby zboží pro export a možnost poskytování služeb (přeprava, bankovní a pojišťovací služby).

V letech 2008-10 pokračoval trend předávání atraktivnějších zón do správy soukromých investorů. V současné době lze konstatovat, že až na drobné výjimky jsou zóny v dolním Egyptě a na pobřeží Středozemního moře spravovány soukromými developery na základě smlouvy s egyptským státem. Zóny na horním toku (jižně od města Beni Suef) jsou nadále v přímé administraci státu.

Volné zóny, které se nacházejí na území Egypta, jsou vyjmuté z celního režimu a nabízejí následující možnosti

  • svobodný výběr typu podnikání
  • neomezený původ a výše vloženého kapitálu
  • svoboda volby právní formy podnikání
  • svoboda repatriace zisků a investovaného kapitálu
  • osvobození importu a exportu od cel, prodejní daně a dalších daní platných v Egyptě
  • vložený kapitál je osvobozen od cla (kromě osobních vozů)
  • projekty nemohou být znárodněny ani zkonfiskovány
  • kapitál nemůže být zadržen ani blokován, není možné vyvlastnění nemovitostí (výjimkou je veřejný zájem, v tomto případě se kompenzuje tržní cenou nemovitosti)

Druhy volných zón

Veřejné volné zóny: 

V Egyptě je devět veřejných volných zón vybavených základní infrastrukturou. Pronájem půdy stanovila vláda za těchto podmínek:

  • 3,50 USD/m2 ročně pro průmyslové projekty
  • 7 USD/m2 ročně pro jiné projekty (sklady, služby)
  • Veřejná volná zóna Nasr City, Káhira - rozloha 70,5 ha
  • Veřejná volná zóna v Ameriyah, Alexandrie - rozloha 568,3 ha
  • Veřejná volná zóna Port Said - rozloha 16,1 ha
  • Veřejná volná zóna Suez - 2 volné zóny
  • Veřejná volná zóna Ismalia - rozloha 336 ha
  • Veřejná volná zóna Damietta - rozloha 79,8 ha
  • Veřejná volná zóna 6th October (Media Public) - rozloha 291,5 ha
  • Veřejná zóna Shebin El- Kom (Menofia)
  • Veřejná zóna Qeft

Soukromé volné zóny:

Pro založení soukromé volné zóny je nezbytné vydání dekretu GAFI, který je omezen na jeden projekt vytvořený podle následujících kritérií:

  • nedostupnost jiné volné plochy ve veřejné volné zóně - poloha zóny musí být zvolena v závislosti na druhu podnikání (např. v blízkosti nalezišť surovin) - projekt musí splňovat všechny náležitosti spojené s ochranou životního prostředí

Poplatky:

  • od LE 300 do LE 3.000  ročně v konvertibilní měně
  • výrobní a montážní projekty hradí 1% ročně z přidané hodnoty
  • sklady platí 1 % hodnoty zboží vstupujícího do volné zóny
  • služby platí 1 % ročně z celkových příjmů
  • zboží pro re-export je vyloučeno z poplatků

Postup založení projektu ve volné zóně:

  • investor vyplní žádost spolu s detailním popisem projektu u příslušné Veřejné volné zóny nebo GAFI
  • v případě schválení musí investor předložit GAFI dokumenty prokazující leasing nebo pronájem půdy pro plánovaný projekt
  • určení právních zástupců projektu
  • vystavení závěrečného záručního dokumentu jménem GAFI
  • vystavení provozní licence předsedou veřejné volné zóny a předsedou GAFI

Egyptská vláda si od rozvoje volných zón slibuje především přilákání zahraničních investic a z toho vyplývající vznik nových pracovních míst pro místní obyvatelstvo. Pro zahraniční firmy jsou výhody volných zón spojeny především s následným vývozem vyrobeného či smontovaného zboží. Konečný export zboží z volných zón do Egypta je také možný, avšak v takovém případě je nutno zaplatit dovozní clo a daně, čímž je eliminována jedna z hlavních výhod a smyslu volných zón.

Další volné zóny jsou plánovány kolem nově rozšiřovaného Suezského průplavu, bližší informace zatím nejsou k dispozici.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice ze zemí EU

Státy EU jsou ve výši hodnoty  přímých zahraničních investic do ekonomiky Egypta v současné době téměř rovnocenné s dlouhodobým investorem USA. Egypt je největším příjemcem investic ze zemí EU v regionu Středozemního moře.  Investice jsou rozprostřeny do všech oborů: ropa a zemní plyn, informační technologie, výstavba a průmyslové sektory. Největšími investory ze zemí EU v Egyptě jsou Velká Británie a Itálie.

Přímé zahraniční investice (v mil. USD)

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

FDI (čisté)

3 982

3 753

4 119

6 379

příchozí

11 768

10 274

10 893

12 546

USA

577,60

2 182,9

2 230

2 116

EU

9 501

5 625

6 647

6 523

Velká Británie

5 819,70

3 997

5 116

4 989

Belgie

2 089,2

719,6

617

664

Francie

315,60

266,1

347

230

Německo

202,50

186,4

194

190

Nizozemsko

409,40

163,5

192

182

Španělsko

61,00

30,4

5,5

28

Itálie

193,3

75,1

16,8

37

Řecko

55,6

18,4

46,1

4,5

Portugalsko

0

0

0

0

Bulharsko

0

29,9

0,7

0,1

Lucembursko

3,1

6,2

46,9

141

Dánsko

3,3

18,4

10,8

13

Švédsko

309,6

39,9

14,2

10,7

Rakousko

5,7

9,2

2,6

5,1

Kypr

7

11

4,1

7,4

Rumunsko

0,2

1,7

2,4

6,2

Lotyšsko

0

0,7

0,2

1

Irsko

2,8

8,3

0,7

2,6

Polsko

12,4

14,7

2,2

0,9

ČR

8

11

9,5

3,3

Malta

3,4

3,8

2,8

2,2

Estonsko

0

0,1

0,1

0

Maďarsko

0,1

0,2

5,7

1,6

Arabské země

1 185

1 456

 1 290

2 668

Saúdská Arábie

240,40

191,7

284

649

Spojené arab. emiráty

559,80

480,6

401

1 383

Bahrajn

152,50

262,7

194

137

Kuvajt

63,50

46,4

130

237

Omán

13,30

10,9

13,4

11,6

Jordánsko

10,7

14,6

22

17,5

Katar

34,9

375,6

109

94,4

Ostatní země

502,9

1009,7

725

1 240

Švýcarsko

124,80

115,4

94,5

165

Japonsko

36,7

98,4

66,4

50,6

Kanada

29,2

10,2

10,4

10,2

Čína

73,6

48,8

6,3

60,5

Turecko

12,5

169,2

31

44,3

odchozí

-7 786

-6 520

-6 774

-6 166

Zdroj: Central Bank of Egypt

Revoluční události z roku 2011 měly na FDI do Egypta velmi negativní dopad. Nejen že došlo k propadu nově příchozích investic, ale investoři v Egyptě v obavách o svoje majetky posílili svou investiční činnost v zahraničí. To sice z dlouhodobého hlediska může být kompenzováno nárůstem transferů, nicméně ve stávající ekonomicky složité době působí odtok kapitálu ze země značné ekonomické problémy.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zvýšení přílivu zahraničních investic do země patří mezi priority egyptské vlády. Průběžně probíhá úprava legislativní základny s cílem zjednodušení schvalovacích procesů pro umístění investic a odstranění překážek pro vstup zahraničního kapitálu do země. Soubor klíčových zákonů zahrnuje:

  • Zákon č. 8/1997 - nejdůležitější zákon, obsahuje souhrn pobídek a záruk, jeho podrobnější specifikace je uvedena dále.
  • Zákon č. 3/1998 - novela zákona o společnostech č. 159/1981. Hlavním přínosem je zjednodušení procesu zakládání nové společnosti, m.j. již není zapotřebí souhlasu Companies Department, stačí pouze schválení projektového plánu.
  • Novely k zákonu o kapitálovém trhu č. 95/1992 - posílení kapitálového trhu, pravidla proti defraudaci, cenové manipulaci.
  • Zákon č. 155/1998 - povoluje vstup soukromého sektoru do 4 státních bank, a podílové vlastnictví zahraničních účastníků v egyptských bankách.
  • Zákon č. 156/1998 - je zákonem o pojišťovnách č. 91/1995, odbourává hranici maximálního zahraničního podílu 49 %, povoluje privatizaci státních pojišťoven a činnost zahraničních pojišťoven v zemi.
  • Zákon č. 1/1998 - novela k zákonu o námořní dopravě č. 12/1964 umožňující soukromému sektoru včetně zahraničního provádět námořní aktivity.
  • Zákon č. 18/1998 - novela k zákonu č. 12/1996, opravňující stát k prodeji menšinového podílu akcií elektrárenských společností soukromému sektoru.
  • Zákon č. 19/1998 - upravuje formu Telekomu Egypt na akciovou společnost s majoritní účastí státu.

Podrobnější výklad obsahu Zákona č. 8/1997

Zákon je nazýván zákonem stimulací a záruk, obsažených v 46 článcích. Zodpovědná organizace za všechny vydané pobídky a záruky investorům je vládní instituce GAFI - General Authority for Investment, s ústředím v Káhiře a pobočkami ve všech guvernorátech. Zákon specifikuje 16 oblastí, do kterých mají být investice směrovány (viz bod 9.4.). Investice do uvedených oblastí jsou automaticky schvalovány s výjimkou projektů týkajících se vojenské a přidružené výroby, tabáku a tabákových výrobků a investic na Sinaji. Ty musí být schváleny odpovídajícím ministerstvem a následně GAFI. Zákon zásadně rozlišuje investice v tuzemsku a ve volných zónách.

Pobídky aplikované při investicích

  • 5 leté daňové prázdniny ze zisku
  • 10 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových měst. aglomeracích
  • 20 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v oblasti severozápad Suezského zálivu a v projektu Toshka
  • bezcelní dovoz potřebného technologického zařízení
  • nulové poplatky spojené se zakládáním a notifikací
  • 100 % převod zisku zahraničních investorů do zahraničí
  • zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům.

Oblasti volných zón

  • jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru
  • společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům v ostatním Egyptě
  • neomezená výjimka z daně ze zisku
  • společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží. Poplatky se platí ročně.Společnosti produkující hlavně pro export (min. 80% celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně

K hlavním zárukám patří

  • záruka proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění
  • právo vlastnit půdu
  • možnost vedení účtu v zahraniční měně

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: