Egypt trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace, klimatické změny i stále nedokonalého vodního managementu. Země potřebuje zajistit 114 mld. m³ ročně, zatímco k dispozici má pouze 55 mld. m³, plynoucích téměř výhradně (z 97 %) z povodí Nilu. Deficit se přitom bude do budoucna ještě prohlubovat. V přepočtu na obyvatele má Egypt k dispozici kolem 500 m³ vody na rok, tedy na hranici stavu vodní chudoby, přičemž množství vody na hlavu každým rokem klesá. Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, představil národní strategii 2050 s investicí až 30 mld. USD do projektů na navýšení kapacity a účinnosti vodovodního systému včetně čištění odpadních vod, zavedení moderních zavlažovacích systémů v zemědělství, modernizace kanálů a zařízení na odsolování mořské vody. Do roku 2050 chce tak Egypt postavit 67 závodů poháněných solární energií v guvernorátech Matrúh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismáilíja a Suez. Celková kapacita desalinizačních stanic by měla dosáhnout 8,85 mil. m³ vody denně, tedy téměř osminásobku kapacity z roku 2020. Aktualizovaná strategie z dubna 2026 potom cílí na zlepšení hospodaření s podzemními vodami, opětovné využití odpadních vod a snížení ztrát. V rámci pokračující iniciativy Haya Karima („Důstojný život“) na obrodu egyptského venkova staví Egypt téměř 1000 čističek odpadních vod a na 10 000 vodních čerpadel. Ve výstavbě je také megaprojekt tzv. „Nové delty“, 174 km dlouhé umělé řeky na západ od přírodní delty Nilu, která má za cíl zúrodnit až 4 500 km² půdy. Celkové náklady projektu se odhadují na 5,2 mld. USD.

Egypt také pracuje na projektu „Zavlažování 2.0“, tedy digitální transformaci zavlažovacích procesů a zavedení smart managementu s cílem sledovat i předpovídat hladinu vody, hlídat veškeré změny a provádět kontrolu kvality. Digitální transformace proto bude vyžadovat dodávky kvalitních a odolných měřicích přístrojů nebo zařízení pro telemetrii.

Projekt „Zavlažování 2.0“ úzce souvisí s iniciativou registrace a mapování soukromých zavlažovacích kanálů sloužící efektivnější alokaci vody a zemědělské plánování. Po dokončení její první fáze se Egypt v roce 2026 posouvá k rozšíření digitální transformace své zavlažovací sítě, která zahrnuje přes 22 tisíc kanálů v celkové délce 17 tisíc kilometrů. Zvláštní důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj Horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy.

Klíčovým elementem pro zachování egyptských vodních zdrojů je rozvoj kapacit pro čištění odpadních vod, proto egyptská vláda investuje 32 mld. USD do recyklace odpadních vod do roku 2037. Jedním z nejvýznamnějších projektů tohoto typu je výstavba čistírny odpadních vod El-Gabal El-Asfar, která má do roku 2040 sloužit 17,5 mil. obyvatelům Káhiry a okolí. Další dílčí projekty rozvoje čističek odpadních vod se nalézají v oblastech Nová delta, Helwan, Abú Rawaš, Bahr al Baqar a Maghagha. Příležitostí pro české firmy je dlouhodobé partnerství (na dobu 15–20 let) při údržbě a opravách vodohospodářských zařízení stejně jako profesionální školení techniků, na němž má Egypt eminentní zájem. Egypt se též zajímá o získávání energie z odpadních usazenin (tzv. sewage sludge energy).

Největším veletrhem vodohospodářského sektoru v Egyptě je „Watrex“, pořádaný každý rok na jaře, na podzim se potom koná veletrh „Cairo Water Week“. Egypt je zároveň zapojen do EU programu PRIMA, který podporuje výzkum a inovace ve Středomoří především v oblasti udržitelného managementu vodních zdrojů.

Investiční plán rozvoje egyptského zdravotnického systému do roku 2030 počítá s rozmachem celkem 133 nemocnic s odhadovanými náklady v přepočtu 100 mld. Kč. Vedle potřeby až 38 tisíc nových nemocničních lůžek bude třeba zajistit vybavení stovek sesteren, operačních sálů a dialyzačních zařízení. Nejakutnější potřeba vybavení se dotýká nemocnic v Káhiře (El-Marg, Dar El-Salam General Hospital, Helwan General), v Menúfii i oblasti Horního Egypta (Minjá, Asijút a Kená). Do roku 2050 chce Egypt dosáhnout celkové kapacity 182 tisíc zdravotnických lůžek. Prosazuje také čím dále větší zastoupení privátního sektoru, který zdravotnictví přinese snížení nákladů, rozvoj specializace i vyšší efektivitu. Pro rok 2026 proto egyptské ministerstvo zdravotnictví připravilo seznam 62 projektů, které přejdou do soukromých rukou, mezi nimi např. specializovanou nemocnici v Sheikh Zayed, nemocnici v New Alamein nebo Galala. V roce 2026 zároveň Egypt představil plán nového „zdravotnického hlavního města“, které má vzniknout v Ain Sokhna nedaleko Rudého moře do roku 2029. Zdravotnické město bude zahrnovat 4 000 lůžek (z toho přes 800 pro intenzivní péči) a přes 225 operačních sálů. Společně s 18 specializovanými klinikami se bude jednat o největší komplex v Egyptě s veškerými subspecializacemi pod jednou střechou. Za účelem rozvoje diagnostiky staví Egypt ve městě Badr nové moderní centrální laboratoře za více než 530 mil. Kč.

Vzhledem k rozlehlosti Egypta se mnoho lidí nachází daleko od nejbližších ordinací, v případě nemocnic uzpůsobených k provádění složitějších zákroků se jedná i o stovky kilometrů. Již od koronavirové krize tedy v Egyptě roste význam i využití telemedicíny, vybavení však stále nenaplňuje standardy ani na straně zdravotnických zařízení, ani pacientů. Příležitosti se nabízejí v dodávkách digitálních ultrazvuků, stetoskopů nebo dermatoskopů, dále potom v oblasti zdravotnických lůžek i vybavení operačních sálů a nemocničních pokojů. Podobně jako v jiných sektorech láká Egypt i v případě zdravotnictví zahraniční investory na lokalizaci výroby do země. Příležitosti se nacházejí i v podobě odborných školících programů mezi ČR a Egyptem a velkým tématem je stále více digitální transformace (např. pro vedení zdravotnických záznamů), využívání umělé inteligence v diagnostice a posílení kyberbezpečnosti zdravotnického systému celkově.

Egypt dále stojí o spolupráci v oblasti všeobecného ošetřovatelství a onkologické péče, poptává též hotová léčiva pro onkologicky nemocné pacienty, jejichž dostupnost je neadekvátní. Vzhledem k vysoké míře onemocnění cukrovkou v egyptské populaci se nabízejí možnosti dodávek potřeb pro diabetiky. Příležitost skýtá i vybavení do stále se rozšiřujícího počtu pohotovostních oddělení. Egypt chce rozvinout některé ze svých 400 přírodních pramenů pro lázeňské účely, což svědčí o vzestupu zdravotnické turistiky. Na ni budou navázány investice do menších projektů, např. odborné spolupráce při vytipování nejvhodnější lokality, konzultace při projektování lázeňských objektů nebo dodávek specializovaného vybavení. Příležitosti se nabízejí i ve spolupráci na produkci vakcín, které Egypt zatím nedokáže v dostatečném množství vyrábět sám.

Významným milníkem pro usnadnění spolupráce mezi ČR a Egyptem je zapojení Egypta do programu Evropské unie Horizon Europe, k němuž formálně došlo během bruselského summitu v říjnu 2025. Podmínkou pro zapojení je vytvoření konsorcia s egyptským subjektem (zpravidla výzkumným centrem nebo akademickou institucí), které předchází podání návrhu v rámci konkrétní výzvy. V případě Egypta je nejperspektivnější např. oblast chytré dopravy a bezpečnosti v dopravě, zemědělství nebo životního prostředí.

Vzhledem ke stále akutnějšímu nedostatku vody Egypt setrvale pracuje na udržitelném nakládání s vodou, inovativních způsobech získávání vody i efektivnějších metodách jejího čištění, do značné míry však stále spoléhá na desalinizaci vody. Vodohospodářství je v Egyptě tak silné téma, že má přesah do působnosti několika ministerstev (bydlení, zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a zavlažování, životního prostředí aj.). Spolupráci na expertní úrovni formou školení nebo výměnných programů vyhledává Národní centrum pro výzkum vody (NWRC), vodohospodářstvím se zabývá i Akademie vědeckého výzkumu a technologií (ASRT), především problematikou zadržování vody.

Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nadále nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence, které se v Egyptě stávají nepostradatelným prostředkem v dopravě, zdravotnictví nebo při budování desítek nových chytrých i odolných měst (smart & resilient cities). Kybernetické hrozby a adekvátní reakce na ně vypracovává Egyptská nejvyšší rady pro kybernetickou bezpečnost (ESCC), jíž předsedá ministr komunikačních a informačních technologií. Dle „Globálního indexu kybernetické bezpečnosti“, který sleduje míru závazků a odhodlání jednotlivých zemí v boji proti kybernetickým hrozbám, se Egypt umístil na první příčce v celé Africe. V listopadu 2019 vytvořila egyptská vláda Národní radu pro umělou inteligenci (NCAI) jako partnerství mezi vládními institucemi, významnými akademiky a odborníky z praxe z předních podniků v oblasti umělé inteligence. V roce 2025 vznikly desítky nových start-upů zabývajících se umělou inteligencí v různých sektorech – v dopravě, zdravotnictví, potravinářství nebo mediálním průmyslu. Podporu k růstu zajišťuje start-upům inkubační centrum Creativa a Agentura pro rozvoj IT průmyslu (ITIDA), která firmám pomáhá vyhledávat zahraniční investory i partnery. Možnosti spolupráce se nabízejí i na poli zabezpečení dopravní infrastruktury či antivirů. V Egyptě dále existuje na 12 univerzit, které mají fakultu specializovanou na umělou inteligenci.

Partnerství s jinými zeměmi by Egypt rád navázal i ve vesmírném programu, kde má ambice stát se africkým hubem. Egypt byl vůbec prvním africkým státem, který do kosmu vypustil vlastní družice, naposledy šlo o satelit NExSAT-1 v roce 2024. Nedaleko od Káhiry pokračuje výstavba tzv. Space City, kde se nachází i největší montovna v Africe a vedle Egyptské vesmírné agentury se 300 zaměstnanci zde sídlí i Africká vesmírná agentura, která zaštiťuje kosmický program Africké unie. V závislosti na druhu satelitu je Egypt schopen lokalizovat do země až 60 % výroby.

Možnosti vzájemné spolupráce mezi ČR a Egyptem se nacházejí i na poli specializovaného tréninku a školících programů. Přestože Egypt díky téměř 110 milionům obyvatel disponuje velkým množstvím pracovní síly, v případě kvalifikovaných pozic zaostává, což jej vede ke snaze přenášet dovednosti navazováním spolupráce se zahraničními institucemi i firmami. Největší zájem má Egypt o školení v oblasti zdravotnictví (zdravotní sestry, lékaři specializovaných oborů), strojního inženýrství nebo ICT.

V obranné oblasti může ČR v Egyptě navázat na dlouhou tradici vzájemné spolupráce. Nejedná se pouze o obranně-průmyslový kontext, čeští výzkumníci a vědci v zemi pomáhali zakládat například vojenskou univerzitu, jejíž technické kurzy stále patří mezi nejlepší dostupné terciární vzdělání v regionu. Egypt dlouhodobě poptává výzkumné kapacity pro realizaci obranně-průmyslového výzkumu a vývoje. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o lehké palné zbraně, pozemní techniku včetně podvozků či výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.) i infrastrukturní projekty (výrobky na detonační práce při výstavbě silnic, železnic apod.). Egypt poptává především plastické trhaviny, které nedokáže v odpovídajícím množství vyrábět sám. Poptávka po munici se v poslední době snížila úměrně růstu její produkce přímo v Egyptě, často se mu nicméně nedostává nezbytných komponent, jako jsou kalíšky do nábojnic apod.

Útoky jemenských povstalců Hútíů na lodě v Rudém moři odstartované v roce 2023 mají stále za následek výrazný pokles plavidel proplouvajících Suezským průplavem, a tedy i příjmů z vybíraného mýta, což podněcuje egyptskou poptávku po zařízeních na sestřelování vzdušných cílů. Potřeba byla znásobena válkou v Íránu na jaře 2026, která přímo zasáhla státy Perské Zálivu.  Dlouhodobě špatná a často nestálá bezpečnostní situace u sousedů znamená pro Egypt poptávku po prostředcích na ochranu hranic, což je příležitostí pro české firmy a jejich inteligentní systémy a radarové technologie. Egyptské ozbrojené složky mají zájem též o padáky pro přepravu osob i materiálu.  Strategické partnerství s Evropskou unií v roce 2024 potom umožňuje Egyptu přístup ke grantům ve výši 200 mil. EUR, určeným na nákup neletálních prostředků v boji proti nelegální migraci.

Podobně jako v jiných sektorech usiluje Egypt i v případě obranného a bezpečnostního průmyslu o přenos výroby do země, což by kromě zlevnění zboží vedlo k přenosu potřebného know-how a podpořilo jeho vývoz na zahraniční trhy. Konkrétně se Egypt zajímá o rozšiřování výroby střeliva pro velké ráže nebo výrobu a montáž dílů letecké techniky, naopak v oblasti malorážové munice je Egypt ve výrobě téměř soběstačný. Hlavním realizátorem lokalizačních návrhů je Arabská organizace pro industrializaci, (AOI), pod níž spadají specializované výrobní závody. Každé dva roky se v Egyptě koná veletrh obranného průmyslu EDEX, který pravidelně přiláká stovky vystavovatelů a přes 30 tisíc návštěvníků.

Egypt dlouhodobě usiluje o rozšíření pouštního zemědělství pomocí rozsáhlých iniciativ na rekultivaci půdy, především v oblasti Nové Delty, Toshky a Sinaje. Projekty vytvářejí poptávku především po odrůdách osiva přizpůsobených suchým podmínkám, zemědělské technice (traktory, sklízecí stroje) i centrech navázaných na skladování, logistiku a zpracování.

Egyptská zemědělská strategie klade důraz na výraznou modernizaci sektoru například v oblasti satelitního monitoringu plodin, elektronického sledování produkce, horizontálního rozšiřování obdělávané půdy nebo vertikálního vylepšení prostřednictvím rozšířených odrůd plodin. Podstatnou součást bude tvořit též digitalizace inspekčních mechanismů, zkvalitnění laboratorních služeb a posílení kontroly dodavatelských řetězců u klíčových komodit. Financování modernizaci egyptského zemědělství má podpořit i první soukromý kapitálový fond, který egyptské úřady představily na jaře 2026.

V případě chovu hospodářských zvířat má Egypt ambice dosáhnout do roku 2029 počtu 10 milionů zvířat s vysokou výnosností, což by pokrylo až 70 % poptávky po červeném mase, která setrvale roste. Populace skotu v Egyptě se odhaduje na 10,1 milionu kusů, vedle toho je v Egyptě dalších 5 milionů ovcí a koz, 1,4 miliardy kusů drůbeže a okolo 1,7 milionů koní. S vyššími počty dobytka jde potom ruku v ruce stále vyšší poptávka po kvalitních veterinárních přípravcích pro hospodářská zvířata, které Egypt nedokáže v dostatečném množství vyrábět sám nebo je musí nahrazovat převážně asijským (kvalitativně neodpovídajícím) dovozem. Českým firmám se nabízí příležitost nejen dodávat vakcíny do Egypta, ale i zakládat s egyptskými firmami společné podniky pro výrobu očkovacích látek přímo v zemi, což může přinést výhodu v podobě zjednodušení registračního procesu.