Egypt

Egyptská arabská republika je zastupitelská poloprezidentská republika s vícestranickým systémem.

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoKáhira
Počet obyvatel103,81 mil.
Jazykarabština
Náboženství85% Islám, 15% křesťanství
Státní zřízeníEgyptská arabská republika
Hlava státuAbd-al Fattah as-Sísí
Hlava vládyMostafa Madbouly
Název měnyEgyptská libra (EGP)
Cestování
Časový posun+1 hodina v zimě, v létě žádný rozdíl
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Jan Fulík
Ekonomický úsekMgr. Ludmila Leškovská
Konzulární úsekPhDr. Petr Čáp
CzechTradeNeklan Coufal
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 406,8
Hospodářský růst (%) 3,1
Inflace (%) 6,0
Nezaměstnanost (%) 8,3

Od Egyptské revoluce z roku 2011, jež vedla k rezignaci prezidenta Husního Mubáraka, který Egypt ovládal od roku 1981, držela výkonnou moc Vrchní rada ozbrojených sil (SCAF). Ta rozpustila parlament a pozastavila platnost ústavy. V roce 2012 byl novým prezidentem zvolen Muhammad Mursí. Po další vlně demonstrací byl Mursí v červenci 2013 svržen armádou a nahrazen prozatímním prezidentem, jímž se stal Adlí Mansúr.  Armáda také pozastavila platnost porevoluční ústavy z roku 2012. Nová ústava začala platit v lednu 2014, kdy ji schválil lid v referendu a v roce 2019 byla upravena o několik dodatků.

V červnu 2014 byl sedmým prezidentem Egypta zvolen generál Abdel Fattáh al-Sísí, bývalý velitel ozbrojených sil a vůdce vojenského puče vůči prezidentu Mursímu.

Očekává se, že prezident Abdel Fattah al-Sísí zůstane u moci po celé prognózované období a dále. Ústavní změny prodloužily jeho současné druhé funkční období ze čtyř do šesti let, do roku 2024 a umožní mu kandidovat na dalších šest let období, do roku 2030, kdy mu bude 75 let.

Značný vliv na ekonomický a politický chod země má armáda. Její politický vliv opět roste.  To vše za podpory prezidenta Sísího, podle kterého nejsou civilní státní složky schopné nezávisle stanovit a realizovat politiku, která by zabezpečila stabilitu země. Prezident má přesto u veřejnosti velkou popularitu, stal se symbolem stabilizace bezpečnostní i společenské situace. Sísímu se podařilo oproti minulosti zajistit bezpečnější Egypt, i když jeho vláda se vyznačuje omezováním svobody slova i tvrdými autokratickými praktikami. Na druhou stranu se i kritici Sísího obávají jeho případné alternativy, která momentálně v podstatě neexistuje. Politické strany založené na náboženství byly opět zakázané. Po změně ústavy v 2019 je exekutivní role vlády ještě více dominantní než soudnictví, které navíc trpí nedostatkem kvalifikovaných soudců. Veřejný sektor je přebujelý, trpí velkou mírou byrokracie. Soukromé společnosti těžko konkurují firmám vlastněným armádou.

 Ekonomika je velká, diversifikovaná a v době pandemie prokázala svou stabilitu a odolnost. Průmyslová výroba, těžba, obchod a zemědělství představují největší ekonomické sektory, které se podílí více než z poloviny na tvorbě HDP. V rámci sektoru služeb hraje klíčovou roli příjem ze Suezského průplavu, který se podílí až polovinou na příjmech ze služeb. Neméně důležitý je také turismus, který je pandemií silně postižen a na nějž hodně cílil vládní balíček pandemických opatření. V rámci těžařského průmyslu dominuje těžba ropy a plynu, která tvoří 90 % celkové produkce tohoto sektoru. Významné jsou remitence dosahující téměř 10 % HDP.

Ekonomika je dlouhodobě na růstové trajektorii okolo 5 %, pouze ve fiskálních letech 2020 a 2021 končících vždy v červnu daného roku se růst snížil/í na cca 2,5-3,5 %. Zemi hodně pomohla implementace strukturálních reforem za podpory 3-letého programu MMF úspěšně dokončeného v 07/2019.


Mapa globálních oborových příležitostí – Egypt (MZV) (83.13kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Egypt (384.97kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu

  • Egyptská arabská republika
  • Džumhúriját Misr al – Arabíja
  • The Arab Republic of Egypt


Očekává se, že prezident Abdel Fattah al-Sísí zůstane u moci po celé prognózované období a dále. Ústavní změny prodloužily jeho současné druhé funkční období ze čtyř do šesti let, do roku 2024, a umožní mu kandidovat na dalších šest let období, do roku 2030, kdy mu bude 75 let. Dle ústavy z roku 2014 má armáda osm let nárok vybírat ministra obrany.  Ústava z roku 2014 využívá mnoho bodů z ústav z let 1971 a 2012, ale přidává i vlastní. Například je v Egyptě nově zakázáno zakládat politické strany na náboženském, teritoriálním či etnickém principu, i proto bylo zakázáno Muslimské bratrstvo, které bylo navíc prohlášeno za teroristickou organizaci. Parlament a nově ustanovený senát vykonávají především podpůrnou roli prezidentovi Sísímu. Vládní strana Mostaqbal Watan, která má i po volbách v roce 2020 většinu v parlamentu, je pro-prezidentkou stranou. Popularita vlády prezidenta Sísího je v zemi silná a to napříč náboženskými skupinami a sociálními vrstvami.


Složení vlády 2021

Prezident – Abd – Al Fattah Sísí

Premiér – Mostafa Madbouly

Min. obrany – Gen. Mohamed Ahmed Zaki

Min. obchodu a průmyslu – Neveen Gameea

Min. vojenské výroby – Mohamed Ahmed Morsi

Min. náboženských otázek – Mohamed Mokhtar Gomaa

Min. civilního letectví – Mohamed Manar Kamal
Min. komunikací a informačních technologií
-Eng. Amr Ahmed Tallat

Min. zemědělství a zúrodňování půdy – Al Sayed Mohamed Marzouk Al Kasser

Min. zdravotnictví – Dr. Hala Zayed

Min. vyššího vzdělávání – Khaled Atef

Min. zahraničních věcí – Sameh Shoukry

Min. vnitra – Gen. Mahmoud Tawfik

Min. financí – Mohammed Ahmed Maait

Min. školství a technického vzdělávání – Tarek Galal Shawky

Min. elektřiny a obnovitelných energií – Mohamed Hamed Shaker

Min. kultury – Dr. Inas Abdel Dayem

Min. investic a mezinárodní spolupráce – Dr. Rania Al Mashat

Min. zásobování – Ali el-Sayed Moselhy

Min. výstavby a městského výzkumu – Assem Abdel Hamid El Gazar

Min. turismu a památek – Khaled Al-Anany

Min. plánování a ekonomického rozvoje – Hala Helmy El-Saeed

Min. pro informace – Osama Heikal
Min. spravedlnosti –
Omar Marwan

Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství – Tarek El – Molla
Min. pro imigraci a záležitosti populace –
Nabila Makram Abd El Shaheed

Min. dopravy – Hisham Arafat

Min. pro obchodní záležitosti – Hesham Tawfik

Min. závlah a vodních zdrojů – Mohamed Abdel-Aaty Sayed Mohamed Khalil

Státní min. životního prostředí – Yasmin Salah Al-din

Min. pracovních sil – Mohamed Mahmoud Ahmed Saafan
Min. pro místní rozvoj –
Mahmoud Youssry Shaarawy

Min. sociální solidarity – Neveen El Kabaag

Min. mládeže a sportu – Dr. Ashraf Sobhi

Min. pro právní a parlamentní záležitosti – Alaa Fouad Abdo El Hasan



1.2. Zahraniční politika země

Obchodní vztahy země s EU Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace Asociační dohody, která je v platnosti od r. 2004 (dále Dohoda). EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Ve smyslu plánovaného snižování celních tarifů dle Asociační dohody byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1. 2007 zatěžovány postupně redukovanými sazbami, které byly snižovány až na nulu. Export automobilů evropské výroby a jejich dílů byl kvůli citlivosti této položky pro obě strany posledním průmyslovým oborem, který se dočkal snížení dovozních cel až na 0 % (ke konci roku 2018). Naopak cla na dovoz egyptských výrobků do EU byla odstraněna k okamžiku vstupu Dohody v platnost. V roce 2010 obě strany přijaly dodatek k Dohodě, kterým liberalizovaly obchod s 90 % sortimentu zemědělských výrobků, takže celnímu zvýhodnění se nyní těší téměř celý rozsah obchodu mezi oběma stranami. V praxi dle provedeného šetření vývozci ze zemí EU možnosti uplatnění preferenčních celních sazeb dle Dohody v praxi v plné míře nevyužívají, což exporty zbytečně prodražuje. Pravděpodobně je to dáno jejich neznalostí (především postupné eliminace celních sazeb) a proto se vývozcům do Egypta doporučuje seznámení s věcně příslušnou partií Asociační dohody a trvání na jejím důsledném prosazování v celním řízení.

V posledních letech zavádí Egypt adminsitrativní překážky pro dovoz některých vybraných produktů z EU. Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady. tyto překážky mají za cíl limitovat počet některého zboží dováženého do Egypta, neboť se egyptská vláda domnívá, že by je měl Egypt vyrábět na domácím trhu a podpořit tak vlastní zaměstnanost.

Nejvýznamějšími partnery ze států EU je Německo, Francie a Itálie. Převážně německé průmyslové firmy mají na egyptském trhu velkou prezenci a hrají zásadní roli při státních zakázkách. Francouzské a italské firmy se podílejí z velké části na energetickém průmyslu Egypta. 

Ostatní země

Zaraniční politika země je zaměřena především na diverzifikaci importu. Egypt se snaží oslovit velký počet zahraničních partnerů pro projekty strategického významu, aby nebyl finančně a politicky závyslý pouze na některých zemích. Důležitými obchodními partnery je Rusko a USA. Z regionu Blízkého východu je Egypt částečně závyslý na financování ze SAE a Saudké Arábie, jejichž rozvojové fondy a banky zajišťtují financování pro strategické projekty v Egyptě.

Egypt spoléhá na bezpečnostní vazby se státy Perského zálivu a Východního středomoří ve snaze deterovat Írán a omezit rostoucí vliv svého regionálního rivala Turecka.

Egypt, Spojené arabské emiráty, Izrael a Saúdská Arábie zintenzívní společné úsilí proti bezpečnostním hrozbám, přičemž izraelská normalizace vztahů s několika regionálními státy usnadní zvýšenou dvoustrannou bezpečnostní a ekonomickou koordinaci. Napouštění etiopské přehrady GERD způsobuje v regionu tenzi. Egypt společně se Súdánem nepřipouští možnost napuštění přehrady bez podepsané dohody.


Zastoupení EU v zemi

The European Union Delegation to Egypt

Nile City Towers, North Tower,

10th Floor 2005 C Corniche El Nil, Ramlet Boulaq, Cairo,

Egypt tel.: +20 2 2461 9860 fax: +20 2 2461 9883

web: https://eeas.europa.eu/delegations/egypt_en

Email: delegation-egypt@eeas.europa.eu

 Christian Berger – velvyslanec


1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel : 103,81 mil obyvatel

Přechodně pracujících v zahraničí: 9 mil

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě: 95% obyvatel

Městská populace: 42,8 %

Střední délka života: 73,7 let

Roční přírůstek obyvatelstva představuje:  3,1%

Národnostní složení:

Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, beduíni, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení:

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9%) vyznává některou formu náboženství křesťanského – koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Hospodářský růst posledních let byl přerušen negativními dopady pandemie COVID-19. Finanční prostředky z remitencí zaznamenaly dramatický propad: miliony pracujících Egypťanů byly nuceny vrátit se zpět do Egypta s negativními následky pro egyptskou ekonomiku. Příjmy ze Suezského kanálu klesly a turistický ruch, který tvoří až 11,5 % HDP, se v měsících pandemie zcela zastavil. Právě u cestovního ruchu se z důvodu přetrvávajících omezení v mezinárodní přepravě předpokládá minimálně krátkodobá stagnace a v dalších letech potřebu finanční podpory ze strany vlády a bankovních institucí. Přesto patří Egypt mezi rozvojové země, kterým se podařilo díky preventivním fiskálním opatřením zabránit dlouhodobému propadu ekonomiky. Egyptská vláda sází na investice do nových nalezišť zemního plynu a prodeje licencí zahraničním společnostem. Navzdory utlumené globální poptávce po energiích přispěje k podpoře národní ekonomiky zprovoznění dvou hlavních zkapalňovacích stanic zemního plynu a nové obchodní vazby ve východním Středomoří.

Egyptská vláda přijala v průběhu roku 2020 četná účinná opatření na podporu investorů, producentů a podnikatelské sféry s cílem zmírnit dopady pandemie Covid-19. Zahájila dvoufázový program podpory domácích exportérů; v roce 2020 uvolnila celkem 800 mil. USD, v roce 2021 až 950 mil. USD.  Domácí podnikatele podpořila upuštěním od sankcí za zpožděné daňové platby, posunutím lhůt za platby plynu a snížením ceny elektřiny pro průmyslové podniky. To vše přispělo k zajištění likvidity podnikatelů, umožňující jim investovat do vlastní produkce a zajistit mzdy zaměstnancům.  Centrální egyptská banka snížila svou hlavní sazbu o 300 bazických bodů na 9,25 %. Snížení má podpořit růst průmyslového sektoru, snížit rozpočtový deficit a stimulovat zahraniční investice do akciového trhu. MMF podpořil Egypt v boji proti pandemii COVID-19 finančními prostředky v hodnotě 2,77 mld. USD, které vláda čerpala v průběhu celého  roku 2020.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 5,35,63,63,14,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 11 801,912 470,012 880,013 230,013 810,0
Inflace (%) 14,49,25,16,05,6
Nezaměstnanost (%) 9,97,98,08,38,2
Export zboží (mld. USD) 28,128,525,028,831,2
Import zboží (mld. USD) 65,866,052,962,367,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -37,8-37,5-28,0-33,5-36,5
Průmyslová produkce (% změna) 3,11,7-10,14,14,7
Populace (mil.) 97,198,9101,1103,0105,0
Konkurenceschopnost 94/14093/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 5/75/75/75/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -8,2
Veřejný dluh (% HDP) 89,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) -14,9
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH N/A




Devizové rezervy

Po revolučních událostech roku 2011 došlo ke strmému propadu devizových rezerv. Během vlády Muslimského bratrstva se dále zmenšily, vládě presidenta Sísího se podařilo díky reformnímu programu podpořenému půjčkou IMF ve výši 12 mld. USD devizové rezervy opět významně navýšit. Přispěla k tomu zejména devalvace egyptské měny v důsledku uvolnění kursu v listopadu 2016.

Zadluženost

Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní. Státní deficity dosahovaly v minulosti dvouciferných hodnot. Výsledkem je vysoké vládní zadlužení. V roce 2019 klesl vládní dluh na 84 % HDP, ale pandemie ho vyhání zpět až na cca 91 % koncem fiskálního roku 2021. Klesající trend by se měl obnovit nejdříve od fiskálního roku 2022. Rizikem vládního dluhu je velký podíl krátkodobých závazků, tj. vysoká potřeba refinancování 30-40 % HDP ročně. Náklady na financování dluhu jsou mezi nejvyššími na světě – úrokové výdaje činí cca 47 % rozpočtových příjmů. Přívětivá je struktura dluhu, pouze 26 % je v zahraničních měnách a pouze 22 % drženo nerezidenty. Většina státního dluhu je financována domácím bankovním sektorem.






2.3. Bankovní systém

Bankovní systém

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou těchto bank:

  • Industrial Development Bank of Egypt
  • Egyptian Arab Land Bank
  • Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod – diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezervy. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi. Restriktivní opatření přijatá v návaznosti na pokles rezerv zahraniční měny v době porevolučního ekonomického poklesu, která spočívala v omezení vkladů, výběrů hotovosti a mezinárodních transferů, byla po uvolnění kursu egyptské měny v listopadu 2016 zrušena. Aktuální informace jsou uváděny na webových stánkách Centrální banky Egypta.

Centrální egyptská banka snížila v roce 2020 svou hlavní sazbu o kumulativních 400 bazických bodů na 8,25%. Z dlouhodobého hlediska se CBE bude snažit vyvážit potřebu oživit úvěry soukromého sektoru s rizikem obnoveného odlivu kapitálu, volatility měny nebo návratu k vyšší inflaci.


Největší státní banky:

  • National Bank of Egypt (NBE)
  • Banque Misr
  • Banque du Caire


Islámské bankovnictví

 Egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých jiných arabských státech. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). V Egyptě působí tři výhradně islámské banky a 3 pobočky zahraničních (země Perského zálivu) bankovních ústavů, které nabízejí služby islámského bankovnictví. Také řada dalších bank nabízí bankovní služby v souladu se šaríjou jako alternativu.

Zájem o licenci na provozování islámského bankovnictví v Egyptě v posledním období projevily některé další banky ze zemí Perského zálivu, nicméně podíl islámského bankovnictví na egyptském bankovním sektoru zatím činí jen asi 6 %.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Egypta je regulován daňovými zákony. Jejich transparentnost je na vysoké úrovni a jejich dodržování je vymáháno. V rámci pandemie Covid -19 zavedl stát různé formy daňových úlev, které však dle očekávání budou v průběhu let 2021 – 2022 zrušeny. Egyptská vláda má za cíl daňový systém digitalizovat a ulehčit firmám a občanům jejich odvádění.

Daně z příjmů

Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 22,5%. Společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu jsou zdaňovány sazbou 40,55%. Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. 

Fiskální rok pro výběr daní je od 1. 1. do 31. 12. 

Výše daní z příjmu:

právnické osoby z komerční a výrobní činnosti: 22,5%

těžba ropy, zemního plynu a minerálů: 40,55 %

mzdy: 10% – 20%

Osvobození od daní:

– důchody

– odstupné, výplaty živ. nebo zdr. pojištění

– diplomatický sbor a zahr. experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí

– veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let

– zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let

– příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze

– neziskové organizace a vzdělávací instituce

– ze zisku společností ve volných zónách


Daň z přidané hodnoty

Od 1. 7. 2017 je DPH 14 %. Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Zákon o DPH obsahuje seznam položek, kterých se týká osvobození z daně, obsahující 57 kategorií zboží a služeb. Kromě toho jsou některé egyptské státní orgány a subjekty osvobozeny od DPH.

Spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou zatíženy tabákové výrobky, alkoholické nápoje a káva.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace Asociační dohody, která je v platnosti od r. 2004. EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Egyptská vláda se snaží v posledních letech klást důraz na vlastní domácí výrobu a nastavuje administrativní překážky pro dovoz některého zboží z EU. Cílem Egypta je snížení negativního obchodního salda.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 18 013,419 029,418 144,1N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 7 648,98 302,36 399,7N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -10 364,5-10 727,1-11 744,3N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a EAR vykazuje trvale vysoké aktivní saldo ve prospěch české strany. 

Česká republika do Egypta tradičně vyváží a na prvních místech se v tabulkách vývozu umisťuje tento druh zboží: motorová vozidla, traktory, kola aj., reaktory, kotle, přístroje el. záznamu ,reprodukce, zvuku aj., skleněné výrobky a výrobky ze železa a oceli.

Dovoz z Egypta tvoří dominantně produkty vlněné, příze a tkaniny, oděvy a ovoce a zelenina, ořechy.


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 8,59,110,1N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 2,12,52,2N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -6,4-6,6-8,0N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

  • V případě Egypta je mezi EU a touto zemí již od 25. 6. 2001 podepsána Asociační dohoda, která upravuje mimo jiné rovněž pravidla vzájemné obchodní výměny mezi Egyptem a členskými zeměmi EU.
  • Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. 6. 2004 a platí pro všechny členské země Evropské unie včetně ČR.

Smlouvy s ČR

  • Smlouva mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 19. 1. 1995. Smlouva vstoupila v platnost 4. 10. 1995. 
  • Smlouva o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu. Smlouva byla podepsána 23. 3. 1997.
  • Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 29. 5. 1993. Koncem roku 2006 byly projednány změny dohody, vzhledem k nutným úpravám bilaterálních smluv po vstupu ČR do EU. Egyptská strana vznesla námitky k textu, proces stále není dokončen, vyjednávání se ujala EU.
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti mezi vládami České republiky a Egyptské arabské republiky ze dne 13. 4. 2000.
  • Dohoda o vědecké a technické spolupráci z 20. 2. 1966.
  • Dohoda o spolupráci mezi Česko-arabskou obchodní komorou a Federací egyptských obchodních komor. Podepsána 5. 3. 2000.
  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky a elektřiny EAR ze dne 27. 11. 1993.
  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu EAR, včetně zřízení Smíšené obchodní komise z května 2013 (první zasedání se uskutečnilo v Káhiře v dubnu 2016).
  • Memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy a Egyptskou federací průmyslu, podepsáno 31. 1. 2016 v Káhiře. 


3.3. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce s ČR

V letech 2011 – 2014 byly realizovány projekty transformační spolupráce v oblasti odborného a učňovského vzdělávání a ekologie, obnova výuky šperkařství, uměleckého kovářství a kovotepectví. Celková výše pomoci ČR tak dosáhla 1 mil. Kč.

Do roku 2019 spolupracoval ZÚ Káhira s Asociací na pomoc nemocným rakovinou v egyptské oáze Dakhla 900 km na jih od Káhiry. Jejím prostřednictvím poskytoval v rámci malých lokálních projektů prostředky z oficiální rozvojové pomoci ČR nemocným. Zejména zdravotní zařízení významně usnadnila přístup k vyšetření a plnohodnotné péči, za kterou dříve museli cestovat stovky kilometrů. Roční příspěvek na malý lokální projekt v Dakhle se pohybuje kolem 300 000 Kč.

Egypt je vhodnou zemí pro Program rozvojového partnerství se seoukromým sektorem a Záruku rozvojové spolupráce ČMZRB, neboť je finanční sektor v Egyptě dostatečně rozvinut a soukromý sektor v místě má se zahraničními partnery již zkušenosti.

Rozvojová spolupráce s EU

EU považuje Egypt za rozvojovou zemi a poskytuje mu soustavně pomoc v rámci několika rozvojových programů prostřednictvím různých finančních institucí a nástrojů. Řada členských zemí EU v Egyptě realizuje vlastní rozvojové projekty. Ty se týkají řady témat v oblastech transformační i ekonomické spolupráce. V současné době jsou pro české podnikatelské subjekty asi nejzajímavějšími příležitostmi k prosazení v Egyptě projekty rozvoje vodohospodářství, a to jak řízení využívání vodních zdrojů, tak zásobování obyvatelstva pitnou vodou a čištění odpadních vod, a rozvojové projekty v oblasti životního prostředí (odpadové hospodářství, zavádění nízkoemisních a bezodpadových technologií ve výrobě apod.). Aktuální informace o rozvojových projektech EU v Egyptě jsou k diSpozici na webu Delegace EU v Káhiře.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V průběhu pandemie COVID-19 se potvrdilo, že současné kapacity nemocničních zařízení jsou v kritických chvílích nedostatečné. Již v prvních měsících pandemie došlo k přeplnění státních zdravotnických zařízení, které vyvolalo společenskou nespokojenost; vláda musela vyčleňovat jiné veřejné prostory pro ošetřování nakažených. Přesto však z důvodu pokynu vlády nebyly využívány soukromé nemocnice či zařízení určené pro bezpečnostní složky státu. Investice do zdravotnického sektoru dosahují pouze 1,5 % HDP, což se projevuje velice špatným stavem státních nemocnic, ve kterých nejsou dodržovány standardy kvality a personál nemá k dispozici potřebné vybavení. Již nyní vláda investuje do rozšíření, ale také do modernizace zdravotnických zařízení (rozšíření kapacit, modernizace současné technologie, školení a servis) a předpokládá se pokračování trendu i v následnících letech. V dubnu 2021 byla například inaugurována tzv. „Pharma City“, rozprostírající se na více jak 180 tis. m2 a je tvořena laboratořemi, skladními prostorami a výrobnami na léky a zdravotnická zařízení.


▶ Obranný průmysl

Obranný průmysl je i v dobách krize jedním z mála oborů, které si v Egyptě užívají stálý přísun financování. Několika českým firmám se již podařilo proniknout na egyptský trh, na kterém se uplatňují výrobci z celého světa. Jedná se především o malé ruční zbraně (pistole a útočné pušky), střelivo všeho druhu, výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.). Také zájem o licenční výrobu je ze strany Egypta velký. Státní vojenské továrny vyrábějí nejen vojenský materiál, ale věnují se významně i civilní výrobě. Vláda má za cíl zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. Aktuální bezpečnostní situace v Libyi a její dlouhé nechráněné hranice s Egyptem představují velkou výzvu, ale i příležitost pro inteligentní systémy a radarové technologie na ochranu hranic. Strategická místa jakými je Rudé moře a Suezský průplav, stejně jako rozhlehlá pouštní území u hranic s Izraelem a pásmem Gazy, vyžadují zvýšenou ochranu a představují příležitosti pro české pasivní obranné technologie.


▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

OSN předpokládá, že v případě celkového napuštění nově vybudované Velké etiopské přehrady obnovy (GERD) nebude do roku 2025 v Egyptě dostatek vody pro zásobování stále rostoucí populace. Průtok řeky Nilu klesne v důsledku naplnění GERD a špatného managementu vodních zdrojů pod 500 m3 na obyvatele. Vzhledem ke skutečnosti, že je řeka Nil hlavním vodním zdrojem využitelným pro zemědělství, hrozí v přímém důsledku problémy se zavlažováním tisíce hektarů zemědělské půdy a s tím spojený nedostatek základních potravin. Egyptská vláda se snaží minimalizovat dopady této krize a modernizovat management vodních zdrojů – zefektivnit zavlažování povodí Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji egyptskými farmáři. Již nyní spoléhá Egypt také na recyklaci odpadních vod a předpokládá se v důsledku krize jejich rozšíření po celém povodí řeky. Zkušenosti již zavedených českých firem v zemi přispívají dobrému jménu českých firem z tohoto oboru.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Strategická poloha Egypta na křižovatce mezi Afrikou, Blízkým východem a Evropou nabízí možnosti v sektoru námořní infrastruktury. Země disponuje celkem 48 přístavy ve Středozemním a Rudém moři, obsluhujícími až 90 % egyptského mezinárodního obchodu. Ty představují příležitosti nejen pro jejich modernizaci, ale také výstavbu logistických center, jakými jsou například zóny volného obchodu. Vnitrostátní letecká doprava především za pandemie COVID-19 významně pomohla snížit finanční ztráty v dopravním sektoru. Se sítí 28 civilních letišť a stále narůstajícím počtem přepravovaných pasažérů ročně vnímá vláda potřebu jejich rozšíření a modernizace. Velké investice se předpokládají převážně do oblasti IT, bezpečnostních systémů či řízení letecké dopravy. Ačkoliv vláda vynakládá velké prostředky na modernizaci a novou výstavbu železničních tratí, vlakových souprav či káhirského metra, jsou tyto zakázky z velké části již přerozděleny mezi velké francouzské, německé či ruské společnosti.

▶ Energetika (výroba a distribuce elektřiny)

Spotřeba elektrické energie roste ročně o 8%, což na jednu stranu znamená požadavky na nově instalovaný výkon ve výši 4 000 MW ročně . Na druhou stranu chce egyptská strana snížit svoje ztráty, které vycházejí ze zastaralé přenosové infrastruktury a špatného stavu v současnosti provozovaných elektráren, které mnohdy, z důvodů nedostatku ND či potřeby modernizace, fungují ve zcela nouzovém režimu. V roce 2016 byla s Rosatomem podepsána smlouva o vybudování historicky první atomové elektrárny do roku 2025. Potenciál pro ČR je v dodávkách služeb a náhradních dílů a v modernizaci již dodaných 9 elektráren české (resp. československé) provenience. České dodávky pro egyptský energetický průmysl v roce 2013 činily cca 40 mi. USD a skládají se zejména z generátorových soustrojí, rozvaděčů, čerpadel a průmyslových armatur, v roce 2015 byl dodán elektrotechnický materiál a zařízení v hodnotě přes 26 mil. USD. Celkový potenciál vývozu pro české firmy v nejbližších letech v sektoru výroby a distribuce elektřiny odhadujeme na cca 90 mil USD ročně.

▶ Stavebnictví (materiály, mechanizace, výstavba, projekční služby)

Egypt hovoří o potřebě vystavět minimálně 4 mil bytů, připravují se velké energetické projekty. Megaprojety jako je již zahájená výstavba nového administrativního hlavního města poblíž Káhiry, výstavba rozsáhlé svobodné průmyslové zóny v oblasti Suezského kanálu včetně rozšíření  přístavů nebo megaprojekt zúrodnění rozsáhlých pouštních oblastí Sinaje a Západní pouště. Český export stavebních materiálů a strojů je zatím zcela mizivý, pokud do něj nezapočteme výrobky ze skla a osvětlovací techniky. Potenciál je u řady výrobků stavební mechanizace, materiálů a služeb, zejména v oblasti výstavby nízkoenergetických a ekologických staveb, které budou do budoucna nutným trendem.

▶ Dovoz potravin

Dovoz potravin do Egypta se v posledních letech zvyšuje tempem cca 12 % ročně. Počet obyvatel roste sice významně více, nicméně vzhledem ke zvyšující se životní úrovni a demografickému složení (70 % populace do 30 let) roste spotřeba potravin o 10 % ročně. Egypt je největším světovým dovozcem obilí (pšenice) v objemu až 10 milionů tun ročně. Tento trend však vůbec neodráží český vývoz do Egypta. Potenciál je zejména v exportu cukru a cukrovinek, jejichž spotřeba roste o 9 % ročně, další možnosti jsou v oblasti zdravé výživy, dětské výživy, cereálií, „light“ produktů a mléčných výrobků.




4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Co by měl český exportér znát před vstupem na egyptský trh:

  • Egypt je často podceňovaný – všichni tam už byli. Na druhé straně se mylně předpokládá, že zde všechno funguje podobně jako na evropském trhu
  • Je nutné přesvědčit egyptského partnera, že právě nabízené zboží nebo technologie je lepší, než má konkurence, a to i cenově. Dnes o Egypt usilují nejenom firmy z Evropy, ale i Asie a USA.
  • Firemní prezentace musí být zaměřena cíleně na potřeby zákazníka.

4.2. Oslovení

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení egyptského obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény.

4.3. Obchodní schůzka

Čas plyne v Egyptě jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Egyptě, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem.

Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená.

Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota.

Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek.

Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Egypťané jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.

 Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba.

V Egyptě se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit.

Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtku. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hod dopolední.

Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce, může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno.

V Káhiře či Alexandrii počítejte s dopravními zácpami na ulicích, není rozumné si sestavovat časově napjatý program.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět, Egypt nevyjímaje, jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě egyptská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská témata, také Egypťané hodnotí vlastní moderní historii jinak, než jsme zvyklí z našich pramenů. Připravte se na to, že oficiální jednání může být přerušováno telefonáty či konzultacemi s jinými pracovníky. Egypťané to neberou jako projev nezdvořilosti.

Jací jsou egyptští obchodníci?

Egyptský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním s egyptským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Egypťané jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. Vztah Egypťanů k času a životu vystihují některé často používané fráze jako například: Bokra – zítra, Máleš (nemá smysl dělat si starosti), Inšalláh (bude-li si bůh přát).

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Jak nakládají egyptští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?


Jak nakládají egyptští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Egyptští obchodníci jsou snad až na výjimky zkušenými podnikateli. Pro Araby je totiž smlouvání přirozený způsob jednání, který mají v krvi. Zpravidla ovládají světové jazyky a znají psychologii evropského partnera. Řada z nich absolvovala ve světě prestižní univerzity. O to důkladněji je třeba se připravit na obchodní jednání s egyptskými partnery.


Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

V Egyptě je zpravidla nevhodné nabízet alkohol při jednáních, je třeba si dát velký pozor, jelikož větší část egyptské populace je muslimská. na druhou stranu ne všichni egypťané zákaz požívání alkoholických nápojů dodržují. proto je dobré nechat případnou iniciativu k objednání alkoholických nápojů na egyptském partnerovi. V Egyptě je nutno věnovat pozornost hygienické úrovni stravovacích zařízení, tzn. není vhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny a nebalené vody, vyvarovat se „čerstvým“ vymačkaným ovocným džusům.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy. Ani na neformální jednání by se muž neměl v žádném případě dostavit v krátkých kalhotech.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo. Dárky ostatně jsou vhodné i pro obchodního partnera. Pokud se zdráhá ho přijmout, musíte na něj naléhat. Dárek se předává pravou rukou, nebo oběma rukama.


4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně  platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána téměř výhradně angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

K islámu se hlásí většina místního obyvatelstva, tj. téměř 90%, zbývající část tvoří téměř výhradně Koptové a pravoslavní křesťané. A proto je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o vepřovém a alkoholu.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Egyptě je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a whatsapp aplikaci než email.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Egypta chystají?

· Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.

· Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného egyptského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.

· Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.

· Při jednání je důležité věnovat se platebním instrumentům, z nichž nejvhodnější je potvrzený neodvolatelný akreditiv s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami.

4.6. Státní svátky

V Egyptě je uznáváno větší množství svátků. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, jsou muslimské svátky pohyblivé a meziročně se v kalendáři posunují na dřívější termín o asi 11 dní oproti předchozímu roku.

Přehled svátků v roce 2021:

– Koptské Vánoce – 7. ledna

– Den revoluce – 25. ledna

– Den osvobození Sinaje – 25. dubna

– Svátek práce – 1. května

– Koptské Velikonoce – 2. května

– Sham El Nessim – 3. května

– Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 13. května

– Eid Al Adha (svátek obětování)  – 20. července

– Den revoluce – 23. července

– Islámský nový rok – 10. srpna

– Den ozbrojených sil – 6. října

– Narození proroka Mohameda – 19. října


Oficiálním volným dnem je v týdnu pátek. Banky mají zavřeno v pátek a sobotu, stejně jako ministerstva a většina státních institucí. Pracovní doba ministerstvech a státních společností je od 9 do 15hodin. Většina soukromých firem pracuje i v odpoledních hodinách. Prodejní doba je převážně od 10 do 24 hodin, státní obchody ale mnohdy zavírají již kolem 21.hodiny, mezinárodní supermarkety naopak provozují svá obchodní zařízení nezřídka celých 24 hodin.





5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Zahraniční firmy mohou v Egyptě prodávat přímo, pokud jsou registrovány. Některé společnosti prodávají výrobky částečně místně montované nebo kompletně v Egyptě vyráběné, případně využívají bezcelních zón a obchodních velkoskladů. Většina zahraničních firem však využívá místní velkoprodejce a distributory a zajišťuje si efektivnost prodeje školením jejich pracovníků v Egyptě nebo u mateřských firem a krátkodobými pobyty svých odborníků na místě.

Místní obchodní zástupci jsou nezbytní při podávání nabídek od zahraničních společností do soutěžních poptávek (tendrů) státního sektoru. Naopak, obchodní zástupci nesmí podávat nabídky do vojenských tendrů, ale v těchto případech působí jako konsultanti. Do účasti na státních poptávkách a tendrech mohou být zapojeni pouze registrovaní obchodní zástupci, kteří se často rekrutují právě z bývalých zaměstnanců vládních institucí a specializují se na tyto tendry. Jedná se hlavně o dodávky armádě, bezpečnostním a policejním složkám.

Egyptské zákony vyžadují, aby všichni obchodní zástupci a dovozci byli egyptské národnosti. Zástupci musí žít v Egyptě nejméně 5 let a musí být registrováni místní obchodní komorou  nebo profesní asociací. Dále nesmí být pracovníky ve státním sektoru, nesmí být členy parlamentu ani být přímými příbuznými generálních ředitelů nebo členů představenstva. Přestože egyptská legislativa předpokládá, že zástupce je výhradní pro daný region či celý Egypt, je možné se z této klauzule vyvázat explicitním zmíněním ve smlouvě o zastupování. To je vhodné zejména v případě hledání nového zástupce, kterého je nejdříve vhodné řádně prověřit.

Doklady dovozce:

  • Import Card – vydává General Authority for Import/Export Quality Control na ministerstvu obchodu
  • Taxation Card – vydává Taxation Authority
  • Tři kopie formuláře Annex 11 dle prováděcích instrukcí vydaných ministerským dekretem č. 275/91. Zde se vyplňuje financování importu, typ, množství, cena a země původu zboží. První kopie se předkládá při proclívání, druhá Foreign Trade Department na ministerstvu obchodu a průmyslu a třetí kopie je pro banku sledující zaplacení dovozu.

Doklady potřebné k proclení:

  • Nákladní list
  • Originál faktury
  • Balicí list
  • Certifikát ověřující původ zboží, ověřený akreditovanou institucí v zemi exportu a egyptským zastupitelským úřadem
  • Formulář “EX” v případě, že banka financuje dovozní transakci (v případě, že transakci financuje dovozce, není formuláře zapotřebí)
  • Doklad o předvývozní inspekci dováženého zboží, je-li u dovážené položky na základě vládního dekretu č. 43/2016 vyžadován
  • Objednávka přepravy
  • Celní certifikát obsahující informace o místu a zemi původu dováženého zboží, název dovozce, druh výrobku, hodnotu a množství dodávky 

Vývozní doklady:

  • Export Card – vydává General Authority for Import/Export Quality Control na  Ministerstvu průmyslu
  • Taxation Card – vydává “Taxation Authority”
  • Originál faktury Celní Certifikát – obsahující informace a data o exportovaném zboží

Celní systém

Egypt provádí ekonomické reformy směřující k liberalizaci zahraničního obchodu. V oblasti celních sazeb to znamená, že došlo k postupnému snižování celních sazeb. Od roku 1994 byl zaveden Harmonizovaný celní sazebník. Obchodní vztahy mezi Egyptem a EU jsou regulovány Asociační dohodou, na základě které byla cla na průmyslové výrobky postupně snížena na nulu. Výjimkou jsou potraviny. Všeobecnou výjimku představuje bezcelní dovoz hotových výrobků, polotovarů a surovin pro armádní účely resp. pro výrobu ve výrobních podnicích provozovaných armádou. Pro bezcelní dovoz musí být společnost zřízená Min. obrany Egypta nebo Min. pro zbrojní výrobu. Dovozy pro tyto státní subjekty jsou osvobozeny od cla a DPH. Egypt se i v této oblasti stále potýká se značnou korupcí. 

Ochrana domácího trhu

Dohody WTO stanoví obecně maximální výši cel na úrovni 30 %. V Egyptě byla maximální výše cla postupem času snižována s výjimkou cla pro dovoz zejména automobilů s větším obsahem motoru, alkoholických nápojů, tabáku, některých zemědělských a potravinářských produktů, “luxusního” zboží a dalších položek.

Egyptské ministerstvo financí postupně plánuje další snižování celních sazeb, neboť podle ujednání WTO se musí Egypt, stejně jako ostatní rozvojové země, připravit na plné uplatňování požadavků WTO. V Egyptě však existuje obava, že egyptské hospodářství bude tímto krokem velmi zasaženo a že přílivu levného zboží do země nebudou místní výrobci schopni  konkurovat. Obavy panují zejména v textilním průmyslu, kde bylo vydáno několik nařízení směřujících k omezení dovozu textilu. Asociační dohoda mezi EU a Egyptem, která má rovněž za cíl snížit cla a navýšit kvóty, jednoznačně zlepšila přístup egyptského zboží na tento trh. 



5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Formy působení:

  • Jediný vlastník (Sole Proprietorship)
  • Akciové společnosti (Joint Stock Companies)
  • Partnerství s ručením omezeným dle podílů (Limited Partnership by Shares)
  • Společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company)


Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení místní kanceláře je časově a úředně náročným procesem. Délka schvalovacího období závisí na druhu kanceláře a náplni její pracovní činnosti. Běžně se může jednat o několik týdnů až měsíců. 

Základní zásady pro zřizování kanceláří stanoví zákon č. 159 z roku 1981 (s novelizací v zákoně č. 3 z roku 1998) a zákon č. 82 z roku 1997. Nejjednodušší je forma reprezentační kanceláře (Representative Office, Liaison Office), která nemusí mít vlastní účetnictví, nemusí zaměstnávat místní síly, a tudíž nepotřebuje ani auditora. Kromě jmenované formy ještě existují kanceláře s povolenou působností po dobu plnění kontraktu investičního celku – Branch Office a ve farmaceutickém oboru Scientific Office.

Mezi základní registrační údaje patří:

  • jméno společnosti, adresa v mateřské zemi
  • výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti
  • výpis ze stanov mateřské společnosti
  • kapitálová informace o mateřské společnosti
  • druh činnosti
  • adresa kanceláře v EAR
  • jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost
  • jméno představitele kanceláře
  • adresa bydliště představitele kanceláře
  • plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR pro převod valut         

Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně provádí vládní investiční agentura General Authority for Investment (GAFI), Companies Department, schvalovací řízení. Více informací naleznete na: www.gafi.gov.eg.

Pro usnadnění procedury zřizování kanceláře resp. společnosti v Eyptě zavedla GAFI koncept jednoho kontaktního místa (One-Stop-Shop), které žadateli umožní realizovat potřebné administrativní procedury na jednom místě a které tím byrokratický proces významně urychlí. Centrální úřad One-Stop-Shop sídlí v Káhiře (viz níže), pobočky pro pokrytí služeb v regionech sídlí ve 4 guvernorátech, na otevření dalších dvou se pracuje. Protože jde o novou službu, nejsou zatím s jejím praktickým fungováním vč. časových úspor zkušenosti.

GAFI – Investment Services Branch in Cairo 

Tel.:  +20-2-2405 5452 Fax: +20-2-2405 5424

E-mail: gafi-info@gafinet.org 

Web: www.gafi.gov.eg


5.3. Marketing a komunikace

Státem vlastněný a široce distribuovaný deník al-Ahrám má z hlediska inzerce největší dopad. Strategicky umístěná reklama v novinách nebo časopisech může přinést dobré výsledky. Televizi sledují všichni obyvatelé (96%) bez ohledu na vzdělání a televizní reklama je proto velmi efektivní. Další formou propagace jsou často používané billboardy, neonové reklamy na střechách, pomalované stěny a střechy domů inzerující různé zboží, faxová inzerce a reklamní poštovní kampaně. V Egyptě jsou časté výstavní akce zaměřené buď specificky, nebo pro veřejnost. Probíhají převážně na plochách káhirského mezinárodního výstaviště (organizuje General Organization for International Exhibiton & Fairs – GOIEF) nebo v Cairo International Convention & Exhibition  Center (CICEC).

Elektronická média se sice v zemi rychle rozšiřují, ale kvalita telekomunikačních linek a internetového připojení je všeobecně nízká. Místní instituce a firmy mají proto své internetové prezentace často dosti zanedbané, nepřehledné a neaktuální, často jsou pouze v arabštině a chybí anglická mutace.

Některé vybrané deníky a týdeníky vhodné pro inzerci

deníky:

  • Al Ahram 750 000 výtisků – neděle až čtvrtek, nejrozšířenější a nejčtenější deník, 1 000 000 výtisků – pátek
  • Al Akhbar 550 000 výtisků – méně ekonomických informací
  • Al Gomhouriya 400 000 výtisků – více zpráv místních a sportovních
  • Al Wafd až 120 000 výtisků – deník opoziční New Wafd Opposition Party
  • Egyptian Gazette 40 000 výtisků – anglická verze

týdeníky:

  • Akhbar Al Yom 1 200 000 výtisků – sobotní vydání deníku Al Akbar
  • Al Ahram Weekly 20 000 výtisků – anglická verze, sumarizace hlavních článků publikovaných v Al Ahram
  • Akher Saa 50 000 výtisků – běžné události, sport, ekonomika, historie, umění, kina, divadla
  • Rose al Youssef 50 000 výtisků – politický magazín
  • Al Ahram Hebdo 15 000 výtisků – francouzská verze
  • Nosf al Donia 100 000 výtisků – týdeník pro ženy
  • Hawaa 30 000 výtisků – týdeník pro ženy od roku 1892

ekonomické publikace :

  • Al Ahram Al Iktisadi 20 000 výtisků – vedoucí ekon. magazín dle britského vzoru, čtený zaměstnanci akademických a vládních institucí
  • Al Alam Al Yom 10 000 výtisků Egypt – ekonomický deník, 50 000 výtisků Saúdská Arábie
  • Egypt Today and Business Today 17 000 výtisků – vydává Mezinár. obchod. asociace
  • Business Monthly 5 400 výtisků – vydává Amer. obch. komora v EAR
  • Cairo Times 10 000 výtisků – čtrnáctideník v angličtině se značnou obchodní částí




5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Zákon na ochranu duševního vlastnictví ve své platné verzi od 1. 1. 1995 plně pokrývá všechny požadavky kladené na takový zákon i z hlediska zahraničních subjektů.

  • patenty a užité modely
  • výkresy integrovaných obvodů
  • ochrana utajovaných informací
  • ochranná známka, ochranná značka a geografické značení
  • průmyslový vzor
  • autorské právo a související práva
  • ochrana rostlinných druhů

Egypt je signatářem Pařížské konvence o ochraně intelektuálního vlastnictví a  rovněž Madridské smlouvy o mezinárodní registraci obchodních značek.

Obecně platí, že jakákoliv osoba, ať už egyptského nebo cizího původu, která je aktivní v teritoriu a jejíž země je členem WTO,  nebo je v recipročním vztahu s Egyptem, má právo zažádat o patent, ochrannou známku nebo jinou ochranu duševního vlastnictví ve smyslu zákona. Patenty, ochranné známky či potvrzení autorských práv jsou vydávány egyptským Patentovým úřadem nebo jednotlivými kompetentními ministerstvy, zpravidla do jednoho roku po podání žádosti a zaplacení poplatku. Při schvalování žádostí se prioritně kontroluje, zda cokoliv neodporuje veřejnému pořádku, morálce nebo nejsou žádosti v souladu s ochranou životního prostředí, lidského zdraví apod.

Patenty – ochrana se uděluje na 15 let od data žádosti a může být prodloužena o dalších 5 let. Držitel patentu má právo jakkoliv nakládat se svým patentem.

Obchodní značky – zde se ochrana uděluje na 10 let s tím, že je možné zažádat o prodloužení o dalších 10 let.

Autorské právo –  je udělováno na 50 let, kdy automaticky zaniká. Autor může samozřejmě udělit právo nakládat s jeho vlastnictvím jiným osobám.

Průmyslové vzory a modely – po zaregistrování je ochrana zajištěna v délce 6 let, s možností prodloužení o dodatečných 5 let.

I přes jistý posun v posledním období jsou v Egyptě porušovány všechny druhy autorských práv. Jedná se zejména o nedovolený přetisk knih, padělání ochranných známek, porušování patentů, krádeže obchodního tajemství apod. Ochrana práv duševního vlastnictví je v Egyptě teprve na začátku cesty k jejich prosazování, ke kterému Egypt nutí všechny nedávno uzavřené smlouvy a dohody s EU a dalšími světovými organizacemi.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky – tendry – jsou vypisovány v souladu se zákonem č. 89/1998 a exekutivním dekretem č. 1567/98, které nahrazují dřívější zákon č. 9/1983 a platí pro všechny vládou řízené instituce v civilním i vojenském sektoru – ministerstva, departmenty, guvernoráty, veřejné organizace atd. – pokud nejsou z tohoto zákona vyjmuty.

Zmíněný zákon nařizuje zahraničním subjektům podání nabídky do tendru výhradně prostřednictvím egyptského obchodního zástupce. Znamená to, že tendrové podmínky mohou být získány (zakoupeny) od vydávajících vládních institucí pouze prostřednictvím obchodních zástupců.

V tendrových podmínkách jsou velmi detailně specifikovány povinnosti dodavatele, zatímco závazky druhé strany jsou značně obecné. Proto je zapotřebí věnovat studiu tendrových dokladů včetně všeobecných podmínek zvýšenou pozornost. Při podpisu kontraktu je třeba pečlivě zvažovat ustanovení pod body vyšší moc, konečné převzetí zařízení, čerpání záruky za provedení, řešení sporů, atp.

Ustanovení zákona č. 89/1998 o tendrových zakázkách, která zůstala v porovnání se zákonem č. 9/1983 beze změny:

  • minimální lhůta od vydání tendrových podmínek do uzávěrky 30 dnů
  • 15 % cenová preference pro egyptské nabízející
  • dvoufázové seznámení s výsledky: veřejné otvírání obálek za účasti všech nabízejících a sdělení cenové výše nabídky
  • výbor pro výběr vítěze tendru vyhodnotí nabídku technicky a cenově a buď provede rozhodnutí sám, nebo při větších objemech jej nechá na příslušném ministrovi. Tato lhůta je v průměru 3 měsíce od uzávěrky přihlášek a není stanovena zákonem
  • záruka za nabídku (bid bond), kterou je nabízející povinen při podání nabídky složit, je stanovena obvykle ve výši 2 % objemu nabídky
  • záruka za dobré provedení (performance bond), kterou skládá vítěz tendru, může být 5 %, v praxi však většinou bývá 10 %. Egyptské státní společnosti a družstva jsou vyjmuty z povinnosti skládání záloh za podmínky, že jsou výrobci nabízeného zařízení a nežádají-li o platbu předem
  • v případě, že dojde ke korupci, defraudaci nebo bankrotu u některé z kontraktujících stran, kontrakt je anulován a složené záruky mohou být konfiskovány
  • platba předem je povolena proti bankovní záruce (Letter of Guarantee)

Pozitivní rysy nového zákona 89/1998:

  • není přípustné jakékoliv jednání o nabídkách po otevření obálek. Není dovoleno převést tendr do tzv. holandské aukce.
  • není možné bezdůvodné zrušení objednávky. V případech neakceptovaných nabídek bude provedeno zdůvodnění odmítnutí.
  • nabídkové zálohy budou vráceny okamžitě po vypršení platnosti tendru.

V praxi jsou však egyptské státní instituce schopné zajistit si výjimky z výše uvedených ustanovení zákona a odvolání proti těmto výjimkám je mnohdy velmi problematické, i když ne zcela bezpředmětné. Informace o vypsání tendrů státními úřady a společnostmi jsou obvykle zveřejňovány v denním tisku, nebo některými institucemi avizované na svých internetových stránkách.




5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a morálka

Nejužívanější platební podmínkou při uzavírání obchodních kontraktů v Egyptě je akreditiv. V Egyptě je možno najít celou řadu bank, které jsou pro české banky z hlediska přijetí nebo potvrzení akreditivu akceptovatelné. Na počátku obchodního vztahu, kdy se partneři ještě neznají, je možná lepší variantou přiklonit se k otevření akreditivu potvrzeného, přestože jsou s tím spojené vyšší výdaje za bankovní služby. 

Stejně běžnou platební podmínkou je dokumentární inkaso. V případě, kdy se společnosti již dobře znají, dlouhodobě spolu obchodují a v jejich obchodním vztahu se již vytvořila vzájemná důvěra, je možné spoléhat na platbu na základě faktury.

Jako platební instrument je obecně nejvýhodnější používat platbu předem, což je v Egyptě možné, ale v praxi lze této podmínky jen málokdy dosáhnout. Naopak zcela běžné je inkasovat platbu předem u větších obchodních případů, kdy platba za dodávku zařízení neproběhne najednou, ale po částech.

Obecně je možno konstatovat, že platební morálka v Egyptě je dobrá, ale vždy je třeba mít dodávku zboží nějakým způsobem zajištěnou a nespoléhat a pouze na solidnost odběratele. Dlouhodobější odklad plateb požadován není, ale přesto se vyskytuje. Podle druhu dodávky může být od dodavatele požadován odklad platby v rozsahu do 3 měsíců, méně často do 6 měsíců a výjimečně až do 9 měsíců. Záleží jen na exportérovi, jestli takový požadavek akceptuje.


5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Informace pro služební cesty – víza, jak je získat a kolik stojí, cestovní pas (jak dlouhou platnost musí mít), maximální délka pobytu, zda se na kratší vzdálenosti pohybovat pěšky/MHD/vozidlem, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění, informace k MHD, vhodné hotely, hotovost/platební karta/místní karta, dostupnost pitné vody a její kvalita, kriminalita a kde se případně nepohybovat, na co si dát pozor, spojení mezi letištěm/nádražím a ZÚ/centrem města.

Doklady

Pro vstup do EAR je vyžadován cestovní pas s platností nejméně šest měsíců od vydání víza. Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze nebo zakoupí na letišti v Egyptě v hodnotě 25 USD. Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu.

Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze

Pelléova 14 160 00 Praha 6 – Bubeneč

tel.: +420 224 311 506 fax: +420 224 311 157

email: embassyegypt@centrum.cz

Celní a devizové předpisy

Do EAR je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Je nutno připomenout, že je striktně zakázán vývoz památek a zlata v nezpracované podobě. Postihy za prodej a přechovávání drog jsou přísné a pohybují se řádově v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog může být udělen i trest smrti. Mnoho léků a podpůrných prostředků podléhá přísnému režimu kontroly, zejména pokud jde o jejich vývoz z Egypta.

Profesionální kamery a fotoaparáty

Fotografování a filmování je zakázáno u vojenských a policejních osob a strategických objektů, mostů a kanálů. Obecně se nedoporučuje procházet se městy s velkým viditelným fotoaparátem. Turista přijíždějící do EAR má právo na nákup zboží z bezcelních obchodů (Duty Free Shop) na letišti a vybraných místech v Káhiře a Alexandrii do 48 hodin po příletu v kumulované výši 800,- USD za rok (4x ročně á 200,- USD).

Směna valut

Povinná směna valut v EAR neexistuje. Místní devizové předpisy navíc umožňují směněné, ale nevyužité egyptské libry (EGP) s minimální kurzovou ztrátou směnit zpět na konvertibilní měnu. Směnná relace egyptské libry vůči USD je od ledna 2002 pohyblivá. Turisté nejsou na hranicích žádáni o prokázání dostatečných finančních prostředků k pobytu. Finanční prostředky lze směňovat na místech k tomu určených (banky, směnárny mezinárodních hotelů, soukromé směnárny).

Služby:

Hotelové ubytování

Ceny v egyptských hotelích jsou stanoveny v závislosti na jejich úrovni, tradici a kvalitě. Obvykle se uvádí, že s ohledem na evropský standard jsou přijatelné hotely označené jako čtyřhvězdičkové a vyšší. Ceny v těchto ubytovacích zařízeních se pohybují v rozmezí 70-90 USD za den a lůžko v závislosti na hotelu, jeho umístění a sezóně. V Káhiře, Alexandrii (a v sezóně v přímořských hotelových komplexech typu Hilton, Meridien, Marriott, Sheraton atp.) dosahují dvojnásobné výše.

Restaurace

 Podobně jako u hotelů se ceny v restauračních zařízeních liší v závislosti na jejich kvalitě. Obecně však lze říci, že ceny jídel v restauracích se pohybují v cenové hladině ve světě běžné. Turisté se kromě hotelových a restauračních zařízení mohou stravovat rovněž v relativně husté síti jídelen rychlého občerstvení (McDonalds, KFC, Pizza Hut atp.). V Egyptě je nutno věnovat náležitou pozornost nejen hygienické úrovni stravovacího zařízení, ale stravování vůbec, tj. i z místních zdrojů. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny (zvláště hlávkového salátu, lusků, jahod atp.) a nebalené vody, včetně ledu přidávaného do limonád.

Doprava

Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky. Cena taxislužby za cestu po Káhiře se pohybuje do 5,- USD. Výjimkou je spojení na letiště, kde se cena za taxislužbu pohybuje od 10 USD výše (od velvyslanectví ČR ve čtvrti Dokki). Na některých úsecích silnic jsou vybírány dálniční poplatky ve výši cca 5 až 10 egyptských liber (EGP). Cena pohonných hmot je 8,50 EGP (95 oktanů) za 1 litru benzínu, cena 1 litru nafty je 6,75 EGP.

Cesta autem

Cestování vlastním vozem do EAR je spojeno s řadou byrokratických obtíží a vstup do země je relativně finančně náročný. Orgány EAR vyžadují na hranicích mezinárodní řidičský průkaz. Celní orgány bezpodmínečně žádají předložení karnetu (celní deklarace o dovozu a vývozu vozidla). V opačném případě je vyžadováno složení celní garance v hodnotě vozu + cla, odvislého od kubatury vozidla. V EAR neplatí evropská zelená karta a na hranicích je třeba za poplatek uzavřít nové havarijní pojištění. Celní orgány vydávají převozní značku, za níž je nezbytné rovněž zaplatit správní poplatek. Vstup do EAR je na hranicích umožňován na tranzitní dobu 72 hodin nebo jeden měsíc. Správní orgány EAR vyžadují, aby byl ve výbavě vozu hasicí přístroj certifikovaný místními orgány. Vážným problémem je dále čekací doba na vyřízení potřebných formalit. Může se pohybovat od několika hodin až po několik dnů. Po dobu vyřizování odbavení se žadatel nachází pouze v celním pásmu, kde neexistují téměř žádná sociální zařízení, možnost nákupu potravin nebo vody. V případě pronajmutí auta v EAR je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, fotokopie cestovního pasu a složení částky (garance) nebo předložení platné kreditní karty. Ceny se liší dle nabízených vozů a úrovně služeb jednotlivých provozovatelů. Např. za 1 den s vozem Škoda Felicia si společnosti účtují cca 35 USD.

Pobytové podmínky

Egyptská arabská republika je muslimská země. Proto je nezbytné přizpůsobit chování místním zvyklostem. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty. Při vstupu do mešit je vyžadováno zutí obuvi. V průběhu postního měsíce ramadánu se doporučuje nejíst a nepít během dne na veřejně přístupných místech a prostranstvích. V Egyptě je velice příjemné klima v období od října do dubna. Naopak je třeba počítat s tropickými teplotami v období od června do září, kdy zejména v jižních oblastech mohou teploty dosahovat až 50 stupňů Celsia. V zimních měsících je nutno počítat s vydatnými dešti na pobřeží Středozemního moře.

Územní omezení

Kdo chce navštívit lokality v blízkosti libyjských hranic nebo území mimo silnice na Sinaji, potřebuje povolení od Ministerstva vnitra (Travel Permits Department of the Ministry of Interior). Stále existují neodkrytá minová pole z předešlých válek, často “značená” pouze ostnatým drátem. Nedoporučuje se proto sjíždět ze silnic a překračovat takto označená území. Rovněž se nedoporučují navštěvovat správní oblasti střední části země (města Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena), kde není bezpečnostní situace pro individuální ani organizovanou turistiku zcela příznivá (aktuální informace – viz internetové stránky ZÚ Káhira).

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Základní odlišností EAR od evropských států je faktor islámu. Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání zejména dívek, které by mělo být oproštěno od nošení krátkých kalhot nad kolena, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů apod. Za nevhodné je považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na veřejnosti atd. Doporučuje se také vyhýbat účasti (byť pasivní) na případných demonstracích a shromážděních.

Při fotografování je dobré se vyvarovat záběrů vojenských a policejních objektů, nádraží, železničních uzlů, mostů, osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům minimálně hrozí zabavení filmu/karty (aktuální informace – viz internetové stránky ZÚ).


5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Základním principem je skutečnost, že Egypt nepodporuje zaměstnávání cizinců, a to kvůli velké nezaměstnanosti a stále se zvyšující populaci. Nutné je získat pracovní povolení předem. Uděluje se v délce 12 měsíců a vedle vyplněné žádosti a kopie pasu musí být přiložen i certifikát o vyšetření na AIDS. Pracovní povolení uděluje Ministerstvo práce, které vyžaduje maximální detaily o osobě, která žádá o pracovní povolení (jméno firmy a její domicil, předmět a odvětví podnikání, zastávané funkce, způsob úhrady výdělku apod.). Pracovní povolení je vydáváno na 1 rok a poté je třeba každý rok žádost obnovovat. Vydání pracovního povolení vyjde na cca 21 000 EGP/rok.

  • Dekret čís. 135 z roku 1996 – upravuje podmínky a způsoby vydání pracovního povolení pro cizince
  • Dekret čís. 469 z roku 1995 – upravuje organizaci a proces k získání pracovního povolení pro cizince
  • Dekret čís. 2 z roku 1979 – o zaměstnávání zahraničních expertů.

5.9. Veletrhy a akce

Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.

Významné výstavy a veletrhy v Káhiře v roce 2021:

27.5. – 29.5. EGYMEDICA – All medicine sector & Lab equipment & Pharma Exhibition & Conference

27.5. – 30.5. WINDOOREX MIDDLE EAST – Building & ConstructionArchitecture & DesigningFurnitureGlass & Glassware

7.6. – 9.6. EGYPT PETROLEUM SHOW – Power & EnergyPetroleum, Oil & Gas

14.6. – 16.6. WATREX MIDDLE EAST EXPO – Environment & Waste

17.6. – 19.6. METAL & STEEL EXHIBITION – Industrial EngineeringIron & Steel

26.6. – 29.6. THE BIG 5 CONSTRUCT EGYPT  – Building & ConstructionAdhesives & Sealants

14.7. – 15.7. EGYPT INTERNATIONAL MINING SHOW – Exclusive Mining Event for Egypt ONLINE

2.8. – 4.8. AFRICA FOOD MANUFACTURING – Food & Beverages

4.9. – 6.9. PAPER MIDDLE EAST – Packing & Packaging

12.9. – 15.9. SAHARA EXPO – Agriculture & Forestry

14.10. – 16.10. AGRENA MIDDLE EAST – Agriculture & ForestryMeat, Poultry & SeafoodFood & Beverages

23.10. – 25.10. EGYBEAUTY EXPO – CosmeticsIndustrial ProductsFashion & Beauty

1.11. – 3.11. FIREX EGYPT – Security & Defense

1.11. – 3.11. ELECTRIX – Electric & ElectronicsPower & Energy

4.11. – 7.11. AIRTECH EXPO – Industrial Engineering, Aerospace

4.11. – 7.11. CERAMICA MARKET – Building & Construction Home & Office

29.11. – 2.12. EDEX – Security & Defense

12.2. – 14.12. FOOD AFRICA CAIRO – Food & Beverages Bakery & Confectionery








6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Egyptě

4, Dokki Str.

125 11 Giza (Káhira), Egypt

tel.: +20 233339700 – ústředna

fax: +20 237485892

web: www.mzv/cairo

email: cairo@embassy.mzv.cz

ekonomické oddělení : commerce_cairo@mzv.cz

konzulární oddělení: consulate_cairo@mzv.cz

Mob. spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů) tel: +20 12742 7513

Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.

Spojení z letiště a z centra města:

Pro dopravu z letiště  a centra města na Velvyslanectví ČR v Káhiře je nejlepší variantou použít taxi. Letiště nabízí taxi transféry na místě, taxi je možné sehnat v centru města podstatě všude a v jakoukoliv denní hodinu.  V závislosti na aktuální dopravní situaci by cesta měla zabrat okolo 60 minut z letiště na Velvyslanectví v ČR.


Kancelář Czech Trade sídlí na stejné adrese jako ZÚ ČR: 4, Dokki Street, Giza (Káhira), Egypt

Vedoucí kanceláře – Neklan Coufal

Tel: +00202 33339727

Tel a Fax: +0020 23760 2584

email: neklan.coufal@czechtrade.cz


CzechInvest, CzechTourism ani Česká centra nejsou v Káhiře ani jinde v Egyptě v současné době zastoupena.


6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • stálá služba policie : 122
  • první pomoc: 123
  • turistická policie: 126
  • hasiči v Káhiře: 125
  • hasiči v Alexandrii: 180

Zdravotnické služby ve státních nemocnicích mají ve srovnání s evropským standardem nízkou úroveň. Poskytovanou péči navíc znehodnocují pobyty příbuzných na pokoji a chodbách. Proto jsou cizincům doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je zajištěna například pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. Nicméně ani v soukromých zařízeních nedosahuje hygienická úroveň, ošetřovatelská péče a mnohdy i odborné služby standardu běžného v ČR.

Hlavní soukromé káhirské nemocnice jsou:

  • As-Salam International Hospital, Corniche el-Nil, P.O.Box 388 – Maadi – Cairo, tel. emergency 5240077, 5240250, 5240232
  • Misr International Hospital, 12 Saraya Str., Dokki, Giza, tel. emergency 7494007, 3353567
  • Dar al Fouad Hospital, tel. emergency 010-1911911, 577 7300
  • Al – Salam Hospital, tel. emergency 3034780

Lékarny mají hustou síť a jsou dobře zásobené.

V EAR neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. České cestovatele je třeba upozornit, že cena za intenzivní péči v soukromé nemocnici může být vysoká a je tedy nezbytné se pojistit v ČR.

Orgány místní hygienické služby nevyžadují pro pobyt v Egyptě žádné závazné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz není proto při vstupu do země požadován. Nicméně dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) patří k ochraně každého cestovatele do této oblasti očkování proti hepatitidě A, B a břišnímu tyfu. Při déle trvajícím pobytu na jihu Egypta se doporučuje preventivní použití antimalarik. Při návratu ze Súdánu po pobytu delším než jeden měsíc se vyžaduje platné očkování proti žluté zimnici.

Telefonní číslo ministerstvem sociálního zabezpečení organizované „první pomoci“ či ambulance je 123. V Káhiře je možno volit pro ambulanci ještě 5770406, 5770365, 5770123, v Gize 5615551.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty







• Teritorium: Afrika | Egypt | Zahraničí