Egypt

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Egyptská arabská republika je zastupitelská poloprezidentská republika s vícestranickým systémem. Od Egyptské revoluce z roku 2011, jež vedla k rezignaci prezidenta Husního Mubáraka, který Egypt ovládal od roku 1981, držela výkonnou moc Vrchní rada ozbrojených sil (SCAF). Ta rozpustila parlament a pozastavila platnost ústavy. V roce 2012 byl novým prezidentem zvolen Muhammad Mursí. Po další vlně demonstrací byl Mursí v červenci 2013 svržen armádou a nahrazen prozatímním prezidentem, jímž se stal Adlí Mansúr.  Armáda také pozastavila platnost porevoluční ústavy z roku 2012. Nová ústava začala platit v lednu 2014, kdy ji schválil lid v referendu a v roce 2019 byla upravena o několik dodatků. V červnu 2014 byl sedmým prezidentem Egypta zvolen generál Abdel Fattáh al-Sísí, bývalý velitel ozbrojených sil a vůdce vojenského puče vůči prezidentu Mursímu. Očekává se, že prezident Abdel Fattah al-Sísí zůstane u moci po celé prognózované období a dále. Ústavní změny prodloužily jeho současné druhé funkční období ze čtyř do šesti let, do roku 2024 a umožní mu kandidovat na dalších šest let období, do roku 2030, kdy mu bude 75 let. Značný vliv na ekonomický a politický chod země má armáda. Její politický vliv opět roste.  To vše za podpory prezidenta Sísího, podle kterého nejsou civilní státní složky schopné nezávisle stanovit a realizovat politiku, která by zabezpečila stabilitu země. Prezident má přesto u veřejnosti velkou popularitu, stal se symbolem stabilizace bezpečnostní i společenské situace. Sísímu se podařilo oproti minulosti zajistit bezpečnější Egypt, i když jeho vláda se vyznačuje omezováním svobody slova i tvrdými autokratickými praktikami. Na druhou stranu se i kritici Sísího obávají jeho případné alternativy, která momentálně v podstatě neexistuje. Politické strany založené na náboženství byly opět zakázané. Po změně ústavy v 2019 je exekutivní role vlády ještě více dominantní než soudnictví, které navíc trpí nedostatkem kvalifikovaných soudců. Veřejný sektor je přebujelý, trpí velkou mírou byrokracie. Soukromé společnosti těžko konkurují firmám vlastněným armádou.

Základní údaje
Hlavní město Káhira
Počet obyvatel 107,7 mil. obyvatel k 15. 4. 2023
Jazyk arabština
Náboženství 90 % islám, 10 % křesťanství
Státní zřízení Egyptská arabská republika
Hlava státu Abd-al Fattah as-Sísí
Hlava vlády Mostafa Madbouly
Název měny Egyptská libra (EGP)
Cestování
Časový posun +1 hod
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ing. Ivan JUKL, MBA
Ekonomický úsek Ing. Ondřej Cuchý
Konzulární úsek PhDr. Petr Čáp
CzechTrade Ing. Neklan Coufal
Czechinvest
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 408,20
Hospodářský růst (%) 6,60
Inflace (%) 13,89
Nezaměstnanost (%) 7,30

Mapa globálních oborových příležitostí – Egypt (MZV) (83.13 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Egypt (389.6 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vnitřní politika  

Z politického hlediska země nadále funguje jako autoritativní režim a nedošlo k zásadnějším režimovým změnám – současné nastavení parlamentu tuto variantu ani neumožňuje. Provládní strana Mostaqbal Watan  (MW, Strana budoucnosti národa) ovládá Senát a ve Sněmovně reprezentantů má dokonce samostatnou parlamentní většinu. V průběhu roku však bylo možné mediálně zaznamenat vyšší interpelační aktivitu jednotlivých poslanců/senátorů ve vztahu k vládě.

13. srpna 2022 prezident provedl změny v egyptské vládě (13 ministerských pozic). Jednotící konkrétní a jednorázový vzorec změny nelze uvést, šlo zejména o souhrn několika postupně střádaných důvodů. Základním společným rysem bylo zaměření na vnitřní, zejména ekonomickou politiku a zmírnění následků krizí. Změny se netýkaly premiéra, silových a zásadních resortů (vnitra, obrany, zahraničních věcí, financí, životního prostředí).

Název státu

  • Egyptská arabská republika
  • Džumhúriját Misr al-Arabíja
  • The Arab Republic of Egypt

Složení vlády 2023 – aktualizováno 23.4.2023

  • Prezident – Abd – Al Fattah Sísí
  • Premiér – Mostafa Madbouly
  • Min. obrany – Gen. Mohamed Ahmed Zaki
  • Min. obchodu a průmyslu – Ahmed Samir Saleh
  • Min. vojenské výroby – Mohamed Salah al-Din
  • Min. náboženských otázek – Mohamed Mokhtar Gomaa
  • Min. civilního letectví – Air Marshal Mohamed Abbas Hashem
  • Min. komunikací a informačních technologií – Eng. Amr Ahmed Tallat
  • Min. zemědělství a zúrodňování půdy – Al Sayed Mohamed Marzouk Al Kasser
  • Min. zdravotnictví – Khaled Abdel Ghaffar
  • Min. vyššího vzdělávání – Mohamed Ayman Ashour
  • Min. zahraničních věcí – Sameh Shoukry
  • Min. vnitra – Gen. Mahmoud Tawfik
  • Min. financí – Mohammed Ahmed Maait
  • Min. školství a technického vzdělávání – Tarek Galal Shawky
  • Min. elektřiny a obnovitelných energií – Mohamed Shaker El – Markabi
  • Min. kultury – Neveen Youssef al-Kilany
  • Min. investic a mezinárodní spolupráce – Dr. Rania Al Mashat
  • Min. zásobování – Ali el-Sayed Moselhy
  • Min. výstavby a městského výzkumu – Assem Abdel Hamid El Gazar
  • Min. turismu a památek – Ahmed Eissa Abou Hussein
  • Min. plánování a ekonomického rozvoje – Hala Helmy El-Saeed
  • Min. pro informace – Osama Heikal
  • Min. spravedlnosti – Omar Marwan
  • Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství – Tarek El – Molla
  • Min. pro imigraci a záležitosti populace – Soha Samir
  • Min. dopravy – Kamel Al Wazir
  • Min. pro obchodní záležitosti – Mahmoud Mostafa Esmat
  • Min. závlah a vodních zdrojů – Atef Nabhan Sweilam
  • Min. životního prostředí – Yasmin Fouad
  • Min. pracovních sil – Hassan Mohamed Shehata
  • Min. pro místní rozvoj – General Hesham Abdel Ghany Amena
  • Min. sociální solidarity – Neveen El Kabaag
  • Min. mládeže a sportu – Dr. Ashraf Sobhi
  • Min. pro právní a parlamentní záležitosti – Alaa Fouad Abdo El Hasan

1.2. Zahraniční politika země

Obchodní vztahy země s EU

Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace Asociační dohody, která je v platnosti od r. 2004 (dále Dohoda). EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Ve smyslu plánovaného snižování celních tarifů dle Asociační dohody byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1. 2007 zatěžovány postupně redukovanými sazbami, které byly snižovány až na nulu. Export automobilů evropské výroby a jejich dílů byl kvůli citlivosti této položky pro obě strany posledním průmyslovým oborem, který se dočkal snížení dovozních cel až na 0 % (ke konci roku 2018). Naopak cla na dovoz egyptských výrobků do EU byla odstraněna k okamžiku vstupu Dohody v platnost. V roce 2010 obě strany přijaly dodatek k Dohodě, kterým liberalizovaly obchod s 90 % sortimentu zemědělských výrobků, takže celnímu zvýhodnění se nyní těší téměř celý rozsah obchodu mezi oběma stranami. V praxi dle provedeného šetření vývozci ze zemí EU možnosti uplatnění preferenčních celních sazeb dle Dohody v praxi v plné míře nevyužívají, což exporty zbytečně prodražuje. Pravděpodobně je to dáno jejich neznalostí (především postupné eliminace celních sazeb) a proto se vývozcům do Egypta doporučuje seznámení s věcně příslušnou partií Asociační dohody a trvání na jejím důsledném prosazování v celním řízení.

V posledních letech zavádí Egypt administrativní překážky pro dovoz některých vybraných produktů z EU. Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady. tyto překážky mají za cíl limitovat počet některého zboží dováženého do Egypta, neboť se egyptská vláda domnívá, že by je měl Egypt vyrábět na domácím trhu a podpořit tak vlastní zaměstnanost.

Nejvýznamnějšími partnery ze států EU je Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko. Převážně německé průmyslové firmy mají na egyptském trhu velkou prezenci a hrají zásadní roli při státních zakázkách. Francouzské a italské firmy se podílejí z velké části na energetickém průmyslu Egypta.

Ostatní země

Zahraniční politika země je zaměřena především na diverzifikaci importu. Egypt se snaží oslovit velký počet zahraničních partnerů pro projekty strategického významu, aby nebyl finančně a politicky závislý pouze na některých zemích. Důležitými obchodními partnery je USA, v posledních letech rostou na významu vztahy s Čínou napříč oblastmi (obchod, obrana, kultura).

Ve vztahu k ruské agresi vůči Ukrajině se Egypt otevřeně nepřiklání k ani jedné ze stran a snaží se zachovat princip balancování své zahraniční politiky mezi Ruskem, USA a potažmo i Ukrajinou. Důvody opatrného přístupu ze strany Egypta spočívají zejména v závislosti na dovozu obilí z Ruska a Ukrajiny a obav z odlivu ruských turistů ze země.

Z regionu Blízkého východu je Egypt částečně závislý na financování ze SAE a Saudské Arábie, jejichž rozvojové fondy a banky zajišťují financování pro strategické projekty v Egyptě. Egypt spoléhá na bezpečnostní vazby se státy Perského zálivu a Východního středomoří ve snaze odstrašit Írán a omezit rostoucí vliv svého regionálního rivala Turecka.

Egypt, Spojené arabské emiráty, Izrael a Saúdská Arábie zintenzivní společné úsilí proti bezpečnostním hrozbám, přičemž izraelská normalizace vztahů s několika regionálními státy usnadní zvýšenou dvoustrannou bezpečnostní a ekonomickou koordinaci. Napouštění etiopské přehrady GERD způsobuje v regionu tenzi. Egypt společně se Súdánem nepřipouští možnost napuštění přehrady bez podepsané dohody.

Zastoupení EU v zemi

The European Union Delegation to Egypt

 Nile City Towers, North Tower, 10th Floor 2005 C

Corniche El Nil, Ramlet Boulaq, Cairo, Egypt

tel.: +20 2 2461 9860 fax: +20 2 2461 9883

web: https://eeas.europa.eu/delegations/egypt_en

Email: delegation-egypt@eeas.europa.eu  

Christian Berger – velvyslanec

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel : 107 734 665 obyvatel k 22. 4. 2023

Počet přechodně pracujících v zahraničí: 9 mil.

Největší koncentrace obyvatelstva: v nilském údolí a nilské deltě (95% obyvatel)

Městská populace: 42,8 %

Střední délka života: 72,5 let

Roční přírůstek obyvatelstva:  1,6 %

Národnostní složení: Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, beduíni, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení: Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9 %) vyznává některou formu křesťanství – koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské.

Jazyk: Oficiálním jazykem je moderní spisovná arabština, 98 % obyvatel však používá egypstký dialekt arabštiny.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Významným problémem roku 2022 se stala ekonomická situace. Obavy z dopadu války na Ukrajině způsobily stažení kapitálu zahraničních investorů v první polovině roku ve výši 35 miliard USD a deficit běžného účtu zapříčinil odliv dalších 5,8 miliardy USD. Zde Egypt doplatil na kaskádovou mezinárodní krizi – zejména na všeobecné zdražení, rostoucí náklady na dopravu a závislost na dovážených vstupech (schodek obchodní bilance země v letech 2021/2022 podle Centrální banky Egypta činil 43 miliard USD). Výsledkem byl akutní nedostatek deviz, který byl ztížen významně vyššími náklady na dovoz pšenice/obilí všeobecně. Egyptská vláda od začátku roku usilovala o další půjčku od MMF, nakonec ji fond 27. 10. schválil ve výši 3 miliardy USD. Důvody byly v zásadě tři: MMF požadoval flexibilní kurz egyptské libry, korekce sociálního systému a omezení masivní vojenské přítomnosti v ekonomice země (privatizaci). První podmínku Egypt splnil, v reakci na zavedení flexibilního kurzu začala libra okamžitě ztrácet hodnotu.

Privatizace armádou vlastněných podniků se připravuje, ale půjde o složitý proces. Půjčka je tak nejen významně nižší, ale i její využití je problematické – Egypt musí splatit 17,65 mld. USD za střednědobé/dlouhodobé splátky dluhu a úroky a cca 15 mld. USD za krátkodobé dluhy (za kurzově znevýhodněných podmínek). Nízká výše navíc vysílá v zásadě negativní signál ostatním věřitelům/investorům. Egypt situaci zvládl díky Extended Fund Facility (EFC, umožní čerpat dalších 5 miliard USD a požádal MMF o další 1 mld. USD). Významně přispěly státy Zálivu. Jedním z nejcitelnějších důsledků odlivu zahraničního kapitálu se stalo omezení dovozu zahraničního zboží/nedostatek valut. Povinnost dovážet zboží pouze prostřednictvím akreditivu (Letter of Credit, L/C) měla za následek faktickou nemožnost úhrady ve valutách a zahraniční importéři nedostávali za dodávky zaplaceno (ani v případě likvidního zákazníka). Systém byl koncem roku 2022 odstraněn, ale nedostatek valut bude přetrvávat.

Inflace v listopadu 2022 zrychlila a vzrostla o 2,3 % (meziměsíčně) a 18,8 % (meziročně) a na jaře 2023 atakovala 40 % (v případě cen potravin ještě více). Ekonomika zůstává i potencionálním bezpečnostním problémem – nutnost úhrady dluhu a devalvace nesmí zasáhnout nejchudší vrstvy (podle některých parametrů až 60 %), aby se předešlo riziku nepokojů. Mezi střední třídou v současné době převládá spíše strach a a nespokojenost, ale vývoj v roce 2022 se zatím promítl do běžného života občanů relativně omezeně a roli samozřejmě hraje jasná obava z represivního aparátu. 

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) 3,553,296,603,004,10
HDP/obyv. (USD/PPP) 13 475,0114 288,3315 950,0016 730,0017 400,00
Inflace (%) 5,065,2113,8919,2010,10
Nezaměstnanost (%) 8,007,407,309,709,40
Export zboží (mld. USD) 25,0536,4449,6849,5743,48
Import zboží (mld. USD) 62,0181,0187,7277,2475,57
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -36,96-44,57-38,05-27,66-32,10
Průmyslová produkce (% změna) -10,129,456,801,505,30
Populace (mil.) 100,60102,10103,90105,80107,70
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 5/75/75/76/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Platební bilance

Egyptská platební bilance se v roce 2022 dostala do deficitu 9,9 miliardy USD, a to navzdory rekordním příjmům z cestovního ruchu, Suezského průplavu a vývozu zkapalněného zemního plynu. Vzhledem k propadu cen klíčového vývozu LNG a stagnujícímu reformnímu úsilí není ani výhled na následující rok příliš optimistický. Nejnovější údaje egyptské centrální banky (CBE) ukazují, že Egypt byl z ekonomického hlediska hlavním vítězem i poraženým ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Káhira zaznamenala rekordní příjmy z vývozu Suezského průplavu a zkapalněného zemního plynu, ale prudce rostoucí náklady na dovoz pšenice a prudký nárůst odlivu kapitálu způsobily, že platební bilance země zaznamenala deficit 9,9 miliardy dolarů, což je nejvíce za posledních deset let.

Devizové rezervy

Podle nejnovějších údajů egyptské centrální banky vzrostly egyptské devizové rezervy do konce února 2023 na 34,35 miliardy USD. Tento údaj odráží nárůst o 127,9 milionu USD ve srovnání s 34,224 miliardy USD zaznamenanými ke konci ledna 2023.

Státní rozpočet

Cílem nového rozpočtu pro fiskální rok 2023/2024  je dosažení nejvyššího primárního přebytku ve výši 2,5 % HDP a růst přídělů na dotace, granty a sociální dávky o 28,2 % oproti 17,1 % v rozpočtu na stávající fiskální rok.

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,50
Veřejný dluh (% HDP) 89,70
Bilance běžného účtu (mld. USD) -12,46
Daně 2023
PO 22,5 %
FO 0 – 25 % dle výše příjmu
DPH 14 %

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou těchto bank:

  • Industrial Development Bank of Egypt
  • Egyptian Arab Land Bank
  • Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod – diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezervy. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi. V únoru 2022 zavedla CBE systém dokumentárních akreditivů (L/C) pro dovozce, na konci roku 2022 byla však povinnost L/C zrušena a opět nahrazena systémem cash-against-documents.  V říjnu 2022 potom zavedla CBE plovoucí měnový kurz, aby tak naplnila jeden z hlavních požadavků Mezinárodního měnového fondu pro poskytnutí půjčky ve výši 3 mld. USD. Ihned po zavedení floatingu začala egyptská libra rychle depreciovat. Na pádivou inflaci, která provází Egypt od počátku války na Ukrajině, byla CBE nucena několikrát zareagovat zvýšením úrokových sazeb. Aktuální informace jsou uváděny na webových stránkách CBE.

Největší státní banky:

  • National Bank of Egypt (NBE)
  • Banque Misr
  • Banque du Caire

Islámské bankovnictví

Egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých jiných arabských státech. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). V Egyptě působí celkem 14 bank licencovaných centrálních bankou na poskytování islámských bankovních produktů, 90 % trhu však zaujímají tyto čtyři: Faisal Islamic Bank of Egypt, Abu Dhabi Islamic Bank, Banque Misr (islámská větev) a Al-Baraka Bank. Přes mírný nárůst objemu peněz, které se v islámském bankovnictví pohybují (cca 460 mld. egyptských liber) činí jeho podíl jen 5 % celkového trhu s bankovními produkty.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Egypta je regulován daňovými zákony. Jejich transparentnost je na vysoké úrovni a jejich dodržování je vymáháno. Registraci nových plátců daní, kontrolu daňových zákonů i dohled nad výběrem daní má na starosti Egyptian Tax Authority.

Daně z příjmů

Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 22,5 %. Společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu jsou zdaňovány sazbou 40,55 %. Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a odvíjí se od výše dosaženého příjmu (minimum je 0 % u ročních příjmů do 15 000 EGP, maximum 25 % u příjmů přesahujících 400 000 EGP ročně). Fiskální rok pro výběr daní je od 1. 1. do 31. 12.

Výše daní z příjmu:

  • právnické osoby z komerční a výrobní činnosti: 22,5 %
  • těžba ropy, zemního plynu a minerálů: 40,55 %
  • mzdy: 0 – 25 %

Osvobození od daní:

– důchody – odstupné, výplaty živ. nebo zdr. pojištění

– diplomatický sbor a zahr. experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí

– veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let

– zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let

– příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze

– neziskové organizace a vzdělávací instituce

– ze zisku společností ve volných zónách

Daň z přidané hodnoty

Od 1. 7. 2017 činí DPH 14 %. Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Zákon o DPH obsahuje 58 kategorií zboží a služeb, na které se vztahují daňové výjimky, např. základní potraviny, dodávky zemního plynu, distribuce elektřiny nebo zdravotnické a vzdělávací služby. Kromě toho jsou některé egyptské státní orgány a subjekty osvobozeny od DPH.

Spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou zatíženy tabákové výrobky, alkoholické nápoje a káva.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Přetrvávající nestabilita způsobené především egyptským nedostatkem valut, zavedení netarifních překážek a devalvace egyptské libry měly za následek výrazný pokles globálního dovozu do Egypta. V případě ČR došlo k propadu dovozu do Egypta mezi lety 2021 a 2022 o 42 %.

Český export podpořily zejména strojírenské obory, nejúspěšnějším exportním oborem zůstávají automobily – automobilový průmysl je však také tím nejvíce zasaženým. V červenci 2022 bylo v Egyptě zaregistrováno o 43 % méně aut než v roce 2021. Návazně stoupají také ceny ojetin, a to až o desítky procent.

Dobrých výsledků dosahují čeští vývozci IT zařízení, elektrotechnických zařízení, manipulační techniky. Mezi perspektivní obchodní obory patří zejména dopravní průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, obranný průmysl, důlní, těžební a ropný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl (modernizace zdravotnických zařízení). Všeobecný růst dovozu egyptského zboží do ČR lze připsat textilnímu oboru.


20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 8,539,1010,1014,948,66
Export do ČR (mld. CZK) 2,102,502,202,474,40
Saldo s ČR (mld. CZK) -6,43-6,60-7,90-12,47-4,26

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob2 725,0231,00
122Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové1 215,5214,00
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.982,5111,00
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní571,477,00
773Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n.306,914,00

Zdroj: ČSÚ


TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
773Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n.1 450,5032,98
268Vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných)419,769,54
651Příze textilní230,545,24
057Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené230,405,24
841Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.)221,185,03

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Dovozy z EU do Egypta v roce 2022 poklesly, byť ne tak výrazně jako v případě ČR. Vývoz z Egypta do EU naopak zaznamenal více než stoprocentní nárůst. Mezi největší obchodní partnery Egypta v EU se řadí Itálie, Německo, Francie a Nizozemsko.


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 18 012,7019 019,8018 148,1021 541,0020 950,00
Export do EU (mil. EUR) 6 687,907 050,905 587,808 153,0016 346,60
Saldo s EU (mil. EUR) -11 324,80-11 968,90-12 560,30-13 388,00-4 603,40

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní bilance se zeměmi mimo EU nadále zůstává výrazně deficitní.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 48 302,8047 762,9046 345,5057 684,80N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 5 826,205 181,503 139,309 151,00N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -42 476,50-42 581,40-43 206,30-48 533,80N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Egypt zaznamenal v červenci až září 2022 historicky nejvyšší přímé zahraniční investice za jedno čtvrtletí, a to ve výši 3,3 miliardy USD. Meziročně tak objem zahraničních investic vzrostl o 94 %. Přímé zahraniční investice v Egyptě v posledním fiskálním roce 2021-2022 dosáhly nejvyšší hodnoty za posledních 10 let a činily 8,9 miliardy USD. Egyptská ekonomika zažívá turbulence od ruské invaze na Ukrajinu, která vedla k růstu cen ropy a komodit.

Nejvýznamnějším investorem jsou firmy z EU, tvořící až 53 % zahraničních investic, následované státy Perského zálivu s 22 %. V případě Egypta může nízký odběr dováženého zboží zahraničními výrobci odrážet zdlouhavé dovozní postupy. Limitace dovozu materiálu do Egypta se v posledních letech zpřísňuje, neboť egyptská vláda klade velký důraz na podporu domácích výrobců.

Od roku 2017 je v platnosti nový zákon o investicích, který vytvořil lepší a příznivější podmínky pro investory v Egyptě. Zákon zaručuje mezinárodním investorům řadu ochran, např.:

–          Zahraniční investoři mají mít ze zákona stejné zacházení jako egyptští státní příslušníci.

–          Zahraniční investoři nyní mohou získat preferenční zacházení se souhlasem Rady ministrů. 

–          Žádný správní orgán nemůže zrušit nebo pozastavit licence na investiční projekty bez řádného varování, řádného procesu a času na nápravu jakýchkoli problémů.

–          Zahraniční investoři mají garantovaný pobyt v Egyptě po dobu trvání projektu.

–          Investoři mají právo převádět své zisky do zahraničí.

–          Investorské projekty mohou zahrnovat až 10 % zahraničních zaměstnanců a až 20 % investičních společností.

–          Zahraniční zaměstnanci investičních společností mají právo převést své náhrady do zahraničí.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

  • V případě Egypta je mezi EU a touto zemí již od 25. 6. 2001 podepsána Asociační dohoda, která upravuje mimo jiné rovněž pravidla vzájemné obchodní výměny mezi Egyptem a členskými zeměmi EU.
  • Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. 6. 2004 a platí pro všechny členské země Evropské unie včetně ČR. Součástí je zóna volného obchodu, která odstranila tarifní opatření na průmyslové výrobky a usnadnila obchod se zemědělskými produkty.
  • V červnu 2013 zahájily EU a Egypt rozhovory o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, jednání jsou v současné době pozastavena.

Smlouvy a memoranda s ČR

  • Smlouva mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 19. 1. 1995. Smlouva vstoupila v platnost 4. 10. 1995. 
  • Smlouva o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu. Smlouva byla podepsána 23. 3. 1997.
  • Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 29. 5. 1993.
  • Dohoda o spolupráci mezi Česko-arabskou obchodní komorou a Federací egyptských obchodních komor. Podepsána 5. 3. 2000.
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti mezi vládami České republiky a Egyptské arabské republiky ze dne 13. 4. 2000.
  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky a elektřiny EAR ze dne 27. 11. 1993.
  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu EAR, včetně zřízení Smíšené obchodní komise z května 2013 (první zasedání se uskutečnilo v Káhiře v dubnu 2016).
  • Memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy a Egyptskou federací průmyslu, podepsáno 31. 1. 2016 v Káhiře.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce s ČR

V letech 2011 – 2014 byly realizovány projekty transformační spolupráce v oblasti odborného a učňovského vzdělávání a ekologie, obnova výuky šperkařství, uměleckého kovářství a kovotepectví. Celková výše pomoci ČR tak dosáhla 1 mil. Kč.

Do roku 2019 spolupracoval ZÚ Káhira s Asociací na pomoc nemocným rakovinou v egyptské oáze Dakhla 900 km na jih od Káhiry. Jejím prostřednictvím poskytoval v rámci malých lokálních projektů prostředky z oficiální rozvojové pomoci ČR nemocným. Zejména zdravotní zařízení významně usnadnila přístup k vyšetření a plnohodnotné péči, za kterou dříve museli cestovat stovky kilometrů. Roční příspěvek na malý lokální projekt v Dakhle se pohybuje kolem 300 000 Kč.

2023 – ZÚ Káhira podpořil realizaci projektu organizace Assiut Young Businessmen Association zaměřeného na „ICT Training to empowering small-scale workers for sustainable livelihoods in Upper Egypt“. Cílem projektu je vyškolit 90 dívek a žen z venkovského prostředí z nejchudších regionů (Assiut, Minjá, Qena) v základních uživatelských znalostech znalostech IT, grafického designu a marketingu. Přidanou hodnotou projektu je, že účastnice mají možnost stáží u vybraných firem, čímž se jim zvyšuje šance na budoucí zaměstnání.

Rozvojová spolupráce s EU

EU považuje Egypt za rozvojovou zemi a poskytuje mu soustavně pomoc v rámci několika rozvojových programů prostřednictvím různých finančních institucí a nástrojů. Řada členských zemí EU v Egyptě realizuje vlastní rozvojové projekty. Ty se týkají řady témat v oblastech transformační i ekonomické spolupráce. V současné době jsou pro české podnikatelské subjekty asi nejzajímavějšími příležitostmi k prosazení v Egyptě projekty rozvoje vodohospodářství, a to jak řízení využívání vodních zdrojů, tak zásobování obyvatelstva pitnou vodou a čištění odpadních vod, a rozvojové projekty v oblasti životního prostředí.

Aktuální informace o rozvojových projektech EU v Egyptě jsou k dispozici na webu Delegace EU.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Voda a životní prostředí

Vláda se snaží minimalizovat dopady klimatické změny i výstavby etiopské přehrady GERD  modernizací managementu vodních zdrojů – cílem je zefektivnit zavlažování povodí Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji v zemědělství. Země také spoléhá na recyklaci odpadních vod. Připravují se rozsáhlé projekty na odsolovací zařízení, chytrá zařízení na měření spotřeby vody, zavlažování rozsáhlých zemědělských ploch, získávání energie z vodních usazenin a instalaci vodních čerpadel a čistíren. České firmy mají příležitost využít svého know-how v rámci konzultačních prací či dodávek celých zařízení.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Vláda v důsledku pandemie koronaviru investuje do rozšíření a modernizace zdravotnických zařízení (rozšíření kapacit, modernizace současné technologie, školení a servis) a předpokládá se pokračování trendu i v následujících letech. Současné kapacity nemocničních zařízení jsou v kritických chvílích nedostatečné. České firmy mohou dodat zdravotnické prostředky do stávajících i nových nemocnic či nabídnout speciální zařízení pro biologickou a chemickou ochranu.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vědecko-technická spolupráce poskytuje v Egyptě zejména příležitosti spojené s potravinovou, vodohospodářskou a energetickou bezpečností. Spolupráce se nabízí i v případě pokročilých technologií při budování nových měst.

▶ Energetika

Energetika představuje pro Egypt jeden z klíčových sektorů nejen s ohledem na globální energetickou krizi, ale také vzhledem k rychle rostoucí populaci i stále silnější potřebou nahrazovat tradiční fosilní paliva obnovitelnými a udržitelnými zdroji energie.

▶ Dopravní infrastruktura

Výstavba nových měst nabízí příležitosti převážně pro řídicí systémy dopravy. Se sítí 28 civilních letišť a stále narůstajícím počtem přepravovaných pasažérů ročně vnímá vláda potřebu jejich rozšíření a modernizace. Egypt má zájem o navigační systémy, systémy pro řízení letového provozu a radary, pokračuje také trend rozšiřování dopravní infrastruktury o nové železniční tratě, tramvaje, stále se rozšiřuje také káhirské metro. Vláda má v plánu desítky projektů pro rozvoj „smart cities“ – vznikají tím příležitosti pro české firmy z oblasti ICT, řízení dopravy, parkování či konzultačních služeb. Časová osa realizace projektů je však částečně omezená – z důvodů ekonomické krize, nedostatku valut a inflace v letech 2022–2023 byly některé z nich pozastaveny, problémem může být zejména nedostatek valut i dováženého zboží.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Vláda tradičně plánuje zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. Dlouhodobě nestálá bezpečnostní situace v sousední Libyi a Súdánu představují pro Egypt velkou výzvu, ale i příležitost pro české firmy a jejich inteligentní systémy a radarové technologie na ochranu hranic.

▶ Těžební a ropné technologie

Těžba ropy a zemního plynu patří v Egyptě mezi důležitá odvětví a předpokládá se její další rozvoj. Země nemá doposud zmapované veškeré lokality nerostných surovin a předpokládá, že bude v následujících letech rozdělovat další koncese (rozšiřuje se průzkum těžby zlata). Fosfátový průmysl je pro české firmy zajímavý z hlediska dodávek antikorozních materiálů pro dopravu a skladování kyseliny fosforečné či zařízení pro drcení, třídění a rafinaci fosfátových rud. Mezi nejvyhledávanější komodity patří kritické nerosty, Egypt má naleziště například niobu a tantalu a vzácných zemin.

Mapa oborových příležitostí



4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Co by měl český exportér znát před vstupem na egyptský trh:

Egypt je oblíbenou turistickou destinací, a tak je často podceňovaný. neboť „všichni tam už byli“. Na druhé straně se mylně předpokládá, že zde všechno funguje podobně jako na evropském trhu. Je nutné přesvědčit egyptského partnera, že právě nabízené zboží nebo technologie je lepší, než má konkurence, a to i cenově.

O Egypt usilují nejenom firmy z Evropy, ale i USA a čím dál více i Asie.

Firemní prezentace musí být zaměřena cíleně na potřeby zákazníka.

Doporučujeme se obrátit na dokument Kultura obchodního jednání Egypt https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/05/Egypt-kultura-obchodn%C3%ADho-jedn%C3%A1n%C3%AD.pdf zpracovaný MZV.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení egyptského obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény (Dr, Prof, Eng), které se často kombinují.

4.3. Obchodní schůzka

Čas plyne v Egyptě jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Egyptě, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Egypťané jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.  Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Egyptě se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtku. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hodin dopoledne. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno. V Káhiře či Alexandrii počítejte s dopravními zácpami na ulicích, není rozumné si sestavovat časově napjatý program.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět, Egypt nevyjímaje, jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě egyptská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská témata, také Egypťané hodnotí vlastní moderní historii jinak, než jsme zvyklí z našich pramenů. Připravte se na to, že oficiální jednání může být přerušováno telefonáty či konzultacemi s jinými pracovníky. Egypťané to neberou jako projev nezdvořilosti.

Jací jsou egyptští obchodníci?

Egyptský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním s egyptským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Egypťané jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. Vztah Egypťanů k času a životu vystihují některé často používané fráze jako například: Bokra – zítra, Máleš (nemá smysl dělat si starosti), Inšalláh (bude-li si bůh přát).

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích, ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Jak nakládají egyptští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Egyptští obchodníci jsou snad až na výjimky zkušenými podnikateli. Pro Araby je totiž smlouvání přirozený způsob jednání, který mají v krvi. Zpravidla ovládají světové jazyky a znají psychologii evropského partnera. Řada z nich absolvovala ve světě prestižní univerzity. O to důkladněji je třeba se připravit na obchodní jednání s egyptskými partnery.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

V Egyptě je zpravidla nevhodné nabízet alkohol při jednáních, je třeba si dát velký pozor, jelikož větší část egyptské populace je muslimská. Na druhou stranu ne všichni Egypťané zákaz požívání alkoholických nápojů dodržují. Proto je dobré nechat případnou iniciativu k objednání alkoholických nápojů na egyptském partnerovi. V Egyptě je nutno věnovat pozornost hygienické úrovni stravovacích zařízení, tzn. není vhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny a nebalené vody, vyvarovat se „čerstvým“ vymačkaným ovocným džusům.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána téměř výhradně angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

K islámu se hlásí většina místního obyvatelstva, tj. téměř 90 %, zbývající část tvoří téměř výhradně Koptové a pravoslavní křesťané. A proto je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o vepřovém a alkoholu.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Egyptě je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a aplikaci Whatsapp než e-mail.

4.5. Doporučení

Doporučení podnikatelům, kteří se chystají do Egypta

  • Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.
  • Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného egyptského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.
  • Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.
  • Při jednání je důležité věnovat se platebním instrumentům, z nichž nejvhodnější je potvrzený neodvolatelný akreditiv s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami.

4.6. Státní svátky

V Egyptě je uznáváno větší množství svátků. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, jsou muslimské svátky pohyblivé a meziročně se v kalendáři posunují na dřívější termín o asi 11 dní oproti předchozímu roku. Co se týče náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance.

Přehled svátků v roce 2023:

– Koptské Vánoce – 7. ledna

– Den revoluce – 25. ledna

– Koptské Velikonoce – 16. dubna

– Sham El Nessim – 17. dubna

– Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 20. dubna – 25. dubna

– Den osvobození Sinaje – 25. dubna

– Svátek práce – 1. května

– Eid Al Adha (svátek obětování)  – 28. června

– Den revoluce – 30. června

– Islámský nový rok – 18. července

– Narození proroka Mohameda – 26. září

– Den ozbrojených sil – 6. října

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady.

Administraci registrace zajišťuje úřad pro kontrolu dovozu a vývozu General Organization for Export and Import Control (GOEIC), který podléhá Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry, MTI). Právě ministr je poslední instancí registračního procesu a v mnoha případech není jeho zdlouhavost způsobena aparátem GOEIC, ale připravené certifikáty dlouho čekají na rozhodující podpis ministra.

Egypt povinnou inspekci, která se dříve týkala textilního zboží a obuvi, rozšířil vyhláškou 991/2015 o 23 dalších komoditních skupin od čokolády přes kosmetiku, mléčné produkty a motocykly až po pračky. Egyptská vláda však exportérům značně zkomplikovala situaci, když v červenci 2019 nečekaně zrušila akreditaci několika zahraničním inspekčním společnostem včetně renomovaných nadnárodních firem, což postihlo i řadu českých exportérů. Pro některé výrobní obory totiž nebyla v ČR akreditována žádná inspekční společnost, přičemž egyptské předpisy neumožňovaly využití služeb státem uznávaných firem působících v jiných zemích EU. Pod tlakem diplomatického zastoupení EU v Egyptě přistoupil úřad GOEIC na zmírnění podmínek uznávání inspekčních certifikátů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Egypta vydalo v únoru 2022 nařízení 96/2022, kterým se mění nařízení 991/2015 o inspekci dovážených potravin egyptskou General Organization for Export and Import Control (GOEIC). Nařízení stanovovalo povinnost kontroly vybraných produktů při jejich dovozu jak Národním úřadem pro bezpečnost potravin tak GOEIC – docházelo tak ke dvojitým kontrolám a velkým časovým průtahům při proclení v egyptských přístavech a letištích. Nyní probíhá u potravinových produktů pouze kontrola Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Tímto nařízením se nemění nařízení 43-2016 o povinné registraci dovozců vybraných produktů.

Egyptské ministerstvo financí oznámilo povinnost pro všechny importéry dovážející zboží do Egypta od července 2021 používat elektronický systém předběžné registrace – Advance Cargo Information system/ACI. ACI je nový elektronický celní systém, který vyžaduje po dovozcích nahrání všech potřebných dokumentů na stanovený portál před vysláním nákladu z domovského přístavu/letiště/či jiné platformy. Elektronický systém umožní egyptským úřadům monitorovat zboží a aplikovat systém řízení rizik. Při registraci na ACI získají dovozci jedinečné předběžné registrační číslo. ACI zavazuje společnosti, aby při importu do země předložily kódy identifikující prodejce, přístav a zemi původu (formulář EURO1), popis nákladu, formulář č. 4 pro platbu celních poplatků a další příslušné informace. Více informací k systému je k nalezení na webových stránkách NAFEZA.

V únoru 2023 snížila ratingová agentura Moody’s úvěrový rating Egypta z „B2“ na „B3“ a zároveň změnila výhled do budoucna ze „stabilního“ na „negativní“. Hlavním důvodem snížení ratingu jsou omezené vnější rezervy a schopnost absorbovat ekonomické šoky. V květnu 2023 obdobně zareagovala i agentura Fitch, která snížila rating z „B+“ na „B“ a  výhled do budoucna rovněž hodnotí negativně.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Mezi základní registrační údaje patří:

  • jméno společnosti
  • adresa v mateřské zemi
  • výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti
  • výpis ze stanov mateřské společnosti
  • kapitálová informace o mateřské společnosti
  • druh činnosti
  • adresa kanceláře v EAR
  • jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost
  • jméno představitele kanceláře
  • adresa bydliště představitele kanceláře
  • plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR pro převod valut

Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně provádí vládní investiční agentura General Authority for Investment (GAFI), Companies Department, schvalovací řízení. Pro usnadnění procedury zřizování kanceláře resp. společnosti v Egyptě zavedla GAFI koncept jednoho kontaktního místa (One-Stop-Shop), které žadateli umožní realizovat potřebné administrativní procedury na jednom místě a které tím byrokratický proces významně urychlí. Centrální úřad One-Stop-Shop sídlí v Káhiře (viz níže). 

GAFI – Investment Services Branch in Cairo

Tel.:  +20-2-2405 5452 Fax: +20-2-2405 5424

E-mail: gafi-info@gafinet.org 

Web: www.gafi.gov.eg

5.3. Marketing a komunikace

Státem vlastněný a široce distribuovaný deník al-Ahrám má z hlediska inzerce největší dopad. Strategicky umístěná reklama v novinách nebo časopisech může přinést dobré výsledky. Televizi sledují všichni obyvatelé (96 %) bez ohledu na vzdělání a televizní reklama je proto velmi efektivní. Další formou propagace jsou často používané billboardy, neonové reklamy na střechách, pomalované stěny a střechy domů inzerující různé zboží, faxová inzerce a reklamní poštovní kampaně. V Egyptě jsou časté výstavní akce zaměřené buď specificky, nebo pro veřejnost. Probíhají převážně na plochách káhirského mezinárodního výstaviště (organizuje General Organization for International Exhibiton & Fairs – GOIEF) nebo v Cairo International Convention & Exhibition Center (CICEC). Při vytváření marketingové strategie je třeba brát v úvahu místní zvyklosti a vyvarovat se zejména politickým a náboženským tématům.

Elektronická média se sice v zemi rychle rozšiřují, ale kvalita telekomunikačních linek a internetového připojení je všeobecně nízká. Místní instituce a firmy mají proto své internetové prezentace často dosti zanedbané, nepřehledné a neaktuální, často jsou pouze v arabštině a chybí anglická mutace. V posledních letech, tak jako ve zbytku světa a s ohlasem na výražně mladou populaci, prudce stoupá vliv sociálních sítí, zejména Facebook, Instragram a Twitter.

Některé vybrané deníky a týdeníky vhodné pro inzerci:

  • Al Ahram: 1 000 000 výtisků (neděle až čtvrtek), 1 200 000 výtisků (pátek) – nejrozšířenější a nejčtenější deník
  • Al Akhbar: 550 000 výtisků – méně ekonomických informací
  • Al Gomhuria: 400 000 výtisků – více místních a sportovních zpráv
  • Al Wafd: 120 000 výtisků – deník opoziční

týdeníky:

  • Akhbar Al Yom: 1 200 000 výtisků – sobotní vydání deníku
  • Al Ahram Weekly: 20 000 výtisků – anglická verze, sumarizace hlavních článků publikovaných v Al Ahram
  • Akher Saa: 50 000 výtisků – běžné události, sport, ekonomika, historie, umění, kina, divadla
  • Rose al Youssef: 50 000 výtisků – politický magazín
  • Al Ahram Hebdo: 15 000 výtisků – francouzská verze
  • Nosf El Donia: 100 000 výtisků – týdeník pro ženy
  • Hawaa: 30 000 výtisků – týdeník pro ženy od roku 1892

ekonomické publikace :

  • Al Ahram Al Iktisadi: 20 000 výtisků – vedoucí ekon. magazín dle britského vzoru, čtený zaměstnanci akademických a vládních institucí
  • Al Alam Al Yom: 10 000 výtisků Egypt – ekonomický deník, 50 000 výtisků Saúdská Arábie
  • Egypt Today and Business Today: 17 000 výtisků – vydává Mezinár. obchod. asociace
  • Business Monthly: 5 400 výtisků – vydává Amer. obch. komora v EAR
  • Cairo Times: 10 000 výtisků – čtrnáctideník v angličtině se značnou obchodní částí


5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Zákon na ochranu duševního vlastnictví č. 82/2022 plně pokrývá všechny požadavky kladené na takový zákon i z hlediska zahraničních subjektů.

  • patenty a užité modely
  • výkresy integrovaných obvodů
  • ochranná známka, ochranná značka a geografické značení
  • průmyslový vzor, autorské právo a související práva
  • ochrana rostlinných druhů

Egypt je signatářem Pařížské konvence o ochraně intelektuálního vlastnictví a  rovněž Madridské smlouvy o mezinárodní registraci obchodních značek.

Obecně platí, že jakákoliv osoba, ať už egyptského nebo cizího původu, která je aktivní v teritoriu a jejíž země je členem WTO,  nebo je v recipročním vztahu s Egyptem, má právo zažádat o patent, ochrannou známku nebo jinou ochranu duševního vlastnictví ve smyslu zákona. Patenty, ochranné známky či potvrzení autorských práv jsou vydávány egyptským Patentovým úřadem nebo jednotlivými kompetentními ministerstvy, zpravidla do jednoho roku po podání žádosti a zaplacení poplatku. Při schvalování žádostí se prioritně kontroluje, zda cokoliv neodporuje veřejnému pořádku, morálce nebo nejsou žádosti v souladu s ochranou životního prostředí, lidského zdraví apod.

Patenty – ochrana se uděluje na 20 let od data žádosti. Držitel patentu má právo jakkoliv nakládat se svým patentem.

Obchodní značky – zde se ochrana uděluje na 10 let s tím, že je možné zažádat o prodloužení o dalších 10 let.

Autorské právo –  je udělováno na 50 let, kdy automaticky zaniká. Autor může samozřejmě udělit právo nakládat s jeho vlastnictvím jiným osobám.

Průmyslové vzory a modely – po zaregistrování je ochrana zajištěna v délce 5 let, s možností prodloužení o dodatečných 5 let.

I přes jistý posun v posledním období jsou v Egyptě porušovány všechny druhy autorských práv. Jedná se zejména o nedovolený přetisk knih, padělání ochranných známek, porušování patentů, krádeže obchodního tajemství apod. Ochrana práv duševního vlastnictví je v Egyptě teprve na začátku cesty k jejich prosazování, ke kterému Egypt nutí všechny uzavřené smlouvy a dohody s EU a dalšími světovými organizacemi.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky – tendry – jsou vypisovány v souladu se zákonem č. 182/2018 a platí pro všechny vládou řízené instituce v civilním i vojenském sektoru – ministerstva, departmenty, guvernoráty, veřejné organizace atd. – pokud nejsou z tohoto zákona vyjmuty.

Zmíněný zákon nařizuje zahraničním subjektům podání nabídky do tendru výhradně prostřednictvím egyptského obchodního zástupce. Znamená to, že tendrové podmínky mohou být získány (zakoupeny) od vydávajících vládních institucí pouze prostřednictvím obchodních zástupců. V tendrových podmínkách jsou velmi detailně specifikovány povinnosti dodavatele, zatímco závazky druhé strany jsou značně obecné. Proto je zapotřebí věnovat studiu tendrových dokladů včetně všeobecných podmínek zvýšenou pozornost. Při podpisu kontraktu je třeba pečlivě zvažovat ustanovení pod body vyšší moc, konečné převzetí zařízení, čerpání záruky za provedení, řešení sporů, atp.

V praxi jsou však egyptské státní instituce schopné zajistit si výjimky z výše uvedených ustanovení zákona a odvolání proti těmto výjimkám je mnohdy velmi problematické, i když ne zcela bezpředmětné. Informace o vypsání tendrů státními úřady a společnostmi jsou obvykle zveřejňovány v denním tisku, nebo některými institucemi avizované na svých internetových stránkách.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dne 29. prosince 2022 byl konečně v důsledku dohody s MMF (Mezinárodním měnovým fondem) centrální bankou Egypta stažen požadavek potvrzeného akreditivu ke všem dovozům. Dovážené zboží však kvůli vážnému nedostatku likvidity vstupuje stále na egyptský trh pomalu. Po zrušení požadavků na akreditivy se většina obchodníků vrátila k metodě „cash against documents“, přesto dochází k případům, kdy banka neumožní importérovi uvolnit devizy na platbu partnerovi, přestože má importér prostředků dostatek. I když nejsou k dispozici žádná čísla, je zřejmé, že zavedení požadavku na akreditiv v březnu 2022 způsobilo vážné škody nejen vývozcům, ale stejně (ne-li více) egyptskému průmyslu a zemědělství kvůli neschopnosti výrobců dovážet například díly pro vlastní výrobu nebo krmivo pro zvířata, nemluvě o obilí pro výrobu mouky.

Nebude-li devalvace libry brzy kompenzována novým přílivem valut, budou problémy s dovozem pravděpodobně přetrvávat i během roku 2023. Při dodržení podmínek MMF obdrží Egypt půjčku v celkové výši 3 miliard USD, očekává se přitom, že půjčka katalyzuje dalších 14 miliard USD od klíčových partnerů Egypta včetně zemí Perského zálivu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Pro vstup do EAR je vyžadován cestovní pas s platností nejméně šest měsíců od vydání víza. Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze nebo zakoupí na letišti v Egyptě v hodnotě 25 USD. Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu.

Profesionální kamery a fotoaparáty

Fotografování a filmování je zakázáno u vojenských a policejních osob a strategických objektů, mostů a kanálů. Obecně se nedoporučuje procházet se městy s velkým viditelným fotoaparátem. 

Služby

Ceny v egyptských hotelích jsou stanoveny v závislosti na jejich úrovni, tradici a kvalitě. Obvykle se uvádí, že s ohledem na evropský standard jsou přijatelné hotely označené jako čtyřhvězdičkové a vyšší.  V Egyptě je nutno věnovat náležitou pozornost nejen hygienické úrovni stravovacího zařízení, ale stravování vůbec, tj. i z místních zdrojů. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny (zvláště hlávkového salátu, lusků, jahod atp.) a nebalené vody, včetně ledu přidávaného do limonád.

Doprava

Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky (k dispozici jsou též aplikace pro osobní přepravu Uber, InDrive a další). 

Územní omezení

Kdo chce navštívit lokality v blízkosti libyjských hranic nebo území mimo silnice na Sinaji, potřebuje povolení od Ministerstva vnitra. Stále existují neodkrytá minová pole z předešlých válek, často “značená” pouze ostnatým drátem. Nedoporučuje se proto sjíždět ze silnic a překračovat takto označená území. Rovněž se nedoporučují navštěvovat správní oblasti střední části země (města Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena), kde není bezpečnostní situace pro individuální ani organizovanou turistiku zcela příznivá (aktuální informace – viz webové stránky ZÚ Káhira).


5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Základním principem je skutečnost, že Egypt nepodporuje zaměstnávání cizinců, a to kvůli velké nezaměstnanosti a stále se zvyšující populaci. Nutné je získat pracovní povolení předem. Uděluje se v délce 12 měsíců a vedle vyplněné žádosti a kopie pasu musí být přiložen i certifikát o vyšetření na AIDS. Pracovní povolení uděluje Ministerstvo práce, které vyžaduje maximální detaily o osobě, která žádá o pracovní povolení (jméno firmy a její domicil, předmět a odvětví podnikání, zastávané funkce, způsob úhrady výdělku apod.).

Pracovní povolení je vydáváno na 1 rok a poté je třeba každý rok žádost obnovovat. Vydání pracovního povolení vyjde na cca 21 000 EGP/rok.

Právní základna:

Zákoník práce č. 12 z roku 2003 – článek č. 28 stanovuje povinnost pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 135 z roku 1996 – upravuje podmínky a způsoby vydání pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 469 z roku 1995 – upravuje organizaci a proces k získání pracovního povolení pro cizince

Dekret čís. 2 z roku 1979 – o zaměstnávání zahraničních expertů.

5.9. Veletrhy a akce

Významné výstavy a veletrhy v Káhiře v roce 2023:

12.2.2023 – 15.2.2023 EGYPS – EGYPT PETROLEUM SHOW – International Oil and Gas Exhibition & Conference in Egypt

6.5.2023 – 8.5.2023 Glass and Aluminium – Trade fair for the glass and aluminum industry

15.5. 2023 – 17.5.2023 Watrex Expo – The International Exhibition and Conference for Water and Wastewater

18.5.2023 – 20.5.2023  EGY Medica – Medical trade fair

18.5.2023 – 20.5.2023 CERAMICA EXPO – International exhibition for the industry of ceramics, sanitary ware

28.5.2023 – 30.5.2023 Africa Food Manufacturing – The Global Meeting Point for Innovative Solutions & Machinery in Food Manufacturing & Packaging

2.9.2023 – 4.9.2023 Metal and Steel – Exhibition for the Metal and Steel Industry

2.9.2023 – 4.9.2023 PAPER MIDDLE EAST – International exhibition for paper, board and converting industry

10.9.2023 – 12.9.2023 SAHARA – Exhibition for agriculture and food

20.9.2023 – 23.9.2023 CITY SCAPE EGYPT – International Event for Real Estate, Investment and Development

29.10.2023 – 2.11.2023 CAIRO WATER WEEK – International Water Management and Sustainability EXPO

9.11.2023 – 12.11.2023 AIRTECH EGYPT – Airtech shows the future of the Compressed Air Industry in the Middle East

4.12. 2023 – 7.12.2023 EDEX – EGYPT Defence Expo


6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Egyptě 

4 Dokki Str. 125 11 Giza (Káhira),

Egypt tel.: +20 233339700 – ústředna fax: +20 237485892

web: www.mzv/cairo

email: cairo@embassy.mzv.cz

ekonomické oddělení : commerce_cairo@mzv.cz

konzulární oddělení: consulate_cairo@mzv.cz

Mob. spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů) tel: +20 12742 7513.

Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.

Spojení z letiště a z centra města:

Pro dopravu z letiště a centra města na Velvyslanectví ČR v Káhiře je nejlepší variantou použít taxi. Letiště nabízí taxi transféry na místě, taxi je možné sehnat v centru města podstatě všude a v jakoukoliv denní hodinu. V závislosti na aktuální dopravní situaci by cesta měla zabrat okolo 60 minut z letiště na Velvyslanectví v ČR.

Kancelář Czech Trade sídlí na stejné adrese jako ZÚ ČR: 4, Dokki Street, Giza (Káhira), Egypt

Vedoucí kanceláře – Neklan Coufal Tel: +202 33339727 Tel a Fax: +20 23760 2584

email: neklan.coufal@czechtrade.cz

CzechInvest, CzechTourism nejsou v Káhiře ani jinde v Egyptě v současné době zastoupena.

Česká Centra sídlí na stejné adrese jako ZÚ ČR.

Vedoucí kanceláře – Tereza Svášková

email: svaskova@czech.cz

web: https://cairo.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

  • stálá služba policie : 122
  • první pomoc: 123
  • turistická policie: 126
  • hasiči v Káhiře: 125
  • hasiči v Alexandrii: 180

Zdravotnické služby ve státních nemocnicích mají ve srovnání s evropským standardem nízkou úroveň. Poskytovanou péči navíc znehodnocují pobyty příbuzných na pokoji a chodbách. Proto jsou cizincům doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je zajištěna například pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. Nicméně ani v soukromých zařízeních nedosahuje hygienická úroveň, ošetřovatelská péče a mnohdy i odborné služby standardu běžného v ČR.

Hlavní soukromé káhirské nemocnice jsou:

  • As-Salam International Hospital, Corniche el-Nil, P.O.Box 388 – Maadi – Cairo, tel. emergency 5240077, 5240250, 5240232
  • Misr International Hospital, 12 Saraya Str., Dokki, Giza, tel. emergency 7494007, 3353567
  • Dar al Fouad Hospital, tel. emergency 010-1911911, 577 7300
  • Al – Salam Hospital, tel. emergency 3034780

Lékárny mají hustou síť a jsou dobře zásobené. V EAR neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. České cestovatele je třeba upozornit, že cena za intenzivní péči v soukromé nemocnici může být vysoká a je tedy nezbytné se pojistit v ČR. Orgány místní hygienické služby nevyžadují pro pobyt v Egyptě žádné závazné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz není proto při vstupu do země požadován. Nicméně dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) patří k ochraně každého cestovatele do této oblasti očkování proti hepatitidě A, B a břišnímu tyfu. Při déle trvajícím pobytu na jihu Egypta se doporučuje preventivní použití antimalarik. Při návratu ze Súdánu po pobytu delším než jeden měsíc se vyžaduje platné očkování proti žluté zimnici. Telefonní číslo ministerstvem sociálního zabezpečení organizované „první pomoci“ či ambulance je 123. V Káhiře je možno volit pro ambulanci ještě 5770406, 5770365, 5770123, v Gize 5615551.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • www.idsc.gov.eg – informace vlády
  • www.mfa.gov.eg – ministerstvo zahraničních věcí
  • www.mti.gov.eg/english/index.htm – ministerstvo obchodu a průmyslu
  • https://www.mod.gov.eg/ModWebSite/MODL.aspx – ministerstvo obrany a vojenské výroby
  • www.civilaviation.gov.eg – ministerstvo civilního letectví
  • http://www.moiegypt.gov.eg/ – ministerstvo vnitra
  • www.mohp.gov.eg – ministerstvo zdravotnictví
  • http://www.moc.gov.eg/en/home/ – ministerstvo kultury
  • https://www.moic.gov.eg/ – ministerstvo investic a zahraniční spolupráce
  • http://portal.mohesr.gov.eg/en-us/Pages/default.aspx – ministerstvo vyššího vzdělávání
  • http://www.moee.gov.eg/english_new/home.aspx – ministerstvo elektřiny a obnovitelných zdrojů
  • https://www.mof.gov.eg/English/Related%20Links – ministerstvo financí
  • http://www.agr-egypt.gov.eg- ministerstvo zemědělství a zúrodňování půdy
  • http://www.manpower.gov.eg/index-e.html – ministerstvo pracovních sil
  • http://www.mhuc.gov.eg/ – ministerstvo výstavby a městského výzkumu
  • https://egymonuments.gov.eg/ – ministerstvo turismu a památek
  • https://www.mwri.gov.eg/Services/energy-in-pumping-project-pro/ – ministerstvo závlah a vodních zdrojů
  • https://www.petroleum.gov.eg/en/Pages/HomePage.aspx – ministerstvo ropného průmyslu a nerostného bohatství
  • https://mcit.gov.eg/en/ICT_Industry_Development – ministerstvo komunikací a informačních technologií
  • http://www.mpbs.gov.eg/Arabic/Pages/default.aspx – ministerstvo pro obchodní záležitosti
  • http://www.eeaa.gov.eg – ministerstvo životního prostředí
  • https://www.emys.gov.eg/en – ministerstvo mládeže a sportu
  • https://mped.gov.eg/home?lang=en – ministerstvo plánování a ekonomického rozvoje
  • http://www.mot.gov.eg – ministerstvo dopravy
  • http://www.moe.gov.eg/ – ministerstvo školství a technického vzdělávání
  • http://www.jp.gov.eg/ar/Default.aspx – ministerstvo spravedlnosti
  • http://ar.awkafonline.com – ministerstvo náboženských otázek
  • http://www.msit.gov.eg – ministerstvo zásobování
  • N/A  – ministerstvo pro právní a parlamentní záležitosti
  • http://www.moss.gov.eg – ministerstvo sociální solidarity
  • http://www.emigration.gov.eg – ministerstvo pro imigraci a záležitosti populace
  • N/A – ministerstvo pro informace
  • www.cbe.org.eg – Centrální egyptská banka
  • www.eces.org.eg – Centrum ekonomických studií
  • www.amcham.org.eg – Americká obchodní komora
  • www.erf.org.eg – Economic Research Forum
  • www.eeas.europa.eu/delegation/egypt – delegace EU v Káhiře
  • www.doingbusiness.org – daně, daňové předpisy, přehled zákonů
  • www.eeas.europa.eu/egypt/aa/06_aaa_en.pdf – Evropská komise (informace o obchodu EU – EG)
  • https://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/egypt – EU – Egypt Association Agreement

• Teritorium: Afrika | Egypt | Zahraničí

Doporučujeme