Egypt

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

Egyptská arabská republika je zastupitelská poloprezidentská republika s vícestranickým systémem. Od Egyptské revoluce z roku 2011, jež vedla k rezignaci prezidenta Husního Mubáraka, který Egypt ovládal od roku 1981, držela výkonnou moc Vrchní rada ozbrojených sil (SCAF). Ta rozpustila parlament a pozastavila platnost ústavy. V roce 2012 byl novým prezidentem zvolen Muhammad Mursí. Po další vlně demonstrací byl Mursí v červenci 2013 svržen armádou a nahrazen prozatímním prezidentem, jímž se stal Adlí Mansúr.  Armáda také pozastavila platnost porevoluční ústavy z roku 2012. Nová ústava začala platit v lednu 2014, kdy ji schválil lid v referendu a v roce 2019 byla upravena o několik dodatků.

V červnu 2014 byl sedmým prezidentem Egypta zvolen generál Abdel Fattáh al-Sísí, bývalý velitel ozbrojených sil a vůdce vojenského puče vůči prezidentu Mursímu.

Očekává se, že prezident Abdel Fattah al-Sísí zůstane u moci po celé prognózované období a dále. Ústavní změny prodloužily jeho současné druhé funkční období ze čtyř do šesti let, do roku 2024 a umožní mu kandidovat na dalších šest let období, do roku 2030, kdy mu bude 75 let.

Značný vliv na ekonomický a politický chod země má armáda. Její politický vliv opět roste.  To vše za podpory prezidenta Sísího, podle kterého nejsou civilní státní složky schopné nezávisle stanovit a realizovat politiku, která by zabezpečila stabilitu země. Prezident má přesto u veřejnosti velkou popularitu, stal se symbolem stabilizace bezpečnostní i společenské situace. Sísímu se podařilo oproti minulosti zajistit bezpečnější Egypt, i když jeho vláda se vyznačuje omezováním svobody slova i tvrdými autokratickými praktikami. Na druhou stranu se i kritici Sísího obávají jeho případné alternativy, která momentálně v podstatě neexistuje. Politické strany založené na náboženství byly opět zakázané. Po změně ústavy v 2019 je exekutivní role vlády ještě více dominantní než soudnictví, které navíc trpí nedostatkem kvalifikovaných soudců. Veřejný sektor je přebujelý, trpí velkou mírou byrokracie. Soukromé společnosti těžko konkurují firmám vlastněným armádou.  

Ekonomika je velká, diversifikovaná a v době pandemie prokázala svou stabilitu a odolnost. Průmyslová výroba, těžba, obchod a zemědělství představují největší ekonomické sektory, které se podílí více než z poloviny na tvorbě HDP. V rámci sektoru služeb hraje klíčovou roli příjem ze Suezského průplavu, který se podílí až polovinou na příjmech ze služeb. Neméně důležitý je také turismus, který byl pandemií silně postižen a na nějž hodně cílil vládní balíček pandemických opatření. V rámci těžařského průmyslu dominuje těžba ropy a plynu, která tvoří 90 % celkové produkce tohoto sektoru. Významné jsou remitence dosahující téměř 10 % HDP. Ekonomika je dlouhodobě na růstové trajektorii okolo 5 %, pouze ve fiskálních letech 2020 a 2021 končících vždy v červnu daného roku se růst snížil/í na cca 2,5-3,5 %. Zemi hodně pomohla implementace strukturálních reforem za podpory 3-letého programu MMF úspěšně dokončeného v 07/2019.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Egypt (413.47 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Egypt (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu, stručný komentář k systému vládnutí, politické tendence a odhadovaný výhled, složení vlády.

Název státu

• Egyptská arabská republika
• Džumhúriját Misr al – Arabíja
• The Arab Republic of Egypt

Složení vlády 2022 – aktualizováno 14.8.2022

Prezident – Abd – Al Fattah Sísí

Premiér – Mostafa Madbouly

Min. obrany – Gen. Mohamed Ahmed Zaki

Min. obchodu a průmyslu – Ahmed Samir Saleh

Min. vojenské výroby – Mohamed Salah al-Din

Min. náboženských otázek – Mohamed Mokhtar Gomaa

Min. civilního letectví – Air Marshal Mohamed Abbas Hashem

Min. komunikací a informačních technologií -Eng. Amr Ahmed Tallat

Min. zemědělství a zúrodňování půdy – Al Sayed Mohamed Marzouk Al Kasser

Min. zdravotnictví – Khaled Abdel Ghaffar

Min. vyššího vzdělávání – Mohamed Ayman Ashour

Min. zahraničních věcí – Sameh Shoukry

Min. vnitra – Gen. Mahmoud Tawfik

Min. financí – Mohammed Ahmed Maait

Min. školství a technického vzdělávání – Tarek Galal Shawky

Min. elektřiny a obnovitelných energií – Mohamed Shaker El – Markabi

Min. kultury – Neveen Youssef al-Kilany

Min. investic a mezinárodní spolupráce – Dr. Rania Al Mashat

Min. zásobování – Ali el-Sayed Moselhy

Min. výstavby a městského výzkumu – Assem Abdel Hamid El Gazar

Min. turismu a památek – Ahmed Eissa Abou Hussein

Min. plánování a ekonomického rozvoje – Hala Helmy El-Saeed

Min. pro informace – Osama Heikal

Min. spravedlnosti – Omar Marwan

Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství – Tarek El – Molla

Min. pro imigraci a záležitosti populace – Soha Samir

Min. dopravy – Kamel Al Wazir

Min. pro obchodní záležitosti – Mahmoud Mostafa Esmat

Min. závlah a vodních zdrojů – Atef Nabhan Sweilam

Min. životního prostředí – Yasmin Fouad

Min. pracovních sil – Hassan Mohamed Shehata

Min. pro místní rozvoj – General Hesham Abdel Ghany Amena

Min. sociální solidarity – Neveen El Kabaag

Min. mládeže a sportu – Dr. Ashraf Sobhi

Min. pro právní a parlamentní záležitosti – Alaa Fouad Abdo El Hasan

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi (především z EIU)

Obchodní vztahy země s EU

Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace Asociační dohody, která je v platnosti od r. 2004 (dále Dohoda). EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Ve smyslu plánovaného snižování celních tarifů dle Asociační dohody byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1. 2007 zatěžovány postupně redukovanými sazbami, které byly snižovány až na nulu. Export automobilů evropské výroby a jejich dílů byl kvůli citlivosti této položky pro obě strany posledním průmyslovým oborem, který se dočkal snížení dovozních cel až na 0 % (ke konci roku 2018). Naopak cla na dovoz egyptských výrobků do EU byla odstraněna k okamžiku vstupu Dohody v platnost. V roce 2010 obě strany přijaly dodatek k Dohodě, kterým liberalizovaly obchod s 90 % sortimentu zemědělských výrobků, takže celnímu zvýhodnění se nyní těší téměř celý rozsah obchodu mezi oběma stranami. V praxi dle provedeného šetření vývozci ze zemí EU možnosti uplatnění preferenčních celních sazeb dle Dohody v praxi v plné míře nevyužívají, což exporty zbytečně prodražuje. Pravděpodobně je to dáno jejich neznalostí (především postupné eliminace celních sazeb) a proto se vývozcům do Egypta doporučuje seznámení s věcně příslušnou partií Asociační dohody a trvání na jejím důsledném prosazování v celním řízení.

V posledních letech zavádí Egypt administrativní překážky pro dovoz některých vybraných produktů z EU. Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady. tyto překážky mají za cíl limitovat počet některého zboží dováženého do Egypta, neboť se egyptská vláda domnívá, že by je měl Egypt vyrábět na domácím trhu a podpořit tak vlastní zaměstnanost.

Nejvýznamnějšími partnery ze států EU je Německo, Francie a Itálie. Převážně německé průmyslové firmy mají na egyptském trhu velkou prezenci a hrají zásadní roli při státních zakázkách. Francouzské a italské firmy se podílejí z velké části na energetickém průmyslu Egypta.

Ostatní země

Zahraniční politika země je zaměřena především na diverzifikaci importu. Egypt se snaží oslovit velký počet zahraničních partnerů pro projekty strategického významu, aby nebyl finančně a politicky závislý pouze na některých zemích. Důležitými obchodními partnery je Rusko a USA. Z regionu Blízkého východu je Egypt částečně závislý na financování ze SAE a Saudské Arábie, jejichž rozvojové fondy a banky zajišťují financování pro strategické projekty v Egyptě.

Egypt spoléhá na bezpečnostní vazby se státy Perského zálivu a Východního středomoří ve snaze deterovat Írán a omezit rostoucí vliv svého regionálního rivala Turecka.

Egypt, Spojené arabské emiráty, Izrael a Saúdská Arábie zintenzivní společné úsilí proti bezpečnostním hrozbám, přičemž izraelská normalizace vztahů s několika regionálními státy usnadní zvýšenou dvoustrannou bezpečnostní a ekonomickou koordinaci. Napouštění etiopské přehrady GERD způsobuje v regionu tenzi. Egypt společně se Súdánem nepřipouští možnost napuštění přehrady bez podepsané dohody.

Zastoupení EU v zemi

The European Union Delegation to Egypt

Nile City Towers, North Tower,

10th Floor 2005 C Corniche El Nil,

Ramlet Boulaq, Cairo,

Egypt tel.: +20 2 2461 9860 fax: +20 2 2461 9883

web: https://eeas.europa.eu/delegations/egypt_en

Email: delegation-egypt@eeas.europa.eu  

Christian Berger – velvyslanec

1.3. Obyvatelstvo

Krátký komentář, obsahující počet obyvatel, demografické složení, etnické složení, hustotu zalidnění, náboženství.

Počet obyvatel : 105,891,415 mil obyvatel k 8.5.2022

Přechodně pracujících v zahraničí: 9 mil

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě: 95% obyvatel

Městská populace: 42,8 %

Střední délka života: 73,7 let

Roční přírůstek obyvatelstva představuje:  3,1%

Národnostní složení: Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, beduíni, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení: Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9 %) vyznává některou formu náboženství křesťanského – koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

1. odstavec: Výhled a stav HDP, zadluženost, fiskální stabilita, šoky, případné přehřátí ekonomiky, kapitál, regionální srovnání, inflace a nezaměstnanost.

2. odstavec: Stručný popis struktury ekonomiky (jaká je její hlavní přidaná hodnota, co vyrábí, co dováží atd.)

Hospodářský růst posledních let byl přerušen negativními dopady pandemie Covid-19. Krize nastala v době, kdy byla egyptská ekonomika připravena na přechod do fáze silného ekonomického růstu jako důsledek  reforem přijatých v rámci nedávno dokončeného programu Mezinárodního měnového fondu. Díky fiskálním opatřením vlády došlo brzy k zotavení hospodářské situace a HDP zaznamenalo stabilní 3,3% růst v roce 2021.

Rusko-ukrajinský konflikt způsobil ohrožení potravinové bezpečnosti země, neboť Egypt patří k největším dovozcům pšenice v regionu, a to až z 80% právě z Ukrajiny a Ruska. Globální krize přispívá ke zvýšené inflaci. Centrální egyptská banka vydává ochranná opatření, jakými je například silná devalvace egyptské libry až o 14% v březnu 2022 či balík ekonomických úlev ve výši 7,05 mld. USD na rok 2022/2023. Tyto kroky poukazují na snahu Egypta zajistit si další finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, budou-li tlaky na finančních trzích nadále sílit. Sílící trend egyptské vlády vydávat nařízení, která komplikují dovoz zahraničního zboží, vykazuje jasné známky netarifních obchodních překážek. 

Snížení negativního salda patří mezi hlavní priority vlády. Přesto zůstává EU nejdůležitějším obchodním partnerem Egypta. Vláda dále prioritizuje velké infrastrukturní projekty financované zahraničními investicemi především států zálivu, a to v oblastech dopravní infrastruktury a vodního hospodářství a zaměřuje se na rozvoj venkova, zejména v neklidném Sinajském regionu. Mezi nejznámější megaprojekty patří výstavba Nového administrativního města.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

1. odstavec: Současný stav + výhled. (informace převážně z EIU)

2 odstavec.: Platební bilance, devizové rezervy, popis údajů v tabulce v části veřejné finance (tedy deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP), zahraniční zadluženost, dluhová služba

Devizové rezervy

Po revolučních událostech roku 2011 došlo ke strmému propadu devizových rezerv. Během vlády Muslimského bratrstva se dále zmenšily, vládě presidenta Sísího se podařilo díky reformnímu programu podpořenému půjčkou IMF ve výši 12 mld. USD devizové rezervy opět významně navýšit. Přispěla k tomu zejména devalvace egyptské měny v důsledku uvolnění kursu v listopadu 2016.

Zadluženost

Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní. Státní deficity dosahovaly v minulosti dvouciferných hodnot. Výsledkem je vysoké vládní zadlužení. V roce 2019 klesl vládní dluh na 84 % HDP, ale pandemie ho vyhání zpět až na cca 91 % koncem fiskálního roku 2021. Klesající trend by se měl obnovit nejdříve od fiskálního roku 2022. Rizikem vládního dluhu je velký podíl krátkodobých závazků, tj. vysoká potřeba refinancování 30-40 % HDP ročně. Náklady na financování dluhu jsou mezi nejvyššími na světě – úrokové výdaje činí cca 47 % rozpočtových příjmů. Přívětivá je struktura dluhu, pouze 26 % je v zahraničních měnách a pouze 22 % drženo nerezidenty. Většina státního dluhu je financována domácím bankovním sektorem.

2.3. Bankovní systém

Jak si bankovní systém stojí, uzavřenost/otevřenost systému, regulace, vývoj úrokových sazeb, nejsilnějších top 5 bank (domácí + případně cizí) + komentář ke každé z nich, informace k akreditivům, případná specifika (např. islámské banky)

Bankovní systém

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou těchto bank:

• Industrial Development Bank of Egypt
• Egyptian Arab Land Bank
• Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod – diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezervy. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi. Restriktivní opatření přijatá v návaznosti na pokles rezerv zahraniční měny v době porevolučního ekonomického poklesu, která spočívala v omezení vkladů, výběrů hotovosti a mezinárodních transferů, byla po uvolnění kursu egyptské měny v listopadu 2016 zrušena. Aktuální informace jsou uváděny na webových stánkách Centrální banky Egypta.

Největší státní banky:

• National Bank of Egypt (NBE)
• Banque Misr
• Banque du Caire

Islámské bankovnictví  

Egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých jiných arabských státech. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). V Egyptě působí tři výhradně islámské banky a 3 pobočky zahraničních (země Perského zálivu) bankovních ústavů, které nabízejí služby islámského bankovnictví. Také řada dalších bank nabízí bankovní služby v souladu se šaríjou jako alternativu. Zájem o licenci na provozování islámského bankovnictví v Egyptě v posledním období projevily některé další banky ze zemí Perského zálivu, nicméně podíl islámského bankovnictví na egyptském bankovním sektoru zatím činí jen asi 6 %.

2.4. Daňový systém

(pokud možno využít Deloitte tax guides and highlights, dostupné na webu https://dits.deloitte.com/#TaxGuides)

1 odst. Daňový systém přehledný/nepřehledný, stabilní/nestabilní.

2 odst. Zdanění FO (celkové a kdo to nese), PO, DPH.

3 odst. Očekávaný vývoj.

Daňový systém Egypta je regulován daňovými zákony. Jejich transparentnost je na vysoké úrovni a jejich dodržování je vymáháno. Egyptská vláda má za cíl daňový systém digitalizovat a ulehčit firmám a občanům jejich odvádění.

Daně z příjmů

Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 22,5 %. Společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu jsou zdaňovány sazbou 40,55 %. Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě.  Fiskální rok pro výběr daní je od 1. 1. do 31. 12.

Výše daní z příjmu:

• právnické osoby z komerční a výrobní činnosti: 22,5 %
• těžba ropy, zemního plynu a minerálů: 40,55 %
• mzdy: 10 % – 20 %

Osvobození od daní:

– důchody – odstupné, výplaty živ. nebo zdr. pojištění

– diplomatický sbor a zahr. experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí

– veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let

– zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let

– příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze

– neziskové organizace a vzdělávací instituce

– ze zisku společností ve volných zónách

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty Od 1. 7. 2017 je DPH 14 %. Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Zákon o DPH obsahuje seznam položek, kterých se týká osvobození z daně, obsahující 57 kategorií zboží a služeb. Kromě toho jsou některé egyptské státní orgány a subjekty osvobozeny od DPH.

Spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou zatíženy tabákové výrobky, alkoholické nápoje a káva.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.

Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace Asociační dohody, která je v platnosti od r. 2004. EU je díky postavení Egypta jako přidružené země hlavním obchodním partnerem země. Egyptská vláda se snaží v posledních letech klást důraz na vlastní domácí výrobu a nastavuje administrativní překážky pro dovoz některého zboží z EU. Cílem Egypta je snížení negativního obchodního salda.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

Obchodní výměna mezi ČR a EAR vykazuje trvale vysoké aktivní saldo ve prospěch české strany.  Česká republika do Egypta tradičně vyváží a na prvních místech se v tabulkách vývozu umisťuje tento druh zboží: motorová vozidla, traktory, kola aj., reaktory, kotle, přístroje el. záznamu ,reprodukce, zvuku aj., skleněné výrobky a výrobky ze železa a oceli. Dovoz z Egypta tvoří dominantně produkty vlněné, příze a tkaniny, oděvy a ovoce a zelenina, ořechy.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice do Egypta dosáhly v roce 2019 výše 9 mld. USD. Jedná se o nejvyšší objem od roku 2010 a o 11% nárůst oproti roku 2018. Tvoří stabilně o cca 0.3% – 0.6% podíl světových zahraničních investic. Nejvýznamnějším investorem jsou firmy z EU, tvořící až 53 % zahraničních investic, následované státy zálivu tvořící 22 %. Portfolio PZI je dlouhodobě málo diverzifikované: 62% tvoří investice do ropného průmyslu, 20% investice do zemědělství, 9% do strojírenství a cca 5% do výstavby. Zahraniční výrobci se sídlem v Egyptě odebírají podstatně více od místních výrobců než v jiných zemí regionu Blízkého východu. V případě Egypta může nízký odběr dováženého zboží zahraničními výrobci odrážet zdlouhavé dovozní postupy. Limitace dovozu materiálu do Egypta se v posledních letech zpřísňuje, neboť klade egyptská vláda vysoký důraz na podporu domácích výrobců.

Od roku 2017 je v platnosti nový zákon o investicích, který vytvořil lepší a příznivější podmínky pro investory v Egyptě. Nový zákon zaručuje mezinárodním investorům řadu ochran, např.: ¨

–          Zahraniční investoři mají mít ze zákona stejné zacházení jako egyptští státní příslušníci.

–          Zahraniční investoři nyní mohou získat preferenční zacházení se souhlasem Rady ministrů. 

–          Žádný správní orgán nemůže zrušit nebo pozastavit licence na investiční projekty bez řádného varování, řádného procesu a času na nápravu jakýchkoli problémů.

–          Zahraniční investoři mají garantovaný pobyt v Egyptě po dobu trvání projektu.

–          Investoři mají právo převádět své zisky do zahraničí.

–          Investorské projekty mohou zahrnovat až 10 % zahraničních zaměstnanců a až 20 % investičních společností.

–          Zahraniční zaměstnanci investičních společností mají právo převést své náhrady do zahraničí.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Případná FTA a bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod vyplývá.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna + komentář obecně a komentář k nejdůležitějším smlouvám a co z nich vyplývá.

Smlouvy s EU

• V případě Egypta je mezi EU a touto zemí již od 25. 6. 2001 podepsána Asociační dohoda, která upravuje mimo jiné rovněž pravidla vzájemné obchodní výměny mezi Egyptem a členskými zeměmi EU.
• Asociační dohoda vstoupila v platnost 1. 6. 2004 a platí pro všechny členské země Evropské unie včetně ČR.

Smlouvy s ČR

• Smlouva mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 19. 1. 1995. Smlouva vstoupila v platnost 4. 10. 1995. 
• Smlouva o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu. Smlouva byla podepsána 23. 3. 1997.
• Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 29. 5. 1993.
• Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti mezi vládami České republiky a Egyptské arabské republiky ze dne 13. 4. 2000.
• Dohoda o vědecké a technické spolupráci z 20. 2. 1966.
• Dohoda o spolupráci mezi Česko-arabskou obchodní komorou a Federací egyptských obchodních komor. Podepsána 5. 3. 2000.
• Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky a elektřiny EAR ze dne 27. 11. 1993.
• Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu EAR, včetně zřízení Smíšené obchodní komise z května 2013 (první zasedání se uskutečnilo v Káhiře v dubnu 2016).
• Memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy a Egyptskou federací průmyslu, podepsáno 31. 1. 2016 v Káhiře.

3.4. Rozvojová spolupráce

Je země poskytovatel či příjemce rozvojové pomoci + stručný komentář. Informace k Záruce rozvojové spolupráce. (kde je to relevantní)

Pokud je země poskytovatel, tak popsat, jak se mohou české firmy zapojit.

Rozvojová spolupráce s ČR

V letech 2011 – 2014 byly realizovány projekty transformační spolupráce v oblasti odborného a učňovského vzdělávání a ekologie, obnova výuky šperkařství, uměleckého kovářství a kovotepectví. Celková výše pomoci ČR tak dosáhla 1 mil. Kč.

Do roku 2019 spolupracoval ZÚ Káhira s Asociací na pomoc nemocným rakovinou v egyptské oáze Dakhla 900 km na jih od Káhiry. Jejím prostřednictvím poskytoval v rámci malých lokálních projektů prostředky z oficiální rozvojové pomoci ČR nemocným. Zejména zdravotní zařízení významně usnadnila přístup k vyšetření a plnohodnotné péči, za kterou dříve museli cestovat stovky kilometrů. Roční příspěvek na malý lokální projekt v Dakhle se pohybuje kolem 300 000 Kč.

Egypt je vhodnou zemí pro Program rozvojového partnerství se se soukromým sektorem a Záruku rozvojové spolupráce ČMZRB, neboť je finanční sektor v Egyptě dostatečně rozvinut a soukromý sektor v místě má se zahraničními partnery již zkušenosti.

Rozvojová spolupráce s EU

EU považuje Egypt za rozvojovou zemi a poskytuje mu soustavně pomoc v rámci několika rozvojových programů prostřednictvím různých finančních institucí a nástrojů. Řada členských zemí EU v Egyptě realizuje vlastní rozvojové projekty. Ty se týkají řady témat v oblastech transformační i ekonomické spolupráce. V současné době jsou pro české podnikatelské subjekty asi nejzajímavějšími příležitostmi k prosazení v Egyptě projekty rozvoje vodohospodářství, a to jak řízení využívání vodních zdrojů, tak zásobování obyvatelstva pitnou vodou a čištění odpadních vod, a rozvojové projekty v oblasti životního prostředí (odpadové hospodářství, zavádění nízkoemisních a bezodpadových technologií ve výrobě apod.).

Aktuální informace o rozvojových projektech EU v Egyptě jsou k dispozici na webu Delegace EU v Káhiře.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Výstavba nových měst nabízí příležitosti převážně pro ITC řešení řídicích systémů dopravy. Se sítí 28 civilních letišť a stále narůstajícím počtem přepravovaných pasažérů ročně vnímá vláda potřebu jejich rozšíření a modernizace. Egypt má zájem o navigační systémy, systémy pro řízení letového provozu a radary. Stále pokračuje trend rozšiřování dopravní infrastruktury o nové železniční tratě, tramvaje či stále rozšiřující se káhirské metro. Vláda také připravuje desítky projektů pro rozvoj tzv. Smart Cities.

V rámci egyptské Národní strategie 2052 má vláda za cíl vybudovat nové udržitelné městské komunity, modernizovat ty stávající a přispět k vyšší kvalitě života více jak 100 miliónové a stále rychle rostoucí populace. Zároveň si klade za cíl instalovat nová řešení šetrná k životnímu prostředí mimo jiné i v rámci dopravní infrastruktury.   Během několika příštích let plánuje egyptská vláda zavést 38 nových chytrých měst po celé zemi jako součást dlouhodobé strategie rozvoje národní infrastruktury. Mezi největší projekty chytrých měst patří Nové administrativní hlavní město (New Administrative Capital), New Alamein, El Gallala, New Mansoura a New Sphinx. Aktuálně se dokončují základní stavební práce na výše zmíněných a dalších 10 nových chytrých městech . Následovat bude výstavba dalších 17 nových měst jakými je například New Suez, New Rosetta či New Beni Mazar. Výstavba těchto měst měla začít již v roce 2021, aktuálně se začátky stavebních prací předpokládají v roce 2022-2023. Zde se vyskytují příležitosti především pro chytré systémy dopravy, parkování či řízení silničního provozu.    

Plány na vysokorychlostní elektrickou železnici se začaly realizovat v roce 2021. Vysokorychlostní železnice spojí Rudé moře se Středozemním mořem a vláda podepsala dohodu v hodnotě 4,5 miliardy USD s několika společnostmi na instalaci a údržbu první 660 km dlouhé trati, jejíž dokončení by mělo trvat dva roky. Mezitím pokračují práce na dvou plánovaných jednokolejných tratích, které spojí město 6. října s Gízou a město Nasr s novým správním hlavním městem. Tyto projekty nabízejí rozsáhlé příležitosti pro české firmy pro konzultační práce, elektrické systémy na železničních tratích, vybudování železničních depotů, ICT systémy pro řízení železniční dopravy aj.    

▶ Obranný průmysl

Vláda má za cíl zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. To představuje příležitosti pro dodávky CNC strojů, válcoven a další technologii pro zvýšení domácí produkce jednodušších výrobků. Aktuální bezpečnostní situace v Libyi a její dlouhé nechráněné hranice s Egyptem představují velkou výzvu, ale i příležitost pro české firmy a jejich inteligentní systémy a radarové technologie na ochranu hranic.

V obranné oblasti může ČR v Egyptě navázat na dlouhou tradici vzájemné spolupráce. Nejedná se pouze o obranně-průmyslový kontext, čeští výzkumníci a vědci v zemi pomáhali zakládat například vojenskou univerzitu, jejíž technické kurzy stále patří mezi nejlepší dostupné terciární vzdělání v regionu. Egypt v současnosti poptává výzkumné kapacity pro realizaci obranně-průmyslového výzkumu a vývoje. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o ruční a lehké palné zbraně, munici, pozemní techniku včetně podvozků či vybrané produkty leteckého průmyslu. Stále najdeme velké příležitosti pro servis staré sovětské techniky – jedná se především o obrněná vozidla či pásová vozidla. Obranný průmysl je i v dobách krize jedním z mála oborů, které si v Egyptě užívají stálý přísun financování. Několika českým firmám se již podařilo proniknout na egyptský trh, na kterém se uplatňují výrobci z celého světa. Jedná se především o malé ruční zbraně (pistole a útočné pušky), střelivo všeho druhu, výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.). Strategická místa, jakými je Rudé moře a Suezský průplav, stejně jako rozlehlá pouštní území u hranic s Izraelem a pásmem Gazy, vyžadují zvýšenou ochranu a představují příležitosti pro české pasivní obranné technologie. Velký zájem projevuje Egypt o dodávky produktů pro chemickou a biologickou ochranu. I pandemie COVID-19 ukázala, že Egypt není na případy takového rozsahu připraven. Z toho důvodu vzrostl zájem o ochranné obleky, masky, zařízení pro dekontaminaci, ale také mobilní nemocnice či autoinjektory.   Státní vojenské továrny vyrábějí nejen vojenský materiál, ale věnují se významně i civilní výrobě. Vláda má za cíl zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu. Plán zahrnuje vývoj výrobních linek na munici všeho druhu a výbušniny v celkem 8 státních továrnách. Plánuje se navýšení kapacity munice pro ruční palné zbraně na zhruba 73 milionů kusů oproti současným 50 milionům. To představuje příležitosti pro dodávky CNC strojů, válcoven a další technologii pro zvýšení domácí produkce jednodušších výrobků.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba ropy a zemního plynu patří v Egyptě mezi nejdůležitější odvětví a předpokládá se jejich další rozvoj v následujících 10 – 20 letech. Egypt nemá doposud zmapovaná veškeré lokality nerostných surovin a předpokládá, že bude v následujících letech rozdělovat další koncese (předpokládá se například zahájení rozsáhlé těžby lignitu). Dále například fosfátový průmysl Egypta je pro české firmy zajímavý z hlediska dodávek antikorozních materiálů pro dopravu a skladování kyseliny fosforečné, pro dodávky zařízení pro drcení, třídění a rafinaci fosfátových rud. Mezi nejvyhledávanější komodity patří kritické nerosty, Egypt má naleziště například niobu a tantalu a vzácných zemin. Tyto depozity ještě nejsou plně prozkoumány.

Egypt má značné množství zásob nerostných surovin: kovy, drahé kovy a nekovy, včetně 48 milionů tun tantalitu, 50 milionů tun uhlí a 6,7 milionů uncí zlata, soustředěných především ve východní poušti a na Sinajském poloostrově. Snahu o rozšíření odvětví doprovází nová regulace zavedená vládou v roce 2020, která slouží k vytvoření nových systémů nájemného, licenčních poplatků a daní, usnadnění licenčních postupů, rozvíjení finančních a investičních modelů pro uzavírání smluv s investory a nabízí investorům přívětivější podmínky. pro těžební činnost a praxi.   České firmy by se mohly prosadit i v subdodávkách pro připravované projekty rozvoje přenosové soustavy, z nichž nejdůležitější je asi strategické propojení energetických soustav Egypta a Súdánu. Díky české tradici v energetickém využívání uhlí je zajímavou příležitostí právě projekt investice do uhelných dolů a elektráren. Díky rozvoji těžby ropy a plynu na nových nalezištích se budují nebo připravují nové kapacity pro zpracování (rafinérie) a přepravu těchto surovin, řada stávajících rafinérií je technicky zastaralá a pracuje se na jejich rekonstrukcích s celkovým rozpočtem 9 mld. USD.

Příležitosti se tak nabízejí jak pro dodavatele komplexních technologických celků, kteří ovšem musí vyřešit jejich financování, tak pro jejich subdodavatele. Dalším zajímavým připravovaným projektem je z hlediska potenciálních subdodavatelů stále pokračující výstavba plynovodů a rozvodů pro plynofikaci egyptských sídelních celků s plánovaným připojením 2,2 mil. odběratelů.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Egyptská vláda se snaží minimalizovat dopady krize v důsledku výstavby přehrady GERD a modernizuje management vodních zdrojů – cílem je zefektivnit zavlažování povodí Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji egyptskými farmáři. Již nyní spoléhá Egypt také na recyklaci odpadních vod. Připravují se rozsáhlé projekty na odsolovací zařízení, zavlažování rozsáhlých zemědělských ploch a instalaci vodních čerpadel a čistíren. České firmy mají příležitost využít svého know-how v rámci konzultačních prací či samotné realizace dodávek celých zařízení.

Egypt národ trpí nedostatkem vody z důvodu rychle rostoucí populace a zastaralému vodnímu managementu. Země potřebuje zajistit 114 miliard metrů krychlových vody ročně, zatímco k dispozici má pouze 74 miliard metrů krychlových. Egypt se obává potenciálního negativního dopadu výstavby etiopské přehrady GERD na tok řeky. Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, stanovil plán na rozvoj zavlažovacího systému, výměnu a obnovu odvodňovacích a zavlažovacích stanic a výstavby odsolovacích zařízení. Egypt například vyčlenil 5 miliard USD na 43 projektů na rozvoj čisté vody. Zároveň vyčlenila 2,5 mld. USD na výstavbu nových odsolovacích zařízení. Dohromady bude do roku 2026 vystavěno 17 zařízení, z nichž všechna budou provozována pomocí solární energie, aby se snížil dopad na životní prostředí a provozní náklady. Cílem je denní produkce  2,8 milionu metrů krychlových vody. Do roku 2050 je v plánu postavit 67 dalších závodů v guvernorátech Matrouh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismailiyah a Suez. Egypt představil také iniciativu Čisté oceány, v rámci které bude podporovat projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. 

České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů, či konzultační služby v těchto segmentech. Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy. 

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vláda v důsledku pandemie COVID-19 investuje do rozšíření a modernizace zdravotnických zařízení (rozšíření kapacit, modernizace současné technologie, školení a servis) a předpokládá se pokračování trendu i v následujících letech. České firmy mohou dodat zdravotnická zařízení do nových nemocnic či nabídnout speciální zařízení pro biologickou a chemickou ochranu.

Hlavním strategickým cílem Egypta je implementace projektu Haya Karima. Jedná se o rozsáhlé investice do rozvoje egyptského venkova, který představuje až 85% egyptské populace. Kromě rozvoje dopravní infrastruktury či vodního managementu se jedná také o rozsáhlou výstavbu a modernizaci zdravotnických zařízení. Cílem je rozvinout celkem 1 250 zdravotnických zařízení, vystavět více jak 300 nových ambulantních zařízení a 300 budov pro veřejné služby. Odhadovaná investice do projektu Haya Karima je více jak 44 mld. USD. Projekt je implementován v rámci egyptské Vize 2030 ve spolupráci s OSN. Podobně jako mezinárodní Agenda 2030 má i egyptská verze za cíl zmodernizovat zemi v souladu s Cíli udržitelného rozvoje OSN.  

Káhirská univerzita oznámila položení základů největšího pediatrického lékařského komplexu na Blízkém východě. Jedná se o největší zdravotnický komplex pro děti s celkovými náklady na projekt ve výši asi 220 mil. USD jen na počáteční výstavbu včetně elektrických sítí a dopravní infrastruktury. Komplexní projekt bude zahrnovat 10 operačních sálů vybavených nejmodernější zdravotnickou technikou, 5 ošetřovatelských jednotek s celkem 140 lůžky, 7 jednotek intenzivní péče obsluhujících cca 67 pacientů, 44 ambulancí pro všechny pediatrické obory, integrované radiologické oddělení, laboratorní úsek a urgentní příjem, dialyzační oddělení, centrální lékárna, klinická lékárna, dvě velké posluchárny a 8 učeben. Jedním z jeho hlavních rysů bude zelená a chytrá architektura na celkové ploše 70 000 metrů čtverečních.   

 Významným sektorem je také chemická a biologická ochrana. Především v důsledku pandemie COVID-19 se zavázala egyptská vláda vybavit strategicky důležitá nemocniční zařízení potřebnou technikou pro případy závažných pandemií. Jedná se o ochranné obleky, masky, mobilní zdravotnická zařízení, zabezpečení a modernizaci infekčních oddělení či zvýšení počtu zdravotnického materiálu pro terénní potřeby.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Stručný úvod – 3-5 vět

V jednotlivých částech odpověď na otázky, může vycházet z kulturní karty zpracovávané na semináře a pro delegace.

Co by měl český exportér znát před vstupem na egyptský trh:

• Egypt je často podceňovaný – všichni tam už byli. Na druhé straně se mylně předpokládá, že zde všechno funguje podobně jako na evropském trhu.
• Je nutné přesvědčit egyptského partnera, že právě nabízené zboží nebo technologie je lepší, než má konkurence, a to i cenově. Dnes o Egypt usilují nejenom firmy z Evropy, ale i Asie a USA.
• Firemní prezentace musí být zaměřena cíleně na potřeby zákazníka.

Doporučujeme se obrátit na dokument Kultura obchodního jednání Egypt zpracovaný MZV.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení egyptského obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény.

4.3. Obchodní schůzka

Čas plyne v Egyptě jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Egyptě, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Egypťané jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.  Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Egyptě se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtku. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hod dopolední. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce, může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno. V Káhiře či Alexandrii počítejte s dopravními zácpami na ulicích, není rozumné si sestavovat časově napjatý program.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět, Egypt nevyjímaje, jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě egyptská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská témata, také Egypťané hodnotí vlastní moderní historii jinak, než jsme zvyklí z našich pramenů. Připravte se na to, že oficiální jednání může být přerušováno telefonáty či konzultacemi s jinými pracovníky. Egypťané to neberou jako projev nezdvořilosti.

Jací jsou egyptští obchodníci?

Egyptský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním s egyptským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Egypťané jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. Vztah Egypťanů k času a životu vystihují některé často používané fráze jako například: Bokra – zítra, Máleš (nemá smysl dělat si starosti), Inšalláh (bude-li si bůh přát).

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Jak nakládají egyptští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Egyptští obchodníci jsou snad až na výjimky zkušenými podnikateli. Pro Araby je totiž smlouvání přirozený způsob jednání, který mají v krvi. Zpravidla ovládají světové jazyky a znají psychologii evropského partnera. Řada z nich absolvovala ve světě prestižní univerzity. O to důkladněji je třeba se připravit na obchodní jednání s egyptskými partnery.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

V Egyptě je zpravidla nevhodné nabízet alkohol při jednáních, je třeba si dát velký pozor, jelikož větší část egyptské populace je muslimská. na druhou stranu ne všichni egypťané zákaz požívání alkoholických nápojů dodržují. proto je dobré nechat případnou iniciativu k objednání alkoholických nápojů na egyptském partnerovi. V Egyptě je nutno věnovat pozornost hygienické úrovni stravovacích zařízení, tzn. není vhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny a nebalené vody, vyvarovat se „čerstvým“ vymačkaným ovocným džusům.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy. 

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo.  

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně  platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána téměř výhradně angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

K islámu se hlásí většina místního obyvatelstva, tj. téměř 90%, zbývající část tvoří téměř výhradně Koptové a pravoslavní křesťané. A proto je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o vepřovém a alkoholu.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Egyptě je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a whatsapp aplikaci než email.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Egypta chystají?

· Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.

· Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného egyptského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.

· Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.

· Při jednání je důležité věnovat se platebním instrumentům, z nichž nejvhodnější je potvrzený neodvolatelný akreditiv s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků a případný stručný komentář u těch nejvýznamnějších.

+ pokud je Odkaz ke stažení karty Kultura obchodního jednání

V Egyptě je uznáváno větší množství svátků. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, jsou muslimské svátky pohyblivé a meziročně se v kalendáři posunují na dřívější termín o asi 11 dní oproti předchozímu roku.

Přehled svátků v roce 2022:

– Koptské Vánoce – 7. ledna

– Den revoluce – 25. ledna

– Koptské Velikonoce – 24. dubna

– Den osvobození Sinaje – 25. dubna

– Sham El Nessim – 25. května

– Svátek práce – 1. května

– Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 2. května – 5. května

– Revolution day – 30. června

– Eid Al Adha (svátek obětování)  – 9.července. – 12. července

– Den revoluce – 23. července

– Islámský nový rok – 30. července

– Den ozbrojených sil – 6. října

– Narození proroka Mohameda – 8. října

Oficiálním volným dnem je v týdnu pátek. Banky mají zavřeno v pátek a sobotu, stejně jako ministerstva a většina státních institucí. Pracovní doba ministerstvech a státních společností je od 9 do 15hodin. Většina soukromých firem pracuje i v odpoledních hodinách. Prodejní doba je převážně od 10 do 24 hodin, státní obchody ale mnohdy zavírají již kolem 21.hodiny, mezinárodní supermarkety naopak provozují svá obchodní zařízení nezřídka celých 24 hodin.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady.

Administraci registrace zajišťuje úřad pro kontrolu dovozu a vývozu General Organization for Export and Import Control (GOEIC), který podléhá Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry, MTI). Právě ministr je poslední instancí registračního procesu a v mnoha případech není jeho zdlouhavost způsobena aparátem GOEIC, ale připravené certifikáty dlouho čekají na rozhodující podpis ministra.

Egypt povinnou inspekci, která se dříve týkala textilního zboží a obuvi, rozšířil vyhláškou 991/2015 o 23 dalších komoditních skupin od čokolády přes kosmetiku, mléčné produkty a motocykly až po pračky. Egyptská vláda však exportérům značně zkomplikovala situaci, když v červenci 2019 nečekaně zrušila akreditaci několika zahraničním inspekčním společnostem včetně renomovaných nadnárodních firem, což postihlo i řadu českých exportérů. Pro některé výrobní obory totiž nebyla v ČR akreditována žádná inspekční společnost, přičemž egyptské předpisy neumožňovaly využití služeb státem uznávaných firem působících v jiných zemích EU. Pod tlakem diplomatického zastoupení EU v Egyptě přistoupil úřad GOEIC na zmírnění podmínek uznávání inspekčních certifikátů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Egypta vydalo v únoru 2022 nařízení 96/2022, kterým se mění nařízení 991/2015 o inspekci dovážených potravin egyptskou General Organization for Export and Import Control (GOEIC).

Nařízení stanovovalo povinnost kontroly vybraných produktů při jejich dovozu jak Národním úřadem pro bezpečnost potravin tak GOEIC – docházelo tak ke dvojitým kontrolám a velkým časovým průtahům při proclení v egyptských přístavech a letištích. Nyní bude u potravinových produktů probíhat pouze kontrola Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Nařízení má vstoupit v platnost v květnu 2022.  Tímto nařízením se nemění nařízení 43-2016 o povinné registraci dovozců vybraných produktů.

Egyptské ministerstvo financí oznámilo povinnost pro všechny importéry dovážející zboží do Egypta, od července 2021 používat elektronický systém předběžné registrace – Advance Cargo Information system/ACI. ACI je nový elektronický celní systém, který vyžaduje po dovozcích nahrání všech potřebných dokumentů na stanovený portál před vysláním nákladu z domovského přístavu/letiště/či jiné platformy. Elektronický systém umožní egyptským úřadům monitorovat zboží a aplikovat systém řízení rizik. Při registraci na ACI získají dovozci jedinečné předběžné registrační číslo. ACI zavazuje společnosti, aby při importu do země předložily kódy identifikující prodejce, přístav a zemi původu (formulář EURO1), popis nákladu, formulář č. 4 pro platbu celních poplatků a další příslušné informace. Více informací k systému NAFEZA zdehttps://www.nafeza.gov.eg/en/.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Mezi základní registrační údaje patří:

• jméno společnosti, adresa v mateřské zemi
• výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti
• výpis ze stanov mateřské společnosti
• kapitálová informace o mateřské společnosti
• druh činnosti
• adresa kanceláře v EAR
• jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost
• jméno představitele kanceláře
• adresa bydliště představitele kanceláře
• plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR pro převod valut

Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně provádí vládní investiční agentura General Authority for Investment (GAFI), Companies Department, schvalovací řízení. Více informací naleznete na: www.gafi.gov.eg. Pro usnadnění procedury zřizování kanceláře resp. společnosti v Eyptě zavedla GAFI koncept jednoho kontaktního místa (One-Stop-Shop), které žadateli umožní realizovat potřebné administrativní procedury na jednom místě a které tím byrokratický proces významně urychlí. Centrální úřad One-Stop-Shop sídlí v Káhiře (viz níže), pobočky pro pokrytí služeb v regionech sídlí ve 4 guvernorátech, na otevření dalších dvou se pracuje. Protože jde o novou službu, nejsou zatím s jejím praktickým fungováním vč. časových úspor zkušenosti.

GAFI – Investment Services Branch in Cairo 

Tel.:  +20-2-2405 5452 Fax: +20-2-2405 5424

E-mail: gafi-info@gafinet.org 

Web: www.gafi.gov.eg

5.3. Marketing a komunikace

Doporučené reklamní a PR a HR agentury v zemi (pokud jsou)

Jaké reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají (FB, TW, Instagram, TV, Rozhlas, Web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy)

Co v žádném případě v marketingu nikdy nepoužívat.

Státem vlastněný a široce distribuovaný deník al-Ahrám má z hlediska inzerce největší dopad. Strategicky umístěná reklama v novinách nebo časopisech může přinést dobré výsledky. Televizi sledují všichni obyvatelé (96%) bez ohledu na vzdělání a televizní reklama je proto velmi efektivní. Další formou propagace jsou často používané billboardy, neonové reklamy na střechách, pomalované stěny a střechy domů inzerující různé zboží, faxová inzerce a reklamní poštovní kampaně. V Egyptě jsou časté výstavní akce zaměřené buď specificky, nebo pro veřejnost. Probíhají převážně na plochách káhirského mezinárodního výstaviště (organizuje General Organization for International Exhibiton & Fairs – GOIEF) nebo v Cairo International Convention & Exhibition  Center (CICEC).

Elektronická média se sice v zemi rychle rozšiřují, ale kvalita telekomunikačních linek a internetového připojení je všeobecně nízká. Místní instituce a firmy mají proto své internetové prezentace často dosti zanedbané, nepřehledné a neaktuální, často jsou pouze v arabštině a chybí anglická mutace. V posledních letech, tak jako ve zbytku světa a s ohlasem na výražně mladou populaci, prudce stoupá vliv sociálních sítí, zejména Facebook, Instragram a Twitter. 

Některé vybrané deníky a týdeníky vhodné pro inzerci deníky:

• Al Ahram 750 000 výtisků – neděle až čtvrtek, nejrozšířenější a nejčtenější deník, 1 000 000 výtisků – pátek
• Al Akhbar 550 000 výtisků – méně ekonomických informací
• Al Gomhouriya 400 000 výtisků – více zpráv místních a sportovních
• Al Wafd až 120 000 výtisků – deník opoziční
• New Wafd Opposition PartyEgyptian Gazette 40 000 výtisků – anglická verze

týdeníky:

• Akhbar Al Yom 1 200 000 výtisků – sobotní vydání deníku
• Al AkbarAl Ahram Weekly 20 000 výtisků – anglická verze, sumarizace hlavních článků publikovaných v Al Ahram
• Akher Saa 50 000 výtisků – běžné události, sport, ekonomika, historie, umění, kina, divadla
• Rose al Youssef 50 000 výtisků – politický magazín
• Al Ahram Hebdo 15 000 výtisků – francouzská verze
• Nosf al Donia 100 000 výtisků – týdeník pro ženy
• Hawaa 30 000 výtisků – týdeník pro ženy od roku 1892

ekonomické publikace :

• Al Ahram Al Iktisadi 20 000 výtisků – vedoucí ekon. magazín dle britského vzoru, čtený zaměstnanci akademických a vládních institucí
• Al Alam Al Yom 10 000 výtisků Egypt – ekonomický deník, 50 000 výtisků Saúdská Arábie
• Egypt Today and Business Today 17 000 výtisků – vydává Mezinár. obchod. asociace
• Business Monthly 5 400 výtisků – vydává Amer. obch. komora v EAR
• Cairo Times 10 000 výtisků – čtrnáctideník v angličtině se značnou obchodní částí
• 
  

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stručně WTO, základní legislativa, jaká jsou rizika a jak se bránit.

Zákon na ochranu duševního vlastnictví ve své platné verzi od 1. 1. 1995 plně pokrývá všechny požadavky kladené na takový zákon i z hlediska zahraničních subjektů.

• patenty a užité modely
• výkresy integrovaných obvodů
• ochrana utajovaných informací
• ochranná známka, ochranná značka a geografické značení
• průmyslový vzor autorské právo a související práva
• ochrana rostlinných druhů

Egypt je signatářem Pařížské konvence o ochraně intelektuálního vlastnictví a  rovněž Madridské smlouvy o mezinárodní registraci obchodních značek.

Obecně platí, že jakákoliv osoba, ať už egyptského nebo cizího původu, která je aktivní v teritoriu a jejíž země je členem WTO,  nebo je v recipročním vztahu s Egyptem, má právo zažádat o patent, ochrannou známku nebo jinou ochranu duševního vlastnictví ve smyslu zákona. Patenty, ochranné známky či potvrzení autorských práv jsou vydávány egyptským Patentovým úřadem nebo jednotlivými kompetentními ministerstvy, zpravidla do jednoho roku po podání žádosti a zaplacení poplatku. Při schvalování žádostí se prioritně kontroluje, zda cokoliv neodporuje veřejnému pořádku, morálce nebo nejsou žádosti v souladu s ochranou životního prostředí, lidského zdraví apod.

Patenty – ochrana se uděluje na 15 let od data žádosti a může být prodloužena o dalších 5 let. Držitel patentu má právo jakkoliv nakládat se svým patentem.

Obchodní značky – zde se ochrana uděluje na 10 let s tím, že je možné zažádat o prodloužení o dalších 10 let.

Autorské právo –  je udělováno na 50 let, kdy automaticky zaniká. Autor může samozřejmě udělit právo nakládat s jeho vlastnictvím jiným osobám.

Průmyslové vzory a modely – po zaregistrování je ochrana zajištěna v délce 6 let, s možností prodloužení o dodatečných 5 let.

I přes jistý posun v posledním období jsou v Egyptě porušovány všechny druhy autorských práv. Jedná se zejména o nedovolený přetisk knih, padělání ochranných známek, porušování patentů, krádeže obchodního tajemství apod. Ochrana práv duševního vlastnictví je v Egyptě teprve na začátku cesty k jejich prosazování, ke kterému Egypt nutí všechny nedávno uzavřené smlouvy a dohody s EU a dalšími světovými organizacemi.

5.5. Trh veřejných zakázek

Obecné fungování tendrů, pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace, důležité odkazy na příslušné autority.

Veřejné zakázky – tendry – jsou vypisovány v souladu se zákonem č. 89/1998 a exekutivním dekretem č. 1567/98, které nahrazují dřívější zákon č. 9/1983 a platí pro všechny vládou řízené instituce v civilním i vojenském sektoru – ministerstva, departmenty, guvernoráty, veřejné organizace atd. – pokud nejsou z tohoto zákona vyjmuty.

Zmíněný zákon nařizuje zahraničním subjektům podání nabídky do tendru výhradně prostřednictvím egyptského obchodního zástupce. Znamená to, že tendrové podmínky mohou být získány (zakoupeny) od vydávajících vládních institucí pouze prostřednictvím obchodních zástupců. V tendrových podmínkách jsou velmi detailně specifikovány povinnosti dodavatele, zatímco závazky druhé strany jsou značně obecné. Proto je zapotřebí věnovat studiu tendrových dokladů včetně všeobecných podmínek zvýšenou pozornost. Při podpisu kontraktu je třeba pečlivě zvažovat ustanovení pod body vyšší moc, konečné převzetí zařízení, čerpání záruky za provedení, řešení sporů, atp.

V praxi jsou však egyptské státní instituce schopné zajistit si výjimky z výše uvedených ustanovení zákona a odvolání proti těmto výjimkám je mnohdy velmi problematické, i když ne zcela bezpředmětné. Informace o vypsání tendrů státními úřady a společnostmi jsou obvykle zveřejňovány v denním tisku, nebo některými institucemi avizované na svých internetových stránkách.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Stručný popis platebních podmínek, průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení, na koho se obrátit v případě nezaplacení, informace, zda jsou obyvatelé země upřednostňovány v případě těchto sporů.

Od 22. 2. 2022 není možné dovážet zboží ze zahraničí prostřednictvím dokumentárního inkasa (documentacy collection) a to na základě nového nařízení Centrální egyptské banky. Nařízení bylo vydáno 13. 2. 2022. Podle nového nařízení bude možné dovážet zboží do Egypta pouze prostřednictvím akreditivu (Letter of Credit, L/C).  Výjimka z nařízení platí pro zboží nepřesahující hodnotu 5 000 USD.

Výjimka platí také pro obchodní transakce vlastních firemních poboček. Výjimka se vztahuje také na léky, vakcíny a související chemikálie a následující potravinářské komodity: čaj, hovězí maso, drůbež, ryby, pšenice, olej, sušené mléko, kojenecké mléko, fazole, překlady, máslo a kukuřice.

Obecně je možno konstatovat, že platební morálka v Egyptě je dobrá, ale vždy je třeba mít dodávku zboží nějakým způsobem zajištěnou a nespoléhat a pouze na solidnost odběratele.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Pro vstup do EAR je vyžadován cestovní pas s platností nejméně šest měsíců od vydání víza. Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze nebo zakoupí na letišti v Egyptě v hodnotě 25 USD. Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu.

Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze

Pelléova 14 160 00 Praha 6 – Bubeneč

tel.: +420 224 311 506

fax: +420 224 311 157

email: embassyegypt@centrum.cz

Celní a devizové předpisy

Do EAR je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Je nutno připomenout, že je striktně zakázán vývoz památek a zlata v nezpracované podobě. Postihy za prodej a přechovávání drog jsou přísné a pohybují se řádově v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog může být udělen i trest smrti. Mnoho léků a podpůrných prostředků podléhá přísnému režimu kontroly, zejména pokud jde o jejich vývoz z Egypta.

Profesionální kamery a fotoaparáty

Fotografování a filmování je zakázáno u vojenských a policejních osob a strategických objektů, mostů a kanálů. Obecně se nedoporučuje procházet se městy s velkým viditelným fotoaparátem. Turista přijíždějící do EAR má právo na nákup zboží z bezcelních obchodů (Duty Free Shop) na letišti a vybraných místech v Káhiře a Alexandrii do 48 hodin po příletu v kumulované výši 800,- USD za rok (4x ročně á 200,- USD).

Směna valut

Povinná směna valut v EAR neexistuje. Místní devizové předpisy navíc umožňují směněné, ale nevyužité egyptské libry (EGP) s minimální kurzovou ztrátou směnit zpět na konvertibilní měnu. Směnná relace egyptské libry vůči USD je od ledna 2002 pohyblivá. Turisté nejsou na hranicích žádáni o prokázání dostatečných finančních prostředků k pobytu. Finanční prostředky lze směňovat na místech k tomu určených (banky, směnárny mezinárodních hotelů, soukromé směnárny).

Služby:

Hotelové ubytování

Ceny v egyptských hotelích jsou stanoveny v závislosti na jejich úrovni, tradici a kvalitě. Obvykle se uvádí, že s ohledem na evropský standard jsou přijatelné hotely označené jako čtyřhvězdičkové a vyšší. Ceny v těchto ubytovacích zařízeních se pohybují v rozmezí 70-90 USD za den a lůžko v závislosti na hotelu, jeho umístění a sezóně. V Káhiře, Alexandrii (a v sezóně v přímořských hotelových komplexech typu Hilton, Meridien, Marriott, Sheraton atp.) dosahují dvojnásobné výše. Restaurace  Podobně jako u hotelů se ceny v restauračních zařízeních liší v závislosti na jejich kvalitě. Obecně však lze říci, že ceny jídel v restauracích se pohybují v cenové hladině ve světě běžné. Turisté se kromě hotelových a restauračních zařízení mohou stravovat rovněž v relativně husté síti jídelen rychlého občerstvení (McDonalds, KFC, Pizza Hut atp.). V Egyptě je nutno věnovat náležitou pozornost nejen hygienické úrovni stravovacího zařízení, ale stravování vůbec, tj. i z místních zdrojů. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny (zvláště hlávkového salátu, lusků, jahod atp.) a nebalené vody, včetně ledu přidávaného do limonád.

Doprava

Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky. Cena taxislužby za cestu po Káhiře se pohybuje do 10,- USD. Výjimkou je spojení na letiště, kde se cena za taxislužbu pohybuje od 15 USD výše (od velvyslanectví ČR ve čtvrti Dokki). Na některých úsecích silnic jsou vybírány dálniční poplatky ve výši cca 5 až 10 egyptských liber (EGP). Cena pohonných hmot je 9,75 EGP (95 oktanů) za 1 litru benzínu, (92 oktanů) 8,75 EGP za 1 litr benzínu a (80 oktanů) 7,50 EGP za 1 litr benzínu, cena 1 litru nafty je 6,75 EGP.

Územní omezení

Kdo chce navštívit lokality v blízkosti libyjských hranic nebo území mimo silnice na Sinaji, potřebuje povolení od Ministerstva vnitra (Travel Permits Department of the Ministry of Interior). Stále existují neodkrytá minová pole z předešlých válek, často “značená” pouze ostnatým drátem. Nedoporučuje se proto sjíždět ze silnic a překračovat takto označená území. Rovněž se nedoporučují navštěvovat správní oblasti střední části země (města Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena), kde není bezpečnostní situace pro individuální ani organizovanou turistiku zcela příznivá (aktuální informace – viz internetové stránky ZÚ Káhira).

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince -vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Základní odlišností EAR od evropských států je faktor islámu. Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání zejména dívek.  Za nevhodné je považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na veřejnosti atd. Doporučuje se také vyhýbat účasti (byť pasivní) na případných demonstracích a shromážděních. Při fotografování je dobré se vyvarovat záběrů vojenských a policejních objektů, nádraží, železničních uzlů, mostů, osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům minimálně hrozí zabavení filmu/karty (aktuální informace – viz internetové stránky ZÚ).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

Základním principem je skutečnost, že Egypt nepodporuje zaměstnávání cizinců, a to kvůli velké nezaměstnanosti a stále se zvyšující populaci. Nutné je získat pracovní povolení předem. Uděluje se v délce 12 měsíců a vedle vyplněné žádosti a kopie pasu musí být přiložen i certifikát o vyšetření na AIDS. Pracovní povolení uděluje Ministerstvo práce, které vyžaduje maximální detaily o osobě, která žádá o pracovní povolení (jméno firmy a její domicil, předmět a odvětví podnikání, zastávané funkce, způsob úhrady výdělku apod.). Pracovní povolení je vydáváno na 1 rok a poté je třeba každý rok žádost obnovovat. Vydání pracovního povolení vyjde na cca 21 000 EGP/rok.

• Dekret čís. 135 z roku 1996 – upravuje podmínky a způsoby vydání pracovního povolení pro cizince
• Dekret čís. 469 z roku 1995 – upravuje organizaci a proces k získání pracovního povolení pro cizince
• Dekret čís. 2 z roku 1979 – o zaměstnávání zahraničních expertů.

5.9. Veletrhy a akce

Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.

Významné výstavy a veletrhy v Káhiře v roce 2022:

29.5.2022 – 31.5.2022 – AFRICA FOOD MANUFACTURING – International Packaging and Food Processing Technology Exhibition in Egypt

25.6.2022 – 28.6. 2022 – THE BIG 5 CONSTRUCT EGYPT – Egypt International Building & Construction Exhibition

4.9. 2022 – 7.9. 2022 – PHARMACONEX – International Pharmaceutical Industry Exhibition & Conference for North Africa and Middle East

11.9.2022 – 14.9.2022 – SAHARA – International Exhibition for Agriculture and Food for Africa and the Middle East

21.9.2022 – 24.9.2022 – CITYSCAPE EGYPT – Egypt’s Only International Real Estate Investment & Development Event

30.10. 2022 – 2.11.2022 – EGYPT ENERGY – North Africa’s leading power and renewable energy exhibition

6.11.2022 – 8.11.2022 – ICEC (INTELLIGENT CITIES EXHIBITION & CONFERENCE) – Exhibition & Conference dedicated to Sustainable Development, Real Estate, Smart Cities & Information and Communications Technology (ICT)

17.11. 2022  – 19.11. 2022 – AIRTECH – International Exhibition for Compressed Air Technology and Accessories

17.11.2022 – 19.11.2022 – MACTECH EGYPT – Pan-Arab/African Exhibition for Machine and Hand Tools System, Components and Safety Equipment

5.12.2022 – 8.12.2022 – FOOD AFRICA CAIRO – International Trade Exhibition for Food and Beverages Serving the African Market

15.12.2022 – 18.12.2022 – CAIRO WOOD SHOW – The Cairo International Wood and Wood Machinery Show is the biggest wood industry trade show in the Middle East Region

12.2.2023 – 15.2.2023 EGYPS – EGYPT PETROLEUM SHOW – International Oil and Gas Exhibition & Conference in Egypt.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), pracovní doba, telefony, emaily, ideální spojení z letiště a z centra města.)

Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.

Velvyslanectví České republiky v Egyptě 

4 Dokki Str. 125 11 Giza (Káhira),

Egypt tel.: +20 233339700

– ústředna fax: +20 237485892

web: www.mzv/cairo

email: cairo@embassy.mzv.cz

ekonomické oddělení : commerce_cairo@mzv.cz

konzulární oddělení: consulate_cairo@mzv.cz

Mob. spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů) tel: +20 12742 7513.

Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.

Spojení z letiště a z centra města:

Pro dopravu z letiště  a centra města na Velvyslanectví ČR v Káhiře je nejlepší variantou použít taxi. Letiště nabízí taxi transféry na místě, taxi je možné sehnat v centru města podstatě všude a v jakoukoliv denní hodinu.  V závislosti na aktuální dopravní situaci by cesta měla zabrat okolo 60 minut z letiště na Velvyslanectví v ČR.

Kancelář Czech Trade sídlí na stejné adrese jako ZÚ ČR: 4, Dokki Street, Giza (Káhira), Egypt

Vedoucí kanceláře – Neklan Coufal Tel: +00202 33339727

Tel a Fax: +0020 23760 2584

email: neklan.coufal@czechtrade.cz

CzechInvest, CzechTourism ani Česká centra nejsou v Káhiře ani jinde v Egyptě v současné době zastoupena.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

• stálá služba policie : 122
• první pomoc: 123
• turistická policie: 126
• hasiči v Káhiře: 125
• hasiči v Alexandrii: 180    

Zdravotnické služby ve státních nemocnicích mají ve srovnání s evropským standardem nízkou úroveň. Poskytovanou péči navíc znehodnocují pobyty příbuzných na pokoji a chodbách. Proto jsou cizincům doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je zajištěna například pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. Nicméně ani v soukromých zařízeních nedosahuje hygienická úroveň, ošetřovatelská péče a mnohdy i odborné služby standardu běžného v ČR.

Hlavní soukromé káhirské nemocnice jsou:

• As-Salam International Hospital, Corniche el-Nil, P.O.Box 388 – Maadi – Cairo, tel. emergency 5240077, 5240250, 5240232
• Misr International Hospital, 12 Saraya Str., Dokki, Giza, tel. emergency 7494007, 3353567
• Dar al Fouad Hospital, tel. emergency 010-1911911, 577 7300
• Al – Salam Hospital, tel. emergency 3034780

Lékárny mají hustou síť a jsou dobře zásobené. V EAR neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. České cestovatele je třeba upozornit, že cena za intenzivní péči v soukromé nemocnici může být vysoká a je tedy nezbytné se pojistit v ČR. Orgány místní hygienické služby nevyžadují pro pobyt v Egyptě žádné závazné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz není proto při vstupu do země požadován. Nicméně dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) patří k ochraně každého cestovatele do této oblasti očkování proti hepatitidě A, B a břišnímu tyfu. Při déle trvajícím pobytu na jihu Egypta se doporučuje preventivní použití antimalarik. Při návratu ze Súdánu po pobytu delším než jeden měsíc se vyžaduje platné očkování proti žluté zimnici. Telefonní číslo ministerstvem sociálního zabezpečení organizované „první pomoci“ či ambulance je 123. V Káhiře je možno volit pro ambulanci ještě 5770406, 5770365, 5770123, v Gize 5615551.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

• www.idsc.gov.eg – informace vlády
• www.mfa.gov.eg – ministerstvo zahraničních věcí
• www.mti.gov.eg/english/index.htm – ministerstvo obchodu a průmyslu
• https://www.mod.gov.eg/ModWebSite/MODL.aspx – ministerstvo obrany a vojenské výroby
• www.civilaviation.gov.eg – ministerstvo civilního letectví
• http://www.moiegypt.gov.eg/ – ministerstvo vnitra
• www.mohp.gov.eg – ministerstvo zdravotnictví
• http://www.moc.gov.eg/en/home/ – ministerstvo kultury
• https://www.moic.gov.eg/ – ministerstvo investic a zahraniční spolupráce
• http://portal.mohesr.gov.eg/en-us/Pages/default.aspx – ministerstvo vyššího vzdělávání
• http://www.moee.gov.eg/english_new/home.aspx – ministerstvo elektřiny a obnovitelných zdrojů
• https://www.mof.gov.eg/English/Related%20Links – ministerstvo financí
• http://www.agr-egypt.gov.eg- ministerstvo zemědělství a zúrodňování půdy
• http://www.manpower.gov.eg/index-e.html – ministerstvo pracovních sil
• http://www.mhuc.gov.eg/ – ministerstvo výstavby a městského výzkumu
• https://egymonuments.gov.eg/ – ministerstvo turismu a památek
• https://www.mwri.gov.eg/Services/energy-in-pumping-project-pro/ – ministerstvo závlah a vodních zdrojů
• https://www.petroleum.gov.eg/en/Pages/HomePage.aspx – ministerstvo ropného průmyslu a nerostného bohatství
• https://mcit.gov.eg/en/ICT_Industry_Development – ministerstvo komunikací a informačních technologií
• http://www.mpbs.gov.eg/Arabic/Pages/default.aspx – ministerstvo pro obchodní záležitosti
• http://www.eeaa.gov.eg – ministerstvo životního prostředí
• https://www.emys.gov.eg/en – ministerstvo mládeže a sportu
• https://mped.gov.eg/home?lang=en – ministerstvo plánování a ekonomického rozvoje
• http://www.mot.gov.eg – ministerstvo dopravy
• http://www.moe.gov.eg/ – ministerstvo školství a technického vzdělávání
• http://www.jp.gov.eg/ar/Default.aspx – ministerstvo spravedlnosti
• http://www.mold.gov.eg – ministerstvo pro místní rozvoj
• http://ar.awkafonline.com – ministerstvo náboženských otázek
• http://www.msit.gov.eg – ministerstvo zásobování
• N/A  – ministerstvo pro právní a parlamentní záležitosti
•  http://www.moss.gov.eg – ministerstvo sociální solidarity
• http://www.emigration.gov.eg – ministerstvo pro imigraci a záležitosti populace
• N/A – ministerstvo pro informace
• www.cbe.org.eg – Centrální egyptská banka
• www.eces.org.eg – Centrum ekonomických studií
• www.amcham.org.eg – Americká obchodní komora
• www.erf.org.eg – Economic Research Forum
• www.eeas.europa.eu/delegation/egypt – delegace EU v Káhiře
• www.doingbusiness.org – daně, daňové předpisy, přehled zákonů
• www.eeas.europa.eu/egypt/aa/06_aaa_en.pdf – Evropská komise (informace o obchodu EU – EG)
• https://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/egypt – EU – Egypt Association Agreement