Egypt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Egyptská arabská republika
  • Gumhúrijat Misr Al-Arabíja
  • The Arab Republic of Egypt

 Složení vlády (k 15. únoru 2018)

President

Abdel-Fattah EL-SISI

Premiér

Sherif ISMAIL

Min. obrany

Gen. Mohamed Ahmed Zaki

Min. zahraničních věcí

Sameh SHOUKRY

Min. zemědělství a zúrodňování půdy

Abdel-Moneim al-BANNA

Min. turismu

Dr. Rania Al Mashat

Min. památek

Khaled AL-ANANY

Min. kultury

Dr. Inas Abdel Dayem

Min. náboženských otázek

Mohamed Mokhtar GOMAA

Min. školství a technického vzdělávání

Tarek Galal SHAWKY

Min. civilního letectví

Younis Al Masri

Min. elektřiny a energií

Mohamed SHAKER

Min. komunikací a informačních technologií

Eng. Amr Talat

Min. financí

Mohammed Ahmed Maait

Min. obchodu a průmyslu

Amr Nassar

Min. investic a mezinárodní spolupráce

Sahar NASR

Min. zdravotnictví

Dr. Hala Zayed

Min. zásobování

Ali el-Sayed MOSELHY

Min. vyššího vzdělávání

KhaledAtef Abdel-GHAFAR

Min. výstavby a městského rozvoje

Moustafa Madbouli

Min. vnitra

Gen. Mahmoud Tawfik

Min. závlah a vodních zdrojů

Mohamed Abdel AATY

Min. plánování

Hala Helmy El-SAEED

Státní min. životního prostředí

Yasmine Saladine

Min. vojenské výroby

Mohamed El-ASSAR

Min. pracovních sil

Mohamed SAAFAN

Min. spravedlnosti

Hossam Abdel RAHEEM

Min. pro místní správu a rozvoj

Mahmoud Shaarawy

Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství

Tarek El-MOLLA

Min. sociální solidarity

Ghada WALI

Min. pro imigraci a záležitosti populace

Nabila MAKRAM

Min. mládeže a sportu

Dr. Ashraf Subhi

Min. dopravy

Hesham ARAFAT

Min. pro právní a parlamentní záležitosti 

Omar MARWAN

 

 

Min. pro státní podniky

Ashraf AL_SHARKAWY

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

04/2018

99,1 mil.

Z toho trvale žijících   v zemi       

90,1 mil.

Přechodně pracujících v zahraničí

9 mil.

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě

95% obyvatel

Městská populace  

38,5%

Zdroj: Central Agency for Public Mobilization and Statistics (CAPMAS)

 

Roční přírůstek obyvatelstva představuje 2,45 % (2017).

Věkové složení v procentech (2017)

Do 14 let

33,3%

15 – 64 let

62,5%

nad 65 let

4,2%

muži

51,1%

ženy

48,9%

Gramotnost dospělých se v oficiálních zdrojích uvádí ve výši 79,9% (muži: 85,6%, ženy: 74%). Vzdělanost populace postupně roste, přičemž je podstatně vyšší ve městech. Na venkově je ženská část populace většinou nevzdělaná. Podíl negramotných v roce 2017 tedy byl 20,1% obyvatelstva (14,4 % mužů, 26 % žen.

 

Národnostní složení:

Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, Beduíni, Bedžůnové, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

 

Náboženské složení:

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9%) vyznává některou formu náboženství křesťanského - koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Egyptský fiskální rok se počítá od července do června následujícího roku, statistiky odpovídají tomuto časovému horizontu.

 

HDP

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

HDP (mld.USD)

314

331 

342,8

 237,07

meziroční změna (%)

2,1

4,2

3,8

 5,3

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Egypt

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP/obyv. (USD)

11328

11490

11803

12137

 12671

Zdroj: knoema.com

 

 Inflace

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

inflace dle spotřebních cen (%) 

9

10,1 

10,4

12,1

13,1

Pozn.: Po uvolnění kursu egyptské libry v listopadu 2016 se inflace krátkodobě vyšplhala na 30%.

Zdroj: CBE, CIA

 

Nezaměstnanost

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

nezaměstnanost (%)

13,4

13,5

12,8

13,1

12,2

(Zdroj: CBE, CIA)

Nezaměstnanost mladých ve věku 15-29 let se v roce 2017 pohybovala na úrovni přes 24,8%. Každý rok vstoupí na trh práce cca 800.000 nových uchazečů o místo.

   

Struktura HDP 2017
zemědělství 11,93%
průmysl 32,89%
služby         55,18%                        

Egypt - očekávaný vývoj v teritoriu 2018

Dosavadní výsledky ekonomických reforem egyptské vlády, které pozitivně oceňují jak domácí analytici, tak např. Mezinárodní měnový fond nebo ratingová agentura S&P, spolu se stabilizovanou politickou situací v zemi dávají naději na pokračování ekonomické konsolidace Egypta i v blízké budoucnosti. Dobré vyhlídky egyptského hospodářství posilují i další faktory:

  • relativně úspěšné potlačování teroristických skupin, které má za následek postupný návrat turistů do egyptských letovisek,
  • centrální bankou dobře zvládnutý přechod od pevného kursu egyptské měny na kurs plovoucí (listopad 2016), který nezpůsobil dramatický ekonomický otřes s výjimkou krátkodobého růstu inflace nad 30 %, ale výrazně pomohl snížením hodnoty domácí měny egyptským exportérům a výrobcům vůbec, protože zdražení dovozů zvýšilo poptávku po zboží domácího původu,
  • soustavná vládní podpora přímých zahraničních investic, jež vyvrcholila v r. 2017 přijetím nového investičního zákona, který usnadňuje zřizování společností, garantuje práva zahraničních vlastníků a poskytuje jim daňové úlevy a dotace,
  • postupné zvyšování těžby zemního plynu z nového středomořského naleziště Zohr napomůže snižování schodku zahraničního obchodu i státního rozpočtu.

Při dodržení stávajících trendů, které lze vzhledem k politické stabilitě předpokládat, by tedy rok 2018 měl Egyptu přinést další zlepšení ekonomických ukazatelů (očekává se růst HDP až o 5 %, snížení inflace pod 20 %, snížení nezaměstnanosti pod 10 %, růst exportu alespoň o 10%). Nový investiční zákon by měl podnítit investiční aktivity, jež se egyptský stát bude snažit směrovat do nově vytvářených svobodných zón, z nichž největší se buduje při Suezském kanálu.

 

Egypt lze určitě považovat za perspektivního partnera pro české firmy, které jeho potenciál jako odběratele své produkce dosud velmi málo využívají a které jej s jedinou výjimkou dosud nezaregistrovaly jako místo pro výhodné investice do výroby s potenciálem rychlého růstu produkce díky velikosti vlastního trhu a dostupnosti exportních trhů Blízkého východu a Afriky.

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. EGP)

 Státní rozpočet (mld.EGP)

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

příjmy

393,476

440,7

549

486

627

výdaje

533,785

752,8

790

737

963

primární deficit

1,383

312,1

240

251

336

 

Zdroj: CBE

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Běžný účet (mld.USD)

2012/13

2013/14

  2014/15

2015/16

2016/17

Obchodní bilance

-31,542

- 33,702

-39,060

-38,683

-35,435

Vývozy

25,971

26,119

22,245

18,705

21,687

  - Ropné

12,006

12,452

8,892

5,674

6,548

  - Neropné

13,965

13,667

13,353

13,030

15,139

Dovozy

-57,513

-59,822

-61,305

-57,388

-57,122

Bilance služeb

12,446

8,274

10,743

6,533

6,811

Příjmy

22,220

17,631

22,024

16,079

16,597

  Doprava

9,187

9,466

9,850

9,535

9,108

  - z toho Suez

5,031

5,369

5,362

5,122

4,945

  Turistika

9,748

5,073

7,370

3,768

4,380

  Vládní služby

0,438

0,654

1,382

0,378

0,776

  Ostatní

2,649

2,243

3,210

2,399

2,333

Platby

9,581

9,163

11,069

9,546

9,786

  Doprava

1,658

1,717

1,535

1,339

1,332

  Turistika

2,929

3,045

3,338

4,091

2,740

  Vládní výdaje

1,244

1,074

0,854

0,777

1,124

  Ostatní

3,750

3,327

5,342

3,339

4,590

Bilance příjmů z investic

-7,406

-7,263

-5,701

-4,472

-4,423

Přijaté příjmy z investic

0,198

0,194

0,213

0,397

0,498

Vyplacené příjmy z investic

7,604

7,457

5,914

4,869

4,921

Transfery

19,265

30,368

21,876

16,791

17,472

Vládní (čisté)

836

11,920

2,670

0,102

0,149

Soukromé (čisté)

18,429

18,448

19,205

16,689

17,323

  Převody zahr. příjmů *

18,668

18,519

19,330

17,077

17,453

Bilance běžného účtu

-6,390

-2,780

-12,143

-19,831

-15,575

Zdroj: CBE, Ministry of Finance

 * Převody přííjmů egyptských občanů zaměstnaných v zahraničí

 

 Kapitálový a finanční účet (mld. USD)

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

Kapitálový

-0,087

0,194

-0,123

-0,141

-0,113

Finanční

9,860

4,995

18,052

21,318

29,148

Investice v zahraničí

-0,184

-0,327

-0,223

-0,164

-0,175

FDI (čisté)

3,753

4,178

6,380

6,933

7,916

Kapitálový a finanční účet

9,773

5,190

17,929

21,177

29,034

Zdroj: CBE

 

 Platební bilance (mld. USD)

2012/2013

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

 

0,237

1,479

3,725

-2,813

13,717

Zdroj: CBE

Devizové rezervy

V roce 2011 došlo ke strmému propadu devizových rezerv. Ten byl způsoben výpadkem na straně příjmů z turistického ruchu a zároveň masivním rozpouštěním devizových rezerv v rámci snah o stabilizaci směnného kursu EGP po revolučních událostech roku 2011. Během vlády Muslimského bratrstva se devizové rezervy dále zmenšily, vládě presidenta Sísího se podařilo rezervy opět významně navýšit především díky reformnímu programu podpořenému půjčkou IMF ve výši 12 mld. USD, který byl zahájen uvolněním kursu egyptské měny v listopadu 2016.

 

Devizové rezervy

(mld. USD)

2014

2015

2016

04/2017

01/2018

 

15,3

20,080

24,3

28,6

38,21

Zdroj: CBE

 

 

 Zahraniční zadluženost (mld. USD)

2013

2014

2015

2016

2017

Zahraniční dluh celkem

43,233

46,067

48,063

55,764

79,033

Vládní zahraniční dluh

28,489

29,054

25,707

24,437

34,875

Nevládní zahraniční dluh

14,744

17,013

22,356

31,327

44,158

Zdroj: Central Bank of Egypt, AmCham

 

Podíl zahraničního dluhu na HDP (%)

2013

2014

2015

2016

2017

Podíl zahraničního zadlužení na HDP

15,0

15,1

14,4

16,6

33,6

Podíl zahraničního vládního dluhu na HDP

10,7

9,7

7,9

7,9

14,8

Podíl zahraničního dluhu per capita (USD)

475,3

506,4

513,5

573,1

754,1

Zdroj: Central Bank of Egypt

 

 Dluhová služba (mld.USD)

2013

2014

2015

2016

2017

Dluhová služba celkem

3,089

3,199

5,609

5,085

7,320

Zdroj: Central Bank of Egypt, Ministry of Finance

Pozn.: Údaje o externím zadlužení se vztahují k poslednímu dni finančního roku 201x/201y, tj. 30.6. letopočtu uvedeného v záhlaví.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou těchto bank:

  • Industrial Development Bank of Egypt
  • Egyptian Arab Land Bank
  • Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod - diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezerv. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi.

Restriktivní opatření přijatá v návaznosti na pokles rezerv zahraniční měny v době porevolučního ekonomického poklesu, která spočívala v omezení vkladů, výběrů hotovosti a mezinárodních transferů, byla po uvolnění kursu egyptské měny v listopadu 2016 zrušena. Aktuální informace jsou uváděny na stánkách Centrální banky Egypta (http://www.cbe.org.eg/English/). 

 

Organizační struktura

CBE řídí přímo obchodní, investiční a specializované banky. Guvernérem je od listopadu 2015 Tarek Amer.

 

Největší státní banky

  • National Bank of Egypt (NBE)
  • Banque Misr
  • Banque du Caire

Dne 15. června 2003 byl vydán nový bankovní zákon (88/2003) týkající se Centrální banky, bankovního systému a směnných relací. Tento bankovní zákon nahradil roztříštěnou bankovní legislativu, která se postupně vytvářela od roku 1957. Přinesl mimo jiné posílení vlivu Centrální banky, která je nyní podřízena přímo prezidentovi republiky. Cíle monetární politiky však musí být formulovány v souladu s vládou, která tuto politiku ovlivňuje prostřednictvím koordinační rady ustavené prezidentem.

V listopadu 2004 bylo vydáno nařízení, že jednotlivé banky mohou mezi sebou obchodovat s volnou měnou. Toto rozhodnutí mělo významný vliv na posílení hodnoty egyptské měny. V roce 2004 bylo rovněž přijato rozhodnutí, že jedna ze čtyř největších státních bank, Bank of Alexandria, bude privatizována. Stát se začal zbavovat svých podílů v soukromých bankách. Tím byla zahájena privatizace egyptského bankovního sektoru. Úspěšnou privatizací Bank of Alexandria v roce 2006 a dynamickým nárůstem podílu soukromého sektoru v dalších letech se koncem roku 2008 snížil podíl státu v bankách na 50% a dále klesal.

Výsledkem těchto reformních kroků je skutečnost, že počet bank se snížil z 57 v polovině roku 2004 na 40 (z toho pět státních bank, včetně dvou specializovaných, 27 soukromých a joint-venture bank a sedm poboček zahraničních bank).

V Egyptě existuje velký potenciál pro další rozvoj bankovnictví když ze 35 mil. Egypťanů nad 21 let, kteří mají oprávnění otevřít si vlastní bankovní účet, jej vlastní jen 15%. V současnosti ale Egypt nemá zájem o vydávání nových bankovních licencí a proto jedinou formou pro vstup nových subjektů je akvizice.

 

Islámské bankovnictví

Je patrné, že egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých jiných arabských státech. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). V Egyptě působí tři výhradně islámské banky a 3 pobočky zahraničních (země Perského zálivu) bankovních ústavů, které nabízejí služby islámského bankovnictví. Také řada dalších bank nabízí bankovní služby v souladu se šaríjou jako alternativu.

Zájem o licenci na provozování islámského bankovnictví v Egyptě v posledním období projevily některé další banky ze zemí Perského zálivu, nicméně podíl islámského bankovnictví na egyptském bankovním sektoru zatím činí jen asi 6 %.

 

Organizace pojišťovnictví

Tento sektor poněkud zaostává ve srovnání s jinými, jelikož až 80% všech pojistek v zemi se centralizuje do 4 státních pojišťoven. Průměrný Egypťan vydá ročně za pojištění jen asi 8 dolarů, což je nesrovnatelně méně než např. v zemích Zálivu. V roce 2008 parlament schválil několik nových dodatků o pojišťovnictví. Jedním z hlavních požadavků je vznik kapitálově silnějších institucí. Podle posledních legislativních dodatků se vyžaduje od nových společností kapitál ve výši LE 60 mil. Soukromé pojišťovny se zaměřují hlavně na poskytování životních pojistek. Před egyptskou vládou stojí úkol reformovat tento sektor postupnou privatizací.

Největším hráčem na trhu je Insurance Holding Company (IHC) s více než 13 000 zaměstnanci. Jedná se o státní podnik, jehož prostřednictvím vláda řídí i činnost v Misr Insurance Co. a Egyptian National Insurance Co.  (NICE). Misr Insurance Co. nabízí celý sortiment pojištění a poté, co se v roce 2007 spojila  s El Shark Insurance Co. a Egyptian Company for Reinsurance, výrazně posílila svoji pozici na trhu a ovládá asi 70 % trhu. Pojišťovna NICE se zaměřuje na oblast neživotního pojištění (např. pojištění nemovitostí a movitého majetku).

 

Aktivity zahraničních pojišťoven na trhu

Pozornost zasluhují aktivity nadnárodních společností MetLife (po jeho koupi ALICO od AIG v březnu 2010, Allianz a ACE), Credit Agricole a Etiqa (z Malajsie), které požádaly o licenci. Vzhledem k tomu, že se očekává dynamický růst pojišťovnictví v Egyptě, je pravděpodobný vstup dalších významných firem na trh v blízké budoucnosti.

 

Soukromé pojišťovací společnosti:

  • Suez Canal Insurance Co.
  • Mohandes Insurance Co.
  • Delta Insurance Co.
  • United Investors Insurance Co.
  • Pharaonic Insurance Co.
  • Pharaonic American for Life Insurance

Pojišťovací společnosti ve volných zónách:

  • Egyptian American Insurance Co.
  • Arab International Insurance Co.

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v EAR se řídí zákonem č. 91/2005, který začal být uplatňován od 1.1.2006, viz www.egyptlaws.com. Tento zákon nahradil předcházející zákon č. 157 z roku 1981.

 

Daně z příjmů

 

Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. Pro posouzení délky pobytu je lhůta 183 dnů fiskálního roku. Právnická osoba, která je povinna platit daně, musí splňovat tato kritéria: byla založena podle egyptského práva, hlavní vedení je v Egyptě, podnik je vlastněn z více než 50 % státem nebo veřejnou právnickou osobou.

Fiskální rok pro výběr daní je od 1.1. do 31.12. Daň je splatná následující den po uplynutí fiskálního roku nebo jinak nastaveném období 12 měsíců. 

Platí se z příjmů z následujících zdrojů: 

  •    z kapitálu
  •    z obchodní a výrobní činnosti
  •    ze mzdy
  •    z nekomerčních profesí
  •    z realit, ze zemědělské půdy (zde ovšem po odečtení 50 % všech nákladů).

Výše daní z příjmu

činnost

daň

právnické osoby z komerční a výrobní činnosti

22,5 %

těžba ropy, zemního plynu a minerálů

40,55 %

mzdy od LE 5.000 do 20.000  

10 %

od LE 20.000 do 40.000  

15 %

více než LE 40.000  

20 %

výnosy Suez Canal Authority, Egyptian Petroleum Authority a rovněž centrální banky

40 %

 

Daňové úlevy - fyzické osoby:

  • částka LE 4.000/rok - úleva z daní pro každého plátce
  • prvních LE 5.000/rok zdanitelných – sazba 0%

Osvobození od daní

  • důchody
  • odstupné, výplaty životního nebo zdravotního pojištění
  • diplomatický sbor - za předpokladu, že existuje reciproční dohoda
  • zahraniční experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí
  • veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let
  • zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let
  • příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze
  • neziskové organizace
  • vzdělávací instituce
  • ze zisku společností ve volných zónách

Sociální pojištění

 

Odvody na sociální pojištění lze chápat jako součást daňového systému. Ze základní mzdy zaměstnance se odvádí 14 % (a zaměstnavatel 26 %), z variabilní složky mzdy 11 % (24 %).

 

Odpisy – příklady (každý fiskální rok):

  •  5 % - budovy (nákup, rekonstrukce), lodě a letadla
  • 10 % - nehmotný majetek
  • 50 % - informační systémy, počítačové sítě
  • 0 % - půda, umění, starožitnosti, šperky
  • 30 % - 1. fiskální rok u strojů a zařízení investiční povahy

Daň z přidané hodnoty

V roce 2016 Egypt zavedl zákonem č. 67/2016 DPH, která nahradila dosud uplatňovanou daň z obratu („sales tax“ ve výši 10 %). Počáteční základní sazba daně od 1. října 2016 byla 13 %, od začátku dalšího fiskálního roku (1.7.2017) byla zvýšena na 14 %. Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Některé obory výroby a služeb, vyjmenované v zákoně, jsou zdaněny zvláštní sazbou daně.

 

Spotřební daně

 

Spotřebními daněmi jsou zatíženy tabákové výrobky, alkoholické nápoje a káva.

Novinkou roku 2010 bylo razantní navýšení daně u tabákových výrobků, které vedlo ke zdražení cigaret přibližně o 40-50 %. V případě tabáku určeného k užití ve velmi populárních vodních dýmkách - shisha - došlo k prakticky ke zdvojnásobení cen. V červnu 2014 byla daň na cigarety opět zvýšena o 50 %, u piva dokonce o 200 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: