Egypt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

14. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Egyptská arabská republika
  • Gumhúrijat Misr Al-Arabíja
  • The Arab Republic of Egypt

 Složení vlády (k 15. únoru 2017)

President

Abdel-Fattah EL-SISI

Premiér

Sherif ISMAIL

Min. obrany

gen. Sidky SUBHY

Min. zahraničních věcí

Sameh SHOUKRY

Min. zemědělství a zúrodňování půdy

Abdel-Moneim al-BANNA

Min. turismu

Mohamed Yehia RASHED

Min. památek

Khaled AL-ANANY

Min. kultury

Helmy El-NAMNAM

Min. náboženských otázek

Mohamed Mokhtar GOMAA

Min. školství a technického vzdělávání

Tarek Galal SHAWKY

Min. civilního letectví

Sherif Fathy ATTIA

Min. elektřiny a energií

Mohamed SHAKER

Min. komunikací a informačních technologií

Yasser El-KADY

Min. financí

Amr EL-GARHY

Min. obchodu a průmyslu

Tarek KABIL

Min. investic a mezinárodní spolupráce

Sahar NASR

Min. zdravotnictví

Ahmed Emad El-DIN RADY

Min. zásobování

Ali el-Sayed MOSELHY

Min. vyššího vzdělávání

KhaledAtef Abdel-GHAFAR

Min. výstavby a městského rozvoje

Moustafa MADBOULI

Min. vnitra

Magdy Abdel GHAFAR

Min. závlah a vodních zdrojů

Mohamed Abdel AATY

Min. plánování

Hala HELMY

Státní min. životního prostředí

Khaled FAHMY

Min. vojenské výroby

Mohamed El-ASSAR

Min. pracovních sil

Mohamed SAAFAN

Min. spravedlnosti

Hossam Abdel RAHEEM

Min. pro místní správu a rozvoj

Mohamed Hesham el-SHERIF

Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství

Tarek El-MOLLA

Min. sociální solidarity

Ghada WALI

Min. pro imigraci a záležitosti populace

Nabila MAKRAM

Min. mládeže a sportu

Khaled Abd EL AZIZ

Min. dopravy

Hesham ARAFAT

Ministerstvo pro právní a parlamentní záležitosti 

Omar MARWAN

 

 

Ministerstvo pro státní podniky

 Ashraf AL_SHARKAWY

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

07/2016

94,7mil.

Z toho trvale žijících   v zemi       

86,9 mil.

Přechodně pracujících v zahraničí

8 mil.

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě

95% obyvatel

Městská populace  

43,1%

Zdroj: Central Agency for Public Mobilization and Statistics (CAPMAS)

 

Roční přírůstek obyvatelstva představuje 2,5 % (2016).

Věkové složení v procentech

Do 14 let

33,2%

15 – 64 let

62,6%

nad 65 let

4,17%

muži

51,1%

ženy

48,9%

Vzdělanost dospělých se v oficiálních zdrojích uvádí 73,8% (muži: 82,2%,  ženy: 65,4%). Vzdělanost je podstatně vyšší ve městech. Na venkově je ženská část populace většinou nevzdělaná.

Negramotní tvoří 26,2% populace.

Národnostní složení:

Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, Beduíni, Bedžůnové, Núbijci. Nepatrné množství tvoří Evropané - Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení:

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9%) vyznává náboženství koptské (křesťané), římskokatolické, ortodoxní řecké a protestantské.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Egyptský fiskální rok je od července do června, statistiky odpovídají tomuto časovému horizontu.

 

HDP

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

HDP (mld.USD)

262

314

331 

342,8

meziroční změna %

2,2

2,1

4,2

3,8

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Egypt

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP/obyv. (USD)

11210

11328

11490

11803

12137

Zdroj: knoema.com

 

 

 Inflace

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

inflace dle spotřebních cen (%) 

8,6

9

10,1 

10,4

12,1

Po pádu egyptské libry v listopadu 2016 se inflace vyšplhala na 30%.

Zdroj: NBE, CIA

 

Nezaměstnanost

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2016/17

nezaměstnanost (%)

12,6

13,4

13,5

12,8

13,1

Nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let se v roce 2016 pohybovala na úrovni přes 30%. Každý rok vstoupí na trh práce na 800.000 nových uchazečů o místo.  

(Zdroj: NBE, CIA)

 

Struktura HDP 2016
zemědělství 11,3%
průmysl 35,8%
služby         52,9%                        

Egypt - očekávaný vývoj v teritoriu 2017

V obchodně ekonomické oblasti se s ohledem na zklidňující se politickou situaci a vládní ekonomické reformy očekává opětovné nastartování ekonomiky a pro rok 2016/17 růst na úrovní 3% HDP. Největšími překážkami ekonomického růstu by mohly být zejména následující faktory:

  • nejasnosti ohledně základních koncepcí (energetická, daňová apod.)
  • odliv turistů, kteří představují významný zdroj tvrdé měny: i přes určité zklidnění situace se zájem turistů o Egypt daří obnovovat jen velmi pomalu. Zatímco většina přímořských letovisek se potýkala s velmi špatnou vytížeností, kritický dopad měl porevoluční vývoj na návazné služby turistického ruchu. Turisté nevyhledávají jako dřív fakultativní výlety a to má značný dopad na tu část turistického průmyslu, která se nachází mimo přímořská letoviska. Egypt si je však vědom významu, který pro jeho ekonomiku turistika má.
  • rostoucí deficit rozpočtu
  • růst inflace způsobený devalvací domácí měny v listopadu 2017

Egypt bez ohledu na své stávající problémy má potenciál, s ohledem na svoji rozlohu, polohu, počet a průměrný věk obyvatel a levnou pracovní sílu, zůstat i nadále oblíbeným místem pro realizace investic. Ty budou mít multiplikační efekt s pozitivním dopadem na egyptskou ekonomiku, ale zároveň otevírají prostor pro spolupráci na trzích třetích zemí v celé Africe.

Přes všechny problémy lze Egypt i nadále považovat za perspektivního partnera pro české firmy a ZÚ Káhira bude usilovat o další rozvoj obchodně ekonomické spolupráce.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. EGP)

 Státní rozpočet (mld.EGP)

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

příjmy

393,476

440,7

549

486

627

výdaje

533,785

752,8

790

737

963

primární deficit

1,383

312,1

240

251

336

 

Zdroj: CBE

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Běžný účet (mld.USD)

2011/12

2012/13

  2013/14

2014/15

2015/2016

Obchodní bilance

-31,698

-31,542

- 33,702

-39,060

-38,68

Vývozy

26,976

25,971

26,119

22,245

18,7

  - Ropné

13,129

12,006

12,452

8,892 

5,67

  - Neropné

13,847

13,965

13,667

13,353

13,03

Dovozy

-58,674

-57,513

-59,822

-61,305

-57,39

Služby

5,362

6,692

976

5,042

6,53

Příjmy

20,872

22,220

17,631

22,024

16,08

Doprava

8,585

9,187

9,466

9,850

9,53

  - z toho Suez

5,208

5,031

5,369

5,362

5,12

Turistika

9,419

9,748

5,073

7,370

3,77

Investiční příjmy

246

197

194,2

0,213

0,4

Vládní služby

276

437

654,4

1,382

0,38

Ostatní

2,346

2,649

2,243

3,210

2,4

Platby

15,511

15,528

16,653

16,983

 

Doprava

1,375

1,658

1,717

1,535

1,34

Turistika

2,498

2,928

3,044

3,338

4,09

Investiční příjmy

6,949

5,948

7,490

5,912

4,87

Vládní výdaje

1,152

1,243

1,074

0,854

0,78

Ostatní

3,538

3,749

3,327

5,342

3,34

Zboží a služby

-26,336

-24,850

-32,724

-34,018

 

Transfery

18,408

19,867

30,368

21,876

16,8

Vládní

632

835

11,920

2,670

0,1

Soukromé

17,776

18,432

18,477

19,205

16,69

Běžný účet OB

-7,928

-5,582

-2,356

-12,143

-19,84

Zdroj: CBE, Ministry of Finance

 

 Kapitálový a finanční účet (mil. USD)

2011/12

2012/2013

2013/2014

2014/15

2015/16

Kapitálový

-96

-86,8

194,1

-122,9

-141

Finanční

-1,308

9,773

4,740

18,052

21.318

Investice v zahraničí

-249

-183

-327

-223

-164

FDI

2,078

3,0

4,1

6,4

6,9

Kapitálový a finanční účet

-1,404

9,686

4,935

17,929

21.177

Zdroj: CBE

 

 Platební bilance (mld. USD)

2011/12

2012/2013

2013/14

2014/15

2015/16

 

-11.278

-237

-1.479

-3.725

-3.6

Devizové rezervy

V roce 2011 došlo ke strmému propadu devizových rezerv. Ten byl způsoben výpadkem na straně příjmů z turistického ruchu a zároveň masivním rozpouštěním devizových rezerv v rámci snah o stabilizaci směnného kurzu EGP po revolučních událostech z úvodu roku 2011. Během vlády Muslimského bratrstva se devizové rezervy dále menšily, současné vládě se podařilo rezervy opět významně navýšit.

 

Devizové rezervy

(mld. USD)

2013

2014

2015

2016

04/2017

 

18,709

15,3

20,080

24,3

28,6

Zdroj: CBE

 

 

 Zahraniční zadluženost (mld. USD)

2012

2013

2014

2015

2016

Zahraniční dluh celkem

34,385

43,233

41,465

48,062

55,8

Vládní zahraniční dluh

25,594

28,489

24,717

25,707

24,4

Nevládní zahraniční dluh

8,790

14,744

16,748

22,355

31,4

Zdroj: Central Bank of Egypt, AmCham

 

 

 Podíl zahraničního dluhu na HDP (%)

2012

2013

2014

2015

2016

Podíl zahraničního zadlužení na HDP

13.5

17,3

16,4

14,9

18,1

Podíl zahraničního vládního dluhu na HDP 9,2

10,7

9,7

7,9

7,9

Podíl zahraničního dluhu per capita (USD) 388

475

506

513

573

Zdroj: Central Bank of Egypt

 

 

 Dluhová služba (mld.USD)

2012

2013

2014

2015

2016

Dluhová služba celkem

2,9

3,1

3,2

5,61

5,08

Zdroj: Central Bank of Egypt, Ministry of Finance

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou následujících tří bank:

  • Industrial Development Bank of Egypt
  • Egyptian Arab Land Bank
  • Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod, diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezerv. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi.

V návaznosti na pokles rezerv zahraniční měny došlo v posledních letech k částečnému omezení výběrů hotovosti a mezinárodních transferů. V únoru 2016 byla tato opatření zrušena pro soukromé osoby a dovozce základních surovin a zboží, pro ostatní jsou stále v platnosti. Aktuální informace jsou uváděny na stánkách Centrální banky Egypta (http://www.cbe.org.eg/English/). 

Organizační struktura

CBE řídí přímo obchodní, investiční a specializované banky. Guvernérem je od listopadu 2015 Tarek Amer.

Největší státní banky

  • National Bank of Egypt (NBE)
  • Banque Misr
  • Banque du Caire

 

Dne 15. června 2003 byl vydán nový bankovní zákon (88/2003) týkající se Centrální banky, bankovního systému a směnných relací. Tento bankovní zákon nahradil roztříštěnou bankovní legislativu, která se postupně vytvářela od roku 1957. Přinesl mimo jiné posílení vlivu Centrální banky, která je nyní podřízena přímo prezidentovi republiky. Cíle monetární politiky však musí být formulovány v souladu s vládou, která tuto politiku ovlivňuje prostřednictvím koordinační rady ustavené prezidentem.

V listopadu 2004 bylo vydáno nařízení, že jednotlivé banky mohou mezi sebou obchodovat s volnou měnou. Toto rozhodnutí mělo významný vliv na posílení hodnoty egyptské měny. V roce 2004 bylo rovněž přijato rozhodnutí, že jedna ze čtyř největších státních bank, Bank of Alexandria, bude privatizována. Stát se začal zbavovat svých podílů v soukromých bankách. Tím byla zahájena privatizace egyptského bankovního sektoru. Úspěšnou privatizací Bank of Alexandria v roce 2006 a dynamickým nárůstem podílu soukromého sektoru v dalších letech se koncem roku 2008 snížil podíl státu v bankách na 50% a dále klesal.

Výsledkem těchto reformních kroků je skutečnost, že počet bank se snížil z 57 v polovině roku 2004 na 40  (z toho pět státních bank, včetně dvou specializovaných, 27 soukromých a joint-venture bank a sedm poboček zahraničních bank).

V Egyptě existuje velký potenciál pro další rozvoj bankovnictví. Ze 35 mil Egypťanů nad 21 let, kteří mají oprávnění otevřít si vlastní bankovní účet, jej vlastní jen 15%. Vláda chce iniciovat 2 programy na zvýšení počtu těchto individuálních bankovních účtů podporou půjček a hypoték.

V současnosti Egypt nemá zájem o vydávání nových bankovních licencí a proto jedinou formou pro vstup nových subjektů je akvizice.

Islámské bankovnictví

Je patrné, že egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých ostatních arabských státech v regionu. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). Nyní v Egyptě působí tři islámské banky, které nabízí služby islámského bankovnictví.

Zájem o licenci na provozování islámského bankovnictví v Egyptě v posledním období projevily některé banky Perského zálivu jako například Abu Dhabi Islamic Bank a National Bank of Kuwait. Podle odborníků vstupem těchto bank na egyptský trh dosáhne podíl islámského bankovnictví 7%.

Organizace pojišťovnictví

Tento sektor poněkud zaostává ve srovnání s jinými, jelikož až 80% všech pojistek v zemi se centralizuje do 4 státních pojišťoven. Průměrný Egypťan vydá ročně za pojištění jen USD 8,-, což je nesrovnatelně méně než např. v zemích Zálivu. V roce 2008 parlament schválil několik nových dodatků o pojišťovnictví. Jedním z hlavních požadavků je vznik kapitálově silnějších institucí. Podle posledních legislativních dodatků se vyžaduje od nových společností kapitál ve výši LE 60 mil. Soukromé pojišťovny se zaměřují hlavně na poskytování životních pojistek. Před egyptskou vládou stojí úkol reformovat tento sektor postupnou privatizací.

Největším hráčem na trhu je Insurance Holding Company (IHC) s více než 13 000 zaměstnanci. Jedná se o státní podnik, jehož prostřednictvím vláda řídí i činnost v Misr Insurance Co. a Egyptian National Insurance Co.  (NICE). Misr Insurance Co. nabízí celý sortiment pojištění a poté, co se v roce 2007 spojila  s El Shark Insurance Co. a Egyptian Company for Reinsurance, výrazně posílila svoji pozici na trhu a nyní ovládá 70% stávajícího trhu. Pojišťovna NICE se zaměřuje na oblast neživotního pojištění (např. pojištění nemovitostí a movitého majetku).

Aktivity zahraničních pojišťoven na trhu

Pozornost zasluhují aktivity nadnárodních společností MetLife (po jeho koupi ALICO od AIG v březnu 2010, Allianz a ACE), Credit Agricole a Etiqa (z Malajsie) které požádaly o licenci. Vzhledem k tomu, že se očekává dynamický růst pojišťovnictví v Egyptě v průběhu příštích pěti let, lze očekávat vstup dalších významných firem na trh.

Soukromé pojišťovací společnosti:

  • Suez Canal Insurance Co.
  • Mohandes Insurance Co.
  • Delta Insurance Co.
  • United Investors Insurance Co.
  • Pharaonic Insurance Co.
  • Pharaonic American for Life Insurance

Pojišťovací společnosti ve volných zónách:

  • Egyptian American Insurance Co.
  • Arab International Insurance Co.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v EAR se řídí zákonem č. 91/2005, který začal být uplatňován od 1.1.2006 viz. www.egyptlaws.com. Tento zákon nahradil předcházející zákon č. 157 z roku 1981.

Novinkou roku 2010 bylo razantní navýšení daně u tabákových výrobků, které vedlo ke zdražení cigaret přibližně o 40-50%. V případě tabáku určeného k užití ve velmi populárních vodních dýmkách - shisha - došlo k prakticky ke zdvojnásobení cen. V červnu 2014 byla daň na cigarety opět zvýšena o 50%, u piva dokonce o 200.

V roce 2016 hodlá vláda zavést DPH, zákon již předala ke schválení parlament. Dosud se uplatňuje daň z obratu („sales tax“)  ve výši 10%.

Plátci daně - zdanitelné obory

Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká  i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. Pro posouzení délky pobytu je lhůta 183 dnů fiskálního roku.   Právnická osoba, která je povinna platit daně: založena podle egyptského práva, hlavní vedení je v Egyptě, podnik je vlastněn více než 50% státem nebo veřejná právnická osoba vlastní více než 50%.

Fiskální rok pro výběr daní je od 1.1. do 31.12. Daň je splatná následující den po uplynutí fiskálního roku nebo jinak nastaveném období 12 měsíců. 

Platí se z příjmů z následujících aktivit: 

  •     příjmy z kapitálu
  •     příjmy z obchodní a výrobní činnosti
  •     ze mzdy
  •     příjmy z nekomerčních profesí
  •     příjmy z realit, ze zemědělské půdy (zde ovšem po odečtení 50% všech nákladů).
Výše daní z příjmu

činnost

daň

právnické osoby z komerční a výrobní činnosti

20%

těžba ropy, zemního plynu a minerálů

40,55%

mzdy od LE 5.000 do 20.000  

10%

od LE 20.000 do 40.000  

15%

více než LE 40.000  

20%

výnosy Suez Canal Authority, Egyptian Petroleum Authority a rovněž centrální banky

40%

Osvobození od daní - fyzické osoby:

  • částka LE 4.000/rok úleva z daní pro každého plátce
  • prvních LE 5.000/rok zdanitelných – sazba 0%

Osvobození od daní – příklady:

  • důchody
  • odstupné, výplaty životního nebo zdravotního pojištění
  • diplomatický sbor, za předpokladu, že existuje reciproční dohoda
  • zahraniční experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí
  • veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy – 10 let
  • zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – 10 let
  • příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze
  • neziskové organizace
  • vzdělávací instituce
  • ze zisku společností ve volných zónách

Odpisy – příklady (každý fiskální rok):

  •  5% - budovy (nákup, rekonstrukce), lodě a letadla
  • 10% - nehmotný majetek
  • 50% - informační systémy, počítačové sítě
  • 0 % - půda, umění, starožitnosti, šperky
  • 30% - 1. fiskální rok u strojů a zařízení investiční povahy

Daň z přidané hodnoty

DPH byla zavedena k 1. říjnu 2016 v hodnotě 13%, od 1. července 2017 by měla skočit na 14%.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: