MZV: Souhrnná teritoriální informace

Estonsko je rozvinutou demokracií s pluralitní soutěží politických stran. Jde o malou, otevřenou ekonomiku EU, která je charakteristická svým moderním digitálním trhem, důrazem na kybernetickou bezpečnost, dynamickým podnikatelským prostředím, důrazem na e-governance a úzkou integrací s pobaltskými a severskými státy. Estonsko je od roku 2004 členem EU a od roku 2011 součástí eurozóny.

Makroekonomický výhled naznačuje zrychlení růstu HDP v roce 2026 na 2,4 % a jeho další zrychlování v roce 2027 na cca 2,7 %. Očekává se růst externí poptávky o 4,3 %, dovozu zboží a služeb o 4,8 %, investic o 4,3 %, vládních výdajů o 3,2 % a výdajů domácností o 2,4 %. Průmyslová produkce by měla růst o 4,3 % a služby o 2,8 %. Inflace bude v roce 2026 dle očekávání činit 3,1 %.  Vyšší míra inflace než v širší eurozóně je způsobena zejména zvýšením DPH v červenci 2025, růstem spotřebních daní (alkohol, tabák a pohonné hmoty) a přetrvávající silnou jádrovou inflací. Pro roky 2027-2030 se očekává, že inflace bude činit v průměru 2,4 % ročně. Zásadním faktorem bude míra dopadů ropných šoků v důsledku dění na Blízkém východě. Po mírném nárůstu nezaměstnanosti v roce 2025 se očekává její silný pokles v roce 2026 i v letech následujících, přičemž se očekává růst reálných mezd asi o 2 %.

Veřejné finance zůstanou v nadcházejícím období pod tlakem vyšších výdajů na obranu, rozpočtový deficit by se nicméně měl postupně snižovat díky zvýšení daní a oživení ekonomiky. Deficit však zůstane relativně vysoký kolem 3 % v roce 2026 s výhledem poklesu přibližně na 1,9 % HDP do roku 2030. Veřejný dluh se přitom očekává nízký, kolem 25,9 % HDP. Vzhledem k nízkému zadlužení, slabému ekonomickému růstu a nepopularitě vládní koalice roste pravděpodobnost, že Estonsko přistoupí k ještě expanzivnější fiskální politice, zejména s blížícími se parlamentními volbami v roce 2027.

Bankovní sektor zůstává stabilní, dobře kapitalizovaný a vysoce digitalizovaný. Dominance několika velkých bank přetrvává, avšak i menší hráči získávají na významu. Pokles úrokových sazeb ovlivňuje ziskovost bank, ale objemy úvěrů a vkladů rostou.

Daňový systém prochází změnami s cílem zajistit dlouhodobé financování veřejných výdajů, zejména kvůli zvýšeným výdajům na obranu, které by do konce roku 2026 měly být na úrovni 5,4 % HDP. Od července 2025 se standardní sazba DPH zvýšila z 22 % na 24 % a toto navýšení bude od roku 2029 trvalé. Původně plánované zvýšení sazby daně z příjmu fyzických i právnických osob z 22 % na 24 % v rámci tzv. „obranné daně“ nebylo realizováno a pro rok 2026 zůstala zachována sazba 22 %. Od ledna 2025 je zavedena také daň z motorových vozidel. I přes zvýšené daně si Estonsko zachovává klíčovou výhodu v podobě zdanění korporátních zisků až při jejich distribuci, což podporuje reinvestice.

Celkově Estonsko představuje atraktivní trh s moderní infrastrukturou, inovativním duchem a nejvíce startupy na obyvatele v Evropě. Podle Indexu daňové konkurenceschopnosti 2025 má Estonsko již 12. rokem nejlepší daňový systém v OECD. Dle výsledků studie PISA 2022 je estonské základní vzdělávání nejlepší v Evropě a mezi osmi nejlepšími na světě. Čtyři estonské univerzity zůstávají vysoce konkurenceschopné ve srovnání se zbytkem světa, přičemž univerzita v Tartu se v žebříčku Times Higher Education World University Rankings pro rok 2026 umístila na 301.–350. místě na světě. V žebříčku QS World University Rankings 2026 obsadila 362. místo a je nejlépe hodnocenou univerzitou v Pobaltí. Kromě vzdělávání se Estonsko umístilo vysoko v mezinárodních hodnoceních svobody internetu, ekonomické svobody, svobody tisku, celkové kvality života a prosperity.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Estonsko (336.52 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Estonská republika

Estonsko je parlamentní republika, ve které je hlavou státu prezident (od října 2021 Alar Karis, bývalý rektor Univerzity v Tartu a ředitel Estonského národního muzea).

Státnost byla vyhlášena 24. 2. 1918, k obnovení samostatnosti došlo 20. 8. 1991. V roce 1992 vyhlásilo estonské Státní shromáždění (Riigikogu) právní kontinuitu mezi republikou z let 1918-40 a současným státem. V roce 1992 byla v referendu přijata nová ústava. Estonsko má systém více politických stran a koaliční vlády jsou v něm pravidlem. Legislativní moc tvoří jednokomorový parlament Riigikogu, který má 101 členů. Všichni členové jsou voleni přímo, strany potřebují minimálně 5 % hlasů, aby si zajistily zastoupení. Poslanci mohou následně působit jako nezávislí. Funkční období Riigikogu je čtyřleté. Volební systém je založen na poměrném zastoupení. Předsedou Riigikogu je od dubna 2023 Lauri Hussar (Eesti 200).

Volby do Riigikogu v březnu 2023 potvrdily v té době vedoucí pozici vládní liberální Reformní strany (získala 37 mandátů). Následná koaliční vláda se skládala původně z Reformní strany, Sociálnědemokratické strany (SDE) a nově vzniklé středové strany Eesti 200 (celkem 60 mandátů). V březnu 2025 došlo k rozkolu koalice – SDE byla vyloučena z vlády kvůli neshodám v daňové politice – a od 25. 3. 2025 vládne užší koalice Reformní strany a Eesti 200 s těsnou většinou 52 křesel. Tuto koalici spojuje směs liberální a progresivní politiky, zaměřené na hospodářské reformy, sociální péči, digitální inovace a udržitelný rozvoj. Vládu vede premiér Kristen Michal (Reformní strana).

Opozici tvoří Strana středu, Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), Isamaa a nově i sociální demokracie (SDE). Tyto strany reprezentují řadu centristických, konzervativních, sociálních a nacionalistických politik a kladou v různé míře důraz na sociální zabezpečení, spravedlnost a rovnost, národní suverenitu či tradiční hodnoty.

Složení vlády:

• Předseda vlády: Kristen Michal
• Ministr financí: Jürgen Ligi
• Ministr zahraničních věcí: Margus Tsahkna
• Ministr vnitra: Igor Taro
• Ministr obrany: Martin Herem
• Ministryně hospodářství: Liina Vahtras
• Ministr pro infrastrukturu: Kuldar Leis
• Ministr pro energetiku a životní prostředí: Erkki Keldo
• Ministryně kultury: Heidy Purga
• Ministryně školství a výzkumu: Kristina Kallas
• Ministryně spravedlnosti a digitálních záležitostí: Lisa-Ly Pakosta
• Ministr pro regionální záležitosti a zemědělství: Hendrik Johannes Terras
• Ministryně sociálních věcí a zdravotnictví: Karmen Joller

1.2. Zahraniční politika země

Estonsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 a nadále je přesvědčeným zastáncem hlubší integrace v rámci EU. Země přijala euro a obecně přizpůsobuje svou zahraniční politiku společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. Estonsko rovněž podporuje rozšiřování EU, zejména v případě východoevropských zemí, které o členství usilují. Země je členem všech klíčových mezinárodních organizací (OSN, WTO, Rady Evropy, OBSE atd.). V letech 2020–2021 zastávalo místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Estonsko klade velký důraz na investice do obrany a bezpečnosti a na širší odolnost. Důležitým aspektem estonské zahraniční politiky je regionální spolupráce, zejména v rámci baltského a severského regionu např. prostřednictvím formátů jako Nordic-Baltic 8 (NB8), jemuž Estonsko v roce 2026 předsedá. Estonsko je aktivním členem Iniciativy tří moří.

Estonsko aktivně posiluje spolupráci v rámci NATO, do nějž Estonsko vstoupilo v roce 2004. Vláda v Tallinnu si je velmi dobře vědoma své geopolitické situace v severovýchodní Evropě a důsledně usiluje o maximální pozornost NATO, USA a Velké Británie v oblasti regionální bezpečnosti. Vláda výrazně navýšila výdaje na obranu (5,4 % HDP pro rok 2026), hostí posílené předsunuté jednotky NATO na základně Tapa a letecké základně Ämari (Baltic Air Policing). Od vstupu Finska a Švédska do NATO se regionální obranná situace dále zlepšila.

Zahraniční politika Estonska je silně orientována proti ruské agresi. Tallinn zakázal dovoz ruského plynu a ropy, uplatňuje sankce vůči Ruské federaci a od října 2022 označil Moskvu za „teroristický režim“. Vztahy s Ruskem (i Běloruskem) byly poníženy na úroveň chargé d’affaires (v Bělorusku je estonské velvyslanectví de facto bez personálu, to samé platí pro běloruský zastupitelský úřad v Tallinnu). Estonsko aktivně prosazuje odpovědnost Ruska za válku – např. podporuje zřízení speciálního tribunálu pro zločin agrese na půdě Rady Evropy a zároveň prosazuje zákaz vstupu ruských kombatantů do schengenského prostoru, čemuž vyjádřila podporu i Česká republika. Estonsko dlouhodobě podporuje vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině – premiér Michal potvrdil ukrajinskému prezidentovi závazek poskytovat Ukrajině vojenskou podporu ve výši 0,25 % HDP ročně (minimálně do roku 2027).

Estonsko má v Číně minimální ekonomické zájmy, bilaterální obchod představuje méně než 3 % celkového obchodu Estonska. Čínské investice v Estonsku jsou rovněž minimální. Přístup Estonska k Číně je v posledním desetiletí stále opatrnější. Tallinn přistoupil k unijním bezpečnostním opatřením proti čínským technologiím (zákaz čínských sítí 5G byl v parlamentu schválen v roce 2024). Země naopak posiluje své vazby s dalšími asijskými zeměmi a v roce 2021 otevřela velvyslanectví v Singapuru a Jižní Koreji.

Estonsko udržuje tradičně dobré vztahy s Českou republikou – obě země jsou spojenci v EU a NATO. Spolupráce je mnohostranná a pravidelně dochází k vzájemným oficiálním návštěvám. V bilaterálním obchodě si Česko stabilně drží výrazně kladné saldo, české firmy vyvážejí do Estonska zboží za téměř 17 mld. Kč ročně (koncem roku 2025 bylo do Estonska dodáno 16 vlakových souprav Škoda, v první polovině roku 2026 začaly dodávky desítek trolejbusů Škoda pro hlavní město Tallinn).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Estonska je okolo 1,36 milionu a populace se mírně snižuje. Většinu obyvatel tvoří etničtí Estonci (68 % populace) a ruskojazyčná menšina (21 %). Ostatní menšiny zahrnují Ukrajince (5 %), Bělorusy či Finy (obě méně než 1 %). Úředním jazykem je estonština (rodným jazykem asi 67 % obyvatel); ruština je mateřským jazykem přibližně 29 % populace. Mezi mladší generací i v městském prostředí je velmi rozšířená angličtina (nejméně 2/3 dospělých Estonců ji ovládá).

Ve věkové struktuře Estonsko zaznamenává stárnutí populace. Nejpočetnější věkovou skupinu tvoří osoby ve věku 35-39 let. Nízká porodnost a vyšší úmrtnost vedou k tomu, že přirozený přírůstek je záporný. V roce 2025 bylo evidováno rekordně nízkých 9 092 živě narozených dětí. Počet osob v produktivním věku v rámci populace mírně vzrostl (v roce 2024 o 25 600 osob, tj. +1,9 %) zejména vlivem imigrantů a uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny. Vlna ukrajinských uprchlíků vrcholila v roce 2022 (32 630 osob), zatímco v roce 2024 do Estonska dorazilo celkem 6 725 občanů Ukrajiny, zároveň však několik tisíc Ukrajinců odešlo zpět do vlasti. Podle projekcí se populace do roku 2085 dále sníží na přibližně 1,2 milionu obyvatel.

Hustota zalidnění je nízká (přibližně 31,5 obyvatel/km²). Přibližně 70 % Estonců žije ve městech. Největším městem je Tallinn (456 tis. obyvatel), následovaný univerzitním centrem Tartu (98 tis.), bývalou průmyslovou Narvou a dalšími městy (Kohtla-Järve, Pärnu aj.).

Estonsko je jedním z nejsekulárnějších států světa – naprostá většina populace se považuje za nevěřící. Pouze menšina (v průměru okolo 14 % podle průzkumů) označuje víru za důležitou. Nejvýznamnějšími církvemi jsou pravoslavná (převážně mezi národnostními menšinami) a evangelicko-luteránská.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Estonsko je charakteristické svým moderním digitálním trhem a dynamickým podnikatelským prostředím. Estonský hrubý domácí produkt v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,68 miliardy USD v běžných cenách. V reálném vyjádření to představovalo růst o 0,96 % ve srovnání s rokem 2024. Pro rok 2026 se očekává růst HDP 2,4 % a v roce 2027 se očekává růst 2,66 %.

Míra inflace dosáhla v roce 2025 v průměru 4,82 %. V prvním čtvrtletí roku 2026 inflace zpomalila přibližně na 3,5 %. Prognózy inflace pro rok 2026 se mírně liší: Centrální banka (leden 2026) očekává inflaci kolem 3 %, přičemž daňové změny (zvýšení DPH i spotřebních daní) budou nadále vytvářet inflační tlaky. Estonské Ministerstvo financí (srpen 2025) předpovídá inflaci na úrovni 3,5 %, Evropská komise (listopad 2025) zveřejnila prognózu inflace na úrovni 2,8 %.

Průměrná míra nezaměstnanosti v Estonsku v roce 2025 dosáhla 7,7 %. Na konci prvního čtvrtletí roku 2026 činila míra nezaměstnanosti 7,1 %, což sice znamená nárůst mezi čtvrtletími o 0,7 p.b., meziročně však jde o pokles o 1,5 p.b. Prognóza Evropské komise pro nezaměstnanost v roce 2026 je 7,2 % a i Ministerstvo financí a centrální banka uvedly, že očekávají postupný pokles. Prognóza růstu platů ve veřejném sektoru pro rok 2026 od estonského Ministerstva financí činí 8-9 %, tedy podstatně více než v minulých letech, a to zejména kvůli tomu, že rozpočet na rok 2026 zahrnuje přibližně 117 mil. EUR na dodatečné financování navýšení platů (v prioritních oblastech jako vnitřní bezpečnost či školství má jít dokonce až o 10% navýšení). Pro soukromý sektor se očekává nižší tempo růstu mezd než ve veřejném sektoru, a to na úrovni cca 4–6 % dle odvětví

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Estonsko si tradičně udržuje pověst země s velmi zdravými veřejnými financemi a jedním z nejnižších poměrů veřejného dluhu k HDP v Evropské unii. Poslední roky však přinesly zvýšený tlak na fiskální pozici země, zejména v důsledku globálních krizí a rostoucích obranných a bezpečnostních výdajů. Deficit veřejných financí Estonska v roce 2025 dosáhl -1,3 % HDP, prognóza deficitu na rok 2026 se drží na úrovni -4,5 % HDP.

Veřejný dluh Estonska v poměru k HDP na konci roku 2025 činil 23,3 % HDP. Ačkoliv estonský veřejný dluh zůstává v porovnání s průměrem EU nízký, deficity v posledních letech a prognózy pro léta příští naznačují rostoucí tlak na veřejné finance. Klíčovým faktorem ovlivňujícím fiskální pozici bude výrazné navýšení výdajů na obranu, které mají od roku 2026 dosáhnout minimálně 5 % HDP.

Schválený státní rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy ve výši 18,6 miliardy EUR a výdaji 19,5 miliardy EUR. Na investice a investiční granty je v rozpočtu na rok 2026 vyčleněno 1,3 miliardy EUR. Plánované investice zahrnují obranný průmysl, včetně zahájení financování protidronové obrany, výstavbu železničního koridoru Rail Baltica, silniční infrastrukturu, včetně projektu Via Baltica, a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Výdaje na obranu v roce 2026 dosáhnou 5,4 % HDP, což je o 844,5 milionů EUR více než v roce 2025. Současně se vláda snaží o fiskální konsolidaci prostřednictvím daňových změn a kontroly ostatních výdajů, přičemž udržení investic na vysoké úrovni je považováno za zásadní pro dlouhodobý růst. Pro podnikatele budou zvýšené výdaje na obranu a vládní investice do IT a infrastruktury generovat nové zakázky. Vláda tak čelí komplexní výzvě, jak skloubit financování výrazně navýšených obranných výdajů s naplňováním sociálních cílů a investicemi do infrastruktury, aniž by došlo k neudržitelnému zadlužování.

2.3. Bankovní systém

Trhu dominují čtyři největší banky: Swedbank AS, AS SEB Pank, Luminor Bank AS a AS LHV Pank. Tyto instituce drží rozhodující tržní podíl a jsou estonskou centrální bankou (Eesti Pank) klasifikovány jako jiné systémově významné instituce (O-SII). Od 1. ledna 2025 byly na seznam O-SII přidány také Bigbank AS a Coop Pank AS. Tyto banky drží cca 98 % vkladů estonských firem a domácností a poskytují cca 93 % veškerých úvěrů. Jejich celková aktiva činila v roce 2025 cca 127 % estonského HDP.

Více než 99 % všech bankovních transakcí v zemi probíhá online. Klienti široce využívají elektronickou identitu (e-ID) a mobilní bankovní aplikace. V rámci on-line projektu e-Residency si mohou zahraniční podnikatelé za určitých podmínek vzdáleně založit účet u estonské banky, což významně usnadňuje mezinárodní obchodní aktivity.

2.4. Daňový systém

Estonský daňový systém je známý svou relativní jednoduchostí, převážně rovnými sazbami a vysokou mírou digitalizace daňové správy. V posledních letech však prochází řadou změn s cílem zvýšit státní příjmy, zejména na financování rostoucích výdajů na obranu. Estonsko si dlouhodobě udržuje přední příčky v Indexu mezinárodní daňové konkurenceschopnosti OECD.

Daň z přidané hodnoty

• Od 1. července 2025 došlo ke zvýšení z 22 % na 24 %. (dočasné opatření k financování obranných výdajů, platné do konce roku 2028, od roku 2029 bude navýšení trvalé).
• Snížené sazby DPH: Na ubytovací služby se uplatňuje sazba 13 %. Na tiskoviny a e-knihy se uplatňuje sazba 9 %.

Daň z příjmu fyzických osob

• Od 1. ledna 2025 je standardní rovná sazba daně z příjmu fyzických osob zvýšena na 22 %. Bylo plánováno navýšení na 24 %, avšak k realizaci zatím nedošlo.
• Nezdanitelná část základu daně (základní sleva) pro rok 2026 zůstává závislá na výši příjmu.

Daň z příjmu právnických osob

• Estonsko uplatňuje unikátní systém, kdy reinvestované zisky nejsou zdaňovány. Daň se platí až při distribuci zisku (např. formou dividend).
• Sazba daně z distribuovaného zisku byla od 1. ledna 2025 zvýšena z 20 % na 22 %. Dříve platná snížená sazba ve výši 14 % pro pravidelně vyplácené dividendy byla od 1. ledna 2025 zrušena.

Sociální odvody

• Sazba sociální daně, kterou platí zaměstnavatel, zůstává i pro roky 2025 a 2026 na úrovni 33 % z hrubé mzdy zaměstnance. Z této částky je 20 % určeno na důchodové pojištění a 13 % na zdravotní pojištění.

Ostatní daně

• Daň z motorových vozidel byla zavedena od 1. ledna 2025. Skládá se ze dvou částí: registračního poplatku (při první registraci nebo změně vlastníka) a roční daně. Výše daně závisí na parametrech jako hmotnost vozidla, emise CO₂ a stáří vozidla.
• Daň z nemovitosti (pozemková daň): Sazby pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 0,1–2,0 % z daňové hodnoty pozemku ročně. Konkrétní sazby stanovují místní samosprávy dle účelu využití pozemku.

Estonská daňová správa (EMTA, Maksu- ja Tolliamet) je vysoce digitalizovaná. Daňová přiznání jsou podávána výhradně elektronicky, často jsou předvyplněná a jejich zpracování je rychlé a automatizované přes portál e-MTA.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

V roce 2025 došlo v Estonsku k růstu exportu zboží o 7 % a jeho importu o 8 % ve srovnání s předchozím rokem. Vývoz zboží dosáhl téměř 18,6 mld. EUR a dovoz více než 22,4 mld. EUR v běžných cenách. Obchodní deficit činil 3,8 mld. EUR. Tento pozitivní trend kontrastuje s celkovým poklesem v roce 2024 a může naznačovat postupné zotavování estonského zahraničního obchodu se zbožím. Za rok 2025 export estonských služeb vzrostl o 10 % na úroveň 13,8 mld. EUR a import služeb ze zahraničí o 11 % na úroveň 10,6 mld. EUR.

Obchodní vztahy s ČR

ČR si s Estonskem udržuje dlouhodobě výrazně aktivní saldo zahraničního obchodu se zbožím. V roce 2025 dosáhl estonský vývoz zboží do ČR hodnoty 4,99 mld. Kč. Naopak dovoz zboží z Česka činil v témže roce 16,76 mld. Kč.

Dlouhodobé trendy ukazují, že vzájemný obchod ČR–Estonsko se zbožím v posledních letech posiluje. Po pandemickém poklesu v roce 2020 (kdy dovoz z Česka klesl) nastal od roku 2021 postupný návrat k růstu. Rok 2022 přinesl výrazné zvýšení dovozu z Česka do Estonska (na 10,47 mld. Kč) a tento růst pokračoval i v roce 2023 (dovoz z Česka až 14,27 mld. Kč, tj. posílení meziroční posílení o +36,29 %). Estonský vývoz zboží do ČR v roce 2023 naopak mírně poklesl (na 3,84 mld. Kč, tj. meziročně –12,93 % r/r), což ještě navýšilo přebytek ve prospěch ČR. V roce 2024 se růst dovozu zboží z ČR zpomalil – celkový obrat se stabilizoval na úrovni kolem 16–17 mld. Kč ročně. V roce 2025 došlo k mírnému růstu dovozu z ČR do Estonska o 0,54 % na hodnotu 16,76 mld. CZK, zatímco estonský export zboží do ČR vzrostl o 1,24 % na úroveň 4,99 mld. CZK. Obchodní saldo tedy pokleslo v roce 2025 o 4,08 % na hodnotu 11,77 mld. CZK. Konflikt na Ukrajině se na vzájemném obchodu významně neprojevil.

Struktura vzájemného obchodu se zbožím odpovídá ekonomickému profilu obou zemí. Dovozy z Česka do Estonska tvoří převážně průmyslové produkty vyšší přidané hodnoty – dominují výrobky strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Naopak estonský export zboží do Česka zahrnuje pestřejší škálu položek, často suroviny a subdodávky pro průmysl či specifické hotové výrobky. Obecně platí, že Estonsko vyváží do ČR především stroje, elektroniku a dřevo, zatímco dováží z ČR hlavně automobily, stroje a další průmyslové zboží.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie hraje v zahraničním obchodě Estonska naprosto dominantní roli. V roce 2025 na země EU-27 připadalo 75 % celkového vývozu Estonska v hodnotě 13,92 mld. EUR a 82 % celkového dovozu v hodnotě 18,48 mld. EUR. Mezi klíčové exportní destinace v rámci EU patřily v roce 2025 Finsko (15 % celkového vývozu zboží), Lotyšsko (11 %), Švédsko (9 %), Litva (9 %), Německo (8 %) a Polsko (4 %). Co se týče dovozu zboží, nejvýznamnějšími partnery v EU byly v roce 2025 Finsko (12 % celkového dovozu), Lotyšsko (11 %), Německo (11 %), Litva (10 %), Polsko (8 %) a Švédsko (7 %).

Vysoká koncentrace estonského zahraničního obchodu na několik málo sousedních a geograficky blízkých trhů EU, jako jsou Finsko, Lotyšsko, Švédsko, Litva, Německo a Polsko, představuje pro Estonsko určitou míru zranitelnosti. Tyto země dohromady tvořily v roce 2025 cca 56 % estonského vývozu a 59 % dovozu. Ekonomické výkyvy či změny poptávky v těchto klíčových partnerských zemích mohou mít proto významný dopad na estonskou ekonomiku, jak zdůrazňují i analýzy MMF poukazující na citlivost malých otevřených ekonomik vůči externím šokům.

Zdroj: Statistics Estonia

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní vztahy Estonska s USA v posledních letech nabývají na významu, což signalizuje snahu Estonska o diverzifikaci svých exportních trhů. V roce 2025 dosáhl vývoz estonského zboží do USA hodnoty 570 mil. EUR, což představovalo 3 % podíl na celkovém estonském vývozu zboží a zařadilo USA na 9. místo mezi největšími exportními partnery. Kromě obchodu se zbožím jsou USA také klíčovým partnerem Estonska v oblasti obchodu se službami. V roce 2025 byly USA 2.-3. největším exportním trhem pro estonské služby s podílem 8 % na celkovém vývozu služeb (společně s Německem, první bylo Finsko se 14 %). Dominantní položkou v tomto segmentu byly telekomunikační a IT služby.

Obchodní vztahy Estonska s Čínou jsou charakterizovány především jako vztah dodavatele a odběratele, přičemž Čína figuruje jako významný zdroj dovozu zboží pro estonskou ekonomiku. V roce 2025 dosáhl dovoz zboží z Číny do Estonska hodnoty 842 mil. EUR, což představovalo 4 % podíl na celkovém estonském dovozu zboží a zařadilo Čínu na 8. místo mezi největšími importními partnery. Oproti roku 2024 to znamenalo nárůst o 15 %. Struktura vzájemného obchodu jasně ukazuje, že Čína je pro Estonsko důležitým dodavatelem elektroniky a průmyslového zboží, zatímco estonský vývoz na čínský trh je relativně malý a soustředí se na úzce specializované komodity.

Obchodní vztahy Estonska s Ruskou federací prošly po roce 2022 dramatickou změnou v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených Evropskou unií v reakci na ruskou plnohodnotnou agresi vůči Ukrajině. Tyto sankce vedly k výraznému propadu vzájemného obchodu. Například dovoz zboží z Ruska do Estonska se v roce 2023 dramaticky snížil o 92 % ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2025 zaznamenal estonský export do Ruska výrazný pokles o 165 mil. EUR ve srovnání s předchozím rokem na hodnotu 253 mil. EUR, a Rusko tak bylo až 17. největším exportním partnerem, přestože se jedná o sousední stát. Z Ruska bylo do Estonska v roce 2025 dovezeno zboží v hodnotě pouhých 74,5 mil. EUR, a Rusko tak bylo zařazeno dokonce až na 30. místo v rámci největších importních partnerů.

Zdroj: Statistics Estonia

3.2. Přímé zahraniční investice

Estonsko si dlouhodobě udržuje pozici atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice (PZI) a v přepočtu na obyvatele patří mezi vedoucí země ve střední a východní Evropě. Celkový stav PZI v Estonsku na konci roku 2024 dosáhl hodnoty 38,5 mld. USD.

Co se týče geografického původu investic, hlavními investujícími zeměmi byly v roce 2024 Finsko (s podílem 21 %), Lucembursko (17 %), Švédsko (11 %). Významný podíl měly také Belgie (6 %) a Německo (5 %). Sektorově směřují PZI v Estonsku především do finančního sektoru, který v roce 2024 akumuloval 31 % celkových PZI. Následovaly nemovitosti s 19 % a sektor vědy a technologií s 13 %. Geografická blízkost a historické ekonomické vazby přirozeně vysvětlují silnou přítomnost investorů ze severských a pobaltských zemí. Estonsko tak úspěšně láká PZI nejen do tradičních sektorů, ale stále více i do oblastí, které jsou v souladu s jeho strategickým zaměřením na inovace a technologický pokrok.

Ačkoliv je Estonsko malou ekonomikou, estonské společnosti projevují rostoucí aktivitu v oblasti přímých zahraničních investic směřujících do zahraničí. Celkový stav estonských PZI v zahraničí dosáhl na konci roku 2024 přibližně 13,52 mld. USD. Hlavními cílovými destinacemi pro estonské investice jsou převážně země Evropské unie. Významnou destinací mimo EU jsou USA, kde stav estonských PZI na konci roku 2024 dosáhl 502 mil. USD.

V zájmu ochrany národních zájmů zavedlo Estonsko od 1. září 2023 nový mechanismus prověřování přímých zahraničních investic od subjektů pocházejících ze zemí mimo EU, který se týká investic do kritických sektorů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Estonsko jako člen EU nesjednává s jinými zeměmi individuální dohody o volném obchodu (FTA). Obchodní politika Estonska je neoddělitelně spjata s jeho členstvím v Evropské unii. Jako plnoprávný člen EU je Estonsko součástí jednotného vnitřního trhu a celní unie EU. To znamená, že uplatňuje společnou obchodní politiku EU vůči třetím zemím a veškeré obchodní dohody sjednané Evropskou unií se automaticky vztahují i na Estonsko.

Nad rámec Evropské unie Estonsko uzavřelo dvoustranné dohody o ochraně investic, jejichž cílem je zajistit ochranu investorů, rozvíjet hospodářskou spolupráci a podpořit pohyb soukromého kapitálu – v platnosti je nyní třináct těchto smluv (nejstarší dosud platná smlouva o ochraně investic je z roku 1992 s Čínou, nejnovější z roku 2011 s Kazachstánem).

Smlouvy s ČR

Estonsko i Česká republika jsou jako členské státy Evropské unie vázány řadou smluv a nařízení EU, které významně ovlivňují jejich vzájemné vztahy. K důležitým, dosud platným bilaterálním smlouvám patří Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z roku 1994 a Dohoda o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží z roku 2000. Mezi další platné instrumenty patří resortní dohody o spolupráci v oblasti zastupování ve vydávání víz, školské spolupráce a v obranném sektoru. Od roku 2011 také platí smlouva o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

3.4. Rozvojová spolupráce

Estonsko je poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci. Metodicky za tuto oblast zodpovídá Ministerstvo zahraničních věcí Estonska, praktická implementace pak náleží agentuře ESTDEV. Objem estonské oficiální rozvojové pomoci (ODA) v roce 2025 dosáhl 79,37 mil. EUR, což představovalo 0,19 % hrubého národního důchodu (HND) země. Ve srovnání s rokem 2024 estonská ODA vzrostla o 2,9 %, což bylo způsobeno zejména navýšením podpory pro Ukrajinu a Moldavsko.

Geograficky a tematicky je estonská rozvojová pomoc jasně zaměřena. Absolutní prioritou je podpora Ukrajiny, která čelí ruské agresi. V roce 2025 Estonsko alokovalo 19,62 mil. EUR na bilaterální rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc Ukrajině, což představuje nárůst o 30,8 % oproti předchozímu roku. Dalšími prioritními regiony jsou země Východního partnerství EU Moldavsko a Arménie, které v roce 2025 obdržely podporu ve výši 1,38 mil. EUR. Estonsko také rozvíjí spolupráci s vybranými zeměmi subsaharské Afriky, konkrétně s Keňou, Ugandou, Namibií a Botswanou.

Klíčovými oblastmi, na které se estonská rozvojová spolupráce soustředí, jsou posilování demokracie a právního státu, podpora ekonomického rozvoje, zvyšování kvality vzdělávání a rozvoj e-governance a kybernetické bezpečnosti. V těchto oblastech může Estonsko nabídnout své bohaté zkušenosti z vlastní úspěšné transformace. Horizontálními prioritami, které prostupují všemi aktivitami, jsou podpora rovnosti pohlaví a řešení globálních environmentálních výzev.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Prioritami rozvoje estonské ekonomiky pro příští roky bude modernizace průmyslu, výstavba dopravní infrastruktury, energetická transformace, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. Příštích pět let bude ve znamení investičního boomu. Estonsko striktně dodržuje politiku otevřených tendrů, české firmy proto budou mít jedinečnou příležitost se této transformace estonské ekonomiky zúčastnit. Více informací naleznete v Mapě oborových příležitostí (MOP).

▶ Dopravní infrastruktura: Estonsko plánuje do roku 2030 zásadní modernizaci své dopravní infrastruktury napříč všemi sektory s důrazem na udržitelnost a chytrá řešení. Klíčové iniciativy zahrnují výstavbu nových dálnic a modernizaci silnic, realizaci vysokorychlostní železniční trati Rail Baltica a elektrifikaci celostátní železniční sítě, podporu městské mobility pomocí elektromobility a integrované veřejné dopravy a rozvoj kapacit přístavů a letišť. Tato strategie má zlepšit propojení v rámci země i mezinárodně, zvýšit bezpečnost dopravy a efektivitu přepravy, zároveň však snížit environmentální dopady podporou přesunu dopravy na železnici a veřejnou dopravu. Plánované investice vytvářejí širokou škálu obchodních příležitostí pro dodavatele dopravní infrastruktury, vozidel, inteligentních dopravních systémů a ekologických technologií.

▶ Zdravotnictví a farmacie: Estonsko plánuje do roku 2030 realizovat řadu významných projektů ve zdravotnictví a farmacii. Patří sem zejména výstavba a modernizace nemocniční infrastruktury, dále intenzivní digitalizace zdravotnictví s využitím inovativních technologií (e-health, telemedicína, automatizace laboratoří apod.), rozvoj farmaceutického průmyslu, včetně výroby léčiv a zdravotnického materiálu, a v neposlední řadě projekty zaměřené na zavádění moderní zdravotnické techniky. Tyto iniciativy vytvářejí prostor pro české firmy jako dodavatele technologií, partnery při výstavbě a vybavení zdravotnických zařízení či poskytovatele digitalizačních a logistických řešení pro estonské zdravotnictví.

▶ Energetika: Estonsko plánuje a realizuje transformaci svého energetického sektoru směrem k uhlíkové neutralitě a energetické nezávislosti. Klíčové jsou investice do obnovitelných zdrojů, jejichž další úspěšný rozvoj je podmíněn budováním bezuhlíkových či nízkouhlíkových řiditelných kapacit, a také modernizace teplárenství s využitím biomasy a tepelných čerpadel. Paralelně probíhá výstavba a posílení přenosové soustavy (nové mezistátní linky, bateriová úložiště) a příprava sítí na decentralizovanou výrobu energie. Jádro má podporu politiků i veřejnosti a rýsuje se výstavba dvou malých modulárních reaktorů. Českým firmám se otevírají konkrétní příležitosti v oblasti dodávek technologií, komponent, energetických zařízení i služeb, v jaderné energetice pak např. v oblasti rozvoje lidských zdrojů, poradenství, výzkumu či dodávek komponent mimo samotné reaktory.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost: Estonsko je světovým lídrem v digitalizaci státní správy a chce dál zlepšovat své e-služby, zavádět nové platformy (např. pro stavebnictví, zdravotnictví či finance) a zajistit přeshraniční propojení digitálních služeb. Estonská vláda i soukromý sektor investují do AI, automatizace a „smart“ řešení od chytrých měst přes IoT až po fintech. Tyto iniciativy nabízejí řadu obchodních příležitostí pro české firmy – mohou se zapojit jako dodavatelé IT řešení, vývojoví partneři, výrobci high-tech zařízení nebo poskytovatelé specializovaných služeb.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor: Estonsko plánuje zásadně posílit své obranné schopnosti prostřednictvím investic do moderních zbraňových systémů a infrastruktury – již v roce 2026 plánuje do obrany investovat rekordních 5,4 % HDP. Mezi hlavní priority patří systémy protivzdušné obrany, mechanizace pozemních jednotek, munice, radiolokační systémy a posílení námořní obrany. Důraz je kladen rovněž na rozvoj bezpilotních systémů a integrovaných velení (C4ISR), moderní logistiku a kybernetickou bezpečnost, včetně rozšíření vojenských základen. Estonsko zároveň rozvíjí vlastní obranný průmysl, včetně podpory startupů. Pro české firmy se nabízí řada příležitostí v oblasti dodávek munice, ručních zbraní, radarů a senzorů, pozemní techniky, bezpilotních systémů a obrany proti nim, kybernetických řešení i logistických a stavebních kapacit.

▶ Věda, výzkum a inovace: Estonsko má silný a státem podporovaný inovační ekosystém založený na digitálních technologiích a znalostních oborech. Plnění dlouhodobých cílů se řídí Strategií výzkumu, vývoje, inovací a podnikání (RDIE) 2021–2035, která na výzkum, transfer technologií, zvýšení produktivity a udržitelná podnikatelská řešení s vysokou přidanou hodnotou plánuje alokovat celkem 8 mld. EUR ze státních, eurounijních i soukromých zdrojů. Strategie je v souladu se strategickým rámcem Estonia 2035 a dalšími národními plány (např. Digitální agenda 2030), které stanovují konkrétní cíle a rozpočty. Výzkum probíhá na veřejných univerzitách (především univerzita v Tartu, Technická univerzita v Tallinnu), na Estonské akademii věd i v soukromých institucích. Klíčové grantové agentury jsou Estonská výzkumná rada (ETAG), která financuje akademický výzkum, a agentura Estonian Business and Innovation Agency (EIS) podporující mezinárodní konkurenceschopnost a inovace v podnikání.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Estonská obchodní kultura se vyznačuje silným smyslem pro profesionalitu, dochvilnost a přímočarost. Estonci dávají v obchodní komunikaci přednost přímočarému přístupu, kde jsou na prvním místě fakta, čísla a praktické aspekty. Oceňují důkladnou přípravu a dodržování harmonogramu. Schůzky jsou obvykle strukturované a věcné.

V estonském obchodním světě se vztahy a důvěra budují postupně, počáteční kontakty jsou spíše formální. Českou republiku Estonci vnímají pozitivně a jako blízkého partnera. České firmy mají v Estonsku dobrou pověst, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na export a vysoké komunikativnosti.

4.2. Oslovení

Při prvním setkání a v počátečních fázích komunikace je klíčové dodržovat určitou míru formálnosti. Univerzálním estonským pozdravem, který lze použít v mnoha situacích, je „Tere“ (Dobrý den/Ahoj). Při představování je zvykem uvést své celé jméno, pracovní pozici a název společnosti. Buďte struční a věcní, Estonci neocení zdlouhavé úvody. Výměna vizitek je při prvním osobním setkání standardním postupem.

Pro první kontakt a následnou běžnou komunikaci je často preferována psaná forma, zejména e-mail. Tento způsob komunikace je vnímán jako efektivní, umožňuje oběma stranám promyslet si odpověď a zanechává písemný záznam. E-maily by měly být stručné, jasně formulované a s výstižným předmětem. Význam psané komunikace v Estonsku přesahuje pouhou efektivitu; je to také projev respektu k času partnera a jeho preferenci mít k dispozici jasný, dohledatelný záznam pro budoucí reference. Naopak telefonáty mohou být vnímány jako rušivé, pokud nejsou předem domluvené, nebo pokud se nejedná o urgentní záležitost. Jakékoli ústní dohody by měly být vždy následně potvrzeny písemně.

Oficiálním jazykem v Estonsku je estonština. Ačkoli se nepředpokládá, že by zahraniční partneři tento jazyk ovládali, znalost několika základních frází (např. „Tere“ – Dobrý den, „Aitäh“ – Děkuji, „Palun“ – Prosím, „Head aega“ – Na shledanou) je vždy velmi pozitivně vnímána a oceněna jako projev respektu k místní kultuře. Nejrozšířenějším cizím jazykem v obchodním světě je angličtina, kterou většina estonských profesionálů, zejména mladší a střední generace, ovládá na velmi dobré úrovni.

Ruština je běžná zejména v kraji Ida-Viru a v Tallinnu, kde žije početná ruská menšina. Kvůli historickému a současnému geopolitickému kontextu je však při obchodní komunikaci vhodné používat estonštinu nebo angličtinu. Ruštinu lze použít pouze tehdy, pokud je jisté, že je preferovaným jazykem partnera.

4.3. Obchodní schůzka

Estonci preferují formální a profesionální komunikaci, oceňují upřímnost a transparentnost (projevuje se to i ve veřejném sektoru a striktním zadávání a publikaci veřejných zakázek). Jsou velmi tvrdí obchodníci, upřímní a rychle jdou k věci. Obchodní schůzky jsou obvykle dobře strukturované, proto je důležité držet se programu, být připraven, mít potřebné dokumenty a znát odpovědi na možné dotazy. Na schůzkách jsou běžné dlouhé pauzy v rozhovoru, protože estonská mentalita a sklon ke skepticismu vyžadují více času na promyšlenou odpověď. Doporučený oděv pro obchodní jednání je stejný jako v České republice – obleky pro muže, šaty, sukně nebo kalhotové kostýmy pro ženy. Vyjednávací tým se skládá z lidí dle jejich odbornosti – pohlaví ani věk nehrají žádnou roli a neexistuje ani ideální počet členů týmu. Během jednání se spíše nenabízí alkohol. Schůzky se konají běžně mezi 9:00 a 16:00, mimo pracovní dobu či doma jsou spíše neobvyklé. Obchodní obědy či večeře se využívají jen výjimečně. Nejvhodnější období pro jednání je mimo Vánoce a červnové svatojánské slavnosti, v létě může být plánování náročné kvůli dovoleným. Dárky nejsou očekávány, ale mohou být milým gestem.

4.4. Komunikace

Komunikační styl v Estonsku je přímý, věcný a efektivní. Porozumění jeho specifikům je klíčové pro prevenci nedorozumění a budování úspěšných obchodních vztahů.

Styl komunikace

• Nízko-kontextová kultura: Většina informací je sdělována explicitně a přímo slovy, nikoli prostřednictvím neverbálních signálů, náznaků nebo kontextu situace. Detaily jsou často pečlivě vysvětleny, aby se minimalizoval prostor pro nejednoznačnost a různé interpretace.
• Přímost a otevřenost: Očekávejte, že Estonci řeknou, co si myslí, a to i v případě, že se jedná o kritiku nebo nesouhlas. Cení si upřímnosti a jasnosti (při zachování zdvořilosti) a totéž očekávají od svých obchodních partnerů. 
• Formálnost: Zejména v počátečních fázích obchodního vztahu a při komunikaci s neznámými osobami je vhodné udržovat formální tón. Vyvarujte se příliš neformálního jazyka, slangu nebo humoru, který by mohl být špatně pochopen, dokud lépe nepoznáte své estonské partnery a jejich styl komunikace.
• Význam ticha: Ticho během konverzace je v Estonsku často známkou přemýšlení, nikoli nesouhlasu nebo nezájmu. Nepřerušujte partnera a dejte mu dostatek času na formulaci odpovědi nebo reakce.
• Emoce: Estonci jsou obecně rezervovaní a v obchodním styku neprojevují emoce příliš otevřeně. Očekává se racionální, klidný a věcný přístup k řešení problémů.

Psaná a digitální komunikace

• Preference psané formy: E-maily a další formy psané komunikace jsou v Estonsku velmi běžné a často preferované, měly by být stručné, jasně strukturované.
• Digitální nástroje: Estonsko je digitálně vysoce vyspělou zemí, takže využívání moderních komunikačních platforem, nástrojů pro projektové řízení a sdílení dokumentů je naprosto běžné a očekávané. Znalost a aktivní používání těchto nástrojů může výrazně zefektivnit spolupráci.
• Online schůzky: Etiketa pro online schůzky (videokonference) je v zásadě podobná jako pro osobní setkání – klade se důraz na dochvilnost, dobrou přípravu, jasnou a stručnou komunikaci a profesionální vystupování.

Citlivá témata a „small talk“:

• Vyhýbání se „small talku“: Estonci obecně preferují přejít rovnou k věci, zejména na formálních obchodních schůzkách. Pokusy o rozsáhlý „small talk“ mohou být vnímány jako ztráta času.
• Citlivá témata, kterým je lepší se vyhnout: Zejména na začátku obchodního vztahu je vhodné vyhnout se potenciálně kontroverzním nebo příliš osobním tématům. Mezi ně patří politika (zejména vztahy s Ruskem a ruskou menšinou, sovětská minulost země, osobní finance, rodinné záležitosti, pokud je nenabídne sama estonská strana). Také současné ekonomické výzvy, kterým Estonsko čelí, mohou být citlivým tématem, pokud nejsou diskutovány konstruktivně a v kontextu hledání společných řešení. Je nutné mít s sebou tlumočníka? Ne, naprostá většina jednání probíhá v angličtině bez tlumočníka, úroveň jazykových znalostí je vysoká. Mírnou výjimkou je východní ruskojazyčná oblast Ida-Virumaa, kde lze vést obchodní jednání i v ruštině, ale pouze pokud si jste jistí, že se jedná o preferovaný jazyk vašeho partnera. Ruštinu však vždy používejte s rozvahou a nikdy nenabízejte vedení jednání v tomto jazyce z vlastní iniciativy, ani automaticky neočekávejte jeho znalost.

4.5. Doporučení

Strategie pro úspěch na estonském trhu:

1. Důkladná příprava a průzkum trhu: Před vstupem na estonský trh je zásadní provést detailní analýzu tržního prostředí, identifikovat klíčové hráče a konkurenci a seznámit se s relevantní legislativou, daňovým systémem a specifickými požadavky daného odvětví. Využijte informační zdroje a podporu, kterou nabízejí organizace jako Estonian Business and Innovation Agency (EIS) a Estonian Chamber of Commerce and Industry (ECCI).
2. Kulturní citlivost a adaptabilita: Respektování místních obchodních zvyklostí – zejména dochvilnosti, přímosti v komunikaci a počáteční formálnosti – je základem.
3. Důraz na kvalitu a spolehlivost: Estonci si vysoce cení obchodních partnerů, kteří dodávají kvalitní produkty nebo služby a důsledně dodržují své závazky a sliby. Toto je základním stavebním kamenem pro budování dlouhodobé důvěry a dobré pověsti na trhu.
4. Využití digitálních technologií: Prezentujte svou firmu jako moderní a digitálně kompetentní. Aktivně využívejte moderní komunikační nástroje, platformy pro projektové řízení a další technologie, které mohou zefektivnit spolupráci. Pro některé formy podnikání může být zajímavou možností estonský program e-Residency, který umožňuje založení firmy na dálku a následně usnadňuje její on-line správu.
5. Jasná přidaná hodnota nabídky: Vzhledem k estonské orientaci na efektivitu a pragmatismus je klíčové jasně a přesvědčivě komunikovat přínosy vaší nabídky. Ideálně by měla vaše nabídka zdůrazňovat inovace, zvýšení efektivity, úsporu nákladů nebo jinou konkrétní přidanou hodnotu pro estonského partnera.
6. Budování vztahů postupně: Osobní vztahy se v Estonsku rozvíjejí spíše pozvolna, na základě pozitivních zkušeností ze spolupráce.
7. Jazyková připravenost: Nezbytné jsou kvalitní komunikační schopnosti v angličtině, a to jak v ústní, tak v písemné formě. Znalost několika základních estonských frází je vždy vítaným bonusem a projevem respektu.

4.6. Státní svátky

V Estonsku se během roku slaví několik státních svátků:

• Nový rok (1. ledna)
• Den nezávislosti (24. února): Tento svátek je oslavou vyhlášení nezávislosti Estonska na Rusku v roce 1918. Je to jeden z nejvýznamnějších svátků v zemi a připomínají ho různé akce včetně průvodů, koncertů a ohňostrojů.
• Velký pátek (datum se mění, v březnu nebo dubnu)
• Den jara (1. května)
• Den vítězství (23. června): Tento den připomíná vítězství v bitvě u Võnnu/Cēsis v Lotyšsku během války za nezávislost.
• Den svatého Jana (24. června): Slaví se kolem letního slunovratu a je to den ohňů, zpěvu, tance a oslav.
• Den obnovení nezávislosti (20. srpna): Tento svátek připomíná den, kdy Estonsko v roce 1991 oficiálně vyhlásilo nezávislost na Sovětském svazu.
• Štědrý den (24. prosince)
• 1. svátek vánoční (25. prosince)
• 2. svátek vánoční (26. prosince)

Zatímco většina podniků a škol je v tyto dny zavřená, základní služby, jako jsou nemocnice a veřejná doprava, obvykle fungují dál, často ale v omezeném režimu. Podle estonského zákona je pracovní den bezprostředně předcházející Novému roku (tj. 31. prosince), Dni nezávislosti (tj. 23. února), Dni vítězství (tj. 22. června) a Štědrému dni (tj. 23. prosince) zkrácen o tři hodiny. Toto platí, pokud tyto dny připadnou na pracovní den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup českých firem na estonský trh je usnadněn členstvím obou zemí v EU, což zajišťuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Estonsko, které je od roku 2011 členem eurozóny, se může pochlubit technicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní silou, dobře rozvinutou infrastrukturou, silným právním státem a transparentním podnikatelským prostředím, což z něj činí atraktivní trh.

Estonsko se těší vysokému hodnocení mezinárodních finančních institucí:

• Moody’s: A1 se stabilním výhledem (hodnocení potvrzeno 13. 2. 2026).
• Fitch: A+ se stabilním výhledem (hodnocení potvrzeno 5. 12. 2025).
• Scope Ratings GmbH: A+ se stabilním výhledem (hodnocení potvrzeno 6. 2. 2026).

Estonsko je obecně vnímáno jako země s otevřeným, transparentním a pro podnikání příznivým regulačním prostředím. Zahraniční investoři mají ze zákona stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé. Vysoká míra digitalizace veřejných služeb, jako jsou elektronický daňový portál (e-Tax) či elektronický obchodní rejstřík (e-Business Register), výrazně zjednodušuje administrativní procesy. Podle dostupných údajů je až 98 % společností v Estonsku zakládáno online. Estonsko nabízí jedinečný program nazvaný „e-Residency“, který umožňuje zahraničním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v Estonsku online, což výrazně usnadňuje vstup na trh.

Digitalizace ovlivňuje nejen obchodní procesy, ale i chování spotřebitelů – české firmy by proto měly zajistit vysokou úroveň online prezentace v angličtině. Hlavním omezením při vstupu na estonský trh je jeho malá velikost. České firmy čelí konkurenci zejména finských a švédských společností, ale i dalších evropských firem. S Českou republikou neexistuje přímé železniční ani letecké spojení (s výjimkou letní sezony, kdy přímé spojení zajišťuje dvakrát týdně společnost Eurowings).

Klíčové zákony pro podnikání:

• Obchodní zákoník (Commercial Code – Äriseadustik): Tento zákon je základním kamenem pro fungování obchodních společností v Estonsku. Upravuje jejich zakládání, činnost i zánik. Definuje požadavky na obchodní jméno, sídlo společnosti, obsah stanov, práva a povinnosti jednatelů a společníků (akcionářů) a pravidla týkající se základního kapitálu. Nedávné změny zahrnují např. zrušení minimálního základního kapitálu pro OÜ a zavedení možnosti rezervace obchodního jména.
• Zákon o závazkových vztazích (Law of Obligations Act – Võlaõigusseadus): Tento komplexní právní předpis upravuje smluvní právo. Stanoví pravidla pro vznik, plnění a porušení závazků, odpovědnost za způsobenou škodu a definuje různé typy smluv. Zákon klade důraz na mimosoudní uplatňování nápravných prostředků v případě porušení smlouvy a zároveň poskytuje ochranu slabší smluvní straně. Důležité je také vymezení pojmů spotřebitel a obchodník (podnikatel).
• Zákon o hospodářské soutěži (Competition Act – Konkurentsiseadus): Cílem tohoto zákona je ochrana a podpora volné hospodářské soutěže. Zakazuje dohody omezující soutěž, zneužívání dominantního postavení na trhu a upravuje pravidla pro kontrolu spojování podniků. Novinkou je možnost přímé aplikace blokových výjimek Evropské unie i na případy, které mají čistě národní charakter. Dohled nad dodržováním zákona vykonává Estonský úřad pro hospodářskou soutěž (Estonian Competition Authority – ECA), který aktivně řeší případy porušení soutěžních pravidel.
• Zákon o ochraně spotřebitele (Consumer Protection Act – Tarbijakaitseseadus): Tento zákon zajišťuje základní práva spotřebitelů. Mezi ně patří právo na bezpečné výrobky a služby, právo na pravdivé a srozumitelné informace o nabízeném zboží a službách (poskytované v estonském jazyce), právo na obdržení dokladu o koupi a u technicky složitějších výrobků také právo na návod k použití v estonštině. Zákon rovněž upravuje problematiku nekalých obchodních praktik. Dozor nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu spotřebitele a technický dozor (Consumer Protection and Technical Regulatory Authority – TTJA).

Pro české podnikatele je pozitivní zprávou, že estonský právní systém je založen na kontinentálním evropském modelu, který je jim známý. Navíc, estonský důraz na digitalizaci se projevuje i v oblasti justice prostřednictvím tzv. e-Justice řešení. Plně automatizované soudní procesy a elektronické komunikační nástroje přispívají k tomu, že Estonsko má jeden z nejefektivnějších soudních systémů na světě, což může znamenat rychlejší a méně nákladné řešení případných obchodních sporů.

Jelikož Česká republika i Estonsko jsou členy Evropské unie a součástí jejího celního prostoru, pro vzájemný obchod se zbožím se neuplatňují žádná cla ani jiné obdobné poplatky. Při dovozu zboží ze zemí mimo EU do Estonska platí standardní celní předpisy EU. Výkon celní správy v Estonsku zajišťuje Daňový a celní úřad (Eesti Maksu- ja Tolliamet – EMTA).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Estonsko nabízí velmi příznivé podmínky pro zakládání podniků, včetně dceřiných společností. Uznává několik typů právnických osob, z nichž každá má své výhody a specifika:

• Společnost s ručením omezeným (OÜ): Oblíbená u malých a středních podniků. Akcionáři nejsou osobně odpovědní za závazky společnosti. Od 1. února 2023 byl zrušen dřívější požadavek na minimální základní kapitál ve výši 2.500 EUR. Nově může být základní kapitál OÜ stanoven již od 0,01 EUR. Ačkoliv je tento minimální práh velmi nízký, doporučuje se, aby výše základního kapitálu odpovídala skutečným finančním potřebám zakládané společnosti.
• Akciová společnost (AS): Obvyklá pro velké podniky. Minimální základní kapitál činí 25.000 EUR. Tyto společnosti mohou získávat kapitál veřejným úpisem akcií.
• Podnikající fyzická osoba (FIE): Podniká svým jménem a osobně odpovídá za závazky z podnikání.
• Pobočka zahraniční společnosti: Nejedná se o samostatný právní subjekt, je součástí mateřské společnosti, která odpovídá za závazky vyplývající z činnosti pobočky.

Estonsko má zjednodušený proces online registrace podniků prostřednictvím elektronického obchodního rejstříku. Pro přihlášení do elektronického obchodního rejstříku a dokončení registrace je vyžadován estonský, lotyšský, belgický nebo finský průkaz totožnosti, průkaz Mobile-ID nebo Smart-ID. Pro ostatní státní příslušníky, kteří chtějí v Estonsku založit firmu, je výhodné stát se e-rezidentem. Držitelé digitálního průkazu totožnosti e-rezident mohou digitálně podepisovat dokumenty a přistupovat ke všem estonským elektronickým službám. OÜ nebo AS musí jmenovat správní radu, přičemž dozorčí rada je povinná pro AS, pro OÜ nikoliv.

Kapitálové požadavky se liší podle typu podnikatelského subjektu. Nerozdělený zisk se nezdaňuje; dani z příjmů právnických osob podléhá pouze rozdělený zisk. Všechny společnosti musí vést účetnictví, přičemž audit je vyžadován v závislosti na velikosti a povaze společnosti. Je povinné mít v Estonsku registrované sídlo. Při zakládání dceřiné společnosti by mateřská společnost měla zvážit převodní ceny a další možné daňové aspekty. Pokud roční zdanitelný obrat společnosti přesáhne 40.000 EUR, musí se do tří pracovních dnů od dosažení prahové hodnoty zaregistrovat k DPH u estonského daňového a celního úřadu. U nižších obratů není registrace povinná.

5.3. Marketing a komunikace

Estonsko patří mezi země s vysokou rozšířeností internetu. Na konci roku 2025 zde bylo evidováno 1,24 milionu aktivních uživatelů internetu, což představuje 92,8 % celkové populace. Sociální média aktivně využívalo 1,01 mil. Estonců, tedy 75,4 % populace. Nejpopulárnější sociální platformou v Estonsku je Facebook, který na konci roku 2025 ovládal přibližně 60 % trhu. Instagram využívá přibližně 43 % populace, LinkedIn 39 %, TikTok 33 % a platformu X 22 % (podle Datareportal). Počet aktivních mobilních připojení dosahoval 1,91 milionu, což je 143 % populace, přičemž 98,5 % těchto připojení bylo širokopásmových (3G, 4G nebo 5G).

Online nákupy jsou v Estonsku velmi populární. Přibližně jedna čtvrtina všech maloobchodních nákupů se uskutečňuje online, což je více než průměr eurozóny (15–20 %). Mezi nejčastěji online nakupované kategorie patří potraviny, oblečení a obuv a dále domácí potřeby, léčiva a kosmetika. Estonsko má speciální zákony upravující reklamu a marketing, zejména v odvětvích jako je alkohol, tabák a léčiva. Jejich nedodržení může vést k přísným sankcím.

Vzhledem k vysoké digitalizaci estonského trhu, popularitě online nákupů a dominantnímu postavení platforem jako Facebook a YouTube by marketingové strategie českých firem měly klást silný důraz na digitální kanály. Nezbytná je pestrá kombinace marketingových kanálů přizpůsobená cílové skupině a povaze vašeho produktu nebo služby:

• Sociální média: Facebook a Instagram jsou v Estonsku hojně využívány, takže tyto platformy jsou účinné pro oslovení širokého publika. Platforma X je méně populární, ale lze ji využít pro marketingové aktivity B2B nebo PR. LinkedIn je důležitý pro profesionální a B2B služby.
• Obsahový marketing: Patří sem blogy, podcasty, videa, elektronické knihy, infografiky atd. Zvažte vytvoření obsahu v estonštině, abyste uspokojili místní uživatele. Google je hlavní vyhledávač, který používá většina Estonců. Optimalizace vašich webových stránek pro relevantní klíčová slova může zvýšit jejich viditelnost. Placené reklamy ve vyhledávání (Google Ads) mohou také zvýšit návštěvnost, zejména u konkurenčních klíčových slov.
• Tradiční média: V závislosti na cílovém trhu mohou být účinná i tradiční média jako televize, rozhlas, tisk a billboardy.
• Události a vytváření sítí: Účast na místních akcích, veletrzích a síťových setkáních je zásadní pro zvýšení povědomí o značce a budování obchodních vztahů.

Významné marketingové agentury v Estonsku

V Estonsku působí řada marketingových agentur specializujících se na různé oblasti, jako je digitální marketing, influencer marketing, optimalizace pro vyhledávače (SEO), tvorba obsahu a další. Mezi tyto agentury patří Vivian Agency, Webfuel Digital, Budai Media, SEOBRO.Agency či Menford Agency.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Estonsku je v souladu s normami EU a mezinárodními právními rámci. Estonský právní systém duševního vlastnictví je založen zejm. na zákoně o autorských právech, zákoně o ochranných známkách, zákoně o patentech a zákoně o průmyslových vzorech. Estonsko je rovněž součástí mezinárodních smluv, jako je Bernská úmluva, Pařížská úmluva a dohoda TRIPS.

• Patenty: Udělují se na nové vynálezy s vědeckou či průmyslovou využitelností. Estonsko se řídí systémem „first-to-file“, což znamená, že právo na patent má ten, kdo první podá patentovou přihlášku. Patenty jsou platné 20 let od data podání přihlášky a jsou vyžadovány roční udržovací poplatky.
• Ochranné známky: Mohou být registrovány na národní úrovni u estonského patentového úřadu, na úrovni EU u EUIPO nebo na mezinárodní úrovni prostřednictvím WIPO. Ochranné známky jsou chráněny po dobu 10 let s možností prodloužení.
• Autorská práva: Udělují se automaticky po vytvoření díla a jejich ochrana trvá 70 let po smrti autora.
• Průmyslové vzory: Ochranu lze získat registrací u estonského patentového úřadu nebo u EUIPO pro ochranu v rámci celé EU.

Hlavní institucí odpovědnou za registraci a správu práv průmyslového vlastnictví (patenty, užitné vzory, ochranné známky, průmyslové vzory) v Estonsku je Estonský patentový úřad (Patendiamet). Úřad sídlí v Tallinnu a poskytuje také informační a konzultační služby, včetně e-služeb pro podávání přihlášek a správu práv. Pro řešení sporů týkajících se rozhodnutí Patentového úřadu v oblasti průmyslového vlastnictví slouží jako mimosoudní orgán Odvolací komise pro průmyslové vlastnictví (Tööstusomandi apellatsioonikomisjon). Celní orgány hrají klíčovou roli v případech padělaného zboží.

Statistiky Estonského patentového úřadu za rok 2025 ukazují trvalý zájem o ochranu průmyslového vlastnictví. V tomto roce bylo podáno 47 národních patentových přihlášek, 1268 přihlášek ochranných známek a 56 přihlášek průmyslových vzorů. Zároveň bylo evidováno 731 žádostí o validaci evropských patentů v Estonsku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Estonsko je na špici v provádění elektronických veřejných zakázek. Podíl elektronických postupů na všech zadávacích řízeních je 96 %. Plný přechod na e-veřejné zakázky proběhl 22. října 2018. Zákon o veřejných zakázkách (Riigihangete seadus) upravuje komplexně celý proces zadávání veřejných zakázek v Estonsku. Stanoví pravidla pro organizaci zadávacích řízení, definuje práva a povinnosti zadavatelů i dodavatelů, upravuje výkon státního dozoru, postupy pro řešení sporů a odpovědnost za porušení zákona. Zákon plně transponuje příslušné směrnice Evropské unie o veřejných zakázkách. Hlavním regulačním orgánem pro zadávání veřejných zakázek je Ministerstvo financí.

Celý proces zadávání veřejných zakázek v Estonsku probíhá elektronicky prostřednictvím centrálního Elektronického registru veřejných zakázek (Riigihangete Register – RHR). Registr RHR je veřejně přístupný a bezplatný. Umožňuje komukoliv vyhledávat informace o vyhlášených veřejných zakázkách, prohlížet zadávací dokumentace a sledovat výsledky řízení. Pro aktivní účast v zadávacích řízeních, jako je podávání nabídek, kladení dotazů zadavateli prostřednictvím elektronické komunikace nebo využívání služby elektronické registrace avíz na nové zakázky, je nutná registrace firmy v systému a propojení konkrétního uživatelského účtu s profilem dané firmy.

Zahraniční uchazeči, včetně českých firem, se mohou do registru RHR registrovat několika způsoby: vytvořením uživatelského jména a hesla, pomocí estonské e-Residency digitální ID karty (pokud ji vlastní) nebo prostřednictvím systému eIDAS, který umožňuje přeshraniční elektronickou identifikaci v rámci EU. Správcem registru RHR je od 1. ledna 2024 Státní centrum sdílených služeb (Riigi Tugiteenuste Keskus – RTK). Většina státních a veřejných institucí navíc zveřejňuje probíhající a často i plánované tendry na svých webových stránkách, je proto vhodné sledovat i weby konkrétních společností dle sektoru (doprava, energetika, obrana atd.).

Estonsko preferuje otevřený přístup k podávání žádostí o veřejné zakázky, které jsou otevřeny domácím i mezinárodním zájemcům. Kritéria pro hodnocení žádostí jsou výslovně uvedena v zadávací dokumentaci a všechna rozhodnutí, včetně důvodů pro výběr konkrétní nabídky, jsou k dispozici online pro veřejnou kontrolu. Ačkoli je přístup Estonska k veřejným zakázkám velmi otevřený, společnosti, které se chtějí zúčastnit, se musí seznámit s národními zákony a postupy pro zadávání veřejných zakázek, porozumět specifikům výběrového řízení, o které mají zájem, a ujistit se, že splňují všechny požadavky na způsobilost a kvalifikaci.

Pro řešení sporů vzniklých v procesu zadávání veřejných zakázek slouží jako mimosoudní orgán Odvolací komise pro veřejné zakázky (Public Procurement Review Committee), která působí při Ministerstvu financí. Podání žádosti o přezkum k této komisi je zpoplatněno.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Platební morálka estonské klientely je vysoká. Stále více se prosazuje elektronická fakturace. Digitální peněženky a kryptoměny se v B2B segmentu zatím využívají méně často, i když jejich popularita obecně roste. Pro české firmy neexistují v Estonsku legislativní překážky pro volný pohyb kapitálu, včetně repatriace dosaženého zisku.

Řešení sporů

• Řešení sporů soudní cestou: Díky rozvinutým e-Justice řešením, jako je elektronické podávání a doručování, je soudní řízení v Estonsku považováno za relativně efektivní.
• Arbitráž: Nejrenomovanějším stálým rozhodčím soudem v Estonsku je Arbitrážní soud při Estonské obchodní a průmyslové komoře. Rozhodčí nálezy vydané tímto soudem jsou v Estonsku přímo vykonatelné bez nutnosti dalšího soudního uznání. Arbitrážní řízení je zpravidla neveřejné (důvěrné) a často rychlejší než standardní soudní proces.
• Vymáhání pohledávek: V Estonsku působí například agentury jako OK Incure OÜ (která je členem mezinárodní sítě TCM Group) nebo Julianus Inkasso, které nabízejí jak mimosoudní (upomínkové řízení), tak soudní vymáhání pohledávek.

V případě problémů se splatností pohledávky u estonské firmy lze kontaktovat pojišťovnu KredEx. Jedná se o pojišťovací společnost spoluzaloženou Ministerstvem hospodářství a komunikací, jejímž cílem je pomoci estonským společnostem zajistit úvěrová rizika. Pokud by dlužníci byli pojištěni, nahradí KredEx škodu vzniklou z nezaplacených faktur podle smlouvy.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika i Estonsko jsou členskými zeměmi schengenského prostoru. Občané České republiky proto nepotřebují ke vstupu do Estonska vízum. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat v estonském registru obyvatel. Žadatelé z řad občanů EU nejprve získají právo přechodného pobytu platné 5 let, následně mohou získat právo trvalého pobytu. Kontakt: Politsei- ja piirivalveamet (Police and Border Guard Board), Pärnu mnt. 139, 15060 Tallinn, tel.: +372 612 3000, web: https://www.politsei.ee/en.

Estonsko je obecně bezpečnou zemí. Jako v každé zemi je však vždy dobré být ostražitý a všímat si svého okolí. Některé oblasti mohou být náchylnější ke kapesním krádežím, zejména v přeplněných turistických oblastech. Vždy si zabezpečte své věci a vyhněte se ukazování drahých předmětů na veřejnosti. Hlavní město Tallinn je relativně malé město s dobrou sítí veřejné dopravy, letiště v Tallinnu se nachází asi 5 km od centra města. Krátké vzdálenosti je často možné absolvovat pěšky. Síť veřejné dopravy zahrnuje autobusy, trolejbusy a tramvaje. Taxíky a sdílené jízdy (např. Bolt) jsou také široce dostupné. Estonsko, a zejména Tallinn, nabízí širokou škálu ubytování, od luxusních hotelů až po cenově výhodné varianty. Kreditní a debetní karty jsou v Estonsku běžně přijímány. Přijímá se také hotovost, ale platby kartou jsou běžnější. Bankomaty jsou široce dostupné. Při řízení motorového vozidla je nutné mít platný řidičský průkaz (český ŘP je uznáván), technický průkaz a zelenou kartu. Platí přísný zákaz řízení pod vlivem alkoholu.

Aktuální cestovní doporučení a varování je vhodné sledovat na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako občan EU má český občan právo pracovat v Estonsku, aniž by potřeboval pracovní povolení. Pokud český občan plánuje pobývat v Estonsku déle než tři měsíce, musí se během 90 dnů od příjezdu zaregistrovat v estonském registru obyvatel. Po registraci obdrží průkaz totožnosti, který je nezbytný pro legální zaměstnání.

V případě, že do Estonska již přijíždíte s dohodnutým zaměstnáním, doporučuje se učinit následující kroky:

• Požádejte o estonský osobní identifikační kód (nejpozději do 5 dnů od nástupu do zaměstnání), aby vás zaměstnavatel mohl zaregistrovat do registru zaměstnanců. Místní úřad v Tallinnu se nachází na adrese Vabaduse väljak 7, 15199 Tallinn, tel. +372 6404 457. Více se dočtete na stránkách estonského Ministerstva vnitra. Je také možné požádat o identifikační kód od estonského zastoupení v zahraničí a v International House of Estonia se sídlem v Ülemiste City.
• Zaregistrujte svou adresu v Estonsku. Po registraci adresy můžete začít využívat veřejné a sociální služby poskytované státem.
• Požádejte o estonský průkaz totožnosti na policii a pohraniční stráži, jakmile zaregistrujete místo svého bydliště. Občanský průkaz bude dokladem o vašem právu k pobytu.
• Změňte svůj daňový status. Když váš pobyt v Estonsku přesáhne 183 dní nebo když si zaregistrujete svou adresu v Estonsku, stanete se zde daňovým rezidentem. Změna daňového domicilu neproběhne automaticky, musíte informovat finanční úřady prostřednictvím příslušného formuláře.

Detaily o zaměstnanecké problematice naleznete na stránce Estonského inspektorátu práce (Tööinspektsioon). Pokud jste získali vzdělání nebo jste pracovali v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ověřte si, zda je vaše kvalifikace (vzdělání a/nebo pracovní praxe) uznávána také v Estonsku. Pokud chcete v Estonsku vykonávat regulované povolání (např. lékař, právník, učitel, architekt), budete muset požádat o uznání své odborné kvalifikace příslušný estonský úřad. Proces a požadavky se liší v závislosti na profesi.

Na zaměstnání českého občana se vztahují estonské pracovní zákony. Ty se týkají oblastí, jako je pracovní doba, přesčasy, dovolená a výpovědní lhůty. V Estonsku funguje systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a důchodové pojištění. Při zaměstnávání českého občana je za odvody do tohoto systému zpravidla odpovědný zaměstnavatel. Zaměstnavatel je rovněž odpovědný za srážku a odvod daně z příjmu ze mzdy zaměstnance.

Důležité instituce:

• Policejní a pohraniční úřad (Politsei- ja Piirivalveamet): Pro registraci pobytu.
• Estonský úřad práce (Töötukassa): Pro informace o trhu práce, hledání zaměstnání a registraci v nezaměstnanosti.
• Estonský fond zdravotního pojištění (Tervisekassa): Pro záležitosti zdravotního pojištění.
• Estonská správa sociálního pojištění (Sotsiaalkindlustusamet): Pro záležitosti sociálního pojištění (důchody, dávky).
• Inspektorát práce (Tööinspektsioon): Pro informace a poradenství v oblasti pracovního práva a bezpečnosti práce.

5.9. Veletrhy a akce

Technologie, inovace, startupy

• HIPTHER Baltics & Nordics: 2. 6. 2026, Tallinn – digitální správa, regulace, kybernetická bezpečnost
• Supply, Security & Defence Expo 2026: 10.-11. 6. 2026, Tallinn – obrana, bezpečnost, technologie dvojího užití
• Estonian Defence Week: 21.-25. 9. 2026, Tallinn – obrana, bezpečnost
• Baltic Electronics Conference: 6.-8. 10. 2026, Tallinn – elektronika, inženýring, ICT, výzkum, nové technologie
• E-vote-ID 2026 (International Joint Conference on Electronic Voting): 6.–9. 10. 2026, Tallinn – elektronické hlasování, digitální demokracie, kybernetická bezpečnost
• Tallinn Digital Summit: AI, digitální veřejná správa, kybernetická bezpečnost
• sTARTUp Day: Tartu, 27.–29. 1. 2027 – startupy, inovace
• World Usability Day Estonia: 1.-5. 3 2027, Tallinn – digitální design, přístupnost
• CyCon (International Conference on Cyber Conflict): květen 2027, Tallinn – právní, vojenské a strategické aspekty kybernetických konfliktů a kybernetické bezpečnosti
• Latitude59: Tallinn, květen 2027 – startupy, inovace, technologie

Stavebnictví, interiéry, design

• Tallinn Design Festival: Tallinn, 28. 9 – 4. 10. 2026 – design
• Estbuild: duben 2027, Tallinn – stavebnictví
• Interjöör (Interior): jaro 2027, Tallinn – nábytek, interiérový design

Potravinářství, gastronomie

• Tallinn FoodFair (TFF): 23.–24. 9. 2026, Tallinn
• Tallinn Coffee Festival: jaro 2027, Tallinn
• Country Fair (Maamess): duben 2027, Tartu – stroje, technologie, služby pro zemědělství, lesnictví a venkovský život

Cestovní ruch

• Tourest: únor 2027, Tallinn – největší veletrh cestovního ruchu v Pobaltí
• Meremess: Tallinn International Boat Show, březen 2027, Tallinn – mezinárodní výstava lodí a vybavení

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Estonsku

• Lahe 4, 101 50 Tallinn
• Tel.: + 372 6274 401
• Webová stránka: mzv.gov.cz/tallinn
• E-mail: tallinn@mzv.gov.cz, tallinn.commerce@mzv.gov.cz, tallinn.consulate@mzv.gov.cz
• Úřední hodiny: pondělí až pátek 08:30–12:00 a 12:45–17:00
• Spojení na úřad: z centra města tramvají č. 1 nebo 3, zastávka Kadriorg

Zastoupení CzechTrade s působností pro Pobaltí se nachází v Rize, v Lotyšsku.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňové volání: 112 (na toto číslo můžete, stejně v ČR, volat v případě jakékoli nouzové situace, kdy je třeba přivolat policii, záchranku nebo hasiče).

Ostatní linky pro pomoc v nouzi:

• Informační služba (zpoplatněna): 1182
• Lékařská poradenská linka (anglicky funguje od 9:00 do 17:00): 1220, +372 634 6630
• Pomoc na silnici (státní linka pro hlášení rizik): 1247, +372 600 1247
• Pomoc na silnici (poruchy, odtah apod.): IIZI (+372 66 60 300), Ayvens Roadside Assistance (+372 6308 970)
• Nouzové letecké a námořní záchranné koordinační centrum: +372 619 1224

Další důležitá čísla.

Uvedená čísla jsou určena pro použití pouze v rámci Estonska.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Informační portál pro občany a rezidenty Estonska
• Úřad vlády s kontakty na jednotlivá estonská ministerstva
• Estonský parlament
• Estonská obchodní a průmyslová komora
• International Chamber of Commerce
• Estonian Export Directory
• Estonian Trader’s Association
• Obchodní rejstřík
• Databáze estonských zákonů
• Estonská centrální banka
• Statistický úřad
• Veřejnoprávní televize, rozhlas a online zpravodajství

Pro české firmy zvažující vstup na estonský trh se nabízejí také tyto kontakty:

• Estonian Business and Innovation Agency: EIS je jednou z největších institucí v rámci národního systému podpory podnikání, která poskytuje finanční pomoc, poradenství, možnosti spolupráce a školení pro podnikatele, výzkumné instituce, veřejný a neziskový sektor.
• Invest in Estonia: Poskytuje zahraničním investorům a mezinárodním společnostem bezplatné poradenské služby šité na míru a informace o estonském podnikatelském prostředí.
• Work in Estonia: Představuje Estonsko jako atraktivní místo pro práci a život talentovaným odborníkům z celého světa.
• e-Residency: Estonský program e-Residency umožňuje digitálním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v EU online.
• Daňová a celní správa: Poskytuje informace o daňových a celních předpisech v Estonsku.