Silniční doprava

Estonská silniční síť prochází postupnou modernizací a rozšiřováním s cílem zvýšit kapacitu, bezpečnost a propojení hlavních měst i mezinárodních tras. Nejvýznamnějším projektem je mezinárodní dálnice Via Baltica, která zlepší spojení mezi Tallinnem a Rigou a dále naváže směrem na Varšavu. Kromě toho Estonsko investuje do rozšíření svých hlavních vnitrostátních tahů na čtyřproudové dálnice v trasách Tallinn–Tartu, Tallinn–Narva a Tallinn–Pärnu, aby splnilo standardy transevropské sítě TEN-T a zajistilo rychlé a bezpečné spojení mezi klíčovými regiony. Odhaduje se, že na vybudování těchto „chytrých a bezpečných“ silnic bude vynaloženo až 1,7 miliardy EUR do roku 2030–2035. Součástí silničních projektů je také budování obchvatů kolem přetížených oblastí a zlepšování dopravního značení a křižovatek pro vyšší bezpečnost.

Probíhající modernizace infrastruktury otevírá trh stavebním firmám a dodavatelům silničních stavebních materiálů, přičemž roste důraz na ekologické materiály jako recyklovaný asfalt a nízkouhlíkový beton. Vzhledem k tomu, že mnoho mostů v zemi dosluhuje a vyžaduje rekonstrukci, nabízí se šance pro specialisty na výstavbu a renovaci mostů a související inženýrské práce. Důležitou oblastí jsou také inteligentní dopravní systémy (ITS) pro řízení provozu – Estonsko poptává například adaptivní semafory, dynamické řízení jízdních pruhů a systémy dopravních informací v reálném čase, které pomohou zlepšit plynulost dopravy a snížit zácpy. V kontextu podpory čisté mobility vláda investuje i do rozvoje infrastruktury pro elektromobilitu, jako je budování nabíjecích stanic podél hlavních tahů, aby se usnadnilo rozšíření elektrických vozidel v individuální i nákladní silniční dopravě.

Železniční doprava

Železniční sektor v Estonsku prochází významnou transformací směrem k rychlejší a ekologičtější dopravě, což je stěžejní pilíř celé dopravní strategie. Vlajkovým projektem je Rail Baltica – nová vysokorychlostní trať financovaná převážně z prostředků EU, která propojí Tallinn s Pobaltím a zbytkem Evropy. Tento projekt za přibližně 5,8 miliardy EUR výrazně zvýší mezinárodní dostupnost Estonska a odlehčí silniční dopravě přesunem části přeprav na železnici. Paralelně s tím probíhají rozsáhlé investice do domácí železniční sítě: vláda schválila plán do roku 2028 v objemu téměř 900 milionů EUR na elektrifikaci celého stávajícího železniční sítě(cca 700 km tratí) a zvýšení cestovních rychlostí až na 160 km/h na hlavních trasách z Tallinnu do měst jako Tartu či Narva. Realizace tohoto plánu zahrnuje výstavbu nových trakčních vedení, modernizaci signalizačních zařízení a narovnání některých úseků tratí, aby vlaky mohly dosahovat vyšších rychlostí bezpečně.

Elektrifikace tratí vytváří poptávku po dodavatelích trakčních vedení, elektrických systémů a transformačních stanic, stejně jako po pokročilých zabezpečovacích technologiích (např. evropský vlakový zabezpečovač ETCS) a digitálních komunikačních systémech pro řízení provozu. Zvyšování rychlosti a kapacity tratí vyžaduje modernizaci železničního svršku i železničních vozidel. Další oblastí je výstavba dopravní infrastruktury související s novými projekty – například budování nových dep a servisních center (v Tallinu bude třeba postavit nové depa pro rozšířenou flotilu elektrických vlaků) či zřizování logistických terminálů v místech napojení Rail Baltica na stávající síť.

Městská mobilita

Národní plán mobility předpokládá do roku 2035 snížení používání osobních automobilů o 30 %, což má být dosaženo zkvalitněním veřejné dopravy a podporou aktivní mobility (chůze a cyklistika). V praxi to znamená investice do integrace různých druhů dopravy ve městech – budují se dopravní uzly, které propojují autobusy, tramvaje, železnici, sdílenou mobilitu i nemotorové formy dopravy tak, aby cestující mohli snadno kombinovat způsoby přepravy. Estonsko masivně investuje do přechodu městských autobusů na vozidla s nízkými či nulovými emisemi.

Tyto iniciativy v městské dopravě představují významné příležitosti v několika oblastech. Jednak je to dodávka vozidel pro veřejnou dopravu – zejména elektrobusů, případně moderních tramvají či trolejbusů, a s tím spojená technologie baterií nebo palivových článků pro bezemisní provoz. Dále se otevírá prostor pro firmy nabízející systémy inteligentní městské mobility, jako jsou pokročilé odbavovací a platební systémy (např. jednotné elektronické jízdné), platformy pro plánování cest (MaaS – Mobility a Service) a dopravně-informační aplikace pro cestující. Poptávka je také po řešeních pro řízení dopravy ve městech – semaforové ústředny, systémy preferencí MHD na křižovatkách, senzory pro monitorování dopravy a parkování, apod.

Námořní doprava a přístavy

Probíhá projekt rozšíření tallinnského přístavu v hodnotě cca 300 milionů EUR, jehož cílem je zvýšit kapacitu pro odbavování nákladu i pasažérů a proměnit přístav v moderní multimodální dopravní uzel. V rámci této modernizace se zlepšuje infrastruktura překladišť, skladů a nástupišť pro trajekty a výletní lodě, zároveň se posiluje napojení přístavu na silniční a železniční síť pro plynulejší logistiku. Strategickým cílem je také lepší integrace železnice s námořní dopravou – počítá se s napojením Rail Baltica na hlavní nákladní přístav (Muuga) tak, aby kontejnerové vlaky mohly přímo navazovat na lodní trasy a naopak.

Estonsko zároveň sleduje globální trend ekologizace námořní dopravy. Vládní strategie do roku 2030 zahrnuje dekarbonizaci lodního průmyslu a podporu udržitelných technologií v přístavech. Plánuje se například výstavba specializovaného centra pro modernizaci lodí (tzv. retrofit centrum). Centrum by se zaměřilo na instalaci technologií pro alternativní paliva (např. pohon na metanol či čpavek) a obecně na zelené inovace v lodní dopravě. Pro realizaci tohoto záměru se zvažují vhodné lokality v blízkosti hlavních přístavů (Muuga, Sillamäe aj.), které mají potřebnou infrastrukturu a dopravní napojení.

Zvýšený důraz na ekologii generuje poptávku po zelených technologiích pro přístavy, jako jsou systémy elektrifikace přístavních provozů (např. zařízení pro připojení lodí na pobřežní elektřinu během stání), vybavení pro alternativní paliva (sklady a čerpací stanice pro LNG, metanol apod.) a technologie pro snižování emisí a spotřeby energie. Projekt centra pro modernizaci lodí skýtá příležitosti pro firmy zaměřené na lodní strojírenství, inženýring a ekologické retrofit technologie – zahrnuje to jak dodávky zařízení pro úpravy lodí, tak poskytování odborných služeb při instalaci a vývoji nových pohonných systémů.

Estonsko prochází výraznou obnovou zdravotnické infrastruktury. Největším záměrem je plánovaná výstavba nové centrální nemocnice v Tallinnu, která má sloučit stávající městské nemocnice do jednoho moderního areálu. Tento projekt za stovky milionů eur bude jedním z největších zdravotnických komplexů v Pobaltí. Pro české firmy představuje příležitost zapojit se do mezinárodních tendrů – ať už při samotné výstavbě, nebo jako dodavatelé specializovaného vybavení (například nemocniční technologie, laboratorní vybavení, energetické systémy či stavební materiály). Kromě Tallinnu probíhá také modernizace regionálních nemocnic. V městě Viljandi vzniká nový nemocniční a zdravotně-sociální komplex, který má být dokončen  v roce 2025 a slouží jako pilotní projekt integrující zdravotní a sociální péči. Podobně v kraji Ida-Virumaa (východní Estonsko) se buduje moderní centrální nemocnice pro zlepšení zdravotní péče v průmyslovém regionu; součástí projektu je i řešení financování vzhledem k růstu stavebních nákladů. České společnosti mohou nabídnout své zkušenosti při výstavbě na klíč, dodávkách zdravotnického nábytku (lůžka, nábytek pro pacienty), sterilizační techniky či vybavení operačních sálů.

Digitalizace zdravotnictví a inovativní technologie

Estonsko je lídrem v digitalizaci veřejných služeb a tento trend intenzivně pokračuje i ve zdravotnictví. Do roku 2030 vláda klade důraz na e-health neboli elektronické zdravotnictví, které má zefektivnit péči a zpřístupnit zdravotní služby občanům na dálku. Příležitosti pro české firmy leží v dodávkách softwaru pro nemocniční informační systémy, zabezpečení zdravotních dat či ve vývoji aplikací pro komunikaci lékař–pacient. Velkým tématem je telemedicína – Estonsko podporuje projekty umožňující konzultace s lékaři na dálku, domácí monitorování pacientů pomocí chytrých zařízení a vzdálený přístup k diagnostice. Rozvíjejí se také národní platformy pro objednávání k lékaři či sledování zdravotních ukazatelů občanů online. České společnosti specializované na telemedicínské platformy, videokonzultační systémy nebo zdravotnické mobilní aplikace mohou na estonském trhu najít partnery či zákazníky mezi zdravotnickými zařízeními, které tyto služby zavádějí.

Estonsko je světovým lídrem v oblasti řešení elektronického zdravotnictví. Prakticky všichni obyvatelé mají digitální zdravotní záznamy a téměř 100 % receptů je v elektronické podobě. Národní zdravotnický informační systém propojuje všechny nemocnice a lékárny, což umožňuje bezproblémové elektronické recepty a telekonzultace. Díky této digitální infrastruktuře (která funguje od roku 2008) Estonsko rychle pilotuje nové nástroje zdravotnických informačních technologií. Například projekt digitální patologie nyní umožňuje patologům na dálku analyzovat bioptické vzorky   a zlepšit tak diagnostiku rakoviny.

Další oblastí je automatizace a robotizace ve zdravotnictví. Nově budované nemocnice v Estonsku počítají s chytrými technologiemi – například interní logistiku mohou zajišťovat autonomní robotické vozíky pro převoz léků a materiálu, což již pilotně testuje nemocnice ve Viljandi. Laboratorní diagnostika prochází automatizací: laboratoře ve velkých nemocnicích zavádějí robotické systémy pro zpracování vzorků a analýzu, aby zvýšily kapacitu testování a snížily chybovost.. Estonsko také experimentuje s využitím umělé inteligence při diagnostice (např. podpora lékařů při vyhodnocení snímků z rentgenu či MRI) a v prediktivní medicíně. Do roku 2030 by se měly prvky AI stát běžnou součástí zdravotnického systému, což otevírá dveře pro dodavatele algoritmů, datových platforem    a cloudových služeb s důrazem na ochranu citlivých dat

Farmaceutický průmysl a výroba léčiv

Do roku 2030 se v Estonsku očekává také výraznější rozvoj farmaceutické výroby a souvisejících oborů. Tradičně Estonsko většinu léčiv dováželo, avšak novější projekty signalizují snahu budovat vlastní kapacity, a to i s pomocí zahraničního kapitálu. Významným milníkem bylo otevření nového farmaceutického závodu Tallinnu v roce 2024 – společného estonsko-nizozemského projektu zaměřeného na výrobu veterinárních léčiv. S investicí okolo 50 milionů eur a špičkovou technologií se tento závod řadí k nejmodernějším v Evropě v oblasti veterinární farmacie.

Dalším příkladem je nové výrobní centrum pro biologické a biotechnologické léčivé přípravky Tartu. Toto centrum, podpořené financemi Evropské investiční banky, umožní vyrábět moderní léky (například na bázi monoklonálních protilátek) a podpoří výzkum i kontraktační výrobu léčiv pro zahraniční firmy. Podobné projekty rozšiřují know-how v zemi a do budoucna mohou přilákat další investice do farmacie.

Estonsko je také domovem rozvíjející se biotechnologické startupové scény (od roku 2024 více než 70 biotechnologických společností a startupů), které pracují na všem možném, od nových způsobů léčby kožních onemocnění až po 3D tištěné protézy. Jádro tohoto klastru tvoří univerzita v Tartu a její spin-offy, které jsou podporovány národní biobankou, jež shromáždila genomická data od více než 200 000 Estonců (přibližně 20 % dospělé populace).

Zdravotnická technika a vybavení

Ruku v ruce s výstavbou nemocnic a digitalizací jde potřeba moderní zdravotnické techniky. Estonská zdravotnická zařízení budou v nejbližších letech obnovovat a rozšiřovat své vybavení – od diagnostických přístrojů po zdravotnické pomůcky a materiály. Vzhledem k omezené domácí výrobě v této oblasti je většina zdravotnické techniky dovážena, což je pro české výrobce významná šance uplatnit své produkty. Nové nemocnice (Tallinn, Viljandi, aj.) budou vybavovány například přístroji pro zobrazovací diagnostiku (RTG, CT, magnetická rezonance, ultrazvuky), radioterapeutickými systémy pro onkologii, moderními anestetickými přístroji, monitory životních funkcí či vybavením jednotek intenzivní péče. České firmy, které vyrábějí některé z těchto zařízení nebo komponent (např. monitorovací techniku, specializovaná lůžka pro intenzivní péči, osvětlení a vybavení operačních sálů, sterilizační přístroje), se mohou účastnit výběrových řízení na dodávky. Zájem je také o zdravotnické prostředky a spotřební materiál – od jednorázových potřeb (jehly, stříkačky, obvazy) až po sofistikovanější pomůcky jako rehabilitační vybavení či ortopedické implantáty. Český zdravotnický průmysl má v těchto segmentech tradici a může nabídnout konkurenceschopné produkty pro estonský trh prostřednictvím místních distributorů nebo přímých dodávek nemocnicím.

Kromě velkých přístrojů se Estonsko zaměřuje i na inovativní zdravotnickou techniku a zařízení nové generace. Například roste poptávka po přístrojích pro domácí péči a monitorování pacientů (tlakoměry a EKG s online přenosem dat, chytré glukometry, nositelná zařízení sledující zdravotní stav). S tím souvisí i trend tzv. personalizované medicíny – zařízení, která umožňují přizpůsobit léčbu individuálním potřebám (např. 3D tisk personalizovaných implantátů nebo pomůcek), nacházejí v Estonsku uplatnění díky pokroku v biomedicínských technologiích. Některé estonské startupy a výzkumné týmy vyvíjejí inovativní diagnostické nástroje (například nové testy, analyzátory či zdravotnické aplikace propojené s hardwarem) a mohou hledat výrobní partnery – což je další možná role pro české firmy, které by jim pomohly s výrobou či uváděním těchto novinek na trh. 

Estonsko, které je tradičně závislé na výrobě energie ze spalování ropných břidlic, aktivně usiluje o budoucnost obnovitelných zdrojů energie. Estonsko intenzivně rozvíjí obnovitelné zdroje a energetickou infrastrukturu s cílem dosáhnout do roku 2030 veškeré výroby z obnovitelných zdrojů. To zahrnuje rozsáhlé projekty větrných elektráren – na pevnině i na moři – a velká solární pole. Politické změny v roce 2024 ale přinesly zvýšenou nejistotu. Původní státem podporované aukce na mořský vítr (navržená státní dotace 2,6 mld. €) byly dočasně pozastaveny, naopak projekty pozemních větrníků a ostatních obnovitelných zdrojů pokračují. 

Českým dodavatelům to přináší příležitosti – v nových větrných a solárních elektrárnách (turbíny, stožáry, panely, elektronika), v posílené plynárenské síti (potrubí, armatury, kompresory), v rozšiřování teplárenských soustav (kotle na biomasu, výměníky, čerpadla, kotle, ŘS), ale i v modernizaci přenosové a distribuční soustavy (vysokonapěťové kabely, transformátory, rozvaděče, smart‐grid systémy) či bateriových úložištích a systémech řízení.

Větrné elektrárny

Estonsko plánuje výrazně zvýšit výrobu větrné energie. Pro pozemní větrníky vláda schválila podporu okolo 240 mil. € až do roku 2030 za instalaci zhruba 2 TWh/rok (přibližně 750 MW) nového výkonu – tento program má být realizován formou aukcí.

Offshore větrné elektrárny v Baltském moři jsou považovány za klíčové pro plnění 100% cíle do roku 2030. V prosinci 2023 a lednu 2024 úspěšně proběhly aukce na dva sousední mořské projekty „Liivi 2“ a „Liivi 1“ u pobřeží ostrova Ruhnu – vítězným konsorciem jsou Copenhagen Infrastructure Partners společně s litevským investorem Ignitis. V obou oblastech je nakonec teoretický potenciál až 2,3 GW, reálný instalovaný výkon se odhaduje na 1–1,5 GW. Výstavba má podle plánu začít ve první polovině 30. let, kdy by první větrníky mohly dodávat energii (termín asi kolem 2035). Stát v jednáních původně nabízel velkou státní dotaci (cca 2,6 mld. €) na podporu těchto parků, ale změnou vlády v roce 2025 byl tento plán pozastaven a podpora bude znovu přehodnocena. Pro české dodavatele mohou být tyto projekty zajímavé příležitosti pro subdodávky speciální techniky, kabelů, kotev, kotevní technologie a souvisejících služeb.

Solární projekty

Velký růst se očekává i v solární energetice. V Estonsku už existuje přes 1 200 MW instalované fotovoltaiky, tedy přibližně čtvrtina současné produkce. Vláda cílí na rozšíření na zhruba 1 480 MW do roku 2030. Za tímto účelem se připravuje výstavba solární farmy Risti (244 MWp) v západním Estonsku s uvedením do provozu v roce 2027. Projekt je financován úvěrem (31 mil. € od EIB a 31 mil. € od komerčních bank) bez státní dotace; počítá se i s integrací bateriového úložiště, hybridními systémy kombinujícími solární a případně i větrnou energii na stejném místě. Pro české firmy to znamená možnost dodávek solárních modulů, sledovacích konstrukcí (trackerů), měničů, montážních systémů a průmyslových střídačů i kabelů.

Plynárenství

Estonsko již v podstatě není závislé na ruském plynu a klíčovým prvkem je Baltský plynovod – Balticconnector spojující Estonsko a Finsko. Poškozená linka byla opravená v roce 2024 a má kapacitu ~2,6 mld. m³/rok (což odpovídá ~55–65 GWh/den). Operátoři plánují zvýšit toky až na ~70 GWh/den do konce roku 2025 a umožnit obousměrný tok. Toto propojení zajišťuje plyn nejen Estonsku, ale i Finsku, podle toho, zda se plyn dodává z LNG terminálu v Inkoo či litevské Klaipėdě. Hlavními tématy jsou zlepšení bezpečnosti zásobování, repase stávajících systémů a průzkum pro vstup biometanu/vodíku do sítě. České firmy mohou nabízet například potrubní příslušenství, ventily, kompresory či regulátory tlaku.

Jaderná energetika

Projekt Fermi Energia usiluje o výstavbu první jaderné elektrárny v Estonsku s malými modulárními reaktory (SMR). Aktuální studie počítají se dvěma reaktory GE Hitachi BWRX-300 po 300 MWe (celkem 600 MWe). V lednu 2025 firma podala žádost o zahájení územního plánování pro lokalizaci v regionu Ida-Viru. Plán počítá s výběrem místa 2025–27, detaily do 2029, žádostí o stavební povolení v roce 2029 a zahájením výstavby v roce 2031. První blok by měl být uveden do provozu kolem roku 2035. Vládní rezoluce z poloviny roku 2024 schvaluje jaderný provoz jako dlouhodobý cíl, ale zatím neexistují konkrétní finanční nebo právní předpisy. České firmy mohou mít zájem o subdodávky komponent jaderné elektrárny (např. tlakové nádoby, bezpečnostní systémy, turbíny či montáž stavebních dílů), je však třeba počítat s velmi dlouhým časovým rámcem a úzce konkurenčním výběrovým řízením (s korejským partnerem Samsung C&T jako pravděpodobným generálním dodavatelem). Projekt je v této fázi spíše v rovině strategického plánování, nikoli bezprostřední příležitosti.

Přenosová a distribuční infrastruktura

Estonský přenosový provozovatel Elering realizuje několik investic do přenosové soustavy. Klíčový je projekt EstLink 3 – 120 km podmořský HVDC kabel na napětí 500 kV (DC) mezi Aulepou v Estonsku a Inkoo ve Finsku. Předpokládaný výkon je 700 MW, náklady zhruba 1,1 mld. € (podíl Estonska ~600 mil. €) a termín dokončení kolem roku 2035. Pro účast financování se počítá z 50 % s penězi EU, zbytek vznikne z přerozdělovaných poplatků ze stávajících přeshraničních toků. Součástí projektu bude výstavba nových trafostanic a úprava sítí v obou zemích. Paralelně se připravuje čtvrté estonsko-lotyšské propojení – nové 330 kV (AC) vedení z ostrova Saaremaa do Lotyšska s přibližně 500 MW kapacitou. Důležité je i dovybavení soustavy ochranami proti kotvení, jak bylo zdůrazněno poškozením EstLink 2.

Na rozvodné úrovni se pokračuje v digitalizaci a posilování odolnosti sítě. Probíhá nákup moderních rozvaděčů a výkonových transformátorů, komponent pro řízení lokálních sítí a NIS. Velká pozornost je věnována úložištím a flexibilitě: v Auvere dočasně spustila Eesti Energia bateriový systém 26,5 MW/53,1 MWh (Nisan 2025, investice ~19,6 mil. €). Zároveň Elering připravuje rozsáhlou bateriovou kapacitu (projekt Evecon: 2 parky celkem 200 MW/400 MWh s uvedením do 2. poloviny 2025) pro vykrývání špiček. Hlavní projekt dlouhodobého skladování je plánovaná 520 MW přečerpávací vodní elektrárna v Paldiski; kapitál potřebný ~1 mld. €, umožní uložit 6 GWh, výrazně posílí stabilitu sítě a snižuje potřebu dovozu energie při nedostatku větru. Pro české firmy vzniká příležitost v dodávkách vysokonapěťových kabelů, kabelových tunelů, funkčních skříní, ochranných systémů (relé, přepínače, řízení), dále synchronních strojů a transformátorů či systémů řízení paliva pro taková úložiště.

V souhrnu Estonsko připravuje moderní energetickou síť v souladu s cíli EU, přičemž každá z oblastí rozvoje (větrná, solární, biomasová, přenosová i jaderná) přináší konkrétní příležitosti. Českým podnikům se otevírá možnost participace v podobě vývozu zařízení a služeb – od generátorů a palivových systémů přes chytré řídicí systémy až po konstrukční a montážní práce.

ICT sektor je motorem estonské ekonomiky – na informační a komunikační technologie připadá téměř 9 % HDP. Estonsko si stanovilo cíl, aby příjmy z ICT a start-upů dosáhly do roku 2030 až 30 % HDP. Oblasti s vysokým potenciálem spolupráce zahrnují vývoj cloudových platforem, datových center, blockchainových řešení a chytrých městských aplikací. Vynikající je e-governance (digitální občanská identita a on-line úřady), což vytváří potřebné digitální prostředí. Pro umělou inteligenci má Estonsko národní strategii zdůrazňující propojení vlády, akademie a firem. Ve státní správě již běží řada pilotních AI projektů (chatboti, strojový překlad a rozpoznávání řeči, analýza dat pro zdravotní i průmyslové aplikace). Podle faktografu AI v Estonsku proběhlo od roku 2019 přes 130 veřejných AI projektů. České univerzity a IT firmy se mohou například zapojit do společných R&D projektů na zpracování přirozeného jazyka, počítačové vidění nebo kybernetickou analýzu dat.

Estonsko kontinuálně rozvíjí své digitální služby a do roku 2030 chystá jejich další generační obměnu. Plán rozvoje digitální společnosti 2030 klade důraz na propojení služeb napříč resorty i hranicemi a na moderní digitální architekturu státu. V praxi to znamená rozvoj nových národních platforem a vylepšení stávajících e-government systémů. Podpořen bude například:

• Národní stavební portál (e-construction platform) – vzniká jednotný digitální systém pro stavební řízení a správu budov, včetně vývoje potřebných softwarových rozhraní pro všechny účastníky stavebního procesu.
• Digitální nákladní listy (e-CMR) – zavádění aplikací umožňujících plně elektronické logistické doklady, což zefektivní nákladní dopravu a propojí estonské dopravce s celoevropským digitálním systémem přepravních dokladů.
• Vládní cloudová infrastruktura – stát plánuje pořídit rozsáhlé cloudové řešení k centralizovanému a bezpečnému provozu úředních agend, aby nahradil dosluhující systémy a zvýšil odolnost (tzv. „government cloud“).
• Systém pro analýzu praní špinavých peněz – vyvíjí se nový informační systém pro strategickou analýzu transakcí a odhalování praní peněz a financování terorismu, který pomůže estonským orgánům finančního dohledu využít pokročilé datové analytiky.

Kromě těchto projektů bude Estonsko dále vylepšovat i své stávající eID a digitální identitu občanů – zvažuje využití technologie blockchain pro ještě vyšší zabezpečení údajů a připravuje se na evropskou digitální peněženku (eIDAS 2.0), která umožní občanům přístup k online službám v celé EU. Vláda rovněž podporuje vývoj proaktivních digitálních služeb (tzv. životních událostí) a nasazení virtuálních asistentů s umělou inteligencí pro komunikaci státu s občany. Díky tomu by si občan mohl vyřídit záležitosti hlasem nebo chatem přes jednotné rozhraní místo hledání konkrétního úřadu – Estonsko v tomto konceptu (interně nazývaném “Bürokratt”) patří k průkopníkům. Pro české firmy zaměřené na e-government to znamená možnost zapojit se do dodávek nových řešení – ať už půjde o vývoj online portálů a formulářových systémů, integraci elektronického podpisu a pečetí do služeb, nebo o zlepšování uživatelské přívětivosti stávajících aplikací. Další příležitosti se nabízejí v odvětvových digitálních projektech, které Estonsko rozvíjí – například online portály ve zdravotnictví, platformy pro elektronické vzdělávání či modernizace systému elektronických voleb, kde Estonsko jako jedna z mála zemí umožňuje internetové hlasování a do budoucna hodlá zajistit jeho maximální bezpečnost a srozumitelnost pro voliče.

S rostoucí mírou digitalizace věnuje Estonsko maximální pozornost kybernetické bezpečnosti – do roku 2030 plánuje výrazně posílit schopnosti obrany proti kybernetickým hrozbám v rámci nové strategie „Cyber Conscious Estonia 2024–2030“. Jedním z cílů je vybudování celostátního centra pro monitorování kybernetických incidentů (SOC) a další posílení kapacit národního týmu CERT-EE pro rychlou detekci a řešení útoků. Zvláštní pozornost je věnována ochraně kritických služeb a infrastruktury: do konce dekády chce Estonsko snížit závislost státních úřadů na zastaralých systémech minimálně o polovinu a zavést moderní bezpečnostní principy, jako je zero-trust architektura v celé státní správě. Probíhá také příprava na budoucí hrozby – například plánované nasazení postkvantového šifrování do klíčových systémů, aby odolaly útokům nových výpočetních technologií.

Fintech a digitální finance

V oblasti finančních technologií patří Estonsko k nejprogresivnějším digitálním ekonomikám Evropy – prakticky veškeré bankovní služby jsou dostupné online, existuje zde několik fintech “jednorožců” (globálně úspěšných startupů) a stát podporuje inovace, které propojují veřejný a finanční sektor. Do roku 2030 se očekává další rozvoj fintech ekosystému, a to jak díky místním talentům, tak i vstřícnému regulačnímu prostředí. Estonský dozorný úřad pro finanční trh připravuje zřízení národního fintech sandboxu, což je kontrolované prostředí, kde mohou startupy testovat své nové finanční produkty a služby pod dohledem regulátora, ale s uvolněnějšími pravidly. Tento sandbox umožní firmám experimentovat například s aplikacemi pro otevřené bankovnictví, inovativní platební služby, blockchainová řešení v obchodování apod., aniž by hned musely plnit všechna regulační kritéria – cílem je podpořit vznik inovací, které pak následně vstoupí plně na trh. Pro české fintech startupy to znamená možnost se do estonského sandboxu přihlásit a otestovat své služby v prostředí, které je zároveň branou na širší trh EU.

Estonsko rovněž v posledních letech zpřísnilo regulaci kryptoměn – po boomu firem s licencí na směnu kryptoměn v letech 2017–2018 provedl estonský úřad výraznou čistku (odebral licenci stovkám společností, které nesplňovaly přísné požadavky proti praní peněz). Do roku 2030 tak estonský trh zůstane otevřen jen seriózním krypto a blockchain projektům, které splní vysoké standardy transparentnosti. To je příležitost pro české firmy zaměřené na RegTech (regulatory technology) – mohou nabídnout například systémy pro automatizované ověřování klientů (KYC), monitorování blockchain transakcí nebo bezpečné správy digitálních aktiv, po nichž bude poptávka ze strany estonských licencovaných fintech firem.

Vláda také chce propojit své e-government služby s finančním sektorem, aby občané a podniky měli co nejméně administrativy. Už dnes mohou estonští občané či e-rezidenti založit firmu či bankovní účet zcela online během pár minut. Program e-Residency 2.0 do roku 2025 dále zefektivňuje tento proces – zavádí nové, bezpečnější ID karty pro e-rezidenty, zjednodušuje vzdálenou identifikaci a rozšiřuje možnosti, jak mohou zahraniční podnikatelé využívat estonské digitální prostředí pro své podnikání (např. budou mít jednotný online portál s nabídkou bankovních, účetních a právních služeb). To přinese více zahraničních fintech klientů do estonského ekosystému.

Do popředí se dostává také digitální euro a instantní platby: Estonsko je zapojeno v iniciativách Evropské centrální banky k vývoji digitální formy eura a estonská centrální banka si už vyzkoušela pilotní projekty využití blockchainu v mezibankovních zúčtováních. Dá se očekávat, že jakmile EU spustí digitální euro, Estonsko bude mezi prvními, kdo integrují tuto novinku – což bude vyžadovat aktualizace bankovních systémů, mobilních aplikací pro občany apod. 

Zelený vodík

Estonsko směřuje k 100% podílu obnovitelné elektřiny do roku 2030, což s sebou nese tlak na využití přebytků z výroby. Výstavba elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku se proto stala jedním z pilířů strategických plánů pro rozvoj chemického průmyslu. V březnu 2025 poskytl Estonský fond životního prostředí (KIK) dotaci €26,7 mil. na dva velké vodíkové projekty v severovýchodním Estonsku – jeden zaměřený na dopravu, druhý na chemický průmysl. první projekt plánuje výrobu vodíku v kombinovaném parku větrné a sluneční energie u Purtse a jeho využití v autobusové, automobilové, kamionové či železniční dopravě, včetně výstavby sítě plnicích stanic. Druhý projekt buduje elektrolyzér na zelený vodík v okolí Narvy s kapacitou navrženou tak, aby zásoboval místní chemický průmysl. Proti fosilním palivům je vodík výhodný tím, že jej lze vyrábět lokálně, a Estonsko proto zvažuje i využití vodíku v dřevozpracujícím sektoru (např. výroba „zeleného asfaltu“, celulózových cukrů, metanolu, etanolu či celulózy z biomasy). Vznikají také regionální vodíkové huby (např. v Tartu, Pärnu, Saaremaa, Ida-Virumaa či Paldiski), které sdružují průmysl, výzkum a samosprávy a připravují infrastrukturu (plynovod, zásobníky, plnicí stanice). Pro české firmy to znamená příležitost při dodávkách elektrolýzérů, palivových článků, kompresorů a tlakových nádob, modulů vodíkových čerpadel a další technické podpory pro vodíkovou ekonomiku včetně řešení pro přepravu a skladování zkapalněného produktu.

Chemická recyklace plastů

Estonsko se zaměřuje rozvoj termochemických recyklačních procesů, které promění odpadní plasty na suroviny. V Kohtla-Järve (region Ida-Virumaa) je v přípravě velký projekt chemické recyklace plastů formou pyrolýzy: plastový odpad by se zahříval v uzavřených reaktorech bez přístupu vzduchu za vzniku tzv. pyrolýzního oleje. Ten lze potom znovu využít jako základ pro výrobu nových plastů. Projekt má ambici recyklovat až 75 % estonských plastových odpadů. Již byly uzavřeny dohody o zajištění vstupního materiálu a odbytu produktů a čeká se výběr konkrétního místa výstavby. Kromě toho univerzita TalTech – Virumaa College vyvíjí společně s partnery inovativní proces spolupyrolýzy: bez nutnosti nového zařízení by se do současných zařízení na štěpení ropného břidlicového oleje (oil shale) přidával plastový odpad. Výstupem pak vznikají plyn, olej a polotuhý zbytek (polokoks), které lze využít v energetice, chemickém či stavebním průmyslu. Tyto projekty nabízejí českým firmám příležitost dodat technologie pro termochemickou recyklaci – reaktory, vakuové kompresory, moduly pro separaci plyn–olej, katalyzátory nebo systémy pro čištění produktů a práci     s toxickými vedlejšími látkami.

Biorafinace

Biologické suroviny (dřevo, biomasa) se v Estonsku stávají vstupem pro nové chemické linky. Na severovýchodě Estonska (obec Aa, Lüganuse) se připravuje rozsáhlý projekt bioproduktového komplexu (BPC) – první etapa byla v roce 2023 schválena územním plánem a očekává se, že na území cca 160 ha státních a 5 ha soukromých pozemků bude postavena průmyslová biorafinérka. Projekt počítá s technologiemi pro výrobu široké škály produktů (např. zpracování dřevní štěpky či odpadní biomasy na biochemikálie a vlákninu). Obdobný význam má pilotní projekt, který v Estonsku buduje biorafinérii pro frakcionaci dřeva. Cílem je zpracovat až 90 % vstupního dřeva na funkční bio-chemikálie (ligniny a cukry). Technologie Sunburst (původně z USA) umožňuje extrahovat z odřezků a odpadního dřeva kvalitní lignin, celulózu a hemicelulózu pro výrobu přírodních polymerů, bioplasty či bio-materiálů. Biorafinace podporuje partnerství lesního průmyslu, výzkumných institucí a evropských fondů – a pro české dodavatele to může znamenat projekty výroby tlakových čerpadel, filtrů a zařízení pro separaci polymerů, případně společný výzkum nad novými biopolymery či enzymy.

REE a kritické suroviny

Estonsko disponuje značnými zásobami strategických nerostů a snaží se budovat vlastní zpracovatelské kapacity. Typickým příkladem je stavba továrny na výrobu magnetů ze vzácných zemin (REE) v Narvě. Tento projekt, financovaný z programu Just Transition Fund (JTF), získal dotaci €18,75 mil. na konverzi bývalé uhelné zóny v špičkový průmyslový areál. V nové továrně s výzkumným centrem se budou vyrábět magnety pro větrné turbíny a elektromobily; projekt slibuje 1 000 nových pracovních míst v Ida-Virumaa a diverzifikaci ekonomiky tradičně závislé na ropném břidlici. Další perspektivní oblastí je těžba fosforitu. V pískovcovém lomu Toolse (sever Estonska) zahájila státní geologická správa studii proveditelnosti těžby fosforitů. Studie od švédsko-finské firmy AFRY zkoumá ekonomiku, dopady na životní prostředí a návrh pracovního provozu pro těžbu i úpravu na kyselinu fosforečnou (součást hnojiv). Výsledkem by mohla být posílená sobestačnost Evropy v dodávkách hnojiv a kritických minerálů, podpořená investicemi a novými pracovními místy na venkově. Z oblasti high-tech vzácných surovin vzešel i úspěch jednoho estonského startupu, který vyvinul proces přeměny CO₂ na grafit pro lithium-iontové baterie – uhlík se elektrochemicky vyrábí s nulovým odpadem a stopovou bilancí CO₂ (~0,07 t CO₂/t grafitu). Taková technologie umožňuje evropské bateriové průmyslové řetězce diverzifikovat zdroje kritických materiálů a může být zajímavá i pro partnerství českých firem ve vývoji baterií nebo uhlíkových materiálů. Celkově se tedy Estonsko snaží „uzavřít“ řetězec dodávek důležitých surovin na místní úrovni – od těžby až po výrobu složitých produktů (magnety, katalyzátory, slinuté karbidy atd.) – s cílem snížit závislost na dovozu.

Zachytávání a využití CO₂

Čistší postupy v energetice a průmyslu jsou v Estonsku podporovány i díky výzkumu a pilotním projektům na zachycování CO₂ (CCU/CCS). TalTech a její partneři vyvíjejí inovativní chemicko-kruhovou pyrolýzu (Chemical Looping Gasification, CLG), která pomocí cirkulujících oxidických nosičů přemění ropné břidlice a biomasu na směs plynů bohatých na vodík, CO a CO₂, přičemž CO₂ se interně zachytává v minerálních formách. Cílem je produkovat vysoce čistý vodík a další plyny pro chemický a stavební průmysl (např. k výrobě cementu) a dosáhnout tak „bezodpadového“ provozu bez klasických vysokých emisí. Klíčové je, že proces CLG přirozeně odvádí uhlík z oběhu – výsledkem je produkce vodíku a inertních minerálních zbytků místo emisí. Ve výzkumu se rovněž pracuje na mineralizaci CO₂ vzniklého v cementárnách a spalovnách: vědci TalTech dokázali experimentálně využít cementový prach a popílek z ropné břidlice jako sorbent pro zachycení CO₂ za vzniku karbonátů. Laboratorní testy ukázaly, že až 240 kg CO₂ lze vázat na každých 1000 kg cementového prachu, přičemž výsledný „zašarátovaný“ materiál lze dále recyklovat například v betonu. Tyto technologie ještě čeká demonstrace v průmyslovém měřítku, ale již signalizují příležitost pro české firmy, jež mohou nabídnout systémy na odvádění a čištění spalin, tlakové reaktory na karbonaci, zařízení pro zpracování odpadu z cementáren a využití vzniklých minerálních produktů.

Hlavní programy obranných zakázek: Estonsko oznámilo plán obranných zakázek do roku 2027 v hodnotě 3,8 miliardy eur, což je největší plán v jeho historii. Plán zahrnuje rozvoj v ásledujících oblastech:

Protivzdušná obrana: V září 2023 Estonsko a Lotyšsko společně podepsaly smlouvu o nákupu systému protivzdušné obrany středního dosahu IRIS-T SLM od německé společnosti Diehl Defence v hodnotě zhruba 400 milionů eur. Tento systém, který má být dodán kolem let 2025-2026, poskytne Estonsku schopnost zachytit vzdušné hrozby středního doletu (včetně řízených střel) na celém jeho území. Ačkoli hlavní zakázku získal německý dodavatel, existují i sekundární příležitosti: infrastruktura pro umístění systémů (radarová stanoviště, velitelská centra), smlouvy na údržbu a dodávky doplňkových systémů krátkého dosahu. Čeští výrobci radarové techniky nebo dodavatelé softwaru pro velení a řízení protivzdušné obrany, by mohli nabídnout doplňková řešení pro integraci s IRIS-T. Estonsko navíc nyní hledí do budoucna na obranu proti raketám dlouhého doletu a proti balistickým střelám, která by v roce 2030 mohla stát více než 1 miliardu eur – včasné zapojení a lobbování by mohlo české firmy umístit jako součást těchto budoucích řešení.

Mechanizace pozemních sil: Estonská armáda posiluje svou mobilitu a palebnou sílu novými obrněnými vozidly a dělostřelectvem. Na začátku roku 2025 obdržela přibližně 50 nových kolových obrněných transportérů 6×6 (typ Arma) a 4×4 (typ NMS) turecké výroby, které se zařadí k mechanizovaným jednotkám. Dále bylo dodáno první 12 samohybných houfnic CAESAR ráže 155 mm z Francie a v dalších letech mají dorazit i jihokorejské K9 „Thunder“ 155mm samohybky (s dílenskou úpravou v Estonsku). V nejbližší době se očekávají i dodávky nových minometů a možný další kontrakt na HIMARS (6 kusů již bylo objednáno za >200 mil. USD). V oblasti podpory logistické byla rozšířena flotila taktických vozidel (nakladače, tahače, sanitky) a buduje se i síť opraváren a školících kapacit. Možnosti pro české podniky spočívají zejména v dodávkách dopravních a speciálních vozidel, dílů a údržbě složitých systémů (např. modernizace převodovek, motorů, předání know-how do krizových stavů).

Obrana pobřeží a námořní síly: Estonské pobřeží a námořní komunikace získávají nové obranné prostředky. Klíčovou roli zde hraje pozemní kontejnerový protilodní komplex s izraelskými střelami Blue Spear 5G (doručenými v únoru 2024), kterým lze zasáhnout cíle přes celé Finské záliv i Baltské moře. Jak zdůraznili estonští představitelé, Blue Spear společně s nasazenými námořními minami tvoří „základ obrany“ v námořní doméně pro nadcházející dekády. Námořní výzvu doplňuje rozvoj protiminových kapacit – letcem 2026 by měl být zahájen program prodloužení životnosti dvou ponorek třídy Sandown (převzatých z RAF) za cca 10 mil. €. Estonský námořní štáb aktuálně plánuje posílit flotilu z dosavadních 10 jednotek na 10–12 (tři větší oceánské hlídkové lodě ~100 m a zbylé menší pobřežní plavidla ~55–60 m). Ve střednědobém horizontu tak proběhne výměna starších hlídkových a minolovných lodí (dva 17m hlídkové čluny byly v r.2024 darovány Ukrajině), což otvírá kontrakty na nové systémy senzorů a komunikačního vybavení.

Ochrana pozemních hranic: Součástí obranné strategie je i prvotní fáze výstavby tzv. Baltic Defence Line – soustavy předsunutých pevnůstek a protipohybových překážek (cca 600 bunkrů + depa pro obranné materiály) na hranicích pobaltských států, s výstavbou od roku 2025. Pro české dodavatele to znamená šanci účastnit se výstavby posilových dělostřeleckých pozorovacích bodů, protitankových valových barikád, skladovacích kapacit a související infrastruktury.

Bezpilotní systémy a C4ISR: Estonsko značně investuje do bezpilotních prostředků a integrovaných průzkumně-výsadkových sítí. V prosinci 2024 vyhlásila agentura ECDI tendr na rámcovou sedmiletou smlouvu k dodávce „loitering munitions“ – útočných dronů vybavených kamerami a výbušninou, pokrývajících krátké i dlouhé dosahy. Součástí smlouvy má být široká škála UAV (včetně FPV dronů), dále pozemní podpůrné stanice, systémy pro prodloužení dosahu dat (relay) a také školení a údržba. Vše má umožnit flexibilní rozvoj nové kategorie zbraní podle měnících se potřeb. Estonská armáda zároveň připravuje novou koncepci integrace bezpilotních prostředků do svého C4ISR – tj. do velení, řízení, komunikací a průzkumu. V nadcházejících letech se plánuje pořízení mikrodronů pro rojové útoky, středně velkých UAV (pevná křídla i rotory) pro průzkum a sledování, a specializovaných dronů pro identifikaci cílů a navádění dělostřelecké palby. Doplněno bude i rozšíření rádiového a satelitního spojení, systémů elektronického boje a kybernetické ochrany. Z pohledu českého průmyslu to představuje příležitosti pro dodavatele dronů, palubních kamer, řízení letu i analytického softwaru, ale i pro firmy zabývající se elektronickým bojem, komunikačními systémy a průzkumnými radary.

Logistika a infrastruktura: Investice směřují do modernizace vojenské infrastruktury a logistického zázemí. Například v roce 2024 ECDI investovalo rekordních 220 mil. € do staveb – především nových skladišť munice, skladovacích hal, kasáren a zařízení nezbytných k přijímání nových zbraňových systémů a posil spojenců. Stále probíhají zakázky na výstavbu dalších objektů na roky 2026–2027. Klíčovým projektem v logistice je též modernizace hlavních silničních tahů a budování provizorních nákladových uzlů (zásobovací sklady munice v příhraničí). Celý program infrastruktury je koordinován v desetiletém plánu „Baltic Defence Line“ a čtyřletém plánu rozvoje, které definují rozpočet i harmonogram staveb. Pro české firmy to znamená příležitost v oblastech stavebních zakázek (budovy pro velení, sklady, vojákova zařízení), stavebního materiálu (prefabrikáty, betonové buňky, ochranné bunkry), dopravy (nákladní vozidla, mostní konstrukce) a v dodávkách zařízení pro vojenské sklady a dopravní management.

Kybernetická bezpečnost a informační systémy: Estonsko je světovým průkopníkem bezpečnostního přístupu „security-by-design“ a do kyberobrany investuje značné prostředky. Podle vládních plánů bude do konce dekády vloženo nejméně 278 mil. € do sběru zpravodajských dat a včasného varování, což zlepší předvídání hrozeb a reakční schopnosti. V praxi to znamená modernizaci vojenských informačních systémů – zavádění nových uzlů velení, šifrovaných datových spojení, zabezpečených datových úložišť a obranných platforem využívajících umělou inteligenci. Českým firmám nabídne pole působnosti např. dodávka softwaru a hardwaru pro řízení vojenské komunikace, kybernetickou bezpečnost ústředních sítí a systémů (firewally, IDS/IPS, šifrovací moduly), dále školení a cvičení obránců v kyberprostoru. Estonský model zajištění kybernetické odolnosti je přitom pro Česko inspirativní – důraz na vzdělávání, cvičení populace i úřadů zvyšuje celkovou připravenost protivníka odolávat kyberútokům.

Rozvoj domácího obranného průmyslu: Estonsko dlouhodobě podporuje domácí obranné technologie a ambiciózně rozvíjí tamní průmysl. Nově byl zřízen vládní fond 100 mil. € pro investice do deftech startupů a v kooperaci s investory (tzv. „patriotický kapitál“) se bude rozvíjet ekosystém obranných inovací. Cíl je zdvojnásobit tržby estonského obranného sektoru z cca 0,5 mld. € na 2 mld. € ročně do roku 2030, a to zejména v oblasti pokročilých technologií (AI, drony, elektronika). Estonsko podporuje vývoj průzkumných dronů, autonomních systémů řízení, 5G sítí pro vojenský provoz či softwarových simulačních platforem. Vzniká také Národní obranný park – průmyslová zóna a výzkumné centrum na výrobu munice a dalších klíčových materiálů. České firmy mohou v těchto projektech vystupovat jako dodavatelé komponent (např. optiky, senzorů, výpočetních modulů), poskytovat licenční technologie či se účastnit společných podniků a výzkumných aktivit. Zvláště v segmentu kybernetiky, bezpilotních systémů, radaru a dalších high-tech oblastí je spolupráce s českými výzkumnými a průmyslovými subjekty výhodná pro obě strany.

Veřejné strategie a programy

Estonsko má propracované sektorové strategie, které definují priority pro výzkum a inovace. Kromě Strategie RDI jsou klíčové Digitální agenda 2030, Národní kybernetická strategie 2024–2030, Energetická a klimatická strategie či strategické plány pro bioekonomiku a zdravotnictví. V biohospodářství byla vypracována „Roadmapa cirkulární bioekonomiky“ (2023), která vytyčuje krátkodobé i dlouhodobé kroky k rozvoji využití biomasy a biotechnologií – Estonsko chce být uznávaným centrem bioekonomiky v Evropě. Pro zdravotnictví je klíčová digitalizace medicínských dat a rozvoj personalizované medicíny. Tyto národní programy často doprovázejí grantové výzvy a soutěže pro univerzity a výzkumná pracoviště. Například Univerzita v Tartu získala největší výzkumný grant v historii země (€60 mil.) na dva mezinárodní projekty: digitální syntetickou biologii (automatizované biolaboratoře) a center pro sekvenování genomů (~10 000 genomů). Takové projekty nabízejí českým univerzitám a laboratořím možnost odborného partnerství v oblasti biotechnologií a medicínské informatiky.

Inovační infrastruktura a startupy

Estonsko má hustou síť technologických parků, inovačních inkubátorů a akcelerátorů v Tallinu, Tartuu i dalších regionech. Tyto huby poskytují coworking, mentoring a počáteční financování projektů (často formou grantů €30–60 tisíc pro startupy). Agentura Enterprise Estonia nabízí podnikům konzultace a granty (např. pro projekty Eurostars, Horizon či partnerství s ESA). Ve strategii EAS je explicitně uvedeno posilování deep-tech startupů a propojení tradičních odvětví s novými technologiemi. Estonské inkubátory (včetně ESA Business Incubation Centre v Tartu) nabízejí start-upům startovací kapitál i přístup k mezinárodní síti expertů. Vedle veřejné podpory fungují i soukromé investiční fondy (VC) zaměřené na technologické projekty. Tyto finanční a poradenské mechanismy pomáhají zkomercializovat nápady v oblastech jako mobilita, IoT či fintech. Českým firmám a startupům vytváří infrastruktura Estonska příležitost zapojit se do rozvojových programů, například pilotních řešení smart city nebo testovacích platforem pro IoT senzory.

Centra excelence a výzkumná infrastruktura: Estonsko investuje do nové výzkumné infrastruktury, která vytvoří příležitosti pro spolupráci:

• Univerzita v Tartu získala 30 milionů eur od Evropské komise a 30 milionů eur od estonské vlády na zřízení dvou mezinárodních center excelence – jednoho v oblasti digitální biomanufacturingu a druhého v oblasti personalizované medicíny. Jedná se o největší výzkumný grant v historii Estonska. Tato centra se zaměří na špičkové biotechnologie: například na automatizaci experimentů v oblasti syntetické biologie a vývoj personalizovaných terapeutických přístupů.
• Estonsko zřizuje Centrum excelence pro farmaceutickou vědu a technologii (plánované kolem roku 2024) s rozpočtem 40 milionů eur na pět let. Cílem tohoto zařízení je posílit know-how v oblasti výzkumu a vývoje a výroby léčiv (pravděpodobně se bude jednat o laboratoře pro přípravu léků, analytické laboratoře, případně malé výrobní linky).
• V digitální oblasti má Estonsko dlouhodobě fungující výzkumný ekosystém v oblasti IT (s ústavy jako STACC pro big data, ELIKO pro IoT atd.). Tyto ústavy často pracují na projektech řízených průmyslem (např. řešení IoT pro inteligentní domy, algoritmy AI pro průmyslové vidění). České technologické firmy s nimi mohou spolupracovat na vývoji nových produktů. Také nové centrum excelence TalTech Smart City (spuštěné s podporou EU) se zaměřuje na městskou mobilitu a chytré prostředí – české technologické firmy z oblasti chytrých měst by se mohly zapojit do jeho pilotních projektů v oblastech, jako je autonomní doprava nebo integrace chytrých sítí.

Vzdělávání a rozvoj talentů: Estonský vzdělávací systém je vysoce ceněný (výsledky v šetření PISA patří k nejlepším v Evropě) a orientovaný na technologie. Neustále zavádí inovace – například v rámci programu AI Leap 2025 se v roce 2025 seznámí s nástroji umělé inteligence 20 000 studentů středních škol a 3 000 učitelů. Do roku 2026 budou zapojeny i odborné školy a mladší studenti. Tato masivní integrace AI do vzdělávání byla oceněna cenou Global Future**** Fit Award in 2025. České EdTech společnosti se mohou Estonsko vnímat jako na testovací trh pro vzdělávací software, e-learningové platformy nebo výukové systémy s AI. Kromě toho je oblastí pro spolupráci vzdělávání učitelů v oblasti digitálních dovedností.

Inovace a startupy: Estonsko je známé svými startupy a příznivým klimatem pro inovace (s nejvyšším počtem startupů na obyvatele ve střední a východní Evropě). Akcelerační programy (např. Startup Wise Guys) a technologické akce (konference Latitude59) jsou zaměřeny mezinárodně. České startupy se mohou zapojit do estonských akcelerátorů a získat tak přístup k mentorům a investorům (někteří čeští zakladatelé tak učinili prostřednictvím e-Residency). Naopak estonské startupy, které chtějí expandovat ve střední Evropě, mohou hledat české partnery nebo zastoupení.

Výzkum v oblasti vesmíru a špičkových technologií: Estonsko jako člen ESA má malou, ale rostoucí komunitu zabývající se vesmírnými technologiemi (nedávno postavilo své první družice). Zajímá se o specializované oblasti, jako je vesmírná robotika a data z pozorování Země (často se překrývají s informačními a komunikačními technologiemi). Česká republika, rovněž člen ESA s větším kosmickým průmyslem (např. družicové komponenty, pozemní stanice), by mohla být partnerem Estonska pro projekty ESA. Například estonský tým pracující na softwaru pro družice by mohl využít hardwarové komponenty české výroby nebo se společně ucházet o zakázku ESA (kombinace české výroby a estonského IT). To, že jsou obě země součástí nových kosmických iniciativ EU (jako je GovSatCom nebo IRIS)^ znamená, že by mohly společně lobbovat za zapojení svého průmyslu. Podobně i v dalších oblastech špičkových technologií – nanotechnologie, kvantové technologie, čisté technologie.

Celkově Estonsko nabízí českým firmám, startupům, univerzitám i výzkumným institucím řadu konkrétních příležitostí: od pilotních smart-city projektů a deep-tech grantů až po velká konsorciální partnerství financovaná z evropských fondů. Iniciativy spojení státního a soukromého sektoru, stejně jako regionální sítě, zajišťují, že rozvoj nových technologií má v Estonsku systematickou podporu a pro české subjekty perspektivní výhled.