MZV: Souhrnná teritoriální informace

Estonsko je rozvinutou demokracií s pluralitní soutěží politických stran. Estonsko, malá a otevřená ekonomika Evropské unie, je charakteristické svým moderním digitálním trhem a dynamickým podnikatelským prostředím, úzce integrovaná s pobaltskými a severskými státy. Země je členem EU a od roku 2011 součástí eurozóny. Od invaze na Ukrajinu a uvalení západních sankcí se v pobaltských zemích zvýšil počet agresí v „šedé zóně“, jako jsou kybernetické útoky ruských hackerů. Estonsko je lídrem světě v oblasti kybernetické bezpečnosti, což zmírňuje rizika pro podniky.

Makroekonomický výhled naznačuje mírné oživení růstu HDP v roce 2025 (prognózy se pohybují mezi 1,0 % a 1,8 %) a jeho další zrychlení v roce 2026 (1,8 až 3,0 %). Tento růst bude podmíněn oživením externí poptávky, vývojem domácí spotřeby ovlivněné inflací a daňovými změnami, a investiční aktivitou. Inflace zůstane v roce 2025 zvýšená (odhady mezi 3,8 % a 6,0 %), primárně v důsledku daňových úprav, s očekávaným poklesem v roce 2026. Trh práce vykazuje známky stabilizace po mírném nárůstu nezaměstnanosti na začátku roku 2025, přičemž růst mezd pokračuje, i když pomalejším tempem. Klíčovým faktorem bude vývoj reálných mezd a produktivity práce. Demografický vývoj s klesající populací představuje dlouhodobou výzvu.

Veřejné finance procházejí obdobím zvýšeného tlaku. Deficit státního rozpočtu se v letech 2025 a 2026 očekává v rozmezí 1,4–2,7 % HDP, resp. 2,4–2,5 % HDP. Veřejný dluh, ačkoliv stále patří k nejnižším v EU, má rostoucí tendenci a v roce 2026 by mohl dosáhnout přibližně 24–25 % HDP. Hlavním motorem těchto změn jsou výrazně navýšené výdaje na obranu, které od roku 2026 dosáhnou minimálně 5 % HDP. Vláda reaguje konsolidačními opatřeními a daňovými reformami.

Bankovní sektor zůstává stabilní, dobře kapitalizovaný a vysoce digitalizovaný. Dominance několika velkých bank přetrvává, avšak i menší hráči získávají na významu. Pokles úrokových sazeb ovlivňuje ziskovost bank, ale objemy úvěrů a vkladů rostou.

Daňový systém prochází významnými změnami s cílem zvýšit příjmy státního rozpočtu. Od roku 2025 dochází ke zvýšení sazby daně z příjmu fyzických i právnických osob na 22 %. Od července 2025 se standardní sazba DPH zvýší na 24 %. Od roku 2026 bude zavedena dodatečná 2% „obranná daň“ na příjmy fyzických osob a zisky právnických osob. Nově je zavedena také daň z motorových vozidel. Přesto si Estonsko zachovává klíčovou výhodu v podobě zdanění korporátních zisků až při jejich distribuci, což podporuje reinvestice.

Pro české podnikatele z toho vyplývá několik klíčových aspektů:

• Opatrný optimismus ohledně růstu: Estonská ekonomika se zotavuje, ale růst bude pozvolný a ovlivněný externími i interními faktory.
• Zvýšené náklady: Vyšší inflace v roce 2025 a nárůst daňového zatížení (DPH, daně z příjmů, nové daně) se promítnou do nákladů podnikání a mohou ovlivnit kupní sílu.
• Příležitosti v prioritních sektorech: Zvýšené vládní výdaje na obranu, pokračující digitalizace, transformace energetiky (OZE, potenciálně SMR) a dynamický startupový ekosystém mohou nabízet nové obchodní a investiční příležitosti. Výhoda odložené daně z příjmu právnických osob: Možnost reinvestovat zisky bez okamžitého zdanění zůstává významným lákadlem. Vláda plánuje do roku 2030 významné investice do energetiky, dopravní infrastruktury a ekologické transformace průmyslu.

Celkově Estonsko představuje atraktivní trh s moderní infrastrukturou a inovativním duchem. Podle Indexu daňové konkurenceschopnosti 2024 má Estonsko již 11. desátým rokem nejlepší daňový systém v OECD. Podle výsledků studie PISA 2022 je estonské základní vzdělávání nejlepší v Evropě a mezi osmi nejlepšími na světě. Čtyři estonské univerzity zůstávají vysoce konkurenceschopné ve srovnání se zbytkem světa, přičemž univerzita v Tartu se v žebříčku Times Higher Education World University Rankings pro rok 2024 umístila na 251.–300. místě na světě. V žebříčku QS World University Rankings 2024 obsadila 358. místo a je nejlépe hodnocenou univerzitou v Pobaltí. Kromě vzdělání se Estonsko umístilo vysoko v mezinárodních hodnoceních svobody internetu, ekonomické svobody, svobody tisku, celkové kvality života a prosperity. Díky tomu vzniklo podnikatelské prostředí s nejvíce startupy na obyvatele v Evropě.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Estonsko (414.26 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Estonská republika

Estonsko je parlamentní republika, ve které je hlavou státu prezident (od října 2021 Alar Karis, bývalý rektor Univerzity v Tartu a ředitel Estonského národního muzea). Zákonodárnou moc tvoří jednokomorový parlament Riigikogu (101 poslanců). Předsedou Riigikogu je od dubna 2023 Lauri Hussar (Eesti 200). Exekutivu vede premiér Kristen Michal (Reformní strana).

Právní systém: Státnost byla vyhlášena 24. 2. 1918, k obnovení samostatnosti došlo 20. 8. 1991. V roce 1992 vyhlásilo estonské Státní shromáždění (Riigikogu) právní kontinuitu mezi republikou z let 1918-40 a současným státem. V roce 1992 byla v referendu přijata nová ústava. Estonsko má systém více politických stran a koaliční vlády jsou v něm pravidlem. Legislativní moc tvoří jednokomorové shromáždění Riigikogu, které má 101 členů. Všichni členové jsou voleni přímo, ale strany potřebují minimálně 5 % hlasů, aby si zajistily zastoupení. Poslanci mohou následně zasedat jako nezávislí. Funkční období Riigikogu je čtyřleté. Volební systém je založen na poměrném zastoupení.

Exekutivní moc: Volby do Riigikogu v březnu 2023 potvrdily vedoucí pozici vládní liberální Reformní strany (získala 37 mandátů). Následná koaliční vláda se skládala původně z Reformní strany, Sociálnědemokratické strany a nově vzniklé středové strany Eesti 200 (celkem 60 hlasů). V březnu 2025 došlo k rozkolu koalice – SDE byla vyloučena z vlády kvůli neshodám o daňové politice – a od 25. 3. 2025 vládne užší koalice Reformní strany a Eesti 200 s úzkou většinou 52 křesel. Tuto koalice spojuje směs liberální a progresivní politiky, zaměřené na hospodářské reformy, sociální péči, digitální inovace a udržitelný rozvoj.

Opozici tvoří Strana středu, Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) a Isamaa a nově Sociálnědemokratická strana (SDE) Tyto strany reprezentují řadu centristických, konzervativních a nacionalistických politik a kladou důraz na sociální zabezpečení, národní suverenitu, tradiční hodnoty a silnou obranu společně se stranou SDE zaměřenou na sociální spravedlnost a rovnost.

Složení vlády

• Předseda vlády: Kristen Michal
• Ministr financí: Jürgen Ligi
• Ministr zahraničních věcí: Margus Tsahkna
• Ministr vnitra Lauri: Läänemets
• Ministr obrany: Hanno Pevkur
• Ministr hospodářství: Erkki Keldo
• Ministr pro infrastrukturu: Vladimir Svet
• Ministr pro klima: Yoko Alender
• Ministryně kultury: Heidy Purga
• Ministryně školství a výzkumu: Kristina Kallas
• Ministryně zdravotnictví: Riina Sikkut
• Ministryně spravedlnosti a digitálních záležitostí: Lisa-Ly Pakosta
• Ministryně pro regionální záležitosti: Piret Hartman
• Ministryně sociální ochrany: Signe Riisalo

1.2. Zahraniční politika země

Estonsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 a nadále je přesvědčeným zastáncem hlubší integrace v rámci EU. Země přijala euro jako svou měnu a obecně přizpůsobuje svou zahraniční politiku postojům EU. Estonsko rovněž podporuje rozšiřování EU, zejména v případě východoevropských zemí, které o členství usilují. Estonsko je členem všech klíčových mezinárodních organizací (OSN, WTO, Rady Evropy, OBSE atd.). V letech 2020–2021 zastávalo místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. V zahraničním i vnitrostátním měřítku klade Estonsko velký důraz na digitalizaci (e-government), trvalou bezpečnostní investici a podporu soukromého sektoru v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií). Důležitým aspektem estonské zahraniční politiky je regionální spolupráce, zejména v rámci baltského a severského regionu (prostřednictvím formátů, jako jsou Nordic 5 a Baltic 3). Estonsko je aktivním členem Iniciativy tří moří.

Pro svou bezpečnost aktivně rozšiřuje spolupráci v rámci NATO: Estonsko do Aliance vstoupilo v roce 2004. Vláda v Tallinnu si je velmi dobře vědoma své geopolitické polohy v severovýchodní Evropě a důsledně usiluje o maximální pozornost NATO, USA a Velké Británie v oblasti regionální bezpečnosti. Vláda výrazně navýšila výdaje na obranu (plán více než 2 % HDP – např. 3,2 % v roce 2024), hostí posílené předsunuté jednotky NATO v tréninkové základně Tapa a letecké základně Ämari (Baltic Air Policing). Od vstupu Finska a Švédska do NATO se regionální obranná situace dále zlepšila. Estonsko též dlouhodobě podporuje vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině – premiér Michal nedávno potvrdil ukrajinskému prezidentovi závazek poskytovat Ukrajině vojenskou podporu ve výši 0,25 % HDP ročně (alespoň do roku 2027). V rámci EU podporuje cíle integrace a obranné iniciativy proti vnějším hrozbám.

Zahraniční politika Estonska je silně orientována proti ruské agresi. Tallinn zakázal dovoz ruského plynu a ropy, uplatňuje sankce vůči Ruské federaci a od října 2022 diplomaticky označil Moskvu za „teroristický režim“. Vztahy s Ruskem (i Běloruskem) byly de facto přerušeny na úroveň chargé d’affaires. Estonsko aktivně prosazuje odpovědnost Ruska za válku – např. podporuje zřízení speciálního tribunálu pro zločin agrese na půdě Rady Evropy.

Estonsko má v Číně minimální ekonomické zájmy, bilaterální obchod představuje méně než 3 % celkového obchodu Estonska; podle údajů z roku 2024 je Čína šestnáctým největším obchodním partnerem. Čínské investice v Estonsku jsou rovněž minimální. Přístup Estonska k Číně je v posledním desetiletí stále opatrnější. Tallinn přistoupil k unijním bezpečnostním opatřením proti čínským technologiím (zákaz čínských sítí 5G v parlamentu schválen v roce 2024) a pro čínské investice zůstává estonský trh neatraktivní. Země naopak posiluje své vazby s dalšími asijskými zeměmi a v roce 2021 otevřela velvyslanectví v Singapuru a Jižní Koreji.

Estonsko udržuje tradičně dobré vztahy s Českou republikou – obě země jsou spojenci v EU a NATO. Spolupráce je mnohostranná (funguje například česko-estonská přátelská skupina v parlamentu) a pravidelně dochází k vzájemným oficiálním návštěvám. Bilaterální obchod drží stabilní saldo, české firmy vyvážely do Estonska řádově za miliardy korun ročně.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Estonska je okolo 1,37 milionu. Populace mírně klesá: od roku 2022 došlo k nárůstu na 1,374 mil. v r. 2024 a poté k mírnému poklesu. Etnické složení stále tvoří převážně Estonci (68 % populace, tj. 935 000 osob) a ruskojazyčná menšina (21 %, tj. 286 000 osob). Ostatní menšiny zahrnují Ukrajince (5 %), Bělorusy (0,83 %) či Finy (0,61 %). Pokud jde o věkové rozložení, Estonsko se podobně jako řada vyspělých zemí potýká se stárnutím populace, přičemž podíl starších občanů je vyšší než podíl mladých lidí. V roce 2024 se estonská populace v produktivním věku zvýšila o 25 600 osob, což představuje nárůst o 1,9 %, a to zejména kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Domácím jazykem je estonština (rodným jazykem asi 66 % obyvatel); ruština je mateřským jazykem přibližně pětině populace. Mezi mladší generací i v městském prostředí je velmi rozšířená angličtina (nejméně 2/3 dospělých Estonců ji ovládá).

Ve věkové struktuře Estonsko zaznamenává stárnutí populace. Průměrný věk se pohybuje kolem 43 let. Nízká porodnost a vyšší úmrtnost vedou k tomu, že přirozený přírůstek je záporný. V roce 2024 bylo evidováno rekordně nízkých pouze 9 700 živě narozených. Produktivní věk populace mírně vzrostl (v roce 2024 o 25 600 osob, tj. +1,9 %) zejména vlivem imigrantů a uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny. Podle projekcí se populace do roku 2085 dále sníží na přibližně 1,2 milionu obyvatel. Vlna ukrajinských uprchlíků vrcholila v letech 2022–2023; např. do Estonska dorazilo v roce 2024 celkem 7 013 občanů Ukrajiny (v r. 2022 to bylo 33 217), zároveň však několik tisíc Ukrajinců odešlo zpět.

Hustota zalidnění je nízká (přibližně 31,5 obyvatel/km²). Přibližně 70 % Estonců žije ve městech. Největším městem je Tallinn (430 tis. obyvatel), následovaný univerzitním centrem Tartu (100 tis.), bývalou průmyslovou Narvou a dalšími středisky (Kohtla-Järve, Pärnu aj.).

Estonsko je jedním z nejsekulárnějších států světa – naprostá většina populace se považuje za nevěřící. Pouze menšina (v průměru okolo 14 % podle průzkumů) označuje víru za důležitou. Nejvýznamnějšími církvemi jsou pravoslavná (převážně mezi národnostními menšinami) a evangelicko-luteránská, ale do vědomí veřejnosti náboženství v zásadě zasahuje jen okrajově.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Estonsko, malá a otevřená ekonomika Evropské unie, je charakteristické svým moderním digitálním trhem a dynamickým podnikatelským prostředím. Estonský hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2024 dosáhl hodnoty 39,5 miliardy € v běžných cenách. V reálném vyjádření to představovalo pokles o 0,3 % ve srovnání s rokem 2023. Tímto výsledkem estonská ekonomika formálně ukončila recesi, která trvala deset po sobě jdoucích čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 již ekonomika vykázala meziroční růst o 1,2 % (reálně, sezónně neočištěno).

Prognózy růstu HDP pro nadcházející období se mezi různými institucemi mírně liší, což odráží přetrvávající nejistoty v globálním i domácím prostředí: Pro rok 2025 se odhady pohybují v rozmezí od +1,0 % (Mezinárodní měnový fond, květen 2025) a +1,1 % (Evropská komise, jaro 2025) až po optimističtějších +1,7 % (Estonské Ministerstvo financí, duben 2025) a +1,8 % (SEB Bank, květen 2025). Eesti Pank ve své březnové prognóze z roku 2025 očekávala růst o +1,5 %.

Rozdíly v prognózách lze přičíst odlišným předpokladům ohledně rychlosti oživení externí poptávky, zejména z klíčových trhů jako Finsko, Švédsko a Německo, dopadu domácích daňových změn na spotřebu a investice, a vývoje geopolitické situace včetně potenciálních globálních obchodních bariér, jako jsou například americká cla. Pro české podnikatele to znamená očekávání mírného, ale postupného oživení estonské ekonomiky.

Míra inflace dosáhla v roce 2024 v průměru 3,7 %. V prvním čtvrtletí roku 2025 inflace HICP zrychlila na 4,4 %, tažena především růstem cen ve službách (kde se projevil i dopad nové registrační daně z automobilů) a pokračujícím zdražováním zpracovaných potravin.

Prognózy inflace pro rok 2025 se výrazně liší: Eesti Pank (březen 2025) očekává inflaci CPI kolem 6 %, přičemž daňové změny (zvýšení DPH, spotřebních daní, daně z příjmu) a růst cen potravin a služeb se na této hodnotě podílejí přibližně jednou třetinou. Estonské Ministerstvo financí (duben 2025) předpovídá inflaci CPI na úrovni 5,2 %, Evropská komise (jaro 2025) je opatrnější s prognózou inflace 3,8 %.

Trh práce

Průměrná míra nezaměstnanosti v Estonsku v roce 2024 dosáhla 7,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostla míra nezaměstnanosti na 8,6 %, což představuje nejvyšší úroveň za posledních 12 let. Prognózy pro rok 2025 se pohybují mezi 7,1 % (Estonské Ministerstvo financí 9) a 7,6 % (Evropská komise). V prvním čtvrtletí roku 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 2 011 €, což znamená zpomalení meziročního růstu na +6,2 %. Prognóza růstu mezd pro rok 2025 od Estonského Ministerstva financí činí +4,9 %.

Navzdory ekonomickému zpomalení a mírnému nárůstu nezaměstnanosti zůstává estonský trh práce relativně stabilní s vysokou mírou ekonomické aktivity. Růst mezd, ačkoliv zpomaluje z dřívějších vysokých temp, nadále pokračuje. Klíčovým faktorem pro spotřebu bude vývoj reálných mezd, tedy kupní síly po zohlednění inflace a daňových změn.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Estonsko si tradičně udržovalo pověst země s velmi zdravými veřejnými financemi a jedním z nejnižších poměrů veřejného dluhu k HDP v Evropské unii. Poslední roky však přinesly zvýšený tlak na fiskální pozici země, zejména v důsledku globálních krizí a rostoucích bezpečnostních výdajů. Deficit veřejných financí Estonska v roce 2024 dosáhl -1,7 % HDP, prognóza deficitu na rok 2025 se u Ministerstva financí drží na úrovni -1,5 % HDP

Veřejný dluh Estonska v poměru k HDP na konci roku 2024 činil 23,6 % HDP. Ačkoliv estonský veřejný dluh zůstává v porovnání s průměrem EU nízký, deficity v posledních letech a prognózy naznačují rostoucí tlak na veřejné finance. Klíčovým faktorem ovlivňujícím fiskální pozici bude výrazné navýšení výdajů na obranu, které mají od roku 2026 dosáhnout minimálně 5 % HDP. Konsolidační opatření a daňové změny, které budou podrobněji rozebrány v kapitole 2.4, jsou reakcí na tyto tlaky.

Státní rozpočet

Schválený státní rozpočet na rok 2025 počítá s příjmy ve výši 17,7 miliardy € a výdaji 18,2 miliardy €. Na investice a investiční granty je v rozpočtu na rok 2025 vyčleněno 1,9 miliardy €, což odpovídá přibližně 4–5 % HDP. Plánované investice zahrnují obranný průmysl, informační technologie, výstavbu železničního koridoru Rail Baltica, silniční infrastrukturu, renovace budov a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Výdaje na obranu v roce 2025 dosáhnou 3,3 % HDP. Současně se vláda snaží o fiskální konsolidaci prostřednictvím daňových změn a kontroly ostatních výdajů, přičemž udržení investic na vysoké úrovni je považováno za důležité pro dlouhodobý růst. Pro podnikatele mohou zvýšené výdaje na obranu a vládní investice do IT a infrastruktury generovat nové zakázky. Vláda tak čelí komplexní výzvě, jak skloubit financování výrazně navýšených obranných výdajů s naplňováním sociálních cílů a investicemi do infrastruktury, aniž by došlo k neudržitelnému zadlužování.

2.3. Bankovní systém

Trh je dominován čtyřmi největšími bankami: Swedbank AS, AS SEB Pank, Luminor Bank AS a AS LHV Pank. Tyto instituce drží rozhodující tržní podíl a jsou estonskou centrální bankou (Eesti Pank) klasifikovány jako jiné systémově významné instituce (O-SII). Od 1. ledna 2025 byly na seznam O-SII přidány také Bigbank AS a Coop Pank AS. Těchto šest bank na konci roku 2024 drželo 98 % celkových vkladů estonských firem a domácností a poskytlo až 94 % úvěrů domácímu sektoru. Jejich celková aktiva činila 131 % estonského HDP.

Více než 99 % všech bankovních transakcí v zemi probíhá online. Klienti široce využívají elektronickou identitu (e-ID) a mobilní bankovní aplikace. V rámci programu e-Residency si mohou zahraniční podnikatelé za určitých podmínek vzdáleně založit účet u estonské banky, což usnadňuje mezinárodní obchodní aktivity.

V Q1/2025 zaznamenaly velké banky jako Swedbank a SEB meziroční pokles zisků, primárně v důsledku klesajících úrokových sazeb a nižších úrokových marží. Šestiměsíční Euribor klesl z 3,8 % před rokem na 2,1 %. Navzdory mírnému poklesu ziskovosti bilance bank a objem vkladů meziročně rostly, se silným nárůstem úvěrů na bydlení a podnikatelských úvěrů. Eesti Pank uplatňuje makroprudenční opatření k zajištění stability finančního systému. Dominance hypoték s plovoucí úrokovou sazbou činí domácnosti citlivými na změny Euriboru. Podle poslední Zprávy o finanční stabilitě Eesti Pank (květen 2025) zůstává schopnost firem a domácností splácet úvěry obecně dobrá, ačkoliv byla ovlivněna sérií krizí. Úroveň nesplácených úvěrů je historicky nízká, i když mírně vzrostla. Eesti Pank udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu pro banky na úrovni 1,5 %.

2.4. Daňový systém

Estonský daňový systém je známý svou relativní jednoduchostí, převážně rovnými sazbami a vysokou mírou digitalizace daňové správy. V posledních letech však prochází řadou změn s cílem zvýšit státní příjmy, zejména na financování rostoucích výdajů na obranu. Estonsko si dlouhodobě udržuje přední příčky v Indexu mezinárodní daňové konkurenceschopnosti OECD.

Daň z přidané hodnoty

• Standardní sazba DPH byla od 1. ledna 2024 zvýšena z 20 % na 22 %. Od 1. července 2025 dojde k dalšímu zvýšení standardní sazby DPH na 24 % (dočasné opatření k financování obranných výdajů, platné do konce roku 2028).
• Snížené sazby DPH: Na ubytovací služby se uplatňuje sazba 13 %. Na tiskoviny a e-knihy se uplatňuje sazba 9 %.

Daně z příjmů

• Od 1. ledna 2025 byla standardní rovná sazba daně z příjmu fyzických osob zvýšena z 20 % na 22 %.
• Nezdanitelná část základu daně (základní sleva) pro rok 2025 zůstává závislá na výši příjmu.

Daň z příjmu právnických osob

• Estonsko uplatňuje unikátní systém, kdy reinvestované zisky nejsou zdaňovány. Daň se platí až při distribuci zisku (např. formou dividend).
• Sazba daně z distribuovaného zisku byla od 1. ledna 2025 zvýšena z 20 % na 22 %. Dříve platná snížená sazba ve výši 14 % pro pravidelně vyplácené dividendy byla od 1. ledna 2025 zrušena.

Sociální odvody: Sazba sociální daně, kterou platí zaměstnavatel, zůstává i pro roky 2025 a 2026 na úrovni 33 % z hrubé mzdy zaměstnance. Z této částky je 20 % určeno na důchodové pojištění a 13 % na zdravotní pojištění.

Ostatní daně

• Daň z motorových vozidel: Zavádí se od 1. ledna 2025. Skládá se ze dvou částí: registračního poplatku (při první registraci nebo změně vlastníka) a roční daně. Výše daně závisí na parametrech jako hmotnost vozidla, emise CO₂ a stáří vozidla.
• Daň z nemovitosti (pozemková daň): Sazby pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 0,1–2,0 % z daňové hodnoty pozemku ročně. Konkrétní sazby stanovují místní samosprávy dle účelu pozemku.

Estonská daňová správa (EMTA, Maksu- ja Tolliamet) je vysoce digitalizovaná. Daňová přiznání jsou podávána výhradně elektronicky, často jsou předvyplněná a jejich zpracování je rychlé a automatizované přes portál e-MTA.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Počátek roku 2025 přinesl znatelné oživení. V prvním čtvrtletí 2025 vzrostl jak vývoz, tak dovoz zboží o 14 %. Hodnota vývozu dosáhla téměř 4,7 mld. EUR a dovozu přes 5,5 mld. EUR. Obchodní deficit za první kvartál roku 2025 se ustálil na 860 mil. EUR. Tento pozitivní trend kontrastuje s celkovým poklesem v roce 2024 a může naznačovat postupné zotavování estonského obchodu se zbožím. Paralelně s vývojem v obchodu se zbožím dosáhl estonský obchod se službami v roce 2024 rekordní úrovně. Vývoz služeb vzrostl o 7 % na 12,5 mld. EUR a dovoz služeb o 5 % na 9,5 mld. EUR. Přebytek bilance služeb tak činil 2,9 mld. EUR, což představuje významný pozitivní příspěvek k estonské platební bilanci.

Obchodní vztahy s ČR

ČR si s Estonskem udržuje dlouhodobě aktivní saldo zahraničního obchodu. V roce 2024 dosáhl estonský vývoz zboží do České republiky hodnoty 4,36 mld Kč. Naopak dovoz zboží z České republiky do Estonska činil v témže roce 16,51 mld. Kč, což představovalo 2% podíl na celkovém estonském dovozu a zařadilo Českou republiku na 10. místo mezi nejvýznamnějšími importními partnery Estonska. Tento trend pokračoval i v březnu 2025, kdy dovoz z ČR dosáhl 52 mil. EUR (3% podíl na celkovém dovozu) a zaznamenal výrazný meziroční nárůst o 51 %.

Dlouhodobé trendy ukazují, že vzájemný obchod ČR–Estonsko v posledních letech posiluje. Po pandemickém poklesu v roce 2020 (kdy český vývoz klesl) nastal od roku 2021 postupný návrat k růstu. Rok 2022 přinesl výrazné zvýšení českého exportu do Estonska (na 10,47 mld. Kč) a tento růst pokračoval i v roce 2023 (vývoz až 11,78 mld. Kč, +12 % r/r). Estonský dovoz do ČR v roce 2023 naopak mírně poklesl (na 3,77 mld. Kč, –15 % r/r), což ještě navýšilo přebytek ve prospěch ČR. V roce 2024 se růst českého vývozu zpomalil – celkový obrat se stabilizoval na úrovni kolem 15–16 mld. Kč ročně. To odráží hospodářský vývoj v Estonsku, které v první polovině 2024 ještě čelilo poklesu HDP, ale ve druhé polovině roku již zaznamenalo oživení. Konflikt na Ukrajině se prozatím na vzájemném obchodu významně neprojevil.

Struktura vzájemného obchodu odpovídá ekonomickému profilu obou zemí. České vývozy do Estonska tvoří převážně průmyslové produkty vyšší přidané hodnoty – dominují výrobky strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Naopak české dovozy z Estonska zahrnují pestřejší škálu položek, často suroviny a subdodávky pro průmysl či specifické hotové výrobky. Obecně platí, že Estonsko vyváží do ČR především stroje, elektroniku a chemické výrobky, zatímco dováží z ČR hlavně automobily, stroje a další průmyslové zboží.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie hraje v zahraničním obchodě Estonska naprosto dominantní roli. V roce 2024 na země EU-27 připadalo 73 % celkového vývozu Estonska v hodnotě 12,66 mld. EUR a 85 % celkového dovozu v hodnotě 17,50 mld. EUR. Mezi klíčové exportní destinace v rámci EU patřily v roce 2024 Finsko (16 % celkového vývozu zboží), Lotyšsko (11 %), Švédsko (9 %), Litva (8 %) a Německo (7 %). Co se týče dovozu zboží, nejvýznamnějšími partnery v EU byly v roce 2024 Finsko (13 % celkového dovozu), Německo (12 %), Lotyšsko (11 %) a Litva (11 %).

Vysoká koncentrace estonského zahraničního obchodu na několik málo sousedních a geograficky blízkých trhů EU, jako jsou Finsko, Lotyšsko, Švédsko, Litva a Německo, představuje pro Estonsko určitou míru zranitelnosti. Tyto země dohromady tvořily v roce 2024 cca 51 % estonského vývozu a 58 % dovozu. Ekonomické výkyvy či změny poptávky v těchto klíčových partnerských zemích mohou mít proto významný dopad na estonskou ekonomiku, jak zdůrazňují i analýzy MMF poukazující na citlivost malých otevřených ekonomik vůči externím šokům.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Obchodní vztahy Estonska s USA v posledních letech nabývají na významu, což signalizuje snahu Estonska o diverzifikaci svých exportních trhů. V roce 2024 dosáhl vývoz estonského zboží do USA hodnoty 714 mil. EUR, což představovalo 4% podíl na celkovém estonském vývozu a zařadilo USA na 6. místo mezi největšími exportními partnery. Tento výsledek znamenal impozantní meziroční nárůst o 43 %. Kromě obchodu se zbožím jsou USA také klíčovým partnerem Estonska v oblasti obchodu se službami. V roce 2024 byly USA druhým největším exportním trhem pro estonské služby, s podílem 8 % na celkovém vývozu služeb. Dominantní položkou v tomto segmentu byly telekomunikační, počítačové a informační služby.

Obchodní vztahy Estonska s Čínou jsou charakterizovány především jako vztah dodavatele a odběratele, přičemž Čína figuruje jako významný zdroj dovozu pro estonskou ekonomiku. V roce 2024 dosáhl dovoz zboží z Číny do Estonska hodnoty 730 mil. EUR, což představovalo 4% podíl na celkovém estonském dovozu a zařadilo Čínu na 8. místo mezi největšími importními partnery. Oproti roku 2023 to znamenalo mírný pokles o 1,68 %. Struktura vzájemného obchodu jasně ukazuje, že Čína je pro Estonsko důležitým dodavatelem elektroniky a průmyslového zboží, zatímco estonský vývoz na čínský trh je relativně malý a soustředí se na úzce specializované komodity.

Obchodní vztahy Estonska s Ruskou federací prošly po roce 2022 dramatickou transformací v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených Evropskou unií v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Tyto sankce vedly k výraznému propadu vzájemného obchodu. Například dovoz zboží z Ruska do Estonska se v roce 2023 snížil o drastických 92 % ve srovnání s předchozím rokem. Historicky byl ruský trh pro Estonsko komplikovaný i kvůli obchodním bariérám, jako byla například dříve uplatňovaná dvojitá cla ze strany Ruska.

3.2. Přímé zahraniční investice

Estonsko si dlouhodobě udržuje pozici atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice (PZI) a v přepočtu na obyvatele patří mezi vedoucí země ve střední a východní Evropě. Celkový stav PZI v Estonsku na konci roku 2023 dosáhl impozantní hodnoty 40,49 mld. USD podle UNCTAD.

Co se týče geografického původu investic, hlavními investujícími zeměmi jsou Lucembursko (s podílem 24 %), Finsko (20 %), Švédsko (11 %) a Lotyšsko (8 %). Významný podíl mají také Belgie a Litva (každá se 4 %). Sektorově směřují PZI v Estonsku především do finančního sektoru, který v roce 2023 akumuloval 30 % celkového stavu PZI. Následovaly nemovitosti s 18 % a dynamicky rostoucí sektor vědy a technologií s 16 %. Geografická blízkost a historické ekonomické vazby přirozeně vysvětlují silnou přítomnost investorů ze severských a pobaltských zemí. Estonsko tak úspěšně láká PZI nejen do tradičních sektorů, ale stále více i do oblastí, které jsou v souladu s jeho strategickým zaměřením na inovace a technologický pokrok.

Ačkoliv je Estonsko malou ekonomikou, estonské společnosti projevují rostoucí aktivitu v oblasti přímých zahraničních investic směřujících do zahraničí. Celkový stav estonských PZI v zahraničí dosáhl na přelomu let 2023 a 2024 přibližně 14 mld. USD. Hlavními cílovými destinacemi pro estonské investice jsou převážně země Evropské unie. Významnou destinací mimo EU jsou USA, kde stav estonských PZI na konci roku 2023 dosáhl 504 mil. USD.

V zájmu ochrany národních zájmů zavedlo Estonsko od 1. září 2023 nový mechanismus prověřování přímých zahraničních investic od subjektů pocházejících ze zemí mimo EU, který se týká investic do kritických sektorů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Estonsko jako člen EU nesjednává s jinými zeměmi individuální dohody o volném obchodu (FTA). Obchodní politika Estonska je neoddělitelně spjata s jeho členstvím v Evropské unii, ke kterému přistoupilo v roce 2004. Jako plnoprávný člen EU je Estonsko součástí jednotného vnitřního trhu a celní unie EU. To znamená, že uplatňuje společnou obchodní politiku EU vůči třetím zemím, a veškeré obchodní dohody sjednané Evropskou unií se automaticky vztahují i na Estonsko.

Nad rámec Evropské unie Estonsko uzavřelo dvoustranné dohody o ochraně investic, jejichž cílem je zajistit ochranu investorů, rozvíjet hospodářskou spolupráci a podpořit pohyb soukromého kapitálu – v platnosti je nyní třináct těchto smluv (nejstarší dosud platná smlouva o ochraně investic je z roku 1992 s Čínou, nejnovější z roku 2011 s Kazachstánem),

Smlouvy s ČR

Estonsko i Česká republika jsou jako členské státy Evropské unie vázány řadou smluv a nařízení EU, které významně ovlivňují jejich vzájemné vztahy. K důležitým, dosud platným, bilaterálním smlouvám patří Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z roku 1994 a Dohoda o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží z roku 2000. Mezi další platné instrumenty patří resortní dohody o spolupráci v oblasti zastupování ve vydávání víz, školské spolupráce a v obranném sektoru. Od roku 2011 také platí smlouva o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

3.4. Rozvojová spolupráce

Estonsko je poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci. Metodicky za tuto oblast zodpovídá Ministerstvo zahraničních věcí Estonska, praktická implementace pak náleží agentuře EstDEV. Objem estonské oficiální rozvojové pomoci (ODA) v roce 2024 dosáhl 77 mil. EUR, což představovalo 0,20 % hrubého národního důchodu (HND) země. Tento údaj znamená pokles o 26,3 % v reálném vyjádření ve srovnání s rokem 2023, kdy ODA činila 101 mil. EUR (0,28 % HND). Tento pokles byl z velké části způsoben výrazným snížením domácích výdajů na podporu ukrajinských válečných uprchlíků, které jsou podle metodiky OECD započítávány do ODA.

Geograficky a tematicky je estonská rozvojová pomoc jasně zaměřena. Absolutní prioritou je podpora Ukrajiny, která čelí ruské agresi. V roce 2024 Estonsko alokovalo 15 mil. EUR na bilaterální rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc Ukrajině, což představuje nárůst o 46 % oproti předchozímu roku. Dalšími prioritními regiony jsou země Východního partnerství EU – Moldavsko, Gruzie a Arménie – které v roce 2024 obdržely podporu ve výši 2,9 mil. EUR. Estonsko také rozvíjí spolupráci s vybranými zeměmi subsaharské Afriky, konkrétně s Keňou, Ugandou, Namibií a Botswanou, kterým v roce 2024 poskytlo pomoc ve výši 1,6 mil. EUR.

Klíčovými oblastmi, na které se estonská rozvojová spolupráce soustředí, jsou posilování demokracie a právního státu, podpora ekonomického rozvoje, zvyšování kvality vzdělávání a rozvoj e-governance a kybernetické bezpečnosti. V těchto oblastech může Estonsko nabídnout své bohaté zkušenosti z vlastní úspěšné transformace. Horizontálními prioritami, které prostupují všemi aktivitami, jsou podpora rovnosti pohlaví a řešení globálních environmentálních výzev.

Země také poskytovala humanitární pomoc v reakci na globální krize, včetně přírodních katastrof a konfliktů, a zajišťovala rychlou a účinnou podporu postiženým regionům.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavním tématem estonské ekonomiky do příštích let bude modernizace průmyslu, výstavba dopravní infrastruktury, digitalizace a další rozvoj sektoru služeb. Příštích pět let bude ve znamení investičního boomu. Estonsko striktně dodržuje politiku otevřených tendrů, české firmy proto budou mít jedinečnou příležitost se této transformace estonské ekonomiky zúčastnit.

▶ Dopravní infrastruktura: Estonsko, vklíněné mezi severské země, EU a SNS, se může pochlubit geograficky výhodnou polohou. Se svým hlubokovodním nezamrzajícím přístavem v Tallinnu slouží jako důležitá obchodní brána. Dopravní infrastruktura Estonska je však nedostatečná a vláda bude muset investovat více než 1 mld. EUR, aby dopravní síť držela krok s požadavky rostoucí ekonomiky a naléhavou potřebou ekologické udržitelnosti. Nejvýznamnějšími projekty jsou nadále vysokorychlostní železniční trať Rail Baltica a dálnice Via Baltica.

▶ Zdravotnictví a farmacie: Estonský zdravotnický a farmaceutický průmysl je sice relativně mladý, ale díky silnému zaměření na inovace a modernizaci tento sektor neustále roste. Estonsko se zaměřuje na digitální řešení, tedy na výzkum a vývoj v oblastech, jako je telemedicína, elektronické recepty a personalizovaná medicína. Jednou z hlavních výzev zůstává potřeba zlepšit přístup ke zdravotnickým službám, zejména ve venkovských oblastech a potřeba snížit náklady na zdravotní péči při zachování vysoké kvality péče.

▶ Energetika: Estonský energetický sektor prochází významnou transformací, která je vedena snahou o udržitelnost a s cílem snížit závislost na fosilních palivech. Tato změna představuje zajímavé příležitosti pro společnosti s odbornými znalostmi v oblasti technologií obnovitelných zdrojů energie, řešení energetické účinnosti a infrastruktury inteligentních sítí. Stát dále plánuje investovat do modernizace rozvodné sítě a smart grid řešení (modernizace vysokonapěťových sítí a změna z ruských na evropské standardy, v nichž mohou české firmy oproti domácím společnostem využít evropské know-how) a skladovacích (bateriových) kapacit.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost: Estonsko se stalo globálním lídrem v oblasti digitalizace a nabízí široké spektrum příležitostí pro spolupráci v oblastech IKT, elektroniky a kybernetické bezpečnosti. Země se může pochlubit vysoce rozvinutou digitální infrastrukturou, pokročilými službami elektronické veřejné správy a silným zaměřením na inovace. Díky tomu je Estonsko ideálním partnerem pro české firmy, které se chtějí zapojit do digitální transformace a rozvíjet špičková technologická řešení.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství: Estonský chemický průmysl je sice relativně malý, ale může se pochlubit silnou orientací na export a bohatou historií. Přestože výroba z ropných břidlic je již dlouho základem, prochází toto odvětví transformací směrem k udržitelnější a cirkulární budoucnosti. Nejzajímavější oblastí z pohledu transformace estonského chemického průmyslu je region Ida-Virumaa, kde se tradičně těží a spaluje ropná břidlice. Tento proces je velmi neekologický a sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která nabídne možnosti k uplatnění českých firem.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor: Estonsko, země sousedící s Ruskem a důležitý člen NATO, zahajuje rozsáhlý plán obranných zakázek. Tato iniciativa, která je vedena zhoršenou bezpečnostní situací a závazkem k silné národní obraně, představuje významnou změnu ve vojenském postoji Estonska. Estonsko dle schváleného obranného plánu do roku 2027 utratí 3,8 mld. EUR v nákupech nové armádní techniky, součástí bude nákup dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany středního dosahu, které postačí k pokrytí celého území. Do konce dekády Estonsko předpokládá, že výdaje na obranu překročí hranici 1 mld. EUR ročně, což představuje dvojnásobný nárůst během několika let.

▶ Věda, výzkum a inovace: Estonsko má aktivní akademickou a výzkumnou komunitu s několika univerzitami a výzkumnými centry, které se zabývají špičkovým výzkumem a vývojem. Příležitosti pro akademickou a vědeckou spolupráci s českými partnery existují zejména v oblastech, jako jsou biotechnologie, informační a komunikační technologie a čistá energie. Potenciálními možnostmi spolupráce mezi oběma zeměmi jsou společné výzkumné projekty, výměnné programy a spolupráce na výzkumných iniciativách financovaných EU.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Estonská obchodní kultura se vyznačuje silným smyslem pro profesionalitu, dochvilnost a přímočarost. Estonci dávají v obchodní komunikaci přednost přímočarému přístupu, kde jsou na prvním místě fakta, čísla a praktické aspekty. Oceňují důkladnou přípravu a dodržování harmonogramu; schůzky jsou obvykle strukturované a věcné.

V estonském obchodním světě se vztahy a důvěra budují postupně, počáteční kontakty jsou spíše formální. Českou republiku Estonci vnímají pozitivně a jako blízkého partnera. České firmy mají v Estonsku dobrou pověst, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na export a vysoké komunikativnosti.

4.2. Oslovení

Při prvním setkání a v počátečních fázích komunikace je klíčové dodržovat určitou míru formálnosti. Univerzálním estonským pozdravem, který lze použít v mnoha situacích, je „Tere“ (Dobrý den/Ahoj). Při představování je zvykem uvést své celé jméno, pracovní pozici a název společnosti. Buďte struční a věcní, Estonci neocení zdlouhavé úvody. Výměna vizitek je při prvním osobním setkání standardním postupem.

Pro první kontakt a následnou běžnou komunikaci je často preferována psaná forma, zejména e-mail. Tento způsob komunikace je vnímán jako efektivní, umožňuje oběma stranám promyslet si odpověď a zanechává písemný záznam. E-maily by měly být stručné, jasně formulované a s výstižným předmětem. Význam psané komunikace v Estonsku přesahuje pouhou efektivitu; je to také projev respektu k času partnera a jeho preferenci mít k dispozici jasný, dohledatelný záznam pro budoucí reference. Nejde tedy jen o to, že e-mail je rychlý. Jde o to, že umožňuje druhé straně zpracovat informaci ve vlastním čase a mít k dispozici dokumentaci, což je v souladu s estonským důrazem na preciznost a odpovědnost.

Pro české firmy z toho vyplývá, že při navazování kontaktu a následné komunikaci je vhodné preferovat dobře strukturované a jasné e-maily. Telefonáty mohou být vnímány jako rušivé, pokud nejsou předem domluvené nebo pokud se nejedná o urgentní záležitost. Důraz na písemný záznam také znamená, že jakékoli ústní dohody by měly být vždy následně potvrzeny písemně.

Jazyk v obchodním styku

Oficiálním jazykem v Estonsku je estonština. Ačkoli se nepředpokládá, že by zahraniční partneři tento jazyk ovládali, znalost několika základních frází (např. „Tere“ – Dobrý den, „Aitäh“ – Děkuji, „Palun“ – Prosím, „Head aega“ – Na shledanou) je vždy velmi pozitivně vnímána a oceněna jako projev respektu k místní kultuře. Nejrozšířenějším cizím jazykem v obchodním světě je angličtina. Většina estonských profesionálů, zejména mladší a střední generace a ti, kteří působí v mezinárodním obchodě, ovládá angličtinu na velmi dobré úrovni.

Ruštinou hovoří významná část populace, zejména v regionech Ida-Virumaa na severovýchodě země a v hlavním městě Tallinnu, kde žije početná ruská menšina. Nicméně, vzhledem k historickému kontextu (období sovětské okupace) a současné geopolitické situaci, je třeba k použití ruského jazyka přistupovat s velkou citlivostí. V oficiálním obchodním styku s etnickými Estonci je vždy preferována estonština nebo angličtina. Použití ruštiny může být vhodné, pokud s jistotou víte, že je to preferovaný jazyk vašeho konkrétního obchodního partnera, nebo v regionech s vysokým podílem rusky mluvících obyvatel, avšak i zde je namístě opatrnost.

4.3. Obchodní schůzka

• Estonci jsou známí svým zdrženlivým a formálním stylem komunikace, proto je nezbytné zachovávat během jednání profesionální chování.
• Estonci si obecně cení upřímnosti a transparentnosti.
• Obchodní schůzky v Estonsku jsou obvykle dobře strukturované. Je důležité držet se programu jednání a neodchylovat se od tématu. Zásadní je také přijít připraven, přinést si příslušné dokumenty a materiály a znát odpovědi na případné otázky nebo být schopen poskytnout doplňující informace.
• Estonci nemají v oblibě schůzky mimo pracovní dobu nebo mimo kanceláře společnosti. Obchodní obědy nebo večeře sice existují, ale nejsou běžným typem schůzky. Přestávky na oběd nejsou standardizovány a schůzka naplánovaná na poledne není neobvyklá a není automaticky spojena s obědem.
• Estonci si velmi cení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a proto si váží svého volného času. Proto je vhodné plánovat schůzky v běžné pracovní době mezi 9:00 a 16:00 (s výjimkou pracovních večeří) a plně respektovat mimopracovní závazky partnerů.
• Poskytnutí dárku je považováno za milé překvapení, ale obecně se neočekává ani není povinné.
• Obchodní schůzky se konají celoročně s výjimkou dvou období – hlavním je období od Vánoc do Nového roku, případně včetně několika týdnů před Vánocemi kvůli četným svátečním akcím, a období kolem svatojánské noci (24. června), neboť svatojánské slavnosti jsou stejně populární a důležité jako Vánoce a obchodní schůzky se nekonají. Náročné může být také najít vhodný termín v létě, kdy Estonci využívají dlouhé dny k odpočinku a pobytu na rodinných chalupách.
• Na schůzkách jsou běžné dlouhé pauzy v rozhovoru, protože estonská mentalita a sklon ke skepticismu vyžadují více času na rozmyšlenou odpověď. Přerušování hovoru je považováno za velmi neslušné. Slovní komunikace je však přímá a přímočará.
• Před vstupem na trh je nutné provést důkladný průzkum a připravit alespoň základní obchodní plán – předpokládaný objem obchodu, sortiment, náklady na vstup na trh, analýzu konkurence, způsoby propagace atd. Estonští podnikatelé jsou inovativní a odhodlaní – vědí, co chtějí, i když to někdy začíná jako pouhý „sen“.
• Doporučený oděv pro obchodní jednání je stejný jako v České republice – obleky pro muže, šaty, sukně nebo kalhotové kostýmy pro ženy.
• Vyjednávací tým se skládá z lidí podle jejich odbornosti, pohlaví ani věk nehrají žádnou roli. Neexistuje ani ideální počet členů týmu.
• V Estonsku je velmi neobvyklé zvát si obchodní partnery domů.

Jací jsou Estonci jako obchodníci? Jsou velmi tvrdí, upřímní a rychle jdou k věci. Estonci nepreferují nevyžádané prezentace a kontakt navazují pouze tehdy, když něco potřebují. Estonci, zejména ve státních podnicích, si cení otevřenosti; všechna výběrová řízení a jejich podmínky musí být zveřejněny.

Je vhodné nabízet při obchodních jednáních alkohol? Raději ne. Sklenička piva nebo vína během obchodní večeře může být ze zdvořilosti přijata.

4.4. Komunikace

Komunikační styl v Estonsku je přímý, věcný a efektivní. Porozumění jeho specifikům je klíčové pro prevenci nedorozumění a budování úspěšných obchodních vztahů.

Styl komunikace:

• Nízko-kontextová kultura: Estonsko patří mezi nízko-kontextové kultury, což znamená, že většina informací je sdělována explicitně a přímo slovy, nikoli prostřednictvím neverbálních signálů, náznaků nebo kontextu situace. Detaily jsou často pečlivě vysvětleny, aby se minimalizoval prostor pro nejednoznačnost a různé interpretace.
• Přímá a otevřená: Očekávejte, že Estonci řeknou, co si myslí, a to i v případě, že se jedná o kritiku nebo nesouhlas. Cení si upřímnosti a jasnosti a totéž očekávají od svých obchodních partnerů. Sami také komunikujte přímo a k věci. Tento přímý styl není zamýšlen jako neomalenost, ale jako nejefektivnější způsob, jak sdělit informaci a respektovat schopnost partnera ji pochopit bez zbytečných okolků. Je to forma „intelektuální zdvořilosti“. Pro české firmy to znamená nebát se být věcný a přímý, ale vždy zachovat zdvořilost. Vyhněte se přílišnému chození kolem horké kaše.
• Stručnost a věcnost: V estonské obchodní komunikaci není místo pro zbytečné fráze, opakování myšlenek nebo příliš květnatý a metaforický jazyk. Cílem je efektivní a nezkreslené předání informace.
• Formálnost: Zejména v počátečních fázích obchodního vztahu a při komunikaci s neznámými osobami je vhodné udržovat formální tón. Vyvarujte se příliš neformálního jazyka, slangu nebo humoru, který by mohl být špatně pochopen, dokud lépe nepoznáte své estonské partnery a jejich styl komunikace.
• Význam ticha: Jak již bylo zmíněno v kontextu obchodních schůzek, ticho během konverzace je v Estonsku často známkou přemýšlení, nikoli nesouhlasu nebo nezájmu. Nepřerušujte partnera a dejte mu dostatek času na formulaci odpovědi nebo reakce.
• Emoce: Estonci jsou obecně rezervovaní a v obchodním styku neprojevují emoce příliš otevřeně. Očekává se racionální, klidný a věcný přístup k řešení problémů.

Psaná a digitální komunikace

• Preference psané formy: E-maily a další formy psané komunikace jsou v Estonsku velmi běžné a často preferované pro svou efektivitu, možnost zanechání trvalého záznamu a respektování času adresáta, který si může zprávu přečíst a odpovědět, kdy mu to nejlépe vyhovuje. E-maily by měly být stručné, jasně strukturované (např. s použitím odrážek pro klíčové body, což usnadňuje rychlou orientaci) a měly by mít výstižný a informativní předmět. Na e-maily se očekává odpověď v přiměřené době.
• Digitální nástroje: Estonsko je digitálně vysoce vyspělou zemí, takže využívání moderních komunikačních platforem, nástrojů pro projektové řízení a sdílení dokumentů je naprosto běžné a očekávané. Znalost a aktivní používání těchto nástrojů může výrazně zefektivnit spolupráci.
• Online schůzky: Etiketa pro online schůzky (videokonference) je v zásadě podobná jako pro osobní setkání – klade se důraz na dochvilnost, dobrou přípravu, jasnou a stručnou komunikaci a profesionální vystupování. Zatímco digitální nástroje jsou klíčové pro každodenní operace a efektivní komunikaci, pro budování strategických vztahů a řešení komplexních problémů může být osobní setkání (i když méně časté) stále nezbytné.

Citlivá témata a „small talk“

• Vyhýbání se „small talku“: Jak již bylo opakovaně uvedeno, Estonci obecně preferují přejít rovnou k věci, zejména na formálních obchodních schůzkách. Pokusy o rozsáhlý „small talk“ mohou být vnímány jako ztráta času.
• Citlivá témata, kterým je lepší se vyhnout: Zejména na začátku obchodního vztahu je moudré vyhnout se potenciálně kontroverzním nebo příliš osobním tématům. Mezi ně patří politika (zejména vztahy s Ruskem, i když Estonsko má v této otázce jasný a pevný postoj), sovětská minulost země, osobní finance, rodinné záležitosti, pokud je nenabídne sama estonská strana. Také současné ekonomické výzvy, kterým Estonsko čelí, mohou být citlivým tématem, pokud nejsou diskutovány konstruktivně a v kontextu hledání společných řešení.

Je nutné mít s sebou tlumočníka? Ne, naprostá většina jednání probíhá v angličtině bez tlumočníka, úroveň jazykových znalostí je vysoká. Mírnou výjimkou je východní ruskojazyčná oblast Ida-Virumaa, kde lze vést obchodní jednání i v ruštině. Ruštinu však vždy používejte s rozvahou; nikdy nenabízejte vedení jednání v tomto jazyce z vlastní iniciativy ani automaticky neočekávejte jeho znalost.

4.5. Doporučení

Strategie pro úspěch na estonském trhu:

1. Důkladná příprava a průzkum trhu: Před vstupem na estonský trh je zásadní provést detailní analýzu tržního prostředí, identifikovat klíčové hráče a konkurenci, a seznámit se s relevantní legislativou, daňovým systémem a specifickými požadavky daného odvětví. Využijte informační zdroje a podporu, kterou nabízejí organizace jako Estonian Business and Innovation Agency (EIS) a Estonian Chamber of Commerce and Industry (ECCI).
2. Kulturní citlivost a adaptabilita: Respektování místních obchodních zvyklostí – zejména dochvilnosti, přímosti v komunikaci a počáteční formálnosti – je základem.
3. Důraz na kvalitu a spolehlivost: Estonci si vysoce cení obchodních partnerů, kteří dodávají kvalitní produkty nebo služby a důsledně dodržují své závazky a sliby. Toto je základním stavebním kamenem pro budování dlouhodobé důvěry a dobré pověsti na trhu.
4. Využití digitálních technologií: Prezentujte svou firmu jako moderní a digitálně kompetentní. Aktivně využívejte moderní komunikační nástroje, platformy pro projektové řízení a další technologie, které mohou zefektivnit spolupráci. Pro některé formy podnikání může být zajímavou možností estonský program e-Residency, který usnadňuje online správu firmy.
5. Jasná hodnotová nabídka: Vzhledem k estonské orientaci na efektivitu a pragmatismus, a také s ohledem na aktuální ekonomickou situaci, je klíčové jasně a přesvědčivě komunikovat přínosy vaší nabídky. Ideálně by měla vaše nabídka zdůrazňovat inovace, zvýšení efektivity, úsporu nákladů nebo jinou konkrétní přidanou hodnotu pro estonského partnera.
6. Budování vztahů postupně: Osobní vztahy se v Estonsku rozvíjejí spíše pozvolna, na základě pozitivních zkušeností ze spolupráce.
7. Jazyková připravenost: Zajistěte si kvalitní komunikační schopnosti v angličtině, a to jak v ústní, tak v písemné formě. Znalost několika základních estonských frází je vždy vítaným bonusem a projevem respektu.

4.6. Státní svátky

V Estonsku se během roku slaví několik státních svátků:

• Nový rok (1. ledna)
• Den nezávislosti (24. února): Tento svátek je oslavou vyhlášení nezávislosti Estonska na Rusku v roce 1918. Je to jeden z nejvýznamnějších svátků v zemi a připomínají ho různé akce včetně průvodů, koncertů a ohňostrojů.
• Velký pátek (datum se mění, v březnu nebo dubnu): Přestože Estonsko patří k nejméně nábožensky založeným zemím na světě, Velký pátek se stále slaví jako státní svátek.
• Den jara (1. května): Tento den, který je tradičně oslavou jara, je také mezinárodně uznáván jako den oslav práv zaměstnanců.
• Den vítězství (23. června): Tento den připomíná vítězství v bitvě u Võnnu/Cēsis v Lotyšsku během války za nezávislost.
• Den svatého Jana (24. června): Slaví se kolem letního slunovratu a je to den ohňů, zpěvu, tance a oslav.
• Den obnovení nezávislosti (20. srpna): Tento svátek připomíná den, kdy Estonsko v roce 1991 oficiálně vyhlásilo nezávislost na Sovětském svazu.
• Štědrý den (24. prosince)
• 1. svátek vánoční (25. prosince)
• 2. svátek vánoční (26. prosince)

Zatímco většina podniků a škol je v tyto dny zavřená, základní služby, jako jsou nemocnice a veřejná doprava, obvykle fungují dál, často ale v omezeném režimu. Podle estonského zákona je pracovní den bezprostředně předcházející Novému roku (tj. 31. prosince), Dni nezávislosti (tj. 23. února), Dni vítězství (tj. 22. června) a Štědrému dni (tj. 23. prosince) zkrácen o tři hodiny. Toto platí, pokud tyto dny připadnou na pracovní den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup českých firem na estonský trh je usnadněn členstvím obou zemí v Evropské unii, což zajišťuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Estonsko, které je od roku 2011 členem EU a eurozóny, se může pochlubit technicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní silou, dobře rozvinutou infrastrukturou, silným právním státem a transparentním podnikatelským prostředím, což z něj činí atraktivní trh pro vstup na trh.

Estonsko se těší vysokému hodnocení mezinárodních finančních institucí:

• Moody’s: A1 se stabilním výhledem (hodnocení potvrzeno 11. 3. 2025)
• Fitch: A+ se stabilním výhledem (hodnocení potvrzeno 17. 1. 2025).
• S&P Global Ratings: K 31. 5. 2024 byl rating A+ se stabilním výhledem. Tento rating byl následně na žádost emitenta stažen k 31. 12. 2024.

Estonsko je obecně vnímáno jako země s otevřeným, transparentním a pro podnikání příznivým regulačním prostředím. Zahraniční investoři mají ze zákona stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé. Vysoká míra digitalizace veřejných služeb, jako jsou elektronický daňový portál (e-Tax), elektronický obchodní rejstřík (e-Business Register) a program e-Residency, výrazně zjednodušuje administrativní procesy. Podle dostupných údajů je až 98 % společností v Estonsku zakládáno online. Estonsko nabízí jedinečný program nazvaný „e-Residency“, který umožňuje zahraničním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v Estonsku online, což usnadňuje vstup na trh.

Digitalizace ovlivňuje nejen obchodní procesy, ale i chování spotřebitelů – české firmy by proto měly zajistit vysokou úroveň online prezentace v angličtině. Hlavním omezením při vstupu na estonský trh je jeho malá velikost, pouhých 1,3 milionu obyvatel. České firmy čelí konkurenci především ze strany dalších evropských firem, zejména finských a švédských. S Českou republikou neexistuje přímé železniční ani letecké spojení (s výjimkou letní sezony, kdy přímé spojení zajišťuje třikrát až čtyřikrát týdně společnost Eurowings).

Klíčové zákony pro podnikání:

• Obchodní zákoník (Commercial Code – Äriseadustik): Tento zákon je základním kamenem pro fungování obchodních společností v Estonsku. Upravuje jejich zakládání, činnost i zánik. Definuje požadavky na obchodní jméno, sídlo společnosti, obsah stanov, práva a povinnosti jednatelů a společníků (akcionářů) a pravidla týkající se základního kapitálu. Nedávné změny zahrnují např. zrušení minimálního základního kapitálu pro OÜ a zavedení možnosti rezervace obchodního jména.
• Zákon o závazkových vztazích (Law of Obligations Act – Võlaõigusseadus): Tento komplexní právní předpis upravuje smluvní právo. Stanoví pravidla pro vznik, plnění a porušení závazků, odpovědnost za způsobenou škodu a definuje různé typy smluv. Zákon klade důraz na mimosoudní uplatňování nápravných prostředků v případě porušení smlouvy a zároveň poskytuje ochranu slabší smluvní straně. Důležité je také vymezení pojmů spotřebitel a obchodník (podnikatel).
• Zákon o hospodářské soutěži (Competition Act – Konkurentsiseadus): Cílem tohoto zákona je ochrana a podpora volné hospodářské soutěže. Zakazuje dohody omezující soutěž, zneužívání dominantního postavení na trhu a upravuje pravidla pro kontrolu spojování podniků. Novinkou je možnost přímé aplikace blokových výjimek Evropské unie i na případy, které mají čistě národní charakter. Dohled nad dodržováním zákona vykonává Estonský úřad pro hospodářskou soutěž (Estonian Competition Authority – ECA), který aktivně řeší případy porušení soutěžních pravidel.
• Zákon o ochraně spotřebitele (Consumer Protection Act – Tarbijakaitseseadus): Tento zákon zajišťuje základní práva spotřebitelů. Mezi ně patří právo na bezpečné výrobky a služby, právo na pravdivé a srozumitelné informace o nabízeném zboží a službách (poskytované v estonském jazyce), právo na obdržení dokladu o koupi a u technicky složitějších výrobků také právo na návod k použití v estonštině. Zákon rovněž upravuje problematiku nekalých obchodních praktik. Dozor nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu spotřebitele a technický dozor (Consumer Protection and Technical Regulatory Authority – TTJA).

Pro české podnikatele je pozitivní zprávou, že estonský právní systém je založen na kontinentálním evropském modelu, který je jim známý. Navíc, estonský důraz na digitalizaci se projevuje i v oblasti justice prostřednictvím tzv. e-Justice řešení. Plně automatizované soudní procesy a elektronické komunikační nástroje přispívají k tomu, že Estonsko má jeden z nejefektivnějších soudních systémů na světě, což může znamenat rychlejší a méně nákladné řešení případných obchodních sporů.

Jelikož Česká republika i Estonsko jsou členy Evropské unie a součástí jejího celního prostoru, pro vzájemný obchod se zbožím se neuplatňují žádná cla ani jiné obdobné poplatky. Při dovozu zboží ze zemí mimo EU do Estonska platí standardní celní předpisy EU. Výkon celní správy v Estonsku zajišťuje Daňový a celní úřad (Eesti Maksu- ja Tolliamet – EMTA).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Estonsko nabízí velmi příznivé podmínky pro zakládání podniků, včetně dceřiných společností. Uznává se několik typů právnických osob, z nichž každá má své výhody a specifika:

• Společnost s ručením omezeným (OÜ): Oblíbená u malých a středních podniků. Akcionáři nejsou osobně odpovědní za závazky společnosti.Od 1. února 2023 byl zrušen dřívější požadavek na minimální základní kapitál ve výši 2 500 EUR. Nově může být základní kapitál OÜ stanoven již od 0,01 EUR. Ačkoliv je tento minimální práh velmi nízký, doporučuje se, aby výše základního kapitálu odpovídala skutečným finančním potřebám zakládané společnosti.
• Akciová společnost (AS): Obvyklá pro velké podniky. Minimální základní kapitál činí 25 000 EUR. Tyto společnosti mohou získávat kapitál veřejným úpisem akcií.
• Jediný vlastník (FIE): Fyzická osoba, která podniká svým jménem a osobně odpovídá za závazky z podnikání.
• Pobočka zahraniční společnosti: Pobočka zahraniční společnosti: Nejedná se o samostatný právní subjekt, je součástí mateřské společnosti, která odpovídá za závazky vyplývající z činnosti pobočky.

Estonsko má zjednodušený proces online registrace podniků prostřednictvím elektronického obchodního rejstříku. Pro přihlášení do elektronického obchodního rejstříku a dokončení registrace je vyžadován estonský, lotyšský, belgický nebo finský průkaz totožnosti, průkaz Mobile-ID nebo Smart-ID. Pro ostatní státní příslušníky, kteří chtějí v Estonsku založit firmu, je výhodné stát se e-rezidentem.

Držitelé digitálního průkazu totožnosti e-rezident mohou digitálně podepisovat dokumenty a přistupovat ke všem estonským elektronickým službám. Státní poplatek za elektronickou registraci společnosti závisí na zvolené formě podnikání. Za založení OÜ, AS nebo osobní společnosti činí státní poplatek 200 EUR. OÜ nebo AS musí jmenovat správní radu, přičemž dozorčí rada je pro OÜ nepovinná, ale pro AS povinná.

Kapitálové požadavky se liší podle typu podnikatelského subjektu. Nerozdělený zisk se nezdaňuje; dani z příjmů právnických osob podléhá pouze rozdělený zisk. Všechny společnosti musí vést účetnictví, přičemž audit je vyžadován v závislosti na velikosti a povaze společnosti. Je povinné mít v Estonsku registrovanou právní adresu. Při zakládání dceřiné společnosti by mateřská společnost měla zvážit převodní ceny a další možné daňové aspekty.

Pokud roční zdanitelný obrat společnosti přesáhne 40 000 EUR, musí se do tří pracovních dnů od dosažení prahové hodnoty zaregistrovat k DPH u estonského daňového a celního úřadu. U nižších obratů není registrace povinná.

5.3. Marketing a komunikace

Estonsko patří mezi země s vysokou penetrací internetu. V lednu 2025 zde bylo evidováno 1,26 milionu aktivních uživatelů internetu, což představuje 93,2 % celkové populace. Sociální média aktivně využívalo 989 tisíc Estonců, tedy 73,1 % populace.

Nejpopulárnější sociální platformou v Estonsku je Facebook, který v dubnu 2025 ovládal přibližně 73,45 % trhu. Následovaly Twitter (X) s 8,59 %, Pinterest se 7,58 %, Instagram s 5,34 % a YouTube s 1,74 % (podle Statcounter).Počet aktivních mobilních připojení dosahoval 1,91 milionu, což je 141 % populace, přičemž 97,1 % těchto připojení bylo širokopásmových (3G, 4G nebo 5G).

Online nákupy jsou v Estonsku velmi populární. V roce 2024 bylo až 24 % všech nákupů uskutečněno online, což je více než průměr eurozóny (21 %). Mezi nejčastěji online nakupované kategorie patří potraviny (20 % online nákupů), oblečení a obuv (17 %) a dále domácí potřeby, léčiva a kosmetika. Estonsko má zvláštní zákony upravující reklamu a marketing, zejména v odvětvích, jako je alkohol, tabák a léčiva. Jejich nedodržení může vést k přísným sankcím.

Vzhledem k vysoké digitalizaci estonského trhu a dominantnímu postavení platforem jako Facebook a YouTube, spolu s rostoucím významem online prodeje, by marketingové strategie českých firem měly klást silný důraz na digitální kanály. Je nezbytné přizpůsobit komunikaci a prodejní aktivity místním preferencím a chování uživatelů na internetu a sociálních sítích.

Nezbytná je pestrá kombinace marketingových kanálů přizpůsobená cílové skupině a povaze vašeho produktu nebo služby:

• Sociální média: Facebook a Instagram jsou v Estonsku hojně využívány, takže tyto platformy jsou účinné pro oslovení širokého publika. Platforma X je méně populární, ale lze ji využít pro marketingové aktivity B2B nebo PR. LinkedIn je důležitý pro profesionální a B2B služby.
• Obsahový marketing: Patří sem blogy, podcasty, videa, elektronické knihy, infografiky atd. Zvažte vytvoření obsahu v estonštině, abyste uspokojili místní uživatele. Google je hlavní vyhledávač, který používá většina Estonců. Optimalizace vašich webových stránek pro relevantní klíčová slova může zvýšit jejich viditelnost. Placené reklamy ve vyhledávání (Google Ads) mohou také zvýšit návštěvnost, zejména u konkurenčních klíčových slov.
• Tradiční média: V závislosti na cílovém trhu mohou být účinná i tradiční média, jako je televize, rozhlas, tisk a billboardy.
• Události a vytváření sítí: Účast na místních akcích, veletrzích a síťových setkáních je zásadní pro zvýšení povědomí o značce a budování obchodních vztahů. 

Významné marketingové agentury v Estonsku

V Estonsku působí řada marketingových agentur specializujících se na různé oblasti, jako je digitální marketing, influencer marketing, optimalizace pro vyhledávače (SEO), tvorba obsahu a další. Přehledy a hodnocení agentur lze nalézt na specializovaných portálech, například DesignRush. Mezi zmiňované agentury patří Linkup Studio, Vivian Agency, Webfuel Digital, Budai Media či SEOBRO.Agency.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Estonsku je v souladu s normami EU a mezinárodními právními rámci. Estonský právní systém duševního vlastnictví je založen na různých zákonech a aktech, včetně zákona o autorských právech, zákona o ochranných známkách, zákona o patentech a zákona o průmyslových vzorech. Estonsko je rovněž součástí mezinárodních smluv, jako je Bernská úmluva, Pařížská úmluva a dohoda TRIPS.

• Patenty: Udělují se na nové vynálezy s vynálezeckou činností a průmyslovou využitelností. Estonsko se řídí systémem „first-to-file“, což znamená, že právo na patent má ten, kdo první podá patentovou přihlášku. Patenty jsou platné 20 let od data podání přihlášky a jsou vyžadovány roční udržovací poplatky.
• Ochranné známky: Ochranné známky: mohou být registrovány na národní úrovni u estonského patentového úřadu, na úrovni EU u EUIPO nebo na mezinárodní úrovni prostřednictvím WIPO. Ochranné známky jsou chráněny po dobu 10 let s možností prodloužení.
• Autorská práva: Autorská práva: udělují se automaticky po vytvoření díla a jejich ochrana trvá 70 let po smrti autora.
• Průmyslové vzory: Ochranu lze získat registrací u estonského patentového úřadu nebo u EUIPO pro ochranu v rámci celé EU.

Statistiky Estonského patentového úřadu za rok 2024 ukazují trvalý zájem o ochranu průmyslového vlastnictví. V tomto roce bylo podáno 30 národních patentových přihlášek, 1181 přihlášek ochranných známek a 20 přihlášek průmyslových vzorů. Zároveň bylo evidováno 937 žádostí o validaci evropských patentů v Estonsku.

Hlavní institucí odpovědnou za registraci a správu práv průmyslového vlastnictví (patenty, užitné vzory, ochranné známky, průmyslové vzory) v Estonsku je Estonský patentový úřad (Patendiamet). Úřad sídlí v Tallinnu a poskytuje také informační a konzultační služby, včetně e-služeb pro podávání přihlášek a správu práv. Pro řešení sporů týkajících se rozhodnutí Patentového úřadu v oblasti průmyslového vlastnictví slouží jako mimosoudní orgán Odvolací komise pro průmyslové vlastnictví (Tööstusomandi apellatsioonikomisjon). Celní orgány hrají klíčovou roli v případech padělaného zboží.

5.5. Trh veřejných zakázek

Estonsko je na špici v provádění elektronických veřejných zakázek. Podíl elektronických postupů na všech zadávacích řízeních je 96 %. Plný přechod na e-veřejné zakázky proběhl 22. října 2018. Zákon o veřejných zakázkách (Riigihangete seadus) upravuje komplexně celý proces zadávání veřejných zakázek v Estonsku. Stanoví pravidla pro organizaci zadávacích řízení, definuje práva a povinnosti zadavatelů i dodavatelů, upravuje výkon státního dozoru, postupy pro řešení sporů a odpovědnost za porušení zákona. Zákon plně transponuje příslušné směrnice Evropské unie o veřejných zakázkách. Hlavním regulačním orgánem pro zadávání veřejných zakázek je Ministerstvo financí.

Celý proces zadávání veřejných zakázek v Estonsku probíhá elektronicky prostřednictvím centrálního Elektronického registru veřejných zakázek (Riigihangete Register – RHR). Registr RHR je veřejně přístupný a bezplatný. Umožňuje komukoliv vyhledávat informace o vyhlášených veřejných zakázkách, prohlížet zadávací dokumentace a sledovat výsledky řízení. Pro aktivní účast v zadávacích řízeních, jako je podávání nabídek, kladení dotazů zadavateli prostřednictvím elektronické komunikace nebo využívání služby elektronických subskripcí na nové zakázky, je nutná registrace firmy v systému a propojení konkrétního uživatelského účtu s profilem dané firmy.

Zahraniční uchazeči, včetně českých firem, se mohou do registru RHR registrovat několika způsoby: vytvořením uživatelského jména a hesla, pomocí estonské e-Residency digitální ID karty (pokud ji vlastní) nebo prostřednictvím systému eIDAS, který umožňuje přeshraniční elektronickou identifikaci v rámci EU. Správcem registru RHR je od 1. ledna 2024 Státní centrum sdílených služeb (Riigi Tugiteenuste Keskus – RTK). Většina státních a veřejných institucí navíc zveřejňuje probíhající a často i plánované tendry na svých webových stránkách, je proto vhodné sledovat i webové prezentace konkrétních společností dle sektoru (doprava, energetika, obrana, atd.).

Estonsko preferuje otevřený přístup k podávání žádostí o veřejné zakázky – vítáni domácí i mezinárodní zájemci. Kritéria pro hodnocení žádostí jsou výslovně uvedena v zadávací dokumentaci a všechna rozhodnutí, včetně důvodů pro výběr konkrétní nabídky, jsou k dispozici online pro veřejnou kontrolu. Ačkoli je však přístup Estonska k veřejným zakázkám velmi otevřený, společnosti, které se chtějí zúčastnit, se musí seznámit s národními zákony a postupy pro zadávání veřejných zakázek, porozumět specifikům výběrového řízení, o které mají zájem, a ujistit se, že splňují všechny požadavky na způsobilost a kvalifikaci.

Pro řešení sporů vzniklých v procesu zadávání veřejných zakázek slouží jako mimosoudní orgán Odvolací komise pro veřejné zakázky (Public Procurement Review Committee), která působí při Ministerstvu financí. Podání žádosti o přezkum k této komisi je zpoplatněno. Výše poplatku činí 640 EUR pro zakázky s předpokládanou hodnotou pod mezinárodním prahem a 1 280 EUR pro zakázky s předpokládanou hodnotou rovnou nebo vyšší než mezinárodní práh.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Platební morálka estonské klientely je vysoká. Stále více se prosazuje elektronická fakturace. Digitální peněženky a kryptoměny se v B2B segmentu zatím využívají méně často, i když jejich popularita obecně roste. Pro české firmy neexistují v Estonsku legislativní překážky pro volný pohyb kapitálu, včetně repatriace dosaženého zisku.

Řešení sporů

• Řešení sporů soudní cestou: Díky rozvinutým e-Justice řešením, jako je elektronické podávání a doručování, je soudní řízení v Estonsku považováno za relativně efektivní.
• Arbitráž: Nejrenomovanějším stálým rozhodčím soudem v Estonsku je Arbitrážní soud při Estonské obchodní a průmyslové komoře. Rozhodčí nálezy vydané tímto soudem jsou v Estonsku přímo vykonatelné bez nutnosti dalšího soudního uznání. Arbitrážní řízení je zpravidla neveřejné (důvěrné) a často rychlejší než standardní soudní proces.
• Vymáhání pohledávek: V Estonsku působí například agentury jako OK Incure OÜ (která je členem mezinárodní sítě TCM Group) nebo Julianus Inkasso, které nabízejí jak mimosoudní (upomínkové řízení), tak soudní vymáhání pohledávek.

V případě problémů se splatností pohledávky u estonské firmy lze kontaktovat pojišťovnu KredEx. Jedná se o pojišťovací společnost spoluzaloženou Ministerstvem hospodářství a komunikací, jejímž cílem je pomoci estonským společnostem zajistit úvěrová rizika. Pokud by dlužníci byli pojištěni, nahradí KredEx škodu vzniklou z nezaplacených faktur podle smlouvy.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika i Estonsko jsou členskými zeměmi schengenského prostoru. Občané České republiky proto nepotřebují ke vstupu do Estonska vízum. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat v registru obyvatel Estonska. Žadatelé z řad občanů EU nejprve získají právo přechodného pobytu platné 5 let, následně mohou získat právo trvalého pobytu. Kontakt: Politsei- ja piirivalveamet (Police and Border Guard Board), Pärnu mnt. 139, 15060 Tallinn, tel.: +372 612 3000, web: www.politsei.ee.

Estonsko je obecně bezpečnou zemí. Jako v každé zemi je vždy dobré být ostražitý a všímat si svého okolí. Některé oblasti mohou být náchylnější ke kapesním krádežím, zejména v přeplněných turistických oblastech. Vždy si zabezpečte své věci a vyhněte se ukazování drahých předmětů na veřejnosti. Hlavní město Tallinn je relativně malé město s dobrou sítí veřejné dopravy, letiště v Tallinnu se nachází asi 4 km od centra města. Na krátké vzdálenosti je často možné jít pěšky. Síť veřejné dopravy zahrnuje autobusy, trolejbusy a tramvaje. Taxíky a sdílené jízdy (např. Bolt) jsou také široce dostupné. Estonsko, a zejména Tallinn, nabízí širokou škálu ubytování, od luxusních hotelů až po cenově výhodné varianty. Kreditní a debetní karty jsou v Estonsku běžně přijímány. Přijímá se také hotovost, ale platby kartou jsou běžnější. Bankomaty jsou široce dostupné. Při řízení motorového vozidla je nutné mít platný řidičský průkaz (český ŘP je uznáván), technický průkaz a zelenou kartu. Platí přísný zákaz řízení pod vlivem alkoholu.

Aktuální cestovní doporučení a varování je vhodné sledovat na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako občan EU má český občan právo pracovat v Estonsku, aniž by potřeboval pracovní povolení. Pokud český občan plánuje pobývat v Estonsku déle než tři měsíce, musí se během 90 dnů od příjezdu zaregistrovat v estonském registru obyvatel. Po registraci obdrží občanský průkaz, který je nezbytný pro legální zaměstnání.

V případě, že do Estonska již přijíždíte s dohodnutým zaměstnáním, doporučuje se sledovat následující kroky:

• Požádejte o estonský identifikační kód. O estonský osobní identifikační kód musíte požádat do 5 dnů od nástupu do zaměstnání, aby vás váš zaměstnavatel mohl zaregistrovat do registru zaměstnanců. Místní úřad v Tallinnu se nachází na adrese Vabaduse väljak 7, 15199 Tallinn, tel. +372 6404 457. Více se dočtete na stránkách estonského Ministerstva vnitra. Je také možné požádat o identifikační kód od estonského zastoupení v zahraničí a v International House of Estonia se sídlem v Ülemiste City.
• Zaregistrujte svou adresu v Estonsku. Po registraci adresy můžete začít využívat veřejné a sociální služby poskytované státem.
• Získejte občanský průkaz. Požádejte o estonský průkaz totožnosti na Policii a pohraniční stráži, jakmile zaregistrujete místo svého bydliště. Občanský průkaz bude dokladem o vašem právu k pobytu.
• Změňte svůj daňový status. Když váš pobyt v Estonsku přesáhne 183 dní nebo když si zaregistrujete svou adresu v Estonsku, stanete se zde daňovým rezidentem. Změna neproběhne automaticky, musíte informovat finanční úřady prostřednictvím formuláře.

Detaily o zaměstnanecké problematice naleznete na stránce Estonského inspektorátu práce (Tööinspektsioon). Pokud jste získali vzdělání nebo jste pracovali v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ověřte si, zda je vaše kvalifikace (vzdělání a/nebo pracovní praxe) uznávána také v Estonsku. Pokud chcete v Estonsku vykonávat regulované povolání (např. lékař, právník, učitel, architekt), budete muset požádat o uznání své odborné kvalifikace příslušný estonský úřad. Proces a požadavky se liší v závislosti na profesi.

Na zaměstnání českého občana se vztahují estonské pracovní zákony. Ty se týkají oblastí, jako je pracovní doba, přesčasy, dovolená a výpovědní lhůty. Zaměstnavatel musí zajistit, aby tyto zákony dodržoval. V Estonsku funguje systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a důchodové pojištění. Při zaměstnávání českého občana je za odvody do tohoto systému zpravidla odpovědný zaměstnavatel. Zaměstnavatel je rovněž odpovědný za srážku a odvod daně z příjmu ze mzdy zaměstnance (detaily viz kapitola 2.4).

Důležité instituce:

• Policejní a pohraniční úřad (Politsei- ja Piirivalveamet): Pro registraci pobytu.
• Estonský úřad práce (Töötukassa): Pro informace o trhu práce, hledání zaměstnání a registraci v nezaměstnanosti.
• Estonský fond zdravotního pojištění (Tervisekassa): Pro záležitosti zdravotního pojištění.
• Estonská národní rada sociálního pojištění (Sotsiaalkindlustusamet): Pro záležitosti sociálního pojištění (důchody, dávky).
• Inspektorát práce (Tööinspektsioon): Pro informace a poradenství v oblasti pracovního práva a bezpečnosti práce.

5.9. Veletrhy a akce

Estonsko, a zejména jeho hlavní město Tallinn, hostí každoročně řadu mezinárodních obchodních a odborných veletrhů a výstav, jejich význam je ale spíše lokální.

Technologie, Inovace a Startupy

• Latitude 59: Tallinn, květen 2026. Jedna z vlajkových technologických a startupových konferencí v regionu severní Evropy.
• sTARTUp Day: Tartu, 28.–30. ledna 2026. Významný byznys festival zaměřený na startupy a inovace.
• Robotex International: Tallinn, tradičně se koná v prosinci. Jedná se o velký mezinárodní festival robotiky.
• Další akce: e-Governance Conference, CyCon – Cyber Conflict Conference

Stavebnictví, Interiéry a Design

• Estbuild: Tallinn, 9.–11. dubna 2026. Mezinárodní stavební veletrh.
• Interjöör (Interior): Tallinn, 25.–27. dubna 2025. Veletrh nábytku a interiérového designu.
• Tallinn Design Festival: Tallinn, Krulli Quarter, 29. září – 5. října 2025. Prestižní festival designu.

Potravinářství a Gastronomie

• Tallinn FoodFair (TFF): Tallinn, Unibet Arena, 24.–25. září 2025. Mezinárodní veletrh pro potravinářský průmysl a gastronomii.
• Tallinn Coffee Festival: Tallinn, Kultuurikatel, 26.–27. dubna 2025. Festival zaměřený na kávu.

Cestovní ruch

• Tourest: Tallinn, další ročník se očekává v lednu 2026.142 Největší veletrh cestovního ruchu v Pobaltí.
• Meremess: Tallinn International Boat Show, Tallinn, březen 2026. Mezinárodní výstava lodí a vybavení.

Estonsko aktivně usiluje o posílení své role jako organizátora významných akcí v oblasti obrany a bezpečnosti. Příkladem těchto snah jsou relativně nové iniciativy jako Estonian Defence Week, plánovaný na září, a Defence and Supply Security Expo (SSE). Estonian Defence Week si klade za cíl stát se platformou pro diskuzi o aktuálních obranných otázkách a posílení spolupráce, zatímco Supply Security Expo se zaměřuje na kritickou oblast bezpečnosti dodavatelských řetězců, odolnosti a připravenosti. Tyto akce, ač třeba v počátečních ročnících, podtrhují rostoucí ambice Estonska stát se klíčovým místem pro setkávání odborníků, prezentaci inovací a rozvoj partnerství v obranném sekrtoru.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Estonsku

• Lahe 4, 101 50 Tallinn
• Tel.: + 372 6274 401
• Webová stránka: mzv.gov.cz/tallinn
• E-mail: tallinn@mzv.gov.cz, commerce.tallinn@mzv.gov.cz
• Úřední hodiny: pondělí až pátek 08:30–12:00 a 12:45–17:00
• Spojení na úřad: z centra města tramvají č. 1 nebo 3, zastávka Kadriorg, možnost parkování na ulici u ambasády

Zastoupení CzechTrade s působností pro Pobaltí se nachází v Rize, v Lotyšsku.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovostní služby: 112 (Toto číslo je v Estonsku, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, obecnou tísňovou linkou. Na toto číslo můžete volat v případě jakékoli nouzové situace, kdy je třeba přivolat policii, záchranku nebo hasiče.)

Ostatní linky pro pomoc v nouzi:

• Technická pomoc vozidlům na silnici: 1188
• Linka pro poradenství rodinných lékařů, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a zodpovídá dotazy týkající se zdraví: 1220
• Nouzová námořní záchranná služba: 114

Ostatní informační linky:

• Informační linka estonské vlády, která poskytuje informace o službách ministerstev a oblasti jejich správy: 1345
• Informace o autobusovém spojení: 12550

Nezapomeňte, že tato čísla jsou určena pro použití pouze v rámci Estonska.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Informační portál pro občany a rezidenty Estonska
• Úřad vlády s kontakty na jednotlivá estonská ministerstva
• Estonský parlament
• Estonská obchodní a průmyslová komora
• International Chamber of Commerce
• Estonian Export Directory
• Estonian Trader’s Association
• Obchodní rejstřík
• Databáze estonských zákonů
• Estonská banka/Bank of Estonia
• Statistický úřad/Statistical Office of Estonia
• Estonské veřejné vysílání

Pro české firmy zvažující vstup na estonský trh se nabízejí také tyto kontakty:

• Enterprise Estonia (EAS): EAS je jednou z největších institucí v rámci národního systému podpory podnikání, která poskytuje finanční pomoc, poradenství, možnosti spolupráce a školení pro podnikatele, výzkumné instituce, veřejný a neziskový sektor.
• Invest in Estonia: Jedná se o součást organizace Enterprise Estonia, která poskytuje zahraničním investorům a mezinárodním společnostem bezplatné poradenské služby šité na míru a informace o estonském podnikatelském prostředí.
• Work in Estonia: Další iniciativa společnosti Enterprise Estonia, jejímž cílem je představit Estonsko jako atraktivní místo pro práci a život talentovaným odborníkům z celého světa.
• e-Residency Support: Estonský program e-Residency umožňuje digitálním podnikatelům založit a řídit společnost se sídlem v EU online.
• Daňová a celní rada: Poskytuje informace o daňových a celních předpisech v Estonsku.