Estonská silniční síť prochází postupnou modernizací a rozšiřováním. Nejvýznamnějším projektem je mezinárodní dálnice Via Baltica, která zlepší spojení mezi Tallinnem, Rigou a Varšavou. Kromě toho Estonsko investuje do rozšíření svých hlavních vnitrostátních tahů na čtyřproudové dálnice na trasách Tallinn–Tartu, Tallinn–Narva a Tallinn–Pärnu, aby splnilo standardy transevropské sítě TEN-T a zajistilo rychlé a bezpečné spojení mezi klíčovými regiony. Odhaduje se, že na vybudování těchto „chytrých a bezpečných“ silnic bude v následujících deseti letech vynaloženo až 1,7 mld. EUR. Budování dálnic ve strategických směrech je také významnou součástí posilování vojenské mobility, spolufinancované ze zdrojů EU. Probíhající modernizace infrastruktury otevírá trh stavebním firmám a dodavatelům zejm. ekologických silničních stavebních materiálů. Nabízí se také příležitosti pro specialisty na výstavbu a renovaci mostů a související inženýrské práce. Důležitou oblastí jsou rovněž inteligentní dopravní systémy (ITS) pro řízení provozu. V kontextu podpory čisté mobility vláda investuje i do rozvoje infrastruktury pro elektromobilitu.

Železniční sektor v Estonsku v rámci nové dopravní strategie prochází významnou transformací směrem k rychlejší a ekologičtější dopravě. Vlajkovým projektem je Rail Baltica – nová vysokorychlostní trať financovaná převážně z prostředků EU, která propojí Tallinn s Pobaltím a zbytkem Evropy. Paralelně probíhají rozsáhlé investice do domácí železniční sítě: vláda schválila plán do roku 2028 v objemu téměř 900 mil. EUR na elektrifikaci celé stávající železniční sítě (cca 700 km tratí) a zvýšení cestovní rychlosti až na 160 km/h na hlavních trasách z Tallinnu do měst jako Tartu či Narva. Realizace tohoto plánu zahrnuje výstavbu nových trakčních vedení, modernizaci signalizačních a zabezpečovacích zařízení, přestavbu některých úseků tratí a samozřejmě také dodávky vlakových souprav. Příležitosti jsou i v oblasti budování nových dep, servisních center a terminálů.

Národní plán mobility předpokládá do roku 2035 snížení používání osobních automobilů o 30 %, čehož má být dosaženo zkvalitněním veřejné dopravy a podporou aktivní mobility (chůze a cyklistika). V praxi to znamená investice do integrace různých druhů dopravy ve městech – budují se dopravní uzly, které propojují autobusy, tramvaje, železnici, sdílenou mobilitu i nemotorové formy dopravy tak, aby cestující mohli snadno kombinovat způsoby přepravy. Estonsko masivně investuje do přechodu městských autobusů na vozidla s nízkými či nulovými emisemi a hlavní město Tallinn pořizuje nové trolejbusy. Významné příležitosti se tak nabízejí v dodávkách vozidel pro veřejnou dopravu – zejména elektrobusů, případně moderních tramvají či trolejbusů. Dále se otevírá prostor pro firmy nabízející systémy inteligentní městské mobility, jako jsou pokročilé odbavovací a platební systémy (např. jednotné elektronické jízdné), platformy pro plánování cest (MaaS – Mobility as a Service) a dopravně-informační aplikace pro cestující. Poptávka je také po řešeních pro řízení dopravy ve městech – semaforové ústředny, systémy preferencí MHD na křižovatkách, senzory pro monitorování dopravy a parkování apod.

Estonsko prochází výraznou obnovou zdravotnické infrastruktury. Největší projekt výstavby nové centrální nemocnice v Tallinnu za stovky milionů EUR byl prozatím z finančních důvodů odložen na neurčito, nicméně rozvíjejí se některé regionální projekty. Estonská zdravotnická zařízení budou v nejbližších letech také obnovovat a rozšiřovat své vybavení – od diagnostických přístrojů po zdravotnické pomůcky a materiály. Očekává se poptávka zejm. po zobrazovací diagnostice (RTG, CT, magnetická rezonance, ultrazvuky), radioterapeutických systémech pro onkologii, moderních anestetických přístrojích či vybavení jednotek intenzivní péče. Důraz je rovněž čím dál více kladen na inovativní zdravotnickou techniku a zařízení nové generace jako např. přístroje pro domácí péči a vzdálený monitoring pacientů (tlakoměry a EKG s online přenosem dat, chytré glukometry, nositelná zařízení sledující zdravotní stav). Významný je i trend personalizované medicíny (3D tisk personalizovaných implantátů a pomůcek, biomedicínské technologie).

Estonsko je lídrem v digitalizaci veřejných služeb a tento trend intenzivně pokračuje i ve zdravotnictví. Vláda klade důraz na e-health neboli elektronické zdravotnictví, které má zefektivnit péči a zpřístupnit zdravotní služby občanům na dálku. Velkým tématem je telemedicína a související domácí monitorování pacientů pomocí chytrých zařízení a vzdálený přístup k diagnostice. Příležitosti jsou zde v dodávkách softwaru pro nemocniční informační systémy, zabezpečení zdravotních dat či telemedicínských platforem. Perspektivní oblastí je také automatizace a robotizace ve zdravotnictví a obecněji chytré technologie pro diagnostiku (včetně AI) či nemocniční logistiku.

V Estonsku se ve spolupráci se zahraničními partnery postupně rozvíjí farmaceutická výroba, a to včetně produkce špičkových veterinárních léčiv či biologických a biotechnologických farmak. Estonsko je také domovem rozvíjející se biotechnologické startupové scény, v rámci níž se pracuje na všem možném od nových způsobů léčby kožních onemocnění až po 3D tištěné protézy. Jádro tohoto klastru tvoří univerzita v Tartu a její spin-offy, které jsou podporovány národní biobankou, jež shromáždila genomická data od více než 200 000 Estonců (přibližně 20 % dospělé populace). Živá česko-estonská spolupráce se v posledních letech rozvinula např. v oblasti life sciences.

Estonsko je tradičně závislé na neekologické výrobě energie ze spalování ropných břidlic a na dovozu elektřiny. V rámci plnění cílů zásadního snižování emisí plánuje Estonsko břidlicové elektrárny odstavit do roku 2035 a buduje zejména pevninské větrné elektrárny a solární parky. Baltské moře skýtá významný potenciál pro offshorové větrné elektrárny, ale změny v dotační politice jejich rozvoj utlumily. Celkově větrné elektrárny v zemi dodávají přes 1,3 TWh elektřiny, a tvoří tak 37 % celkové výroby z obnovitelných zdrojů. V rámci rozvoje pevninské větrné energetiky vláda schválila podporu okolo 240 mil. EUR na instalaci cca 750 MW nového výkonu (cca 2 TWh vyrobené elektřiny) do roku 2030. Projekty a podpory jsou přidělovány formou aukcí. Velký růst se očekává i v solární energetice. V Estonsku již nyní existuje přes 1400 MW výkonu instalované fotovoltaiky s produkcí více než 1,1 TWh, tedy přibližně 31 % současné produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro teplárenství zůstane zásadní využití biomasy.

Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů bude významně záviset na paralelním budování bezuhlíkových či nízkouhlíkových řiditelných kapacit. Zřetelně se proto rýsuje cesta k výstavbě dvou malých modulárních reaktorů (300 MW). Po založení společnosti Fermi Energia v roce 2019 a vytvoření mezirezortní pracovní skupiny v roce 2020 parlament v roce 2024 podpořil rozvoj jaderné energie a v roce 2025 se země připojila k evropské Jaderné alianci. V současnosti finalizují přípravy nového zákona, který má od roku 2027 vytvořit komplexní právní rámec pro výstavbu elektráren, vznik státního dozoru a nakládání s palivem. Fermi Energia mezitím pokročila ve výběru technologie a lokality, přičemž favorizuje reaktor BWRX‑300 od GE Hitachi. Po přijetí legislativy má následovat vybudování regulatorního rámce a schválení lokality, vydání stavební licence v letech 2031 či 2032 a uvedení prvních dvou reaktorů do provozu v letech 2036 a 2038. Stát zatím přímé investice neplánuje, ale očekává se, že toto ještě může být přehodnoceno.

Přenosová a distribuční infrastruktura je další oblastí, kde se plánují významné investice. Klíčový je projekt EstLink 3, což bude 120 km dlouhý podmořský kabel mezi Aulepou v Estonsku a Inkoo ve Finsku s předpokládanou kapacitou 700 MW a investicí ve výši cca 1,1 mld. EUR, který by měl být dokončen okolo roku 2035. Součástí projektu bude výstavba nových trafostanic a úprava sítí v obou zemích. Paralelně se připravuje čtvrté estonsko-lotyšské propojení, konkrétně nové vedení z ostrova Saaremaa do Lotyšska s přibližně 500 MW kapacitou. Investovat se bude také do vyššího zabezpečení podmořských kabelů. Dochází rovněž k modernizaci a digitalizaci stávající sítě a pro vyrovnání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů se významně investuje zejména do velkokapacitních bateriových úložišť, plánuje se ale i velká přečerpávací vodní elektrárna s výkonem přes 500 MW.

Všechny uvedené oblasti přinášejí konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy, včetně těch českých. Jedná se např. o dodávky komponent pro větrné elektrárny, potrubí, armatury či kompresory pro plynové rozvody, vysokonapěťových kabelů, rozvaděčů a výkonových transformátorů, řídících modulů pro lokální sítě generátorů, palivových systémů či smart-grid systémů. V oblasti teplárenství lze očekávat poptávku po kotlech na biomasu, výměnících či čerpadlech. České firmy mohou mít dále zájem o subdodávky komponent pro chystané jaderné elektrárny jako např. turbíny, bezpečnostní systémy, stavební díly a celky aj.

ICT sektor je motorem estonské ekonomiky – na informační a komunikační technologie připadá téměř 9 % HDP. Estonsko si stanovilo ambiciózní cíl, aby příjmy z ICT a start-upů dosáhly do roku 2030 dokonce až 30 % HDP. Pro umělou inteligenci má Estonsko národní strategii zdůrazňující propojení vlády, akademické sféry a firem. Ve státní správě již běží řada pilotních AI projektů (chatboti, strojové překlady a rozpoznávání řeči, analýza dat pro zdravotní i průmyslové aplikace, využití při školní výuce aj.). České univerzity a IT firmy se mohou například zapojit do společných R&D projektů na zpracování přirozeného jazyka, počítačového vidění nebo kybernetickou analýzu dat. Oblasti s vysokým potenciálem spolupráce zahrnují dále vývoj cloudových platforem, datových center, blockchainových řešení a chytrých městských aplikací.

Estonsko je na světové špici v oblasti e-governance (digitální občanská identita a on-line úřady) a dále rozvíjí své digitální služby s tím, že do roku 2030 chystá jejich další generační obměnu. Plán rozvoje digitální společnosti 2030 klade důraz na propojení služeb napříč rezorty i hranicemi a na moderní digitální architekturu veřejné správy. V praxi to znamená rozvoj nových národních platforem a vylepšení stávajících e-government systémů jako např. národní stavební portál (e-construction platform), digitální nákladní listy (e-CMR), vládní cloudová infrastruktura (tzv. „government cloud“) či systém pro analýzu praní špinavých peněz. Estonsko dále plánuje vylepšovat stávající digitální identitu občanů a připravuje se na evropskou digitální peněženku (eIDAS 2.0). Vláda rovněž podporuje vývoj proaktivních digitálních služeb a nasazení virtuálních asistentů s umělou inteligencí pro komunikaci státu s občany. Příležitosti se nabízejí i v odvětvových digitálních projektech, které Estonsko rozvíjí jako např. online portály ve zdravotnictví, platformy pro elektronické vzdělávání či modernizace systému elektronických voleb.

S rostoucí mírou digitalizace věnuje Estonsko maximální pozornost kybernetické bezpečnosti – do roku 2030 plánuje výrazně posílit schopnosti obrany proti kybernetickým hrozbám v rámci nové strategie „Cyber Conscious Estonia 2024–2030“. Jedním z cílů je vybudování celostátního centra pro monitorování kybernetických incidentů (SOC) a další posílení kapacit národního týmu CERT-EE pro rychlou detekci a řešení útoků. Zvláštní pozornost je věnována ochraně kritických služeb a infrastruktury: do konce dekády chce Estonsko snížit závislost státních úřadů na zastaralých systémech minimálně o polovinu a zavést moderní bezpečnostní principy, jako je zero-trust architektura v celé státní správě. Probíhá také příprava na budoucí hrozby – například plánované nasazení postkvantového šifrování do klíčových systémů, aby odolaly útokům nových výpočetních technologií.

V oblasti finančních technologií patří Estonsko k nejprogresivnějším digitálním ekonomikám Evropy – prakticky veškeré bankovní služby jsou dostupné online, existuje zde několik fintech “jednorožců” a stát podporuje inovace, které propojují veřejný a finanční sektor. Do roku 2030 se očekává další rozvoj fintech ekosystému, a to i díky vstřícnému regulačnímu prostředí. Estonský dozorový úřad pro finanční trh připravuje zřízení národního fintech sandboxu, což je kontrolované prostředí, kde mohou startupy testovat své nové finanční produkty a služby pod dohledem regulátora, ale s uvolněnějšími pravidly. Tento sandbox umožní firmám experimentovat například s aplikacemi pro otevřené bankovnictví, inovativní platební služby, blockchainová řešení v obchodování apod., aniž by hned musely plnit všechna regulační kritéria – cílem je podpořit vznik inovací, které pak následně vstoupí plnohodnotně na trh. Pro české fintech startupy to znamená možnost se do estonského sandboxu přihlásit a otestovat své služby v prostředí, které je zároveň branou na širší trh EU.

Estonsko má propracované sektorové strategie, které definují priority pro výzkum a inovace. Kromě Strategie RDIE jsou klíčové Digitální agenda 2030, Národní strategie pro kybernetickou bezpečnost 2024–2030 (Cyber-conscious Estonia), Národní energetický a klimatický plán (NECP 2030) či cestovní mapa pro cirkulární bioekonomiku (2023) a národní plán pro zdravotnictví (2020-2030). Tyto národní programy a strategie často doprovázejí konkrétní grantové výzvy a soutěže pro univerzity a výzkumná pracoviště. Mezinárodní projekty estonských univerzit nabízejí českým partnerům možnost expertního partnerství např. v oblasti life sciences, biotechnologií či medicínské informatiky.

Estonsko má hustou síť technologických parků, inovačních inkubátorů a akcelerátorů v Tallinnu, Tartu i dalších regionech. Tyto huby poskytují coworking, mentoring a počáteční financování projektů (často formou grantů pro startupy s důrazem na deep-tech, propojení tradičních odvětví s novými technologiemi, biotechnologie aj.). Estonským univerzitám, centrům excelence i dalším výzkumným a vývojovým subjektům se poměrně úspěšně daří získávat evropské peníze na řadu inovativních projektů. Vedle veřejné podpory fungují i soukromé investiční fondy (VC) zaměřené zejména na technologické projekty (mobilita, IoT, fintech aj.). Českým firmám a startupům nabízí estonský ekosystém příležitosti pro zapojení do společných mezinárodních programů a projektů či testovacích platforem v řadě oblastí.

V IT oblasti má Estonsko dlouhodobě fungující výzkumný ekosystém v řadě sfér jako např. big data či IoT. Projekty často vycházejí z konkrétní poptávky průmyslu (např. řešení IoT pro inteligentní domy, algoritmy AI pro průmyslové vidění apod.). Zajímavé možnosti nabízí také např. centrum excelence TalTech zaměřené na chytrá městská řešení (FinEst Centre for Smart Cities) fungující s podporou EU. Je zde prostor pro zapojení českých firem do vývoje nových produktů či pilotních projektů v oblastech, jako je např. autonomní doprava nebo integrace chytrých sítí. Centrum také od svého založení v roce 2019 každý rok vyhlašuje specifické výzvy (smart city challenge) pro řešení konkrétních problémů fungování měst a vítězům poskytne finanční prostředky na realizaci pilotních projektů.

Estonský vzdělávací systém je vysoce ceněný (výsledky PISA patří k nejlepším v Evropě) a orientovaný na technologie a inovace. Neustále zavádí inovace – aktuálně například v rámci programu AI Leap zavádí nástroje AI do středoškolské a postupně i další výuky. České EdTech společnosti se v Estonsku mohou zapojit do testování vzdělávacích softwarových řešení, e-learningových platforem či výukových systémů se zapojením AI. Další možná spolupráce se nabízí v oblasti vzdělávání pedagogů, specificky pak prohlubování jejich digitálních dovedností.

Estonsko je s nejvyšším počtem startupů na obyvatele ve střední a východní Evropě známé svými velmi úspěšnými startupy a příznivým prostředím pro inovace. Akcelerační a venture kapitálové programy (např. Startup Wise Guys) a startupové konference (sTARTUp Day a Latitude59) jsou zaměřeny mezinárodně a jsou příležitostí jednak pro české startupy, ale i investory. České startupy se také mohou přímo zapojit do estonských akcelerátorů, a získat tak přístup k mentorům a investorům (někteří čeští zakladatelé tak učinili prostřednictvím e-Residency).

Estonsko jako člen Evropské kosmické agentury (ESA) má malou, ale rostoucí komunitu zabývající se vesmírnými technologiemi (v roce 2023 vypustilo své první vlastní družice ESTCube-1 a 2 a v roce 2026 plánuje vypustit svůj první komerční hybridní satelit pro telekomunikační služby a pozorování Země). Estonsko se zajímá o specializované oblasti, jako je vesmírná robotika a data z pozorování Země (často se překrývají s informačními a komunikačními technologiemi). Pro český kosmický průmysl se nabízejí možnosti partnerství s Estonskem v rámci projektů ESA, a to např. dodáním hardwaru pro estonská softwarová řešení.

Celkově Estonsko nabízí českým firmám, startupům, univerzitám i výzkumným institucím řadu konkrétních příležitostí: od pilotních smart-city projektů a deep-tech grantů až po velká konsorciální partnerství financovaná z evropských fondů. Iniciativy spojení státního a soukromého sektoru, stejně jako regionální sítě, zajišťují, že rozvoj nových technologií má v Estonsku systematickou podporu a pro české subjekty perspektivu.