Estonsko

V oblasti dopravního průmyslu a infrastruktury plánuje Estonsko v následujících deseti letech rozsáhlé investice. Estonská vláda v roce 2021 schválila Plán rozvoje dopravy a mobility pro roky 2021–2035 s cílem snížit klimatickou a infrastrukturní zátěž způsobenou individuální dopravou. Prostředky ve výši přibližně sto milionů eur pro modernizaci infrastrukturní sítě jsou alokovány také skrze Plán obnovy financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). 

Mezi probíhající a plánované projekty v estonském dopravním průmyslu patří:

• Rail Baltica: Cílem projektu je napojit Estonsko, Lotyšsko a Litvu na širší evropskou železniční síť.
• Via Baltica: Dálniční projekt, jehož cílem je zlepšit spojení a zkrátit dobu cestování mezi Estonskem, Lotyšskem a Polskem.
• Rozšíření tallinnského přístavu: Projekt rozšíření a modernizace tallinnského přístavu, který je hlavním uzlem nákladní a osobní dopravy v regionu.
• Modernizace silnic a železnic: Pokračující úsilí o modernizaci silnic a železnic v celém Estonsku s cílem podpořit hospodářský růst a zlepšit propojení.

Veřejná doprava: S cílem omezit využívání osobních automobilů pro dojíždění do práce či škol chce Estonsko podpořit vznik intermodálních dopravních uzlů, které kombinují více druhů dopravy, jako jsou autobusy, tramvaje a jízdní kola, na jednom místě. Pokračuje také projekt na nákup autobusů na elektřinu, bioplyn a jiné pohony s nulovými emisemi (od srpna 2021 musí být alespoň 31 % autobusů nakupovaných skrze veřejné zakázky „zelených“). První elektrobusy byly v Tallinnu uvedeny do provozu v roce 2019 a předpokládá se, že projekt bude dokončen do roku 2025. V osobní dopravě dojde ke zvýšení využívání veřejné dopravy a aktivních způsobů dopravy (chůze, cyklistika atd.) a využití mikromobility (např. elektrokoloběžky, monocykly). Na jaře 2023 byla zahájena stavba nové tramvajové linky v rámci hlavního města, která by měla připojit oblast starého přístavu k veřejné dopravě. Nová tramvajová trať bude v provozu od podzimu roku 2024.  Po dokončení tramvajové linky ze stanice Üllemiste na letiště se zvažuje výstavba nového tramvajového depa.

V oblasti železniční dopravy Estonsko 1. února 2022 schválilo plán rozvoje železnic do roku 2028, který počítá s investicemi v hodnotě téměř 900 milionů eur do elektrifikace stávající železnice a zvýšení rychlosti na 160 km/h ve směru na města Tartu, Narva, Viljandi a Haapsalu. Podle plánu rozvoje železnic budou železnice patřící společnosti Eesti Raudtee do roku 2028 plně elektrifikovány. Na úsecích Tallinn-Tapa, Tapa-Narva, Tapa-Tartu a Tartu-Valga bude rovněž vybudován nový systém řízení dopravy, aby vlaky mohly těmito úseky projíždět vyšší rychlostí. 

V roce 2022 počet pasažéru vzrostl o více než milion oproti roku předchozímu. Estonský železniční systém proto postupně prochází rozsáhlou modernizací vozového parku, včetně lokomotiv, osobních vlaků a nákladních vozů. Jedním z českých úspěchů na tomto poli byl podpis smlouvy mezi státním dopravcem a českým výrobcem o dodávce deseti elektrických souprav do Estonska. Pro tyto vlaky musí být rovněž vybudována infrastruktura. Dodatečných 10 elektrických vlaků se nevejde do depa Elron Pääsküla, a proto musí být pro tento účel postaveno nové depo. 

Estonský železniční systém také prochází významnou digitalizací, jejímž cílem je zlepšit bezpečnost, efektivitu a služby zákazníkům. To zahrnuje zavádění nových digitálních technologií pro řízení vlaků, údržbu tratí a informace pro cestující, jakož i integraci těchto systémů s dalšími dopravními sítěmi.

Kromě obnovy stávajících železnic plán rozvoje železnic počítá s výstavbou i nových železnic. Estonsko rozvíjí projekt Rail Baltica, aby získalo rychlé spojení do Pärnu, Rigy a odtud do Evropy. Rail Baltica vybuduje v Estonsku 14 zastávek, které v budoucnu zajistí kromě vysokorychlostního spojení mezi Tallinnem, Pärnu a Rigou také místní dopravu. Začátkem roku 2023 společnost Rail Baltic Estonia (RBE) oznámila, že výstavba hlavní trasy Rail Baltica by mohla začít v tomtéž roce na podzim v okrese Harju.

V dubnu 2021 podepsaly estonská a finská vláda memorandum o porozumění o spolupráci mezi oběma zeměmi v odvětví dopravy. Účelem memoranda je výměna informací za účelem podpory rozsáhlých dopravních projektů, jako je např. tunel Helsinky – Tallinn či železnice Rail Baltica. Výstavba podmořského tunelu zůstává jednou z možností rozvoje estonsko-finského spojení, v příštích letech se ale neočekává žádný zásadní vývoj. Uplatnění ale naleznou firmy specializující se na studie dopadů na životní prostředí, geologii, průzkum mořského dna atd.

V oblasti silniční dopravy patří nejvýznamnější projekty výše zmíněná Via Baltica, příprava projektu je ale spíše pomalá. Rychleji pokračuje výstavba čtyřproudé dálnice mezi dvěma největšími estonskými městy Tallinnem a Tartu. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti silničního stavitelství, stavebního inženýrství a řízení dopravy mohou poskytnout cenné produkty a služby na podporu těchto projektů.

Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů patří dlouhodobě k hlavním položkám českého vývozu do Estonska. Během roku 2022 byly do Estonska vyvezeny automobily za téměř 2,8 miliardy Kč. Vývoz motorových vozidel pro dopravu deseti nebo více osob přinesl dalších 300 milionů Kč.

Příležitosti proto v Estonsku naleznou dodavatelé řešení šetrných k životnímu prostředí a elektromobility, výrobci kolejové techniky, zabezpečení kolejové dopravy, signalizačních a komunikačních systémů pro železnice, ale také mnohé další. Mimo přímé účasti v projektech otevřených zahraničním účastníkům se české firmy mohou ve všech oblastech podílet jako subdodavatelé, kontraktoři či konzultanti.

Počet obyvatel Estonska se od roku 1991 snížil o 15 % a všechny dostupné prognózy naznačují, že tento trend bude pokračovat. Důležité je, že úbytek je nerovnoměrný. Zatímco větší městské oblasti Tallinnu a Tartu rostly, počet obyvatel ve většině estonských venkovských a odlehlých okresů se snížil o více než čtvrtinu. Úbytek má za následek zvýšení nákladů na poskytování služeb a infrastruktury na obyvatele.

Estonsko se dlouhodobě potýká se zhoršenou dostupností lékařské péče, zejména stomatologických a odborných služeb. Před pandemií vykazovalo Estonsko nejvyšší míru neuspokojených zdravotních potřeb v EU. Během krize způsobené COVID-19 byly hlášené neuspokojené potřeby vyšší než obvykle, ale rychlé rozšíření konzultací na dálku podpořené stávající digitální infrastrukturou pomohlo zachovat přístup k péči.

Již během čtyř příštích let má být v estonském hlavním městě vybudována nová supernemocnice, která pojme až 600 000 ambulantních návštěv ročně. Předpokládané náklady na projekt byly vyčísleny na více než dvanáct miliard korun. Pro české stavební a zdravotnické firmy tak v Pobaltí vznikne unikátní příležitost představit své produkty. Osmipatrová nemocnice nabídne stacionární péči pro 45 000 klientů ročně. Plánovanou kapacitu 537 lůžek bude možné dle potřeby dále rozšířit. Zároveň budou vypsány tendry na dodávky vybavení nemocnice v celkové hodnotě sto milionů eur. Poptávané vybavení zahrnuje kompletní přístrojové vybavení a rozvody, operační a porodní sály, pracoviště intenzivní medicíny, lůžkovou část, veškerý nábytek, IT systémy a přidružené provozy. Ke spuštění nemocnice dojde v roce 2027.

Projekt je financován z několika zdrojů. Skoro tři sta milionů eur pokryje evropský Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), 100 milionů eur bylo vyhrazeno z tallinnského městského rozpočtu a zbylých 140 milionů eur zaplatí stát. Jednou z podmínek grantu z RRF je, že projekt musí být realizován do roku 2027, jinak bude Estonsko muset prostředky vrátit. Výstavba tedy bude muset dodržovat přísný harmonogram. 

K dalším projektům patří:

Digitalizace zdravotnictví: Estonsko investuje do digitalizace zdravotnických služeb, například do elektronických zdravotních záznamů a telemedicíny. Zdravotnický informační systém byl vytvořen již v roce 2008 a zahrnuje zdravotní údaje, které využívají jak lékaři, tak i pacienti. Více než 95 % dat, vytvořených nemocnicemi a lékaři, je digitalizováno, e-recepty v současnosti pokrývají 100 % předepisovaných receptů.

Biotechnologie a personalizovaná medicína: Estonsko rovněž investuje do rozvoje biotechnologií a personalizované medicíny, což zahrnuje vytvoření biobanky a zřízení národního genomového centra. Cílem vlády je, aby se Estonsko stalo lídrem v rozvoji personalizované medicíny v Evropě. Estonsko má rovněž aktivní biotechnologický klastr, zahrnující více než 70 společností, který se ve spolupráci s Univerzitou v Tartu věnuje výzkumu a klinickým testům. Hlavními oblastmi jsou genetika a molekulární a biomarkerové testování. Více detailů viz kapitola o sektoru VVI.

V Estonsku působí také rostoucí počet biotechnologických start-up firem, které pokrývají širokou škálu oblastí od objevování a vývoje léčiv až po biotechnologické služby a zdravotnické prostředky. Mezi významné estonské biotechnologické startupy patří společnosti vyvíjející např. nové způsoby léčby kožních onemocnění, personalizovaná 3D tištěná ortopedická zařízení, metody výroby protilátek a proteinů či platformu pro sekvenování nové generace (NGS). Jiné společnosti vyvíjí neinvazivní zařízení pro sledování mozkové aktivity v reálném čase či služby v oblasti molekulární biologie, objevování léčiv pomocí mikrořas a služby regenerativní medicíny. Estonská biotechnologická startupová scéna představuje významné příležitosti pro investory a zúčastněné strany z odvětví, které chtějí podporovat inovativní biotechnologické společnosti v Evropě.

Významný je také farmaceutický průmysl. Estonsko investuje do rozvoje vývoje léčiv, což zahrnuje i zřízení Centra excelence pro farmaceutickou vědu a technologii. Cílem je zvýšit investice do vývoje léčiv a podpořit inovace v tomto odvětví. Centrum vzniká ve spolupráci s univerzitou v Tartu, Estonskou biotechnologickou asociací a dalšími průmyslovými subjekty – hlavním cílem je vytvořit v Estonsku výzkumné a vývojové centrum světové úrovně pro farmaceutickou vědu a technologii. 

Centrum bude financováno estonskou vládou a průmyslovými partnery, přičemž celkový rozpočet na příštích pět let činí 40 milionů eur. Očekává se, že centrum bude plně funkční do roku 2024. Centrum představuje významné příležitosti pro české výrobce a vývozce v oblasti farmaceutického výzkumu a vývoje a bioprocesingu. 

Plány na další rozvoj ohlásilo hned několik největších estonských farmaceutických firem: V regionu Saku má vzniknout nová soukromá farmaceutická továrna o rozloze 8500 m² v ceně více než 50 milionů eur. Součástí stavby budou „čisté provozy“ pro výrobu biotechnologií a citlivých medicínských přípravků. Podobný projekt byl ohlášen v regionu Kambja, kde vznikne továrna na výrobu komponentů např. pro léky proti rakovině a také veterinární přípravky.

Ve městě Rapla probíhá testovací provoz bezobslužných výdejních lékárenských stanic, která umožňuje lékárníkovi radit zákazníkům prostřednictvím telemostu na obrazovce umístěné v samoobslužné lékárně. Tato technologie má potenciál zmírnit nedostatek 24hodinových lékáren, jakmile dojde k regulačním změnám.

Do konce desetiletí chce Estonsko vypustit „energetického tygra“. V reakci na probíhající energetickou krizi vláda přepracovala své ambice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zvýšila cíle, kterých má Estonsko dosáhnout do roku 2030:

• Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě nejméně 65 % (cíl se zvýšil z původně plánovaných 42 %).
• Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů 100 % (dříve 40 %)
• Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů určené pro vytápění 63 %
• Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě 14 %.

Jinými slovy si Estonsko klade za cíl skokově zvýšit současnou kapacitu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 2,5 TWh na nejméně 9,5 TWh do roku 2030. To například znamená vybudování 1 GW výrobní kapacity na pevnině a 1 GW na moři během pouhých sedmi let. Souběžně s těmito plány pokračuje elektrifikace železniční sítě a budování infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel. 

Tyto cíle budou vyžadovat zásadní investice do výstavby nových zdrojů energie. Energetický mix v zemi v roce 2020 podle analýzy Ministerstva životního prostředí sestával z 54 % neobnovitelných zdrojů, pouhých 46 % tak bylo tvořeno větrnou, solární, bio a vodní energií. Analýza uvádí, že do roku 2050 jsou nutné investice ve výši 5-10 miliard EUR, které zajistí potřebné kapacity k výrobě 8 až 16 TWh nízkoemisní elektřiny. Hlavním zdrojem elektřiny by se měl stát vítr: V současnosti se v Estonsku otáčí sto čtyřicet pět větrných turbín s instalovaným výkonem 320 MW, podíl větru na skladbě energie z obnovitelných zdrojů v Estonsku převyšuje 51 %.

Největší pozornost se upírá k instalacím v pobřežních vodách Baltského moře. Jestliže výkon pevninských parků vyroste na tisíc megawattů, projekty instalované v moři počítají rovnou s výkonem tisíc pět set megawattů. Postupně mají vzniknout hned tři velké offshore projekty s celkovou kapacitou 1490 MW. Pokračuje také příprava estonsko-lotyšského projektu příbřežní větrné farmy ELWIND, v současné chvíli vzniká studie proveditelnosti, která předloží návrh nejlepšího umístění větrného parku.

Veškeré připravované projekty budou kromě samotných turbín vyžadovat širokou škálu dalších dodávek  včetně řešení přepěťové ochrany, kabelové instalace, rozvodných sítí, řídících a monitorovacích systémů a systému propojení s elektrickou sítí na pevnině. Větrné parky budou kromě elektroinstalace vyžadovat také stavební, průzkumné a udržovací práce, dodávky řešení pro řízení a management parku, sledování výkonu, mapování mořského dna či zabezpečení provozu v okolí parků.

S plnou dekarbonizací výroby elektřiny bude nutné modernizovat přenosovou síť, aby dobře rozložila výrobní výkyvy. Přenosovou soustavu v Estonsku (podobně jako v Litvě a Lotyšsku) bude také v nejbližších letech de-synchronizovat od rozvodné sítě Ruské federace a synchronizovat ji se sítí zemí Evropské unie. Cílem projektu synchronizace je zvýšit bezpečnost a spolehlivost dodávek energie do pobaltských států a snížit jejich závislost na ruském energetickém systému. Proces synchronizace zahrnuje modernizaci přenosové infrastruktury pobaltských států, zavedení nových řídících a monitorovacích systémů a zajištění kompatibility mezi elektrickými sítěmi. Očekává se, že projekt synchronizace bude dokončen do roku 2025. Po dokončení budou pobaltské státy plně integrovány do evropského trhu s elektřinou, což jim umožní využívat výhod větší konkurence, nižších cen energie a přístupu k širšímu spektru energetických zdrojů. 

Synchronizace bude pobaltské země a Polsko stát přibližně 1,6 miliardy eur, z čehož estonský podíl činí 298 milionů eur. Investice budou rozděleny do tří etap a vzhledem k vysoké prioritě, kterou jim udělila Evropská komise, bude 75 % finančních prostředků pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Zbývajících 25 % potřebných investic bude pocházet z Fondu příjmů z přetížení dopravy, což je ad hoc fond zřízený v Estonsku. V rámci synchronizace bude v Estonsku financováno celkem asi 30 investičních objektů včetně rekonstrukce starého nadzemního vysokonapěťového vedení.

Se zaváděním klimaticky šetrných řešení v každodenní spotřebě energie počítá také program Energetika a nerostné zdroje 2022–2025:

• Podpora nabídky tankování biometanu na čerpacích stanicích a využívání linkových autobusů spotřebovávajících biometan (podpora ve výši cca 13,2 milionů eur prostřednictvím systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cca 2,8 milionů eur bude pokryto ze strukturálních fondů EU).
• Podpora renovace odepsaných a neefektivních tepelných potrubí a/nebo výstavba nových tepelných potrubí (cca 3 miliony eur). Výsledkem je snížení konečné spotřeby energie díky efektivnější výrobě a přenosu tepla.
• Podpora renovace a výstavby kotlů dálkového vytápění a změna spalovaného paliva (přibližně 5 milionů eur).
• Renovace infrastruktury veřejného osvětlení pro účely úspory energie (cca 14,7 milionů eur).
• Elektrobusy ve veřejné dopravě (4 miliony eur).

Ve východním Estonsku má dále vzniknout nová továrna na zpracování dřevoodpadu. Předpokládaný objem investic je 800 milionů eur a výroba by začala fungovat nejdříve v roce 2026. Celulózky používají kotle, které spalování odpadu vyrábějí elektřinu, výrobní kapacita by podle prvních odhadů dosáhla 730 GWh, polovina by byla dodávána do veřejné sítě. Příležitosti proto vzniknou pro české firmy z téměř všech odvětví energetického a strojírenského průmyslu, na mezinárodních projektech se mohou podílet jako přímí dodavatelé, ale také jako subdodavatelé či konzultanti.

Odvětví informačních a komunikačních technologií se pro Estonsko stává stále důležitějším a zůstává hlavním motorem hospodářského růstu země. Odvětví ICT se podílelo až 30 % na růstu přidané hodnoty generované ekonomikou jako celkem. Estonsko zažívá nejrychlejší vlnu zakládání technologických společností v Evropě – v roce 2019 působilo v sektoru ICT více než 6000 společností. Růst estonských start-upů je již více než pět let stabilní na 20–30 % ročně, ať už jde o měření tržeb, počtu zaměstnanců nebo souvisejících investic. Podle předpokladů budou ICT společnosti přispívat do estonské ekonomiky až 10 miliardami EUR ročně, pokud bude současná efektivita pokračovat. To by bylo až 30 % hrubého domácího produktu Estonska. ICT sektor a všechny ostatní ekonomické sektory dohromady potřebují každý rok zaměstnat minimálně 2600 nových ICT specialistů.

Estonská vláda a zúčastněné strany v odvětví zahájily několik probíhajících a plánovaných projektů na modernizaci informačních a komunikačních systémů: E-Estonia. Cílem projektu E-Estonia je vytvořit v Estonsku digitální společnost prostřednictvím služeb elektronické veřejné správy, digitální identity a řešení kybernetické bezpečnosti. Inkubátory pro začínající podniky. Estonská vláda zřídila několik inkubátorů a akcelerátorů pro začínající podniky, aby podpořila růst a rozvoj ekosystému začínajících podniků. Tyto inkubátory poskytují mentoring, financování a možnosti navazování kontaktů pro začínající podnikatele a začínající společnosti. Kybernetická bezpečnost. Estonská vláda investovala do vývoje řešení kybernetické bezpečnosti s cílem chránit digitální infrastrukturu země před kybernetickými hrozbami. 

Estonský plán rozvoje digitální společnosti do roku 2030 obsahuje akční plán, jak dále rozvíjet estonskou ekonomiku, stát a společnost v průběhu příštího desetiletí s pomocí digitální technologie. Důraz je kladen na podporu přeshraniční interoperability a zajištění soudržnosti společných řešení Estonska a architektury digitálního státu. Veškeré vládní služby již jsou online až na několik výjimek (uzavření a rozvod manželství) a digitalizace zasáhla všechna odvětví. Online portály pro zdravotnictví a vzdělávání byly v Estonsku běžnou praxí. 

Na další rozvoj digitálních řešení pamatuje také estonský plán obnovy a odolnosti financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF): Podpořen bude například vývoj různých softwarových rozhraní napojených na právě vznikající národní informační systém stavební správy (e-construction platform) nebo tvorba aplikací a programů umožňujících používání digitálních nákladních listů (e-CMR). Estonsko se také rozhodlo dále zlepšovat svou značně digitalizovanou státní správu – stát nakoupí rozsáhlou cloudovou infrastrukturu či nechá vyvinout nový informační systém pro strategickou analýzu praní špinavých peněz a financování terorismu. Část financí je přímo určena na státní podporu konkurenceschopnosti startupů a malých a středních podniků registrovaných v Estonsku, což je zatraktivní i v očích potenciálních českých investorů.

Estonsko stojí v čele digitálního zdravotnictví díky rozvoji národního zdravotnického informačního systému, elektronického receptu a nadace e-Health. České společnosti mohou poskytnout řešení v oblasti zdravotnických IT, jako jsou elektronické zdravotní záznamy a řešení pro telemedicínu, a podpořit tak rozvoj digitálního zdravotnictví v Estonsku.

Estonsko rovněž investuje do rozvoje umělé inteligence (AI), a to prostřednictvím iniciativ, jako je Estonské centrum excelence v oblasti umělé inteligence a soutěž AI X-PRIZE. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti umělé inteligence mohou poskytovat řešení v oblasti umělé inteligence, jako je zpracování přirozeného jazyka a strojové učení, a podporovat tak rozvoj umělé inteligence v Estonsku.

Několik zajímavostí o loňském roce: V Estonsku bylo ke konci roku 2022 registrováno 1 440 startupů – nejvíce na hlavu v Evropě. Navzdory výzvám, kterým země čelí, estonský startupový ekosystém nadále roste a prosperuje. 12 startupů mělo v minulém roce zisk alespoň 25 milionů EUR, přičemž dvě společnosti dosáhly zisk. 1 miliardy EUR

V současnosti už několik operátorů provozuje  5G frekvence a vznikají přípravné studie pro rozvoj základní infrastruktury 6G.

V roce 2022 činila hodnota celkové produkce zemědělského sektoru 1,59 miliardy eur, tedy o 41 procent více ve srovnání s předchozím rokem. Výsledek roku 2022 byl ovlivněn jak nárůstem sklizně obilí, tak poklesem stavů hospodářských zvířat a drůbeže. Vzrostla produkce obilnin a brambor, produkce zeleniny se snížila. Z živočišné produkce činí hovězí 15 % a zbytek je skopové a kozí maso a vepřové s drůbeží. Produkce vepřového masa se snížila o 2 %, zatímco produkce drůbeže vzrostla o 4 % a produkce hovězího o 3 %. 

Nárůst dovozu zemědělských produktů a potravinových přípravků byl 485 mil. eur.  Estonsko nadále zůstává v této oblasti závislé na dovozu potravin. Příležitosti se proto nabízejí jak potravinářským firmám, které mohou do Estonska dovážet veškeré druhy potravin včetně těch rychle se kazících, ale také strojírenským firmám, které mohou nabízet své zpracovatelské linky a automatizované provozy. Poptávaná jsou také diagnostická a digitalizovaná řešení. Prudký nárůst produktivity práce (+32,8 %).

Jednou z hlavních výzev pro estonské zemědělství v roce 2023 bude potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu a zároveň snížit dopad zemědělských dopadů na životní prostředí. To vyžaduje, aby odvětví investovalo do udržitelných zemědělských postupů, jako je přesné zemědělství a ekologické zemědělství.

Přesné zemědělství: Estonská vláda investuje do technologií přesného zemědělství, jako je dálkový průzkum, přesné zavlažování a přesné hnojení, aby se zvýšila produktivita plodin a snížil dopad na životní prostředí. Vláda například investovala 2,6 milionu eur do vývoje platformy pro přesné zemědělství s názvem AgriSemantics, jejímž cílem je zvýšit efektivitu zemědělské výroby. Kromě toho Estonská zemědělská univerzita zahájila výzkumný projekt s názvem „Přesné chovy hospodářských zvířat“, jehož cílem je vyvinout technologie přesného zemědělství pro živočišnou výrobu.

Ekologické zemědělství: Estonská vláda podporuje rozvoj ekologického zemědělství, aby uspokojila rostoucí poptávku po biopotravinách na světovém trhu. Estonsko si stanovilo cíl zvýšit do roku 2030 plochu ekologického zemědělství na 25 % zemědělské půdy v zemi. V roce 2020 dosáhla plocha ekologického zemědělství v Estonsku 20 901 hektarů, což představuje 18,5 % zemědělské půdy země.

Estonské potravinářské odvětví je významným přispěvatelem k ekonomice země a v roce 2022 tvořilo přibližně 3 % HDP země. Odvětví se zaměřuje na vysoce kvalitní výrobky s přidanou hodnotou, jako jsou mléčné výrobky, masné výrobky a ryby. Příležitosti pro spolupráci v tomto odvětví zahrnují výrobu přísad a aditiv a také vývoj nových potravinářských výrobků. Hlavní výzvou je potřeba zajistit kvalitu a bezpečnost potravinářských výrobků a zároveň vyhovět měnícím se požadavkům spotřebitelů. Estonská potravinářská a veterinární rada např. investuje do vývoje systému sledovatelnosti potravin, který spotřebitelům umožní sledovat původ potravinářských výrobků.

Podle oblasti činnosti byly nejaktivnějšími investory výrobci ostatních potravinářských výrobků (hotové potraviny, omáčky, cukrovinky atd.) – 11,5 milionů eur investic, nápojový průmysl (10,2 milionů eur) a rybářský průmysl (10,5 milionů eur). Investice do ostatních sektorů byly necelých pět milionů eur. Cílem estonského potravinářského průmyslu se stále více stává snaha nabízet zdravější potraviny s méně konzervanty a náhražkami. U hlavního města v současné době vzniká nové zpracovatelské centrum pro kakao a další exotické surové potraviny dovážené z Asie a Afriky.

V Paide pokračuje stavba nejmodernějšího mlékárenského závodu v Pobaltí. Závod zahájí provoz v létě 2023. Při výstavbě nového komplexu je prioritou klimatická neutralita a udržitelnost. Veškerá tepelná energie využívaná v závodě bude pocházet z obnovitelných zdrojů energie a do budoucna se plánuje postupný přechod na uhlíkově neutrální řešení. Na místě vznikne také solární park.

Cíl snižovat emisní zátěž že živočišné výroby ohlásily také další estonské firmy s dílem do roku 2025 učinit své výrobní procesy uhlíkově neutrálními a nejpozději do roku 2040 takto reformovat celý výrobní řetězec od hospodářských zvířat až po spotřebitele.

Na estonském trhu má své pevné místo české pivo, které se vyskytuje ve všech estonských supermarketech i většině restaurací. Rovněž velmi úspěšná je produkce vlastního piva, která je rozdělena mezi dva hlavní estonské producenty A. Le Coq a Saku. V poslední době tato oblast zažila určitý boom, kdy na estonský trh vstoupilo mnoho minipivovarů, které se těší oblibě u zákazníků.

Estonská vláda plánuje sloučení většiny estonských státních kontrolních laboratoří do jedné instituce. Nová laboratoř bude postavena v Tartu, kde se v současnosti nachází několik samostatných laboratoří. Cílem nové instituce bude sjednotit kontrolu kvality potravin a zemědělské produkce, kvalitu vody a půdy, složení léčiv atd. Investice do přístrojového vybavení se plánuje ve výši cca 15 milionů eur.

Estonský chemický průmysl je malý, ale se silnou exportní orientací: asi 85 % veškeré produkce jde na export. V Estonsku působí cca 119 společností chemického průmyslu. Celkový obrat chemického průmyslu v roce 2021 činil 613 milionů EUR.

Objemy vývozu v posledních obdobích zůstaly stabilní. Výroba chemikálií a chemických produktů se podílí 5,2 % na celkovém zpracovatelském průmyslu a přibližně 0,8 % na celkovém HDP. Charakteristickým rysem estonského chemického průmyslu je jeho koncentrace v regionu Ida-Virumaa, kde se koncentrují dva důležité a jedinečné chemické sektory v Evropské unii – chemie ropných břidlic a výroba vzácných kovů a jejich oxidů. Tyto způsoby výroby jsou ovšem silně neekologické. 

Estonský chemický průmysl potřebuje zvýšit dostupnost finančního kapitálu a kvalifikované pracovní síly. Objemy exportu chemického průmyslu od začátku války na Ukrajině padají (v lednu 2023 dosáhl meziroční pokles 31 %), průmyslové podniky proto musejí agresivněji inovovat a modernizovat. Sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která může nabídnout i možnosti k uplatnění českých firem. 

Příkladem může být významný modernizační projekt Enefit280 společnosti Eesti Energia, největšího výrobce energie v Estonsku, zaměřeným na modernizaci závodu na zpracování ropných břidlic, který se nachází v Auvere na severovýchodě země. Nová továrna má nahradit tu stávající – projekt nese název Enefit280, protože se očekává zvýšení energetické účinnosti závodu až o 280 %. Konkrétně bude nový závod využívat technologii termického oleje nazvanou Direct Heating Technology (DHT), která je navržena tak, aby vyráběla vysoce kvalitní kapalná paliva při nižší spotřebě energie a nižším množství emisí ve srovnání s tradičními metodami zpracování ropných břidlic. Očekává se, že projekt bude stát přibližně 600 milionů eur a jeho dokončení je naplánováno na rok 2024.

Fond EU pro spravedlivou transformaci (JTF) alokoval 340 miliony eur pro severovýchodní region Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Za tímto účelem se v Ida-Viru s plánovanou podporou z JTF rozrůstá pět průmyslových parků zaměřených mj. na logistiku, strojírenství, čisté technologie, obnovitelné zdroje energie a chemický průmysl. Jedním z hlavních projektů bude výstavba plně robotické filtrační továrny na čištění vody za 200 milionů eur ve městě Narva, která má být dokončena do roku 2025. Vzniknout má také továrna na zpracování odpadů z plastů.

V únoru 2023 Estonsko zveřejnilo svou vodíkovou strategii do roku 2050. Vodíková strategie může do roku 2050 vytvořit v Estonsku až 42 tisíc pracovních míst, zahrnuje celkové investice ve výši 44 milionů EUR a slibuje si ušetření 2,2-4,5 milionů tun CO2. V závislosti na vývoji trhu s elektřinou a vodíkem se potenciál pro výrobu zeleného vodíku do roku 2030 pohybuje v rozmezí 20 000 – 40 000 tun ročně. Využití potenciálu vodíku je ale  možné, jen pokud bude k dispozici dostatečný přebytek velmi levné obnovitelné energie. Jinými slovy vytvoření vodíkové ekonomiky je závislé na úspěšném zvládnutí zelené tranzice (o plánech Estonska na skokové zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů viz energetický sektor). Nejvyšší investice se očekávají do samotné výroby vodíku elektrolýzou, v průmyslu a v dopravě. V oblasti dopravy je v estonském prostředí největší potenciál vodíkové dopravy u těžších strojů, jako jsou vlaky, těžká nákladní vozidla a trajekty – tedy tam, kde je vyšší spotřeba a složitá elektrifikace. Příležitost pro české firmy tak spočívá v dodávkách komponentů pro elektrolyzéry, průmyslových provozů a dopravních prostředků. V Česku se již nyní vyvíjí vodíková dodávka a kamion, lokomotiva, vlak i tramvaj.

Zajímavé pro české firmy je také odvětví výroby hnojiv, zejména po výpadku dovozů z Ruska a Běloruska. Jedním z hlavních modernizačních projektů společnosti je modernizace závodu na výrobu dusičnanu amonného ve městě Kunda v severním Estonsku. Projekt zahrnuje instalaci nových zařízení a technologií zaměřených na zvýšení efektivity výroby a snížení dopadu závodu na životní prostředí – vlastník továrny zavádí nový proces nazvaný radiální tok, který má zlepšit kvalitu vyráběného dusičnanu amonného a zároveň snížit spotřebu energie a produkci odpadu. Společnost rovněž investuje do nových systémů pro úpravu a opětovné využití odpadních vod vznikajících během výrobního procesu, čímž dále snižuje dopad závodu na životní prostředí.

V neposlední řadě se rozvíjí projekt metalurgického závodu na zpracování vzácných kovů a magnetických materiálů pro použití ve větrných turbínách, elektrických vozidlech a dalších ekologických technologických řešeních. Rozšíření výroby a výstavba nové továrny bude stát až 250 milionů eur. Továrna by mohla zahájit výrobu v roce 2024 a uspokojit potřeby evropských firem na magnety až z pětiny. Projekt zapadá do strategie zeleného přechodu Estonska.

Dalšími vývozními artikly regionu Ida-Virumaa jsou fenoly, kyselina benzoová, benzoát sodný a změkčovadla. V regionu se dále nacházejí výrobci produktů stavební chemie (plniva spár, tmelů a stavebních lepidel). Estonsko je třetím největším světovým výrobcem jednosložkových polyuretanových pěn.

V roce 2022 činil objem investic do obrany necelých 400 milionů EUR, v roce 2023 se zvýší na téměř 600 milionů EUR a očekává se, že v následujících letech bude růst víceméně stejným tempem. Očekává se, že do konce desetiletí bude překročena hranice 1 miliardy EUR ročně. 

Téměř polovina z uvedených prostředků je určena na řadu veřejných vyzbrojovacích zakázek, 123,25 milionu eur půjde na výstavbu infrastruktury a 813 milionů eur na personální náklady. 

Estonsko se bude dále soustředit na mechanizaci pěchoty a nákup obrněných transportérů 6×6, projekty pobřežní obrany, nákup až tisícovky nákladních vozů, nákup prostředků protivzdušné obrany, nákup munice. Jednou z klíčových zakázek bude pořízení raketových systémů s vícenásobným odpálením (MLRS), pásových obrněných vozidel pro 2. pěší brigádu a pořízení protivzdušné obrany středního dosahu. Vláda již vyčlenila 816 milionů EUR na nákup samohybných děl K9 Thunder jihokorejské výroby, jakož i protitankových systémů a munice krátkého dosahu (konkrétně systémů Javelin a Spike). Další finanční prostředky obdrží také zpravodajství a systémy včasného varování, na něž bude během čtyř let vyčleněno celkem 278 milionů eur.

Dobrovolnická obranná liga (Kaitseliit) bude podle současného plánu posílena na 20 000 členů, přičemž celkové výdaje ve výši 254 milionů eur mají zahrnovat výcvik a nákup vybavení a munice, jakož i infrastruktury, v letech 2023-2026.

Národní plán dále počítá s investicemi do komunikačních zařízení, kybernetické obrany, systémů autonomního řízení a bezpilotních systémů.  Estonská armáda v současné chvíli připravuje novou koncepci zapojení bezpilotních prostředků do svých jednotek a jejich integraci se stávajícími systémy C4ISR (velení, řízení, komunikace, počítače, zpravodajství, sledování a průzkum), aby se zlepšilo povědomí armády o situaci na bojišti a schopnosti rychlého rozhodování. Země má zájem pořídit několik typů UAV: Mikrodrony, které mohou být využity ve velkém množství k překonání obrany nepřítele (taktika rojení), středně velké drony ať už s pevnými křídly či rotorové pro průzkumné a sledovací mise a také UAV pro identifikaci cílů a navádění dělostřelecké palby (Estonsko např. v letošním roce pokračuje s nákupy samohybných jihokorejských houfnic K9 či amerických systémů HIMARS).

Z infrastrukturních projektů čeká estonské obranné síly rekonstrukce a rozšíření základny v Tartu (ta bude sloužit jako hlavní základna 2. mechanizované brigády), výstavba nových muničních skladů a také časově a finančně velmi nákladná rekonstrukce přistávací dráhy letiště Ämari, které od roku 2014 pro svou misi Baltic Air Policing využívá NATO. 

Hlavním partnerem českých firem v oblasti obranných veřejných dodávek do Estonska je Estonské centrum pro obranné investice (ECDI, Riigi Kaitseinvesteeringute Keskus), které je od roku 2017 zodpovědné za obranné akvizice pro Estonské obranné síly, ale také pro pohraniční službu, policii a další aktéry vnitřní bezpečnosti. ECDI spolupracuje přibližně s tisícovkou aktivních dodavatelů, poměr národních a mezinárodních subjektů je prý přibližně jedna ku jedné. České firmy mají v Estonsku dobré jméno, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na vývoz a obecně vysoké komunikativnosti. 

Nejvýznamnějšími univerzitami v zemi jsou Univerzita v Tartu, Tallinnská univerzita a Tallinnská technologická univerzita (TalTec). Zázemí pro univerzitní spolupráci vzniká v rámci programů EU jako např. Erasmus, Hozizom, apod. 

Největší výzkumný grant v historii Estonska byl udělen Univerzitě v Tartu na rozvoj digitalizace bioprůmyslu a vytvoření služeb personalizované medicíny. Evropská komise a estonská vláda poskytly po 30 milionech euro na rozvoj dvou nových špičkových mezinárodních center excelence. Tyto multidisciplinární projekty představují zajímavou příležitost i pro české univerzity, výzkumná centra či zdravotnické a ICT startupy.

První z center se bude zabývat digitalizací syntetické biologie a napomůže v rozvoji digitalizace bio-průmyslu. Cílem je vyvinout a vybudovat několik digitalizovaných a roboticky asistovaných laboratorních jednotek pro stavbu buněčných systémů, které umožní denně analyzovat tisíce buněk včetně těch geneticky modifikovaných. Výsledné technologie mohou být použity například ve farmaceutickém průmyslu, energetice či ve vývoji nových stavebních materiálů. Příkladem může být projekt na modifikaci bakterií, které budou absorbovat oxid uhličitý a přeměňovat ho na udržitelné substance.

Druhé konsorcium vybuduje ve spolupráci s Tartuskou univerzitní nemocnicí mezinárodní expertní centrum v oblasti výzkumu a rozvoje personalizované medicíny. Personalizovaná medicína je nově vznikající lékařská praxe, která využívá genetický profil jednotlivce k rozhodování o prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. Cílem je dosáhnout co nejlepšího propojení špičkového výzkumu v oblasti genetiky s naší každodenní diagnostikou a terapií. Plánuje se také sekvenování genomů přibližně 10 000 jedinců. Náklady na sekvenování a syntézu DNA se dramaticky snížily a výzkumníci mají přístup k většímu množství genetických informací a výkonnějším možnostem genetického inženýrství než kdykoli dříve. Investice do výzkumné infrastruktury tak mohou přinést velmi zajímavé příležitosti napříč mnoha obory.

Estonsko dále plánuje zřízení Centra excelence pro farmaceutickou vědu a technologii. Cílem je zvýšit investice do vývoje léčiv a podpořit inovace v tomto odvětví. Centrum bude financováno estonskou vládou a průmyslovými partnery, přičemž celkový rozpočet na příštích pět let činí 40 milionů eur. Očekává se, že centrum bude plně funkční do roku 2024. Centrum představuje významné příležitosti pro české výrobce a vývozce v oblasti farmaceutického výzkumu a vývoje a bioprocesingu. 

Estonsko rovněž investuje do rozvoje umělé inteligence (AI), a to prostřednictvím iniciativ, jako je Estonské centrum excelence v oblasti umělé inteligence.

Estonsko je aktivním členem mezinárodních výzkumných organizací. Jako člen Evropské unie se Estonsko účastní různých výzkumných iniciativ financovaných EU včetně programu Horizont 2020. Estonsko je také členem UNESCO a přidruženým členem Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a členem Evropské kosmické agentury (ESA), což poskytuje možnosti spolupráce na projektech v oblasti částicové fyziky a kosmického výzkumu. Estonsko je také členem Seversko-baltské osmičky (NB8) a Baltské vědecké sítě, regionálních fór pro spolupráci, která podporují spolupráci na výzkumných a inovačních projektech mezi pobaltskými státy a dalšími zeměmi EU. Díky účasti v těchto organizacích a iniciativách má Estonsko možnost spolupracovat s mezinárodními partnery na výzkumných a inovačních projektech, účastnit se různých vědeckých komunit a sítí a získat přístup k financování výzkumných a vývojových iniciativ.

Závěrem lze uvést několik příkladů úspěšné spolupráce v oblasti VVI mezi estonskými a českými partnery: 

• Vědci z Centra digitální forenzní a kybernetické bezpečnosti TalTech a ČVUT v Praze spolupracovali na projektech z oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně vývoje nových metod pro odhalování kybernetických hrozeb.
• Vědci z Univerzity v Tartu a Akademie věd ČR spolupracovali na společném výzkumném projektu týkajícím se materiálové vědy, včetně vývoje nových materiálů s pokročilými vlastnostmi.
• Estonsko a Česká republika spolupracují na několika výzkumných iniciativách financovaných EU, včetně programu Horizont 2020. Například výzkumní pracovníci z ČVUT v Praze a Technické univerzity v Tallinnu spolupracovali na projektu Horizon 2020 zaměřeném na vývoj nových materiálů pro skladování energie.