Francie: Vztahy země s EU

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Paříži (Francie)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Francie je s 66 318 000 obyvateli druhou největší zemí Evropské Unie. Francie bez výjimek přistoupila ke všem smlouvám o Evropské Unii a je členem eurozóny od jejího zavedení v roce 1999.

V rámci Evropského parlamentu ji reprezentuje 74 europoslanců, z nichž 24 (FN – Národní fronta) patří do skupiny Evropské Aliance pro Svobodu, 20 (UMP – Unie pro lidové hnutí) se řadí k Evropské Lidové Straně, 13 (PS – Socialistická strana) ke Straně Evropských Socialistů, 6 (Verts - Zelení) k Zeleným, 4 (FdG – Levicová fronta) ke Straně Evropské Levice, 4 (MoDem – Demokratické hnutí) k Evropské demokratické straně a 3(UDI – Unie demokratů a nezávislých) se řadí k Alianci Liberálů a Demokratů pro Evropu.

Jedno ze tří sídel Evropského Parlamentu je v alsaském Štrasburku. Evropský parlament zde zasedá každý třetí týden v měsíci.  

Tradičně významné je francouzské zastoupení v rámci Evropské komise (EK). Dva z předchozích předsedů EK byli původem Francouzi; François-Xavier Ortoli (od 6. ledna 1973 do 5. ledna 1977) a Jacques Delors (od 6. ledna 1985 do 22. ledna 1995). Současný francouzský eurokomisař Pierre Moscovici je zodpovědný za portfolio Hospodářských a finančních záležitostí, daní a cel. 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Francie je součástí vnitřního trhu EU a členem eurozóny, což má značný vliv na její zahraničně-obchodní vztahy.

Země EU jsou jak největším importérem francouzského zboží (58 % celkového francouzského vývozu) a nejvýznamnějšími dovozci do Francie (60 % celkového francouzského dovozu). Zásadní roli pak mají země eurozóny, jejichž podíl je 47 % celkového francouzského exportu, 48 % importu. Dominantním obchodním partnerem je Německo, které představuje 16 % francouzského exportu a 17 % francouzského importu. 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Francie přispívá do rozpočtu EU, ze kterého ČR, stejně jako další členské státy splňující podmínky pro příjem fondů, čerpá určité finanční prostředky v rámci strukturálních a kohezních fondů.

Francie se celosvětově podílí na rozvojové a humanitární pomoci velkým dílem. V rámci tzv. Oficiální rozvojové pomoci (ODA) přispívá Francie téměř 10 miliardami euro ročně (0,45 % HDP), z této sumy je pak průměrně 55 % odváděno do Afriky. Francie je tak 4. největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě v rámci organizace ODA. Francie je také 2. největší dárce rozvojové pomoci v rámci organizace Globální fond v boji proti HIV, tuberkulóze a malárii. Cíl francouzské vlády je finanční podpora méně vyspělých zemí, v rámci programů pro stabilizaci demokratických hodnot, podpory právního státu a ženských práv.

V rámci multilaterální spolupráce přispívá Francie velkým podílem do rozvojových fondů Evropské unie (IDA) a Organizace spojených národů (UN OCHA). Pro rok 2014 jsou největšími příjemci francouzské rozvojové pomoci Maroko (878,37 mil. euro) a Barma (592,26 mil.euro). Mezi 2 největší příjemce humanitární pomoci se řadí Mali (500 mil. euro) a Afganistán (500 mil. euro). Do fondů pro koordinaci a humanitární pomoc v rámci organizace OSN (UN OCHA) Francie v roce 2014 přispěla částkou 1,4 mil. USD a řadí se tak v celosvětovém umístění na 20. místo.

Zdroje: www.diplomatie.gouv.frhttps://euaidexplorer.ec.europa.eu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: