Letecký průmysl ve Francii se dynamicky rozvíjí v reakci na globální oživení poptávky po civilním letectví a současně čelí výzvám spojeným s dekarbonizací a modernizací výroby. Hlavními aktéry civilního letectví jsou Airbus, Safran, ATR a Thales. Airbus nadále dominuje díky vysoké poptávce po typech A320 a A330. V kosmickém sektoru zůstává Francie lídrem díky Arianespace a úzké spolupráci s ESA. 

Francie disponuje hustou sítí inovačních klastrů zaměřených na letecký a kosmický průmysl, které představují atraktivní partnery pro české firmy i výzkumné instituce. Mezi nejvýznamnější patří Aerospace Valley v regionech Occitanie a Nouvelle-Aquitaine, zaměřený na letectví, kosmonautiku a bezpilotní systémy, nebo ASTech Paris Region specializovaný na obranné technologie, motory a avioniku. Dalšími relevantními centry jsou například SAFE Cluster v Provence-Alpes-Côte d’Azur (bezpečnost a drony) či Pégase v jižní Francii. 

Francie představuje pro český letecký průmysl, který se vyznačuje silnou exportní orientací a zapojením do mezinárodních dodavatelských řetězců, spolehlivého a perspektivního partnera. Nabízí široké spektrum příležitostí – od spolupráce v oblasti moderní výroby, přes dodávky komponent a avionických systémů, až po udržitelné technologie a výzkumné projekty. Se silným důrazem na dekarbonizaci, digitalizaci a technologické inovace se české firmy a výzkumné instituce nacházejí ve výhodné pozici pro navazování partnerských vztahů v oblasti vývoje, aplikace a transferu pokročilých technologií. 

Francouzský trh s nábytkem a bytovým vybavením zažil v roce 2024 náročné období, poznamenané poklesem prodeje o 5,1 %, zejména z důvodu propadu na trhu s nemovitostmi, s nímž je silně provázán. Celá jedna třetina nákupů nábytku a interiérového vybavení (v případě kuchyní až 50 %) souvisí se stěhováním, přičemž ve Francii se každoročně stěhuje cca 10 % domácností. V roce 2025 se očekává mírné zlepšení situace. 

Ve městech, kde je často méně prostoru, roste poptávka po multifunkčním a chytrém nábytku. V menších městech a na venkově roste poptávka po vybavení střední a vyšší kategorie. Mladší generace dává přednost značkám, které komunikují udržitelné hodnoty, jsou aktivní na sociálních sítích a umožňují pohodlný online nákup s možností vrácení zboží. Starší generace, ve Francii finančně silná kategorie spotřebitelů, je konzervativnější, preferuje možnost nákupu v kamenných obchodech, střední a vyšší kategorii interiérového vybavení a perfektní servis.

Francouzští zákazníci se stále více zajímají o původ výrobků, použití ekologických materiálů, možnost recyklace a energetickou stopu výroby. To se odráží jak v legislativních rámcích, tak v marketingu a nákupním chování. Oblíbené jsou přírodní materiály, minimalistický styl, ale také návrat k vintage estetice a ruční výrobě.

Navzdory poklesu celkového objemu prodeje v roce 2024 zůstává francouzský trh atraktivní pro české výrobce. Firmy, které se zaměřují na ruční výrobu, práci s masivním dřevem, zakázkovou výrobu nebo inovativní ekologická řešení, mohou oslovit jak koncové zákazníky, tak interiérové designéry a profesionály z oboru. Optimální cestou na trh je spolupráce s etablovanými francouzskými prodejními kanály a marketplaces. 

Sklo

České sklo je ve Francii pojem a je to jeden ze sektorů, kde není třeba české know-how představovat. Zájem o českou produkci je stále veliký, ať už se jedná o spotřební a technické sklo, křišťál či svítidla a dekorace.

Textil

V zemi s tak bohatou historií módy a textilního průmyslu jako je Francie, je konkurence velmi silná. Obchodní uplatnění zde mohou nalézt především vysoce kvalitní výrobky či specifické služby s vysokou přidanou hodnotou a větším poměrem ruční práce.

V roce 2024 dosáhl francouzský digitální trh hodnoty přibližně 70,4 miliardy eur. Z toho 49,8 % připadalo na IT služby, 38,7 % na vydavatele softwaru a 11,5 % na technologické poradenské firmy. Ačkoliv všechny obory zaznamenávají nárůst obratu, služby byly zpomalením růstu zasaženy nejvíce.
Cloud a generativní umělá inteligence nadále zůstávají hybateli transformace a produktivity.
Francouzská vláda se systematicky věnuje rozvoji inovačního a digitálního prostředí. Prostřednictvím plánu France 2030 z roku 2021 investuje 54 miliard eur do klíčových sektorů, včetně digitálních technologií. Premiér François Bayrou zkraje dubna 2025 oznámil aktuální priority pro alokaci zbývajících 15 miliard eur z tohoto plánu, které budou v následujících třech letech směřovány prioritně do AI, kvantových technologií, aerospace, nových technologií pro jaderný průmysl (včetně SMR a fúze) a tzv. duálních technologií (technologií pro civilní i vojenské využití).
Dalšími strategickými sektory jsou greentech a čistá energie, biotech a healthtech, agritech a potravinářství, obranný sektor a kybernetická bezpečnost. 

Francie se nadále věnuje rozvoji digitální infrastruktury. Pokrytí domácností optickým připojením dosahuje 82 % a pokrytí 5G sítí přes 93%, což je nad průměrem EU .

Zásadní roli v posilování strategické autonomie země hraje deeptech, tedy startupy vyvíjející převratné technologie založené na pokročilém výzkumu a dlouhých inovačních cyklech. Sektor v posledních letech výrazně roste, objem investic do deeptechu se během pěti let ztrojnásobil. Francie se tak zařadila mezi světové lídry: v Evropě je v tomto smyslu na 2. místě hned za Velkou Británií a celosvětově na čtvrtém místě za USA a Čínou. 

Francouzský sektor umělé inteligence zažívá dynamický rozvoj, podporovaný jak státními investicemi, tak zájmem velkých firem a startupů. Z plánu France 2030, je financován rozvoj AI, zejména v oblasti generativní AI a výzkumu. Paříž se profiluje jako evropské centrum AI díky přítomnosti velkých hráčů a jejich výzkumných center. Francie má rovněž silný akademický základ v oblasti matematiky a informatiky, který zásobuje trh špičkovými odborníky. Výzvou však zůstává dostupnost výpočetního výkonu a udržení talentů, které často přitahují americké firmy.

Francouzský trh ICT je jedním z nejdynamičtějších v EU a nabízí českým startupům mnoho příležitostí. Příležitosti napříč obory mohou české firmy hledat i ve vývoji služeb a produktů v oblasti Internetu věcí (IoT), virtuální a rozšířené reality (VR/AR), biometrické autentizace, 5G, služby v oblasti FinTech  a TransportTech.

Francouzský obranný průmysl zaměstnává přibližně 225 000 osob, zahrnuje 9 hlavních průmyslových skupin, systémových integrátorů jako Thales, Safran, Airbus, Dassault, KNDS, Naval Group, MBDA a okolo 4 500 malých a středních podniků, z nichž tisícovka je označována jako strategická. Výrobní kapacity francouzských obranných firem byly v roce 2024 naplněny z 90 %, přičemž státem podporované investiční fondy jako Bpifrance mají pomoci mobilizovat 5–7 miliard eur na rozšíření kapacit a posílení investic, zejména u malých a středních firem. Výrazně se navyšuje výroba klíčových zbraňových systémů – například děl Caesar, stíhaček Rafale či dělostřelecké munice. Plánuje se také relokalizace výroby strategických komponent, jako jsou střelný prach, čipy a elektronika, což otevírá prostor pro nové technologické partnery. 

Zapojení českých subjektů do francouzských obranných projektů může probíhat formou subdodávek komponent, společného výzkumu, vývoje nebo spolupráce v rámci evropských programů (např. EDF – European Defence Fund). Partnerství s francouzskými MSP, které hledají flexibilní a technologicky vyspělé partnery pro rozšíření výrobní kapacity, může být pro české podniky příležitostí.  

Národní strategie pro výzkum a inovace se nadále soustředí na řešení klíčových výzev 21. století: klimatická změna, udržitelné hospodaření se zdroji, energetická transformace, posilování průmyslové a technologické suverenity, digitalizace a rozvoj umělé inteligence, robotiky, nových materiálů a biotechnologií. Mezi další prioritní oblasti patří zdraví a biomedicína, potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství, doprava, výstavba udržitelných měst a vesmírný výzkum. 

Francie aktivně podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti VaV, a to jak na mezivládní úrovni, tak prostřednictvím svých výzkumných agentur a univerzit. Pro české výzkumné ústavy a univerzity se tak otevírá široká škála příležitostí ke spolupráci – zejména v oblastech energetiky, materiálového výzkumu, robotiky, umělé inteligence, medicíny či agronomie. Francie rovněž podporuje inovace ve formě výzkumných klastrů, technologických platforem a inkubačních programů, které mohou být cenným zázemím pro rozvoj česko-francouzských vědeckých partnerství. 

Důležitou součástí podpory výzkumu a vývoje ve Francii je také daňová pobídka Crédit d’Impôt Recherche (CIR), která patří k nejštědřejším v Evropě. Tento nástroj umožňuje podnikům — bez ohledu na velikost nebo sektor — odečíst si z daně z příjmů až 30 % nákladů na výzkum a vývoj do výše 100 milionů eur a 5 % z částky nad tento limit. Způsobilé náklady zahrnují mzdy výzkumných pracovníků, výdaje na spolupráci s veřejnými výzkumnými institucemi, náklady na patenty či amortizaci výzkumného vybavení. 

CIR je klíčovým nástrojem francouzské inovační politiky a významně přispívá k atraktivitě Francie jako místa pro realizaci výzkumných projektů včetně mezinárodních partnerství. Pro české výzkumné organizace, které navazují spolupráci s francouzskými podniky nebo se zapojují do společných projektů realizovaných ve Francii, tak představuje CIR potenciální zdroj nepřímého financování a silnou motivaci pro francouzské partnery k navázání spolupráce. 

Se silnou infrastrukturou výzkumných center (např. CNRS, CEA, INRIA, INSERM), rozvinutým systémem veřejné podpory a bohatou sítí tematicky zaměřených pólů excelence je Francie pro české výzkumné subjekty dlouhodobě atraktivním partnerem. Otevírá se prostor jak pro zapojení do mezinárodních projektů, tak i pro individuální výměnu výzkumníků a doktorandů, sdílení know-how a společný vývoj řešení reagujících na globální výzvy. 

Francouzské zdravotnictví je založené na univerzálním přístupu ke kvalitní péči, vysoké odbornosti a široké síti zařízení. V roce 2024 bylo ve Francii evidováno téměř 200 000 aktivních lékařů, tedy 3,36 lékaře na 1 000 obyvatel a téměř 10 sester na 1 000 obyvatel. Navzdory těmto parametrům čelí francouzský systém výzvám: především nedostatku personálu, přetíženým nemocnicím a nerovnostem v přístupu ke specializované péči. 

Počet nemocničních lůžek (5,7 na 1 000 obyvatel) dlouhodobě klesá, roste poptávka po ambulantní péči, domácí hospitalizaci a specializovaných službách, zejména pro seniory. Průměrná délka života dosahuje 85,7 let u žen a 80 let u mužů. Péče o starší obyvatele, kteří tvoří náročnou, ale finančně zabezpečenou klientelu, je proto další velmi perspektivní oblastí.

Francie je třetí zemí v rámci OECD z hlediska výdajů na zdravotnictví a do tohoto sektoru nyní investuje více než kdykoli dříve. Cílem je posílení zdravotní suverenity, ochrana obyvatelstva a stimulace ekonomiky.  Digitalizace je přitom hlavním motorem změn v poskytování péče.

Dynamicky se rozvíjí francouzský sektor HealthTech, zejména v oblasti digitalizace a umělé inteligence. Z více než 2 600 HealthTech společností je přibližně 450 zaměřeno na digitální zdraví a AI, což je o 50 % více než v letech 2022–2023. Vláda tyto inovace významným způsobem podporuje, například v rámci strategického plánu France 2030, který počítá s uvolněním 7 miliard eur na podporu inovací ve zdravotnictví. Prioritami jsou imunoterapie, genová terapie, vývoj radiofarmak, nové mRNA vakcíny i technologie pro péči o vzácná genetická onemocnění. Současně roste poptávka po generických lécích. V rámci plánu směřuje 650 milionů eur na rozvoj telemedicíny, elektronických zdravotních záznamů a digitálních technologií. Významný je také speciální program na podporu digitálního zdraví a lékařského zobrazování s rozpočtem 90 milionů eur. 

Umělá inteligence se stále výrazněji uplatňuje v diagnostice, analýze dat, zpracování údajů o pacientech a v přípravě podkladů pro lékařské rozhodování. Díky tomu dochází ke zvýšení efektivity, zlepšení prevence a posílení role menších firem, které mohou díky AI realizovat složité projekty s nižšími náklady.

 Vedle veřejných financí proudí do sektoru i značné soukromé investice – například Pfizer investuje 500 milionů eur do vývoje léčiv proti rakovině a srpkovité anémii, AstraZeneca 365 milionů eur do výroby inhalátorů v Dunkerku, GSK modernizuje své závody za 140 milionů eur a Novartis podpoří vývoj nukleární léčby částkou 28 milionů eur.
Tyto investice vytvářejí nové příležitosti i pro zahraniční společnosti. České firmy mohou ve Francii uspět zejména v oblastech dodávek zdravotnické techniky, digitalizace a eHealth, výzkumu a vývoje léčiv, zdravotních technologií a služeb pro seniory. 

České firmy mají možnost se prosadit zejména tehdy, pokud nabídnou inovativní, efektivní a flexibilní přístupy, budou sledovat aktuální vývoj a navážou strategická partnerství s francouzskými institucemi, výzkumnými centry, startupy nebo farmaceutickými firmami. Francouzský trh zůstává otevřený mezinárodní spolupráci a řešením s vysokou přidanou hodnotou.

Francouzský železniční sektor hraje klíčovou roli v dopravní politice státu, zejména v souvislosti s ekologickou transformací. Železniční infrastruktura ve Francii nicméně čítá cca 30 000 km železnic, což je podstatně méně ve srovnání s více než milionem kilometrů silnic. Železniční síť je ve Francii využívána méně, než činí evropský průměr a vyznačuje se vysokými náklady. V zemi funguje hustá síť vysokorychlostních tratí (TGV), která je postupně rozšiřována směrem na jih a jihozápad, včetně projektů jako je nová trať mezi Bordeaux a Toulouse. V posledních letech však Francie čelí několika výzvám: stárnoucí infrastruktura vyžaduje značné investice do údržby a modernizace, regionální tratě jsou často zanedbávány a nákladní železniční doprava zaostává za evropským průměrem. Stát se snaží situaci řešit prostřednictvím ambiciózních plánů, jako je program „Fret Ferroviaire 2023“, který má zvýšit podíl železnice na nákladní dopravě.

Francouzský železniční trh prochází postupnou liberalizací, což otevírá prostor pro vstup nových hráčů a dodavatelů, včetně zahraničních firem. Vedle SNCF, tradičního národního dopravce, zde působí i nové soukromé společnosti a regionální zadavatelé, kteří vypisují tendry na provoz a dodávky. 

Nákladní železniční doprava, která zaznamenala ve Francii posledních dvou dekádách pokles, skýtá potenciál dalšího významného rozvoje.

K nejdynamičtějšímu segmentu nákladní dopravy s největším růstovým potenciálem patří kombinovaná doprava, která ve Francii zatím  tvoří přibližně 25 % železniční nákladní dopravy a pouze 2,5 % celkové nákladní dopravy. Pro zajištění toků kombinované dopravy má Francie téměř 50 multimodálních terminálů, které se nacházejí především v blízkosti velkých měst a v námořních přístavech. 
Vzhledem k nesporným výhodám vlakové přepravy zboží oproti silniční a její roli v ekologické tranzici a naplňování dekarbonizačních cílů, usiluje Francie o zdvojnásobení tržního podílu železniční nákladní dopravy ze současných 9 % na 18 % do roku 2030. 

Českým firmám se zde nabízejí příležitosti zejména v oblasti komponent, IT řešení pro řízení dopravy, údržby kolejových vozidel a technologií pro zvyšování energetické účinnosti. Úspěch na trhu však vyžaduje znalost francouzských norem, jazykovou vybavenost a často i strategické partnerství s místními firmami.