Francie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Francie je poloprezidentská republika s hlavou státu – prezidentem voleným přímou volbou na 5 let – v čele výkonné moci. Stejný kandidát může být zvolen jen na dvě volební období za sebou. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament. Jeho dolní komora (Národní shromáždění), rovněž volená na 5 let, hlasuje o důvěře vládě.

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Francie je pro ČR nejvýznamnější ze zemí, se kterými Česko nemá společnou hranici. Francie má velmi rozvinutou mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových a technologických subdodávek, značnou kupní silou domácností a zvládanými státními financemi, k jejichž zhoršení však došlo v důsledku podpůrných opatření v reakci na krizi způsobenou pandemií koronaviru. Většímu využití příležitostí na francouzském trhu napomůže komunikace ve francouzštině a přizpůsobení místy náročnějším administrativním postupům.

Po historickém propadu o 8,2 % v roce 2020 v důsledku krize způsobené pandemií zaznamenala francouzská ekonomika v roce 2021 výrazné oživení s průměrným ročním růstem HDP o 7,0 %, největším za posledních 52 let a jedním z největších v Evropě. Podpůrná vládní opatření v odpovědi na koronavirovou krizi zároveň vedla k prudkému nárůstu veřejného zadlužení. Schodek veřejných rozpočtů dosáhl 6,5 % HDP a míra zadlužení na konci minulého roku činila 112,9 % v poměru k HDP. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2021 byla 7,8 %. Průměrná míra inflace za rok 2021 byla 2,1 %. Ekonomická aktivita Francie se dostala na svou úroveň před sanitární krizí ve 3. čtvrtletí minulého roku.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (348.71 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Francie (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny. Těžištěm výkonné moci je dle ústavy Rada ministrů, které předsedá prezident. Předsedu vlády jmenuje prezident, který musí zvážit, zda vláda dokáže získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér demisi prezidentovi, ale v praxi jsou předsedové vlády prezidentem odvoláni. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusejí být členy parlamentu.

Hlavní politické strany jsou:

La République en marche (LRM), Mouvement démocrate (MoDem), Les Républicains (LR, dříve Union pour un mouvement populaire—UMP), Union des démocrates et indépendants (UDI), Parti socialiste (PS), Rassemblement national (RN, dříve Front national—FN), La France insoumise, Nouveau centre (NC), Europe écologie les verts (EELV), Parti radical de gauche (PRG), Parti communiste français (PCF), Parti radical (Rad), Territories of Progress (TDP).

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition duGouvernement.

24. dubna 2022 byl v prezidentských volbách znovuzvolen francouzským prezidentem Emmanuel Macron, který zvítězil ve 2. kole nad kandidátkou Rassemblement national Marine Le Pen a jako teprve třetí prezident 5. republiky tak obhájil druhý prezidentský mandát.

1.2. Zahraniční politika země

Francouzská zahraniční politika je zaměřena na zachování významného postavení Francie mezi velmocemi, udržování vedoucího partnerství a rozšiřování spolupráce v Mezinárodní organizaci frankofonie a prohlubování evropské integrace. Z jednotlivých zemí je pro Francii nejvýznamnější blízký vztah s Německem, který je výsledkem francouzsko-německého poválečného usmíření a základem evropské integrace. V reakci na krizi způsobenou pandemií koronaviru prosadila Francie s Německem společný Plán evropské obnovy ve výši 750 miliard EUR a společné evropské zadlužení. Konec éry Angely Merkelové a komparativní snížení německé iniciativy umožnily prezidentu Macronovi postavit se do vedoucí pozice v rámci EU. Velmi výrazný je vztah k USA, hlavnímu spojenci v NATO, vůči kterému Francie v posledních desetiletích asi nejviditelněji reprezentuje ambice zbytku Západu o rovnocenné postavení s vyváženými výhodami transatlantické spolupráce. Po většinu prvního mandátu Emmanuela Macrona byla viditelná snaha o sblížení s Ruskem. V závěru Macronova prvního mandátu byly snahy o konstruktivní dialog přerušeny invazí Ruska na Ukrajinu. 

Od Macronova znovuzvolení prezidentem Francie 24. dubna 2022 se dá očekávat, že bude ve svých pozicích konzistentní a nadále se bude opírat především o silnou Evropskou unii, nicméně ve spolupráci a v respektu k NATO a OSN. Pro Macrona se EU má stát silnější, samostatnější, odolnější a stojící na hodnotách. Evropa má být silná a od ruské invaze na Ukrajinu se Francie staví kladněji k jejímu rozšířování na východ. 

Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Dossiers pays.

1.3. Obyvatelstvo

Dle statistického odhadu má Francie (bez započtení zámořských území) cca 65,4 mil. obyvatel, což představuje hustotu zalidnění 120 obyv./km2. Počet obyvatel mírně roste, v posledních letech kolem 0,2 % ročně. 

Demografické složení je následující:

• 48,3 %  muži

• 51,7 %  ženy

Věková struktura:

• 23,7 %  pod 20 let

• 55,2 %  20–64 let

• 21 %  nad 64 let

Francouzská statistika nevykazuje složení obyvatelstva podle etnik, ale podle občanství nebo státu narození:

• 89,9 %  francouzské

• 1,3 %  alžírské

• 1,2 %  marocké

• 0,9 %  portugalské

• 0,4 %  tuniské

• 6,3 %  jiné

Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Dle odhadu agentury Pew Research Center jsou podíly jednotlivých vyznání ve Francii následující:

• 58,1 %  křesťanství

•  31,9 %  žádné

•  8,3 %  islám

•  0,5 %  judaismus

•  1,2 %  jiné

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Po historickém propadu o 8,2 % v roce 2020 v důsledku pandemie zaznamenala francouzská ekonomika v roce 2021 výrazné oživení s průměrným růstem HDP o 7,0 %, největším za posledních 52 let a jedním z největších v Evropě. Podpůrná vládní opatření v odpovědi na koronavirovou krizi zároveň vedla k prudkému nárůstu veřejného zadlužení. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2021 byla 7,8 %. Průměrná míra inflace za rok 2021 byla 2,1 %. Ekonomická aktivita Francie se dostala na svou úroveň před sanitární krizí ve 3. čtvrtletí minulého roku. 

Hospodářství Francie je vystaveno negativním dopadům války na Ukrajině relativně méně než ekonomiky většiny zemí EU. Dopady budou pociťovány prostřednictvím vyšší inflace v důsledku zdražování energií na mezinárodní burze a potravin. Krátkodobou prioritou vlády je vypořádat se s prudce rostoucími cenami energií a potravin. V polovině března 2021 vláda představila „plán ekonomické a sociální odolnosti“ na zmírnění dopadů války na Ukrajině a protiruských sankcí na francouzskou ekonomiku. Hlavní důraz je kladen na energii, vzhledem k rostoucím cenám ropy, plynu a elektřiny a součástí plánu je převzetí poloviny dodatečných nákladů na spotřebu energií u energeticky náročných podniků ze strany státu. Kromě toho vláda poskytne 400 milionů EUR zemědělským podnikům, které jsou vystaveny rostoucími cenami zemědělských komodit.

V říjnu 2021 vláda oznámila investiční plán ve výši 30 miliard EUR na podporu reindustrializace se zvláštním důrazem na přelomové technologie a ekologické iniciativy. Vláda pokračuje v implementaci Plánu obnovy ve výši 100 miliard EUR, částečně financovaném z evropských zdrojů, který byl představen v reakci na krizi způsobenou pandemií v září 2020.

S ohledem na rusko-ukrajinský konflikt zveřejnila francouzská centrální banka 13. 3. 2022 predikci, která představuje dva možné scénáře budoucího vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů Francie na roky 2022 – 2024. Podle „konvenčního“ scénáře by měl HDP Francie v roce 2022 vzrůst o 3,4  % a míra inflace by měla dosáhnout 3,7 % v ročním průměru. Druhý, „zhoršený“ scénář pracuje s dodatečným efektem výraznějšího nárůstu cen komodit v kombinaci s přetrvávající nejistotou a předpovídá pro letošní rok pomalejší růst HDP o 2,8 % a vyšší průměrnou roční míru inflace 4,4 %. Pro rok 2023 předpovídá „konvenční“ scénář francouzské centrální banky okolo 2,0 % růst HDP a „zhoršený“ scénář růst 1,3 %.

Francouzská ekonomika je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu, luxusního zboží a farmaceutickém sektoru.  Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě přidané hodnoty je následující:

• 56,4 %  tržní služby

• 23,4 % netržní služby

• 13,2 %  průmysl

• 5,2 %  stavebnictví

• 1,8 %  zemědělství

K nejvýznamnějším výrobním i vývozním oborům patří výroba automobilů, letadel a jiných dopravních prostředků, elektrických a elektronických zařízení, strojů, potravin, chemických produktů, léčiv, oděvů a kosmetiky. Na dovozu mají přední podíl automobily, stroje, elektrická a elektronická zařízení, potraviny, chemické a farmaceutické výrobky, oděvy, ropa a ropné výrobky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Banque de France

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podpůrná vládní opatření v odpovědi na koronavirovou krizi zároveň vedla k prudkému nárůstu veřejného zadlužení. Schodek veřejných rozpočtů podle údajů publikovaných 29. března 2022 v roce 2021 dosáhl 160,9 miliard EUR, tedy 6,5 % HDP a míra zadlužení na konci roku 2021 činila 112,9 % v poměru k HDP. Prioritními oblastmi rozpočtových výdajů na rok 2022 jsou justice, obrana, bezpečnost, školství, věda a výzkum, digitalizace a ekologické iniciativy.

Bilance běžného účtu je dlouhodobě záporná a v roce 2021 dosáhla -30,1 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je rozvinutý a rozsáhlý. Dohled nad ním vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při francouzské centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb. V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních. Jejich rejstřík se nachází na internetové stránce Regafi výše zmíněné agentury. Úrokové sazby mezibankovního trhu dlouhodobě mírně klesají a na začátku roku 2022 se pohybovaly kolem -0,5 %. Jejich denní sazby uvádí Banque de France na svých internetových stránkách v kapitole Tauxinterbancaires. Referenční úroková sazba pro soukromé osoby byla v lednu 2022 byla ve výši 3,13 %. Nejsilnější bankovní skupiny jsou následující čtyři , které zároveň patří mezi 10 největších v Evropě a 30 nejvýznamnějších ve světě dle seznamu „2020 List of Global Systemically Important Banks“. V závorce je u nich uvedena orientační výše aktiv.:

• BNP Paribas (2 165 mld. EUR) – největší francouzská bankovní skupina a zároveň jedna z 10 největších na světě

• Crédit agricole (2 011 mld. EUR) – největší družstevní bankovní skupina

• Société générale (1 356 mld. EUR) – třetí největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v ČR

• BPCE (1 338 mld. EUR) – druhá největší družstevní bankovní skupina.

Nejvýznamnější zahraniční bankou ve Francii je:

• HSBC (2 419 mld. EUR) – největší evropská bankovní skupina se sídlem v Londýně. Ve Francii má přes 400 poboček.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts francouzské daňové správy. Kompaktnější základní přehled je uveden například na internetových stránkách světové poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty.

Daňové zatížení je výrazně nad průměrem EU, dochází však k jeho snižování. Francouzská vláda postupně snižuje sazbu daně z příjmu právnických osob, která v roce 2021 činila 26,5 % pro společnosti registrující zisk do 500 000 EUR a 27,5 % pro společnosti s vyššími zisky, přičemž všechny společnosti budou mít v roce 2022 podléhat sazbě 25 % (kromě malých podniků, u kterých byla zachována  sazba 15 %). 

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nejvyšší sazba činí 45 % u ročních příjmů nad 160 336 EUR. Prostřední pásmo 26 701 – 74 545 EUR má sazbu 30 %. Odvody sociálního pojištění jsou do výše přibližně 20 % z platu zaměstnance a povinné odvody zaměstnavatelů závisí na velikosti, charakteru a sídla podniku a můžou představovat v některých případech až 50 % z hrubé mzdy. Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %. Nižší sazby 10, 5, 2,1 nebo 0 % jsou stanoveny například na některé potraviny, léky, tiskoviny apod.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchod Francie se zeměmi uvnitř EU představuje 54 % francouzského vývozu (Německo 15 %, Itálie 8 % a Belgie a Španělsko 7 %), zatímco mimo země EU jde 8 % francouzského vývozu do USA a 6 % do Spojeného království. Pokud jde o francouzský import, 66 % pochází z členských států EU (Německo 17 %, Belgie 10 % a Nizozemsko 9 %), zatímco dovozy ze zemí mimo EU pochází ze 7 % z Číny a 5 % ze Spojených států.

Obchodní vztahy s ČR

Česko-francouzský obchod má celkově rostoucí trend a za posledních 20 let se obrat zvýšil 4x a po vstupu ČR do EU je saldo vzájemné obchodní výměny aktivní na české straně. Částečně to může být dovozem do Francie od českých poboček francouzských firem. Na vývozu se nejvíce podílejí osobní automobily a automobilové komponenty, komponenty výpočetní techniky, telekomunikační zařízení, autobusy a přístroje. Na dovozu léky, kosmetika, osobní automobily a automobilové komponenty, elektrická zařízení, železo a ocel.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Příliv přímých zahraničních investic do Francie, který v roce 2019 činil 25 miliard EUR, se v roce 2020 snížil na 4 miliardy EUR. Tento pokles je způsoben odložením investičních rozhodnutí (-12 mld. EUR u kapitálových transakcí) a nižšími reinvesticemi zisků (-4 mld. EUR) zahraničních společností do jejich dceřiných společností. V roce 2020 byla Francie 17. největší hostitelskou zemí přímých zahraničních investic na světě (12. místo v roce 2019) a 6. v Evropě, za Lucemburskem, Německem, Irskem, Švédskem a Velkou Británií.

V roce 2020 si Francie udržela druhým rokem po sobě pozici hlavní destinace pro zahraniční investiční projekty v Evropě. Francie nabízí díky své zeměpisné poloze a kvalitě infrastruktury privilegovaný a přímý přístup na hlavní trhy evropského kontinentu. K investiční atraktivitě Francie přispívá také příznivá hospodářská politika administrativy Emmanuela Macrona, která od začátku svého funkčního období usiluje o zatraktivnění Francie pro zahraniční investory a deklaruje podporu soukromým firmám ve snaze o  zvýšení francouzské konkurenceschopnosti v oblasti fiskální politiky a nákladů práce.

Podle údajů Banque de France byly v roce 2019 české přímé zahraniční investice ve Francii v hodnotě 409 mil. eur. Od roku 2018 však příliv českých investic do Francie sílí, zejména v oblasti energetiky, ale také v médiích, maloobchodu, distribuci a digitálních technologií (e-commerce). České investice ve Francii jsou zastoupeny zejména firmami jako je EPH (energetika, média,retail), ČEZ ( energetika, technologie), ŠKODA–Auto France ( síť  automobilových koncesionářů), Linet ( nemocniční lůžka) Lasvit ( designové sklo) apod.

3.3. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie. K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

• Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)

• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)

• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)

• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou (1991)

• Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)

• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)

• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)

• Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR není cílem projektů zahraniční rozvojové spolupráce Francie ani naopak.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hospodářská politika se zaměřuje na implementaci strategického investičního plánu France 2030, který představila vláda v říjnu 2021. Plán v hodnotě 30 miliard EUR na 5 let má podpořit soběstačnost Francie a její návrat k průmyslové suverenitě, zejména v technologicky náročných a strategických odvětvích, nasměřovat Francii k novému nízkouhlíkovému modelu, a napomoci k tomu, aby se z Francie stala inovační a technologická velmoc.

▶ Energetický průmysl

Investiční plán France 2030 počítá s investicemi ve výši 200 miliard Kč do sektoru energetiky, z nichž 25 miliard Kč je určených na nové nukleární projekty, zejména rozvoj průmyslové nabídky malých a středně velkých reaktorů. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost rozhodl o prodloužení životnosti osmi nejstarších francouzských reaktorů vybudovaných v 80. letech. Jejich provozovatel se zavázal k provedení modernizačních prací v hodnotě 1,2 bilionu Kč. Francie se snaží diversifikovat svůj energetický mix a aktuální prioritou je rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejichž podíl na výrobě elektřiny by měl představovat 40 % v horizontu roku 2028. Investice mohou představovat příležitosti pro české dodavatele zařízení a dílů pro větrné a solární elektrárny, solárních panelů, kabeláží nebo uložišť energie.

▶ Civilní letecký průmysl

Po propadu prodejů v souvislosti se sanitární krizí a omezením mobility se podařilo největšímu evropskému výrobci letadel se sídlem v Toulouse dosáhnout cíle, který si vytyčil pro rok 2021 – dodávku 611 přístrojů – tento počet je sice o třetinu nižší než v období před sanitární krizí, nicméně ve srovnání s rokem 2020 představuje 8% navýšení. Společnost registruje rostoucí počet nových objednávek v souvislosti s plány řady aerolinek na obnovu svých leteckých flotil, což může představovat příležitosti pro dodavatelé dílů a komponentů pro letectví, přesně obráběné komponenty, povrchové materiály, kompozitní díly, kabeláže, části interiérového vybavení letadel, elektroniku či software. Plán France 2030  stanovuje cíl vyrobit do roku 2030 první francouzské nízkoemisní letadlo. Ve Francii již existuje projekt regionálního letadla na hybridní elektrický nebo vodíkový pohon, který by měl být v provozu okolo roku 2030.

▶ ICT

Díky post pandemickému hospodářskému oživení ve Francii, zaznamenal v roce 2021 francouzský ICT sektor 6,3% nárůst a pro rok 2022 je očekáván růst až o 7,1 %. Aktuální dynamika hospodářského růstu umožňuje znovuobnovení nebo zahájení velkých investičních projektů v oblasti informačních technologií ve francouzských soukromých společnostech s cílem pokračovat v digitální transformaci, automatizovat své obchodní procesy a posilovat bezpečnost svých informačních systémů. Významné místo zaujímá cloud, který je implementován v mnoha společnostech.  Příležitosti také existují v řešení pro e-commerce, zpracování velkého množství dat, zabezpečení informačních systémů, rozvoje digitální infrastruktury.

▶ Obranný průmysl

V roce 2020 se Francie v rámci NATO přidala k zemím, které vydávají minimálně 2 % HDP na obranu a výdaje na obranu jsou ve státním rozpočtu Francie v posledních letech každoročně navyšovány. Navyšování výdajů zaručuje ozbrojeným silám prostředky na investice do strategických sektorů jako je kybernetická bezpečnost a vesmír, modernizačních projektů na obnovu vybavení ozbrojených složek, posílení obranných kapacit, dodávky každodenního základního vybavení, ale také na renovaci či výstavbu nových budov pro personál ministerstva obrany a operativní infrastruktury přizpůsobené pro využívání pokročilého a technologicky náročného vybavení.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Od roku 2022 vstoupila v platnost nová fáze zákona na zamezení plýtvání na podporu cirkulární ekonomiky, jehož cílem je urychlit změnu stávajícího modelu lineární ekonomiky na cirkulární, snížit tvorbu odpadů, zajistit jejich lepší zpracování, recyklaci a další využití. Francie se chce do roku 2040 zcela zbavit jednorázových plastových obalů a postupnými kroky zavádí opatření, která povedou k jejich odstranění. Všechna tato opatření povedou výrobce a obchodníky k hledání alternativních obalových materiálů, jako jsou například skleněné potravinové dózy, bio-rozložitelné obalové materiály, technologie na opětovné využití výrobků, valorizace odpadů – využití cenných materiálů a energie, smart technologie využívající senzory a komunikační technologie pro optimalizaci třídění odpadu.

▶ Zpracovatelský průmysl

Od roku 2022 vstoupila v platnost nová fáze zákona na zamezení plýtvání na podporu cirkulární ekonomiky, jehož cílem je urychlit změnu stávajícího modelu lineární ekonomiky na cirkulární, snížit tvorbu odpadů, zajistit jejich lepší zpracování, recyklaci a další využití. Francie se chce do roku 2040 zcela zbavit jednorázových plastových obalů a postupnými kroky zavádí opatření, která povedou k jejich odstranění. Všechna tato opatření povedou výrobce a obchodníky k hledání alternativních obalových materiálů, jako jsou například skleněné potravinové dózy, bio-rozložitelné obalové materiály, technologie na opětovné využití výrobků, valorizace odpadů – využití cenných materiálů a energie, smart technologie využívající senzory a komunikační technologie pro optimalizaci třídění odpadu.

▶ Železniční průmysl a kolejová doprava

Současný hospodářský trend je příznivý rozvoji železniční dopravy s ohledem na ekologizaci dopravy a klimatické závazky. Francouzský železniční sektor je proto považován za sektor budoucnosti a vláda jej podpořila investicemi ve výši 118 miliard Kč. Investice jsou určeny na renovace železniční sítě a vlakových nádraží, zlepšení služeb a nabídky poskytované na nádražích, zachování méně vytěžovaných vlakových linek a rozvoje železniční nákladní infrastruktury pro zlepšení zásobování průmyslových podniků, vytvoření nebo renovace multimodálních logistických platforem a obnovení provozu nočních vlakových linek. Další investice směřují do obnovy vozového parku, vlaků, souprav metra a tramvají.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině. Co se týká oslovovací terminologie, je standardní oslovení ve francouzštině Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod. Akademické tituly se běžně nepoužívají a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Další rozdíl je v tom, že titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán spíše jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailovou komunikací. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace třeba hotel nebo veletrh. Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat. Vizitky jsou zcela běžné. Dárky se neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty. Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky. Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování. Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám. Na jednání jsou obvykle dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu francouzských podniků, nebývá na nižší články delegováno dostatek pravomocí. Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek. Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám. Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním (10-15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a délka věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Někdy jsou součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění. Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější. Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí. Při případném návazném pohoštění víno, eventuálně i pivo. Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině. Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování.

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně. Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků rozšířena znalost nejvíce angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat. Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých. Komunikovat lze všemi způsoby, ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:

• Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.

• Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.

• Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.

• Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám západní reference, pokud existují.

• Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:

• 1. 1.  Nový rok (Jour de l’An)

•  1. 5.  Svátek práce (Fête du Travail)

• 8. 5.  Den vítězství (Victoire 1945)

• 14. 7.  Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku Velké francouzské revoluce

• 15. 8.  Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích

• 1. 11.  Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých

• 11. 11.  Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války

• 25. 12. Svátek vánoční (Noël)

• a dále pohyblivé křesťanské svátky Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques), Nanebevstoupení (Ascension) a Letnice (Lundi de Pentecôte). V některých místech a oborech jsou ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12. 

Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si tam vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce a flexibilitu výroby. Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a v poslední době roste i význam zásilkového obchodu. K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří reklamní akce mimo prodejnu (v tisku, v místní rozhlasové stanici, v dopravních prostředcích), předvádění výrobků v prodejně, zvláštní promoční slevy, den otevřených dveří, degustace, věrnostní karty aj. V souladu s celosvětovými marketingovými a reklamními trendy roste význam propagace na internetu a sociálních sítích. Vyplatí se komunikace ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE. K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR v osmi větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců. Při větším obratu se může vyplatit zřízení nějakého vlastního nebo společného subjektu. Volitelné právní formy a podmínky pro jejich zřízení a činnost jsou uvedeny na internetových stránkách registračních středisek CFE ministerstva hospodářství, které také uvádějí příslušné středisko podle plánovaného předmětu činnosti, sídla a právní formy zřizovaného subjektu, včetně doporučení pro její výběr. Vhodnost jednotlivých forem záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu. Registraci lze provést i u tzv. internetové přepážky Guichet-entreprises.

5.3. Marketing a komunikace

Pro marketing a komunikaci slouží specializované agentury. Institucionálně organizovaný tip na ně lze nalézt v oborově a teritoriálně členěném internetovém přehledu AACC cca 200 členských agentur francouzské odvětvové asociace Association des agences conseils en communication. Plakátování není dovoleno, ale jinak je škála propagačních metod široká, například reklamy v hromadných sdělovacích prostředcích včetně internetu, reklamy v hromadné dopravě, distribuce reklamních tiskovin do domů, výrazné poutače za výklady obchodů i uvnitř prodejen nebo výstavní a veletržní akce. Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Pro znásobení účinku účasti na takové akci rozesílají vystavovatelé předem pozvánky na svůj stánek potenciálním zákazníkům. Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Francouzské veletrhy české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů. Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích. Například i místo „Made in …“ se uvádí „Fabriqué en …“.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle). Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2020 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 23. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 27. místě). Pro případ potřeby nějakých právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži seznamadvokátních kanceláří, které informovaly, že jednají v češtině i francouzštině. Podobný seznam je na internetových stránkách Francouzsko-českéobchodní komory.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy. U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou. Oznámení o nich mohou být převzata do komerční internetové databáze Marchés online. Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů. Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské Unie. Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů. Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc. Způsoby řešení obchodních sporů závisí na ustanoveních obchodního kontraktu. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně všech jiných dostupných prostředků. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži uveden seznamadvokátních kanceláří, které informovaly, že jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je na internetových stránkách Francouzsko-českéobchodní komory.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy. U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí. Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele. Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez. Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“. Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny se přitom vztahují francouzské pracovní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (10,57 EUR pro rok 2022) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor. Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii. Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, vzdělávání či splnění určitého úkolu v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce. Vysílající subjekt oznamuje dočasné vyslání pracovníků předem místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités). I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení). Podrobnou informaci o dočasném vysílání pracovníků do Francie  naleznete na stránkách VelvyslanectvíČeské republiky v Paříži.

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Francouzské veletrhy českého zastoupení francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů. Dále je na ukázku uveden plán na 2. pololetí 2022 a 1. pololetí 2023 podle stavu z konce dubna 2022:

EUROSATORY

13. 6. 2022 – 17. 6. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Veletrh věnovaný obrannému a bezpečnostnímu sektoru v pozemních a vzdušných oblastech. Světová jednička ve své kategorii.

SILMO

23. 9. 2022 – 26. 9. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Mezinárodní veletrh oční optiky.

MONDIAL DU BÂTIMENT – BATIMAT – INTERCLIMA – IDÉOBAIN

3. 10. 2022 – 6. 10. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Mezinárodní stavební veletrh.

BATIMAT- Technologie a služby ve stavebnictví

INTERCLIMA – Produkty a služby z oblasti HVAC,vytápění a klimatizace

IDÉOBAIN – Nové trendy v oblasti koupelen a sanitární techniky    

SIAL PARIS

15. 10. 2022 – 19. 10. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Veletrh potravinářského průmyslu.  

EQUIP AUTO

18. 10. 2022 – 22. 10. 2022 Paříž, Expo Porte de Versailles

Mezinárodní veletrh automotive aftermarketu a služeb pro mobilitu.  

SIMA PARIS

6. 11. 2022 – 10. 11. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Mezinárodní veletrh technologií a řešení pro efektivní a udržitelné zemědělství  

EQUIPHOTEL

Paris 6. 11. 2022 – 10. 11. 2022 Paříž, Expo Porte de Versailles

Mezinárodní veletrh v oboru HoReCa.  

ALL4PACK EMBALLAGE

Paris 21. 11. 2022 – 24. 11. 2022 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Veletrh obalové techniky.  

PARIS DESIGN WEEK

Leden 2023 Paříž, severní výstaviště Villepinte

Mezinárodní veletrh pro profesionály v oblasti designu  

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce,workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstvazahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“. Kromě velvyslanectví v Paříži obsahuje kontakty také na České centrum (kulturní středisko) v Paříži a na 9 honorárních konzulátů ČR ve městech Baie-Mahault (na ostrově Guadeloupe), Bordeaux, Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk a Toulouse. Kontakt na pařížské zastoupení agentury CzechTrade je uveden na její internetové stránceFrancie a kontakt na pařížské zastoupení agentury CzechTourism na její internetové stránce Francie. Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo:

Stálá delegace ČR při UNESCO Paříž:  www.mzv.cz/unesco.paris

Stálá mise ČR při OECD Paříž: www.mzv.cz/paris.oecd

Stálá mise ČR při Radě Evropy Štrasburk: www.mzv.cz/strasbourg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

112 – jednotné evropské číslo tísňového volání

15 – záchranka

17 – policie

18 – hasiči

196 – námořní tísňová linka

116000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí

+33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Základním internetovým odkazem je vyhledávací funkce portálu Google. 

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:

• www.elysee.fr kancelář francouzského prezidenta

• www.gouvernement.fr/composition-du-gouvernement přehled členů francouzské vlády

• lannuaire.service-public.fr portál francouzské státní správy s odkazy na internetové stránky ministerstev a jiných úřadů

• www.banque-france.fr francouzská centrální banka

• www.legifrance.gouv.fr francouzská sbírka zákonů

• www.insee.fr francouzský statistický úřad

• www.infogreffe.fr francouzský obchodní rejstřík

• www.guichet-entreprises.fr registrace firem ve Francii

• www.douane.gouv.fr francouzská celní správa

• www.impots.gouv.fr francouzská daňová správa

• www.businessfrance.fr/investir podpora investic ve Francii

• www.boamp.fr databáze francouzských tendrů

• www.euroexpo.cz/151-francouzske-veletrhy přehled významnějších francouzských veletrhů

• www.aeroport.fr informace o francouzských letištích

• www.autoroutes.fr informace o francouzských dálnicích

• www.oui.sncf internetový prodej vlakových jízdenek