Francie

Rozcestník informací o Francii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V důsledku pandemie covidu-19 zaznamenala francouzská ekonomika za rok 2020 největší pokles HDP od 2. světové války. Zároveň došlo k poklesu spotřeby domácností o 7 %, investic o 10,3 %, vývozu o 16,3 % a dovozu o 11,5 %. Státní rozpočet skončil se schodkem 178 mld. EUR, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 mld. EUR. Tento deficit byl zároveň o 30 mld. EUR vyšší než v roce 2010 při tehdejší světové finanční krizi. Zatím se však neuvažuje o zvyšování daní.

Poměr veřejného dluhu k HDP sice o 1/5 vzrostl, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích se přitom snížil poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022.

V případě, že již nenastanou další vlny epidemie, může být oživení ekonomiky relativně rychlé a hospodářská aktivita by se na úroveň roku 2019 mohla vrátit již koncem roku 2022. Výrazně by k tomu mohla přispět realizace části nadúspor francouzských domácností z nerealizované spotřeby kvůli protiepidemickým omezením obchodu a služeb i spotřebitelské opatrnosti. Odhaduje se, že tento přebytek úspor dosáhne ke konci roku 2021 výše 165 mld. EUR.

Na post-covidové oživení ekonomiky byl zároveň přijat plán nazvaný France Relance. Má přispět jak k nápravě následků koronavirové krize, tak i k dalšímu hospodářskému rozvoji Francie. Je zaměřen na ekologickou transformaci, rozvoj konkurenceschopnosti podniků a posílení sociální a teritoriální soudržnosti v zemi. Poskytne finanční podpory v celkové výši 100 mld. EUR, a to hlavně pro střednědobé investice. Ze 60 % bude financován ze státního rozpočtu let 2021–2022 a ze 40 % z příspěvku EU. Plánované podpory rozšíří poptávku po materiálním zabezpečení perspektivních modernizací a tedy příležitosti pro dodávky zejména v následujících sektorech.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Příležitosti pro české exportéry po koronavirové krizi lze odhadovat v pokračujícím trendu dosavadního francouzského kurzu k ekologizaci ekonomiky, jehož vnímání zmíněná krize ještě posílila. Nově také ve více zdůrazňovaném zájmu na udržení a modernizaci výroby ve Francii místo její delokalizace do vzdálené levnější ciziny, aby se snížilo riziko narušení dodávek při podobných krizích v budoucnu. Dále rovněž v zavádění pracovních postupů s větším využitím zařízení a programů pro automatizaci procesů a pracovní komunikaci na dálku.

Automobilový průmysl

Výše uvedený plán France Relance zahrnuje obměnu přes 100 tis. služebních vozidel státních orgánů a institucí za elektromobily nebo hybridní automobily. Zároveň bude vydáno 1,9 mld. EUR na bonusy k nákupům bezemisních nebo nízkoemisních vozidel a instalaci dobíjecích stanic.

Celkově se tak ve Francii plánuje dosáhnout do roku 2025 roční výroby 1 mil. automobilů s elektrickým nebo hybridním pohonem. To bude představovat růst poptávky a příležitosti pro dodávky elektrických komponentů a zařízení pro výrobu automobilů s novými druhy pohonu a způsoby řízení.

Civilní letecký průmysl

Zmíněný plán bude podporovat udržení know-how a výrobních kapacit leteckého průmyslu i jeho ekologickou transformaci, zejména modernizaci výroby v malých a středních podnicích tohoto odvětví. To přinese příležitosti k dodávkám zařízení a materiálů pro digitalizaci a robotizaci výroby leteckých dílů a nových technologií pro využití vodíku jako primárního zdroje energie letadel.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Za účelem ochrany ovzduší se bude podporovat rozvoj bezemisní a nízkoemisní dopravy budováním dobíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a rychlostních silnicích, zřizování cyklostezek a bezpečných parkovacích míst pro jízdní kola, modernizace plavebních drah a zdymadel na říčních tocích a vodních kanálech i modernizace infrastruktury řízení námořního provozu a námořní záchranné služby.

Energetický průmysl

V energetice bude podpora zaměřena na modernizaci podniků jaderného průmyslu pro zachování jejich kapacity k zajištění bezpečného provozu atomových elektráren i bezpečné likvidace odstavených jaderných zařízení, dále na inovace při nakládání s radioaktivním odpadem a na vývoj malých modulárních reaktorů. V oblasti přenosu elektrické energie se plán zaměří na podporu investic ke zkvalitnění rozvodné sítě hlavně ve venkovských oblastech, zvýšení její odolnosti proti extrémům počasí a její adaptaci na připojování obnovitelných zdrojů energie.

To bude zahrnovat mechanické zesilování přenosového vedení, jeho přemisťování do země, nahrazování neizolovaných vodičů a instalaci bateriových parků k připojeným obnovitelným zdrojům. Ve snaze dosáhnout do roku 2050 tzv. uhlíkové neutrality bude podpořen také vývoj vodíkových technologií a rozvoj jejich využití v praxi. Tedy výroby vodíku elektrolytickým rozkladem vody, jeho skladování, distribuce a využití v pozemní dopravě. Zároveň také vývoj vodíkových pohonů i pro námořní a leteckou dopravu a pro průmysl.

ICT

Podpora v oblasti informačních a komunikačních technologií se soustředí na dokončení optické sítě po celém území Francie do roku 2025, na rozvoj digitalizace ve státních úřadech, místních a územních samosprávách, malých a středních podnicích, na adaptaci technických a komunikačních prostředků pro výkon práce z domova a dálkové vzdělávání, na zvyšování kybernetické bezpečnosti a vývoj kvantových technologií s významným zaměřením na kooperaci v Evropě, což může představovat zajímavou příležitost pro zapojení i českých vývojových pracovišť a moderních výrobních provozů.

Koronavirová krize zároveň posílila úvahy výrobců o potřebě snižování rizika přerušení subdodávek výrobních dílů ze vzdálených zemí, což je příležitost pro nabídky zařízení a návodů pro flexibilní místní výrobu některých dílů tiskem 3D. Další růst poptávky lze odhadovat také po produktech softwarového inženýrství pro automatizované řízení výrobních a logistických procesů na dálku a po technologiích pro hygienickou bezkontaktní identifikaci osob u kontrolovaných vstupů.

Plasty a gumárenský průmysl

V zájmu ochrany životního prostředí bude podpora směřovat do oblasti výroby a spotřeby umělých hmot s cílem recyklovat 700 tis. tun plastového odpadu ročně. Lze tak očekávat růst příležitostí pro dodávky zařízení na sběr, třídění, čištění a recyklaci plastů. Zároveň pak také poptávku po modernizaci výrobních provozů pro výrobu z recyklovaných plastů a na druhou stranu po technologiích výroby nových, snadno biodegradabilních plastů.

Stavební průmysl

Do roku 2050 se plánuje a bude podporovat modernizace všech obytných a veřejných budov a provozních prostor malých a středních podniků na úroveň nízkoenergetické náročnosti jejich provozu. Poroste tak poptávka a příležitosti k dodávkám tepelných izolací a nových energetických zařízení, například plynových kotlů místo starých naftových, i jiného energeticky méně náročného technického vybavení stavebních objektů, jako třeba klimatizace, výtahů nebo bezpečnostních systémů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Podpora bude zaměřena na modernizace vodovodních sítí, čistíren odpadních vod a jiné vodohospodářské úpravy. V odpadním průmyslu podpoří a přinese rozvoj třídíren odpadu a jeho recyklaci s růstem příležitostí k dodávkám zařízení na výrobu energie nebo kompostu z bioodpadu. Dále rovněž na výrobu tuhých paliv z nerecyklovatelného hořlavého odpadu s cílem dosáhnout produkce až 1 mil. tun takových paliv ročně.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V oblasti zdravotnictví se podpora soustředí na modernizaci vybavení i výstavbu nových zdravotnických zařízení a digitalizaci jejich administrativy. To znamená více veřejných zakázek na nejrůznější vybavení nemocnic i pohotovostní zásoby zdravotnického materiálu, a tím i více příležitostí pro dodávky zdravotnických prostředků. Zároveň lze očekávat nové příležitosti pro nabídky zdravotnického využití nanomateriálů a výzkumných služeb při vývoji biotechnologických postupů výroby léčiv.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zájmu posilování potravinové soběstačnosti, zvyšování kvality a bezpečnosti potravin i jejich konkurenceschopnosti na zahraničních trzích se bude poskytovat podpora pro investice do pěstování a zpracování luštěnin náhradou za dováženou sóju s cílem zdvojnásobit do roku 2030 jejich osevní plochy na 8 % zemědělské půdy.

Dále také do nových agrotechnických postupů (například kombinovaného setí, pěstování smíšených kultur a jejich tříděné sklizně), do zemědělské techniky šetrnější k životnímu prostředí a efektivnější při větších výkyvech počasí v důsledku klimatických změn, do stavby ohrad na ochranu pastvin hospodářských zvířat k zamezení jejich kontaktu s divokou zvěří a nebezpečnými nákazami případně přenosnými i na člověka. V oblasti potravinářské výroby půjde podpora na modernizaci jatek a provozů na zpracování a balení potravin.

Zpracovatelský průmysl

S ohledem na národní i unijní závazek dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality se počítá s podporou zvyšování energetické účinnosti průmyslové výroby větším rozšířením elektrických zařízení v průmyslu a dekarbonizací výroby tepla. Dále rovněž s podporou investic do technologií s menší produkcí odpadu nebo nahrazujících výrobky z plastů na jedno použití především v obalovém hospodářství i modernizace provozů na zpracování dřeva pro jeho širší využití.

Železniční a kolejová doprava

Pro snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů v dopravě bude podporováno zvyšování kapacity kolejové dopravy modernizací železničních tratí, stavbou železničních vleček do výrobních závodů a skladů, dobudováním bezbariérových přístupů na nádražích do roku 2025, rozšířením nočních a příměstských vlakových spojů na dvojnásobek do 10 let a rozšiřováním tramvajových tratí dle místních požadavků a podmínek.

Velvyslanectví ČR v Paříži
e-mail: commerce_paris@mzv.cz
www.mzv.cz/paris




• Teritorium: Evropa | Francie | Zahraničí