V roce 2025 se francouzský letecký a kosmický průmysl plně zotavil z dopadů pandemie a nejenže překonal předkrizovou úroveň, dosáhl rekordního obratu téměř 85 miliard eur a cca 10% růstu oproti předchozímu roku. V roce 2025 navíc počet letecky přepravených cestujících na světě poprvé překonal hranici 5 miliard. 
Civilní letectví se na celkovém obratu sektoru podílí z 74 %, obranný sektor 26 % a 9,1 % celkového objemu směřuje do výzkumu a vývoje. Sektor zůstává silně orientovaný na mezinárodní trhy, neboť 82 % prodejů směřuje na export. 90 % podniků v dodavatelském řetězci zaznamenalo růst obratu cca o 10 % a objem objednávek se zvýšil o 5 %. 

Kosmický průmysl čelí silnému tlaku ze strany intenzivní americké konkurence a diverzifikace trhu. Přesto vykázal mírný růst, a to díky jak civilním, tak vojenským projektům. 

Celkový růst sektoru byl podpořen výjimečně dynamickou globální poptávkou a objednávkami pro francouzské firmy na téměř 10 let dopředu. Stal se tak jedním z hlavních tahounů francouzské ekonomiky a zaměstnanosti. Předpovědi pro období do r. 2030 počítají s průměrným ročním růstem sektoru 4 %, zejména díky poptávce po obměně leteckých flotil a technologickým inovacím. 

Letecký průmysl ve Francii současně čelí výzvám spojeným s dekarbonizací, zabezpečením dodavatelských řetězců a modernizací výroby. Dekarbonizace letectví, která je označována jako „čtvrtá revoluce v letectví“, je jednou z hlavních výzev pro nadcházející roky. Francie se aktivně podílí na vývoji udržitelných technologií, včetně hybridních pohonů a nízkouhlíkových letadel. Zajištění stability a odolnosti dodavatelských řetězců, včetně přístupu k energetickým zdrojům a kritickým technologiím, je jednou z klíčových podmínek pro udržení konkurenceschopnosti a strategické autonomie nejen francouzského, ale i evropského průmyslu. 

Hlavními aktéry civilního letectví jsou Airbus, Safran, Dassault Aviation, ATR a Thales. Airbus nadále dominuje díky vysoké poptávce po typech A320 a A330. 

V kosmickém sektoru zůstává Francie lídrem díky Arianespace a úzké spolupráci s ESA. Pokračují klíčové kosmické programy, včetně vývoje nových satelitů a technologií. Byl zahájen komerční provoz rakety Ariane 6, která uskutečnila čtyři úspěšné lety za pouhých 18 měsíců. 
Francie se dále podílí na strategických mezinárodních projektech SCAF, Eurodrone, Galileo a IRIS.

Země disponuje hustou sítí inovačních klastrů zaměřených na letecký a kosmický průmysl, které představují atraktivní partnery pro české firmy i výzkumné instituce. Mezi nejvýznamnější patří Aerospace Valley v regionech Occitanie a Nouvelle-Aquitaine (letectví, kosmonautika a bezpilotní systémy), nebo ASTech Paris Region (obranné technologie, motory a avionika). Dalšími relevantními centry jsou například SAFE Cluster v Provence-Alpes-Côte d’Azur (bezpečnost a drony) či Pégase v jižní Francii. 

Francie představuje pro český letecký průmysl, který se vyznačuje silnou exportní orientací a zapojením do mezinárodních dodavatelských řetězců, spolehlivého a perspektivního partnera. Nabízí široké spektrum příležitostí – od spolupráce v oblasti moderní výroby, přes dodávky komponent a avionických systémů, až po udržitelné technologie a výzkumné projekty. Se silným důrazem na snižování uhlíkové stopy výrobních procesů a vývoj udržitelných technologií, digitalizaci a technologické inovace se české firmy a výzkumné instituce nacházejí ve výhodné pozici pro navazování partnerských vztahů v oblasti vývoje, aplikace a transferu pokročilých technologií. 

Nábytek a bytové vybavení 

Náročný francouzský zákazník je ochoten investovat do luxusních a designových předmětů pro svou osobní potřebu i podnikání. Výrobky řemeslné výroby jsou velmi vyhledávané. Trh je dynamický, reaguje rychle na aktuální trendy, přičemž zároveň udržuje respekt k tradičnímu řemeslnému umění. Celá jedna třetina nákupů nábytku a bytového vybavení (v případě kuchyní až 50 %) souvisí se stěhováním, přičemž ve Francii se každoročně stěhuje cca 11 % domácností, tj. 7–8 milionů lidí, nejčastěji pod 35 let. Průměrný roční rozpočet francouzské domácnosti na nábytek a na dekorace je cca 1000 eur ročně. Majitelé nemovitostí na vybavení utrácejí třikrát více než nájemníci. 

Po výrazném poklesu obratu na trhu interiérového designu v roce 2024 (-5,1 %) zejména z důvodu propadu na trhu s nemovitostmi, s nímž je silně provázán, se tento trend v roce 2025 postupně stabilizoval na úrovni -1,8 %. Počet realitních transakcí začal vloni znovu růst (+3,3 % oproti 2024), přičemž 85 % tvořily prodeje starších nemovitostí. 

Nejvyšší výdaje na vybavení interiérů jsou tradičně v regionu Île-de-France (Paříž a okolí), následovaném jihovýchodními regiony (Provence-Alpes-Côte d’Azur, Auvergne-Rhône-Alpes) a západními pobřežními oblastmi (Nouvelle-Aquitaine, Bretagne), kde se soustřeďují vyšší příjmy, vyšší ceny nemovitostí a větší podíl nových vlastníků. 

Ve větších městech roste poptávka po multifunkčních a modulárních řešeních. V menších městech a na venkově po vybavení střední a vyšší kategorie. Mladší generace dává přednost značkám, které komunikují udržitelné hodnoty, jsou aktivní na sociálních sítích a umožňují online nákup s možností vrácení zboží. Finančně silná starší generace preferuje možnost nákupu v kamenných obchodech, střední a vyšší kategorii vybavení a perfektní servis. 

Přestože trh nábytku zůstává pod úrovní před pandemií, prokazuje i přesto dobrou odolnost. Např. loňský obrat v segmentu kuchyní se vrátil k růstu díky trvalému zájmu o integrované kuchyně (+2 %). Naopak ložnicový nábytek poklesl o -2,7 %, nábytek do obývacích pokojů dokonce o -4 %, podobně jako nábytek zahradní (-3,8 %). Prodej nábytku nicméně čelí několika strukturálním překážkám: rostoucí konkurenci trhu s použitým zbožím, tlaku na kupní sílu domácností, změnám v bydlení (otevřené kuchyně, větší prosklené plochy), poklesu porodnosti, a tudíž zájmu o dětský nábytek, a vysoké míře vybavenosti domácností kancelářským nábytkem po pandemii. 
Z distribučních kanálů si vedly nejlépe specializované prodejny (+1,6 %), zatímco velkoobchody s nábytkem, e-shopy a prodejny střední a vyšší třídy zaznamenaly pokles prodejů. 

Aktuální trend hybridního způsobu práce snižuje potřebu klasických kanceláří, ale zvyšuje poptávku po flexibilních a sdílených prostorech. Zejména ve velkých městech roste poptávka po prémiových kancelářích s možnostmi flexibilního řešení (modulární nábytek, mobilní přepážky, akustické zóny). 

Hlavní výzvou pro prodej na francouzském trhu je nyní konkurence asijských e-shopů a tlak na ceny, ale také nutnost plnit vysoké nároky na udržitelnost. Čínské marketplace ve Francii dokonce vloni otevřely kamenné prodejny. Proti jejich postupu a nekalým obchodním praktikám (nedodržování bezpečnostních norem, klamavé popisy zboží, porušování autorských práv, obcházení daňových a environmentálních povinnosti) se vzedmul velký odpor, který naopak posílil preferenci nákupu francouzského a evropského zboží. 

České firmy zaměřené na řemeslnou výrobu, práci s masivním dřevem, zakázkovou výrobu nebo inovativní ekologická řešení mají na francouzském trhu velký potenciál. Udržitelnost hraje klíčovou roli, neboť přes 40 % zákazníků preferuje ekologické materiály. Pro úspěšný vstup na trh je klíčová spolupráce s místními partnery a vhodným obchodním modelem pro působení v tomto sektoru je model B to B. Firmy mohou oslovit distributory, specializované obchody, ale i interiérové designéry a dekoratéry. Na trhu uspějí firmy, které nabídnou atraktivní ceny, krátké dodací lhůty a profesionální servis. 

Sklářství 
České sklo je ve Francii pojem a je to jeden ze sektorů, kde není třeba české know-how představovat. Pro francouzské klienty představuje záruku kvality a precizního zpracování. Zájem o českou produkci je stále veliký, ať už se jedná o spotřební a technické sklo, stolní sklo, výrobky z křišťálu či svítidla a dekorace. 

Textil 
Francouzský trh textilu a módy patří k největším a nejdynamičtějším na světě a představuje jeden z hlavních sektorů francouzského exportu. V roce 2025 se trh částečně zotavil po poklesu v předchozích letech. Ve srovnání s rokem 2024 lze pozorovat opětovný růst +3,2 %, přičemž největší podíl na něm měly udržitelné a prémiové značky. Francouzi ročně utratí cca 600–900 eur za oblečení a obuv. Velkou výzvou na trhu je konkurence asijských rychlých módních řetězců, tlak na udržitelnost a transparentnost výroby. 

Francie je lídrem v oblasti ekologické módy, 45 % Francouzů při nákupu oblečení zohledňuje environmentální dopad. To otevírá prostor pro české firmy se specializací na ekologické materiály, recyklované textilie nebo ruční výrobu. Příležitosti se nabízejí i v oblasti luxusních doplňků a technických textilií pro specifické potřeby. Francouzský trh je otevřený inovativním materiálům a obecně výrobkům s důrazem na řemeslnou práci. 

V zemi s tak bohatou historií textilního průmyslu jako je Francie je konkurence velmi silná. Úspěch vyžaduje dlouhodobou strategii, znalost místních trendů, spolupráci s místním partnerem a ideálně schopnost komunikovat ve francouzštině. 

Francouzský obranný průmysl zaměstnává přibližně 225 000 osob, zahrnuje 9 hlavních průmyslových skupin, systémových integrátorů jako Thales, Safran, Airbus, Dassault, KNDS, Naval Group, MBDA a okolo 4 500 malých a středních podniků, z nichž tisícovka je označována jako strategická. 

Zrychlené vynakládání výdajů na obranu se soustředí na několik klíčových oblastí. Prioritou je doplnění zásob munice, na které má směřovat přes půl miliardy eur, a zároveň modernizace výrobních kapacit, aby bylo možné munici vyrábět rychleji a ve větším množství. Další významnou oblastí je rozvoj domácí výroby dronů, do níž má putovat zhruba 150 milionů eur na vytvoření specializovaného průmyslového sektoru. Posiluje se také protivzdušná obrana a ochrana kritické infrastruktury prostřednictvím nákupu radarů a systémů elektronického boje umožňujících detekci a neutralizaci raket či dronů. Ve vesmírné oblasti se počítá s objednávkou čtyř satelitů na nízké oběžné dráze a patrolních satelitů určených k ochraně kosmické infrastruktury. Významné investice směřují i do umělé inteligence a kvantových technologií, včetně nové specializované agentury vybavené superpočítačem a plánovaného vzniku kvantové laboratoře v roce 2026. 

Zapojení českých subjektů do francouzských obranných projektů může probíhat formou subdodávek komponent, společného výzkumu, vývoje nebo spolupráce v rámci evropských programů (např. EDF – European Defence Fund). Partnerství s francouzskými MSP, které hledají flexibilní a technologicky vyspělé partnery pro rozšíření výrobní kapacity, může být pro české podniky příležitostí. 

Národní strategie pro výzkum a inovace se nadále soustředí na řešení klíčových výzev 21. století: klimatická změna, udržitelné hospodaření se zdroji, energetická transformace, posilování průmyslové a technologické suverenity, digitalizace a rozvoj umělé inteligence, robotiky, nových materiálů a biotechnologií. Mezi další prioritní oblasti patří zdraví a biomedicína, potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství, doprava, výstavba udržitelných měst a vesmírný výzkum. 

Francie aktivně podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti VaV, a to jak na mezivládní úrovni, tak prostřednictvím svých výzkumných agentur a univerzit. Pro české výzkumné ústavy a univerzity se tak otevírá široká škála příležitostí ke spolupráci – zejména v oblastech energetiky, materiálového výzkumu, robotiky, umělé inteligence, medicíny či agronomie. Francie rovněž podporuje inovace ve formě výzkumných klastrů, technologických platforem a inkubačních programů, které mohou být cenným zázemím pro rozvoj česko-francouzských vědeckých partnerství. 

Důležitou součástí podpory výzkumu a vývoje ve Francii je také daňová pobídka Crédit d’Impôt Recherche (CIR), která patří k nejštědřejším v Evropě. Tento nástroj umožňuje podnikům — bez ohledu na velikost nebo sektor — odečíst si z daně z příjmů až 30 % nákladů na výzkum a vývoj do výše 100 milionů eur a 5 % z částky nad tento limit. Způsobilé náklady zahrnují mzdy výzkumných pracovníků, výdaje na spolupráci s veřejnými výzkumnými institucemi, náklady na patenty či amortizaci výzkumného vybavení. 

CIR je klíčovým nástrojem francouzské inovační politiky a významně přispívá k atraktivitě Francie jako místa pro realizaci výzkumných projektů včetně mezinárodních partnerství. Pro české výzkumné organizace, které navazují spolupráci s francouzskými podniky nebo se zapojují do společných projektů realizovaných ve Francii, tak představuje CIR potenciální zdroj nepřímého financování a silnou motivaci pro francouzské partnery k navázání spolupráce. 

Se silnou infrastrukturou výzkumných center (např. CNRS, CEA, INRIA, INSERM), rozvinutým systémem veřejné podpory a bohatou sítí tematicky zaměřených pólů excelence je Francie pro české výzkumné subjekty dlouhodobě atraktivním partnerem. Otevírá se prostor jak pro zapojení do mezinárodních projektů, tak i pro individuální výměnu výzkumníků a doktorandů, sdílení know-how a společný vývoj řešení reagujících na globální výzvy. 

Francouzský zdravotnický průmysl generuje roční obrat přes 90 miliard eur, z čehož je cca 10 % reinvestováno do výzkumu a inovací. Působí zde přes 3100 subjektů s téměř 0,5 milionu zaměstnanců. Z toho je 260 farmaceutických firem a jejich dodavatelů. Přes 1 340 výrobců zdravotnických prostředků, z čehož 92 % tvoří SME, 100 společností zaměřených na diagnostiku in vitro, stovky firem v oblasti digitálního zdravotnictví, včetně startupů specializovaných na telemedicínu, klinickou analýzu a analýzu dat. 
Na trhu působí 450 malých biotechnologických a medtech firem, zaměřených na digitální zdraví a AI, často vzniklých jako spin-off z francouzského výzkumu. 

Francie aktuálně do zdravotnictví investuje více než kdykoli dříve. Cílem je posílení zdravotní suverenity, bezpečnosti, udržení technologické excelence a konkurenceschopnosti firem a stimulace ekonomiky.  Digitalizace je přitom hlavním motorem změn v poskytování péče. 

Francouzské zdravotnictví je založené na univerzálním přístupu ke kvalitní péči, vysoké odbornosti a široké síti zařízení. Sektor je silně regulovaný, ceny léků a zdravotnických prostředků jsou často stanoveny státem. V roce 2024 bylo ve Francii evidováno téměř 200 000 aktivních lékařů, tj. 3,36 lékaře/1 000 obyvatel a téměř 10 sester/1 000 obyvatel. Navzdory těmto parametrům čelí francouzský systém nedostatku personálu, přetíženým nemocnicím a nerovnostem v přístupu ke specializované péči. Počet nemocničních lůžek (5,7 na 1 000 obyvatel) dlouhodobě klesá, čímž roste poptávka po ambulantní péči, domácí hospitalizaci a specializovaných službách, zejména pro seniory. Průměrná délka života dosahuje 85,7 let u žen a 80 let u mužů. 

Francie disponuje 6 inovačními klastry pro zdravotnický sektor, které představují páteř francouzského zdravotnického průmyslu a jsou klíčové pro jeho konkurenceschopnost v oblasti zdravotnických technologií, farmacie a biotechnologií na evropské i globální úrovni: Alsace Biovalley, Atlanpôle Biothérapies, Eurobiomed, LyonBiopôle, Medicen Paris Region a Nutrition Santé Longévité. Tyto klastry mohou být atraktivními partnery pro české firmy i výzkumné instituce. 

Francouzský zdravotnický průmysl je nejvíce koncentrován v regionech Île-de-France (Pařížský region, kde se nachází většina sídel velkých firem, výzkumných a vývojových center), Hauts-de-France (sever Francie, který je významným centrem inovací ve zdravotnictví mj. díky přítomnosti univerzitních nemocnic, jako je CHU Amiens-Picardie, špičkových výzkumných laboratoří v Lille a celé řadě inovativní podniků), Auvergne-Rhône-Alpes (zejména Lyon, kde se nachází významné klastry a výzkumné instituce zaměřené na biotechnologie a zdravotnické technologie) a Nouvelle-Aquitaine (Bordeaux a okolí, kde sídlí řada inovativních a výzkumných biotechnologickými a farmaceutických firem). 

Dynamickým rozvojem prochází sektor healthtech, zejména v oblasti digitalizace a umělé inteligence. Přibližně firem je 450 zaměřeno na digitální zdraví a AI, což je o 50 % více než v letech 2022–2023. Umělá inteligence se stále výrazněji uplatňuje v diagnostice, analýze dat, zpracování údajů o pacientech a v přípravě podkladů pro lékařské rozhodování. Díky tomu dochází ke zvýšení efektivity, zlepšení prevence a posílení role menších firem, které tak mohou realizovat složité projekty s nižšími náklady. Vláda tyto inovace významným způsobem podporuje, například v rámci strategického plánu France 2030, který počítá s uvolněním 7 miliard eur. Prioritami jsou imunoterapie, genová terapie, vývoj radiofarmak, nové mRNA vakcíny, využití francouzských zdravotnických dat pro personalizovanou medicínu a výzkum, a technologie pro péči o vzácná genetická onemocnění. Současně roste poptávka po generických lécích. V rámci plánu směřuje 650 milionů eur na rozvoj telemedicíny, elektronických zdravotních záznamů, a digitálních technologií. Významný je také speciální program na podporu digitálního zdraví a zobrazovacích metod s rozpočtem 90 milionů eur.  

Vedle veřejných financí proudí do sektoru i značné soukromé investice – například Pfizer investuje 500 milionů eur do vývoje léčiv proti rakovině a srpkovité anémii, AstraZeneca 365 milionů eur do výroby inhalátorů, GSK modernizuje své závody za 140 milionů eur a Novartis posiluje vývoj nukleární léčby. 

Tyto investice vytvářejí nové příležitosti i pro české společnosti, které mohou ve Francii uspět zejména v oblastech dodávek zdravotnické techniky, digitalizace, výzkumu a vývoje léčiv, zdravotních technologií a služeb pro seniory. Neméně významná je poptávka po řešeních umožňujících snižování uhlíkové stopy výrobních procesů a udržitelných technologiích. České firmy mají možnost se prosadit zejména tehdy, pokud nabídnou inovativní, efektivní a flexibilní přístupy, budou sledovat aktuální vývoj a navážou strategická partnerství s francouzskými institucemi, výzkumnými centry, startupy nebo farmaceutickými firmami. Francouzský trh zůstává otevřený mezinárodní spolupráci a řešením s vysokou přidanou hodnotou. 

Jaderná energetika je v nové strategii potvrzena jako páteř francouzského energetického systému. V současnosti Francie provozuje 57 jaderných reaktorů a jejich výkon bude i nadále klíčový pro zajištění stabilních dodávek elektřiny. Výroba elektřiny z jádra má v období 2030–2035 dosahovat přibližně 380–420 TWh ročně, což je více než v předchozích plánech, které počítaly s úrovní kolem 360 TWh. Tohoto cíle chce Francie dosáhnout především prodlužováním životnosti stávajících reaktorů na 50 až 60 let a jejich modernizací s cílem zvýšit dostupnost a výkon. Součástí strategie je také pokračování programu výstavby nových jaderných bloků – plánována je výstavba 6 reaktorů nové generace typu EPR2, s možností rozšíření programu o dalších 8 bloků. 

Inovace v jaderné energetice, zejména vývoj malých modulárních reaktorů (SMR), představují další důležitý bod francouzské energetické strategie. Tyto technologie mají doplnit velké jaderné elektrárny a nabídnout flexibilnější řešení výroby elektřiny a tepla například pro průmyslové podniky nebo lokální energetické systémy. Rozvoj těchto projektů vytváří nové příležitosti pro spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje i dodávek technologických komponentů. 

Obnovitelné zdroje energie zůstávají důležitou součástí energetické transformace, i když jejich rozvoj bude oproti předchozím plánům mírně umírněnější. V oblasti větrné energetiky má instalovaný výkon na pevnině vzrůst z přibližně 24 GW na konci roku 2025 na 31 GW v roce 2030 a na 35–40 GW v roce 2035, přičemž důraz bude kladen především na modernizaci stávajících parků. Offshore větrná energetika má dosáhnout instalovaného výkonu 15 GW do roku 2035. Strategie počítá také s rozvojem dalších nízkoemisních zdrojů, včetně biometanu, obnovitelného tepla z geotermálních a solárních zdrojů, výroby dekarbonizovaného vodíku a růstu využití biopaliv zejména v dopravě. 

Modernizace elektrizační soustavy představuje nezbytnou podmínku pro integraci nových zdrojů energie a pro další elektrifikaci ekonomiky. Francie proto plánuje rozsáhlé investice do přenosové a distribuční infrastruktury, jejichž objem může v příštích patnácti letech dosáhnout až 100 miliard eur. Modernizace sítě má umožnit lepší integraci obnovitelných zdrojů, zajistit stabilitu soustavy a podpořit rozvoj nových technologií, včetně akumulace energie a inteligentních sítí. Nová energetická koncepce tak vytváří dlouhodobý rámec pro transformaci francouzské energetiky a současně otevírá prostor pro spolupráci se zahraničními partnery, včetně českých firem, zejména v oblasti jaderné energetiky, energetické infrastruktury a technologických inovací.