Francie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do Národního shromáždění v červnu 2022. Francie funguje s menšinovými vládami, což výrazně komplikuje prosazování prezidentova programu a reforem. Současný premiér Sébastien Lecornu, který nastoupil do funkce v říjnu 2025, sice opakovaně ustál hlasování o nedůvěře a podařilo se mu získat o něco širší podporu v roztříštěném parlamentu než jeho předchůdcům, politická situace však zůstává nestabilní. Vláda je často nucena prosazovat klíčovou legislativu bez hlasování parlamentu prostřednictvím dekretů, včetně kontroverzního rozpočtu na rok 2026. Základním problémem nadále zůstává hluboká fragmentace Národního shromáždění napříč levicí, středem, pravicí i krajní pravicí a absence tradice politického kompromisu.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

Základní údaje
Hlavní město Paříž
Počet obyvatel 69,1 mil.
Jazyk francouzština
Náboženství křesťanské (51 %), žádné (34 % ), islám (4 %), jiné (11 %)
Státní zřízení republika
Hlava státu Emmanuel Macron
Hlava vlády Sébastien Lecornu
Název měny euro
Cestování
Časový posun 0 hod.
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Mgr. Jaroslav Kurfürst, Ph.D.
Ekonomický úsek Mgr. Zuzana Gamrotová
Konzulární úsek Jana Karfíková, Dott.
CzechTrade Ing. Jakub Smetana
Czechinvest ne
Ekonomika 2025
Nominální HDP (mld. USD) 3362,57
Hospodářský růst (%) 0,86
Inflace (%) 0,93
Nezaměstnanost (%) 7,61

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (325.5 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Do roku 2017 francouzské politice tradičně dominovaly středolevá Socialistická strana (Parti socialiste, PS) a středopravicová strana Les Républicains (LR), od té doby však došlo k zásadní přeměně politické scény. Vzestup Emmanuela Macrona, který v roce 2017 zvítězil v prezidentských volbách, a jeho nově založené strany La République en marche (nyní působící pod názvem Renaissance) posílil politický střed na úkor PS a LR. Přestože centristické strany zůstávají nejvlivnějšími aktéry, v posledních letech výrazně vzrostla podpora stran na politických okrajích, zejména krajně pravicového Rassemblement national (RN) a také krajně levicové La France insoumise (LFI). Tyto trendy vedly k rostoucí fragmentaci domácí politiky. Emmanuel Macron disponoval během svého 1. funkčního období silnou parlamentní většinou, o kterou však přišel v roce 2022. Předčasné parlamentní volby konané v červnu a červenci 2024 vedly ještě k většímu roztříštění Národního shromáždění. Od té doby se u moci vystřídala řada menšinových vlád, které jen obtížně prosazují legislativní návrhy.

Současný premiér Sébastien Lecornu, který nastoupil do funkce v říjnu 2025, sice opakovaně ustál hlasování o nedůvěře a podařilo se mu získat o něco širší podporu v roztříštěném parlamentu než jeho předchůdcům, politická situace však zůstává nestabilní. Vláda je často nucena prosazovat klíčovou legislativu bez hlasování parlamentu prostřednictvím dekretů, včetně kontroverzního rozpočtu na rok 2026. 

Hlavní politické strany:

  • Renaissance (dříve La République en marche)
  • Mouvement démocrate (MoDem)
  • Horizons, Les Républicains (LR)
  • Union des démocrates et indépendants (UDI)
  • Parti socialiste (PS)
  • Rassemblement national (RN; dříve Front national)
  • La France insoumise (LFI)
  • Europe écologie les verts (EELV)
  • Parti radical de gauche (PRG)
  • Parti communiste français (PCF).

V březnu 2026 se ve Francii konaly komunální volby. Levice si udržela velká města jako Paříž, Marseille a Lyon; volby však zároveň potvrdily celkový neúspěch kontroverzních aliancí mezi LFI a socialisty, zatímco RN zaznamenalo vlnu vítězství ve středně velkých městech.
V roce 2027 se budou konat prezidentské volby. Od zavedení petiletého prezidentského volebního období se v praxi konají parlamentní volby těsně po volbách prezidentských.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika je ve Francii primárně v kompetenci prezidenta. Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje strategickou autonomii Evropy a princip „Buy European“ v oblasti obranných zakázek EU. Tento trend je aktuálně ještě posílen s ohledem na pochybnosti o spolehlivosti bezpečnostních záruk USA, hrozby v evropském okolí a nové cíle NATO na zvyšování obranných výdajů. Francie je spolu s Velkou Británií jedinou jadernou mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN v západní Evropě. V březnu 2026 prezident Macron oznámil významnou změnu francouzské jaderné doktríny směrem k tzv. „předsunutému odstrašení“ a také navýšení jaderného arzenálu poprvé od roku 1992. Francie chce posílit koordinaci a ochranu evropských spojenců, přičemž její jaderné schopnosti jsou doplňkové, ale nezávislé na NATO.

Francouzský prezident Macron hraje důležitou roli v úsilí o mírové řešení války na Ukrajině a je klíčovým členem tzv. „koalice ochotných“. Spolu s Velkou Británií potvrdil připravenost vyslat po uzavření míru vojáky na Ukrajinu (pravděpodobně v letech 2026–2027). 

Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Information par pays | France Diplomatie.

1.3. Obyvatelstvo

Francouzský statistický úřad INSEE uvádí, že k 1. lednu 2026 měla Francie 69, 08 mil. obyvatel (z toho 66,8 mil. v kontinentální Francii a 2,3 mil. v pěti zámořských departementech), což je o 0,25 % více než před rokem. Starších 65 let je 22%, podobně jako osob mladších 20 let. 
V roce 2025 se ve Francii narodilo 645 000 dětí, o 2,1 % méně než v roce 2024 a o 24 % méně než v roce 2010, kdy byl poslední vrchol porodnosti. Porodnost činila 1,56 dítěte na jednu ženu, což je nejméně od konce první světové války. 
V roce 2025 ve Francii zemřelo 651 000 osob, což je o 1,5 % více oproti roku 2024. V roce 2025 tak byl poprvé od konce druhé světové války přirozený přírůstek populace ve Francii záporný: -6 000. 
Naděje dožití při narození však nadále roste: u žen činí 85,9 let a u mužů 80,3 let.

Hustota zalidnění: 119 obyv./km2

Demografické složení:

  • ženy – 51,5 %
  • muži – 48,5 %

Věková struktura:
• 22,9 % 0–20 let (méně než 15 let – 16,7 %)
• 49,1 % 20-59 let
• 6,3 % 60–64 let
• 21,8 % nad 65 let ( nad 75 let – 10,7 %)

Cizinci a přistěhovalci:
V roce 2024 (poslední disponibilní údaje INSEE) žilo ve Francii 7,7 mil. přistěhovalců, tj. 11,3 % celkové populace. 2,6 mil. z nich (33 %), získalo francouzské občanství.

Počet cizinců činí 6,0 mil. osob, tj. 8,8 % celkové populace.  Z celkového počtu cizinců je 5,1 mil. přistěhovalců bez francouzské státní příslušnosti, a 0,8 mil. osob cizí státní příslušnosti ve Francii narozených. 1,6 milionu osob se narodilo jako francouzští občané v zahraničí. Celkem 9,3 mil. osob žijících ve Francii se tak narodilo v zahraničí (13,6 % populace).

48,9 % přistěhovalců je původem z Afriky, 30,9 % z Evropy, 14,3 % z Azie a 5,9 % z Azie a Oceánie.

Nejčastějšími zeměmi narození přistěhovalců jsou:
• Alžírsko 12,4 %
• Maroko 11,7 %
• Portugalsko 7,3 %
• Tunisko 4,9 %
• Itálie 3,6 %
• Turecko 3,4 %
• Španělsko 3,1 %

V roce 2024 byl podíl žen na celkovém počtu přistěhovalců 52 %.


Náboženství a víra:

Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Vládní instituce „Observatoire de la laicité“ udává následující odhad:

  • 37 % věřící (z toho 14 % praktikujících alespoň 1x měsíčně)
  • 31 % nevěřící nebo ateisté
  • 15 % agnostici
  • 10 % bez názoru

Na dotaz, k jaké církvi mají Francouzi blízko, uvádí tato instituce odhad:

  • 48 % církev římskokatolická
  • 4 % islám
  • 3 % církev protestantská
  • 2 % budhismus
  • 1 % církev pravoslavná
  • 1 % judaismus
  • 1 % jiné
  • 34 % žádné

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Francouzská ekonomika je po Německu 2. největší v Evropské unii a zároveň 7. největší na světě. Jedná se o vysoce rozvinutou ekonomiku s dominantním postavením sektoru služeb a významnými silnými stránkami zejména v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Podobně jako v dalších evropských zemích došlo v důsledku krize životních nákladů v letech 2022–2024 a zhoršení konkurenceschopnosti k oslabení tempa reálného růstu HDP. Veřejné finance se v posledních letech zhoršily – rozpočtový deficit zůstává mimořádně vysoký (přes 5 % HDP) a úroveň veřejného dluhu je rovněž značná (více než 116 % HDP). 

Během svého 1. funkčního období v letech 2017–2022 prosazoval Emmanuel Macron rozsáhlý reformní program. Ten zahrnoval změny pracovního práva, které bylo dlouhodobě považováno za značně rigidní, úpravy daňového systému včetně snížení dříve velmi vysoké sazby daně z příjmů právnických osob a reformu důchodového systému, jejímž cílem bylo zvýšení relativně nízkého věku odchodu do důchodu. Vláda rovněž přijala řadu opatření zaměřených na přilákání přímých zahraničních investic. Mnohé z těchto reforem však vyvolaly silný odpor veřejnosti, zejména důchodová reforma, a vedly k rozsáhlým sociálním protestům. Fragmentace Národního shromáždění od roku 2024 následně vedla k oslabení nebo pozastavení části těchto reforem, nejvýrazněji reformy důchodového systému z roku 2023, jejíž účinnost byla odložena do roku 2028.

Ukazatel 20232024202520262027
Růst HDP (%) 1,621,110,861,061,24
HDP/obyv. (USD/PPP) 62783,4564442,5166451,9869041,5971362,3
Inflace (%) 5,662,320,931,761,91
Nezaměstnanost (%) 7,347,387,617,7207,6
Export zboží (mld. USD) 659,760648,68695,1699,27707,66
Import zboží (mld. USD) 766,16734,69772,760778,95783,62
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -84,7-65,1-87,51-89,54-86,06
Průmyslová produkce (% změna) 0,74-0,130,20,91,4
Populace (mil.) 66,4466,5566,6566,7566,84
Konkurenceschopnost 71,0569,6769,93N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, INSEE

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Poměr veřejného dluhu a rozpočtového schodku k HDP patří ve Francii k nejvyšším v rámci eurozóny. Rozpočet na rok 2026 odráží politické kompromisy a nepovede k významnému snížení rozpočtového deficitu, přičemž následná fiskální konsolidace zůstane pouze pozvolná. Podíl veřejného dluhu na HDP by tak měl dále růst a v období let 2027–2030 pravděpodobně překročí hranici 120 % HDP.

Francie si drží solidní rating u největších světových ratingových agentur. U S&P a Fitch je hodnocena známkou A+ se stabilním výhledem, což znamená, že je považována za spolehlivého dlužníka. Tyto agentury jí v roce 2025 rating snížily kvůli vysokému zadlužení, přetrvávajícím rozpočtovým deficitům a politické nejistotě při prosazování reforem. Moody’s hodnotí Francii o něco lépe, známkou Aa3, nicméně s negativním výhledem. 

Veřejné finance 2025
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,67
Veřejný dluh (% HDP) 116,47
Bilance běžného účtu (mld. USD) -10,16
Daně 2026
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

2.3. Bankovní systém

Francouzský bankovní systém je jedním z největších a nejvýznamnějších nejen v Evropě, ale i na mezinárodní úrovni. Bankovnictví je hodnoceno jako odolné zejména díky vysoké úrovni vlastního kapitálu.

Působí zde přes 300 bank s více než 30 000 pobočkami. Ekonomice poskytují úvěry v objemu přes 3 000 miliard eur. Trhu dominuje pět bankovních skupin, které představují 86 % celkového bankovního sektoru země. Čtyři z nich (BNP Paribas, Crédit Agricole, BPCE, Société Générale) se řadí mezi 30 nejvýznamnějších na světě. Francouzské banky se v posledních letech stále více soustřeďují na eurozónu.

  • BNP Paribas – největší francouzská bankovní skupina, jedna z 10 největších na světě
  • Crédit agricole – univerzální družstevní banka, lídr v oblasti místního bankovnictví díky rozsáhlé síti poboček
  • BPCE – 2. největší družstevní bankovní skupina se skládá z Banque Populaire a Caisse d’Epargne
  • Société générale – 3. největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v ČR, je jednou z nejúspěšnějších francouzských bank a předním světovým hráčem, zejména v oblasti správy aktiv
  • Crédit Mutuel CIC – sdružuje 5 regionálních bank a banky specializující se na všechny oblasti financí a pojišťovnictví

Dalšími významnými aktéry jsou Banque Postale, Crédit Mutuel Arkéa, a on-line banky jako součást velkých bankovních skupin.

Francie má bohatou historii bankovnictví a finančního trhu a pařížská burza je jedním z nejdůležitějších finančních center na světě. Dohled nad bankovním systémem vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb. V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních (viz Regafi).

Za poslední rok došlo na mezibankovním trhu v eurozóně, a tedy i ve Francii, k pozvolnému poklesu sazeb Euribor v návaznosti na uvolňování měnové politiky ECB. Tříměsíční Euribor klesl zhruba na 2,2 %, a zkraje roku 2026 se jeho vývoj spíše stabilizoval.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts a Fiscalité | Service Public Entreprendre francouzské daňové správy.  Základní přehled daňové povinnosti je uveden na internetových stránkách poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty.

Sazba daně z příjmu právnických osob se od roku 2017 postupně snižuje. Standardní sazba pro fiskální rok začínající 1. 1. 2022 a později činí 25 %. Malé a nově založené firmy mohou mít nižší sazbu (15 %). Francie nabízí daňovou úlevu na výzkum a vývoj, a déle daňové úlevy na inovace při splnění určitých kritérií. Aktuální podmínky jsou uvedeny na stránkách francouzské daňové správy.

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nulové zdanění se vztahuje na část příjmů do 11 600 EUR a nejvyšší 45 % pro část příjmu nad 181 917 EUR. Prostřední pásmo 29 316 – 83 823 EUR má sazbu 30 %. 

Sazby DPH jsou následující:

  • Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %.
  • Snížená sazba 10 %: nezpracované zemědělské produkty, řemeslnické práce, některé ubytovací a kempinkové služby, vstupné do muzeí, památek, osobní doprava, zpracování odpadu, atd
  • Snížená sazba 5,5 %: většina potravinářských výrobků, knihy, práce na zlepšení energetické kvality bydlení, atd.
  • 2,1 % nebo 0 %: některé potraviny, léky, tiskoviny apod.

Subjekty podléhající DPH se musí registrovat u finančního úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemného česko-francouzského obchodu se zbožím dle předběžných údajů ČSÚ v roce 2025 dosáhl 18,64 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 1 miliardu eur oproti roku 2024, kdy činil 17,59 mld. EUR. Český vývoz do Francie v roce 2025 vzrostl na 12,2 mld. EUR (z 11,2 mld. EUR v roce 2024), zatímco dovoz z Francie dosáhl 6,4 mld. EUR. Česká republika tak vůči Francii opět vykázala výrazný obchodní přebytek téměř 5,8 mld. EUR, oproti 4,7 mld. EUR v roce 2024.


20212022202320242025
Import z ČR (mld. CZK) 227,43263,17269,47280,97300,78
Export do ČR (mld. CZK) 131,54151,66151,58160,99159,17
Saldo s ČR (mld. CZK) 95,89111,51117,89119,99141,61

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob6087420,7 %
784Díly a příslušenství vozidel motorových275699,4 %
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní197216,7 %
894Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní98003,3 %
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.91483,1 %

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob147609,8 %
542Léčiva (vč. léčiv veterinárních)129378,6 %
553Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)116567,8 %
784Díly a příslušenství vozidel motorových102956,9 %
782Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální41162,7 %

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU


20212022202320242025
Import ze zemí mimo EU (mil. USD) 708368,23956029,7870332,48851816,28260406,9
Export do zemí mimo EU (mil. USD) 600236,33681924,56703424,9719730,63280513,8
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. USD) -108131,9-274105,13-166907,58-132085,6520106,8

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od roku 2017 Francie přijímá opatření ke zvýšení své atraktivity pro zahraniční investory a na podporu reindustrializace. Vládní politika spočívá na dvou hlavních pilířích: podpora konkurenceschopnosti francouzského průmyslového ekosystému a podniků v kontextu silné mezinárodní konkurence a podpora investic v odvětvích klíčových pro strategickou autonomii. V oblasti posílení cenové konkurenceschopnosti byla přijata opatření vedoucí ke snižování daňového zatížení firem. V roce 2025 průmyslové investice ve světě včetně Francie zaznamenaly výrazné oživení. V tomto kontextu se Francie zařadila mezi nejatraktivnější světové destinace a v období 2021–2025 obsadila 4. místo na světě a 1. v EU se souhrnným přílivem 139 miliard USD.

Francie je po Německu a Rakousku, pokud se vyloučí investice přes daňové ráje jako Holandsko a Lucembursko, 3. největším investorem v ČR. Celkový objem francouzských investic je odhadován na 13,3 miliard EUR (2024), což představuje 6,6 % z celkového objemu přímých zahraničních investic v Česku. České investice ve Francii začaly výrazně růst od roku 2018 díky aktivitám Daniela Křetínského v oborech energetiky, médií, maloobchodu a vydavatelství. Podle posledních dostupný údajů ČNB, které jsou z roku 2023, činil objem přímých zahraničních investic ve Francii 1,5 miliardy EUR. Nicméně v posledních dvou letech došlo k nárůstu českých investic ve Francii a odhaduje se, že jejich hodnota je mnohem vyšší než oficiální uváděné číslo. 

Dalšími českými investory ve Francii jsou skupiny Agrofert, Czechoslovak Group, PPF. Skrze zastoupení či dceřiné firmy působí ve Francii také výrobce automobilů Škoda, výrobce nemocničních postelí Linet, výrobce parních konvektomatů Retigo.

3.3. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie.

K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

  • Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)
  • Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Francouzskou republikou (1991)
  • Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)
  • Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.4. Rozvojová spolupráce

Francie patří mezi největší poskytovatele oficiální rozvojové pomoci (ODA) podle objemu. Silně se zaměřuje na Afriku a na boj proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti. Mezi její hlavní priority patří propojování environmentálních a sociálních cílů a mobilizace financí pro udržitelný rozvoj.

Dle dat OECD Francie patřila v roce 2024 mezi pět největších dárců, neboť poskytla 15,4 miliardy USD, čímž se zařadila na páté místo po USA, Německu, Velké Británii a Japonsku.

Možnosti zapojení do projektů francouzské rozvojové spolupráce jsou uvedeny na stránkách Francouzské rozvojové agentury Agence française de développement AFD, která podléhá zákoníku o veřejných zakázkách a zveřejňuje výběrová řízení na platformě Marchés Sécurisés.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Letecký průmysl je strategickým odvětvím francouzské ekonomiky. Podílí se z více než 4 % na HDP země a je největším přispěvatelem k francouzské obchodní bilanci. Sdružuje více než 1 000 podniků a zaměstnává přibližně 250 000 zaměstnanců. Francie je spolu se Spojenými státy jediná země, která disponuje kompletním leteckým průmyslem pokrývajícím celý výrobní cyklus. Pro český letecký sektor, silně orientovaný na export a specializaci v dodavatelských řetězcích, představuje Francie stabilního a perspektivního partnera. Nabízí příležitosti v oblastech pokročilé výroby, udržitelných technologií, dodávek komponent, avioniky i výzkumné spolupráce. Vzhledem k důrazu na dekarbonizaci, digitalizaci a inovace mají české technologické firmy a výzkumné instituce dobrou pozici k navázání partnerství v oblasti vývoje a transferu technologií.

Design, sklářství, textil

Francouzský trh bytového designu a nábytku je známý svou dlouhou tradicí elegance a patří k nejvýznamnějších v Evropě. Zákazníci disponují vysokou kupní silou a jejich zájem o kvalitní bydlení zůstává dlouhodobě stabilní. Silně konkurenční, ale perspektivní trh bytového designu generuje roční obrat cca 25 miliard eur a šanci na uplatnění na něm mají firmy, které nabídnou inovativní výrobky kombinující maximální kvalitu a estetiku s přidanou hodnotou v podobě vyššího podílu řemeslné práce a s důrazem na udržitelnost. Výhodou pro české dodavatele je fakt, že francouzští zákazníci ve svém rozhodování stále více zohledňují původ zboží a jednoznačně preferují výrobky vyrobené v Evropě. Česká republika se těší dobrému jménu, evokující spolehlivost a řemeslnou kvalitu.

▶ Energetika

Energetika patří mezi hlavní pilíře francouzského hospodářství a zároveň hraje klíčovou roli v procesu dekarbonizace a modernizace průmyslu. Nově aktualizovaná víceletá energetická koncepce Francie stanovuje rámec pro rozvoj energetického sektoru do roku 2035 a potvrzuje dlouhodobý cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Koncepce potvrzuje roli jaderné energetiky jako stabilního zdroje nízkouhlíkové elektřiny – výroba elektřiny z jádra má v letech 2030-2035 dosahovat mezi 380 – 420 TWh ročně. Tohoto cíle má být dosaženo prodlužováním životnosti stávajícího jaderného parku Francie a výstavbou nových bloků. Zároveň se počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, elektrifikací ekonomiky a postupným snižováním závislosti na fosilních palivech. Ambiciózní investiční plány vytvářejí rozsáhlé příležitosti pro technologické dodavatele, průmyslové partnery, včetně českých firem.


▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor ICT je jedním z klíčových motorů francouzské ekonomiky. Jedná se o dynamický a rychle rostoucí sektor, který zahrnuje telekomunikace, vývoj softwarů, IT služby a digitální technologie. Po deseti letech trvalého růstu vstoupil v roce 2024 do fáze stabilizace. V loňském roce roce 2025 zaznamenal mírný růst o 2 %, mj. opět z důvodu ekonomické a politické nestability. Francouzský trh ICT je jedním z nejdynamičtějších v EU a nabízí českým firmám mnoho příležitostí napříč obory. Sektor je aktuálně poháněn investicemi do cloudu, umělé inteligence, digitální suverenity, kybernetické bezpečnosti a digitální transformací napříč odvětvími. Klíčovými oblastmi růstu jsou umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, cloud computing a řešení pro internet věcí.

Obranný a bezpečnostní sektor

Francie v posledních letech výrazně zvyšuje své vojenské výdaje s cílem modernizovat ozbrojené síly a posílit jejich schopnost reagovat na nové bezpečnostní hrozby. Od roku 2017 se rozpočet francouzského ministerstva obrany téměř zdvojnásobil – z 32,7 miliard eur na plánovaných 57,1 miliard eur v roce 2026. Jen v roce 2026 vzrostou výdaje na obranu o 7 miliard eur oproti předchozímu roku. Francouzský obranný průmysl od vypuknutí války na Ukrajině navyšuje své kapacity a urychluje výrobu klíčových zbraňových systémů a munice. V období 2021–2025 se objem jeho zahraničních dodávek zvýšil o 9,2 % a Francie se stala 2. největším světovým exportérem zbraní. Tyto trendy vytvářejí prostředí pro spolupráci se zahraničními partnery, včetně českých firem, a jejich větší zapojení do dodavatelských řetězců velkých francouzských firem.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Francie posiluje svou pozici jednoho z hlavních evropských aktérů v oblasti vědy, výzkumu a inovací. V souladu s dlouhodobou strategií France 2030 zvyšuje investice do rozvoje znalostí a technologického pokroku s cílem dosáhnout výdajů na výzkum a vývoj ve výši 3 % HDP. V současnosti se tyto výdaje pohybují kolem 2,4 % HDP, přičemž podpora veřejného i soukromého sektoru roste. Francie si nadále udržuje své místo mezi lídry v globálním měřítku: v nejnovějším vydání Global Innovation Index 2025 obsadila 13. místo ze 139 hodnocených zemí. V rámci EU patří k nejaktivnějším účastníkům programů Horizont Evropa a EUREKA a je silně zapojena do evropských výzkumných infrastruktur. Francie aktivně podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti VaV, a to jak na mezivládní úrovni, tak prostřednictvím svých výzkumných agentur a univerzit. Pro české výzkumné ústavy a univerzity existuje široká škála příležitostí ke spolupráci.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Francouzský zdravotnický systém je považován za jeden z nejkvalitnějších na světě a zdravotnický průmysl patří k nejvýznamnějších v Evropě díky svému inovativnímu ekosystému, silnému výzkumu a široké průmyslové základně. Je na 3. místě v rámci OECD z hlediska výdajů na zdravotnictví, kam nyní investuje více než kdykoli dříve. Země se v současnosti nachází uprostřed rozsáhlé modernizace zdravotní péče, jejíž nedílnou součástí jsou investice do digitalizace, výzkumu, vývoje a infrastruktury. Francouzský zdravotnický sektor tak má i nadále potenciál udržet si vedoucí postavení na globálním trhu. Českým firmám se tím otevírá celá řada možností – od spolupráce na vývoji nových technologií přes dodávky zdravotnické techniky až po vstup do dynamického sektoru HealthTech. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině. Co se týká oslovovací terminologie, standardní oslovení ve francouzštině je Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod.

Použití akademických titulů při oslovení se běžně nepoužívá, nebývají uvedeny na vizitkách a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailem. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace hotel nebo veletrh. Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat.

Vizitky jsou zcela běžné.

Dárky se ve Francii neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty.

Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky.

Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování.

Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám.

Na jednání jsou obvykle velmi dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu větších francouzských podniků, nebývá na nižší články delegován dostatek pravomocí.

Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek. Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám.

Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním, obzvláště v Paříži (10–15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a doba věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Při pracovním obědě jsou někdy součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či na přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění.

Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly vyplývající z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější.
Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí a jeho konzumace obecně v profesionálním kontextu je považována za nevhodnou. Při případném návazném pohoštění může být nabídnuto víno, eventuálně i pivo, nicméně spíše až při firemních akcích po pracovní době.  

Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině.

Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování.

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně.

Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků nejvíce rozšířena znalost angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat.

Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých, jako je politika, vyznání, výše platu apod…

Komunikovat lze všemi způsoby (osobně, e-mail, telefon, videocall atd.), ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:

  • Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.
  • Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.
  • Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.
  • Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám své reference, zejména západní, pokud existují.
  • Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:

  • 1. 1. Nový rok (Jour de l’An)
  • 1. 5. Svátek práce (Fête du Travail)
  • 8. 5. Den vítězství (Victoire des Alliés 1945)
  • 14. 7. Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku francouzské revoluce
  • 15. 8. Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích
  • 1. 11. Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých
  • 11. 11. Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války
  • 25. 12. Svátek vánoční (Noël)

a dále pohyblivé křesťanské svátky:

  • Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques 21.04. 2025),
  • Nanebevstoupení (Ascension 29.5. 2025) a
  • Letnice (Lundi de Pentecôte 9.6. 2025).

V některých regionech a oborech existují ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12. Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce, flexibilitu výroby a perfektní zákaznické služby.

Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a e-commerce. K hlavním faktorům podpory prodeje patří on-line a off-line marketing. Důraz je třeba klást na komunikaci ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE. Nicméně velkou konkurenční výhodou a v mnoha případech nezbytností pro vstup na trh je získat i francouzský certifikát NF (Norme française), který vydává organizace AFNOR.

Účast na veletrzích představuje samostatný nástroj marketingové strategie společnosti. Umožňuje zejména představit své výrobky a služby, vyhledávat nové trhy a setkávat se se stávajícími i s novými zákazníky, navazovat nové kontakty a informovat se o situaci a konkurenci na daném trhu, ale i získávat zpětnou vazbu na svůj výrobek. Více informací a doporučení, jak se co nejlépe prezentovat na veletrhu ve Francii naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži.

K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR ve větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro dlouhodobé působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců a distributorů. Při větším obratu se může vyplatit zřízení vlastního nebo společného subjektu. Vhodnost jednotlivých právních forem podnikání záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu.

Bližší informace naleznete na webových stránkách Velvyslanectví: Zakládání společnosti ve Francii a Právní formy podnikání ve Francii | Velvyslanectví České republiky v Paříži.

Všechny formality spojené se zakládáním společnosti se vyřizují pouze elektronicky na stránkách Portail e-procédures guichet unique – Portail e-procedures (inpi.fr): zápis do obchodního rejstříku, přidělení identifikačního čísla SIRET, jednání s finančními úřady, se správou sociálního zabezpečení, apod.
Více informací – Accueil | Formalités d’entreprises.

5.3. Marketing a komunikace

Při podnikání ve Francii je klíčové porozumět místní kultuře a preferencím spotřebitelů, ať už se jedná o on-line či off-line reklamu, promoeventy či výstavní a veletržní akce.
Lokalizovaný obsah a komunikace jsou základem pro úspěšné oslovování francouzského publika. Je důležité respektovat jazykové a kulturní rozdíly a přizpůsobit své marketingové strategie a obsah místnímu prostředí. Spolupráce s lokálními partnery může být pro zahraniční společnosti klíčová pro budování důvěry. Francouzští spotřebitelé oceňují osobní a autentické zkušenosti se značkami, což je důležité zohlednit při navrhování marketingových kampaní. Sledování aktuálních trendů a inovací v oblasti technologií a marketingových nástrojů je nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti na trhu.

Ve Francii je marketing a komunikace dynamickým a neustále se vyvíjejícím odvětvím, které reflektuje globální trendy, ale zároveň zachovává i svou vlastní identitu a kulturu. V posledních letech se zvyšuje důraz na personalizaci a interaktivitu marketingových kampaní a na využití dat a technologií pro oslovování cílových skupin individuálním způsobem. Digitální kanály mají stále rostoucí vliv na spotřebitelské chování a jsou klíčové pro úspěšnou propagaci značek. Významným trendem je udržitelný marketing a zodpovědné podnikání, což odráží rostoucí povědomí spotřebitelů o ekologických a sociálních otázkách. Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako kvalitně a atraktivně zpracované prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích.

Pro marketing a komunikaci lze využít některou z místních specializovaných agentur. Institucionálně organizovaný tip na ně lze nalézt v oborově a teritoriálně členěném internetovém přehledu AACC cca 200 členských agentur francouzské odvětvové asociace Association des agences conseils en communication.

Francie má více než dvousetletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Přehled nejvýznamnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži nebo na stránkách Czech Republic – Promosalons agentury pro propagaci odborných francouzských veletrhů v ČR.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle).

Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení.
Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2025 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 12. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 24. místě).

Pro případ potřeby jakýchkoliv právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži k dispozici seznam advokátních kanceláří, které jednají v češtině i francouzštině. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy (státní firmy a instituce) či orgán územní samosprávy. Stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek.

U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou.

Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, termínů i krajů.

Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. Tato oznámení mohou, podobně jako u výše uvedených zakázek, být převzata do některé z komerčních internetových databází (Marchés online, PLACE, FRANCE MARCHES, MAXMILIEN, APProch…)

Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

Detailní přehled portálů, kde se lze informovat o plánovaných či běžících veřejných zakázkách, je k dispozici na stránkách Velvyslanectví.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů. Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc.

Způsoby řešení obchodních sporů závisejí na ustanoveních obchodní smlouvy. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně veškerých jiných dostupných prostředků k řešení sporu. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži k dipozici seznam advokátních kanceláří, které jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je rovněž možné obdržet od Francouzsko-české obchodní komory.

V roce 2025 zaznamenal ZÚ v Paříži výrazné zvýšení počtu případů zneužití identity francouzských firem a varuje proto české podnikatele, aby vždy důsledně ověřovali profil francouzského obchodního partnera, i pokud se nejedná o již běžící dlouhodobou spolupráci. Nedoporučujeme odesílat objednávku neprověřenému klientovi před zaplacením smluvní částky, být velmi obezřetný v případě podezřele velkých objednávek a vždy prověřovat kontaktní údaje přes volně přístupné zdroje informací. Na webových stránkách velvyslanectví uvádíme doporučení, jak podvodům předcházet.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy. Občané ČR mají nárok cestovat do Francie, pracovat a žít tam. Jako občané země schengenského prostoru mohou cestovat do Francie jako země schengenského prostoru bez nutnosti hraniční kontroly. Cestovat do Francie lze s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti (občanským průkazem).

U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou mimo Francii. Pro tyto účely je třeba vyplnit specifický formulář. Odkaz na formulář a bližší informace naleznete na webu Autorisation de sortie de territoire (AST).

Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele. Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez.

Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „Státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“.
Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny občany se však vztahují francouzské pracovně-právní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (12,02 EUR k lednu 2026) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor.

Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii. Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství, vzdělávání či splnění určitého úkolu na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, či vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce.

Vysílající subjekt oznamuje s předstihem dočasné vyslání pracovníků místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités). I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení). Podrobné informace o dočasném vysílání pracovníků do Francie a souvisejících povinnostech naleznete na stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži a na stránkých francouzského Ministerstva práce Détachement des salariés : formalités obligatoires de l’employeur (travail-emploi.gouv.fr)

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významných veletrhů je uveden na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži a na stránkách Francouzské veletrhy agentury Promosalons.
Níže naleznete výběr z nejvýznamnějších veletrhů ve Francii:

Veletrhy 2026:

Veletrhy 2027:

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce, workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „Státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“.

Velvyslanectví České republiky v Paříži
15, Avenue Charles Floquet, 75007 Paris Francie
Tel.: +33 1 40 65 13 00
E-mail: paris@mzv.gov.cz
Web: https://mzv.gov.cz/paris/cz/index.html

Konzulární úsek
18, rue Bonaparte, 75006 Paris
Tel.: +33 1 44 32 02 00
E-mail: consulate.paris@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/paris/cz/konzularni_informace/index.html

Ve kontinentální Francii působí šest honorárních konzulátů ČR – Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk – a jeden honorární konzulát na ostrově Guadeloupe. Kontaktní informace na honorární konzuláty ČR ve Francii jsou k dispozicI na internetových stránkách Velvyslanectví.

Kontakt na pařížské zastoupení agentur CzechTrade, CzechTourism a České centrum:

CzechTrade Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 42 01 16 62
E-mail: jakub.smetana@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz

CzechTourism Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 32
E-mail: paris@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.com

České centrum
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 22
E-mail: ccparis@czech.cz
Web: paris.czechcentres.cz

Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo:

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • 112 – Integrovaný záchranný systém Francie, jednotné evropské číslo pro tísňové volání (EUROPE)
  • 15 – Rychlá zdravotnická záchranná služba (SAMU)
  • 17 – policie (POLICE SECOURS)
  • 18 – Hasičský záchranný sbor (POMPIERS)
  • 114 – SMS tísňová linka pro neslyšící a nedoslýchavé (komunikace prostřednictvím SMS, chatu, videa a faxu)
  • 196 – námořní tísňová linka (EN MER)
  • 116 000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí
  • 119 a 116 111 – tísňová linka pro děti v nebezpečí
  • 197 – urgence atentát, únos
  • +33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži 
  • pomoc občanům ČR v nouzi – Pomoc v nouzi


6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:

• Teritorium: Evropa | Francie | Zahraničí

Doporučujeme