Francie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do parlamentu v červnu 2022. To vedlo ke zpomalení tvorby politiky a přijímání reforem a ke kontroverzním snahám o přijetí zákonů prezidentským dekretem nebo projednávání zákonů nejprve v horní komoře parlamentu (Senátu) před projednáváním v Národním shromáždění.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Francouzský trh je pro ČR nejvýznamnější z nesousedních evropských zemí. Francouzská ekonomika se rychle vzpamatovala z propadu způsobeném pandemií. V průběhu roku 2022 však hospodářský růst přišel o svou dynamiku, zejména v důsledku vysoké inflace a navzdory snahám vlády zmírnit dopad rostoucích cen energií. HDP za rok 2022 vzrostl v průměru o 2,6 % a pro rok 2023 se očekává prudké zpomalení s růstem o pouhých 0,5 % – 1 %. Spotřebitelské ceny by měly v roce 2023 vzrůst průměrně o 4,2 %. 

Mapa globálních oborových příležitostí – Francie (MZV) (78.38 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (373.06 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu. Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do parlamentu v červnu 2022. To vedlo ke zpomalení tvorby politiky a přijímání reforem a ke kontroverzním snahám o přijetí zákonů prezidentským dekretem nebo projednávání zákonů nejprve v horní komoře parlamentu (Senátu) před projednáváním v Národním shromáždění.

Hlavní politické strany jsou: Renaissance (dříve La République en marche), Mouvement démocrate (MoDem), Horizons, Les Républicains (LR), Union des démocrates et indépendants (UDI), Parti socialiste (PS), Rassemblement national (RN; dříve Front national), La France insoumise (LFI), Europe écologie les verts (EELV), Parti radical de gauche (PRG), Parti communiste français (PCF).

Další volby se uskuteční roce 2026 (komunální). Regionální, prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na rok 2027.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

1.2. Zahraniční politika země

Francouzská zahraniční politika je zaměřena na zachování významného postavení Francie mezi velmocemi, udržování vedoucího partnerství a rozšiřování spolupráce v Mezinárodní organizaci frankofonie a prohlubování evropské integrace.

Francie je druhou největší ekonomikou v Evropské unii a je klíčovým hráčem při určování agendy v regionu. Emmanuel Macron usiluje o větší „strategickou autonomii“, a to posílením spolupráce v rámci EU v oblasti obrany, energetiky a potravin. Vztahy s Německem, největší ekonomikou bloku, jsou obvykle blízké, ale poznamenané jistými neshodami. Základem vztahů mezi Francií a Německem je smlouva mezi Francouzskou republikou a Spolkovou republikou Německo o francouzsko-německé spolupráci, známá jako „Elysejská smlouva“, kterou 22. ledna 1963 podepsali kancléř Adenauer a generál de Gaulle. Přes občasné rozdíly v názorech na některé otázky a v dílčích hospodářských zájmech obou zemí je patrná vůle ke společné cestě a další integraci Evropy.  Jedna ze současných oblastí francouzsko-německé shody se týká hrozby, kterou představuje americký Inflation Reduction Act (IRA) ve formě daňových úlev a dotací na podporu výroby na území USA. Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Dossiers pays.

1.3. Obyvatelstvo

Francouzský statistický úřad INSEE uvádí, že k 1. lednu 2023 měla Francie 68 milionu obyvatel: z toho 65,8 milionu v kontinentální Francii a 2,2 milionu v pěti zámořských departementech.
Stávající tempo nárůstu obyvatelstva 0,3 % je sice vyšší než v roce 2020, ale stále nedosahuje úrovně před pandemií Covid-19, kdy v letech 2014 až 2019 počet obyvatel rostl v průměru o 0,4 % ročně.
Úhrnná plodnost se po poklesu v letech 2015 až 2020 v roce 2021 mírně zvýšila na 1,83 dítěte na ženu.  
Očekávaná délka života při narození činí 85,4 roku u žen a 79,3 roku u mužů. V roce 2020 v důsledku pandemie prudce poklesla a v současné době je i přes jisté zvýšení stále je pod úrovní roku 2019. (Zdroj: INSEE)

Hustota zalidnění: 119 obyv./km2

Demografické složení: ženy – 51,6 %, muži – 48,4 %

Věková struktura:
23,5 %  0-19 let
55,3 %  20–64 let
21,2 %  nad 64 let      

Cizinci a přistěhovalci
Ve Francii žije 5,2 milionu cizinců, tj. 7,7 % z celkového počtu obyvatel. Původem jsou z následujících oblastí:

• Afrika 44,4 %: z toho severní Afrika – 24,9 % , Sahel – 5,5 % Střední Afrika – 7,4 %
• Evropa 37,1 %: z toho jižní Evropa (Španělsko, Portugalsko..) – 18,3 %, ostatní země EU27 – 10 %, Britové – 2,7 %
• Asie 12,6 %: z toho Turci 4 %, Číňané 2 %
• Amerika a Oceánie 5,9 %: z toho  Severní Amerika – 2,9 %, Jižní Amerika – 2,7 %  

Z celkového počtu cizinců je 4,5 milionu přistěhovalců, tj. osob bez francouzské státní příslušnosti, a 0,8 milionu osob cizí státní příslušnosti ve Francii narozených.
V r. 2021 žilo ve Francii 7 milionů přistěhovalců (10,3 % z celkového počtu obyvatel). Z přistěhovalců žijících ve Francii se 47,5 % narodilo v Africe a 33,1 % v Evropě.
Nejčastějšími zeměmi narození přistěhovalců jsou:

Alžírsko 12,7 %
Maroko 12 %
Portugalsko 8,6 %
Tunisko 4,5 %
Itálie 4,1 %
Turecko 3,6 %
Španělsko 3,5%
Anglie 2,1%

Náboženství a víra
Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Vládní instituce „Observatoire de la laicité“ udává následující odhad:

37 % věřící (z toho 14 % praktikujících alespoň jednou měsíčně)
31 % nevěřící nebo ateisté
15 % agnostici         
10 % bez názoru  

Na dotaz, k jaké církvi mají Francouzi blízko, uvádí tato instituce následující odhad:

48 % církev římskokatolická
4 %  islám
3% církev protestantská
2 % budhismus
1% církev pravoslavná
1 %  judaismus
1 %  jiné
34 %  žádné  

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Francouzská ekonomika se rychle vzpamatovala z propadu způsobeném pandemií. V průběhu roku 2022 však hospodářský růst přišel o svou dynamiku, navzdory snahám vlády zmírnit dopad rostoucích cen energií. HDP za rok 2022 vzrostl v průměru o 2,6 % a pro rok 2023 se očekává prudké zpomalení s růstem o pouhých 0,5 % – 1 %. Spotřebitelská inflace se v roce 2022 vyšplhala v průměru na 5,9 %, jedna z nejnižších v Evropě, a to díky včasným krokům vlády ke stanovení cenového stropu pro energie (tzv. „tarifní štít“). V roce 2023 zůstane inflace silná – podle prognózy na úrovni 5 %, protože stropy na sazby za plyn a elektřinu se zvýší o 15 %. Míra nezaměstnanosti v posledních letech postupně klesá a v roce 2022 dosáhla 7,1 %. Reformy od roku 2017 se zaměřily na trh práce, daňový systém, podporu domácího podnikatelského sektoru a zatraktivnění Francie pro zahraniční investory. Administrativa Emmanuela Macrona usiluje o dosažení tzv. „plné zaměstnanosti“ (tzn. míry nezaměstnanosti aktivního obyvatelstva okolo 5 %). Hospodářská aktivita v roce 2023 bude zatížena vysokou inflací, snížením kupní síly obyvatelstva, zpřísněním měnové politiky a růstem úrokových sazeb v eurozóně a zpomalením globálního ekonomického růstu. Pokračující fiskální podpora, investice tažené EU a pozitivní výhled pro odvětví, jako je např. cestovní ruch, obrana a energetická infrastruktura, podpoří růst v roce 2023.

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Francie má mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových subdodávek a značnou kupní silou domácností. Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě přidané hodnoty je následující: tržní služby (56,5 %), netržní služby (22,8 %), průmysl (13,1 %), stavebnictví (5,7 %), zemědělství (1,9 %). K nejvýznamnějším výrobním i vývozním oborům patří výroba automobilů, letadel a jiných dopravních prostředků, elektrických a elektronických zařízení, strojů, potravin, chemických produktů, léčiv, oděvů a kosmetiky. Na dovozu mají přední podíl automobily, stroje, elektrická a elektronická zařízení, potraviny, chemické a farmaceutické výrobky, oděvy, ropa a ropné výrobky. Po malém (a neobvyklém) přebytku v roce 2021 se odhaduje, že se běžný účet vrátil v roce 2022 do deficitu ve výši 2,1 % HDP, neboť vysoké ceny energií zvýšily náklady na dovoz zboží, což vedlo k mnohem většímu schodku obchodní bilance. Ten byl částečně kompenzován větším přebytkem v oblasti služeb, zejména díky znovuoživení cestovního ruchu po pandemii. Schodek běžného účtu zůstane vysoký i v roce 2023, a to na úrovni 1,9 %. HDP, ale postupně by se měl snižovat v důsledku očekáváneho snižování cen energií. Přebytek v oblasti služeb se bude naopak zvyšovat vzhledem k očekávání návratu turistů z Číny.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, INSEE

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V reakci na energetickou krizi byla v roce 2022 přijata řada balíčků fiskální podpory, zejména zastropování cen elektřiny a plynu („tarifní štít“) pro domácnosti i firmy nebo zastropování cen pohonných hmot. Vláda pokračuje v opatřeních na ochranu proti vysokým cenám energií a pro rok 2023 byl nárůst cen energií zastropován na 15 %.  Schodek veřejných financí zůstane pro rok 2023 vysoký na předpokládané úrovni 5,4 % v poměru k HDP. Pro rok 2024 se očekává jeho snížení, které však bude postupné a k referenční hodnotě EU ve výši 3 % HDP se přiblíží až v roce 2027.   Francouzský dluh v poměru k HDP činí přibližně 113 % a je pátý nejvyšší v eurozóně (po Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku). V nadcházejících pěti letech se sníží jen mírně, vzhledem k minimální fiskální konsolidaci. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu dochází k navyšování vojenských výdajů. Francouzský prezident začátkem roku 2023 oznámil navyšování obranného rozpočtu Francie v letech 2024 – 2030 o třetinu na 413 miliard EUR. Investice budou směřovat především do bezpilotních letounů (dronů), posílení kybernetické bezpečnosti a vojenského zpravodajství.

V roce 2022 se schodek běžného účtu prohloubil na 53,5 mld. eur po přebytku 9,0 mld. eur v roce 2021. Deficit zahraničního obchodu se zbožím se prohloubil a dosáhl 110,1 mld. eur (oproti 41,0 mld. eur v roce 2021) v důsledku vysokých cen energií, zatímco deficit bez započtení energií zůstává relativně stabilní (24,4 mld. eur v roce 2022 po 26,4 mld. eur v roce 2021). Přebytek u služeb se zlepšuje a dosahuje 49,9 miliardy eur (po 36,4 miliardy eur v roce 2021).

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je rozvinutý a rozsáhlý. Dohled nad ním vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb. V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních (viz. Regafi).
Úrokové sazby mezibankovního trhu mají od poloviny roku 2022 rostoucí tendenci. Jejich denní sazby publikuje Banque de France.
Trhu dominuje 5 velkých bankovních skupin, které představují 86 % celkového bankovního sektoru Francie. Od roku 2014 podléhají přímému dohledu Evropské centrální banky. Čtyři z nich (BNP Paribas, BPCE, Crédit Agricole a Société Générale) se řadí mezi 30 nejvýznamnějších bank na světě. Francouzské banky se v posledních letech stále více soustřeďují na eurozónu. Francouzské bankovnictví je hodnoceno jako odolné zejména díky vysoké úrovni vlastního kapitálu.
Nejvýznamější francouzské bankovní skupiny:
BNP Paribas – největší francouzská bankovní skupina, jedna z 10 největších na světě
Crédit agricole –  lídr v oblasti místního bankovnictví díky své rozsáhlé síti poboček, univerzální družstevní banka
BPCE – druhá největší družstevní bankovní skupina se skládá z Banque Populaire a Caisse d’Epargne
Société générale – třetí největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v Česku, je jednou z nejúspěšnějších francouzských bank a předním světovým hráčem, zejména v oblasti správy aktiv.  Crédit Mutuel CIC – sdružuje 5 regionálních bank a banky specializující se na všechny oblasti financí a pojiš´tovnictví  
Nejvýznamnější zahraniční bankou ve Francii je HSBC – největší evropská bankovní skupina se sídlem v Londýně. Ve Francii má přes 400 poboček.

Dalšími významnými aktéry jsou La Banque Postale a Crédit Mutuel Arkéa.  
Do bankovního systému patří i on-line banky, které spadají pod tradiční banky nebo jsou to fintech společnosti: Boursorama, Hello Bank, ING, N26, Nickel… Zde působí cca 30 hráčů s 12 miliony klientů. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts francouzské daňové správy. Kompaktnější základní přehled je uveden například na internetových stránkách  poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty. Sazba daně z příjmu právnických osob se od roku 2017 postupně snižuje. Standardní sazba pro fiskální rok začínající 1.1.2022 a později činí  25 %. Malé a nově založené firmy mohou mít nižší sazbu ( 15 %).  Francie nabízí daňovou úlevu na výzkum a vývoj ve výši 30 % na způsobilé výdaje na R&D do výše 100 milionů EUR a 5 % nad tuto částku při splnění určitých kritérií.   Francie rovněž nabízí daňový odpočet (CICO) firmám, které uzavřou smlouvu o spolupráci s určitými výzkumnými organizacemi v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2025, a které financují výdaje těchto organizací na výzkum. Výše daňové úlevy se rovná 40 % výdajů fakturovaných výzkumnými organizacemi a 50 % pro společnosti, které splňují definici EU pro malé a střední podniky.  

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nulové zdanění se vztahuje na část příjmů do 10 777 EUR a nejvyšší 45 % pro část příjmu nad 168 994 EUR.  Prostřední pásmo 27 479 – 78 570 EUR má sazbu 30 %. Odvody sociálního pojištění jsou do výše 17,2 % z platu zaměstnance. Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %. Nižší sazby 10 %, 5,5 %, 2,1 % nebo 0 % jsou stanoveny například na některé potraviny, léky, tiskoviny apod. Subjekty podléhající DPH se musí registrovat u finančního úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemného česko-francouzského obchodu v roce 2022 dosáhl rekordních 410 miliard Kč a Francie byla pro ČR 6. největším obchodním partnerem. Český vývoz do Francie dosáhl v roce 2022 hodnoty 260 miliard Kč – Francie byla v minulém roce 4. největším vývozním partnerem ČR. Dovoz z Francie do ČR v minulém roce dosáhl 151 miliard Kč, což představuje 8. místo v rámci dovozních partnerů ČR. Saldo česko-francouzského obchodu se zbožím v roce 2022 činilo 109 miliard Kč ve prospěch České republiky.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od roku 2017 Francie přijímá opatření ke zvýšení své atraktivity pro zahraniční investory a na podporu reindustrializace. Vládní politika podpory reindustrializace spočívá na dvou hlavních pilířích. Prvním z nich je podpora konkurenceschopnosti francouzského průmyslového ekosystému a podniků v kontextu silné mezinárodní konkurence. V oblasti posílení cenové konkurenceschopnosti byla přijata opatření vedoucí ke snížování daňového zatížení firem. Kromě snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 25 % v letech 2017 až 2022, vláda přistoupila ke snižování daní z výroby od roku 2021 o celkových 10 mld. Eur. Snižování daně z výroby bude pokračovat v letech 2023 a 2024 postupným zrušením „odvodu z přidané hodnoty podniků“, které se bude týkat přibližně půl milionu výrobních a průmyslových firem. Druhým pilířem politiky podpory reindustrializace je cílená podpora investic v odvětvích klíčových pro strategickou autonomii. 

Objem českých investic ve Francii činí 695 milionů eur. Největším investorem ČR ve Francii je podnikatel Daniel Křetínský, který skrze své společnosti od roku 2018 investuje ve Francii do energetiky, médií, maloobchodu, vydavatelství.  Dalšími českými firmami, které ve Francii působí skrze dceřiné firmy jsou: Škoda France (součást Volkswagen Group France), ČEZ (energetika), Linet (nemocniční postele), Retigo (parní konvektomaty do profesionálních kuchyní), Lasvit (design), Sotio (biotech), Zetor (zemědělské stroje).

3.3. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie.

K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

– Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)

– Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)

– Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)

– Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou (1991)

– Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)

– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)

– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)

– Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.4. Rozvojová spolupráce

Francie patří mezi největší poskytovatele oficiální rozvojové pomoci (ODA), přičemž se výrazně zaměřuje na podporu nejméně rozvinutých zemí v Africe a na ochranu životního prostředí. Celková ODA (15,4 miliardy USD) se v roce 2021 mírně zvýšila a představuje 0,52 % hrubého národního důchodu (HND). Zdroj: OECD

Možnosti zapojení do projektů francouzské rozvojové spolupráce jsou uvedeny na stránkách Francouzské rozvojové agentury Agence française de développement AFD, která podléhá zákoníku o veřejných zakázkách a zveřejňuje výběrová řízení na platformě Marchés Sécurisés.   

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Energetika
Jedním z pilířů francouzského hospodářství je energetický sektor, jehož strategický význam vzrostl v souvislosti s klimatickými závazky, přechodem na nízkoemisní hospodářství a aktuální mezinárodní situací způsobenou válkou na Ukrajině. Jaderná energie se ve Francii podílí na výrobě elektřiny ze 70 % a francouzské jaderné elektrárny tvoří základ evropského energetického systému. Své úsilí o uhlíkovou neutralitu do roku 2050 a energetickou soběstačnost staví Francie na jádru, plánuje výstavbu šesti reaktorů nové generace typu EPR 2 a prodlužuje životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, za podmínky zachování bezpečného provozu. Francie usiluje o výrazné zrychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, s prioritou solární a větrné (zejména offshore). Ve všech oblastech souvisejících s energetikou existuje ve Francii potenciál pro mezinárodní spolupráci.

▶ Perspektivní obor 2

Civilní letectví, vesmír

Francouzský letecký a kosmický průmysl představuje 4,3 % HDP a je hlavním hnacím motorem francouzského zahraničního obchodu. Export tvoří 86 % obratu leteckého a kosmického průmyslu Francie. Hlavní výzvou je jeho ekologická transformace směrem k dekarbonizovanému letectví a snahy o udržení konkurenceschopnosti francouzského letectví na trhu vůči jeho mimoevropským konkurentům. V důsledku oživení letecké dopravy po pandemii Covid-19 a plány leteckých společností na obnovení leteckých flotil registrují francouzští výrobci letadel a dodavatelé leteckého průmyslu zvýšené množství objednávek a plánují navyšování výroby. Tento trend představuje příležitosti i pro české dodavatele dílů a komponentů pro letectví, přesně obráběné komponenty, povrchové materiály, vybavení interiérů letadel, elektroniky a software.

▶ Perspektivní obor 3

ICT, elektronika, kyberbezpečnost 
Francouzský sektor informačních a komunikačních technologií je na vzestupu a v roce 2023 poroste dle odhadů 6% tempem. Hlavními tahouny odvětví jsou softwarové firmy, cloudové platformy a společnosti poskytující digitální služby. Umělá inteligence, big data, risk management, odolnost organizací v kyberprostoru, adaptabilita, internet věcí, vývoj superaplikací, digitální transformace firem a státního sektoru budou v centru hlavních technologických trendů pro následující léta a představují velké obchodní příležitosti. Další možnosti skýtá využití big data ve zdravotnictví, průmyslu (přechod podniků na “digitální firmu”) či e-commerce, který se těší stále větší oblibě a představuje 12,5% podíl na celkovém obratu maloobchodu.

▶ Perspektivní obor 4

Design, sklářství, textil
Francouzský „art de vivre“, estetika a krásné předměty vždy byly a jsou součástí místní kultury. Francouzští zákazníci jsou nároční a kladou vysoké nároky na kvalitu, technické provedení výrobků, design a udržitelnost. Trh s interiérovým vybavením a nábytkem představuje ve Francii roční obrat téměř 26 miliard eur, ze kterého 52 % připadá na interiérovou dekoraci a 48 % na nábytek. Uplatnění na trhu naleznou jak výrobci nábytku a dalšího interiérového vybavení, tak firmy schopné dodat nové technologie využívající virtuální a rozšířenou realitu, 3D tisk, či internet věcí.  Trh směřuje v kontextu zpřísňující se legislativy k používání udržitelných a recyklovatelných materiálů, jak pro stavbu, tak vnitřní vybavení, a minimalizaci negativních dopadů jejich výroby a používání na životní prostředí. Pro české dodavatele je pozitivní, že francouzští zákazníci ve svém rozhodování stále více zohledňují původ nakupovaného zboží a jednoznačně preferují výrobky vyrobené ve Francii a v Evropě.

▶ Perspektivní obor 5

Zdravotnictví a farmacie  
Výdaje na zdravotní péči představují 11,5 % celkového HDP Francie. Regionální agentury zdravotní péče hrají důležitou roli v implementaci centrálních politik v oblasti veřejné zdravotní péče v souladu s konkrétními regionálními potřebami a jsou realizátory regionálních investičních strategií s cílem zajistit rovný přístup k péči a modernizaci její nabídky. V souladu s globálním trendem roste význam služeb e-health a digitálního zdravotnictví, jako nástroje pro zvýšení efektivity systému, posílení preventivní péče a včasného odhalování nemocí či zkrácení délky hospitalizace. S více než 2 miliony zaměstnanců je zdravotnický sektor významným ekonomickým odvětvím, zejména pokud jde o MedTech a využití digitálních technologií a inovací ve zdravotnictví. V nákupech vybavení pro veřejné nemocnice mají dominantní postavení velké nákupní skupiny. Důležitým segmentem je privátní zdravotní a sociální péče: třetina nemocnic ve Francii jsou privátní kliniky a polovina domovů pro seniory je provozována velkými soukromými skupinami.

▶ Perspektivní obor 6

Železniční sektor

Rozvoj železniční dopravy osob i zboží je jednou ze strategických priorit Francie. Vláda proto plánuje vynaložit 100 miliard eur do roku 2040 na modernizaci železniční sítě. Nově představený investiční plán je výrazným impulsem pro rozvoj železniční dopravy po letech nedostatečných investic, vytváří příznivé prostředí pro rozvoj podnikání a je jedním z prioritních řešení, jak snížit emise CO2. Prostředky budou směřovat prioritně do obnovy a modernizace železniční sítě a do rozvoje příměstské vlakové dopravy (RER) kolem největších francouzských měst. Půjde o masivní investice do infrastruktury, nádraží, sítí, signalizačních systémů, zabezpečovacích zařízení, do centralizovaného systému řízení sítě, na nákup kolejových vozidel a využití digitálních technologií, ale i nových modulárních řešení pro železnici i silnici. Plánovaný rozvoj a modernizace železniční sítě a projekt výstavby příměstské sítě RER je mimořádnou příležitostí pro spolupráci se zahraničními dodavateli působícími v tomto sektoru. Existuje poptávka po společnostech, které nabízejí vysoce kvalitní služby osobní a nákladní dopravy, IT a logistická řešení a řešení pro dodavatelské řetězce či “zelených” a inovativních technologiích na podporu udržitelnosti.

▶ Perspektivní obor 7

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Francie vydává na vědu a výzkum 2,4 % HDP a s touto hodnotou se nachází pod stanoveným evropským cílem 3 %. Vládní investiční program France 2030 naplánoval významné investice do rozvoje přelomových technologií v klíčových sektorech francouzského hospodářství a průmyslu, vedoucích k urychlení digitální a ekologické transformace a zvýšení průmyslové konkurenceschopnosti: energetika, automobilový průmysl a výroba elektromobilů a baterií, biotechnologie a vývoj a výroba inovativních zdravotních prostředků, zemědělství a ochrana životního prostředí. Příležitosti pro mezinárodní spolupráci skýtá průřezový obor umělé inteligence a klíčové technologie zpracování informací a dat, umožňující podstatné zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity ve všech oblastech ekonomiky – datová věda, strojové učení a robotika jako základ konceptu Průmysl 4.0.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině. Co se týká oslovovací terminologie, standardní oslovení ve francouzštině je Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod. Použití akademických titulů při oslovení se běžně nepoužívá, nebývají uvedeny na vizitkách a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán spíše jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailovou komunikací. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace třeba hotel nebo veletrh.
Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat.
Vizitky jsou zcela běžné.
Dárky se ve Francii neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty.
Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky.
Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování.
Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám.
Na jednání jsou obvykle velmi dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu větších francouzských podniků, nebývá na nižší články delegováno dostatek pravomocí. Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek. Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám.
Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním (10-15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a doba věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Při pracovním obědě jsou někdy součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či na přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění. Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly vyplývající z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější. Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí. Při případném návazném pohoštění může být nabídnuto víno, eventuálně i pivo, nicméně spíše až při firemních akcích po pracovní době. Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině.
Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování. 

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně.
Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků nejvíce rozšířena znalost angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat.
Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých, jako je politika, vyznání, výše platu apod…
Komunikovat lze všemi způsoby (osobně, e-mail, telefon, videocall atd.), ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:
•              Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.
•              Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.
•              Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.
•              Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám své reference, zejména západní, pokud existují.
•              Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:
•              1. 1.  Nový rok (Jour de l’An)
•              1. 5.  Svátek práce (Fête du Travail)
•              8. 5.  Den vítězství (Victoire 1945)
•              14. 7.  Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku Velké francouzské revoluce
•              15. 8.  Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích
•              1. 11.  Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých
•              11. 11.  Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války
•              25. 12. Svátek vánoční (Noël)

a dále pohyblivé křesťanské svátky:
•               Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques),
•               Nanebevstoupení (Ascension) a
•               Letnice (Lundi de Pentecôte).

V některých místech a oborech existují ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12. 
Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si tam vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce a flexibilitu výroby a perfektní zákaznické služby Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a e-commerce. K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří on-line a off-line marketing. Ať se již jedná o nejrůznější formy kampaní  v médiích, dopravních prostředcích),   prodejních místech, dny otevřených dveří, degustace, využití věrnostních karet aj, nebo o propagaci na internetu  a sociálních sítích. Vyplatí se komunikace ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE.

Účast na veletrzích představuje samostatný nástroj marketingové strategie společnosti. Umožňuje zejména představit své výrobky a služby, vyhledávat nové trhy a setkávat se se stávajícími i s novými zákazníky, navazovat nové kontakty a informovat se o situaci a konkurenci na daném trhu, ale i získávat zpětnou vazbu na svůj výrobek. Více informací a doporučení jak se co nejlépe prezentovat na veletrhu ve Francii naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži.

K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR v osmi větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců. Při větším obratu se může vyplatit zřízení vlastního nebo společného subjektu. Volitelné právní formy a podmínky pro jejich zřízení a činnost, jakož i samotné založení právního subjektu lze provést elektronicky na jednotném portálu www.formalites.entreprises.gouv.fr. ministerstva hospodářství.  Vhodnost jednotlivých forem záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu.

5.3. Marketing a komunikace

Pro marketing a komunikaci lze využít některou z místních specializovaných agentur. Institucionálně organizovaný tip na ně lze nalézt v oborově a teritoriálně členěném internetovém přehledu AACC cca 200 členských agentur francouzské odvětvové asociace Association des agences conseils en communication.
Plakátování není dovoleno, ale jinak je škála propagačních metod podobně jako v České republice velmi široká, od reklamy v médiích, na internetu, na sociálních sítích, v hromadné dopravě, distribuce reklamních tiskovin, instalace poutačů za výklady obchodů i uvnitř prodejen až po výstavní a veletržní akce. Francie má více než dvousetletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Pro znásobení účinku účasti na takové akci rozesílají vystavovatelé předem pozvánky na svůj stánek potenciálním zákazníkům. Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Velvyslanectví České republikyv Paříži nebo na stránkách Francouzské veletrhy české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.
Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako kvalitně a atraktivně zpracované prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích. Například i místo „Made in …“ se uvádí „Fabriqué en …“.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle).
Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2020 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 23. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 27. místě).
Pro případ potřeby jakýchkoliv právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži k dispozici seznam advokátních kanceláří, které jednají v češtině i francouzštině. Další seznam advokátních kanceláří lze nalézt na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy (státní firmy a instituce) či orgán územní samosprávy. Stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek. 
U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou.
Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů.
Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské Unie.
Tato oznámení mohou, podobně jako u výše uvedených zakázek, být převzata do některé z komerčních internetových databází (Marchés online, PLACE, FRANCE MARCHES, MAXMILIEN, APProch…)
Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

Detailní přehled portálů. kde se lze informovat o plánovaných či běžících veřejných zakázkách, je k dispozici na stránkách Velvyslanectví.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů.
Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc.
Způsoby řešení obchodních sporů závisí na ustanoveních obchodního kontraktu. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.
Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně veškerých jiných dostupných prostředků k řešení sporu. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži k dipozici seznam advokátních kanceláří, které jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je rovněž na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy. U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí. Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele. Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez. Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“. Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny občany se však vztahují francouzské pracovně-právní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (11,27 EUR od 1.1. 2023) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor.
Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.
Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství, vzdělávání či splnění určitého úkolu na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, či vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce.
Vysílající subjekt oznamuje s předstihem dočasné vyslání pracovníků místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités). I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení). Podrobné informace o dočasném vysílání pracovníků do Francie a souvisejících povinnostech naleznete na stránkách Velvyslanectví České republikyv Paříži a na stránkých francouzského Ministerstva práce Détachement des salariés : formalités obligatoires de l’employeur (travail-emploi.gouv.fr)

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uveden na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži a na stránkách Francouzské veletrhy českého zastoupení sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.
Níže naleznete výběr z nejvýznamnějších veletrhů 2. pololetí 2023 a 1. pololetí 2024 (dle stavu z dubna 2023):    
MAISON&OBJET 7. 9. 2023 – 11. 9. 2023 Paříž-Villepinte, veletrh produktového designu, nábytku a dekorace  
EQUIP AUTO 2023 Lyon 28. 9. 2023 – 30. 9. 2023 Lyon-Euroexpo, veletrh inovací v oblasti aftermarketových služeb pro automobily a mobilitu  
SILMO 23. 9. 2023 – 2. 10. 2023 Paříž-Villepinte, mezinárodní veletrh oční optiky
POLLUTECLYON 10. 10. 2023 – 13. 10. 2023 Lyon-Eurexpo, veletrh environmentálních řešení pro průmysl, města a regiony  
MILIPOL PARIS 14. 11. 2023 – 17. 11. 2023 Paříž-Villepinte, veletrh vnitřní bezpečnosti a prevence   
WNE – World Nuclear Exhibition 28. 11. 2023 – 30. 11. 2023 Paříž-Villepinte, veletrh civilní jaderné energetiky a průmyslu  
MAISON&OBJET 18. 1. 2024 – 22. 1. 2024 Paříž-Villepinte, veletrh produktového designu, nábytku a dekorace  
SIRHAEUROPAIN 21. 1. 2024 – 24. 1. 2024 Paříž-Porte de Versailles, mezinárodní veletrh pekařského a cukrářského oboru, výrobců zmrzlin, čokolády a cukrovinek  
WINEPARIS & VINEXPO PARIS 12. 2. 2024 – 14. 2. 2024 Paříž-Porte de Versailles, mezinárodní B2B veletrh vín a destilátů
GLOBAL INDUSTRIE PARIS 25. 3. 2024 – 28. 3. 2024 Paříž-Villepinte, Mezinárodní strojírenský veletrh.  Propojuje 4 obory: MIDEST – veletrh subdodávek, INDUSTRIE – strojírenství, TOLEXPO – plechy a trubky a SMART INDUSTRIE – automatizace a robotizace. 
INTERMAT PARIS 24. 4. 2024 – 27. 4. 2024 Paříž-Villepinte, mezinárodní veletrh pro stavbu a infrastrukturu
EUROSATORY 17. 6. 2024 – 21. 6. 2024 Paříž-Villepinte, veletrh věnovaný obrannému a bezpečnostnímu sektoru v pozemních a vzdušných oblastech. 

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce,workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“.

Velvyslanectví České republiky v Paříži
15, Avenue Charles Floquet, 75007 Paris Francie
Tel :+33 1 40 65 13 00
paris@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/paris

Konzulární úsek
18, rue Bonaparte, 75006 Paris
Tel :+33 1 44 32 02 00
consulate.paris@embassy.mzv.cz
https://www.mzv.cz/paris/cz/konzularni_informace/index.html

V kontinentální Francii působí osm honorárních konzulátů ČR: Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk a Toulouse a jeden honorární konzulát na ostrově Guadeloupe. Kontaktní informace na honorární konzuláty ČR ve Francii jsou k dispozicI na internetových stránkách Velvyslanectví.

Kontakt na pařížské zastoupení agentur CzechTrade, CzechTourism a České centrum:

CzechTrade Paris 
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel: +33 1 42 01 16 62
jakub.smetana@czechtrade.cz
www.czechtrade.fr

CzechTourism Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel : +33 1 53 73 00 32
E-mail : paris@czechtourism.com
www.czechtourism.com

České centrum
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel : +33 1 53 73 00 22
ccparis@czech.cz
www.paris.czechcentres.cz/cs/

Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo:

• Stálá delegace ČR při UNESCO Paříž www.mzv.cz/unesco.paris
• Stálá mise ČR při OECD Paříž www.mzv.cz/paris.oecd
• Stálá mise ČR při Radě Evropy Štrasburk www.mzv.cz/strasbourg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

112 – jednotné evropské číslo tísňového volání (EUROPE)
15 – záchranná služba (SAMU)
17 – policie (POLICE SECOURS)
18 – požárníci (POMPIERS)
114 – urgence přes SMS (pro neslyšící a nedoslýchavé, komunikace prostřednictvím SMS, chatu, videa a faxu)
196 – námořní tísňová linka (EN MER)
116000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí

+33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:
•              www.elysee.fr kancelář francouzského prezidenta
•              www.gouvernement.fr/composition-du-gouvernement přehled členů francouzské vlády
•              lannuaire.service-public.fr portál francouzské státní správy s odkazy na internetové stránky ministerstev a jiných úřadů
•              www.banque-france.fr francouzská centrální banka
•              www.legifrance.gouv.fr francouzská sbírka zákonů
•              www.insee.fr francouzský statistický úřad
•              www.infogreffe.fr francouzský obchodní rejstřík
•              www.guichet-entreprises.fr registrace firem ve Francii
•              www.douane.gouv.fr francouzská celní správa
•              www.impots.gouv.fr francouzská daňová správa
•              www.businessfrance.fr/investir podpora investic ve Francii
•              www.boamp.fr databáze francouzských veřejných zakázek
•              www.euroexpo.cz/151 francouzske-veletrhy přehled významnějších francouzských veletrhů
•              www.aeroport.fr informace o francouzských letištích
•              www.autoroutes.fr informace o francouzských dálnicích
•              www.oui.sncf internetový prodej vlakových jízdenek
•             www.cestlagreve.fr/ obecné informace ke stávkám ve Francii
•             www.ratp.fr/ informace o dopravě v Paříži