Francie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoPaříž
Počet obyvatel65,3 mil.
Jazykfrancouzština
Náboženstvíkřesťanství (58,1 %), žádné (31,9 %), islám (8,3 %), jiná (1,7 %)
Státní zřízenírepublika
Hlava státuEmmanuel Macron
Hlava vládyJean Castex
Název měnyeuro
Cestování
Časový posun-0 hod.
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Michal Fleischmann
Ekonomický úsekIng. Václav Žilka
Konzulární úsekJUDr. Dana Dedková
CzechTradeIng. Vítězslav Blažek
CzechinvestIng. Vítězslav Blažek
Ekonomika 2020
Nominální HDP (mld. USD) 2 951,0
Hospodářský růst (%) -8,3
Inflace (%) 0,5
Nezaměstnanost (%) 7,8

Francie je poloprezidentská republika s hlavou státu – prezidentem voleným přímou volbou na 5 let – v čele výkonné moci. Stejný kandidát může být zvolen jen na dvě volební období za sebou. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament. Jeho dolní komora (Národní shromáždění), rovněž volená na 5 let, hlasuje o důvěře vládě.

Francouzský trh je druhý největší v Evropské unii a pro ČR je nejvýznamnějším z nesousedních evropských zemí. Francie má velmi rozvinutou mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových a technologických subdodávek, značnou kupní silou domácností a zvládanými státními financemi. Většímu využití příležitostí na francouzském trhu napomůže komunikace ve francouzštině a přizpůsobení místy náročnějším administrativním postupům.

V roce 2020 přispěla koronavirová krize k poklesu HDP Francie o 8,3 %, nejvyššímu od II. světové války. Protiepidemická omezení budou zřejmě svazovat ekonomiku ještě minimálně do poloviny roku 2021. Za předpokladu, že pak již nenastanou další vlny epidemie, mohlo by být hospodářské oživení relativně rychlé a ekonomická aktivita by se na úroveň roku 2019 mohla vrátit koncem roku 2022.

Vládním plánem na podporu post-covidového oživení francouzské ekonomiky (France Relance) byly naplánovány výdaje a daňové úlevy v hodnotě 100 mld. EUR, hlavně na modernizační investice, které přinesou poptávku po jejich materiálním zabezpečení a tedy příležitosti pro dodávky zejména v automobilovém a leteckém průmyslu, dopravním průmyslu a infrastruktuře, energetice, ICT, plastovém hospodářství, stavebním průmyslu, vodohospodářství a odpadním průmyslu, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, zemědělství a potravinářském průmyslu, železniční a kolejové dopravě.

Mapa globálních oborových příležitostí – Francie (MZV) (78.38kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (273.34kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Ve francouzské politice se prolíná široká škála tendencí a zároveň, naposledy v důsledku krize způsobené pandemií covid-19, sílí názorová profilace, která by v příštích volbách v roce 2022 mohla znovu přinést překvapivé výsledky. Minulé volby v roce 2017 například vyhrála se 43,1 % hlasů úplně nová strana – Republika na pochodu (La République en marche) současného prezidenta republiky Emmanuela Macrona, zatímco Socialistická strana (Parti socialiste) získala jen 5,7 % hlasů, dramaticky méně než v roce 2012, kdy byla ve volbách první se 40,9 % hlasů. Pro příští prezidentskou volbu (rovněž v roce 2022) se v dubnu 2021 jevilo dle průzkumů volebních preferencí jako nejpravděpodobnější opakování finále z roku 2017 – Emmanuel Macron vs. předsedkyně Národního sdružení (Rassemblement national) Marine Le Penová.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

1.2. Zahraniční politika země

Francouzská zahraniční politika je zaměřena na zachování významného postavení Francie mezi velmocemi, udržování vedoucího partnerství a rozšiřování spolupráce v Mezinárodní organizaci frankofonie a prohlubování evropské integrace. Po vystoupení Velké Británie z Evropské unie lze očekávat ještě výraznější vliv Francie na spolurčování unijní politiky a na formování zájmu východních členů EU na aplikaci všech zavedených hodnot tohoto integračního uskupení.

Z jednotlivých zemí je pro Francii nejvýznamnější blízký vztah s Německem, který je výsledkem francouzsko-německého poválečného usmíření a základem evropské integrace. Přes občasné rozdíly v názorech na některé otázky a v dílčích hospodářských zájmech obou zemí je patrná vůle ke společné cestě a další integraci Evropy.

Druhý nejvýznamnější vztah v Evropě má Francie s Velkou Británií, někdejším hlavním konkurentem, poté klíčovým evropským spojencem a druhým nejvýznamnějším hospodářským partnerem. Velmi výrazný je vztah k USA, hlavnímu spojenci v NATO, vůči kterému Francie v posledních desetiletích asi nejviditelněji reprezentuje ambice zbytku Západu o rovnocenné postavení s vyváženými výhodami transatlantické spolupráce. Rovnocenné postavení sleduje Francie rovněž ve vztazích s Ruskem a Čínou, s pragmatickými obchodními styky i při kritice některých odlišných praktik jejich režimů.

Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Dossiers pays.

1.3. Obyvatelstvo

Dle statistického odhadu má Francie (bez započtení zámořských území) cca 65,3 mil. obyvatel, což představuje hustotu zalidnění 120 obyv./km2. Počet obyvatel mírně roste, v posledních letech kolem 0,2 % ročně. Demografické složení je následující:

  • 48,3 %  muži
  • 51,7 %  ženy

Věková struktura:

  • 23,9 %  pod 20 let
  • 55,4 %  20–64 let
  • 20,7 %  nad 64 let

Francouzská statistika nevykazuje složení obyvatelstva podle etnik, ale podle občanství nebo státu narození. Takové složení je následující:

  • 89,9 %  francouzské
  • 1,3 %  alžírské
  • 1,2 %  marocké
  • 0,9 %  portugalské
  • 0,4 %  tuniské
  • 6,3 %  jiné

Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Dle odhadu agentury Pew Research Center jsou podíly jednotlivých vyznání ve Francii následující:

  • 58,1 %  křesťanství
  • 31,9 %  žádné
  • 8,3 %  islám
  • 0,5 %  judaismus
  • 1,2 %  jiné

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Koronavirová krize přispěla v roce 2020 k poklesu HDP Francie o 8,3 %. Zároveň došlo k poklesu spotřeby domácností o 7 %, investic o 10,3 %, inflace na 0,5 % a v důsledku zejména koronavirových podpor v částečné nezaměstnanosti technicky i k poklesu míry nezaměstnanosti z 8,1 % na 7,8 %. Protiepidemická omezení budou zřejmě svazovat ekonomiku ještě minimálně do poloviny roku 2021. Za předpokladu, že pak již nenastanou další vlny epidemie, mohlo by být hospodářské oživení relativně rychlé a ekonomická aktivita by se na úroveň roku 2019 mohla vrátit koncem roku 2022.

Na podporu post-covidového oživení ekonomiky byly naplánovány výdaje a daňové úlevy v hodnotě 100 mld. EUR. Zároveň se odhaduje, že do konce roku 2021 dosáhnou koronavirové nadúspory francouzských domácností z nerealizované spotřeby kvůli protiepidemickým omezením obchodu a služeb i spotřebitelské opatrnosti výše 165 mld. EUR. Realizace části těchto úspor může také významně přispět k hospodářskému oživení. Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl za rok 2020 téměř o 1/5 na úroveň 115,7 % HDP, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl přitom poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022.

Francie má mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových subdodávek a značnou kupní silou domácností. Francouzský trh je druhý největší v Evropské unii a pro ČR nejvýznamnější z nesousedních evropských zemí.

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě přidané hodnoty je následující:

  • 58,7 %  služby
  • 13,5 %  průmysl
  • 10,2 %  obchod
  • 5,8 %  stavebnictví
  • 5,4 %  spoje
  • 4,6 %  doprava
  • 1,8 %  zemědělství

K nejvýznamnějším výrobním i vývozním oborům patří výroba automobilů, letadel a jiných dopravních prostředků, elektrických a elektronických zařízení, strojů, potravin, chemických produktů, léčiv, oděvů a kosmetiky. Na dovozu mají přední podíl automobily, stroje, elektrická a elektronická zařízení, potraviny, chemické a farmaceutické výrobky, oděvy, ropa a ropné výrobky.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,81,5-8,35,33,6
HDP/obyv. (USD/PPP) 49 638,052 527,748 950,052 250,055 040,0
Inflace (%) 2,11,30,51,11,3
Nezaměstnanost (%) 8,78,17,89,69,2
Export zboží (mld. USD) 616,4597,1504,8605,2643,0
Import zboží (mld. USD) 673,8649,7576,4681,4715,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -57,4-52,6-71,7-76,2-72,8
Průmyslová produkce (% změna) 0,30,5-10,38,32,5
Populace (mil.) 65,065,165,365,465,6
Konkurenceschopnost 17/14015/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9,2
Veřejný dluh (% HDP) 115,7
Bilance běžného účtu (mld. USD) -50,4
Daně
PO – rozsah sazeb (%) 26,5–28,4
FO – rozsah sazeb (%) 0–49
DPH – rozsah sazeb (%) 0–20

Státní rozpočet za rok 2020 skončil se schodkem 178 mld. EUR, tedy téměř dvojnásobným oproti původně plánovaným 93 mld. Tento deficit byl zároveň o 30 mld. vyšší než v roce 2010 při tehdejší světové finanční krizi a nejvyšší od 2. světové války. Veřejné výdaje a ztráty příjmů z důvodu koronavirové krize za rok 2020 odhadla zvláštní vládní komise na 160 až 170 mld. EUR.

Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl za rok 2020 téměř o 1/5, nicméně díky dlouhodobému poklesu úrokových sazeb na finančních trzích klesl přitom poměr dluhové služby k HDP ze 3,4 % v roce 1996 (kdy Francie přestala dodržovat maastrichtský limit 60 % pro relativní zadluženost) na cca 1,4 % s výhledem jeho dalšího možného poklesu až na 0,7 % v roce 2022.

Bilance běžného účtu je dlouhodobě záporná, v posledních letech v průměru kolem 15 mld. EUR ročně. Ke konci roku 2020 dosahovaly devizové rezervy výše 183,0 mld. EUR a hrubá zahraniční zadluženost 5 988,4 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je rozvinutý a rozsáhlý. Dohled nad ním vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při francouzské centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb.

V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních. Jejich rejstřík se nachází na internetové stránce Regafi výše zmíněné agentury. Úrokové sazby mezibankovního trhu dlouhodobě mírně klesají a na začátku roku 2021 se pohybovaly kolem -0,5 %. Jejich denní sazby uvádí Banque de France na svých internetových stránkách v kapitole Taux interbancaires. Referenční úroková sazba pro soukromé osoby se od ledna 2019 pohybuje mezi 3 a 3,5 %. V lednu 2021 byla ve výši 3,14 %. Pro ostatní případy je to dlouhodobě kolem 1 %. V lednu 2021 tato sazba činila 0,79 %.

Nejsilnější bankovní skupiny jsou následující čtyři , které zároveň patří mezi 10 největších v Evropě a 30 nejvýznamnějších ve světě dle seznamu „2020 List of Global Systemically Important Banks“. V závorce je u nich uvedena orientační výše aktiv.:

  • BNP Paribas (2 165 mld. EUR) – největší francouzská bankovní skupina a zároveň jedna z 10 největších na světě
  • Crédit agricole (2 011 mld. EUR) – největší družstevní bankovní skupina
  • Société générale (1 356 mld. EUR) – třetí největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v ČR
  • BPCE (1 338 mld. EUR) – druhá největší družstevní bankovní skupina.

Nejvýznamnější zahraniční bankou ve Francii je:

  • HSBC (2 419 mld. EUR) – největší evropská bankovní skupina se sídlem v Londýně. Ve Francii má přes 400 poboček.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts francouzské daňové správy. Kompaktnější základní přehled je uveden například na internetových stránkách světové poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty.

Daň z příjmu právnických osob má sazbu 26,5 % při ročním obratu pod 250 mil. EUR a 27,5 % při obratu vyšším. Při zdanitelném příjmu nad 763 000 EUR jsou uvedené sazby zvýšeny na 27,4 a 28,4 %.

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nejnižší sazba je 0 % pro část příjmu do 10 084 EUR a nejvyšší 49 % pro část příjmu nad 500 000 EUR. Prostřední pásmo 25 711 – 73 516 EUR má sazbu 30 %. Odvody sociálního pojištění jsou do výše 17,2 % z platu zaměstnance a zaměstnavatelé zároveň odvádějí podle velikosti, charakteru a sídla podniku až přes 50 % z vyplacených mezd.

Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %. Nižší sazby 10, 5, 2,1 nebo 0 % jsou stanoveny například na některé potraviny, léky, tiskoviny apod.

V důsledku koronavirové krize se zatím neuvažovalo o zvyšování daní. Naopak v roce 2022 by měla být podle dřívějšího plánu snížena základní sazba daně z příjmu právnických osob z 26,5 na 25 %.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Česko-francouzský obchod má celkově rostoucí trend a lze očekávat, že pokles v koronavirovém roce 2020 byl přechodný. Za posledních 20 let se obrat zvýšil 4x a po vstupu ČR do EU je saldo vzájemné obchodní výměny aktivní na české straně. Částečně to může být dovozem do Francie od českých poboček francouzských firem. V posledních letech přesahovalo toto saldo 3 mld. EUR.

Na vývozu se nejvíce podílejí osobní automobily a automobilové komponenty, komponenty výpočetní techniky, telekomunikační zařízení, autobusy a přístroje. Na dovozu léky, kosmetika, osobní automobily a automobilové komponenty, elektrická zařízení, železo a ocel.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR 8 714,99 162,77 910,8N/AN/A
Import do ČR 5 100,64 956,84 329,1N/AN/A
Saldo s ČR -3 614,3-4 205,9-3 581,7N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie.

K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

  • Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)
  • Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou (1991)
  • Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)
  • Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.3. Rozvojová spolupráce

ČR není cílem projektů zahraniční rozvojové spolupráce Francie ani naopak.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Na post-covidové oživení ekonomiky byl přijat plán nazvaný France Relance. Poskytne finanční podpory v celkové výši 100 mld. EUR hlavně pro střednědobé investice, které rozšíří poptávku po materiálním zabezpečení perspektivních modernizací a tedy příležitosti pro dodávky zejména v následujících oborech:

Automobilový průmysl
Plánuje se obměna přes 100 tis. služebních vozidel státních orgánů za elektromobily nebo hybridní automobily. Zároveň bude vydáno 1,9 mld. EUR na bonusy k nákupům bezemisních nebo nízkoemisních vozidel a instalaci dobíjecích stanic. Do roku 2025 se má dosáhnout roční výroby 1 mil. automobilů s elektrickým nebo hybridním pohonem. To bude představovat příležitosti pro dodávky elektrických komponentů a zařízení pro výrobu automobilů s novými druhy pohonu a způsoby řízení.

Civilní letecký průmysl
Podporovat se bude udržení know-how a výrobních kapacit leteckého průmyslu i jeho ekologická transformace, zejména modernizace výroby v malých a středních podnicích. To přinese příležitosti k dodávkám zařízení a materiálů pro digitalizaci a robotizaci výroby leteckých dílů a nových technologií pro využití vodíku jako primárního zdroje energie letadel.

Dopravní průmysl a infrastruktura
Podporováno bude budování dobíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a rychlostních silnicích, zřizování cyklostezek, modernizace plavebních drah a zdymadel na vodních tocích i modernizace infrastruktury řízení námořního provozu a námořní záchranné služby.

Energetický průmysl
Podpora bude zaměřena na modernizaci podniků jaderného průmyslu pro zachování jejich kapacity k zajištění bezpečného provozu atomových elektráren i bezpečné likvidace odstavených jaderných zařízení, dále na inovace při nakládání s radioaktivním odpadem a na vývoj malých modulárních reaktorů. V oblasti přenosu elektrické energie se plán zaměří na podporu investic ke zkvalitnění rozvodné sítě a její adaptaci na připojování obnovitelných zdrojů energie. To bude zahrnovat mechanické zesilování přenosového vedení, jeho přemisťování do země, nahrazování neizolovaných vodičů a instalaci bateriových parků k připojeným obnovitelným zdrojům. Podpořen bude také vývoj vodíkových technologií a jejich využití v pozemní dopravě. Zároveň také vývoj vodíkových pohonů i pro námořní a leteckou dopravu a pro průmysl. 

ICT
Podpora se soustředí na dokončení optické sítě po celém území Francie do roku 2025, na rozvoj digitalizace ve státních úřadech, místních samosprávách, malých a středních podnicích, na adaptaci technických a komunikačních prostředků pro výkon práce z domova a dálkové vzdělávání, na zvyšování kybernetické bezpečnosti a vývoj kvantových technologií s významným zaměřením na kooperaci v Evropě, což může představovat zajímavou příležitost pro zapojení i českých vývojových pracovišť a moderních výrobních provozů. Koronavirová krize zároveň posílila úvahy výrobců o potřebě snižování rizika přerušení subdodávek výrobních dílů ze vzdálených zemí, což je příležitost pro nabídky zařízení pro místní výrobu některých dílů tiskem 3D. Další růst poptávky lze odhadovat také po produktech softwarového inženýrství pro automatizované řízení výrobních a logistických procesů na dálku.

Plasty a gumárenský průmysl
Podpora bude směřovat do výroby i spotřeby umělých hmot s cílem recyklovat 700 tis. tun plastového odpadu ročně. Lze tak očekávat růst příležitostí pro dodávky zařízení na sběr, třídění, čištění a recyklaci plastů. Zároveň pak také poptávku po modernizaci výrobních provozů pro výrobu z recyklovaných plastů a po technologiích výroby nových snadno biodegradabilních plastů.

Stavební průmysl
Do roku 2050 se plánuje modernizace všech obytných a veřejných budov a provozních prostor malých a středních podniků na úroveň nízkoenergetické náročnosti. Porostou tak příležitosti k dodávkám tepelných izolací a nových energetických zařízení, například plynových kotlů a energeticky méně náročných klimatizací, výtahů nebo bezpečnostních systémů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl
Podpora bude zaměřena na modernizace vodovodních sítí, čistíren odpadních vod a jiné vodohospodářské úpravy. Dále rovněž na rozvoj třídíren odpadu a jeho recyklaci s růstem příležitostí k dodávkám zařízení na výrobu energie nebo kompostu z bioodpadu a na výrobu tuhých paliv z nerecyklovatelného hořlavého odpadu s cílem dosáhnout produkce až 1 mil. tun takových paliv ročně.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl
V oblasti zdravotnictví se podpora soustředí na modernizaci vybavení i výstavbu nových zdravotnických zařízení a digitalizaci jejich administrativy. To znamená více veřejných zakázek na nejrůznější vybavení nemocnic. Zároveň lze očekávat nové příležitosti pro nabídky zdravotnického využití nanomateriálů a výzkumných služeb při vývoji biotechnologických postupů výroby léčiv.

Zemědělský a potravinářský průmysl
Podpora se bude poskytovat pro investice do pěstování a zpracování luštěnin náhradou za dováženou sóju s cílem zdvojnásobit do roku 2030 jejich osevní plochy na 8 % zemědělské půdy. Dále také do nových agrotechnických postupů (například kombinovaného setí, pěstování smíšených kultur a jejich tříděné sklizně), do zemědělské techniky šetrnější k životnímu prostředí, do stavby ohrad na ochranu pastvin hospodářských zvířat k zamezení jejich kontaktu s divokou zvěří a nebezpečnými nákazami. V oblasti potravinářské výroby půjde podpora na modernizaci jatek a provozů na zpracování a balení potravin.

Zpracovatelský průmysl
Počítá se s podporou zvyšování energetické účinnosti průmyslové výroby větším rozšířením elektrických zařízení v průmyslu a dekarbonizací výroby tepla. Dále rovněž s podporou investic do technologií s menší produkcí odpadu nebo nahrazujících výrobky z plastů na jedno použití především v obalovém hospodářství i modernizace provozů na zpracování dřeva pro jeho širší využití.

Železniční a kolejová doprava
Pro snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů v dopravě bude podporováno zvyšování kapacity kolejové dopravy modernizací železničních tratí, stavbou železničních vleček do výrobních závodů a skladů, dobudováním bezbariérových přístupů na nádražích do roku 2025, rozšířením nočních a příměstských vlakových spojů na dvojnásobek do 10 let a rozšiřováním tramvajových tratí dle místních požadavků a podmínek.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině.

Co se týká oslovovací terminologie, je standardní oslovení ve francouzštině Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod.

Akademické tituly se běžně nepoužívají a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Další rozdíl je v tom, že titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán spíše jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailovou komunikací. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace třeba hotel nebo veletrh. Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat. Vizitky jsou zcela běžné. Dárky se neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty.

Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky.

Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování. Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám.

Na jednání jsou obvykle dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu francouzských podniků, nebývá na nižší články delegováno dostatek pravomocí. Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek.

Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám. Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany.

Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním (10-15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a délka věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Někdy jsou součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění.

Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější. Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí. Při případném návazném pohoštění víno, eventuálně i pivo.

Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině. Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování.

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně. Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků rozšířena znalost nejvíce angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat.

Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých. Komunikovat lze všemi způsoby, ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:

  • Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.
  • Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.
  • Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.
  • Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám západní reference, pokud existují.
  • Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:

  • 1. 1.  Nový rok (Jour de l’An)
  • 1. 5.  Svátek práce (Fête du Travail)
  • 8. 5.  Den vítězství (Victoire 1945)
  • 14. 7.  Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku Velké francouzské revoluce
  • 15. 8.  Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích
  • 1. 11.  Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých
  • 11. 11.  Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války
  • 25. 12. Svátek vánoční (Noël)
  • a dále pohyblivé křesťanské svátky Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques), Nanebevstoupení (Ascension) a Letnice (Lundi de Pentecôte). V některých místech a oborech jsou ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12. Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si tam vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce a flexibilitu výroby.

Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a v poslední době roste i význam zásilkového obchodu.

K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří reklamní akce mimo prodejnu (v tisku, v místní rozhlasové stanici, v dopravních prostředcích), předvádění výrobků v prodejně, zvláštní promoční slevy, den otevřených dveří, degustace, věrnostní karty aj. V souladu s celosvětovými marketingovými a reklamními trendy roste význam propagace na internetu a sociálních sítích. Vyplatí se komunikace ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE.

K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR v osmi větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců. Při větším obratu se může vyplatit zřízení nějakého vlastního nebo společného subjektu. Volitelné právní formy a podmínky pro jejich zřízení a činnost jsou uvedeny na internetových stránkách registračních středisek CFE ministerstva hospodářství, které také uvádějí příslušné středisko podle plánovaného předmětu činnosti, sídla a právní formy zřizovaného subjektu, včetně doporučení pro její výběr.

Vhodnost jednotlivých forem záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu.

Registraci lze provést i u tzv. internetové přepážky Guichet-entreprises.

5.3. Marketing a komunikace

Pro marketing a komunikaci slouží specializované agentury. Institucionálně organizovaný tip na ně lze nalézt v oborově a teritoriálně členěném internetovém přehledu AACC cca 200 členských agentur francouzské odvětvové asociace Association des agences conseils en communication.

Plakátování není dovoleno, ale jinak je škála propagačních metod široká, například reklamy v hromadných sdělovacích prostředcích včetně internetu, reklamy v hromadné dopravě, distribuce reklamních tiskovin do domů, výrazné poutače za výklady obchodů i uvnitř prodejen nebo výstavní a veletržní akce.

Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Pro znásobení účinku účasti na takové akci rozesílají vystavovatelé předem pozvánky na svůj stánek potenciálním zákazníkům. Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Francouzské veletrhy české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů. Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích. Například i místo „Made in …“ se uvádí „Fabriqué en …“.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle). Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi.

Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2020 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 23. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 27. místě). Pro případ potřeby nějakých právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži seznam advokátních kanceláří, které informovaly, že jednají v češtině i francouzštině. Podobný seznam je na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy. U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou. Oznámení o nich mohou být převzata do komerční internetové databáze Marchés online.

Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů. Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské Unie. Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů. Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc. Způsoby řešení obchodních sporů závisí na ustanoveních obchodního kontraktu. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně všech jiných dostupných prostředků. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži uveden seznam advokátních kanceláří, které informovaly, že jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy. U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí. Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele.

Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez. Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“.

Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny se přitom vztahují francouzské pracovní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (10,25 EUR pro rok 2021) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor.

Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.

Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, vzdělávání či splnění určitého úkolu v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce. Vysílající subjekt oznamuje dočasné vyslání pracovníků předem místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités).

I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení).

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Francouzské veletrhy českého zastoupení francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů. Dále je na ukázku uveden plán na 2. pololetí 2021 a 1. pololetí 2022 podle stavu z konce dubna 2021:

GLOBAL INDUSTRIE LYON
6. 9. 2021 – 9. 9. 2021
Mezinárodní strojírenský veletrh.

EQUIPBAIE – METALEXPO
21. 9. 2021 – 24. 9. 2021
Paříž, výstaviště Porte de Versailles
Veletrh oken, dveří, stínící techniky a kovoobrábění.

SILMO
24. 9. 2021 – 27. 9. 2021
Paříž, severní výstaviště Villepinte
Mezinárodní veletrh oční optiky.

POLLUTEC LYON
12. 10. 2021 – 15. 10. 2021
Platforma environmentálních řešení pro průmysl, města a regiony a odrazový můstek pro inovace a mezinárodní rozvoj.

MILIPOL
19. 10. 2021 – 22. 10. 2021
Paříž, severní výstaviště Villepinte
Veletrh v oblasti vnitřní bezpečnosti a prevence. Určený pro civilní a bezpečnostní složky.

WNE – World Nuclear Exhibition
30. 11. 2021 – 2. 12. 2021
Paříž, severní výstaviště Villepinte
První platforma věnovaná globální civilní jaderné komunitě.

WINE PARIS & VINEXPO PARIS
14. 2. 2022 – 16. 2. 2022
Paříž, výstaviště Porte de Versailles
Mezinárodní B2B veletrh vín a destilátů.

JEC WORLD
8. 3. 2022 – 10. 3. 2022
Paříž, severní výstaviště Villepinte
Přední mezinárodní veletrh kompozitních materiálů.

AUTONOMY
16. 3. 2022 – 17. 3. 2022
Paříž, výstaviště Porte de Versailles
Mezinárodní veletrh, který se zaměřuje na téma udržitelného řešení mobility ve městech.

EUROSATORY
13. 6. 2022 – 17. 6. 2022
Paříž, severní výstaviště Villepinte
Veletrh věnovaný obrannému a bezpečnostnímu sektoru v pozemních a vzdušných oblastech. Světová jednička ve své kategorii.

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce, workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“. Kromě velvyslanectví v Paříži obsahuje kontakty také na České centrum (kulturní středisko) v Paříži a na 9 honorárních konzulátů ČR ve městech Baie-Mahault (na ostrově Guadeloupe), Bordeaux, Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk a Toulouse.

Kontakt na pařížské zastoupení agentury CzechTrade je uveden na její internetové stránce Francie a kontakt na pařížské zastoupení agentury CzechTourism na její internetové stránce Francie.

Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo. Jsou to:

Stálá delegace ČR při UNESCO
Paříž
www.mzv.cz/unesco.paris

Stálá mise ČR při OECD
Paříž
www.mzv.cz/paris.oecd

Stálá mise ČR při Radě Evropy
Štrasburk
www.mzv.cz/strasbourg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • 112 – jednotné evropské číslo tísňového volání
  • 15 – záchranka
  • 17 – policie
  • 18 – požárníci
  • 196 – námořní tísňová linka
  • 116000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí
  • +33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Základním internetovým odkazem je vyhledávací funkce portálu Google

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:




• Teritorium: Evropa | Francie | Zahraničí