Francie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Paříži (Francie)
Obsah neuveden

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Podle charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nároků a poprodejního servisu musí česká firma zpravidla rozhodnout o způsobu distribuce svých výrobků, např. zda pro daný trh využít služeb distributora nebo obchodního zástupce.

Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí.

Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a v poslední době roste i význam zásilkového obchodu.

K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří reklamní akce mimo prodejnu (v tisku, v místní rozhlasové stanici, v dopravních prostředcích), předvádění výrobků v prodejně, zvláštní promoční slevy, den otevřených dveří, degustace, věrnostní karty aj. V souladu s celosvětovými marketingovými a reklamními trendy roste význam propagace na internetu a sociálních sítích.

Doporučení českým vývozcům:

  1. Základní je dobrá znalost francouzštiny a místních zvyklostí. Výhodou je dobrá znalost teritoria a regionálních obyčejů: většina Francouzů je hrdá na svůj rodný kraj.
  2. Klíčovou podmínkou je bezchybné a včasné zpracování obchodního případu (průzkum trhu → oslovení potenciálních partnerů → nabídka).
  3. Průzkum trhu je možné provést vlastními silami (návštěva veletrhů a výstav atd.), nebo využít místních agentur. V každém případě doporučujeme ještě před výjezdem do zahraničí a stykem s velvyslanectvím ČR v Paříži kontaktovat CzechTrade, který poskytne řadu údajů přímo v ČR.
  4. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby a výrobků. Atestace dle ISO 9000 je vyžadována pro subdodávky, atest CE pro finální výrobky.
  5. Pro stroje a dopravní techniku je třeba schválení elektroinstalace a ověření bezpečnosti a hlučnosti.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané mohou na území Francie vykonávat závislá i nezávislá povolání za stejných podmínek jako Francouzi (viz zákoník práce - Code du travail) za předpokladu splnění kvalifikačních podmínek. Výjimku tvoří několik specifických povolání ve státní správě určených výhradně francouzským státním příslušníkům.

Čeští občané nepotřebují k výkonu práce pracovní povolení ani povolení k pobytu. O povolení k pobytu (Carte de Séjour) si ovšem v případě zájmu může zažádat český občan na prefektuře, radnici nebo úřadu policie v místě pobytu. V Paříži se žádá na policejní prefektuře, K žádosti o povolení k pobytu je potřeba předložit cestovní pas, 3 pasové fotografie a doklad o ubytování ve Francii (např. nájemní smlouvu).

Trvalý pobyt ve Francii je možno získat po 5 letech nepřetržitého pobytu na francouzském území, což je třeba dokázat několika doklady, jako jsou pracovní smlouvy, výplatní lístky, faktury apod.

Český občan však má povinnost nahlásit svou přítomnost na francouzském území obecnímu úřadu místa bydliště během tří prvních měsíců pobytu. Trvalý pobyt ve Francii je možno získat po 5 letech nepřetržitého pobytu na francouzském území, což je třeba dokázat několika doklady, jako jsou pracovní smlouvy, výplatní listiny, faktury apod. Podrobné informace lze nalézt na webových stránkách francouzské státní správy Service-Public.

Podnikatelé a svobodná povolání nejsou dotčení ve svém právu na podnikání a provozování živnosti a mají stejná práva a povinnosti jako francouzští podnikatelé.

Dočasné vyslání pracovníků do Francie (Détachement transnational des travailleurs)

České subjekty mohou vyslat zaměstnance tehdy, pokud s ním mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. Na dohodu o provedení práce nelze vyslání realizovat, protože za takového pracovníka se neodvádějí příspěvky do systému sociálního pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení pak nemůže vydat formulář E 101 dokladující příslušnost k českému systému sociálního (a zdravotního) pojištění, který je klíčovým dokumentem každého vyslání.

Vyslat dále nelze pracovníka na samotném začátku působení u zaměstnavatele. Důvod je obdobný jako v předešlém případě - Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) musí nejprve obdržet platbu do systému, až poté vydává formulář E 101.

Vyslání pracovníků do Francie je upraveno francouzským zákoníkem práce (články L. 1261-1 až L. 1263-2 a R. 1261-1 až R. 1264-3). O vyslání se jedná, pokud zaměstnavatel se sídlem v ČR svěří svému zaměstnanci úkol, který musí vykonat na území Francie. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.

Zaměstnanci mohou být do Francie vysláni v následujících případech:

  • Zaměstnavatel vyšle pracovníky za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny.
  • Zaměstnavatel vyšle pracovníky do organizace nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině za účelem vzdělávání či splnění určitého úkolu.
  • Zaměstnavatel, jenž působí v oblasti zprostředkování práce, přechodně vyšle pracovníky do podniku na území Francie.
  • Zaměstnavatel vyšle pracovníky za účelem vykonání práce pro vysílající podnik. Např. česká společnost, majitel lesa ve Francii, vyšle přechodně pracovníky, aby provedli průřez.
  • Pokud však vysílající firma podniká ve Francii pravidelně nebo trvale, musí si zde zřídit provozovnu a podřídit se francouzské legislativě.

Právní režim vyslání pracovníka do Francie

S výhradou ustanovení mezinárodních dohod a smluv, kterými je Francie vázána, zaměstnanci dočasně vyslaní do Francie podléhají po dobu svého pobytu francouzským zákonům. Nicméně, s výjimkou případu vyslání zaměstnanců z oboru stavebnictví, se francouzská legislativa týkající se minimální mzdy a minimální délky dovolené nevztahuje na zaměstnance vyslané na dobu kratší než 8 dní s cílem provedení první montáže či instalace zboží na území Francie. Tyto montážní práce musí tvořit nedílnou součást prodejní smlouvy, musí být nezbytné pro uvedení zařízení do provozu a musí být provedeny kvalifikovanými zaměstnanci dodávající firmy.

Vykonávání určitých profesí je ve Francii regulováno. Jedná se o lékaře, architekty, řidiče taxi, účetní, pojišťovací agenty, aj. V případě vyslání těchto zaměstnanců firma provozující regulované profese musí doložit, že obdržela příslušná povolení nebo diplomy požadované ve Francii k jejich výkonu.

Na dočasně vyslaného zahraničního pracovníka se vztahují ustanovení o:

  • pracovní době - 35 hodin týdně (specifika podle oboru);
  • minimální délce dovolené za kalendářní rok;
  • Francouzská minimální mzda a mzda obvyklá v daném sektoru - pokud není stanovena, pak se na české pracovníky aplikuje kolektivní smlouva, kterou se řídí vztahy mezi poskytovateli usazenými ve Francii a jejich zaměstnanci v zásadě identických oborech;
  • ochraně zdraví, bezpečnosti, hygieně při práci a lékařském dozoru;
  • ochranných opatření týkajících se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých,
  • podmínkách rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci, atd.

Na vyslané zaměstnance se naopak nevztahují ustanovení francouzského zákoníku práce týkající se uzavření a rozvázání pracovního poměru, zastupování zaměstnanců a jejich vzdělávání.

Kolektivní smlouvy

Na dočasně vyslané pracovníky zahraničních firem se vztahují příslušná ustanovení kolektivních smluv pro daný pracovní obor.

Jedná se o úpravu délky pracovní doby, noční práce, práce v neděli, placené dovolené, pracovním volnu pro rodinné události, dnech pracovního volna, odměňování včetně příplatků, bezpečnosti a hygieně na pracovišti atd. viz předcházející odstavec.

Náležitosti sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance

Pro splnění náležitostí sociálního pojištění musí vyslaný pracovník mít formulář E101 a evropský průkaz zdravotního pojištění. Bližší informace poskytne Česká správa sociálního zabezpečení.

Notifikační/ohlašovací povinnost

Každý český podnik vysílající do Francie dočasně své zaměstnance k poskytnutí služby musí zaslat místně příslušnému inspektorovi práce (Direction départementale du travail) prohlášení sepsané ve francouzštině, které musí obsahovat základní údaje o vysílající firmě, vyslaném zaměstnanci a charakteru a místu výkonu práce. Toto prohlášení musí být doručeno před zahájením vyslání pracovníků formou doporučeného dopisu do vlastních rukou s potvrzením o převzetí nebo faxem.

Dokumenty ve francouzštině vyžadované při kontrole:

  • doklad o notifikaci
  • výpis z obchodního rejstříku podniku
  • smlouva o subdodávce nebo na prováděnou službu
  • faktury
  • výplatní pásky vyslaných zaměstnanců, jejich pracovní doba
  • doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář E101 vydaný Českou správou sociálního     zabezpečení).
  • potvrzení o zdravotní prohlídce zaměstnanců

Přeshraniční poskytování služeb samostatně výdělečných osob (Détachement des artisans)

Dokumenty ve francouzštině vyžadované při kontrole:

  • výpis ze živnostenského rejstříku
  • smlouva o subdodávce nebo na prováděnou službu
  • faktury
  • doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář E101 vydaný Českou správou sociálního zabezpečení)

Pokud podnikatel bude ve Francii vykonávat činnost, která je zde regulovaná, je nutné žádat o uznání kvalifikace. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Český občan má nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči v případě ohrožení života nebo zdraví. Před odjezdem z ČR je třeba si vyzvednout u pobočky zdravotní pojišťovny Evropskou kartu zdravotního pojištění (EHIC).

Lékařské ošetření

Každé ambulantní ošetření ve Francii si pacienti nejdříve musejí uhradit sami. Ošetření se platí rovnou lékaři, který vystaví potvrzení o ošetření, tzv. Feuille de Soins.

Stanovená cena konzultace se pohybuje v rozmezí zhruba 22 EUR u praktických lékařů, 25 EUR u jednotlivých druhů specialistů. Část lékařů muže účtovat ceny smluvní.

Pro úhradu nákladů je třeba obrátit se s vystaveným potvrzením (Feuille de Soins) na místní zdravotní pojišťovnu (Caisse Primaire d'Assurance Maladie- CPAM) nebo po návratu přímo na pobočku své české zdravotní pojišťovny.

Léky

Léky jsou dostupné v lékárnách na základě předložení receptu vystaveného lékařem. Léky je nutné uhradit na místě z vlastních prostředků, které budou následně proplaceny prostřednictvím CPAM.

Nemocniční péče

Doporučení k hospitalizaci vystavuje ošetřující lékař. V akutních případech je možné se obracet přímo na nemocnici s Evropským průkazem zdravotního pojištění. V případě nemocničního ošetření se v hotovosti nic nehradí, kromě předepsané spoluúčasti.

Poplatky:

  • Lékařské ošetření 30 % nákladů + 1EUR za návštěvu
  • Laboratorní testy 40 % nákladů + 1EUR
  • Léky 35- 85% nákladů+ 0,5 EUR za každou položku receptu
  • Nemocniční péče - hospitalizační paušál 16 EUR/den za stravu + 20% nákladů po dobu max. 30 dní (u vážných onemocnění bez spoluúčasti)

Repatriace

Repatriace na území ČR, v případě úmrtí převoz tělesných pozůstatků, není zahrnuta do nutné a neodkladné zdravotní péče. Pojištění v rámci Evropského průkazu zdravotního pojištění totiž nekryje repatriaci ostatků ani převoz zraněného sanitkou. Z tohoto důvodu se doporučuje připojištění před cestou do Francie.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Francie je součástí jednotného trhu EU, platí zde tudíž standardní pravidla platná na území EU. 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Francie podporuje začínající společnosti pěti různými formami; finanční pomocí, daňovými úlevami, snížením plateb sociálního zabezpečení, odborným poradenstvím a poskytováním provozních prostor.

Obchodní zástupci ve Francii

Pokud se firma rozhodne nabízet své produkty na francouzském trhu prostřednictvím obchodního zástupce, může k tomu využít kanceláře Czechtrade v Paříži, která nabízí následující služby:

  • vytipování a oslovení kontaktů na obchodní zástupce v databázích CzechTrade a na webu
  • publikace placeného  inzerátu a loga české společnosti na stránkách Francouzské národní federace obchodních zástupců jménem agentury CzechTrade
  • rozeslání mailu na zástupce v příslušném oboru
  • správa a první selekce odpovědí  a nabídek spolupráce
  • předání reakcí a nabídek české společnosti
  • podpora komunikace mezi zájemci a českou společností
  • sjednání a organizace schůzek se zájemci v prostorách CzechTrade v Paříži nebo v sídle nově založené společnosti

Zahraniční zastoupení

Společnost působící ve Francii může zvolit právní formu zahraničního zastoupení pouze za určitých podmínek; její aktivity nesmějí mít komerční charakter (marketingový výzkum, inzerce, zprostředkování informací, skladování nebo jiné přípravné operace jsou povoleny). Takto vymezené zahraniční zastoupení nepodléhá dani ze zisku nebo DPH, ale má povinnost platit místní daně a daně z příjmů fyzických osob. Tato právní forma má tedy omezené možnosti. Vzhledem k tomu, že její registrace vyžaduje stejné množství času jako registrace komplexnějších právních struktur, není tato forma obecně příliš doporučována. Vyplatí se pouze v případě, kdy si je společnost jista, že jí omezené operační možností vystačí alespoň rok.

Pokud chce společnost provozovat průmyslovou nebo komerční činnost, musí zvolit právní formu zprostředkovací kanceláře nebo pobočky.

Jako komerční aktivita je označována jakákoliv aktivita, která zahrnuje podpis dokumentů nebo smluv zaměstnancem nebo představitelem kanceláře a zakládající zodpovědnost zahraniční společnosti. Příkladem mohou být prodejní smlouvy nebo smlouvy na poskytnutí služeb.

Vytvoření a registrace zprostředkovatelské kanceláře

Zprostředkovací kancelář musí být registrována u místně příslušného Centra firemních náležitostí (Centre des formalités des entreprises). K registraci musí být přiložen originál a přeložené kopie statutu kanceláře, osvědčení o registraci mateřské společnosti v zemi jejího sídla, doklad o oprávněnosti používat provozní prostory ve Francii a osobní údaje týkající se budoucího vedoucího kanceláře.

Zprostředkovací kanceláře jsou pokládány za stálé provozovny ve smyslu daňové legislativy a jsou subjektem povinným odvádět daň ze zisku a DPH. Výjimkou jsou operace prováděných mezi kanceláří a mateřskou společností, které DPH nepodléhají.

Jestliže je mateřská společnost zdaňována za všechny své zahraniční příjmy v zemi svého sídla, potom jsou zisk nebo ztráta její zprostředkovací kanceláře zahrnuty do jejího zdaňovacího základu. Na daňové závazky kanceláře ve Francii nemá toto ustanovení žádný efekt.

Založení zprostředkovatelské kanceláře je rychlejší a levnější než založení pobočky. Kancelář ve svém řízení podléhá plně rozhodování mateřské společnosti a jedná jejím jménem.

Provoz kanceláře má i své nevýhody. V případě finančních potíží má mateřská firma neomezenou zodpovědnost za dluhy zprostředkovatelské kanceláře. Její statut je rovněž méně příznivý z hlediska případné statní pomoci, úlev na daních, zdanění vnitrofiremních transakcí, apod. V některých případech může být obtížné přeměnit statut kanceláře na pobočku nebo ji prodat, a to zejména z daňových důvodů.

Založení pobočky

Veškeré formality spojené se založením společnosti vyřizuje Centrum firemních náležitostí (Centre des formalités des entreprises), které pro zakladatele obstará i jednání s ostatními institucemi (zápis do obchodního rejstříku, přidělení identifikačního číselného označení, jednání s finančními úřady, Správou sociálního zabezpečení apod.). Od 1.1 2010 je možno zaregistrovat společnost i na internetu přes stránky www.guichet-entreprises.fr. CFE má většinou sídlo při obchodních komorách daného regionu (CCI - Chambres de Commerce) Podrobnější informace viz www.apce.com

Předběžná fáze zakládání společnosti

  • výběr služebních prostor pro sídlo společnosti
  • nábor vedoucího společnosti (gérant, nebo directeur général). Pokud není občanem EU nebo nemá povolení k trvalému pobytu, musí požádat o vydání obchodního povolení (carte de commerçant) a to prostřednictvím konzulátního úřadu Francie v jeho domovském státu.

Zřízení společnosti

  • podpis nájemní smlouvy na provozní místnosti
  • shromáždění dat o vedoucím a zaměstnancích firmy (osobní údaje, výpis z trestního rejstříku atd.)
  • vložení základního kapitálu firmy na bankovní účet
  • podpis zakládací smlouvy (před notářem pokud kapitál firmy zahrnuje vklad nemovitostí)
  • publikování zprávy o založení společnosti v oficiálním věstníku
  • registrace u daňového úřadu v místě působnosti společnosti
  • příprava dokumentů pro registraci v Obchodním Rejstříku a Rejstříku Společností (Registre du Commerce et des Sociétés) obchod (od 1. července 2014 platí poplatek 49,92 EUR) - formality spojené s obchodním registrem, daňovými úřady a sociálním zabezpečením
  • vydání K-bis formuláře osvědčujícího zřízení společnosti
  • administrativní náklady zřízení společnosti dosahují přibližně 450 Euro a trvají zhruba 8 dní.

 Právní formy poboček

Podnik jedné osoby s ručením omezeným „Entreprise Unipersonnelle à Responsabilité Limitée“ (EURL)
Výhody: nízké náklady, jednoduchost
Vedení: 1 vedoucí
Minimální kapitál: 1€
Počet společníku: 1
Ručení: omezené do výše vkladů 
Daňový režim: daň ze společnosti, nebo daň z příjmu
Jmenování auditora nebo účetního: povinné, jestliže přesahuje dvě z těchto kritérií - 1 550 000 € (účetní rozvaha); 3 100 000 € (obchodní obrat) nebo 50 zaměstnanců.

Společnost s ručením omezeným „Société à Responsabilité Limité“ (SARL)
Výhody: jednoduchost
Vedení:1 nebo více vedoucích
Minimální kapitál:1€ 
Počet společníků: 2-100
Ručení: omezené do výše vkladů
Daňový režim: daň ze společnosti
Jmenování auditora nebo účetního: Povinné, pokud přesahuje 2 z těchto kritérií: 1 550 000 EUR (účetní rozvaha); 3 100 000 EUR (obchodní obrat) nebo 50 zaměstnanců.

Akciová společnost „Société Anonyme“ (SA)
Výhody: možnost vnějších kap. zdrojů
Vedení: 3-18 členů správní rady a statutární ředitel nebo představenstvo a dozorčí rada
Minimální kapitál: 37000 €
Počet společníků: min. 7
Ručení: omezené do výše vkladů
Daňový režim: daň ze společnosti
Jmenování auditora nebo účetního: Povinné

Komanditní akciová společnost „Société en Commandite par action“ (SCA)
Výhody: možnost vnějších kap. zdrojů
Vedení: 1 nebo více vedoucích
Minimální kapitál: 37000 €
Počet společníků: min. 1 komanditista a 3 komplementáři
Ručení: komanditista - neomezené a nedílné; komplementář - omezené do výše vkladů
Daňový režim: daň ze společností
Jmenování auditora nebo účetního: Povinné

Zjednodušená akciová společnost „Société à action simplifié“ (SAS) 
Výhody: volnost, možné změny stanov
Vedení: 1 předseda (možno i kolekt. orgán)
Minimální kapitál: 1€
Počet společníků: min. 1 (právnická osoba nebo fyzická osoba)
Ručení: omezené do výše vkladů 
Daňový režim: daň ze společností
Jmenování auditora nebo účetního: Povinné, pokud přesahuje 2 z těchto kritérií: 1 000 000 EUR (účetní rozvaha) 2 000 000 EUR (obchodní obrat) nebo 20 zaměstnanců

Veřejná obchodní společnost „Société en Nom collectif“ (SNC)
Výhody: jednoduchost
Vedení: všichni společníci jsou vedoucí
Minimální kapitál: není
Počet společníků: 2 společníci f.o. nebo p.o.
Ručení: společníci ručí společně a nerozdílně svým majetkem
Daňový režim: daň z příjmu f.o. nebo daň ze společností
Jmenování auditora nebo účetního: Povinné, pokud přesahuje 2 z těchto kritérií: 1 550 000 EUR (účetní rozvaha); 3 100 000 EUR (obchodní obrat) nebo 50 zaměstnanců.

Pobočka může fungovat jako agent jednající ve jménu a na účet mateřské společnosti a za svou činnost dostává provizi. Daň ze zisku se odvádí v zemi sídla mateřské společnosti. Pozornost musí však být věnována zastupitelské smlouvě mezi mateřskou společností a pobočkou, protože to ovlivňuje teritorium zdanění mateřské společnosti.

Pobočka může fungovat rovněž jako distributor kupující produkty mateřské společnosti (s exkluzivitou nebo bez) za účelem prodeje ve Francii. Takto vytvořený zisk je deklarován a zdaňován ve Francii. Dividendy mohou být placeny mateřské společnosti. Problematika zdanění není jediným kritériem při sepsání smlouvy mezi mateřskou společností a pobočkou. Pokud pobočka hraje významnou roli v organizaci distribuce nebo je zapojena do poprodejního servisu, potom je výhodné z obchodního a daňového hlediska uzavřít smlouvu o distribuci.

Velká většina obchodníků ve Francii využívá tzv. komerční pronájem. V tomto případě zákon pamatuje na několikerou ochranu nájemce:

  • doba pronájmu minimálně 9 let, z iniciativy nájemce může být nájem ukončen po třech nebo šesti letech
  • nájemci jsou chráněni proti odmítnutí obnovy nájmu nebo jejímu vypovězení, protože v těchto případech pronajímatel musí platit odškodné
  • zvyšování ceny nájmu je kontrolováno

V případě potřeby odložení platby nájemného může být předmětem jednání.

Existují rovněž krátkodobé pronájmy různých forem. Zde však platí menší zákonná ochrana nájemců.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Jednotný vnitřní trh EU do jisté míry nivelizuje i tyto požadavky v rámci jednotlivých členských zemí.

Nejostřejší konkurence je u zboží široké spotřeby. Francie je typická tím, že je hodně otevřená dovozu zboží ze svých bývalých kolonií a Afriky, to je dáno množstvím přistěhovalců z těchto zemí, kteří udržují se svou bývalou vlastí četné kontakty.

Propagace výrobků je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako návody, nápisy na výrobcích, na výstavních stáncích při veletržních akcích - překládá se např. i „Made in ...“ jako „Fabriqué en...“ Zajímavá je široká škála propagačních metod:

Základní formy propagace:

  • reklamy v metru a autobusech
  • sezónních slev ohlašovaných v brožurách s vyobrazením výrobku, které jsou distribuovány do domů
  • výrazných poutačů za výklady obchodních jednotek
  • významného uvedení snížené ceny nebo novinky (zaváděcí cena) přímo v prodejně, v regálu se zbožím
  • zvýrazněné polohy dotyčného zboží v prodejně - zvláště u vchodu, u pokladen, atd.
  • V tisku se uvádějí reklamy pouze na luxusní zboží (textil, hodinky, šperky, parfémy a automobily), plakátování není dovoleno.
  • V televizi se používá (ne však v široké míře) systém teleshoppingu, reklamy jsou poměrně časté a řada se jich periodicky opakuje. Televizní šoty propagující zboží určené především ženám jsou zaměřeny na emotivní stránku spotřebitele (láska, krása, zdravý vzhled, věčné mládí), spoty určené mužům naopak zdůrazňují racionalitu a sílu. Reklamy ve sdělovacích prostředcích se soustřeďují výhradně na spotřební zboží.
  • Zvláštní skupinu tvoří propagace cestovních kanceláří a leteckých společností.
  • Propagace kulturních akcí je omezena, soustřeďuje se na brožury (Pariscope) nebo přílohy tisku (Figaroscope). V ekonomickém tisku (Les Echos) reklamy nejsou uveřejňovány, v týdeníku MOCI se zaměřeují především propagaci služeb.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví a veletrhů. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Aby však veletrh plně splnil svůj účel, je třeba, aby ještě před vlastním vycestováním na výstavu vystavovatel předem pozval potencionální zákazníky na svůj stánek, případně počítal s tím, že bude třeba některé zákazníky navštívit v sídlech jejich společností. Katalogy a prospekty je třeba vyhotovit ve francouzštině.

V Praze pracuje zastoupení francouzských veletrhů a výstav spol. Active Communication, sídlící na adrese: Anglická 28, 120 00 Praha 2, tel.: 02/22518587, fax: 02/22512058, e-mail: active@telecom.cz. Kancelář Active Communications vydává přehledy francouzských odborných veletrhů, viz www.promosalons.com.

K největším veletrhům patří BATIMAT (stavebnictví), MIDEST (průmyslové subdodávky), známý je dále Salon Mondial du Tourisme, veletrh životního prostředí v průmyslu POLUTEC, salon pozemního vojska Eurosatory, letecký salon S.I.A.E., potravinářský SIAL, zemědělský SIMA atd.

České firmy se zúčastňují veletrhů a výstav ve Francii buď v oficiálních expozicích ČR (3 – 4 ročně) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR nebo CzechTrade, nebo samostatně. České velvyslanectví v Paříži bývá s vystavovateli v kontaktu a v předstihu zveřejňuje na website velvyslanectví profily firem s pozvánkou na stánek, případně dle dohody zajistí schůzky a doprovodné společenské akce.

Seznam veletrhů a výstav konaných ve Francii je k dispozici na adrese www.salons-online.com. Vyhledávat je možno podle sektoru, města, data konání, organizátora a názvu veletrhu.

České velvyslanectví v Paříži každoročně zveřejňuje aktuální termíny a místa konání významných veletrhů ve Francii.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví je ve Francii upravena v Zákoně na ochranu duševního vlastnictví (Code de la propriété intelectuelle - zákon č. 92-597 ze dne 1. července 1992). Francie v roce 1994 prodělala velkou změnu v legislativě ochrany průmyslového vlastnictví. Byl přijat nový zákon č.94 – 102 z 5. února 1994, který měl posílit boj s paděláním a pozměnil některá ustanovení zákona na ochranu duševního vlastnictví. Největší změnu přinesl zákon v pravomocích, např. bylo umožněno celníkům padělky zabavovat.

V zákoně na ochranu duševního vlastnictví je upraveno průmyslové vlastnictví, umělecké a literární vlastnictví. Základní údaje jsou uvedeny zde.

Ochrana průmyslového vlastnictví

Ne všechny služby a statky a ne všechny vynálezy mohou být chráněny stejnými nástroji – například patentovat lze pouze určitý typ softwaru. Je proto nezbytné zvolit vhodnou ochranu průmyslového vlastnictví a zajistit, pokud není možné použít právní nástroj,  její ochranu již v rámci podniku.

Francouzský Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle INPI) je homologem českého Úřadu průmyslového vlastnictví. Je to orgán státní správy, který je finančně nezávislý na státním rozpočtu. Zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení.

Základní ochranné nástroje

Ochranná známka

Ochrannou známku průmyslového vlastnictví ve Francii vydává pro statek nebo službu Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle - INPI).

poznámka: Vedle francouzské značky existuje i značka světová a komunitární (vydává je Světová organizace duševního vlastnictví a Mezinárodní spojené úřady pro ochranu duševního vlastnictví)

Při posuzování žádosti o značku INPI posuzuje formu a platnost značky, neposuzuje dříve podané žádosti jiných subjektů, ani již existující značky.

Poté, co je značka INPI zaregistrována, je zveřejněna ve Veřejném věstníku průmyslového vlastnictví (Bulletin Officiel de la Propriété Industrielle). Během prvních dvou měsíců následujících po předložení žádosti může být žádost o registraci značky napadena, a to ze strany majitele již existující značky, nebo ze strany žadatele, který žádost předložil dříve.

Patent

Patent na vynálezy vydává ve Francii Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle - INPI). Patent umožňuje na území, pro které je platný, požívat monopol na využití daného vynálezu po omezenou dobu (ve Francii po dobu 20 let po předložení žádosti o patent).

Stejně jako u značky může být i patent zajištěn na různých úrovních (mezinárodní, evropské a státní).

Ve Francii je držitelem patentu první žadatel o patent, tedy ne vždy vynálezce.

Zaměstnavatel je ve Francii majitelem patentu na vynálezy, které jeho zaměstnanec vynalezl v rámci své pracovní činnosti. Vynálezce má nicméně právo na finanční odměnu. Pokud se nejedná o pracovně právní zaměstnanecký vztah, ale jinou úpravu (př. stáž), zaměstnavatel není vlastníkem patentu na vynález. Pokud zaměstnanec uskuteční vynález mimo svou pracovní činnost, nicméně v oboru, ve kterém pracuje, nebo s využitím techniky a znalostí přímo nabytých u zaměstnavatele, může zaměstnavatel požádat o přiřknutí patentu a zároveň musí zaměstnanci nabídnout odpovídající finanční odškodnění. Zaměstnanec má povinnost o vynálezech, které během svého zaměstnaneckého poměru uskutečnil, svého zaměstnavatele vždy informovat.

KnowHow 

Knowhow chápe francouzská legislativa jako metody a postupy spojené s výrobou statků, nebo výkonem služeb, dále pak metody řízení, které nejsou veřejné.

Knowhow nespadá pod právně vymahatelnou ochranu výjimečného duševního vlastnictví, jeho vlastník nemá monopol na jeho využití. Zákon ale chrání nepovolené šíření knowhow jiného subjektu, tedy knowhow, které nebylo nabyto vlastní prací, nebo investicí (např. porušením výrobního tajemství).

Registrace internetových domén

Na rozdíl od značky neexistuje u domény omezení, které neumožňuje pojmenovat značku jako typ produktu, který představuje (lze např. zaregistrovat doménu čokoláda a na ní propagovat prodej čokoládových pralinek).

Přípona domény ve Francii je podle geografického určení .fr, dále pak podle typu domény .org pro organizace, .com pro společnosti, atd.

Registrace domény musí proběhnout prostřednictvím registračních kanceláří. V případě přípony .fr  se jedná o Francouzskou asociaci pojmenování internetových domén (Association française pour le nommage internet en coopération). Nárok na doménu má žadatel, který vznesl svůj požadavek na její registraci jako první.

V případě přípony .fr má registrovaná doména platnost 1 rok. Poté musí být žádost obnovena, což podléhá nové fakturaci.

Další

Vedle výše uvedených ochranných nástrojů existuje ochrana autorským právem, která se v oblasti průmyslu může vztahovat na modely a nákresy, a dále software (který může být za určitých podmínek i patentován).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy či orgán územní samosprávy (stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek). Ve Francii činí objem veřejných zakázek přibližně 120-140  miliard € ročně, tj. 10 % HDP.

Právní rámec v oblasti veřejných zakázek je upraven v Zákonu o veřejných zakázkách (Code des marchés publics, Vyhláška č. 2006-975  2006 ze dne 1. srpna 2006) a bližší informace o zadávání veřejných zakázek jsou k dispozici v oficiálním věstníku veřejných zakázek Bulletin Officiel des Annonces des Marchés Publics (BOAMP).

„Podlimitní zakázky“ v hodnotě do 90 000 € (bez DPH)

Pohybuje-li se hodnota veřejné zakázky v rozmezí 15 000 € - 90 000 €, její zveřejnění není povinné a způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky je ponechán na zvážení zadavatele (zpravidla se tyto zakázky zveřejňují buď v regionálním tisku, na internetových stránkách, či vývěskou). Jedním z informačních zdrojů je webová stránka Marché online, která zveřejňuje jednak tyto "podlimitní zakázky" zveřejněné v odborném regionálním tisku, ale také veřejné zakázky z Bulletin Officiel des Annonces de Marchés Publics (BOAMP)

„Nadlimitní zakázky“ v hodnotě od 90 000 € (bez DPH)

Jakmile se vypsaná hodnota veřejné zakázky pohybuje mezi 90 000 € – 5 270 000 € u provedených prací zadaných státem či územní samosprávou či mezi 90 000 € – 135 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných státem a 90 000 € – 210 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných územní samosprávou, má zadavatel povinnost zveřejnit veřejnou zakázku v Úředním věstníku veřejných zakázek (Bulletin Officiel des Annonces des Marchés Publics - BOAMP) a v Úřední vyhlášce obce (Journaux d'Annonces Légales – JAL).

Veřejné zakázky povinně zveřejněné v Úředním věstníku Evropské Unie

V případě veřejných zakázek s hodnotou vyšší než 5 186 000 € u provedených prací a 134 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných státem a 207 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných územní samosprávou má zadavatel povinnost zveřejnit zakázky v Úředním věstníku Evropské Unie (Journal Officiel de l'Union Européenne – JOUE).

Nejdůležitější informace o veřejných zakázkách v Evropě poskytuje portál SIMAP. Tento informační systém pro evropské veřejné zakázky je k dispozici v úředních jazycích členských zemí EU včetně českého jazyka a zpřístupňuje zároveň denně aktualizovanou elektronickou databázi nabídkových řízení dle jednotlivých členských zemí EU (Tenders Electronic Daily - TED).

Pro zveřejnění musí zadavatel povinně použít formuláře stanovené vyhláškou, které lze najít v elektronické podobě v portálu SIMAP a zveřejnit prostřednictvím internetového nástroje tzv. „eNotices“.

Kvalifikace uchazečů o veřejnou zakázku

Uchazeč o veřejnou zakázku je povinen v nabídce prokázat kvalifikační předpoklady nejen v oblasti daňové a sociální, ale také odborné, kdy firma musí např. popsat svou organizační strukturu, doložit potvrzení o dostatečných finančních prostředcích, popsat technické a materiální předpoklady a uvést reference za poslední 3 roky.

V zadávacích podmínkách (Cahier de Charges) jsou stanovy formuláře (CD4, CD5, CD6, CD7, CD8, CD11, CD12, CD13), které jsou vyžadovány ze strany zadavatele. V originální verzi jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva ekonomiky, průmyslu a digitální ekonomiky. V české verzi jsou tyto formuláře ke stažení na internetových stránkách ZÚ ČR v Paříži.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Francouzský trh je součástí jednotného vnitřního trhu EU, pro který platí v rámci členských zemí jednotná pravidla. Nicméně i ve Francii existují svá specifika.

Platební podmínky uzavírané francouzskými subjekty prosazují spíše delší dobu splatnosti. Zhruba 40% pohledávek je uhrazeno do 30 dnů, 45% do 90 dnů a 16% po více než 90 dnech.

Průměrná doba splatnosti pohledávek u fyzických osob je zpravidla 30 dní, u právnickcýh osob 49 dní. Za rok 2014 došlo k nárůstu neuhrazených pohledávek- ze 2 % v roce 2013 na 2,1 %. Firmy také musí kalkulovat i s případným zpožděním při platbách - 10 dní v průměru. 

V běžném platebním styku je ve Francii velmi časté užívání šeků a bankovních karet.

Způsoby řešení obchodních sporů

Náklady na soudní řízení ve Francii a honoráře advokátů jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně všech jiných dostupných prostředků. Při vymáhání pohledávek je možno postupovat dvojím způsobem:

Pohledávka je přesně stanovena, je prokazatelná a nesporná (kupní smlouva, akceptovaná směnka, faktura, atd.) a dovozce nemá námitky. V tom případě se doporučuje obrátit se pomocí zahraničního spojení na vhodnou inkasní kancelář. Ta provede bez účasti advokáta řízení, které vede k vykonavatelnému titulu (platební rozkaz). Řízení je upraveno články č. 1405-1425 Občanského zákoníku (Code de Procédure Civile).

Platební příkaz je nepoužitelný, nebo dovozce vznesl námitky (odpor) týkající se plnění smlouvy (neodpovídající množství, jakost, termín dodávky apod.), pokud se s partnerem nelze dohodnout, je nutné záležitost předat advokátovi. Dle francouzského práva však nemá vítězná strana automaticky nárok na náhradu úplných nákladů spojených s použitím advokáta. Soudce může žalovanou stranu odsoudit k úhradě nákladů, ale jejich výši určuje sám.

Francie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10. 6. 1958 (obdobně jako ČR - vyhláška MZV č. 74/1959 Sb.), takže zahraniční nálezy jsou ve Francii vykonavatelné za podmínek uvedených v příslušné úmluvě.

Francie také uznává rozhodčí doložku, která určí rozhodce, nebo rozhodčí soud, např. podle řádu EHK.

Vymáhání pohledávek se obecně doporučuje svěřit specializované firmě viz např. stránky www.intrum.cz nebo www.cofaceintercredit.cz.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úředním jazykem je francouzština. Regionální jazyky, jejichž použití je však silně teritoriálně i funkčně omezené, jsou bretonština, katalánština, baskičtina a alsaština.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky: 1.1., 1.5., 8.5., 14.7., 11.11., 25.12. a dále pohyblivé svátky: Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení, Letnice, Nanebevzetí, svátek Všech svatých. Aktuální přehled o dnech pracovního klidu lze získat zde.

Obvyklá pracovní doba: 9 - 18 hodin s delší pauzou na oběd. Velký kulturní zlom v pracovní době přinesl 35ti hodinový pracovní týden zavedený v roce 2001.

Od 1. 10. 2007 lze se souhlasem zaměstnance prodloužit přesčasy nad jejich státem stanovenou dobu (220 hod/rok). Tyto dobrovolné přesčasy jsou mzdově oceněny a navíc na ně není aplikována daň z příjmu fyzických osob.

Francouzi rádi využívají školních prázdnin (časté i během roku) a prodloužených víkendů (nejčastěji během května).

Obvyklá prodejní doba: 9 - 19 hodin v pondělí až sobotu, v některých velkých supermarketech i v neděli.

Místní zvyklosti důležité

Při snaze o vstup na francouzský trh je třeba počítat se silnou konkurencí. Ve Francii dlouhodobě působí místní, zahraniční i nadnárodní společnosti, které již zde mají vybudované postavení a své teritorium si velice tvrdě brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať: být připraven k dlouhým osobním jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Na druhou stranu reference z francouzského trhu jsou vizitkou houževnatosti firmy a kvality jejích výrobků.

Přestože je francouzský trh trhem západoevropským, tedy nasyceným téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit. Je však třeba nesázet pouze na nižší cenu výroby a zaměřit se i na další aspekty, zejm. technologickou vyspělost a flexibilitu výroby.

Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám. Písemné dohody ovlivňuje dlouholetá kultura psaného práva a postupně sedimentující administrativy. Vyjednávání mohou být dlouhá a vyčerpávající, ale nikoli nepříjemná. Francouzští partneři mívají zálibu v dlouhých sezeních u slavnostní tabule: u jídla tráví velkou část jednání. Večeře mívají privátní, exkluzivní charakter. Pracovní snídaně jsou běžnou součástí kalendáře. Sednout si s někým „na skleničku“ lze jen mezi velmi dobrými přáteli, není součástí obchodních zvyků. Dlouhé vybírání z jídelního lístku nepůsobí rušivě, naopak, stejně tak přerušování jídla a velká gestikulace u stolu je součástí zvyklostí. Veškeré odkazy na angličtinu, na USA či na anglosaskou tradici mohou působit rušivým dojmem: příslušníci francouzských elit žijí stále z pocitu vlastní bývalé velikosti kulturní, ekonomické i politické. Na jednání obvykle přicházejí dobře připraveni, občas pozdě (v Paříži je běžné zpoždění dvacet minut), s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se zpravidla projevuje, že jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Formální dokonalost mnohdy zastíní obsahovou průměrnost.

10 tipů jak uspět na francouzském trhu:

  1. Připravte si reprezentativní dokumentaci a webové stránky, nejlépe ve francouzštině
  2. Při prvním kontaktu neposílejte e-mail ani fax, raději zatelefonujte, Francouzi preferují osobní kontakt
  3. Pokud neovládáte francouzštinu, vezměte si raději pro první jednání tlumočníka
  4. Naučte se alespoň několik slov ve francouzštině
  5. Schůzku si domluvte dopředu, přijďte na ni včas, ale ne dříve (i když zpoždění 10-15 minut je považováno za normální)
  6. Vyjadřujte se strukturovaně, jasně argumentujte a navrhujte řešení
  7. Prokazujte svému partnerovi respekt, ale nenechte se jeho požadavky zatlačit do kouta
  8. Buďte trpěliví a vytrvalí, na reakci francouzské strany se obvykle čeká velmi dlouho
  9. Raději se chovejte formálně a nechte Váš protějšek udělat první krok k méně formálnímu jednání
  10. Nesnažte se francouzského partnera zastihnout mezi 12 a 14 hodinou, o Velikonocích, Vánocích, v srpnu, o všedním dnu mezi svátky, a raději ani v pátek později odpoledne, Francouzi totiž všeobecně ctí dobu oběda, dny volna, svátky i prázdniny

Ve společenské konverzaci neexistují žádné výrazné preference či tabu. Rozhovor je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je v kultuře. Nedoporučuje se ale pouštět se do témat příliš osobních (rodina, víra, politické přesvědčení). Náboženství konkrétně je vnímáno jako velmi privátní téma (laicita, tedy nekonfesnost je zde vnímána velmi silně). I věřící lidé reagují na otázky tohoto typu nevstřícně. Délku zdvořilostní konverzace je vhodné ponechat na partnerovi.

Francouzi mají vyvinutý smysl pro slovo: projevy a slavnostní přípitky jsou nedílnou součástí každého jednání. Pečlivě pak jmenují všechny funkce přítomných, a to i opakovaně. Očekává se, že na projevy či přípitky se odpovídá. S ohledem na tradiční zdvořilost není příliš žádoucí začít s vtipkováním a neformálním vyjadřováním dříve, než se obchodní partneři poznají blíže.

Francouzi zpravidla nemají příliš velkou znalost o českém prostředí. Řada z nich ještě nezaregistrovala rozdělení Československa. Francouzi jsou také překvapeni, když se dozvědí jak je ČR geograficky blízko Francie a že Praha leží západněji než Vídeň. Pojem Střední Evropa používají jen intelektuální špičky. Francouzi, kteří nenavštívili ČR nebo nemají osobní kontakt s českým prostředím, si představují ČR jako zemi s velmi nízkou životní úrovní.

Francouzi na českých partnerech oceňují především jejich technické znalosti a dovednosti, spolehlivost, disciplínu a odpovědnost.

Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu francouzských podniků, nebývá na nižší články delegováno dostatek pravomoci. Zpravidla nejtěžší bývá probojovat se na správné místo v hierarchii, vyšší funkce bývají dobře chráněny a odstíněny. Velkou roli hrají známosti a společně absolvované školy. Bývalí studenti spolu prostřednictvím asociací udržují velmi těsný vztah. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezením základních pojmů a podmínek. Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Výhodou v jednání je, když se partneři již znají a vědí, co od sebe mohou očekávat.

Francouzi často do poslední chvíle mění dlouho předem smluvené rámce jednání: nechávají se zastupovat v případě, že jednání nesplňuje jejich očekávání. Přísliby účastí na akcích jsou často z francouzské strany jen vyjednávací pozicí, aby z druhé strany dostali odpovídající úroveň zastoupení, nejsou tedy závazkem, který je třeba splnit beze zbytku.

Svou roli v jednáních mohou sehrát i regionální odchylky či vliv nefrancouzského původu jednajícího. Seveřané jsou spíše precizní a pragmatičtí, jižané jsou spíše pomalejší, více rituální. Na východě je cítit silný německý vliv. Lze však obecně říci, že se uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Francouz bývá ve svém projevu velmi přesně strukturován. Uvažuje v konceptech a hierarchiích.

Francouzská společnost je společností s dlouhými a bohatými demokratickými tradicemi. Nepotrpí si proto příliš na používání akademických titulů. Jinak ji však stále oslňují osobnosti se vznešeným původem. Obvykle zde vystačíte s oslovením Monsieur aMadame (pane, paní), ale pozor - bez příjmení (i když to dnes není pociťováno tak silně, je takové oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé). Výjimkou z uvedených jednoduchých oslovení jsou např. vojenské hodnosti (Mon général) a oslovení prefektů (Monsieur le préfet). Ve firemním prostředí se užívá často titulu PDG, tedy předsedy firmy, (obvykle plným titulem Président - Directeur Général, ve zkratce PDG).

Velkou sílu mají veřejné funkce: ministři, starostové, parlamentáři mají nárok na to být oslovováni doživotně svou nejvyšší funkcí.

Titul Docteur je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře, advokát má nárok na oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je zde spíše povolání a nikoli titul. Akademické tituly se uvádějí prakticky výhradně písemně v akademických tiscích.

Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

Pokud jde o vizitky, není po obsahové ani formální a grafické stránce mezi zvyklostmi v ČR a ve Francii příliš velký rozdíl. Jak již bylo konstatováno výše, nepoužívají se tituly, jinak je dnes z praktického hlediska vhodné a obvyklé přiměřeně velké logo i plné kontaktní údaje včetně e-mailové adresy. Jméno je doplněno funkcí zpravidla v obecné rovině (tj. většinou jen ředitel, ale občas i obchodní ředitel). Přirozeně lépe působí, je-li vizitka přímo ve francouzštině.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Doklady

Občan ČR může vstupovat na území kontinentální Francie, zámořských departementů a teritorií a ostatních členských států EU na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. Od 1.1.2006 platí, že k opuštění území ČR k cestě do států EU lze jako cestovní doklad použít občanský průkaz, pokud nemá oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu).

Dle vyjádření ministerstva vnitra ČR (MV ČR) je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.

Při cestě autem je nutný řidičský průkaz, technický průkaz (carte grise) a pojištění (carte verte).

Víza, režim vstupu, přihlašovací povinnost

Státní příslušník ČR má právo pobývat v jiném členském státě EU, a to na základě čl. 18. Smlouvy o založení ES, který stanoví, že "každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států". Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví.

Turistický a studijní pobyt je v kontinentální Francii časově neomezený. Občan ČR nemá v rámci turistického pobytu přihlašovací povinnost. Při kontrole nezletilé osoby do 18 let cestující bez doprovodu dospělé osoby mohou vyžadovat francouzské úřady písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí.

Pro zámořské departmenty (Guadeloupe, Martinique, Guyane a Réunion) a zámořské teritorium Saint-Pierre-et-Miquelon platí bezvízový styk na dobu kratší tří měsíců, pro pracovní pobyty je však nutné pracovní povolení. Naproti tomu pro pobyty delší tří měsíců v zámořských teritoriích Francouzská polynésie, Nová Kaledonie, Wallis a Futuna, Mayotte, jejichž účelem není pracovní či obchodní činnost, je nutné vízum, a to na základě konzultace se zástupcem daného zámořského teritoria. Pro zámořská teritoria Francouzská jižní a antarktická území (Terres australes et antarctiques francaises, zkratka TAAF) a Roztroušené ostrovy (Iles Éparses) je nutné konzultovat delegáta francouzské vlády se sídlem v departmentu Réunion, pro Clippertonův ostrov pak vysokého komisaře Fracouzské republiky v Polynésii.

Celní a devizové předpisy

Od celních poplatků je osvobozen neobchodní dovoz.

Při cestování se psem, kočkou, fretkou: je nutný Evropský pas vydaný a vyplněný veterinářem. Kromě toho musí být zvíře identifikovatelné buď tetováním nebo mikročipem a očkované proti vzteklině. Vstup některých bojových plemen psů na území Francie je zakázán. Jedná se o stafordšírského bulteriéra, amerického stafordšírského teriéra, mastifa, buldoka, tosa inu a některé druhy molosů. Vstup méně než tříměsíčních domácích šelem, bez očkování proti vzteklině je zakázán.

Obnos peněz vyšší než 10 000 eur převážený fyzickou osobou je nutné deklarovat na správě celnic. Benzín lze převážet pouze v nádrži auta a v kanystru do množství 10 l. Množství cigaret, které nevyžaduje proclení je omezeno na 5 kartonů (nebo 1kg tabáku) na osobu a vůz. Co se týče alkoholu, bezcelní převoz je u destilátů omezen na 10 l, u meziproduktů (vermut, portské) 20 l, u vín 90 l (z toho maximálně 60 l šumivého vína) a u piva 110 l.

Dovoz a vývoz zvířat, rostlin, léků (kromě těch, které odpovídají osobní potřebě), zbraní a uměleckých předmětů se řídí zvláštními předpisy. Před cestou je žádoucí rovněž se informovat u zastupitelského úřadu Francie v Praze a případně si vyžádat příslušné povolení.

Zdroj: Celní správa Francie

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: