Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení

26. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Právnické i fyzické osoby, ať již podnikající či nepodnikající, se mohou dostat do situace, kdy nejsou schopny plnit své závazky. Tento stav se obecně označuje jako insolvence (úpadek) a platné právo stanovuje způsoby jejího řešení. Dokument přibližuje zásady, průběh insolvenčního řízení a možné způsoby řešení úpadku, a to: konkurs, reorganizaci, oddlužení a zvláštní způsoby.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

  • Úpadek
  • Insolvenční řízení
    • Zásady insolvenčního řízení
    • Výjimky z působnosti insolvenčního zákona
    • Zahájení insolvenčního řízení
    • Obsah insolvenčního návrhu
    • Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
    • Doručování v insolvenčním řízení
    • Nakládání s majetkovou podstatou (předběžné opatření)
    • Moratorium
    • Rozhodnutí o úpadku
    • Účinky rozhodnutí o úpadku
  • Způsob řešení úpadku (hrozícího úpadku)
    • Konkurs (účinky prohlášení, úkony, zpeněžení majetkové podstaty, zrušení, nepatrný konkurs)
    • Reorganizace (reorganizační plán)
    • Oddlužení (zpeněžení majetkové podstaty, splátkový kalendář)
    • Zvláštní způsoby řešení úpadku
    • Odpovědnost (dlužníka, insolvenčního správce a věřitele za škodu, trestní odpovědnost)
    • Insolvenční rejstřík

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon)

Pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před datem 1. ledna 2008 se nadále postupuje podle ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Vzhledem ke klesajícímu počtu konkursních a vyrovnacích řízení podle tohoto zákona, se dále v tomto textu tímto postupem podrobněji nezabýváme. Pro nová řízení a řízení zahájená po dni 1. 1. 2008 je předmětný pouze insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Úpadek

Dlužník je v úpadku, jestliže má

  • více věřitelů (nestačí pouhá pluralita závazků) a
  • peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
  • tyto závazky není schopen plnit (musí se jednat o objektivní neschopnost nikoli pouze o neochotu plnit).

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (vyvratitelné domněnky platební neschopnosti):

  • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
  • je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
  • nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, a to předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj.:

  • má-li více věřitelů a
  • souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku.

Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Hrozící úpadek

Dlužník (nikoli však věřitel) může podat návrh na insolvenční řízení nejen tehdy, když se dlužník ocitl v úpadku, ale i tehdy, kdy dlužníkovi úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Insolvenční řízení

Insolvenčním řízením je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. V první fázi insolvenčního řízení rozhodne soud, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů dlužníka tím, že rozhodne o úpadku. V druhé fázi následně soud rozhodne o způsobu řešení úpadku:

Průběh insolvenčního řízení

Schéma průběhu insolvenčního řízení

Zásady insolvenčního řízení

V průběhu insolvenčního řízení se uplatňují (s určitými odchylkami stanovenými zákonem) zejména tyto zásady:

  • insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
  • věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
  • práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, nestanoví-li zákon jinak;
  • věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Výjimky z působnosti insolvenčního zákona

Postupu podle insolvenčního zákona a tedy insolvenčního řízení, nelze použít, jde-li o:

  • stát,
  • územní samosprávný celek (obce a kraje),
  • Českou národní banku,
  • Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky,
  • Fond pojištění vkladů,
  • Garanční fond obchodníků s cennými papíry,
  • veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení,
  • veřejnou vysokou školu,
  • právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.

a dále, jde-li o:

  • finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení upravující její činnost,
  • zdravotní pojišťovnu zřízenou, po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění,
  • politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb.

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Je-li návrh podáván v listinné podobě, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala. V případě elektronického podání je třeba připojit uznávaný elektronický podpis. Insolvenční návrh může být podán také prostřednictvím datové schránky. Není-li insolvenční návrh podán některým z těchto způsobů, nepřihlíží se k němu a insolvenční soud o tom vyrozumí insolvenčního navrhovatele usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky.

Je-li insolvenční návrh podepsán pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele, kterému byla udělena procesní plná moc, musí být úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele opatřena k insolvenčnímu návrhu připojená procesní plná moc. Obdobně se musí postupovat v případě, že za insolvenčního navrhovatele, kterým je právnická osoba, jedná jeho zaměstnanec (člen), který tím byl pověřen statutárním orgánem.

Insolvenční návrh je oprávněn podat:

  • dlužník,
  • věřitel.

Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Insolvenční návrh je povinen podat:

  • dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to:
    • bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku
    • byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.
  • zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci.

Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.

Obsah Insolvenčního návrhu

Insolvenční návrh musí obsahovat obecné náležitostipodání, které jsou uvedeny v občanském soudním řádu v ust. § 42 odst. 4 (a to kterému soudu je podání určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě). 

Dále musí podle insolvenčního zákona obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis, tak jak je uvedeno výše v kontextu s požadavky občanského soudního řádu. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit:

  • a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen „seznam majetku“),
  • b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen „seznam závazků“),
  • c) seznam svých zaměstnanců,
  • d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést.

Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Pokud podává insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle stejně jako u pohledávek za majetkovou podstatou a jím rovnocenným.

Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy. I když s insolvenčním návrhem nejsou spojeny návrhy uvedené výše, může v něm být uvedeno, jak má být podle insolvenčního navrhovatele řešen úpadek dlužníka.

Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli.

Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou.

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku a trvají zásadně do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují zejména tyto účinky:

  • pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou,
  • právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení,
  • výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému,
  • nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Věřitelé dlužníka jsou však oprávněni uplatnit své pohledávky přihláškou již od zahájení insolvenčního řízení, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.

Přihlášky pohledávek na základě výzvy mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit.

Doručování v insolvenčním řízení

V insolvenčním řízení je řada písemností doručována pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen „doručení vyhláškou“). Insolvenční rejstřík je on-line aplikace pro vyhledávání informací o insolvenčních řízeních dle dlužníků, lze ji nalézt na www.justice.cz.

Písemnost doručuje insolvenční soud zvlášť (tedy nad rámec zveřejnění vyhláškou dle předchozího odstavce) následujícím osobám:

  • dlužníku,
  • insolvenčnímu správci,
  • státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení,
  • věřitelskému výboru,
  • osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje (insolvenčnímu navrhovateli, přihlašovateli přihlášky pohledávky),
  • osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat,
  • orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán.

Insolvenční soud má doručovat písemnosti určené insolvenčnímu správci přednostně do datové schránky insolvenčního správce. Pouze pokud doručení do datové schránky není možné, doručuje se standardním způsobem (poštou) na adresu sídla insolvenčního správce či na jinou adresu označenou insolvenčním správcem, případně na elektronickou adresu.

Obdobná situace platí u doručování věřitelskému výboru. Insolvenční soud přednostně doručuje písemnosti do datové schránky předsedy věřitelského výboru. Teprve pokud není doručení do datové schránky předsedy možné, lze doručovat předsedovi věřitelského výboru poštou nebo na základě žádosti lze doručovat též na jinou adresu nebo elektronickou adresu.

Nakládání s majetkovou podstatou

Od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Předběžné opatření

Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Moratorium

Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost, aby se s věřiteli vyrovnal ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení, a to tím, že po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

Návrh insolvenčnímu soudu na vyhlášení moratoria může dlužník, který je podnikatelem, podat:

  • do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu;
  • do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu insolvenčním soudem, jde-li o insolvenční návrh věřitele.

Dlužník může u insolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízení. Právo na podání návrhu na vyhlášení moratoria nemá právnická osoba v likvidaci.

Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a jeho účinky jsou:

  • nelze vydat rozhodnutí o úpadku;
  • zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky.

Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria:

  • Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky.
  • Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku.

Moratorium trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce a zaniká:

  • uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno;
  • rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

Insolvenční soud zruší moratorium:

  • navrhne-li to většina věřitelů, počítaná podle výše pohledávek, uvedených v seznamu závazků;
  • jestliže dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů.

Rozhodnutí o úpadku

Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku.

Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat:

  • výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,
  • výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce,
  • údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku,
  • výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání,
  • výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením, že jinak mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že nebudou včas zjištěna práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu,
  • výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání,
  • výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů.

Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

V rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu. V případě, že insolvenční soud rozhodl o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Pokud byl dříve ustaven předběžný správce, navazuje na jeho činnost insolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku. Nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici, a poskytnout mu potřebnou součinnost.

Účinky rozhodnutí o úpadku

Po rozhodnutí o úpadku:

  • účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem trvají,
  • započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.

Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele však není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel:

  • se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo
  • získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo
  • v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo
  • dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Způsob řešení úpadku (hrozícího úpadku)

Konkurs

Způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.

Účinky prohlášení konkursu

Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky:

  • přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, zaniká předběžné opatření, pokud bylo nařízeno a soud nerozhodne jinak;
  • dlužníkova způsobilost k právním úkonům a jeho procesní způsobilost zůstává nedotčena;
  • oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce;
  • právní úkony, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné ze zákona; ustanovení § 235 odst. 2 o neúčinnosti dlužníkových právních úkonů učiněných poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení se nepoužije;
  • právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl;
  • insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu, podnájemní smlouvu, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci;
  • druhý účastník nemůže nájemní, podnájemní, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka;
  • zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela;
  • nesplatné pohledávky proti dlužníku se považují za splatné;
  • zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury;
  • insolvenční správce je oprávněn požadovat vrácení vypůjčené věci, a to i před skončením stanovené doby zapůjčení;
  • věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se stávají v insolvenčním řízení neúčinnými;
  • přerušují se soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník.

Provoz dlužníkova podniku nekončí prohlášením konkursu, ale skončí až

  • prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty;
  • rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným na návrh insolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru.

Úkony navazující na prohlášení konkursu

Insolvenční správce zejména:

  • vykonává činnost k zjištění, zajištění a soupisu, k dokončení seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů;
  • sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu;
  • sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů.

Zpeněžením majetkové podstaty zanikají:

  • účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce,
  • ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit:

  • veřejnou dražbou,
  • prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
  • prodejem majetku mimo dražbu.

Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné; považují se však za platné, pokud se ten, kdo je jimi dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.

Uspokojení pohledávek

Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to:

  • pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jím postavené na roveň;
  • zajištěné pohledávky.

Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

Zrušení konkursu

Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu:

  • zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty,
  • zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny,
  • po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení,
  • zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty,
  • na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas.

Nepatrný konkurs

Nepatrný konkurs je určen k řešení menších konkursů dle rozsahu majetku a počtu věřitelů (celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů), případně k řešení konkursů vedených na majetek fyzických osob – nepodnikatelů. Jedná se o efektivní a rychlé řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem s odchylkami od klasického konkursu. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit jej s prohlášením konkursu nebo jej vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

Další informace jsou uvedeny v samostatné kapitole věnované konkursu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Reorganizace

Způsob řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje mj. ozdravění provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

Možnosti řešení dlužníkova úpadku v rámci reorganizace je mnoho a limity klade jen to, zda navržené řešení není českým právem zakázáno, a zda s ním souhlasí věřitelé. Podle výsledku se rozdělují do skupin, které pak plán reorganizace schvalují. Věřitelé tak činí na schůzi věřitelů, která je za tímto účelem svolána. Věřitelé dále mají právo průběžně provádět kontrolu, jak dlužník plní reorganizační plán. Pro věřitele má takové řešení výhodu v tom, že pokud se podaří reorganizaci zrealizovat, s velkou mírou pravděpodobnosti budou jejich pohledávky uspokojeny ve větším rozsahu než by tomu bylo v případě, kdy byla podnikatelská činnost dlužníka zastavena, a dlužníkův úpadek by se řešil konkursem.

Reorganizace připadá v úvahu jen u podnikatelů, kteří:

  • nejsou v likvidaci,
  • nejsou obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu,
  • jejichž celkový roční úhrn čistého obratu dlužníka za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň padesát milionů korun, nebo zaměstnávají-li alespoň 50 zaměstnanců v pracovním poměru.

Oprávněným k podání návrhu na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. Návrh na povolení reorganizace podaný dlužníkem musí vedle obecných náležitostí obsahovat:

  • označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat;
  • dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern;
  • údaj o způsobu navrhované reorganizace.

Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr insolvenční soud jej zamítne.

Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu:

  • v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek, a to v závislosti na výsledku takového řízení,
  • podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje

  • výrok o povolení reorganizace,
  • informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem,
  • výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá,
  • informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby,
  • výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace.

Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení.

Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce.

V řízení o reorganizaci se dlužníci dělí do několika skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů došlo.

Reorganizační plán

Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace.

Reorganizační plán musí povinně obsahovat:

  • rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách,
  • určení způsobu reorganizace,
  • určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní,
  • údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek,
  • uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit,
  • údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna,
  • údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace.

Způsob provedení reorganizace není závazně stanoven, nicméně lze ji provést zejména prostřednictvím těchto opatření:

  • restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti,
  • prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku,
  • vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast,
  • fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži,
  • vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou,
  • zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části,
  • změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.

V reorganizačním plánu může být uplatněno i několik způsobů reorganizace současně, pokud to jejich povaha připouští.

Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména:

  • obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva,
  • zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi,
  • zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty.

Účinnost reorganizačního plánu se nedotýká práv věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka. Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávek.

Skončení reorganizace

Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu

  • do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem.
  • do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele.

Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena.

Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže

  • reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl,
  • oprávněná osoba nebo osoba určená schůzí věřitelů nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení insolvenčním soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, a do 30 dnů poté nebude podán návrh na svolání schůze věřitelů za účelem rozhodnutí o tom, která jiná osoba má přednostní právo sestavit reorganizační plán, anebo tato jiná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán nebo jej vezme zpět,
  • insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení,
  • v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit,
  • dlužník neplatí řádně a včas úroky nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky,
  • dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl, nebo
  • dlužník po schválení reorganizačního plánu neuhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené jim na roveň.

Oddlužení

Oddlužení umožňuje řešit úpadek právnických osob, které nejsou považovány za podnikatele a současně nemají dluhy z podnikání, nebo fyzických osob, které nemají dluhy z podnikání. Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže:

  • s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo
  • jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo
  • jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Oddlužení je způsob řešení úpadku, při němž se konsolidují dlužníkovy dluhy tak, aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně (ne však méně než 30 %, ledaže by s takovým plněním věřitel vyslovil souhlas) a zajištění v zásadě zcela z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění a od placení zbytku dluhů byl dlužník osvobozen. Jedním z cílů tohoto institutu je kromě konsolidace ekonomické situace dlužníka rovněž dlužníkovo „hospodářské ozdravění". Toto

řešení má umožnit dlužníkovi „nový start“ a současně snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kteří se ocitli v sociální krizi.

O návrhu na oddlužení, který může podat pouze dlužník na stanoveném formuláři, doloženým zákonem předepsanými dokumenty, rozhoduje soud. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení oprávněnosti podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Po celou dobu trvání insolvenčního řízení a po dobu trvání účinků oddlužení se manželé se považují za jednoho dlužníka.

Věřitelé následně hlasují o způsobu oddlužení, které může být provedeno jednak zpeněžením majetku dlužníka, kdy se postupuje obdobně jako v případě konkursu, anebo plněním formou splátkového kalendáře, kdy je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům částku ve výši stanovené zákonem, tj. ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny tzv. přednostní pohledávky.

Výhoda, kterou institut oddlužení přináší pro věřitele, spočívá v tom, že od dlužníka získají alespoň částečné uhrazení svých pohledávek. Institut oddlužení vychází z předpokladu, že pokud je dána dlužníkovi možnost osvobození od placení zbytku dluhu, dlužník sám se mnohem aktivněji zapojí do umořování svého dluhu vůči věřiteli. V konečném důsledku může věřitel docílit větší míry uspokojení svých pohledávek. Principiálně se vychází z toho, že oddlužení sleduje uspokojení těch dlužníků, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti.

Návrh na oddlužení je oprávněn podat jen dlužník.

Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti a musí obsahovat:

  • označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
  • údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
  • údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
  • návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Pokud zákon nestanoví jinak, podpis dlužníkova manžela na návrhu na povolení oddlužení se nevyžaduje. V případě, že zde jsou osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, je nezbytnou součástí návrhu na povolení oddlužení i písemná darovací smlouva o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže:

  • jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
  • hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala.

Jak již bylo řečeno výše, oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Zpeněžení majetkové podstaty

Postupuje se obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Pokud není stanoveno jinak, do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.

V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud:

  • uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny,
  • označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty dle § 412 odst. 1 písm. b)
  • označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.

Plnění splátkového kalendáře

Dlužník je povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
  • hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužní neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
  • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
  • vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,
  • nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
  • neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
  • nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zvláštní způsoby řešení úpadku

Zvláštním způsobem jsou řešeny úpadky finančních institucí – bank, subjektů bankám podobných a pojišťovacích institucí.

Odpovědnost

Odpovědnost dlužníka za škodu

Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí.

Odpovědnost insolvenčního správce za škodu

Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.

Odpovědnost věřitele za škodu

Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut.

Trestní odpovědnost

Trestného činu poškození věřitele, podle § 222 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že:

  • a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
  • b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
  • c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
  • d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
  • e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
  • f) předstírá splnění závazku, nebo
  • g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Stejně bude potrestán i ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

Pokud se pachatel dopustí této trestné činnosti tak, že způsobí činem uvedeným výše značnou škodu, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Pachateli hrozí dokonce trest odnětí svobody na tři léta až osm let pokud výše popsaným trestným činem způsob škodu velkého rozsahu, získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

Trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta může být potrestán pachatel, který způsobí trestným činem uvedeným výše značnou škodu. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán pachatel, který způsobí činem uvedeným výše škodu velkého rozsahu, nebo způsobí takovým činem jinému úpadek.

Trestného činu způsobení úpadku podle § 224 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že:

  • a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
  • b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
  • c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
  • d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
  • e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům.

Takovému pachateli hrozí trest odnětí svobody až ve výši jednoho roku, stejně bude potrestán, i ten, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Pokud pachatel způsobí jednáním uvedeným výše značnou škodu, hrozí mu trest odnětí svobody až tři léta. Pokud by ovšem pachatel výše uvedeným jednáním způsobil škodu velkého rozsahu, hrozí mu trest v rozmezí od šesti měsíců do pěti let.

Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení dle § 225 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení.

Trestného činu pletich v insolvenčním řízení dle § 226 trestního zákoníku se dopustí ten:

  • kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch,
  • kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch.
  • kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.

Trestného činu Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, podle § 227 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík má zajistit širokou informovanost o insolvenčním řízení a obsahuje celostátní seznam dlužníků, celostátní seznam insolvenčních správců a insolvenční spisy.

Prostřednictvím insolvenčního rejstříku insolvenční soud zveřejňuje zejména:

  • rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech,
  • veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka.

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný a každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Na žádost vydá Ministerstvo vnitra nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup s údaji z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není v insolvenčním rejstříku veden.

Je-li pravomocně ukončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek