Írán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Teheránu (Írán)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Islámská republika Írán
  • persky: Džomhúrí-je eslámí-je írán
  • anglicky: The Islamic Republic of Iran

Složení vlády:

Níže je uvedeno složení vlády a hlavních postav v administrativě íránského prezidenta (bez transkripce jmen z anglického jazyka):

  • Prezident: Hassan Rouhani
  • První viceprezident: Eshaq Jahangiri
  • Šéf kabinetu: Mohammad Nahavandian
  • Ministr zemědělství: Mahmoud Hojjati
  • Ministr komunikací: Mahmoud Vaezi
  • Ministr práce: Ali Rabei
  • Ministr kultury: Ali Jannati
  • Ministr obrany: Hossein Dehghan
  • Ministr financí: Ali Tayebnia
  • Ministr školství: Ali Asghar Fani
  • Ministr energetiky: Hamid Chitchian
  • Ministr zahraničních věcí: Mohammad Javad Zarif
  • Ministr zdravotnictví: Hassan Hashemi
  • Ministr obchodu: Mohammadreza Nematzadeh
  • Ministr zpravodajství: Mahmoud Alavi
  • Ministr vnitra: Abdolreza Rahmani Fazli
  • Ministr spravedlnosti: Mostafa Pourmohammadi
  • Ministr ropného průmyslu: Bijan Namdar Zanganeh
  • Ministr vědy a výzkumu: Jafar Towfighi
  • Ministr dopravy: Abbas Ahmad Akhondi
  • Ministr tělesné výchovy a sportu: Reza Salehi Amiri

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celkový počet obyvatel podle Statistical Centre of Iran (SCI) je nyní 78,350 milionu. Z toho ve městech žije cca 71 % populace (údaj z roku 2010).

Ekonomicky aktivního obyvatelstva je podle odhadu z 12/2014, 37,5 % ve věku od 10 let výše.

Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:

  • íránská – indoevropská: většina populace hovoří "íránskými jazyky", které tvoří podskupinu jazykové skupiny indoevropské; patří sem zejm. Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni a dal.
  • turkická: Azerové, Turkmeni, Kaškajové
  • semitská: Arabové, Asyřané

Přesné etnické složení populace však není známé, dostupné jsou pouze odhady. Největší skupinou obyvatelstva jsou podle nich Peršané (61-65 %), Azerové (16 %) a Kurdové (7-10 %).

Státním náboženstvím je šíitský islám. Přes 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 90 % jsou šíité a 9 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické perzekuci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

1388
(2009-10)

1389
(2010-11)

1390
(2011-12)

1391
(2012-13)

1392
(2013-14)

CPI (index spotřebitelských cen) (1390=100)

69,5

79,1

100,00

128,6

169,8

Inflace (%)

9,5

13,9

26,4

32,1

15,5

Nezaměstnanost (%)

11,9

14,7

12,3

10,3

10,5

HDP bez ropného sektoru (mld.USD) ve fixních cenách

198,26

210,05

205,52

82,12

74,45

Oficiální  směnný kurz (IRR/USD)

9.800

9   850

10 500

24 500

26 500

Za první období 2015 se inflace drží na 16,2 %.

HDP  bez ropného sektoru ve fixních cenách za prvních 9 měsíců 2014-2015 dosáhlo 53,26 mld. USD (při kurzu IRR/USD 28 500)

Zdroj: CBI (Íránská centrální banka), ISC (Íránský statistický úřad)

Sektorové rozdělení ekonomiky (II. čtvrtletí 2014): zemědělství 10 %, ropný průmysl 23 %, průmyslová výroba a hutní průmysl 20 %, služby 47 % (z  čehož hotely a restaurace 12 %, bankovnictví, poradenství a právní služby 14 %, služby v dopravě 10 %, komunikace 11 %)

  • HDP/obyv. (odhad 2014) - nominální: 3 131 USD
  • HDP/obyv. (odhad 2014) - PPP: 15 090 USD

Předpokládaný vývoj v teritoriu:

Optimistický vývoj předpokládá omezení mezinárodních sankcí na konci června t.r.

Dle úvah předních íránských ekonomů, by však toto uvolnění mělo za následek pouze 30%-40% akceleraci íránské ekonomiky. De facto by se íránská ekonomika vrátila na stejnou úroveň před zavedením sankcí. Největší změnu by zřejmě zaznamenal ropný a petrochemický průmysl, kde by objem těžby ropy a plynu mohl narůst ze stávajícíh 1 mil.barelů denně až na 3,98 mil. barelů/denně. Tím by se Írán posunul v těžbě zmíněných surovin na druhé místo hned za Saúdskou Arábii.

Na druhé straně by sankční zmírnění znamenalo i příliv zahraniční měny a tím usnadnění vstupu íránských firem na zahraniční trhy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

1389
(2010-11)

1390
(2011-12)

1391
(2012-13)

1392
(2013-14)

1393
(2014-15)

Celkový objem zdrojů a výdajů (biliony IRR)

3 684

5 083

5 665

7 277

8 033

Oficiální směnný kurz (IRR/USD)

9 850

10 500

24 500

26 500

28 500

Zdroj: CBI, ISC

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

  • Zahraniční dluh se za období 2013-14 snížil na 7,647 mld. USD.
  • V období 2012-13 byl ve výši 8,477 mld. USD ze 17 340 mld. USD za 2011-12. V rozmezí 2010-11 dosáhl výše 22 mld. USD.
  • Za prvních devět měsíců t.r. zahraniční dluh Íránu dosáhl 5,52 mld. USD.
  • Veřejný dluh vůči HDP tvořil 10,63 % (dle odhadů 1/1 r. 2014)

Írán splácí své přímé závazky ze zahraničních úvěrů. Přístup k úvěrům a poskytování úvěrů a úvěrových linek jsou pro Írán v posledním období mimořádně obtížné, možné konstatovat že nemožné. U všech velkých pojišťovacích společností EU (Cofas, Hermes) došlo k přeřazení země do 5. skupiny rizika pojištění z celkových sedmi skupin. Většina zemí přestala poskytovat úvěrové linky a silně omezila veškeré bankovní služby. Po oznámení textu uvažovaných sankcí EU, přestaly téměř veškeré EU banky a pojišťovací společnosti poskytovat svoje služby dovozcům i vývozcům. Na přelomu roku 2011/2012 se v souvislosti s novými sankcemi ze strany USA a EU přístup k zahraničním pojišťovacím službám dále ztížil.

Devizové rezervy:

Devizové rezervy tzv. National Development Found.

Do tohoto fondu se od íránského roku 1390 (2011-12) ročně odvádí cca 20 % příjmu z ropných produktů. Za 9 měs. 2014 dosáhy rezervy 62 mld. USD. V r. 2013 to bylo 33,5 mld. USD, v r. 2012 35,0 mld. USD, v r. 2012 24,693 mld. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

Vzhledem k tomu, že většina bank ukončila poskytování svých služeb pro íránské zákazníky, toto se týká nejen bankovních domů z EU, ale i ze zemí Perského zálivu, je nyní velmi nesnadné najít banku, která by byla ochotná příjmout íránský L/C nebo snad přímou platbu. To samozřejmě platí i pro bankovní domy působící v ČR.

Íránský bankovní sektor tvoří celkem 31 bank rozdělených následujícím způsobem:

Centrální banka:

Central Bank of I.R. Iran (také pod názvem Bank Markazi)

Historicky první íránskou státní bankou byla v roce 1927 Bank Melli, která současně do roku 1931 fungovala jako editor a distributor cenin – např. íránské měny. V roce 1960 vznikla Bank Markazi, která veškeré aktivity Bank Melli převzala a v průběhu času se stala Centrální bankou Íránu.  Je zodpovědná za vytváření a plnění peněžní a úvěrové politiky země, regulaci peněžního a úvěrového systému a současně plní roli bankéře vlády. Vyznačuje se velkou nezávislostí na vládě a samostatností při rozhodování. Dále plní funkci jištění hodnoty měny, řídí peněžní nabídku a vládní výdaje. CBI je také pověřená zpracováním právní legislativy pro zavedení trhu s cennými papíry, nemovitostmi (hypotékami) atd.

Státem vlastněné obchodní banky:

  • Bank Melli Iran
  • Bank Sepah
  • Post Bank of Iran

Specializované státem vlastněné obchodní banky:

  • Keshavarzi Bank (zemědělství, vodohospodářství, zpracovatelský průmysl)
  • Bank Maskan (bytová výstavba)
  • Bank of Industry and Mine (průmyslová výroba a hutnictví)
  • Export Development Bank of Iran (služby a obchod se zahraničím)
  • Cooperative Development Bank/Tose'e Ta'avon Bank (výzkum a vývoj)
  • Gharzolhasaneh - Mehr Iran Bank

Soukromé banky:

První licence soukromým bankám začala CBI udělovat v roce 2000. Vzhledem k tomu, že se toto datum nápadně shoduje s obdobím jednání o prvních sankcí vůči Íránu, je dost pravděpodobné, že pozadí soukromých bank tvoří silové složky.

  • EN Bank (Eghtesade Novin Bank)
  • Parsian Bank
  • Karafarin Bank
  • Saman Bank
  • Bank Pasargad
  • Sarmayeh Bank
  • Sina Bank
  • Ayandeh Bank
  • City Bank (Shahr bank)
  • Day Bank
  • Ansar Bank
  • Tejarat Bank
  • Refah Bank
  • Bank Saderat Iran (exportní banka)
  • Bank Mellat
  • Hekmat Iranian Bank
  • Tourism Bank (Gardeshgari Bank)
  • Iran Zamin Bank
  • Middle East Bank
  • Gharzolhasaneh - Resalat Bank
  • TTBank

Pojišťovny:

Zásilky do/z Íránu se doporučuje pojistit zakotvením pojistné doložky ve vývozních i dovozních smlouvách. Pojišťovací soustava v Íránu je většinou státní. Postupně se však připravuje její deregulace a privatizace.

Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

V zásadě všechny íránské státní i soukromé komerční subjekty jsou povinny pojišťovat zásilky při exportu z Íránu, výběr pojišťovny je dobrovolný. Při dovozech do Íránu je pojištění též dobrovolné a závisí na dohodnutých podmínkách smlouvy. Hlavní národní státní pojišťovna je Bimeh Markazi Iran, Iran Central Insurance Organization.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Íránský daňový systém vychází z principu dílčích daní, stanovených podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9 %. tato daň se skládá ze základní daně 5 %, místních poplatků 3 % (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu.

Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění.

Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek, předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: