Írán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

7. 6. 2017

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islámská republika Írán

  • persky: Džomhúrí-je eslámí-je írán
  • anglicky: The Islamic Republic of Iran

Níže je uvedeno složení vlády a hlavních postav v administrativě íránského prezidenta (bez transkripce jmen z anglického jazyka):

Prezident

Hassan Rouhani

První viceprezident

Eshaq Jahangiri

Šéf kabinetu

Mohammad Nahavandian

Ministr zemědělství

Mahmoud Hojjati

Ministr komunikací

Mahmoud Vaezi

Ministr práce

Ali Rabei

Ministr kultury

Seyed Reza Salehi

Ministr obrany

Hossein Dehghan

Ministr financí

Ali Tayebnia

Ministr školství

Fakhredin Danesh Ashtiani

Ministr energetiky

Hamid Chitchian

Ministr zahraničních věcí

Mohammad Javad Zarif

Ministr zdravotnictví

Hassan Hashemi

Ministr obchodu

Mohammadreza Nematzadeh

Ministr zpravodajství

Mahmoud Alavi

Ministr vnitra

Abdolreza Rahmani Fazli

Ministr spravedlnosti

Mostafa Pourmohammadi

Ministr ropného průmyslu

Bijan Namdar Zanganeh

Ministr vědy a výzkumu

Mohammad Farhadi

Ministr dopravy

Abbas Ahmad Akhondi

Ministr tělesné výchovy a sportu

Masoud Soltanifar  

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celkový počet obyvatel podle Statistical Centre of Iran (SCI) je nyní 79 milionů (nový údaj k 5/2016). Z toho ve městech žije cca 71 procent populace (údaj z roku 2010).

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku od 10 let výše je podle odhadu za I.čtvrtletí 2016, 63,2 % mužské populace a 13,3 % žen. Z čehož celkově je 49,4 % zaměstnáno v sektoru služeb, 32,5 % v průmyslových odvětvích a 18 % v zemědělství. 4 % žen pak vykonává exekutivní manažérské funkce, 10 % je zaměstnáno v sektoru služeb, 20 % pracuje v průmyslových odvětvích, 50 % v humanitních oborech zahrnujících učitelství, 11 % je zaměstnáno jako úřednice či pokladní.

Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:

  • íránská – indoevropská: většina populace hovoří "íránskými jazyky", které tvoří podskupinu jazykové skupiny indoevropské; patří sem zejm. Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni a dal.
  • turkická: Azerové, Turkmeni, Kaškajové
  • semitská: Arabové, Asyřané

Přesné etnické složení populace však není známé, dostupné jsou pouze odhady. Největší skupinou obyvatelstva jsou podle nich Peršané (61-65 %), Azerové (16 %) a Kurdové (7-10 %).

Státním náboženstvím je šíitský islám. Přes 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 90 % jsou šíité a 9 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické perzekuci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

1391

(2012-13)

1392

(2013-14)

1393

(2014-15)

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

CPI

(index spotřebitelských cen) (1390=100)

128,6

169,8

203,2

227,8

244,9

Inflace (%)

32,1

15,5

12,1%

11,9

9,4

Nezaměstnanost (%)

10,3

10,5

10,8%

11,0

12,4

HDP bez ropného sektoru (mld.USD) ve fixních cenách (nárůst v r. 2016 o 5 %)

82,12

74,45

71,26

76,53

80,36

Oficiální směnný kurz (IRR/USD)

24 500

26 500

28 500

29.970

31.000

 

Nezaměstnanost v roce 2016 vzrostla o 1,4 % oproti roku 2015. Z 3,2 mil. nezaměstnaných je 10,5 % mužů (2,19 mil.) a 20,7 % žen (1,01 mil.). Téměř 66 % nezaměstnaných žen má střední a vyšší vzdělaní.

Pro rok 2017-18 (1396) byl stanoven oficíální směnný kurz 33 000,- IRR/USD

Zdroj: CBI (Íránská centrální banka), ISC (Íránský statistický úřad)

Sektorové rozdělení ekonomiky (2016): zemědělství 14 %, ropný průmysl 10,3 %, průmyslová výroba a hutní průmysl 21,8 % (nárůst o 8,8 %), služby 53,9 % (z čehož hotely a restaurace 12%, bankovnictví, poradenství a právní služby 14%, služby v dopravě 10%, komunikace 11%)

HDP (2016) – 412,2 mld. USD

HDP/obyv. (2016) - nominální: 5 124 USD

HDP/obyv. (2016) - PPP: 20 130 USD

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

1391

(2012-13)

1392

(2013-14)

1393

(2014-15)

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

Celkový objem zdrojů a výdajů (bilióny IRR)

5 665

7 277

8 033

9 785

10 850

Oficiální směnný kurz (IRR/USD)

24 500

26 500

28 500

29 970

31 000

Zdroj: CBI, ISC

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

Zahraniční dluh byl 7,84 mld. USD.

V období 2013-14 byl ve výši 5,495 mld. USD ze 17 340 mld. USD za 2011-12. V rozmezí 2010-11 dosáhl výše 22 mld. USD.

Veřejný dluh vůči HDP tvořil 30 % (dle odhadů r. 2016),

Írán splácí své přímé závazky ze zahraničních úvěrů. Přístup k úvěrům a poskytování úvěrů a úvěrových linek jsou pro Írán obtížné.

Devizové rezervy:

Devizové rezervy tzv. National Development Found.

Do tohoto fondu se od íránského roku 1390 (2011-12) ročně odvádí cca 20% příjmu z ropných produktů. Za rok 2016 dosáhly rezervy 156 mld. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

I když po oznámení uvolnění sankčního režimu ze 14. července 2015 a implementace JCPOA z 16.1.2016, došlo k řadě oznámení o bezproblémovém převodu finančních prostředků do / z Íránu, v praxi se banky z EU stále bojí spolupracovat s jakoukoliv íránskou bankou (státní či soukromou) v oblasti kteréhokoliv sofistikovanějšího bankovního nástroje (L/C, PG, Bid Bond apod.) z obav možných sankcí ze strany USA v případě dolarové transakce.

 

Íránský bankovní sektor tvoří celkem 31 bank rozdělených následujícím způsobem:

Centrální banka:

Central Bank of I.R. Iran (také pod názvem Bank Markazi)

Historicky první íránskou státní bankou byla v roce 1927 Bank Melli, která současně do roku 1931 fungovala jako editor a distributor cenin – např. íránské měny. V roce 1960 vznikla Bank Markazi, která veškeré aktivity Bank Melli převzala a v průběhu času se stala Centrální bankou Íránu. Je zodpovědná za vytváření a plnění peněžní a úvěrové politiky země, regulaci peněžního a úvěrového systému a současně plní roli bankéře vlády. Vyznačuje se velkou nezávislostí na vládě a samostatností při rozhodování. Dále plní funkci jištění hodnoty měny, řídí peněžní nabídku a vládní výdaje. CBI je také pověřená zpracováním právní legislativy pro zavedení trhu s cennými papíry, nemovitostmi (hypotékami) atd.

Státem vlastněné obchodní banky:

  1. Bank Melli Iran
  2. Bank Sepah
  3. Post Bank of Iran

Specializované státem vlastněné obchodní banky:

  1. Keshavarzi Bank (zemědělství, vodohospodářství, zpracovatelský průmysl)
  2. Bank Maskan (bytová výstavba)
  3. Bank of Industry and Mine (průmyslová výroba a hutnictví)
  4. Export Development Bank of Iran (služby a obchod se zahraničím)
  5. Cooperative Development Bank/Tose'e Ta'avon Bank (výzkum a vývoj)
  6. Gharzolhasaneh - Mehr Iran Bank

Soukromé banky:

První licence soukromým bankám začala CBI udělovat v roce 2000. Vzhledem k tomu, že se toto datum nápadně shoduje s obdobím jednání o prvních sankcí vůči Íránu, je dost pravděpodobné, že pozadí soukromých bank tvoří silové složky.

  1. EN Bank (Eghtesade Novin Bank)
  2. Parsian Bank
  3. Karafarin Bank
  4. Saman Bank
  5. Bank Pasargad
  6. Sarmayeh Bank
  7. Sina Bank
  8. Ayandeh Bank
  9. City Bank (Shahr bank)
  10. Day Bank
  11. Ansar Bank
  12. Tejarat Bank
  13. Refah Bank
  14. Bank Saderat Iran (exportní banka)
  15. Bank Mellat
  16. Hekmat Iranian Bank
  17. Tourism Bank (Gardeshgari Bank)
  18. Iran Zamin Bank
  19. Middle East Bank
  20. Gharzolhasaneh - Resalat Bank
  21. TTBank

 

Pojišťovny:

Zásilky do/z Íránu se doporučuje pojistit zakotvením pojistné doložky ve vývozních i dovozních smlouvách. Pojišťovací soustava v Íránu je většinou státní. Postupně se však připravuje její deregulace a privatizace.

Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

V zásadě všechny íránské státní i soukromé komerční subjekty jsou povinny pojišťovat zásilky při exportu z Íránu, výběr pojišťovny je dobrovolný. Při dovozech do Íránu je pojištění též dobrovolné a závisí na dohodnutých podmínkách smlouvy. Hlavní národní státní pojišťovna je Bimeh Markazi Iran, Iran Central Insurance Organization.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Íránský daňový systém vychází z principu dílčích daní, stanovených podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9%. tato daň se skládá ze základní daně 6%, místních poplatků 3% (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu.

Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění.

Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek, předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: