Irsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 5. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Dublinu (Irsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Irsko (irsky: Éire, anglicky: Ireland)

Map of Ireland

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Informace o obyvatelstvu

  • Počet obyvatel: 4,761,865 (dle sčítání lidu v r. 2016), hustota osídlení:  70 obyvatel/km2
  • Úředními jazyky jsou irština a angličtina. Angličtina dominuje, alespoň základně irsky hovoří 35% obyvatel.
  • Dalšími nejčastěji používanými jazyky jsou polština, francouzština, litevština, španělština.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Nejčastěji uváděné členění země představuje 26 historických okresů (anglicky: county), které se používá především ve sportovním a kulturním kontextu. Avšak samosprávu okresní úrovně má 34 územních celků, z nichž většina je totožná s územím celého jednoho okresu (29). Zbylých 5 celků jsou města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford, která jsou spravována odděleně od příslušných okresů. Vyšších územních celků (krajů) je 8.

Pro některé účely se  používá jiné členění, např. pro parlamentní volby 42 volebních obvodů (okresy s více obyvateli jsou rozděleny, s méně jsou spojeny). Ve statistice 4 historické provincie (Leinster na východě ostrova, Munster na jihu, Connacht na západě a Ulster na severu – 3 z 9 okresů Ulsteru jsou součástí Irské republiky), v cestovním ruchu 6 turistických oblastí nebo pro účely čerpání z fondů Evropské unie 2 rozvojové oblasti (rozvinutější jihovýchod a méně rozvinutý severozápad).

Hlavním městem je Dublin na východním pobřeží. Další velká města jsou Cork na jižním pobřeží, Galway a Limerick na západním a Waterford na jihovýchodním.

Název

Počet obyvatel

Dublin

 527 612 (metropole: 1,173,179)

Cork

 208,669

Galway

  79,934

Limerick

  94,192

Waterford

  53,504

Zdroj: CSO/Population 2016

Peněžní jednotka a její členění

Euro, €1 = 100 cent/ů


Složení vlády

Vláda se skládá z předsedy vlády (Taoiseach, čti týšok), jednoho místopředsedy vlády (Tánaiste, čti tónyšte) a rezortních ministrů.

Předsedou vlády je Enda Kenny (Fine Gael), místopředsedkyní vlády a ministryní spravedlnosti a pro rovné příležitosti je Frances Fitzgerald (Fine Gael), ministrem financí je Michael Noonan (Fine Gael). Další členové vlády:

Paschal Donohoe - ministr pro veřejné výdaje a reformy
Charles Flanagan - ministr zahraničních věcí a obchodu
Richard Bruton - ministr pro vzdělávání a dovednosti
Simon Coveney - ministr pro bydlení, plánování a místní samosprávu
Leo Varadkar - ministr sociálních věcí
Heather Humphreys - ministryně pro regionální rozvoj, venkov, umění a Gaeltacht (irsky hovořící regiony)
Simon Harris - ministr zdravotnictví
Michael Creed - ministr zemědělství, potravinářství a námořnictví
Mary Mitchell O´Connor - ministryně pro zaměstnanost, podnikání a inovace
Shane Ross - ministr dopravy, turismu a sportu
Denis Naughten - ministr pro komunikace, klimatické změny a přírodní zdroje
Katherine Zappone - ministryně pro otázky dětí a mládeže

Stručná charakteristika politického systému

Irsko je parlamentní republika s všeobecným volebním právem od 18 let věku a prezidentem v čele státu. Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas) tvořený prezidentem (voleným přímo voliči na 7 let) a dvěma komorami: poslaneckou sněmovnou (Dáil, 158 členů) a senátem (Seanad, 60 členů). Poslanci jsou voleni ve všeobecných volbách jednou za 5 let systémem poměrného zastoupení s využitím vícekolového postupného načítání preferenčních hlasů v rámci jednotlivých volebních obvodů. Senátoři jsou voleni po všeobecných volbách členy nového Dáil, stávajícího Senátu a místními zastupiteli v rámci tzv. profesních panelů (43 členů), univerzitami UCD a NUI (po 3 členech) a 11 senátorů je jmenováno přímo předsedou vlády.

Výkonnou moc má vláda. Předsedu vlády na návrh sněmovny jmenuje prezident. Ostatní členy vlády na návrh předsedy vlády schvaluje sněmovna. Člen vlády musí být poslancem nebo senátorem. Rezignaci člena vlády přijímá nebo jej na návrh předsedy vlády odvolává prezident. Rezignace předsedy vlády znamená rezignaci celé vlády.

Parlamentními stranami v současnosti jsou (čísla v závorce označují počet poslaneckých křesel získaných ve volbách v únoru 2016):

  • Fine Gael (50) - strana křesťansko-demokratického typu (FG)
  • Fianna Fáil (44) - strana republikánského typu (FF)
  • Sinn Féin (23) - nacionalistická krajně levicová strana
  • Labour Party (7) - strana sociálně-demokratického typu
  • Anti-Austerity Alliance - People Before Profit (6)
  • Sociální demokraté (3)
  • Zelení (2)
  • Nezávislí (23)

V parlamentních volbách v únoru 2016 sice zvítězila vládní strana Fine Gael, ale vzhledem k výraznému poklesu popularity a špatném výsledku koaličního partnera - Labour Party - se jí podařilo sestavit pouze menšinovou vládu (s podmíněnou podporou největší opoziční strany Fianna Fáil), kterou tvoří 12 ministrů za Fine Gael a 3 Nezávislí.

Volby

  • Poslední volby: únor 2016 (parlamentní), říjen 2011 (prezidentské)
  • Plánované volby: říjen 2018 (prezidentské)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4,761,865 (dle sčítání lidu v r. 2016), hustota osídlení: 70 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 2,088 mil. (45,5 % )

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 70 000 (od sčítání lidu v r. 2006)
  • narození 73 000 (roční průměr)
  • úmrtí 28 000 (roční průměr)

Demografické složení

  • muži 49,53 %
  • ženy 50,47 %

Průměrný věk

  • 36,1 roku

Národnostní složení

  • Irové - 3 927 143 (88 %)
  • Poláci - 122 585 (2,7 %)
  • Britové - 112 259 (2,5 %)
  • Litevci - 36 683 (0,8 %)
  • Lotyši - 20 593 (0,5 %)

Náboženské složení

  • římsko–katolické 84 %
  • protestantské 3 %
  • ostatní 7 %
  • bez vyznání 6 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 2011–2018

 

 2012 

 2013 

2014 

2015

2016*  

2017*

2018*

HDP (běžné ceny, mld. €)

175,6 180,0 192,9 255,6 265,4 274,0 282,3

HDP (na osobu, USD)

45 718 47 507 50 550 67 739 70 779 74 764 78 088

HDP (reálný růst, %)

-1,1 1,1 8,4 26,3 5,2 4, 3,0

Míra inflace (HICP, %)

1,9 0,5 0,3 0,0 -0,2 0,6 1,2

Míra nezaměstnanosti (%)

14,7 13,1 11,3 9,5 7,9 6,2 5,7

 Zdroj: The Economist Intelligence Unit
* odhad The Economist Intelligence Unit

Podíl odvětví na tvorbě HDP 2010–2016 (v mil. eur)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Zemědělství, lesnictví a rybolov 

3 861

3 640

4 106

4 558

4 877

Průmysl

45 421

43 290

46 286

86 739

88 975

Doprava a komunikace

41 506

44 079

47 070

50 689

54 688

Státní správa a obrana

7 419

7 161

7 166

7 576

7 906

Ostatní služby

6505

64 861

71 761

75 975

80 585

Všechny sektory

160 946

161 700

174 630

224 122

235 592

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts

Výdaje v rámci HDP v r. 2010-2016 (% skutečné změny za stejné období předchozího roku) 

 

Soukromá spotřeba

Vládní běžná spotřeba

Tvorba fixního kapitálu

Vývoz zboží a služeb

Dovoz zboží a služeb

HDP

HNP

2012

-0,0

-0,8

11,8

6,4

8,7

0,5

1,1

2013

1,4

0,6

-5,3

2,1

-0,4

2,6

6,1

2014

3,8

4,3

15,3

12,3

15,0

4,3

7,1

2015

3,8

2,3

29,4

21,2

19,7

13,5

11,1

2016

4,7

5,7

37,5

 4,0 -0,7  6,6 10,1

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts 

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Index růstu/poklesu průmyslové výroby (meziroční změna v %)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Průmysl celkem

-1,5

-2,2

22,9

15,7

2,9

Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts  

S nástupem hospodářské krize v roce 2009 se výrazně snížila průmyslová produkce země. Nosnými obory irského průmyslu jsou tradičně chemická a farmaceutická výroba (57 % celkové hodnoty irského exportu), výpočetní technika a software (12 %), potraviny a nápoje (8 %). A právě stagnace farmaceutického sektoru v roce 2013 způsobila mírný pokles celkové hodnoty průmyslové produkce po vcelku pozitivním vývoji v letech 2010-2011. Rok 2014 přinesl pro Irsko mnohem lepší zprávy, když země zaznamenala růst průmyslové výroby o celou jednu pětinu. V roce 2015 došlo k výraznému růstu. I když v r. 2016 došlo k výrazně mírnějšímu růstu, nicméně lze konstatovat, že to nejhorší má Irsko definitivně za sebou, což se projevuje mj. jiné i na restartu zcela utlumeného sektoru stavebnictví (pro léta 2016-2018 se očekává růst o více než 10 %), jenž stál u počátků hluboké finanční krize před 8 lety.

Informační zdroje

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hospodářská situace

Dopad ekonomické krize na Irsko patřil v EU k těm nejtvrdším. Po strmém ekonomickém růstu v 90. letech minulého a na počátku tohoto století začala irská ekonomika ztrácet na síle ve druhé polovině roku 2007, zejména díky přeinvestování stavebního sektoru a poskytováním nerozvážných hypoték a úvěrů. Nástup světové finanční krize v roce 2008, který postihl všechny významné obchodní partnery Irska (zejména USA a Velkou Británii), problémy prohloubil a přinesl negativní důsledky pro irský vývoz a celou ekonomiku.

Po dlouhých měsících spekulací, zda Irsko potřebuje či nepotřebuje zahraniční finanční pomoc, požádala koncem listopadu 2010 irská vláda EU a MMF o poskytnutí záchranného balíčku ve výši 85 mld. EUR za účelem konsolidace irského hospodářství a zejména stabilizaci bankovního sektoru. Turbulence na politické scéně, které žádost o zahraniční pomoc vyvolala, vedly nakonec k předčasným volbám v březnu 2011, v nichž zcela propadly vládnoucí strany. Na poskytnuté půjčce mezinárodních institucí bylo podstatné to, že irská vláda byla vázána učinit radikální úsporná opatření, která by měla zabránit dalším propadům ekonomiky. Irsko z programu oficiálně vystoupilo v prosinci 2013.

 

Ekonomická politika Irska byla od r. 2010 nastavena ve formátu krizového řízení. V rozpočtech v letech 2011-2014 se proto významně škrtalo ve veřejném sektoru, byla zvyšována daňová zátěž, od těchto kroků se očekávalo zvýšení příjmů státního rozpočtu o několik miliard. Rozpočet na rok 2016 byl v tomto ohledu druhým rozpočtem s přívlastkem "výdajově pozitivní" a samotný rok 2016 byl pro Irsko mimořádně úspěšný. Hospodářský růst pokračoval pozitivním trendem. Růst HDP v roce 2016 činil 4,3 % (podle Evropské komise) a 5,2 % podle Irského statistického úřadu, což je nejvíce mezi zeměmi eurozóny. Předpověď pozitivního růstu se odrazila především na vyšším výběru daní, značný vliv měla také zvýšená zahraniční poptávka a další snižování nezaměstnanosti z 7,8 % (květen 2016) na 6,2 (duben 2017). Irské ekonomice prospívá také rostoucí soukromá spotřeba, která se na konci roku 2016 meziročně vzrostla o 3 %. Deficit veřejných financí za rok 2016 činil 0,9 %, což  předčilo vládní očekávání.. Zahraniční dluh se díky výše uvedeným ukazatelům a především nečekaně dynamickému růstu HDP daří snižovat podstatně rychleji, a to na cca 75,4 % HDP (prosinec 2016). Navíc, desetileté irské státní dluhopisy se v dubnu 2016 na sekundárních trzích obchodovaly s rekordně nízkou úrokovou sazbou 0,85 %, což vládě umožnilo mnohem rychlejší splátky.

Stále nicméně platí, že Irsko je s ohledem na závazky vůči svým věřitelům nuceno v dlouhodobém výhledu nastavovat ekonomickou politiku na velice střídmou úroveň a zejména bankovní trh podléhá výrazně vyššímu stupni regulace, než tomu bylo před krizí.

 

Zlepšení ratingu Irska

Od roku 2009 došlo šestkrát ke snížení kreditní důvěryhodnosti Irska, výhled ratingových agentur po ukončení záchranného programu v r. 2013 se výrazně zlepšil. Aktuálně (květen 2017) je rating dle Fitch A, u Moody´s A3 a u Standard and Poors A+.

 

Konkurenceschopnost

Co se týče konkurenceschopnosti ekonomiky, se irská pozice oproti minulým letům výrazně zlepšila a po propadu v r. 2011 na 24. příčku, dle hodnocení uznávaného Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne, se Irsko v r. 2016 vrátilo mezi světovou sedmičku nejlépe hodnocených zemí. Mezi rozhodující ukazatele patřil především rychlý hospodářský růst, zodpovědná rozpočtová politika irské vlády a dlouhodobě stabilní exportní potenciál.

Inflace

Inflace byla v r. 2016 nulová, přičemž aktuálně (duben 2017) se pohybuje na úrovni 0,9 %.

 

 

Míra inflace v %

 

2012

2013

2014

2015

2016

Inflace (meziročně)

0,7

0,5

0,2

0,0

0,0

 Zdroj: Central Statistics Office

 

Nezaměstnanost

Jedním z hlavních problémů, který dlouhodobě brzdil rozvoj ekonomiky, byla nezaměstnanost. Přestože ještě v roce 2007-2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 5 %, její postupný nárůst se urychlil během ekonomické krize, stejně jako díky následným vládním úsporným opatřením. V roce 2009 překročila nezaměstnanost magickou hranici 10 %, v roce 2012 činila dokonce 14,6 %. V roce 2013 se Irsko odrazilo ode dna a nepříznivá čísla začala postupně klesat na současných 6,2 % (duben 2017). Odborníci však v této souvislosti připomínají, že číslo může být s ohledem na existenci značného počtu krátkodobých pracovních úvazků poněkud zavádějící.

 

Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Kombinace razantních rozpočtových úspor (snížení rozpočtového schodku z 32,4 % HDP v roce 2010 na současných  0,9 % HDP, zvýšení některých spotřebních daní, zmrazení platů státních zaměstnanců, zpřísnění úvěrových/hypotečních podmínek – to vše dovedlo zemi k výraznému snížení domácí poptávky a složité situaci v sociální oblasti u statisíců lidí. Obecně lze však dnes konstatovat, že Irsko je příkladnou "success story", minimálně pokud máme hodnotit makroekonomické údaje.

 

Klíčová pro Irsko do budoucna zůstává nejen zodpovědná rozpočtová politika, ale také upevnění znovuzískané kredibility na mezinárodních trzích, což může v kombinaci s výjimečnou korporátní sazbou (12,5 %) pomoci udržet příliv zahraničních investic. Hlavním úkolem nové vlády v nejbližším období bude zajistit občanům dostatečně velký podíl na pozitivním hospodářském vývoji země. Příznivá makroekonomická data většina obyvatelstva nijak zvlášť nepocítila, což se mimo jiné projevilo také vyjádřením značné nedůvěry v dosavadní vládní koalici a následné povolební sestavení menšinové vlády. A právě případná nestabilita vlády, jež je nyní de facto (byť smluvním) rukojmím opozice, může mít vliv na další vývoj národního hospodářství a především důvěru investorů, na nichž je Irsko životně závislé. Zásadní problém pro irskou ekonomiku představuje "brexit". Expertní analýzy hovoří potenciálně o výrazných ekonomických ztrátách (až 20% propad vzájemného obchodu s Velkou Británií, v současnosti přitom představuje týdenní obrat neuvěřitelnou 1 mld. EUR), o politickém dopadu (včetně možného znovuobnovení hranic se Severním Irskem) nemluvě. Z tohoto důvodu irská vláda nejen připravuje a neustále upřesňuje vlastní scénáře vlivu brexitu na Irsko, ale upozorňuje na specifika Irska a nezbytnost jejich zohlednění při vyjednávání Evropské komise s V. Británií.

 

Informační zdroje

Přehled odhadovaného vývoje klíčových ekonomických indikátorů (v %)

 

2016b  

 2017

2018b

2019b

2020b

2021b

Růst HDP 

5,2

4,0

3,0

2,6

3,4

3,0

Nezaměstnanost 

7,9

6,2

5,7

5,6

5,8

6,0

Míra inflace 

-0,2

0,6

1,2

1,4

1,6

1,6

Export (mld. USD)  

205,9

217,7

225,3

237,7

254,1

272,1

Import (mld. USD)

92,1

102,7

108,8

114,3

123,3

135,4

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) odhad The Economist Intelligence Unit

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet na r. 2017 počítá s výdaji v celkové výši 67,115 mld. EUR (z toho mandatorní výdaje, včetně kapitálových, představují cca 58,029 mld. EUR) a s příjmy ve výši 64,45 mld. EUR (z toho daňové příjmy mají činit 50,62 mld. EUR).

 

Součástí irského rozpočtu na rok 2017 jsou mimo jiné následující opatření:

  • snížení sazby tzv. univerzální sociální daně (pozn.: jedna ze tří základních daní z příjmu zavedená v r. 2011 jako dodatečná, de facto plošná daň sloužící k navýšení povinných odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení na výdělky nad 13,000 EUR) o 0,5 % pro tři nejnižší pásma, která jsou teď stanovena na 0,5 %, 2,5 % a 5,0 % (snížení bude celkově představovat 335 mil. EUR);
  • zvýšení minimální mzdy z 9,10 na 9,20 EUR/hod od 1. 1. 2017;
  • zachování korporátní daně na 12,5 %;
  • investice 1,2 mld. EUR (tj. 50% navýšení oproti minulému rozpočtu) do sociálního bydlení s cílem zajištění 21,000 domácností do konce příštího roku jako součástí projektu „Přestavba Irska“, dalších 98 mil. EUR bude přiděleno pro zajištění trvalého bydlení pro 3 000 bezdomovců;
  • s cílem vytvořit 2,500 nových pracovních míst navýšení 458 mil. EUR pro školství, jehož celkový rozpočet bude činit 9,5 mld. EUR (cca 16 % celkového rozpočtu);
  • částečné navýšení rozpočtu resortu spravedlnosti, které má mimo jiné umožnit nábor 800 nových policistů do konce roku 2017;
  • balíček opatření podporujících nákup první (nové) nemovitosti, sestávající z úlevy daně z příjmu až 20 tis. EUR při koupi první nemovitosti s hodnotou do 400 tis. EUR;
  • vyčlenění 35 mil. EUR na program podpory péče pro děti (tzv. Single Affordable Childcare Scheme), pro děti od 6 měsíců do 15 let odstupňované podle příjmu rodičů a všeobecné dávky pro děti od 6 měsíců do 3 let, které jsou v péči zařízení registrovaných státní organizací pro bezpečnost a zdraví dětí Tusla;
  • zachování DPH v turistickém průmyslu ve výši 9 % (namísto 13,5 %) s cílem zlepšit konkurenceschopnost tohoto sektoru;
  • zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, a to o 50 centů na krabičku 20 cigaret (daň na alkohol a PHM se tentokrát nemění);
  • zvýšení základního prahu daně pro majetkové převody v rámci rodiny z 280 tis. na 310 tis. EUR;
  • zvýšení sociálních dávek a starobních důchodů o 5 EUR týdně od 1. března 2017;
  • plánovaná daň ze slazených nealkoholických nápojů bude posunuta na duben 2018 v paralele k zavedení podobné daně ve Velké Británii.

 Veřejné mandatorní výdaje Irska na rok 2017 v souhrnu činí 58, 029 mld. EUR, z toho kapitálové výdaje představují 4, 535 mld. EUR. Rozdělení hlavních výdajů pro rok 2017 vypadá následovně:

                                               34 %      - sociální zabezpečení

                                               24 %      - zdravotnictví

                                               15 %      - školství

                                               8 %        - kapitálové výdaje

                                               18 %      - ostatní

 

Jedno z mála opatření ke zvýšení příjmů do rozpočtu, spolu s nárůstem cen tabáku jsou přijatá opatření k zásahům proti daňovým únikům do cizích zemí. Ministr Noonan představí novou přísnější odpovědnost za trestný čin s cílem usnadnit stíhání závažných případů daňových úniků do cizích zemí, a to s účinností od května 2017. Tato opatření by měla přinést dalších 30 mil. EUR. A další investice 5 mil. EUR do vytvoření 50 míst na daňových úřadech by měla příští rok vygenerovat 50 mil. EUR.

 

Změny v daňovém systému sníží zátěž pro daňové poplatníky o necelých 300 mil. EUR. Tyto změny se skládají z cca 500 mil. EUR daňových škrtů, které jsou kompenzovány opatřeními ke zvýšení daňových příjmů v hodnotě 195 mil. EUR.

 

Škrty týkající se tzv. univerzální sociální daně (Universal Social Charge – zavedena v roce 2011 jako dočasné opatření pro překonání hospodářské krize) jsou velmi nízké. Mnozí z opozice kritizovali skutečnost, že sociální dávky byly týdně zvýšeny o euro více než týdenní platy pracujících s minimální mzdou. Finanční mluvčí hlavní opoziční strany Fianna Fáil Michael McGrath podpořil "mírné snížení" daňových pásem, ale zdůraznil, že by bylo nerealistické očekávat úplné zrušení daně. Jeví se nepravděpodobné, že by Irsko přistoupilo ke zrušení této daně v blízké budoucnosti.

 

Rozpočet pro zdravotnictví je navržen ve výši 14,6 mld. EUR, což představuje nejen nárůst o 497 mil. EUR (tedy 7,4 %) oproti minulému rozpočtu, ale též historicky vůbec nejvyšší objem. Nemalá část navýšení bude investována do řešení dlouhých čekacích dob, vydání 10.000 zdravotních karet (bezplatné zdravotnictví) pro děti se zdravotním postižením, snížené poplatků předpisů pro důchodce a 5 mil. EUR na realizaci plánu „Zdravé Irsko", jehož cílem je snížit alarmující úrovně obezity irské populace.

 

Rozpočet na školství pro rok 2017 činí 9,5 mld. EUR a znamená meziroční navýšení o 458 mil. EUR a podíl na celkových státních výdajích cca 16,5 %. Dle ministra školství Richarda Brutona představuje začátek hlavního programu reinvestice v oblasti vzdělávání a první fázi realizace akčního plánu pro vzdělávání, jehož cílem je stát se do deseti let, nejlepším vzdělávacím systémem v Evropě.

 

Balíček opatření podporujících nákup první (nové) nemovitosti sestávající z úlevy daně z příjmu až 20 tis. EUR, se setkal se značnou kritikou nejen od členů opozice. Mluvčí Sinn Féinn kritizoval opatření, které dle jeho názoru jen povede k úměrnému zvýšení cen nových nemovitostí. Sdružení irských zeměměřičů (Society of Chartered Surveyors Ireland) odhaduje, že režim bude mít velmi malý dopad na nemovitostní krizi, protože hlavním problémem je dodávka nemovitostí a nikoli nedostatek finančních prostředků u kupujících. Proto doporučuje alternativní opatření, především snížení DPH na výstavbu a koupi dostupného bydlení, ulehčení koupě půdy ve státním vlastnictví za účelem stimulovat stavebnictví.

 

Důležité budou investice do infrastruktury, jejíž stav je hodnocen jako neuspokojivý. Největší navýšení rozpočtu bude 319 mil. EUR na autobusovou a železniční dopravu a dalších 344 mil. EUR půjde na rozvoj veřejné dopravy, především v Dublinu (dostavba tramvajových linek).

 

Příprava na Brexit

Irsko je silně vystaveno riziku spojenému s Brexitem vzhledem k tomu, že zhruba 16 % celkového vývozu a 40 % vývozu irských firem míří do Velké Británie. Dle ministra Noonana zůstanou směnné kurzy nestálé, což bude mít nejistý dopad na obchod. Proto by od roku 2018 měl být dostupný fond s 1 mld. EUR pro zajištění proti případným nepředvídaným komplikacím na trhu.

 

Dále budou navýšeny prostředky pro ministerstvo zemědělství o 119 mil. EUR a rovněž pro Enterprise Ireland a IDA Ireland. Snížení na daních z příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné má za cíl podpořit podnikání a zavedení zprůměrování příjmů v zemědělském sektoru, čímž by se pomohlo zmírnit dopad očekávané volatility poptávky po potravinářských výrobcích a silných cenových výkyvů.

 

Pro zemědělce bude ve spolupráci s bankovním sborem (Strategic Banking Corporation of Ireland) vytvořen úvěrový fond o 150 mil. EUR který bude sloužit k lehčímu přístupu a snížení nákladů na krátkodobé půjčky.

 

Fiskální indikátory (% HDP)

 

2012a

2013a

2014a

2015

2016b  

2017b

2018b

Vládní příjmy

33,9

34,2

27,6

27,5

27,5

27,6

27,2

Vládní výdaje

41,9

39,9

37,9

29,6

28,1

28,4

28,5

Bilance

-8,1

-5,7

-3,7

-2,0

-0,6

-0,8

-1,3

Veřejný dluh

119,6

119,6

105,4

78,7

75,6

74,0

73,1

Zdroj: The Economist Intelligence Unit - Country Report 
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) předpoklad The Economist Intelligence Unit

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2012–2016 (v mil. €)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

-4605

3855

3203

26 157

12 544

- zboží

36 896

34 506

40 731

110 568

102 985

- služby

-6 749

-637

-6127

-29 357

-41 325

- výnosy

-32 143

-27 093

-28650

-51 915

-46 414

- převody

-41 501

-30 652

-37527

-84 410

-90 441

Kapitálový účet

86

- 936

-6769

-1255

- 5560

Finanční účet

-8 777

6155

-5404

22 784

5099

- přímé investice

-18 957

-12 996

3031

-19 871

20 111

- portfoliové investice

-883

45 576

-56 662

-119 738

26 807

- ostatní investice

11 025

-26 436

48 089

161 898

-43 132

Chyby a Omyly

-4257

3236

-1839

-2118

-1885

Zdroj: Central Statistics Office, Current, Capital and Financial Account Balances BPM6 (Euro Million) by Sub-Head and Year

 

Rezervy 2013–2016 (v mil. €)

 

2012

2013 

2014 

2015

2016

Zlato 

0

0

0

1

0

SDR

8

10

0

2

19

Rezervy u MMF 

0

0

-1

1

680

Devizové rezervy 

-1

0

0

0

416

Ostatní rezervy

-19

0

137

490

198

Rezervy celkem

-12

10

136

494

1313

Zdroj: Central Statistics Office - Reserve Assets BPM6 (Euro Million) by Security and Year


Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vládní dluh a bilance rozpočtu v letech 2010–2016

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vládní dluh – GGD (mil. €)

210,0

215,3

203,3

201,4

200,6

Vládní dluh – GGD (podíl na HDP v %)

119,5

119,5

105,3

78,7

75,4

Bilance rozpočtu – GGD (% HDP)

-8,0

-5,7

-3,8

-2,3

-0,6

Zdroj: Central Statistics Office - Government Finance Statistics

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Central Bank and Financial Services Authority (sdružený úřad, který má dohled nad fungováním finanční soustavy v Irsku) registruje v současné době v Irsku 36 bank tj. vč. poboček zahraničních bank. Hlavní banky v zemi, které se podílejí více než 1/3 na aktivech sektoru úvěrových institucí, jsou následující: Allied Arish Banks (AIB), Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank (tzv. Big Four).

 

Irská vláda v listopadu 2010 požádala mezinárodní instituce (MMF a ECB) o finanční pomoc ve výši 85 mld. Z této sumy mělo jít cca 50 mld EUR na stabilizaci rozpočtu země a cca 35 mld. EUR na rekapitalizaci bank. Po provedení zátěžových testů irských bank v dubnu 2011 ministr financí oznámil, že irské banky potřebují dalších 24 mld. EUR a že hodlá zeštíhlit irský bankovní systém natolik, aby do budoucna fungovaly pouze dvě velké banky - AIB a Bank of Ireland.

 

V dubnu 2009 vláda zřídila polostátní konsolidační agenturu National Asset Management Agency (NAMA), jejímž úkolem je odčerpávat za sníženou hodnotu špatné tzv. toxické úvěry z bank.

I v roce 2013 pokračovala ozdravná kůra velkých irských bank, jejichž hlavním problémem zůstávají nesplácené hypotéky. Hlavní událostí v tomto směru byla bezpochyby likvidace státní Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), která vznikla jako konsolidační ústav po krachu Anglo Irish Bank a Irish Naitonwide Building Society. Veškerá aktiva IBRC byla převedena pod NAMA.

 

V letech 2015 a 2016 se situace s ohledem na zlepšující se ekonomické výsledky země stabilizovala také v bankovním sektoru. Ten je nyní výrazně regulován – došlo např. k zásadním omezením úvěrové politiky v podobě zastropování maximálních úvěrů, na banky je vyvíjen permanentní politický tlak na restrukturalizaci nesplatitelných hypoték atp. V r. 2016 vláda rozhodla o podpoře hypoték pro žadatele, kteří hodlají koupit první nemovitost.

 

Pokud jde o pojišťovny, kontrolují členové odvětvového svazu pojišťoven Irish Insurance Federation (www.iif.ie) dohromady 95 % irského pojišťovacího trhu.

Významné místo ve finančním sektoru zaujímá Mezinárodní centrum finančních služeb (International Financial Services Centre; www.ifsc.ie) zřízené v Dublinu v roce 1987 v rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu do země. V centru za zvýhodněných daňových podmínek působí pobočky desítek zahraničních finančních společností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní a poplatků je v Irsku v kompetenci Office of the Revenue Commissioners (www.revenue.ie). Irský daňový systém si vždy zakládal na své pružnosti a příznivých sazbách jak pro fyzické osoby, tak pro podnikání. Nečekaný nástup úvěrové a finanční krize doprovázen stále většími a většími schodky státního rozpočtu přinutil irskou vládu ke zvýšení daní.

Nejvýznamnější pro irský hospodářský úspěch minulých let byla nízká daň ze zisku korporací, jejíž základní sazba je na úrovni 12,5 % (pro příjmy z hlavní činnosti, pro ostatní příjmy platí sazba 25 %), která byla zachována i přes kritiku z řady evropských zemí po poskytnutí finanční pomoci irské ekonomice. Irsko v současné době bojuje za udržení, popř. i přilákání dalších zahraničních investic a nízká korporátní daň je výkladní skříní irské vlády pro zahraniční investory. Dodatečný daňový výtěžek je díky transferům výnosů nadnárodních firem odhadován na cca 5,5 mld. € ročně.

Sazby hlavních daní v roce 2016

Hlavní daně     

Standardní sazba

Zvláštní sazby

daň z příjmu (income tax)

20 %

zvýšená 40 %

daň ze zisku (corporation tax)

12,5 %

25 %

daň z přidané hodnoty (value added tax)

23 %

13,5 %(plyn, uhlí, elektřina,aj.) 4,8 %(zemědělství)
0 % (knihy, dětské oblečení)

daň ze zisku z prodeje majetku (capital gains tax)

33 % od 05.12.2012

40 %, 0 %

daň z úroku z vkladu (deposit interest retention tax)

41 % od 01.01.2014

0 %

daň z převodu nemovitosti (stamp duty)

1-2 %

dle typu 0 – 12 %

dědická a darovací daň (capital acquisitions tax)

33 % (od 05.12.12)

 0%

Zdroj: Citizens Information Ireland

Aktuální daňové sazby jsou k dispozici rovněž na stránkách Industrial Development Agency www.ida.ie. Na stránkách Office of the Revenue Commissioners je ke stažení celá řada brožur a letáků detailně popisujících aplikaci a správu jednotlivých daní.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: