Irsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Dublinu (Irsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Irsko (irsky: Éire, anglicky: Ireland)

Map of Ireland

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Informace o obyvatelstvu

  • Počet obyvatel: 4 588 252 (dle sčítání lidu v r. 2011), hustota osídlení:  65,3 obyvatel/km2
  • Úředními jazyky jsou irština a angličtina. Angličtina dominuje, alespoň základně irsky hovoří 35% obyvatel.
  • Dalšími nejčastěji používanými jazyky jsou polština, francouzština, litevština, španělština.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Nejčastěji uváděné členění země představuje 26 historických okresů (anglicky: county), které se používá především ve sportovním a kulturním kontextu. Avšak samosprávu okresní úrovně má 34 územních celků, z nichž většina je totožná s územím celého jednoho okresu (29). Zbylých 5 celků jsou města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford, která jsou spravována odděleně od příslušných okresů. Vyšších územních celků (krajů) je 8.

Pro některé účely se  používá jiné členění, např. pro parlamentní volby 42 volebních obvodů (okresy s více obyvateli jsou rozděleny, s méně jsou spojeny). Ve statistice 4 historické provincie (Leinster na východě ostrova, Munster na jihu, Connacht na západě a Ulster na severu – 3 z 9 okresů Ulsteru jsou součástí Irské republiky), v cestovním ruchu 6 turistických oblastí nebo pro účely čerpání z fondů Evropské unie 2 rozvojové oblasti (rozvinutější jihovýchod a méně rozvinutý severozápad).

Hlavním městem je Dublin na východním pobřeží. Další velká města jsou Cork na jižním pobřeží, Galway a Limerick na západním a Waterford na jihovýchodním.

Název

Počet obyvatel

Dublin

 527 612 (metropole: 1 273 069)

Cork

 119 230 

Galway

  75 529

Limerick

  57 106

Waterford

  46 732

Zdroj: CSO/Population 2011

Peněžní jednotka a její členění

Euro, €1 = 100 cent/ů


Složení vlády

Vláda se skládá z předsedy vlády (Taoiseach, čti týšok), jednoho místopředsedy vlády (Tánaiste, čti tónyšte) a rezortních ministrů.

Předsedou vlády je Enda Kenny (Fine Gael), místopředsedkyní vlády a ministryní spravedlnosti a pro rovné příležitosti je Frances Fitzgerald (Fine Gael), ministrem financí je Michael Noonan (Fine Gael). Další členové vlády:

Paschal Donohoe - ministr pro veřejné výdaje a reformy
Charles Flanagan - ministr zahraničních věcí a obchodu
Richard Bruton - ministr pro vzdělávání a dovednosti
Simon Coveney - ministr pro bydlení, plánování a místní samosprávu
Leo Varadkar - ministr sociálních věcí
Heather Humphreys - ministryně pro regionální rozvoj, venkov, umění a Gaeltacht (irsky hovořící regiony)
Simon Harris - ministr zdravotnictví
Michael Creed - ministr zemědělství, potravinářství a námořnictví
Mary Mitchell O´Connor - ministryně pro zaměstnanost, podnikání a inovace
Shane Ross - ministr dopravy, turismu a sportu
Denis Naughten - ministr pro komunikace, klimatické změny a přírodní zdroje
Katherine Zappone - ministryně pro otázky dětí a mládeže

Stručná charakteristika politického systému

Irsko je parlamentní republika s všeobecným volebním právem od 18 let věku a prezidentem v čele státu. Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas) tvořený prezidentem (voleným přímo voliči na 7 let) a dvěma komorami: poslaneckou sněmovnou (Dáil, 158 členů) a senátem (Seanad, 60 členů). Poslanci jsou voleni ve všeobecných volbách jednou za 5 let systémem poměrného zastoupení s využitím vícekolového postupného načítání preferenčních hlasů v rámci jednotlivých volebních obvodů. Senátoři jsou voleni po všeobecných volbách členy nového Dáil, stávajícího Senátu a místními zastupiteli v rámci tzv. profesních panelů (43 členů), univerzitami UCD a NUI (po 3 členech) a 11 senátorů je jmenováno přímo předsedou vlády.

Výkonnou moc má vláda. Předsedu vlády na návrh sněmovny jmenuje prezident. Ostatní členy vlády na návrh předsedy vlády schvaluje sněmovna. Člen vlády musí být poslancem nebo senátorem. Rezignaci člena vlády přijímá nebo jej na návrh předsedy vlády odvolává prezident. Rezignace předsedy vlády znamená rezignaci celé vlády.

Parlamentními stranami v současnosti jsou (čísla v závorce označují počet poslaneckých křesel získaných ve volbách v únoru 2016):

  • Fine Gael (50) - strana křesťansko-demokratického typu (FG)
  • Fianna Fáil (44) - strana republikánského typu (FF)
  • Sinn Féin (23) - nacionalistická krajně levicová strana
  • Labour Party (7) - strana sociálně-demokratického typu
  • Anti-Austerity Alliance - People Before Profit (6)
  • Sociální demokraté (3)
  • Zelení (2)
  • Nezávislí (23)

V parlamentních volbách v únoru 2016 sice zvítězila vládní strana Fine Gael, ale vzhledem k výraznému poklesu popularity a špatném výsledku koaličního partnera - Labour Party - se jí podařilo sestavit pouze menšinovou vládu (s podmíněnou podporou největší opoziční strany Fianna Fáil), kterou tvoří 12 ministrů za Fine Gael a 3 Nezávislí.

Volby

  • Poslední volby: únor 2016 (parlamentní), říjen 2011 (prezidentské)
  • Plánované volby: říjen 2018 (prezidentské)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4 588 252 (dle sčítání lidu v r. 2011), hustota osídlení: 65,3 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 2,088 mil. (45,5 % )

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 70 000 (od sčítání lidu v r. 2006)
  • narození 73 000 (roční průměr)
  • úmrtí 28 000 (roční průměr)

Demografické složení

  • muži 49,53 %
  • ženy 50,47 %

Průměrný věk

  • 36,1 roku

Národnostní složení

  • Irové - 3 927 143 (88 %)
  • Poláci - 122 585 (2,7 %)
  • Britové - 112 259 (2,5 %)
  • Litevci - 36 683 (0,8 %)
  • Lotyši - 20 593 (0,5 %)

Náboženské složení

  • římsko–katolické 84 %
  • protestantské 3 %
  • ostatní 7 %
  • bez vyznání 6 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 2011–2017

 

 2011 

 2012 

 2013 

2014 

2015

2016*  

2017*

HDP (běžné ceny, mld. €)

173,9 174,8 179,3 189,0 214,6 226,1 234,9

HDP (na osobu, USD)

44 909 45 241 46 825 48 728 53 925 56 959 58 885

HDP (reálný růst, %)

2,6 0,1 1,4 5,2 7,8 4,5 2,6

Míra inflace (HICP, %)

1,2 1,9 0,5 0,3 0,0 -0,2 0,8

Míra nezaměstnanosti %

14,7 14,7 13,1 11,3 9,5 8,5 7,8

 Zdroj: The Economist Intelligence Unit
* odhad The Economist Intelligence Unit

Podíl odvětví na tvorbě HDP 2010–2015 (v mil. eur)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zemědělství, lesnictví a rybolov 

4 096

 4 376

4 296

3 953

4 647

4 945

Průmysl a stavebnictví

45 223

44 814

43 630

41 904

44 879

51 011

Doprava a komunikace

41 335

41 532

41 414

44 890

47 398

51 504

Státní správa a obrana

6 780 

 6 432 

6 230

6 175

6 154

5 992

Ostatní služby

65 964

67 762 

68 048

66 692

69 516

72 505

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts

Výdaje v rámci HDP v r. 2010-2015 (% skutečné změny za stejné období předchozího roku) 

 

Soukromá spotřeba

Vládní běžná spotřeba

Tvorba fixního kapitálu

Vývoz zboží a služeb

Doboz zboží a služeb

HDP

HNP

2010

-1,5

-10,8

-17,6

8,0

6,7

-1,9 

-0,8

2011

1,1

-1,1

1,1

2,8

0,0

4,7

1,5

2012

-0,0

-0,8

11,8

6,4

8,7

0,5

1,1

2013

1,4

0,6

-5,3

2,1

-0,4

2,6

6,1

2014

3,8

4,3

15,3

12,3

15,0

4,3

7,1

2015

3,8

2,3

29,4

21,2

19,7

13,5

11,1

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts 

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Index růstu/poklesu průmyslové výroby (meziroční změna v %)

 

2012

2013

2014

2015

Průmysl celkem

-1,5

-2,2

22,9

15,7

Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts  

S nástupem hospodářské krize v roce 2009 se výrazně snížila průmyslová produkce země. Nosnými obory irského průmyslu jsou tradičně chemická a farmaceutická výroba (57 % celkové hodnoty irského exportu), výpočetní technika a software (12 %), potraviny a nápoje (8 %). A právě stagnace farmaceutického sektoru v roce 2013 způsobila mírný pokles celkové hodnoty průmyslové produkce po vcelku pozitivním vývoji v letech 2010-2011. Rok 2014 přinesl pro Irsko mnohem lepší zprávy, když země zaznamenala růst průmyslové výroby o celou jednu pětinu. Ačkoli rok 2015 již nepředstavoval takový skok jako pomyslný "odraz ode dna" o rok dříve, lze konstatovat, že to nejhorší má Irsko definitivně za sebou, což se projevuje mj. jiné i na restartu zcela utlumeného sektoru stavebnictví (pro léta 2016-2018 se dokonce očekává růst o více než 10 %), jenž stál u počátků hluboké finanční krize před 7 lety.

Informační zdroje

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hospodářská situace

Dopad ekonomické krize na Irsko patřil v EU k těm nejtvrdším. Po strmém ekonomickém růstu v 90. letech minulého a na počátku tohoto století začala irská ekonomika ztrácet na síle ve druhé polovině roku 2007, zejména díky přeinvestování stavebního sektoru a poskytováním nerozvážných hypoték a úvěrů. Nástup světové finanční krize v roce 2008, který postihl všechny významné obchodní partnery Irska (zejména USA a Velkou Británii), problémy prohloubil a přinesl negativní důsledky pro irský vývoz a celou ekonomiku.

Po dlouhých měsících spekulací, zda Irsko potřebuje či nepotřebuje zahraniční finanční pomoc, požádala koncem listopadu 2010 irská vláda EU a MMF o poskytnutí záchranného balíčku ve výši 85 mld. EUR za účelem konsolidace irského hospodářství a zejména stabilizaci bankovního sektoru. Turbulence na politické scéně, které žádost o zahraniční pomoc vyvolala, vedly nakonec k předčasným volbám v březnu 2011, v nichž zcela propadly vládnoucí strany. Na poskytnuté půjčce mezinárodních institucí bylo podstatné to, že irská vláda byla vázána učinit radikální úsporná opatření, která by měla zabránit dalším propadům ekonomiky. Irsko z programu oficiálně vystoupilo v prosinci 2013.

Ekonomická politika Irska byla od r. 2010 nastavena ve formátu krizového řízení. V rozpočtech v letech 2011-2014 se proto významně škrtalo ve veřejném sektoru, byla zvyšována daňová zátěž, od těchto kroků se očekávalo zvýšení příjmů státního rozpočtu o několik miliard. Rozpočet na rok 2015 byl v tomto ohledu prvním rozpočtem s přívlastkem "výdajově pozitivní" a samotný rok 2015 byl pro Irsko mimořádně úspěšný. Hospodářský růst překonal i ta nejoptimističtější očekávání a na konci roku se ustálil na 7,8 %, což je nejvíce mezi zeměmi eurozóny. Předpověď pozitivního růstu se odrazila především na vyšším výběru daní, značný vliv měla také zvýšená zahraniční poptávka a další snižování nezaměstnanosti na cca 9,5 % (prosinec 2015) a dále na současných 7,8 % (květen 2016). Irské ekonomice prospívá také rostoucí soukromá spotřeba, která se na konci roku 2015 meziročně vzrostla o 3,8 %.

Deficit veřejných financí za rok 2015 činil 2,3 %, což výrazně předčilo vládní očekávání, která počítala s poklesem pod závazná 3 % teprve v r. 2016.

Zahraniční dluh se díky výše uvedeným ukazatelům a především nečekaně dynamickému růstu HDP daří snižovat podstatně rychleji, a to na cca 93 % HDP (prosinec 2015). Navíc, desetileté irské státní dluhopisy se v dubnu 2016 na sekundárních trzích obchodovaly s rekordně nízkou úrokovou sazbou 0,85 %, což vládě umožní mnohem rychlejší splátky.

Inflace byla v r. 2015 nulová, přičemž aktuálně (duben 2016) se pohybuje na úrovni -0,1 %.

Stále nicméně platí, že Irsko je s ohledem na závazky vůči svým věřitelům nuceno v dlouhodobém výhledu nastavovat ekonomickou politiku na velice střídmou úroveň a zejména bankovní trh podléhá výrazně vyššímu stupni regulace, než tomu bylo před krizí.

Zlepšení ratingu Irska

Od roku 2009 došlo šestkrát ke snížení kreditní důvěryhodnosti Irska, výhled ratingových agentur po ukončení záchranného programu v r. 2013 se výrazně zlepšil. Aktuálně je rating dle Fitch A, u Moody´s A3 a u Standard and Poors A-.

Konkurenceschopnost

Co se týče konkurenceschopnosti ekonomiky, se irská pozice oproti minulým letům výrazně zlepšila a po propadu v r. 2011 na 24. příčku, dle hodnocení uznávaného Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne, se Irsko v r. 2016 vrátilo mezi světovou sedmičku nejlépe hodnocených zemí. Mezi rozhodující ukazatele patřil především rychlý hospodářský růst, zodpovědná rozpočtová politika irské vlády a dlouhodobě stabilní exportní potenciál.

Inflace

V roce 2015 spotřební ceny stagnovaly. Pro rok 2016 se předpokládá dokonce minusová hodnota (-0,2 %). 

Míra inflace v %

 

2011

2012

2013

2014

2015

Inflace (meziročně)

2,6

1,7

0,5

0,2

0,0

 Zdroj: Central Statistics Office

Nezaměstnanost

Jedním z hlavních problémů, který dlouhodobě brzdil rozvoj ekonomiky, byla nezaměstnanost. Přestože ještě v roce 2007-2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 5 %, její postupný nárůst se urychlil během ekonomické krize, stejně jako díky následným vládním úsporným opatřením. V roce 2009 překročila nezaměstnanost magickou hranici 10 %, v roce 2012 činila dokonce 14,6 %. V roce 2013 se Irsko odrazilo ode dna a nepříznivá čísla začala postupně klesat na současných (květen 2016) 7,8 %. Odborníci však v této souvislosti připomínají, že číslo může být s ohledem na existenci značného počtu krátkodobých pracovních úvazků poněkud zavádějící.

Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Kombinace razantních rozpočtových úspor (snížení rozpočtového schodku z hrozivých 32,4 % HDP v roce 2010 na současných 2,3 % HDP, zvýšení některých spotřebních daní, zmrazení platů státních zaměstnanců, zpřísnění úvěrových/hypotečních podmínek – to vše dovedlo zemi k výraznému snížení domácí poptávky a složité situaci v sociální oblasti u statisíců lidí. Obecně lze však dnes konstatovat, že Irsko je příkladnou "success story", minimálně pokud máme hodnotit makroekonomické údaje.

Klíčová pro Irsko do budoucna zůstává nejen zodpovědná rozpočtová politika, ale také upevnění znovuzískané kredibility na mezinárodních trzích, což může v kombinaci s výjimečnou korporátní sazbou (12,5 %) pomoci udržet příliv zahraničních investic. Hlavním úkolem nové vlády v nejbližším období bude zajistit občanům dostatečně velký podíl na pozitivním hospodářském vývoji země. Příznivá makroekonomická data většina obyvatelstva na vlastní kůži nijak zvlášť nepocítila, což se mimo jiné projevilo také vyjádřením značné nedůvěry v dosavadní vládní koalici a následné povolební sestavení menšinové vlády. A právě případná nestabilita vlády, jež je nyní de facto (byť smluvním) rukojmím opozice, může mít značný vlív na další vývoj národního hspodářství a především důvěru investorů, na nichž je Irsko životně závislé. Již první jednání v novém parlamentu ukázala, že vláda bude nucena uzavírat desítky kompromisů a nebude tak moci plně realizovat dosavadní úsporný kurz.

Zásadní problém pro irskou ekonomiku by též rozhodně představoval případný "brexit" a zkomplikoval by rovněž vztahy Irska s EU. Expertní analýzy hovoří potenciálně o výrazných ekonomických ztrátách (až 20% propad vzájemného obchodu s Velkou Británií, v současnosti přitom představuje týdenní obrat neuvěřitelnou 1 mld. EUR), o politickém dopadu (včetně možného znovuobnovení hranic se Severním Irskem) nemluvě.

Informační zdroje

Přehled odhadovaného vývoje klíčových ekonomických indikátorů (v %)

 

2015a  

2016b  

 2017

2018b

2019b

2020b

Růst HDP 

7,8

4,5

2,6

3,5

2,6

3,5

Nezaměstnanost 

9,5

8,5

7,8

7,4

6,7

6,0

Míra inflace 

0,0

-0,2

0,8

1,2

1,5

1,6

Export (mld. USD)  

160,8

161,6

172,0

186,6

196,3

209,2

Import

87,7

84,5

91,1 

97,6

99,9

103,3

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) odhad The Economist Intelligence Unit

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet pro rok 2016 počítá s výdaji v celkové výši 74 mld. EUR (z toho mandatorní výdaje vyplývající ze zákona představují cca 55,3 mld. EUR) a s příjmy ve výši 71,3 mld. EUR (z toho daňové příjmy představují cca 52,8 mld. EUR). Schodek je naplánován ve výši 2,7 mld. EUR, což představuje 1,2 % HDP, tedy úroveň mnohem nižší, než k jaké Irsko zavazují pravidla eurozóny. S ohledem na výše uvedené se vláda odhodlala zapracovat do rozpočtu mnohem více úlev pro daňové poplatníky než v roce 2015.

Součástí rozpočtu jsou tak mimo jiné následující opatření:

  • snížení sazby tzv. univerzální sociální daně (jedna ze tří základních daní z příjmu zavedená v r. 2011 jako dodatečná, de facto plošná daň sloužící k navýšení povinných odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení) o 0,5-1,5 % s tím, že z jejího odvodu budou nyní zcela osvobozeny osoby s ročními příjmy pod 13.000 EUR;
  • zvýšení minimální mzdy z 8,65 na 9,15 EUR/hod;
  • 50% sleva (z již tak nízké) korporátní daně (12,5 %) pro nové firmy investující do vědy, výzkumu a inovací (pozn.: jedná se de facto o alespoň částečnou náhražku nechvalně známého zdaňovacího manévru „double Irish“, k jehož celkovému zrušení v r. 2020 se vláda zavázala v minulém rozpočtu);
  • zvýšení základního prahu daně pro majetkové převody v rámci rodiny z 225 tis. na 280 tis. EUR;
  • zachování DPH v turistickém průmyslu ve výši 9 %;
  • podobně jako v roce 2015 došlo k navýšení spotřební daně na tabákové výrobky o 50 centů na krabičku 20 cigaret; daň na alkohol a PHM zůstala beze změny;
  • slevy na děti: bezplatná lékařská péče pro děti do 12 let, bezplatné školky pro děti od 3-51/2 let, zvýšení přídavků na děti o 5 EUR měsíčně na 1 dítě a o 10 EUR týdně pro rodinu se 2 a více dětmi, investice 3 mil. EUR do školního stravování;
  • zvýšení starobních důchodů (poprvé od r. 2009) o 3 EUR týdně;
  • 69 mil. EUR investic v r. 2016 do sociálního bydlení (především PPP projekty) s cílem výstavby celkem 9.500 nových jednotek do r. 2018; 70 mil. EUR na asistenční programy pro zajištění trvalého bydlení pro bezdomovce;
  • 8,5 mld. EUR na vytvoření 2.260 nových učitelských postů;
  • částečné navýšení rozpočtu resortu spravedlnosti, které má mimo jiné umožnit nábor 600 nových policistů.

Fiskální indikátory (% HDP)

 

2011a

2012a

2013a

2014a

2015

2016b  

2017b

Vládní příjmy

33,0

33,8

34,0

34,8

32,9

31,7

31,6

Vládní výdaje

45,5

41,8

39,7

38,6

35,2

33,2

33,0

Bilance

-12,5

-8,0

-5,7

-3,8

-2,3

-1,6

-1,4

Veřejný dluh

109,3

120,3

120,1

107,5

101,0

97,4

95,2

Zdroj: The Economist Intelligence Unit - Country Report 
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) předpoklad The Economist Intelligence Unit

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2010–2015 (v mil. €)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-1 260

-2 009

-2 688

5 556

6 833

9 548

- zboží

 41 288

41 257

37 638

35 060

42 297

64 565

- služby

-14 707

-9 955

-7 610

-393

-7 626

-19 803

- výnosy

-25 140

-30 651

-30 109

-26 189

-25 103

-32 356

- převody

-2 701

-2 660

-2 609

-2 922

-2 735

-2 860

Kapitálový účet

91

234

86

104

135

61

Finanční účet

-10 533

-13 926

-2 830

7 611

6 956

13 612

- přímé investice

-15 446

-17 775

-17 663

-11 953

9 046

966

- portfoliové investice

-85 965

-26 908

3 820

45 992

20 131

-88 600

- ostatní investice

90 883

31 086

11 025

-26 436

17 904

100 650

Chyby a Omyly

-9 363

-12 151

-228

1 953

-13

4 002

Zdroj: Central Statistics Office, Current, Capital and Financial Account Balances BPM6 (Euro Million) by Sub-Head and Year

Rezervy 2013–2015 (v mil. €)

 

2013 

2014 

2015

Zlato 

0

0

22

SDR

10

0

60

Rezervy u MMF 

0

-1

23

Devizové rezervy 

0

0

-1

Ostatní

0

137

490

Rezervy celkem

10

136

594

Zdroj: Central Statistics Office - Reserve Assets BPM6 (Euro Million) by Security and Year


Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vládní dluh a bilance rozpočtu v letech 2010–2015

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Vládní dluh – GGD (mil. €)

-53 677

-21 803

-14 065

-10 152

-7 195

-4 937

Vládní dluh – GGD (podíl na HDP v %)

86,8

109,1

120,1

120,0

107,5

93,8

Bilance rozpočtu – GGD (% HDP)

-32,3

-12,6

-8,0

-5,7

-3,8

-2,3

Zdroj: Central Statistics Office - Government Finance Statistics  - Annual 2010-2015

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Central Bank and Financial Services Authority (sdružený úřad, který má dohled nad fungováním finanční soustavy v Irsku) registruje v současné době v Irsku 36 bank tj. vč. poboček zahraničních bank. Hlavní banky v zemi, které se podílejí více než 1/3 na aktivech sektoru úvěrových institucí, jsou následující: Allied Arish Banks (AIB), Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank (tzv. Big Four).

Irská vláda v listopadu 2010 požádala mezinárodní instituce (MMF a ECB) o finanční pomoc ve výši 85 mld. Z této sumy mělo jít cca 50 mld EUR na stabilizaci rozpočtu země a cca 35 mld. EUR na rekapitalizaci bank. Po provedení zátěžových testů irských bank v dubnu 2011 ministr financí oznámil, že irské banky potřebují dalších 24 mld. EUR a že hodlá zeštíhlit irský bankovní systém natolik, aby do budoucna fungovaly pouze dvě velké banky - AIB a Bank of Ireland.

V dubnu 2009 vláda zřídila polostátní konsolidační agenturu National Asset Management Agency (NAMA), jejímž úkolem je odčerpávat za sníženou hodnotu špatné tzv. toxické úvěry z bank.

I v roce 2013 pokračovala ozdravná kůra velkých irských bank, jejichž hlavním problémem zůstávají nesplácené hypotéky. Hlavní událostí v tomto směru byla bezpochyby likvidace státní Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), která vznikla jako konsolidační ústav po krachu Anglo Irish Bank a Irish Naitonwide Building Society. Veškerá aktiva IBRC byla převedena pod NAMA.

V letech 2014 a 2015 se situace s ohledem na zlepšující se ekonomické výsledky země stabilizovala také v bankovním sektoru. Ten je nyní výrazně regulován – došlo např. k zásadním omezením úvěrové politiky v podobě zastropování maximálních úvěrů, na banky je vyvíjen permanentní politický tlak na restrukturalizaci nesplatitelných hypoték atp.

Pokud jde o pojišťovny, kontrolují členové odvětvového svazu pojišťoven Irish Insurance Federation (www.iif.ie) dohromady 95 % irského pojišťovacího trhu.

Významné místo ve finančním sektoru zaujímá Mezinárodní centrum finančních služeb (International Financial Services Centre; www.ifsc.ie) zřízené v Dublinu v roce 1987 v rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu do země. V centru za zvýhodněných daňových podmínek působí pobočky desítek zahraničních finančních společností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní a poplatků je v Irsku v kompetenci Office of the Revenue Commissioners (www.revenue.ie). Irský daňový systém si vždy zakládal na své pružnosti a příznivých sazbách jak pro fyzické osoby, tak pro podnikání. Nečekaný nástup úvěrové a finanční krize doprovázen stále většími a většími schodky státního rozpočtu přinutil irskou vládu ke zvýšení daní.

Nejvýznamnější pro irský hospodářský úspěch minulých let byla nízká daň ze zisku korporací, jejíž základní sazba je na úrovni 12,5 % (pro příjmy z hlavní činnosti, pro ostatní příjmy platí sazba 25 %), která byla zachována i přes kritiku z řady evropských zemí po poskytnutí finanční pomoci irské ekonomice. Irsko v současné době bojuje za udržení, popř. i přilákání dalších zahraničních investic a nízká korporátní daň je výkladní skříní irské vlády pro zahraniční investory. Dodatečný daňový výtěžek je díky transferům výnosů nadnárodních firem odhadován na cca 5,5 mld. € ročně.

Sazby hlavních daní v roce 2016

Hlavní daně     

Standardní sazba

Zvláštní sazby

daň z příjmu (income tax)

20 %

zvýšená 40 %

daň ze zisku (corporation tax)

12,5 %

25 %

daň z přidané hodnoty (value added tax)

23 %

13,5 %(plyn, uhlí, elektřina,aj.) 4,8 %(zemědělství)
0 % (knihy, dětské oblečení)

daň ze zisku z prodeje majetku (capital gains tax)

33 % od 05.12.2012

40 %, 0 %

daň z úroku z vkladu (deposit interest retention tax)

41 % od 01.01.2014

0 %

daň z převodu nemovitosti (stamp duty)

1-2 %

dle typu 0 – 12 %

dědická a darovací daň (capital acquisitions tax)

33 % (od 05.12.12)

 0%

Zdroj: Citizens Information Ireland

Aktuální daňové sazby jsou k dispozici rovněž na stránkách Industrial Development Agency www.ida.ie. Na stránkách Office of the Revenue Commissioners je ke stažení celá řada brožur a letáků detailně popisujících aplikaci a správu jednotlivých daní.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: