Katar: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) má být voleno v přímé vojbě a 1/3 (15 členů) bude jmenována emírem z členů vlády a jiných osobností. Volby zatím vyhlášeny nebyly. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.

Ekonomická situace

Katar patří mezi ekonomiky s dominantní orientací na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Plyn a ropa tvoří cca 62 % HDP a podílí se 90 % na exportu, nicméně Kataru se daří diverzifikovat svoji ekonomiku a druhým největším tvůrcem HDP s podílem 28% jsou dnes služby, především finanční služby a turismus. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. 

Katar je jedním z nejbohatších států na světě s nominálním HDP na hlavu 98,4 tis. USD (2014). Země disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě (14% světových zásob, při současné těžbě vystačí asi na 120 let) a je jeho největším exportérem (77 mil. t/rok). Export plynu směřuje do 23 států 4 kontinentů a je zajišťován dopravní firmou Qatar Gas Transport Company (Nakilat). Katar je rovněž sídlem Gas Exporting Countries Forum, jeho cílem je koordinovat světové ceny plynu tak, jako se to daří organizaci OPEC.

Katar je nejrychleji rostoucí ekonomikou Zálivu. Odhad růstu HDP za rok 2015 činí 4,7 % (v roce 2014 byl růst 6,2 %). Hlavním motorem růstu je mohutná domácí investiční poptávka, která je dána dlouhodobými investičními plány Kataru. V neropné části ekonomiky se růst HDP v roce 2015 odhaduje dokonce na 9,1 %, přičemž sektor ropy a plynu ve stejném období vzrostl jen o 0,7 %.  Soukromá spotřeba lineárně stoupá a bankovní úvěry privátnímu sektoru rostou stabilně přes 10 % ročně. Přebytky státního rozpočtu jsou nicméně minulostí, v rozpočtovém roce 2015/16 se očekává deficit 12,8 mld. USD, tedy přibližně 5,6 % HDP. Bude se jednat o první deficitní rozpočet po 18 letech přebytkových státních rozpočtů. Snižuje se i přebytek obchodní bilance, za rok 2015 se očekává pokles přebytku obchodní bilance až o 50 % v meziročním srovnání (např. jen v říjnu 2015 došlo k meziročnímu polesu o 54 % na 3,4 mld. USD).

Na nepříznivý makroekonomický vývoj zareagovala i Katarská burza (Qatar Exchange), která se v prosinci 2015 dostala na tříleté minimum (jen za období leden – prosinec došlo k poklesu o 21,5 %). Na vině jsou především negativní očekávání vyvolaná poklesem cen ropy a plynu.

Míra inflace se v roce 2015 snížila na 1,5 % (oproti 3,3 % v roce 2014), což bylo dáno úpravou spotřebního koše; jde zejména o vážený pokles položky bydlení, která zaznamenává v posledních letech nejvyšší nárůsty (až o 10% ročně). Míra nezaměstnanosti dále klesla na 0,2 % (0,3 % v roce 2014). Katar si nicméně i nadále zachovává regionálně nejvyšší (spolu s Kuvajtem a SAE) áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které koncem roku 2015 dosáhly astronomické výše 334 mld. USD (tato částka přesahuje 156 % HDP země).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí a z menší části pak uloženy v domácích aktivech. Správcem rezervních aktiv je Qatar Investment Authority (QIA), státní suverénní fond, který aktiva investuje prostřednicvím své dceřiné společnosti Qatar Holding.

Příčinou zmenšujícího se obchodního přebytku a fiskálních obtíží jsou stále klesající ceny ropy. Pokles cen ropy od června 2014 činí již více než 60 %. Zatímco průměrná prodejní cena ropy v červenci 2014 byla 100 USD, v lednu 2016 klesla pod 30 USD za barel. Vyrovnaný státní rozpočet by přitom potřeboval dosáhnout alespoň ceny 48 USD/barel. Podobná je i situace na trhu zkapalněného zemního plynu (Katar je největší světový vývozce), jehož cena v roce 2015 meziročně poklesla přibližně o 10%.  Příjmy z ropy a plynu tvoří tradičně kolem 70 % rozpočtových příjmů, představují 90 % exportu a podílí se 62 % na HDP země.

Vzhledem k dramaticky klesajícím příjmům z ropy a plynu a prohlubujícímu se deficitu veřejných financí hledá Katar možnosti, jak snížit výdaje. V lednu 2016 vláda rozhodla o odbourání státních subvencí na pohonné hmoty, což vedlo k jejich zdražení o 30 %. O subvencích na elektřinu, vodu, plyn by mělo být rozhodnuto v nejbližší době. K podobným krokům se ostatně již odhodlaly vlády většiny dalších států GCC (Saúdská Arábie, SAE, Bahrajn a Omán).

Dalším krokem ke snížení deficitu bylo vydání státních dluhopisů v hodnotě 5,5 mld. USD, které Katarská centrální banka vydala v listopadu 2015.

Na úrovni GCC byl též schválen záměr na zavedení daně z přidané hodnoty ve všech členských zemích. V současnosti probíhají expertní rozhovory o konkrétních parametrech a očekává se, že DPH bude zavedena v průběhu roku 2016.

Pokles cen ropy a plynu nezměnil grandiózní investiční plány Kataru do roku 2030 (cca 200 mld. USD infrastrukturních investic, z toho na MS 2022 připadá cca 10 mld.). Ve svém celku vedl ale k přehodnocení priorit (zdravotnictví, vzdělání, doprava a MS) a i ke zrušení některých dílčích projektů (např. petrochemický projekt Qatar Petroleum – Shell za 6,4 mld. USD). 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Katar
  • Arabsky: Dawlat Al Qatar
  • Anglicky: The State of Qatar

Emír Státu Katar:

  • (His Highness) Sheikh Tamim bin Hamad bin Khalifa Al Thani

Složení vlády: 

  • Předseda vlády a ministr vnitra (Prime Minister and Interior Minister): Sheikh Abdullah bin Nasser bin Khalifa Al Thani
  • Místopředseda vlády a státní ministr pro záležitosti kabinetu (Deputy Prime Minister and Minister of State for Cabinet): Mr. Ahmed bin Abdullah bin Zaid Al-Mahmoud
  • Ministr zahraničních věcí (Foreign Minister): Sheikh Mohammed bin Abdulrahman Al-Thani
  • Státní ministr pro záležitosti obrany a člen kabinetu (Minister of State for Defence Affairs, and Cabinet Member): Dr. Khalid bin Mohammed Al-Attiyah
  • Ministr pro obecní správu a městské plánování (Minister of Municipality and Urban Planning): Sheikh Abdulrahman bin Khalifa bin Abdulaziz Al Thani
  • Ministr pro energii a průmysl (Minister of Energy and Industry): Dr. Mohammed bin Saleh Al-Sada
  • Ministr financí (Minister of Finance): Mr. Ali Sherif Al-Emadi 
  • Ministr pro kulturu a sport (Minister of Culture and Sport): Salah bin Ghanem bin Nassen Al Ali
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Public Health): Dr. Hanan Mohamed Al Kuwari
  • Ministr pro sociální dávky, náboženství a záležitosti islámu (Minister of Endowments (Awqaf) and Islamic Affairs): Dr. Ghaith bin Mubarak Al-Kuwari
  • Ministr mládeže a sportu (Minister of Youth and Sports): Mr. Salah bin Ghanem bin Nasser Al Ali
  • Ministr pro ekonomiku a obchod (Minister of Economy and Trade): Sheikh Ahmed bin Jassim bin Mohamed Al Thani
  • Ministr spravedlnosti (Minister of Justice): Dr. Hassan Lahdan Saqr Al Mohannadi
  • Ministr administrativního rozvoje, práce a sociálních záležitostí (Minister of Administrative Development, Labor and Social Affairs): Dr. Issa Saad Al-Jafali Al-Nuaimi
  • Ministryně komunikací a informačních technologií (Minister of Communication and Information Technology): Dr. Hessa Sultan Al Jaber
  • Ministr pro plánování rozvoje a statistiku (Minister of Development Planning and Statistics): Dr. Saleh Mohamed Salem Al Nabit
  • Ministr pro školství a vyšší vzdělávání (Minister of Education and Higher Education): Mr. Mohammed Abdul Wahed Ali Al Hammadi
  • Ministr pro životní prostředí a místní správu (Minister of Environment and Municipality): Mr. Mohamed bin Abdullah Al Rumaihi 
  • Ministr dopravy a komunikací (Minister of Transport and Communications): Mr. Jassim Seif Ahmed Al-Sulaiti

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

2,35 mil. (únor 2015), přitom ještě před deseti lety měl Katar méně něž 1 mil. obyvatel. Hustota obyvatelstva je 125 osob na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 59 %.

Národnostní složení: 

Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí pouze asi 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem se rekrutují jak z arabských zemí (především Egypťané, Syřané, Libanonci, celkem 30 %), tak asijských zemí (Pákistánci 14 %, Indové 14 %, Iránci 14 %, ostatní 14 %, tj. Bangladéšané, Filipínci, Srílančané), okolo 1 % jsou potomci černých otroků (cca 10 tisíc) a zbytek tvoří Evropané a Američané.

Náboženství

Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Mezi Katařany je 95% muslimů, z nichž je 92% sunnitů a 8% šíitů wahhábovského směru, založeného na striktním dodržování zásad prvotního islámu.

Úřední jazyk: 

Arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

HDP

2009

2010

2011

2012 

2013 

2014

2015

Celkem v mld. USD

97,8

127,3

173,3

189,9 

202,5 

212,1

222

Změny v %

12

16,7

13

6,2 

6,5 

6,0

4,7

Na hlavu v tis. USD

77,2

90,9

100,4

100,9 

98,8 

98,4

     103

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight 2015, údaje za rok 2015 jsou předběžné

Vývoj inflace

 

2009

2010

2011

 2012

2013 

2014 

2015

Inflace v %

4,9

2,4

1.9

1,9 

3,1 

3,1

1,7

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight 2015, údaje za rok 2015 jsou předběžné

Vývoj nezaměstnanosti

 

2007

2008

2009

2010

2011

 2012

2013 

2014 

2015

Nezaměstnanost v %

0,7

0,4

0,5

0,5

0,4

0,3 

0,3 

 0,3

0,4

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight 2015, údaje za rok 2015 jsou předběžné

Katar je země s otevřenou ekonomikou, která poskytuje výhodné podmínky k podnikání.  V indexu globální konkurenceschopnosti 2015-16, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se Katar umístil na 14. pozici ze 140 zemí. Za stabilní akroekonomické prostředí je Katar na 2. místě, v kvalitě fungování institucí 4. místě, ve zdravotnictví na 28. a v kvalitě školství na 27. (vysokoškolské vzdělání). V oblasti inovací se Katar umístil na 14. pozici, efektivita trhu zboží je ohodnocena 5. místem a v efektivitě trhu pracovních sil je Katar na 14. pozici.

Doposud nejvýraznějšího pokroku dosáhly reformy v oblasti ekonomiky. Katar disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě (14%) a je jeho největším exportérem, nízkou inflací, vysokou úrovní vládních služeb. V r. 2011 zavedl dvě reformy pro zjednodušení podnikání (zjednodušená registrace a jednodušší přístup k úvěru).  Plyn a ropa tvoří cca 62% HDP (léta 2007-15), 90% vývozu a 80% vládních příjmů. Průměrný růst nominálního HDP za léta 2007-11 dosahoval 21% HDP. Po r. 2012 se růst HDP snížil na hodnotu kolem 6% za rok, protože již byly dokončeny velké ropné a plynové projekty. Motorem růstu HDP se postupně stává neropný a neplynový sektor. To je také hlavním cílem rozvojového plánu "Qatar National Vision 2030". Plán předpokládá, že podíl "nekarbonové" ekonomiky dosáhne v roce 2016  57% HDP. Výše HDP na hlavu je 103 000 USD (2015), nezaměstnanost je 0,4% (2015) , inflace 1,7% (2015).

Katar má relativně liberální přístup k turistickému ruch a plánuje jeho další rozvoj po vzoru Dubaje.

Finanční krize Katar příliš nezasáhla. Vláda intervenovala na ochranu bankovního sektoru přímými investicemi do bank (900 mil. USD). Pokles ceny ropy v r. 2008 a v současnosti vedl ke zpomalení některých investic a rozvojových projektů v oblasti průmyslu, inrastuktury, turistiky, zemědělství a sportu. Katar má sportoviště na vysoké úrovni, která vyzkoušel při konání Asijských her v r. 2006. Katar získal pořadatelství v MS v kopané v r. 2022. Tato událost má i zásadní rozměr ekonomický. Katar přislíbil investovat 100 mld USD, což výrazně napomůže modernizovat zemi. Připraven byl rozvojový plán "Qatar National Vision 2030", který se dotýká celkové podoby země. Jeho součástí je i rozvoj hromadné dopravy - zejména železnice a metra. V příštích 10 letech by se měl počet obyvatel zvojnásobit, což si vyžádá oživení doposud řídce obydlených oblastí. Záměr zahrnuje řadu infrastrukturních projektů, jako např.: národní železniční systém včetně metra za 25 mld USD do r. 2025, letiště za 10 mld. USD do r. 2027 pro 50 mil. cestujících ročně, přístav za 7 mld USD do r. 2027, 12 km přemostění zálivu v hl. městě za 1 mld USD do r. 2016, opravu starých a vybudování nových silnic, nové domy a byty, 9 nových a 3 rekonstruované fotbalové stadióny s klimatizací, hotely, železniční most mezi Katarem a Bahrajnem. To vše bude impulsem pro katarskou ekonomiku poté, co velké plynové projekty budou ukončeny.  

Na tvorbě HDP se nejvýrazněji podílí těžba nerostného bohatství. Druhým největším tvůrcem HDP jsou služby. Přes veškerou podporu státu je stále velmi nízký podíl zemědělství (asi 1%). Vedle ropného průmyslu jsou nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími výroba cementu, hnojiv, hliníku a ocele. Kataru se poměrně dobře daří diverzifikovat svoji ekonomiku a otevírat ji i zahraničním investorům. V posledních letech byly investovány značné prostředky do zejména rozvoje infrastruktury, turistického ruchu. Katar rovněž pořádá řadu významných sportovních podniků v tenise, golfu, atletických a motocyklových závodech.

Zemědělsky využitelná půda tvoří pouze 3% katarského území a země není soběstačná v potravinách. Na zhruba polovině obdělávané půdy je pěstována zelenina, na asi 30% ovoce a zbytek připadá na obilniny a pícniny. Vzhledem k drsným klimatickým podmínkám nejsou v zemi vhodné předpoklady pro konkurenceschopnou výrobu nad rámec lokálních potřeb. Negativně působí zejména vysoké teploty (přesahující v létě 50 st. C), nedostatek vody a vhodné půdy. Je však v zájmu vlády dále zemědělskou produkci podporovat a v rámci diverzifikačních programů je zemědělská činnost velmi vydatně podporována legislativně a finančně. Katar inicioval v OSN Globální alianci vyprahlých zemí (Global Dry Land Alliance) za účelem posílení potravinové bezpečnosti. Aliance by měla sdružovat až 60 států. Katar spustil svůj vlastní potravinový bezpečnostní program v r. 2008 v důsledku tehdejší potravinové krize. Dováží až 90% potravin.

Katar je mimořádně závislý na zahraničním obchodu. Vývozní a dovozní režim je poměrně liberální. Zvláštnímu režimu podléhá pouze dovoz zbraní, munice, alkoholu, narkotik a pesticidů. Více než 90% exportu představuje zemní plyn, ropy a ropné produkty, zbytek tvoří umělá hnojiva, umělé hmoty, železo a ocel. Dováženy jsou z cca 40% stroje a zařízení, zejména automobily, vrtné soupravy, stavební stroje, zařízení pro chemický průmysl, z asi 15% potraviny a dále chemikálie a suroviny. Hlavními obchodními partnery jsou dovozci plynu a ropy - Japonsko, Singapur, Itálie, Brazílie. Ostatní vývozy směřují především do Asie, arabských zemí (zejména Spojené arabské emiráty) a Austrálie. V dovozu má rozhodující podíl západní Evropa, především Itálie, Velká Británie, Francie a Německo. Katar prosazuje pokračování intenzívní spolupráce GCC se Spojenými státy a podporuje pokračování přítomnosti USA v Zálivu, což je podle vyjádření vlády pro země GCC jedinou bezpečnostní zárukou a garancí ekonomické stability.

Katar zamýšlí klást stále větší důraz na soukromý sektor. Katar by měl být slibným partnerem právě díky svým lukrativním plynovým projektům a ochotě povolit cizím společnostem hrát vůdčí roli v jeho energetických projektech. Přestože stále platí investiční zákony ochraňující tuzemské podnikatele, katarská vláda založila finanční autoritu Qatar Financial Center, která má usnadnit zakládání zahraničních společností i v dříve zakázaných sektorech jako je bankovnictví, pojištovnictví a obchodní služby.

Katar podniká kroky k urychlení privatizace svého energetického a vodohospodářského sektoru. Byla založena autonomní státní organizace Qatar Electricity and Water Corporation (QEWC), která nahradila ministerstvo elektřiny a vody a která má regulační význam. QEWC provozuje a řídí všechny elektrárny a vodárny a její akcie jsou obchodovatelné na katarské burze. QEWC je z 57% vlastněna katarskými občany a 43% státem a provozuje tři elektrárny v zemi (Rasu Abu Fontas B, Rasu Abu Fontas A a Rasu Abu Aboud).

V roce 2014 prodala soukromá katarská letecká společnost Qatar Airways státu 50-ti procentní podíl akcií. Mluvčí společnosti uvedl, že hlavním důvodem k odprodeji podílu akcií státu je získat status národní společnosti. Qatar Airways byla založena v roce 1995. 85% akcií vlastnila vládnoucí rodina Al-Thani, 10% Katarská obchodní banka a 5% Katarská pojišťovací společnost. Katar vlastní rovněž podíl společnosti Gulf Air, společně s Bahrajnem, Ománem a SAE.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Hlavním zdrojem vládních příjmů jsou příjmy z ropy a zemního plynu, hlavními výdaji jsou mzdy a platy ve veřejném sektoru a úroky z vládních půjček. Od počátku tisíciletí až do dramatického snížení cen ropy a plynu na světových trzích v roce 2015 Katar značných dosahoval rozpočtových přebytků.

Vývoj státního rozpočtu (v mld. USD)

 

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Příjmy

28,379

    38,778

46,508

    42,869

63,517

76,9

99,5

46,5

Výdaje

26,764

27,283

31,670

   39,147

46,386

54,2

66,38

45,0

Saldo

2,032

    11,495

14,838

   3,722

17,131

22,7

32,9

1,5

Zdroj: Doing Business with Qatar 2014, Qatar National Bank

Výše státního dluhu není publikována, ale odhaduje se, že v roce 2016 by měla dosáhnot až 90 % HDP, tj. zhruba  200 mld. USD. Na druhé straně Katar naakumuloval značné prostředky díky vysokým přebytkům státního rozpočtu v minulých letech. Přebytečné prostředky jsou investovány do zahraničních aktiv prostřednictvím státní investiční společnosti Qatar Investment Authority (QIA), která byla k tomuto účelu vytvořena v roce 2005. Investice realizuje a spravuje Qatar Holding, který je dceřinou společností QIA. Výše investovaných prostředků se odhaduje na 200–300 mld USD, kromě jiného se jedná o investice do banky Barclay's (12,7 %), koncernu Volkswagen Group (17 %), společnosti Royal Dutch Shell (3 %) či společnosti Harrods Group. Katar patří mezi největší světové investory.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled platební bilance, běžného, kapitálového a finančního účtu (v mil. USD)
 

2009

2010

 2011

2012 

 2013

2014

Běžný účet

6 694

23 807

51 975

 62 031

 62 587

54 835

Kapitálový účet

604

10 687

40 141

42 200

48 010

52 453

Platební bilance

8 319

12 206

20 042

16 150

9 090

1 368

Zdroj: Qatar National Bank, Facts and Figures

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

Sektor bankovnictví je v zemi mimořádně rozvinut a skládá se ze 17 bank, z nichž 9 je v katarském vlastnictví. Qatar Industrial Development Bank byla založena v r. 1997 a jedná se specializovanou státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. V zemi působí 2 arabské a 6 zahraničních bank. Katarská centrální banka Qatar Central Bank, založená v r. 1993 na základech Qatar Monetary Agency, určuje bankovní a peněžní politiku v zemi. Dle investičního zákona č. 13 z roku 2000 je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojištovnictví a obchodních služeb, vláda však vytvořila insituci Qatar Financial Center, který tuto překážku překonává a je možno jí využít i pro založení nové zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.

Přehled nejvýznamnějších bank v Kataru

 

Banka

v majetku

od

zákl. jmění  v mil. QR

1

Qatar National Bank

Katar

1. 1. 1965

301 955

2

Commercial Bank

Katar

10. 4. 1975

71 540

3

Doha Bank

Katar

15. 3. 1979

52 420

4

Qatar Islamic Bank

Katar

7. 1. 1983

58 286

5

Al Ahli Bank of Qatar

Katar

1. 9. 1984

17 734

6

Qatar Islamic Bank

Katar

1. 1. 1991

58 286

7

International Islamic

Katar

Od 2000

23 400

8

Al Khaliji

Katar

Od 2007

32 000

Zahraniční banky

9

HSBC

Anglie

28. 2. 1954

19 251

10

Arab Bank Ltd

Jordánsko

18. 6. 1957

5 988

11

Mashreq Bank Ltd

SAE

1. 10. 1993

4 907

12

Standard Chartered Bank

Anglie

21. 1. 1950

7 869

13

BNP Paribas

Francie

28. 2. 1954

2 663

14

Bank Saderat

Írán

1. 11. 1956

723

15

United Bank

Pákistán

9. 9. 1970

818

Zdroj: Qatar National Bank, Doing Business with Qatar 2012

Pojišťovny:

Pojišťovny a jejich agenti provozují svoji činnost v souladu se zákonem č. 1 z roku 1966. Zákon rovněž uvádí minimální jmění společností.

Přehled hlavních pojišťovacích společností

 

Pojišťovna

v majetku

založena

1

Qatar Insurance Co

Katar

1964

2

Qatar General Insurance

Katar

1978

3

Al Khaleej Insurance

Katar

1978

4

Qatar Islamic Insurance

Katar

1994

5

Atlas Assurance

Anglie

1966

6

Arabian Insurance

Libanon

1966

7

Libano - Suiss Insurance

Libanon

1966

8

National Insurance Co

Egypt

1969

Zdroj: Qatar National Bank

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy, ale také nulové daně ze zisku po určité předem schválené období (výjimka se uděluje na období 5–10 let), nedaní se rovněž platy cizinců – fyzických osob.

Katar nemá zavedenu daň z přidané hodnoty, silniční daň, nejsou zde spotřební daně ani není třeba platit zdravotní a sociální pojištění. Katar má zavedenu daň ze zisku, která se pohybuje se v rozmezí 10 až 35 %. Daň ze zisku má řadu výjimek, jsou od ní osvobozeny např. podniky vzniklé jako přímé zahraniční investice. (viz. kapitolu 2.6.)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: