Katar je šestým největším producentem zemního plynu na světě a třetím největším světovým exportérem zkapalněného plynu (LNG). Zásoby zemního plynu se odhadují na přibližně 25 % světových zásob a činí z Kataru třetí zemi na světě s největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Íránu. Ropa a především plyn tvoří páteř katarské ekonomiky, přestože země vyvíjí značné úsilí o diverzifikaci zdrojů rozpočtových příjmů, aby snížila závislost na tomto přírodním bohatství. Za veškerý ropný a plynárenský průmysl je v Kataru odpovědná státní společnost QatarEnergy. Společnost se zabývá těžbou zemního plynu a skromnější těžbou ropy, společně s řadou dalších průmyslových aktivit, jako je zkapalnění plynu a petrochemická výroba. Stávající strategie QatarEnergy se zaměřuje na energetickou účinnost a technologie šetrné k životnímu prostředí, včetně zachycování a ukládání oxidu uhličitého. 

Katar se od ostatních ekonomik zemí GCC odlišuje dominancí exportu zemního plynu. Vynaložil velké investice, zejména do technologií souvisejících s těžbou a přepravou LNG. Katarská vláda si chce udržet výsadní postavení a na posílení své dominantní pozice na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem intenzivně pracuje. Je otevřená dodávkám do celého světa. Katar je vázán dlouhodobými kontrakty, dodávky plynu budou směřovat do Evropy (Nizozemsko, Francie, Itálie, Německo), ale také do Asie (Čína, Indie, Tchaj-wan, Bangladéš). Vzhledem k rostoucí poptávce a k cenám na světových trzích a potvrzených nových nalezištích Katar postupně zvyšuje produkční kapacity v Severním poli (NGF – the North Gas Fields), které pokrývá cca 6 tisíc km², tj. téměř polovinu oblasti pevninského Kataru. Domácí těžba a produkce LNG má narůst ze současných 77 mil. tun ročně až na 142 mil. tun ročně do konce roku 2030. QatarEnergy uzavřela kontrakty na výstavbu a dlouhodobý pronájem velkých dopravních tankerů na přepravu LNG s jihokorejskými společnostmi Hyundai a Daewoo a s čínskou CSSC. 

QatarEnergy také rozšiřuje těžbu ropy v ropném poli Al-Shaheen, v lednu 2024 byly uzavřeny smlouvy o celkovém objemu 6 mld USD na inženýrské práce a instalace s mezinárodními firmami, a to s korejskou Hyundai, čínskou Oil Engineering Co, indickým nadnárodním konglomerátem Larsen &Toubro a s americkým konsorciem McDermott and Qingdao.  

Katar dobře vnímá globální trend a tlak na udržitelnost – zelenou energii, nutnost snižovat emise z fosilních paliv a metanu a snaží se tomuto trendu uzpůsobit své strategické sektory, aby neztratily konkurenceschopnost a ziskovost. Kataru momentálně nahrává, že LNG je z pohledu udržitelnosti vnímán jako (přechodně) čistý/čistší zdroj energie. Katar jej navíc dokáže vyrábět relativně efektivně a ekologicky. České firmy by se v Kataru mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a smart měřicí/řídicí techniky a dalších souvisejících inovativních technologií v tomto sektoru.

Katar očekává, že plyn, jako čistší palivo ve srovnání s ropou nebo uhlím, zůstane klíčový pro globální ekonomiku ještě několik desetiletí. Katar je šestým největším světovým producentem LNG. Má také schopnost přepravovat LNG kamkoli na světě, jelikož disponuje flotilou tankerů, kterou dále rozšiřuje. Do roku 2030 chce rozšířit produkci LNG na 142 milionů tun ročně. Jelikož plyn má být považován za čistší zdroj energie, katarská produkce plynu má světu pomoci v boji proti změně klimatu globálně díky tomu, že umožňuje přejít od vysoce znečišťujících paliv, jako je ropa a uhlí, k obnovitelným zdrojům energie.

Katar uvažuje nicméně dlouhodobě. V říjnu 2021 přijal národní strategii pro životní prostředí a změnu klimatu. Jedním z hlavních bodů strategie je snížení emisí skleníkových plynů o 25 % do roku 2030, zvýšení norem kvality vnějšího ovzduší a aktualizace mezních hodnot do roku 2024. Systém veřejné dopravy by měl být do roku 2030 ze 100 % elektrický. (V současné době je již cca 70% autobusů veřejné dopravy elektrických). Katarský emír vytvořil nové Ministerstvo životního prostředí a změny klimatu, jen několik týdnů před konferencí OSN o změně klimatu COP-26 v Glasgow. 

Katar investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a do obnovitelných zdrojů vzhledem k tomu, že má výhodu dlouhého větrného pobřeží a slunečného podnebí. Země buduje rozsáhlé solární elektrárny. V roce 2022 byla uvedena do provozu solární elektrárna Al Charsá s kapacitou cca 880 MW (cca 10 % katarské spotřeby elektřiny). V dubnu 2025 byly uvedeny do provozu další dvě solární elektrárny, a to elektrárna v Mesaieedu (s kapacitou 417 MW) a v Ras Laffanu (s kapacitou 458 MW). Plánuje se výstavba další solární elektrárny v Duchanu s celkovou kapacitou 2.000 MW, která by měl být jednou z největších solárních elektráren na světě. Dochází tak k naplňování Národní strategie obnovitelné energie, která si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, zejména solární energie a lépe tyto zdroje integrovat do energetického mixu země. Tato strategie by měla napomoci splnit katarskou národní vizi 2030 a třetí fázi Katarské národní strategie rozvoje. 

Významnou oblast energetického sektoru tvoří výzkum a vývoj vodíku a bio-energetiky. Katar je nicméně k jeho masovému využití zatím skeptický. Důvodem je zejména nákladnost přepravy. Jako nejperspektivnější se v tomto kontextu jeví výroba amoniaku, a to i s ohledem na přepravu a pozdější extrakci vodíku. Na podzim 2024 byla v průmyslové oblasti Messaeed zahájena výstavba elektrárny na tzv. modrý amoniak (Ammonia-7 Project), kterou bude pro QatarEnergy stavět konsorcium ThyssenKrupp a Consolidated Contractors Company. Jde o projekt v celkové hodnotě více než 1 mld. USD. Továrna by měla být uvedena do provozu v roce 2026, provozovat by ji měla dceřiná společnost QatarEnergy (Qafco) a díky speciální výrobní technologii by měla produkovat rekordních 3.500 tun modrého amoniaku denně (tj. zhruba 1,2 Mtpa). Modrý amoniak, při jehož výrobě se uvolňovaný CO2 zachycuje a ukládá, může být přepravován konvenčními nákladními plavidly a později využíván jako palivo v elektrárnách. 

Investice do “modrého amoniaku” a budování zařízení na zachycování a ukládání CO2 při jeho výrobě jsou součástí naplňování katarské strategii udržitelnosti. Ta klade důraz na zodpovědný přístup k produkci čisté a cenově dostupné energie s cílem usnadnit energetický přechod na obnovitelné zdroje. Její součástí je závazek Kataru zavádět další technologie na zachycování a ukládání CO2 s cílem dosáhnout v roce 2035 kapacity 11 mil. tun ročně.

V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie, zaměřené na úspory v energetice, řídicí systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík, amoniak). Perspektivní by mohly být katarské investice do českých startupů v tomto odvětví či do výzkumných projektů, dále například spolupráce v rámci vodíkové strategie ČR.

Katar se rozkládá na malém ostrohu Arabského poloostrova. Jeho jediná pozemní hranice je na jihu se Saudskou Arábií. Mezi zásadní faktory ovlivňující bezpečnostní a obrannou politiku země patří kromě geografické polohy závody ve zbrojení, modernizační iniciativy a celková politická rivalita v oblasti Zálivu. V roce 2017 vedlo napětí s dalšími zeměmi GCC (Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Egyptem a Saudskou Arábií) k blokádě, která trvala až do roku 2021. Izolace v době blokády vedla k posilování obranných schopností Kataru a k podpisu několika obřích kontraktů s cílem posílit strategickou pozici Kataru v oblasti Perského zálivu

Od roku 2010 narostly obranné výdaje Kataru o více než 400 %. V roce 2024 dosáhl obranný rozpočet 14,4 mld. USD. Mezi lety 2025-2028 se očekává další nárůst, meziročně o 5 %, přičemž akviziční rozpočet Kataru má narůst z 4,4 mld USD v roce 2025 na 5,6 mld USD v roce 2029.  Hlavním partnerem a spojencem v oblasti bezpečnosti jsou pro Katar dlouhodobě Spojené státy americké. Katarská  základna Al Udajd je největší základnou amerického letectva mimo území Spojených států. Mezi další strategické partnery patří zejména Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, ale i Turecko. Katar je důležitým partnerem NATO.

V minulých letech podepsal Katar smlouvy na dodávky stíhacích letounů F-15, Eurofighter Typhoon, vojenské vrtulníky NH-90, stíhačky Rafale a devět proudových trenažérů HAWK. V roce 2019 uzavřel Katar s Tureckem smlouvu o dodávkách 100 bitevních tanků Altay. Očekává se, že Katar bude investovat do systémů vzdušného průzkumu a posilovat své námořní schopnosti. V období 2020-2024 byl Katar podle Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) třetím největším dovozcem zbraní na světě po Ukrajině a Indii, následován Saudskou Arábii. Jeho hlavními dodavateli byly USA, Francie  a Itálie. Katarské zbrojní dovozy v tomto období zahrnovaly 36 bojových letadel z Francie, 36 z USA a 25 z Velké Británie, stejně jako 4 fregaty z Itálie. Katar se v budoucnu chce zaměřit zejména na špičkové obranné technologie.

V dodávkách v obranném sektoru katarská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Důvěra je pro realizaci spolupráce zcela zásadní. Při proniknutí na tento specifický trh je třeba vynaložit dlouhodobou snahu, obrnit se trpělivostí a spoléhat výhradně na prověřeného obchodního partnera. V případě konkrétních dodávek je vhodné postupovat ve spolupráci a sjednat dohodu na dodávky do Kataru prostřednictvím agentury AMOS Ministerstva obrany ČR. Klíčovým partnerem na katarské straně je vládní akviziční a investiční agentura Barzan Holdings, spadající pod ministerstvo obrany.

Česko má v zemi dobré jméno v oblasti obranného průmyslu. Katar má zájem zejména o špičkové obranné technologie. Jistý potenciál pro ČR existuje na poli výcviku či dodávek tradičnějších typů zboží, jako jsou nákladní vozy či menší zbraně. Zde má však Katar velký zájem o přenesení některé (byť poslední) fáze výroby do Kataru. V oblasti modernějších obranných systémů se nabízí spolupráce například na poli pasivních radiolokátorů či dronů.

Zemědělská produkce se v Kataru za posledních pět let zdvojnásobila.   Mlékárenský gigant Balanda začal své produkty i vyvážet. Vývoz se soustředí zejména na muslimské země, využívá skutečnosti, že výrobny jsou halal. Díky skleníkovým farmám a high-tech zavlažovacím systémům dokáže Katar uspokojit 46 % své potřeby zeleniny z domácích zdrojů. Katar hodlá domácí produkci zeleniny nadále zvyšovat. Význam potravinové bezpečnosti a dostatečného zásobení pitnou vodou zesílil zejména vlivem čtyřleté blokády a volatility dodávek v rámci globálních řetězců. Katarská vláda si uvědomuje možné hrozby na straně nabídky, vlivem klimatických změn a hrozeb v regionu a vlivem narůstající spotřeby na straně poptávky. Potravinová nezávislost zůstává pro Katar klíčovou prioritou. 

Nová strategie potravinové bezpečnosti do roku 2030, kterou Katar představil v prosinci 2024 zahrnuje 17 iniciativ rozdělených do 3 pilířů. První pilíř má za cíl rozvíjet lokální produkci zeleniny, čerstvého masa (chce vybudovat výkrmny a chovné farmy pro ovce a kozy), čerstvých ryb (rybí farmy) a udržet soběstačnost v produkci mléčných výrobků a drůbežího masa. Plánuje nadále zvyšovat produkci zeleniny rozšiřováním hydroponického skleníkového seskupení k dosažení 70 % soběstačnosti pěstováním skleníkové zeleniny (např. rajčat, paprik, okurek, tykví, salátů). Hodlá snížit produkci krmiva na bázi čerpání podzemní vody. Druhý pilíř má za cíl zvýšit odolnost místního potravinového systému rozšířením rezerv strategických potravinářských komodit a jejich propracovaný management včetně rozvoje centrálních varovných systémů pro sledování rizik, reakčních mechanismů a rozhodovacích mechanismů. Cílem třetího pilíře (mezinárodní obchod a investice) je pokračovat v práci na posílení schopností v mezinárodním obchodu, diverzifikace dovozních zdrojů a podpora konkurenceschopnosti místní produkce tak, aby se zlepšil Kataru přístup na další globální trhy. Všechny tyto pilíře doplňuje rozšíření kapacit skladovacích zařízení Hammad Port tak, aby se staly regionálním centrem pro obchod s potravinami a zemědělskými výrobky. 

Strategie by měla zajistit udržitelné potravinové zabezpečení v Kataru posílením místních kapacit, zlepšením reakcí na krize a diverzifikací zdrojů dodávek, což obecně zvyšuje odolnost 

Vzhledem k omezené rozloze zemědělské půdy a náročným klimatickým podmínkám bude budování vlastních produkčních kapacit v Kataru vyžadovat nejmodernější inovativní výrobní postupy s akcentem na energetické úspory a udržitelnost, např. automatizované hydroponické a aquaponické technologie.  Katar je do těchto technologií ochoten investovat nemalé částky. Perspektivy pro české firmy tak spočívají jednak v dodávkách technologií a know-how podporující rozšiřování domácí produkce (hydroponické pěstování, veterinární testování, a pod), ale i  v možných dodávkách potravin, jako jsou trvanlivé potraviny, mražená zelenina, dětská výživa, nápoje, čokoláda a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky) atp. Cesta na katarský trh s potravinami vede zejména prostřednictvím velkých dodavatelských firem jako například Hassad Food nebo přes řetězce typu Lulu Market. Ten v nedávné době otevřel ve Varšavě svoji regionální kancelář, která by se měla věnovat nákupu potravin ve střední Evropě a jejich dovozu na blízkovýchodní trh.  

Vybudování komplexního systému kvalitní zdravotní péče dostupné široké veřejnosti je jedním z cílů Katarské národní vize 2030. Ambicí Kataru je vytvořit v zemi integrovaný systém zdravotní péče nabízející služby prostřednictvím veřejných a soukromých institucí působících pod vedením národní zdravotní politiky, která stanovuje a monitoruje standardy pro sociální, ekonomické, administrativní a technické aspekty zdravotní péče. Během posledních několika desetiletí katarská vláda do rozvoje zdravotnictví výrazně investovala. V důsledku toho byl zdravotnický průmysl svědkem bezprecedentního růstu. Rozpočet zdravotnictví na rok 2025 je cca 6 mld. USD, což představuje 10,5 % katarského státního rozpočtu. V následujících letech se předpokládá další růst, v roce 2028 by měl rozpočet zdravotnictví dosáhnout 11 mld USD.

Katarští občané jsou zahrnuti do národního systému zdravotního pojištění, cizinci mohou získat zdravotní pojištění od svého zaměstnavatele, nebo v případě osob samostatně výdělečně činných si pojištění mohou zakoupit. Předním poskytovatelem zdravotní péče v zemi je nezisková vládou zřízená Hamad Medical Corporation. Provozuje síť 12 nemocnic a mnoha ambulancí. Jejím největším zařízením je Hamad General Hospital sídlící v Dauhá (s kapacitou cca 600 lůžek). V roce 2022 byla nově otevřena první část moderní Aisha Bint Hamad Al Attiyah Hospital která by po dosažení plné funkčnosti měla mít celkovou kapacitu cca 300 lůžek). Svou roli ve zdravotnické infrastruktuře a poskytování zdravotních služeb v Kataru však posiluje i soukromý sektor. V roce 2023 existovalo v Kataru 10 soukromých nemocnic, 19 soukromých chirurgických center a téměř 400 všeobecných a specializovaných soukromých ordinací. Katar má ambici navýšit celkový počet nemocničních lůžek ze současných cca 3 500 na cca 5 700 v roce 2033.

S nárůstem kapacit zdravotnických zařízení jde ruku v ruce zvyšující se potřeba kvalifikovaných pracovních sil, schopných poskytovat vysoce profesionální zdravotnické služby. Trh se zdravotnickými prostředky, lékařským zobrazováním se v současné době z důvodu nedostačujících místních výrobních kapacit spoléhá na dovoz zejména z USA, ale i z Evropy a Asie.

Katar rozvíjí svoje farmaceutické kapacity. V zemi fungují soukromé firmy jako Qatar Pharma, QLife Pharma, Doha Pharmaceutical Industries. Přes značný pokrok je katarský farmaceutický průmysl v počáteční fázi svého plánovaného rozvoje a na katarském trhu je stále poptávka po importovaných léčivech. Katar dováží hlavně patentované a generické léky od nadnárodních společností jako jsou Pfizer, GSK Novartis a regionálních velkých firem z regionu (Hikma, Julpha, NPi Pharma).  

Katar nabízí příležitosti spolupráce s českými výzkumnými institucemi, případně vytváří příležitost českým dodavatelům zdravotnického vybavení, např. nemocničních lůžek a komplexního vybavení nemocnic, dodavatelům zkumavek, mikroskopů, ale i širokého sortimentu léčiv.

Katar je jednou z nejbohatších zemí na světě a výdajové návyky obyvatel byly vždy předmětem zájmu. Průměrné výdaje na luxus v Kataru jsou nejvyšší ze všech zemí GCC. Katar je považován za nejrychleji rostoucí luxusní trh na světě. Drží většinový podíl v některých proslulých italských módních značkách nebo ve významných obchodních domech v Londýně a v Paříži. Katar také vyvíjí vlastní luxusní značky. Katarci jsou považováni za největší kupce zboží na Středním východě, často nakupují v Dubaji. Infrastruktura nákupních center se ve spojitosti s mistrovstvím světa ve fotbale zlepšila. Výdaje na luxusní zboží v Kataru zůstaly silné i přes problémy zapříčiněné blokádou a pandemií. Prodej luxusního zboží na Středním východě, který je primárně zastoupen zeměmi GCC, je svědkem stabilního růstu, přičemž Katar se stává regionálním centrem pro luxusní značky.

Pokud jde o sklářský průmysl, katarský dovoz skla a skleněného zboží činil v roce 2022 zhruba 158 milionů USD (podle databáze OSN COMTRADE o mezinárodním obchodu). Katar je v současné době závislý na dovozu surovin i hotových výrobků ve většině segmentů odvětví skla a skleněných výrobků, přičemž segment zpracování plochého skla je jedinou výjimkou. Technické možnosti společností působících v odvětví zpracování plochého skla v Kataru se v posledních letech výrazně zlepšily a přední domácí hráči jsou schopni provádět nejsložitější procesy. 

V souvislosti s rozvojem potravinářství, které se stalo jedním ze strategických odvětví národního hospodářství, má být v Kataru podpořena vlastní výroba skleněných obalů využitelných v potravinářství. Byly provedeny testy místního písku, aby se potvrdila jeho dobrá kvalita a vhodnost pro výrobu vysoce kvalitních skleněných nádob. Katarská společnost Qatar Industrial Manufacturing Company ve spolupráci s italskou Falorni Tech začala na podzim 2024 vyrábět skleněné nádoby na balení vody, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků a různých potravin (okurky, oleje, omáčky, džemy, med, aj.), léků a parfémů v objemu 1 mil ks za den. Tento průmyslový sektor, využívající ve výrobním procesu plyn, má v Kataru přispět k rozvoji rostoucího potravinářského a nápojového sektoru a zároveň napomoci k diverzifikaci katarského průmyslu, který je jedním ze základních cílů Katarské vize 2030. Výrobky by měly směřovat nejen na místní, ale také na jordánský, libanonský, syrský a irácký trh. 

Vzhledem k rychlému rozvoji stavebnictví a vysoké kupní síle na obyvatele existuje v Kataru značný potenciál v oblasti vybavení všech typů budov, od rezidenčních až po luxusní nákupní centra. Český sklářský průmysl má v této zemi vybudované dobré jméno, ať se jedná o různé druhy osvětlení nebo dekorativní předměty. Potenciál je v propagaci nového českého designu a flexibilním zhotovením projektů na míru. České sklo, šperky a bižuterie, porcelán, bytové doplňky a umělecká díla představují příležitosti pro české firmy, které budou schopny své originální, inovativní a kreativní produkty katarskému spotřebiteli přiblížit funkční marketingovou kampaní s akcentem na místní preference a zvyklosti náročné klientely. Důležitější než cena výrobku je na katarském trhu jeho image, originalita a zajímavost. Česká ambasáda navázala spolupráci s katarskou institucí Scale7, která je místním velmi progresivním hubem pro design a snaží se podporovat spolupráci se zahraničními designér a jejich případný vstup do Kataru.

V rámci příprav na mistrovství světa ve fotbale v roce 2022  vybudoval Katar moderní infrastrukturu, rychlostní komunikace, moderní metro, navýšil ubytovací kapacity. Byla rozšířena kapacita mezinárodního letiště Hammad, zmodernizován přístav. Do země dorazilo na šampionát cca 1,4 mil. návštěvníků. Hladký průběh fotbalového šampionátu povzbudil katarskou vládu natolik, že se začaly objevovat úvahy o letní Olympiádě v Dauhá v roce 2036. 

Během příprav na fotbalový šampionát bylo v Kataru otevřeno více než 30 turistických kanceláří. Byla posílena státní agentura cestovního ruchu Qatar Tourism, která je personálně propojena s národním leteckým dopravcem Qatar Airways. Překážkou rozvoje turistického ruchu v Kataru zůstává v mnoha ohledech lpění na tradicích, ať se jedná o zákaz bikin nebo nedostupnost alkoholických nápojů na plážích. Strategie rozvoje cestovního ruchu stanovila za cíl přivést do Kataru v roce 2030 až 7 milionů návštěvníků, což by mělo přinést až 11 mld. USD. Katar se snaží zvýšit zájem turistů nejen o pláže a poušť, ale i o kulturní a sportovní aktivity. V tomto kontextu zorganizoval v roce 2024 Arabský pohár, periodicky se opakují i další sportovní akce s regionálním či globálním přesahem, například závody Formule 1 nebo motocyklová Grand Prix. Katar má rovněž ambice stát se oblíbenou destinací pro rodinné dovolené včetně cest na zaoceánských lodích. Katar láká do turistického sektoru prostřednictvím Qatar Investment Authority zahraniční investory. Ti však musí počítat s rozsáhlou tržní regulací a nepředvídatelnými zásahy státu do ekonomického fungování.

Návštěvníci ze všech zemí GCC se při svých cestách do Evropy nezdráhají utrácet a rádi k plánování dovolených využívají služby cestovních agentů. Kladou důraz na vysoce kvalitní služby. Čím dál větší pozornost věnují bezpečnosti destinace. Nejčastěji podnikají cesty do zahraničí kvůli dovolené. Méně často se jedná o pracovní cesty. Populární jsou hlavně cesty do lázní a za wellness, Katařané vyjíždějí také za zábavou, památkami a nákupy luxusního zboží, roste zájem o poznávání přírody a aktivní turistiku.

Cestování mezi Katarem a Českou republikou usnadňuje existence přímých letů provozovaných i dvakrát denně společností Qatar Airways. Katařané cestují zejména během letní turistické sezony, tedy od června do září, kdy je domácí podnebí velmi horké. Většinou cestují spolu s rodinnými příslušníky, další podstatnou část tvoří sólo cestovatelé a mileniálové.  Místo pobytu v ČR si vybírají na základě doporučení rodiny a známých nebo se inspirují na sociálních sítích. Před vycestováním se zajímají také o to, jestli je v místě pobytu snadný přístup k halal stravě (nábožensky povolené) či k modlitebním místnostem a mešitám. Čeští turisté prozatím využívají spojení mezi Prahou a Dauhá zejména k přestupu na navazující dálkové lety směřující dále do Asie či Afriky.

Česká republika má pro Katar velký potenciál nejen v oblasti lázeňské turistiky. Nabídku je třeba propagovat zejména prostřednictvím sociálních sítí a soustředit se na kvalitu nabízených služeb a jejich přizpůsobení specifickým požadavkům. Důležitým nástrojem jsou i turistické veletrhy, například Hospitality Qatar, kde lze navázat kontakty s cestovními kancelářemi nebo vstoupit do kontaktu přímo s potenciálními turisty. Český turistický a lázeňský průmysl představuje smysluplnou destinaci také pro potenciální katarské investice. Přes movitost možných katarských investorů je však třeba předkládat zejména nabídky, kde kvalita odpovídá ceně a potenciální výnosnosti. Katařané v ČR často vnímají celkovou podinvestovanost do související infrastruktury, zejména dopravní a komunikační, ale i obecně do souvisejících a navazujících služeb.