Katar


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoDoha
Počet obyvatel2,9 mil.
Jazykarabština (běžně používána angličtina)
Náboženstvíislám
Státní zřízenímonarchie (emirát)
Hlava státuTamim bin Hamad Al Thani
Hlava vládyTamim bin Hamad Al Thani
Název měnykatarský riál (QAR)
Cestování
Časový posun+ 1 hodina (letní); + 2 hodiny (zimní)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Martin Dvořák
Ekonomický úsekIng. Tereza Valášková, Ph.D.
Konzulární úsekIng. Jan Kouřil
CzechTrade
Czechinvest
Ekonomika 2021 (odhad EIU)
Nominální HDP (mld. USD) 165,3
Hospodářský růst (%) 2,9
Míra inflace (%) 0,5
Míra nezaměstnanosti (%) 0,3

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) má být voleno v přímé volbě a 1/3 (15 členů) je jmenována emírem z členů vlády a jiných osobností. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.

Katar patří mezi ekonomiky s dominantní orientací na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Příjmy z prodeje ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) tvoří tradičně kolem 70 % rozpočtových příjmů, představují 90 % exportu a podílí se ze 60 % na HDP země, nicméně Kataru se daří diverzifikovat svoji ekonomiku. Druhým největším tvůrcem HDP s podílem 30-40 % jsou dnes služby, především finanční služby a cestovní ruch. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. Katar je jedním z nejbohatších států na světě – v přepočtu na obyvatele (per capita) v PPP je HDP země podle Economist Intelligence Unit (EIU) více než 92 tis. USD. Země disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě a je jeho největším exportérem. Export plynu směřuje do více než dvou desítek států 4 kontinentů. Katar je rovněž sídlem Gas Exporting Countries Forum (GECF), které slouží koordinaci světových cen plynu.

Katar byl ještě nedávno jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Zálivu, v posledních letech však růst ochabl. V roce 2020 HDP země poklesl o 3 % v důsledku světové epidemie COVID-19 a poklesu světových cen zemního plynu. V roce 2021 však očekává oživení a nárůst HDP o 2,9 % a v roce 2022 dokonce o 4,5 % (EIU). Hlavním motorem růstu země je tradičně mohutná domácí investiční poptávka, která je dána dlouhodobými investičními plány Kataru a podporovaná masivní výstavbou spojenou s pořádáním světového mistrovství v kopané v roce 2022. Od roku 2015 pominula éra přebytků a i Katar vykazuje deficitní rozpočty. To by se mělo změnit v roce 2021, kdy se má rozpočet opět dostat do mírného přebytku ve výši 0,1 % a v roce 2022 dokonce 3,8 % HDP. Od roku 2019 Katar trpí deflací, která se v roce 2021 opět překlopila v mírnou inflaci (0,5 %). Míra nezaměstnanosti v roce 2020 byla opět zanedbatelná (0,3 %). Na podobné úrovni se má držet i v roce 2021. Katar si i nadále zachovává regionálně nejvyšší áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které jsou odhadovány na přibližně 300 mld. USD (tato částka přesahuje 150 % HDP země). Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí a z menší části pak uloženy v domácích aktivech. Správcem rezervních aktiv je Qatar Investment Authority (QIA), státní suverénní fond, který aktiva investuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Qatar Holding.

Pokles cen ropy a plynu a s tím související pokles státních příjmů po roce 2014 nezměnil grandiózní investiční plány Kataru do roku 2030 (cca 200 mld. USD infrastrukturních investic) a větší vliv na ně dle dostupných informací nemá ani současná pandemie COVID-19. Po uvalení ekonomické blokády a dovozního embarga na Katar ze strany jeho sousedů SAE, KSA a Bahrajnu v červnu 2017 utrpěla katarská ekonomika ztráty, avšak poměrně rychle se opět stabilizovala. Přeorientovala se na nové dodavatele a obchodní partnery a katarská vláda maximalizovala své úsilí o budování domácího spotřebitelského průmyslu a high-tech odvětví, které zemi mají zajistit soběstačnost zásobování.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Katar (284.66kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Katar (MZV) (55.61kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu je česky: Stát Katar, arabsky Dawlat Al Qatar, anglicky: The State of Qatar.  Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) má být voleno v přímé volbě a 1/3 (15 členů) je jmenována emírem z členů vlády a jiných osobností. Politické strany nejsou v Kataru povoleny. Emír ohlásil, že se budou v příštím roce, poprvé v dějinách, konat volby do Parlamentu (Majlis al-Shura).

1.2. Zahraniční politika země

Katar je malý stát s výhodnou geografickou polohou pro obchod, avšak obklopen nestabilitou politických událostí. Katarská zahraniční politika byla v poslední době silně negativně ovlivněna konfliktem v rámci regionu, který vyústil v blokádu Kataru a přerušení dodávek ze zemí GCC. To přimělo Katar k budování vlastní autonomie v řadě oblastí a zajištění dodávek přes Irán. Což se Kataru do značné míry podařilo. V Kataru se nachází největší americká vojenská základna na Středním východě, přesto Katar udržuje silné vazby s Iránem, hlavním regionálním soupeřem USA. Od roku 2017 sídlí v Kataru rovněž turecké jednotky. Po soustředěném tlaku USA Saúdská Arábie na počátku ledna potvrdila, že obnovuje diplomatické styky s Katarem. Poté, co se nepodařilo získat z Kataru ústupky a oslabit jeho vztahy s Íránem a Tureckem, se ukázalo, že bojkot Saudskou Arábii oslabuje klesajícími výnosy z vývozů do Kataru, což pomohlo urychlit diplomatické úsilí k ukončení izolace Kataru, kterou Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt rychle následovaly. Konec blokády je pozitivní pro stabilitu v regionu arabských zemí, kterou rovněž posiluje rozbouřená situace mezi Izraelem a Palestinou. Katar, tak jako další like minded státy v regionu, stojí pevně na straně Palestiny. Katarské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že nadále komunikuje s USA a Íránem, aby urychlilo pokrok v obnovení společného komplexního akčního plánu EU (JCPOA), jaderné dohody s Íránem, který Trump v roce 2018 opustil, ale který se Bidenova administrativa snaží obnovit. Tak jako jedna z mála zemí v regionu, která udržuje silné vazby s Íránem i USA, Katar sama sebe považuje za efektivního prostředníka pro domnělý návrat USA do EU JCPOA. Katar rovněž udržuje úzké vztahy s Ruskem. Ruský prezident Putin popsal Katar jako „důležitého a spolehlivého partnera“ v regionu a tento vztah se má i nadále rozvíjet budováním silnějších společných obchodních a bezpečnostních zájmů. Obdobně se mají rozvíjet rostoucí obchodní vztahy s Čínou a Asií s aspektem na lukrativní projekty a obchod s uhlovodíky.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Kataru čítá 2,9 milionů. Hustota zalidnění je 125 osob na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 60 %. Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí pouze zhruba 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem se rekrutují jak z arabských zemí (především Egypťané, Syřané, Libanonci, celkem asi 30 %), tak z asijských zemí (Pákistánci 14 %, Indové 14 %, Iránci 14 %, ostatní 14 %, tj. Bangladéšané, Filipínci, Srílančané) a zbytek tvoří Evropané a Američané. Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Mezi Katařany je 95% muslimů, z nichž je 92% sunnitů a 8% šíitů wahhábovského směru, založeného na striktním dodržování zásad prvotního islámu. Úředním jazykem je arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Zrušení bojkotu uvaleného na Katar a zavedení vakcíny proti koronaviru dodává katarské ekonomice v roce 2021 nové impulzy. Po reálném meziročním poklesu HDP o 3,7 % v roce 2020 (což je pro Katar je nejhlubší propad v historii) predikuje EIU obnovení reálného růstu HDP v roce 2021 o 2,9 %. Ekonomika proste především v důsledku růstu globální poptávky po LNG, jakožto díky oživení světové ekonomiky. Postupné uvolňování omezení proti pandemických opatření je plánováno v červnu/červenci. Ruku v ruce s proočkováním populace od druhé poloviny roku 2021 bude hospodářství profitovat z přínosů pořádání MS ve fotbale v roce 2022, což posílí i cestovní ruch. Meziroční růst reálného HDP má dosáhnout 4,5 %. Energetický sektor bude těžit z růstu cen ropy a vyšší produkce v důsledku obnovení poptávky. Po odeznění dopadů koronaviru dojde k opětovnému oživení sektoru cestovního ruchu a služeb. Očekává se posílení důvěry investorů v návaznosti na usmíření s arabským kvartetem. Po roce 2023 predikuje EIU ustálení meziročního růstu HDP okolo 3,1 %.

Na tvorbě HDP se převážně podílejí výnosy z exportu zemního plynu, relativně velký podíl má i sektor služeb. Zajímavý je výhled zvyšujícího se podílu sektoru zemědělství v důsledku zavádění vlastní výroby po negativní zkušenosti s omezením dodávek v období embarga a pandemie.

Po dvou letech deflace, jež byla zapříčiněna poklesem ekonomických aktivit a nízkými cenami na světovém trhu energií, se v roce 2021 očekává růst spotřebitelských cen a míra inflace okolo 0,5 %, jež bude v druhé polovině roku tažená zejména spotřebou domácností a soukromého sektoru. V roce 2022 se má k těmto faktorům přidat i efekt plánovaného zavedení pětiprocentní sazby DPH a růst poptávky dané konáním Mistrovství světa v kopané. Míra inflace by tak měla v příštím roce dosáhnout 3 % a v letech 2023 – 25 se ustálit kolem 2 %.  Míra nezaměstnanosti se vlivem pandemie nepatrně zvýšila, avšak bude i nadále téměř nulová. 

Katar je díky svému nerostnému bohatství, i přes rostoucí diverzifikaci ekonomiky, silně závislý zejména na příjmech z exportu zemního plynu. Výnosy z prodeje ropy a zemního plynu (LNG) tradičně tvoří 70 % rozpočtových příjmů, představují 90 % exportů a podílí se zhruba 60 % na tvorbě katarského HDP. I přes krátkodobé výkyvy dané zejména výkyvy cen těchto komodit na světových burzách, Katar naakumuloval kapitál, který dlouhodobě investuje v domácích i zahraničních aktivech. Správcem rezervních aktiv, která jsou odhadovány na více než 150 % HDP, je Qatar Investment Authority (QIA), státní suverénní fond, který prostředky investuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Qatar Holding. Z důvodu budoucí očekávané klesající poptávky investuje do obnovitelných zdrojů, nových technologií a do vodíku.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,20,8-3,72,94,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 93 18594 029,791 39093 49097 900
Inflace (%) 0,1-0,9-2,60,53,0
Nezaměstnanost (%) 0,30,20,50,30,2
Export zboží (mld. USD) 84,372,953,464,768,6
Import zboží (mld. USD) 33,331,425,829,031,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 51,041,627,635,737,4
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/A– 1,75,03,6
Populace (mil.) 2,82,82,92,93,0
Konkurenceschopnost 30/14039/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 3/73/73/73/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -0,4
Veřejný dluh (% HDP) 76,1
Bilance běžného účtu (mld. USD) 5,1
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH (od roku 2022) 5 %

Rozpočtové výdaje budou v roce 2021 i nadále cílit na zmírnění ekonomických dopadů pandemie Covid-19. Katar bude i nadále silně spoléhat na příjmy z uhlovodíků, které budou převážně sledovat pohyby cen ropy. Nedávné posílení světových cen ropy změnilo pozitivně fiskální výhled s předpokladem růstu průměrných cen ropy v roce 2021 o 56 % na 66 USD za barel. Vláda tak získá prostor navyšovat výdaje (zejména kapitálové položky) oproti původnímu výdajovému cíli pro rok 2021 na 53,5 mld. USD. Očekává se, že se fiskální příjmy zvýší v roce 2021 a rozpočet se přehoupne do přebytku 0,1 % HDP (ze schodku 2,1 % HDP v roce 2020).

Ekonomika má v letech 2022-25 růst. Mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 a očekávané zavedení pětiprocentní daně z přidané hodnoty (DPH) bude mít také pozitivní dopady na příjmy do státního rozpočtu. Fiskální přebytek má v roce 2022 po mistrovství světa dosáhnout 3,8 % HDP, což přispěje k výběru vyšších daní a k silnějšímu ekonomickému růstu. Přebytek se v letech 2023-24 sníží na 2,1 % HDP až na 1 % HDP v roce 2025, a to v důsledku očekávaného poklesu průměrných světových cen ropy o 9 %.

2.3. Bankovní systém

Sektor bankovnictví je v zemi mimořádně rozvinut a tvoří jej ze 17 bank, z nichž 9 je v katarském vlastnictví. Katarská centrální banka Qatar Central Bank, založená v r. 1993 na základech Qatar Monetary Agency, určuje bankovní a peněžní politiku v zemi. V době koronavirové pandemie snížila základní úrokovou sazbu na 2,5 %. Nevýznamnějšími bankami v Kataru jsou Qatar National Bank, Commercial Bank, Doha Bank, Qatar Islamic Bank, Iternational Islamic, Al Khaliji, ze zahraničních bank HSBC (VB), Arab Bank Ltd. (Jordánsko), Mashreq Bank Ltd. (SAE) Standard Chartered Bank (VB), BNP Paribas (Francie), Bank Saderat (Írán), United Bank (Pákistán). Qatar Industrial Development Bank byla založena v r. 1997 a jedná se o specializovanou, státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. Dle investičního zákona č. 13 z roku 2000 (a jeho novely z ledna 2019) je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojišťovnictví a obchodních služeb, vláda však vytvořila instituci Qatar Financial Center, který tuto překážku překonává a je možno jí využít i pro založení nové zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.

2.4. Daňový systém

Katar nemá zavedenu daň z příjmu, neplatí se tu (zatím) DPH, silniční daň, v zemi se neplatí spotřební daně (kromě daně na alkohol, slazené nápoje a tabákové výrobky), ani není třeba platit zdravotní a sociální pojištění. Katar má zavedenu daň ze zisku pro korporace (korporátní daň), která se pohybuje v rozmezí 10 až 35 %. Daň ze zisku má řadu výjimek, jsou od ní osvobozeny např. podniky vzniklé jako přímé zahraniční investice. V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy, ale také nulové daně ze zisku po určité předem schválené období (výjimka se uděluje na období 5–10 let), nedaní se rovněž platy cizinců – fyzických osob. Na úrovni Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC) byl odsouhlasen záměr závest ve členských státech GCC DPH ve výši 5 %. Zavedení pětiprocentní DPH je v Kataru plánováno v roce 2022.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Katar je mimořádně závislý na zahraničním obchodu. Importy pokrývají většinu potřeb země. Hlavními obchodními partnery jsou Japonsko, Singapur, Čína, Indie, Brazílie; z EU pak Velká Británie, Německo, Belgie, Španělsko, Itálie. 

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 8 053,511 362,86 941,0N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 5 777,65 816,23 631,6N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -2 275,9-5 546,6-3 309,4N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Česko-katarská obchodní výměna má stoupající trend od roku 2010 (vzrostla pětinásobně). V roce 2020 dosáhla historicky nejvyšší hodnoty ve výši 3,4 mld. CZK (meziročně +27 %); z toho 95 % tvořily české exporty do Kataru. Statistiku vzájemného obchodu do jisté míry zkreslují reexporty (cca 10 % obratu). Nejvýznamnější položky českých vývozů do Kataru představují stroje a dopravní prostředky (75 %), průmyslové spotřební zboží (12 %), tržní výrobky (10 %). Z toho se v roce 2020 jednalo o těchto TOP 5 položek SITC5: 77262 Pulty, panely, konzole, stoly, skříně apod. pro napětí nad 1000V (31 %), 7523 Ostatní zařízení k autom.zprac.dat (11 %), 77282 Ostatní díly (7 %), 71489 Ostatní plynové turbíny (6 %), 7812 Motorová vozidla k dopravě osob (4 %), 64295 Zdravotnické ručníky, tampony aj. z buničiny, papíru, bunič.vaty (3 %). V dovozech dominovaly položky: 57112 Polyetylén (69 %), 68412 Slitiny hliníku (20 %) a 87199 Díly a příslušenství prvků s tekutými krystaly, lasery (7 %).

Obchodní výměna s ČR (mil. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 2,12,43,2N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 0,30,30,2N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -1,8-2,1-3,1N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU má se státy GCC od roku 1988 podepsánu smlouvu o spolupráci (Cooperation Agreement). Od roku 1990 probíhá jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a GCC, jednání dosud nebyla zakončena vzhledem k malé ochotě GCC otevřít svůj trh.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Českou republikou a Státem Katar o leteckých službách byla podepsána v průběhu návštěvy ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v Kataru dne 18.1. 2012.

Dále jsou v jednání následující dohody mezi Českou republikou a Státem Katar:

  • Dohoda o ochraně a podpoře investic
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění

Technická jednání vztahující se k bilaterální dohodě o zamezení dvojímu zdanění byla dokončena v roce 2019 a dohoda je připravena k podpisu. Co se týče dohody o ochraně a podpoře investic, počítá se se zahájením technických jednání v průběhu roku 2021, pokud to umožní současná situace a omezení daná pandemií COVID-19.

3.3. Rozvojová spolupráce

Stát Katar jako bohatá země není adresátem rozvojové pomoci, ale sám poskytuje pomoc buď přímo, nebo účelově (pomoc Palestincům, pomoc Libanonu po válce v roce 2006, pomoc Darfúru, obětem zemětřesení a povodní v různých zemích atd.) anebo prostřednictví různých mezinárodních organizací s celosvětovou nebo regionální působností. Výše rozvojové pomoci činí 0,7 % HDP ročně.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový průmysl 

Od roku 2002 probíhá export automobilů Škoda a dnes tvoří přes 7 % českých exportů do Kataru (vítězství v tendru na vozy taxislužby v Doha). V budoucnu by se zde v souvislosti s plánovaným rozvojem hromadné dopravy mohly uplatnit autobusy. Potenciál mají též nákladní automobily, stavební a speciální technika (čistící a kropicí vozy), náhradní díly k automobilům a pneumatiky.

▶ Energetický průmysl

Těžba a zpracování ropy a zejména plynu zůstává přes určitou diverzifikaci stěžejním ekonomickým sektorem. Státní společnost Qatar Petroleum plánuje masivní rozšíření rafinerie na výrobu zkapalněného zemního plynu v Ras Laffan. Tento petrochemický komplex se po dostavbě v roce 2018 stane největším svého druhu na světě. Plánované investice mají přesáhnout 20 mld. USD. České firmy by se mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a měřící / řídící techniky.

▶ Stavební průmysl

Po získání pořadatelství MS světa v kopané v r. 2022 nastartoval Katar mohutný investiční boom. Do roku 2022 má být proinvestováno okolo 220 mld. USD na infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, energetiky, vodního hospodářství a bydlení. Projekty zahrnují např. vybudování národního železničního systému včetně metra (25 mld. USD), rozšíření letiště až na kapacitu 50 mil. cestujících ročně (10 mld. USD), rozšíření kapacity přístavu (7 mld. USD), přemostění zálivu v hlavním městě (1 mld. USD). Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit subdodávkami stavební, osvětlovací a klimatizační techniky, chladících zařízení, elektrických rozvodů, ocelových konstrukcí, osobních i nákladních výtahů, či stavebních a izolačních materiálů.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Katar dováží až 90 % potravin, přičemž jejich sortiment na zdejším trhu stále ještě zaostává za nabídkou ve vyspělých zemích. Z české produkce by uplatnění mohlo najít mléko (sušené a kondenzované), dětské výživy, nápoje a polévky v prášku, čokoláda a cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky) a podobně.

▶ ostatní

Trh se spotřebním zbožím má i v Kataru stabilně rostoucí tendenci, což ve spojení s masivní kupní silou místních spotřebitelů vytváří potenciál pro české dodavatele. I zde je důležitější než cena výrobku jeho image, originalita a zajímavost. Potenciál zde má české sklo (nápojové i dekorativní), šperky a bižuterie, kosmetika (péče o pleť, make up), luxusní textil (šaty, krajky, lemovky, výšivky), bytové doplňky, umělé květiny, umělecká díla (obrazy, sochy), hudební nástroje a designový nábytek.

Viz Mapa oborových příležitostí a Národní vize Kataru 2030.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

České zboží a služby mají na katarském trhu šanci na úspěch, pokud jsou cenově konkurenceschopné, originální a inovativní, např. vyspělé technologie a systémy. Prodej musí být doprovázen špičkovým marketingem, vzhledem k velké konkurenci na trhu, jenž je vysoce saturovaný. Specifikem místního podnikatelského prostředí je skutečnost, že zahraniční podnikatelské subjekty nemohou na trh vstupovat napřímo, ale prostřednictvím místního zprostředkovatele či obchodního partnera. Tím má být katarský občan, který by měl vlastnit minimálně 51 % společného podniku. V případě pouhého prodeje/distribuce zboží prostředník ze zákona nutný není. V praxi však většina firem i v tomto případě využívá místní agenty či distributory s příslušnými licencemi, marketingem a znalostí lokálního trhu a prostředí, případně do země vyšle svého obchodního zástupce.

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kataru „na dálku“, např. e-mailem, či telefonicky, bez předchozí osobní známosti, nefunguje. Pro prvotní kontakt je ideální se do teritoria vydat osobně – např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy, či konference. Dobře funguje osobní doporučení, např. prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad – obchodně-ekonomická diplomatka může předat kontakt, domluvit schůzku, atd.

4.3. Obchodní schůzka

První jednání mezi potenciálními partnery se obvykle koná v Kataru, standardně v kanceláři místního partnera. Další schůzky a jednání je často možné absolvovat již i méně formálně, např. v restauraci či kavárně. Je zcela běžné, že katarský partner např. po jednání v kanceláři pozve zahraničního hosta na oběd, který poté i uhradí. Dary při prvním jednání vyžadovány nejsou, ale jsou pozitivně vnímány. V případě dobrých vyhlídek a vážného zájmu o spolupráci většinou po návštěvě českého obchodníka v Kataru dojde na návštěvu katarského partnera v ČR. Je zapotřebí počítat s tím, že prvotní návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně, a to poměrně často. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky.

V Kataru se obchody často dělají „mezi přáteli“. Navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání tak může být kromě vlastního obchodního jednání věnován poměrně velký prostor soukromému životu, včetně dotazů na věk, rodinný status, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci atd. Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější úbor (oblek/kravata) v případě jednání na veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), méně formální (sako/košile/ rozhalenka) v případě B2B jednání. Vizitky jsou poměrně rozšířené, zejména zástupci místních veřejných institucí je však někdy nemají.

Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání. Půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé, v případě že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky i na poslední chvíli není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu. Návštěvník Kataru by se neměl nechat překvapit i opakovaným přerušováním jednání, např. vyřizováním telefonátů či krátkými rozhovory katarského partnera např. s kolegy, kteří budou volně vstupovat do kanceláře v průběhu jednání. Takové chování je v místním prostředí zcela běžné a není považováno za nezdvořilé. Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost.

Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v rámci převážně patriarchální kuvajtské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou převážnou většinu obchodních jednání v Kataru. Ideální je tak do Kataru vysílat jednací týmy vedené muži – přítomnost ženy v týmu však není problém. Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Katařana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě, který je určen k posezení mužů, oddělený od zbytku domu, kde se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Oblíbené jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například i pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěvě víkendového domku u moře spojené například se společenským podnikem.

4.4. Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferována přátelská a neformální komunikace. Po seznámení se běžně oslovuje křestním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Fahad, Mr. Peter), případně méně formálně pouze křestním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců ovládá velmi solidní angličtinu, tudíž není nutné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kuvajtu, (vhodné) dotazy na zem, jeho kulturu a společnost atd. Naopak nedoporučujeme vést konverzace na citlivá témata související s politikou či islámem s osobami, které dobře neznáme. Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny běžně používané formy, včetně e-mailu, telefonátu, apod., jednoznačně nejrozšířenější forma komunikace v zemi je však v současnosti prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp, a to překvapivě i v obchodním či úředním styku.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kataru plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti velkorysých pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času a připravte se na to, že od vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost.

4.6. Státní svátky

Katar má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení se určuje pouze několik dní předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem, trvajícím cca 1 měsíc se zkrácenou pracovní dobou a výrazně omezenou výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je svatý měsíc Ramadán. Vzhledem k omezené výkonnosti v průběhu Ramadánu se toto období k navazování obchodních kontaktů nedoporučuje. Pracovní doba státních institucí je 7:00 až 14:00 od neděle do čtvrtka. Soukromý sektor pracuje od 8:00 do 12:00 a od 16:00 do 20:00 hod. Obchody jsou otevřeny od 8:00 do 12:00 nebo 13:00 a od 16:00 nebo 17:00 do 21:00 až 22:00, některé nepřetržitě. Dny pracovního volna jsou pátek a sobota.

Dalšími svátky jsou: 

  • Den nezávislosti – 3.9.
  • Státní svátek – 18.12.
  • Eid Al-Fitr – pohyblivý svátek, trvá tři dny a navazuje na Ramadán
  • Eid Al-Adha – následuje přibližně 70 dní po Eid Al-Fitr

Katar je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok ani jiné křesťanské svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Legislativa ukládá mít na jakoukoli hospodářskou aktivitu v Kataru místního agenta, příp. založit  obchodní  společnost (stát se podílníkem). Tzn. provozování distribučních, produkčních nebo jiných hospodářských center zahraničních firem.  Dále se jedná o účast zahraničních firem ve veřejných tendrech. Pro přímou dodávku zboží odběrateli agent ze  zákona není nutný. Výběr vhodného partnera je rozhodujícím faktorem při vstupu na  trh. Agent je ustaven uzavřením exkluzivní agenturní smlouvy a za předem domluvenou provizi realizuje prodej a distribuci zboží či služeb zahraniční společnosti na místním trhu. Nevyžaduje se ustavení žádné  právní entity v Kataru, je to vhodná varianta zejm. pro pouhý prodej/distribuci zboží či služeb v zemi.

Katar je vázán jednotným celním sazebníkem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC), který stanovuje  společný vnější tarif ve výši 5% pro většinu zboží dováženého do států GCC. Osvobozeny od cla jsou některé základní potraviny, léky nebo  zdravotnické prostředky. Na tabákové výrobky se vztahuje clo ve výši 100 %. U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate. Začátkem roku 2019 došlo k uvalení speciální, tzv. daně z hříchu („sin tax“) na některé zdraví škodlivé výrobky. Zejména jde o tabákové výrobky (100 % přirážka), sycené a slazené limonády (50 %) a energetické nápoje  (100 %). V lednu 2019 byla zavedena 100 % přirážka i na alkoholické nápoje. Zboží obsahující  min. 50 % komponentů ze zemí GCC je dováženo bezcelně. Musí být přiložena faktura, položkový seznam a certifikát původu.


5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční investoři či podnikatelé v Kataru nejčastěji využívají tzv. „Limited Liability Company“, neboli LLC (obdoba české s.r.o.). Jedním z partnerů musí být katarský občan s min. podílem 51 %. Podíl na zisku nemusí korespondovat  s podílem na vlastnictví společnosti. Je tedy možné rozdělení zisků např. v poměru 90 % pro zahraničního  partnera, 10 % pro katarského partnera. Zahraniční partner může mít i přes menšinový vlastnický podíl dominantní vliv na každodenní chod společnosti i důležitá rozhodnutí. Počet vlastníků může být 1 – 50, při založení není požadován žádný minimální kapitál společnosti.  

Další možností je založení  tzv. dočasné pobočky společnosti. Výhodou je, že ji lze 100% vlastnit zahraničním subjektem. Založení je vázáno na získání kontraktu u státní/polostátní katarské entity. Ukončením kontraktu zaniká, ačkoliv je možné i prodloužení či převod na jiný, např. návazný kontrakt. Nevýhodou je, že klient je ze zákona povinen zadržet 10 % z veškerých plateb kontraktorovi v tzv. zadržovacím fondu, ze kterého jsou kontraktorovi prostředky uvolněny až po úspěšném dokončení kontraktu. V případě, že zahraniční společnost získá vícero kontraktů od několika klientů, doporučuje se založit tzv. mezinárodní inženýrsko-poradenskou kancelář, neboli (International Engineering Consultancy Office – IECO), která umožňuje trvalé působení v zemi. Odpadá tak zákonná povinnost klienta zadržovat 10 % plateb kontraktorovi. Variací je obchodní zastoupení či kancelář, tzv. Representative Trade Office (RTO). RTO má však zákonem velmi úzce vymezené  pole působnosti – nelze jej např. využít pro import zboží či služeb, ani pro obchodní operace s cílem vytváření zisku. V praxi tak slouží  zejména pro marketingové a reklamní účely zahraniční společnosti v Kataru, např. v období ještě před získáním kontraktu.

Další je např. kapitálový vstup do katarské akciové společnosti, založení pobočky nebo společnosti pod záštitou katarského vědecko-technického parku či založení/registrace společnosti v tzv. katarském finančním centru. Zejména pro high-tech společnosti může být zajímavou možností registrace společnosti v katarském VTP (Qatar Science and Technology Park – QSTP). 

Autonomní svět podnikání se svými vlastními pravidly a soudy v Kataru představuje tzv. katarské finanční centrum, neboli Qatar Financial  Centre (QTC), které je na katarské obchodní legislativě zcela nezávislé a podléhá pouze svému vlastnímu legislativnímu, daňovému a  regulatornímu rámci založeném na britských a mezinárodních standardech a konvencích. Jednoznačnou výhodou je 100 % zahraniční vlastnictví společnosti, možnost repatriace 100 % zisků, a možnost mít sídlo kdekoliv v Kataru.

5.3. Marketing a komunikace

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je inzerce v tisku, reklamní spoty zaměřené přímo na katarský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Převážně je k vidění televizní reklama širšího regionálního zaměření na příslušných TV stanicích (zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Běžná je i reklama na internetu. Řada katarských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnují takovou pozornost jako české firmy. Webové stránky obecně v Kataru nemají stejně velký význam, jako v ČR či Evropě. Naprostou nezbytností naopak je propagace firmy/výrobku prostřednictví sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na FB a instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) údajně v Kataru bez instagramového účtu nemá smysl podnikat – zejména Katařané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím jejich instagramových účtů. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na mimořádné postavení ústní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi místní katarskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s miniaturní a semklou populací se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií, v Kataru mimořádně oblíbených. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Patentová ochrana je poskytována systémem registrací pro počáteční období 10 let, dále může být požádáno o prodloužení patentu na období dalších 5 let. Je možno si nechat patenty také licencovat. Obchodní značku je možno dát zaregistrovat na období 10 let a obnovit na dalších 10 let. Pokud není značka používána více než 5 let, může se zainteresovaná strana obrátit na soud se žádostí o zrušení obchodní značky pro původního registranta. Registrace dává vlastníkovi exkluzivní právo užívat ochranné značky na zboží či služby, na které je registrována. Zákon upravující problematiku ochrany duševního vlastnictví č. 7 byl uveden v platnost v roce 2002, nahrazující původní zákon č. 25 z roku 1995. Dle zákona je ochrana poskytována na původní literární a umělecká díla, bez ohledu na hodnotu, kvalitu, účel či způsob uměleckého ztvárnění těchto děl.

Ochrana je na tato díla:

  • knihy, brožury a jiné tiskoviny;
  • díla, předložená v ústní podobě jako přednášky, projevy, kázání apod.;
  • divadelní a hudební práce l choreografické a pantomimické provedení;
  • audiovizuální práce;
  • fotografická a podobná díla;
  • počítačové programy apod.

Zákon upravuje také tresty za porušení, kterými mohou být pokuty od 30 000 do 100 000 QAR (8 240–27 500 USD) a tresty vězení v trvání 6–12 měsíců. Zákon je spravován Autorským úřadem.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány ve formě tendrů a jsou ze zákona uveřejňovány na internetových stránkách katarského ministerstva financí. V roce 2016 byl přijat nový zákon o veřejných tendrech (Law no. 24 of 2015 on Regulation of Tenders and Auctions), kterým byla zrušena dosavadní praxe, kdy o tendrech rozhodoval Central Tenders Committee a Local Tenders Committee v závislosti na výši hodnoty tendru. Nový zákon systém decentralizoval a nyní o tendrech rozhodují jednotlivé vládní instituce, které je vypisují, resp. jejich vlastní výběrová grémia. Celý proces formálně zaštiťuje a dozoruje ministerstvo financí, na jehož internetových stránkách lze informace o všech tendrech dohledat on-line. Přihlásit se do tendru mohou většinou pouze již registrované společnosti. Někdy je vyžadováno, aby společnost, příp. její produkty, byly na tzv. „vendors list“. Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta schopného zvládnout nepsaná pravidla hry a úspěch zejména u investičních celků spočívá v dlouhodobém etablování vyslaného představitele firmy. Vzhledem k ostré konkurenci je nutno věnovat i formální stránce mimořádnou pozornost. Prospekty předávat v arabské nebo anglické verzi, cenovou kalkulaci CIF nebo CandF Katar v USD. Pro získání pevného spojení je v oblasti nutný dlouhodobý osobní kontakt. V zemi je málokdy používáno odvolání na Incoterms, nebo jiné obecné dodací podmínky. Velká část úpravy vazeb je ponechána na důvěře partnerů. Značnou váhu mají dohody o podmínkách obchodu uzavřené ústní formou. Obecně shrnuto katarské subjekty nejsou většinou ochotny věnovat se zdlouhavému „papírování“, spíše jsou zvyklé akceptovat některou z mnoha všestranně připravených nabídek. ZÚ Kuvajt během uplynulého roku zaznamenal množící se pokusy o podvod na českých firmách s využitím fiktivních veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Katarský právní řád velmi málo upravuje smluvní obchodní vztahy. V praxi je ještě značný podíl smluv založených na důvěře a ne písemně, platí to zejm. pro dlouholeté partnery. To nelze doporučit, v případě neshod chybí obchodní zákoník upravující jinak písemně neupravené obchodní vztahy. Soud pak posuzuje spíše intuitivní stránku věci. Vychází ze znalostí místních podmínek, projednává případy zásadně v arabštině. Mizivé procento cizinců má úspěch i v evidentně jasných hospodářských sporech. Obchodní spory lze rovněž řešit prostřednictvím obchodní komory, která může sehrát roli soudce a napomoci vyřešit případ. 

Většina dovozců v zemi akceptuje neodvolatelný dokumentární akreditiv jako nejspolehlivější platební nástroj. Dokumentární inkaso (D/P) nelze doporučit vzhledem k dlouhé době dopravy zboží a možnosti změn v potřebách odběratele, resp. riziku odmítnutí zboží. Spor s katarským subjektem je dlouhodobou a náročnou záležitostí.

ZÚ Kuvajt opakovaně zaznamenal pokusy o podvod na českých firmách. Např. nabídky zprostředkování účasti ve (fiktivní) veřejné zakázce vyhlášené katarským ministerstvem s tím, že je předem nutno zprostředkovatelskému subjektu uhradit různé registrační a administrativní poplatky. Katarské státní instituce obvykle nevyužívají zprostředkovatelské privátní subjekty (agenty), aby oslovovali potenciální zájemce. Podezřelou okolností jsou i chybné údaje na oficiální dokumentaci, např. nepřesný název státu, zadávajícího ministerstva, popř. neexistující telefonické či e-mailové spojení, odkaz na podvržené stránky neexistujících katarských státních institucí.  

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu Kataru (katarské velvyslanectví v Berlíně), který je příslušný i pro ČR, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Čeští občané, cestující do Státu Katar jako turisti, obdrží po svém příjezdu do Státu Katar (letiště, pozemní přechod i přístav) tzv. vízum po příjezdu. Jde o bezpatné povolení vstupu do země. Jedinou podmínkou zůstává platný cestovní pas minimálně 6 měsíců od doby plánovaného opuštění Kataru. Toto vízum může být jednorázovým vstupem na 30 dní pobytu (s možností prodloužení o dalších 30 dní) nebo vícevstupní vízum na 90 dní pobytu s dobou platnosti až 180 dnů. (Česká republika byla zařazena mezi 34 zemí, jejichž občané mohou pobývat v Kataru až 90 dní v rámci 180 dnů, o typu víza rozhoduje země původu žadatele.) Imigrační úředník může při vstupu prověřovat způsob dopravy zpět z Kataru (např. zpáteční letenku) a dostatek finančních prostředků (funkční platební kartu nebo dostatečnou hotovost cestovatele). Přihlašovací povinnost je splněna automaticky, jakmile cizinec překročí hranice, je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu velice pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Jednoměsíční „visit visa“ je možno prodloužit o další měsíc, ovšem pokud se tak neučiní v dané lhůtě (minimálně 5 dnů před posledním dnem platnosti víza), za každý den bez platného víza se platí penále. Při odjezdu ze země je možné rovněž ze strany místních úřadů vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek atd., protože veškeré údaje tohoto typu se soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu. Podrobnosti případně naleznete na webové stránce Ministerstva vnitra Státu Katar (www.moi.gov.qa). Dovoz drog, alkoholických nápojů, erotické literatury a videonahrávek, vepřového masa a výrobků z něho, jakož i veškerého zboží „made in Izrael“ je zakázán.

V současné době se víza do Kataru českým subjektům běžně nevydávají. Aktuální informace jsou dostupné na webových stránkách viz webové stránky Velvyslanectví České republiky v Kuvajtu (mzv.cz). Ve zvláštních případech může ZÚ Kuvajt napomoci se zajišťováním tzv. „obchodních cest“ a dospět tak výjimečnému vpuštění do země pro české podnikatele. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Katar je země závislá na zahraniční pracovní síle vzhledem k celkovému počtu místního obyvatelstva, které nestačí pokrývat potřeby země v jejich rozvojových programech. Pracovat lze v různých odvětvích průmyslu i služeb, ale pro cizince platí povinnost pracovního povolení. Toto pracovní povolení může však zajistit pouze místní sponzor, mající katarskou státní příslušnost, ať již osobně, nebo jako katarská registrovaná firma. Nejlepších podmínek pracovních včetně výše platu dosahují zejména odborníci z USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších západoevropských zemí. Podmínky a odměna se významně liší jak dle oboru, tak i dle zaměstnavatele.

V Kataru je celá řada zdravotních zařízení, která jsou k dispozici rezidentům i návštěvníkům. Návštěvníci však musí za léčení ve státních nemocnicích platit. Rezidenti, kteří mají platnou zdravotní kartu (HMC Health Card), mají ošetření za nominální cenu. K dispozici je rovněž široká síť soukromých zdravotních zařízení.

5.9. Veletrhy a akce

Katar není klasickou veletržní destinací. V místě pořádané „veletrhy“ nemají mezinárodní přesah, jsou malého rozsahu a jsou zaměřeny především na prodej spotřebního zboží koncovému zákazníkovi. Veletrhy spotřebního zboží jsou pořádány většinou v únoru a v březnu. Dominantním pořadatelem je Qatar National Convention Centre.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Katar je akreditován ZÚ ČR v Kuvajtu – viz webové stránky Velvyslanectví České republiky v Kuvajtu (mzv.cz).

Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (ZÚ Kuvajt) byl otevřen v r. 1965 a má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností pro státy Kuvajt a Katar. Současným pověřeným a zplnomocněným velvyslancem je Ing. Martin Dvořák. Agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v Kuvajtu nemají zastoupení.

Velvyslanectví ČR v Kuvajtu:

  • Lokalita: čtvrť Khaldiya, blok 1
  • Poštovní adresa: Ghazza Street, House 31B, Kuwait
  • Mezinárodní volací znak pro Kuvajt je 00965.
  • Telefonní spojení na ZÚ: sekretariát, víza, informace: 2252 9018; fax: 2252 9021;
  • e-mail ZÚ: kuwait@embassy.mzv.cz,
  • konzulární a vízový úsek: consulate_kuwait@mzv.cz
  • Pracovní doba: neděle – čtvrtek 7:45 až 16:15 hod.
  • Mapka úřadu je k dispozici na webové stránce ZÚ: www.mzv.cz/kuwait.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Emergency assistance (policie, požárníci, záchranná služba): 999 z jakéhokoli telefonního čísla v Kataru.
  • Worldwide Emergency Number: 112
  • Havárie vody a elektřiny: 991
  • Informace o telefonních číslech: 180

Letiště Doha (předvolba pro Katar: +974):

  • všeobecné informace: 465-6666
  • informační přepážka: 465-6347
  • odlety a přílety: 465-6347

Banky: l Ahli Bank of Qatar: 432-6611 l Arab Bank: 438-7777 l BNP Paribas: 437-8378 l Commercial Bank: 449-0222 l Doha Bank Ltd.: 445-6600 l HSBC: 438-2100 l International Bank of Qatar: 447-3700 l Qatar National Bank: 440-7407
Směnárny: l Almana Exchange: 462-1450 l Alfardan Exchange and Finance: 440-8214 l National Exchange: 441-6403 l City Exchange: 443-5060 l Gulf Finance and Exchange: 441-5692 l Habib Qatar International Finance: 432-8853
Kurýrní služby: l ARAMEX: 450-6611 l DHL: 458-7888 l FedEx: 466-1722 l TNT: 462-2262 l UPS: 432-2444

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • Ministerstvo zahraničních věcí: www.mofa.gov.qa
  • Ministerstvo vnitra: www.moi.gov.qa
  • Ministerstvo energetiky a průmyslu: www.mei.gov.qa
  • Ministerstvo financí: www.mof.gov.qa
  • Ministerstvo kultury a sportu: www.mcs.gov.qa
  • Ministerstvo zdravotnictví: www.moph.gov.qa
  • Ministerstvo náboženství a záležitostí islámu: www.islam.gov.qa
  • Ministerstvo mládeže a sportu: www.mcs.gov.qa
  • Ministerstvo hospodářství a obchodu: www.mec.gov.qa
  • Ministerstvo spravedlnosti: www.moj.gov.qa
  • Ministerstvo administrativního rozvoje, práce a sociálních záležitostí: www.adlsa.gov.qa
  • Ministerstvo pro plánování, rozvoje a statistiku: www.mdps.gov.qa
  • Ministerstvo školství a vyššího vzdělávání: www.moe.edu.qa
  • Ministerstvo místní správy a životního prostředí: www.mme.gov.qa
  • Ministerstvo dopravy a komunikací: www.motc.gov.qa 
  • Sekretariát pro rozvojové plánování: www.planning.gov.qa
  • Ministerstvo obrany: www.gco.gov.qa

Hospodářská komora: Obchodní komora Kataru je nejstarší obchodní komorou ve státech GCC (založena v r. 1963) a má velmi významné postavení. V představenstvu komory se střídají představitelé nejvlivnějších obchodnických rodin. Obchodní komora Kataru má k dispozici základní informace o registrovaných firmách, jejich kapitálu, platnosti licencí, majitelích apod., ale také informace obecného obchodního charakteru. Qatar Chamber P.O.Box 402, Doha – Katar tel: 974-455-9111 fax: 974-466-1693, 466-1697 e-mail: qcci@qatar.net.qa, info@qcci.org

Banky a finanční instituce:

  • Qatar Central Bank: www.qcb.gov.qa
  • Qatar National Bank: www.qnb.com.qa
  • Qatar Financial Center: www.qfc.com.qa

Média:

  • QNA – Qatar News Agency (hlavní tisková agentura): www.qnaol.net
  • arabský deník Al-Watan: www.al-watan.com
  • arabský deník Al-Sharq: www.al-sharq.com
  • arabský deník Al-Raya: www.raya.com
  • anglický deník Gulf Times: www.gulf-times.com
  • anglický deník The Peninsula: www.thepeninsulaqatar.com
  • televize Al-Jazeera: www.aljazeera.net




• Teritorium: Asie | Katar | Zahraničí