Katar

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vybírán z rodiny Al-Thání. Má ve svých rukou soustředěnu kontrolu nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí. Exekutivní moc vykonává prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Ústava z roku 2005 uzákonila Parlament (Majlis al-Shura) složený ze  45 členů, z nich část členů je volená a část jmenovaná emírem z členů vlády a jiných osobností. V Kataru však nejsou povoleny politické strany. Emír kontroluje soudní moc prostřednictvím jmenování a odvolávání soudců. Jako vrchnímu veliteli branných sil mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany.

Katar disponuje zásobami ropy a 3. největšími zásobami zemního plynu na světě a je největším exportérem kapalného zemního plynu (LNG). V Kataru sídlí Gas Exporting Countries Forum (GECF), kde se koordinují světové ceny plynu. Export plynu směřuje do více než dvou desítek států na 4 kontinentech. Příjmy z prodeje ropy a zkapalněného zemního plynu tvoří tradičně kolem 70 % státních rozpočtových příjmů, představují cca 90 % exportu a podílí se z cca 60 % na HDP země. Druhým největším tvůrcem HDP s podílem cca 30-40 % jsou dnes služby, především finanční služby a cestovní ruch. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. V posledních letech vývoj Kataru silně ovlivnil konflikt se sousedními zeměmi, který vyústil v ekonomickou blokádu Kataru v letech 2017-2021. Ačkoliv dochází k postupné konsolidaci vztahů se sousedy, našel Katar nové politické i obchodní partery a usiluje o větší nezávislost na dovozu. Zcela zásadním partnerem v ekonomické i bezpečnostní oblasti byly a jsou pro Katar USA, které zde mají největší základnou amerického letectva mimo území Spojených států.   

Od roku 2015 pominula éra přebytků a Katar vykazoval deficitní rozpočty. Blokáda byla obtížným testem katarské ekonomiky, Katar ji však využil k upevnění svého regionálního i globálního postavení. Vláda se soustředila na rozvoj klíčových oblastí, jimiž je energetika (včetně obnovitelných zdrojů), obrana, potravinářství, logistika, cestovní ruch a vybraná high-tech průmyslová odvětví. Bylo vynaloženo maximální úsilí k budování domácího spotřebitelského průmyslu a high-tech průmyslových odvětví, které mají do budoucna posílit soběstačnost zásobování. Katarská ekonomika se poměrně rychle přeorientovala na nové dodavatele a partnery a stabilizovala se. V roce 2021 se státní rozpočet dostal opět do přebytku ve výši 1,3 %. V roce 2022 dosáhl rozpočtový přebytek 4,3 % HDP. Hospodářský růst je z velké míry tažený nárůstem cen energetických komodit vlivem války na Ukrajině. Nezanedbatelným hnacím motorem katarské ekonomiky byly v roce 2022 přípravy na MS ve fotbale. V roce 2022 dosáhl hospodářský růst 4,5 %. Toto tempo bude v následujících letech pravděpodobně zvolňovat až do roku 2026, kdy bude výrazným impulzem dokončení první fáze expanze a uvedení do provozu nových těžebních kapacit zemního plynu v jižní a východní části Severního plynového pole.

V letech 2019 a 2020 trpěl Katar deflací, která se v roce 2021 opět překlopila v inflaci 2,2 % a v roce 2022 dosáhla dokonce 5 %, což je přisuzováno především rostoucím cenám nemovitostí a služeb spojených s přípravou fotbalového šampionátu a rostoucím cenám potravin ve světovém měřítku. Od roku 2023 by se inflace měla ustálit na cca 2,5 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2020 byla zanedbatelných 0,5 %, v roce 2021 došlo ke snížení na 0,3 % a v roce 2022 dokonce ke snížení na 0,2 %, kde by měla setrvat. Finanční a rozpočtová situace Kataru je stabilní. Vysoké ceny energetických komodit zvyšují státní příjmy a očekává se, že veřejné finance za roky 2022 a 2023 skončí ve výrazném přebytku v pásmu 8-9%. Katar si i nadále zachovává regionálně nejvyšší ratingy AA (Standards &Poor’s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují nakumulované devizové rezervy z předchozích let, které jsou odhadovány přibližně na 300 mld USD (tato částka přesahuje 150% HDP země). Křehkost regionálních vztahů a snaha Kataru o soběstačnost se budou nadále projevovat posilováním obchodu s Asií, zejména v některých strategických oblastech jako například potravinářství. Silnou stabilizační kotvu představuje katarský státní suverénní fond QIA (Qatar Investment Authority), který aktiva investuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Qatar Holding. Investice v zahraničí pomáhají posilovat finanční a měnovou stabilitu země. 

Základní údaje
Hlavní město Dauha
Počet obyvatel 3 mil.
Jazyk arabština
Náboženství islám (oficiální náboženství) 65,5 %, hinduismus 15,5 %, křesťanství 14 %, buddhismus 3 %
Státní zřízení monarchie (emirát)
Hlava státu Tamim bin Hamad Al-Thání
Hlava vlády Tamim bin Hamad Al-Thání
Název měny katarský riál (QAR)
Cestování
Časový posun +1 hodina (letní čas); +2 hodiny (zimní čas)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Mgr. Petr Chalupecký
Ekonomický úsek Mgr. Simona Drahoňovská, LL.M.
Konzulární úsek PhDr. Dušan Králík
CzechTrade Mgr. Michal Sontodinomo
Czechinvest ne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 241,18
Hospodářský růst (%) 4,50
Inflace (%) 5,00
Nezaměstnanost (%) 0,20

Mapa globálních oborových příležitostí – Katar (MZV) (55.61 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Katar (384.37 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální arabský název státu je Dawlat Al Qatar, anglicky The State of Qatar, česky Stát Katar. Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vybírán z rodu Al-Thání vládnoucího území Kataru od 19. století. Ve svých rukách soustřeďuje kontrolu nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí. Exekutivní moc vykonává prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Současná vláda má 19 členů, z toho 3 ženy. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis Al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) jsou voleny v přímé volbě a 1/3 (15 členů) je jmenovaná emírem z členů vlády a jiných osobností. V současné katarském parlamentu zasedají 2 ženy. Politické strany nejsou v Kataru povoleny. V říjnu 2021 proběhly v Kataru historicky první volby do Parlamentu. Volební právo mají muži i ženy od 18 let. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Jako vrchnímu veliteli obranných sil mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany.

Blokáda Kataru ze strany čtveřice arabských států v letech 2017-2021 neměla na stabilitu režimu negativní vliv. Posílila postavení stávajícího katarského emíra a zvýšila jeho legitimitu v očích Katařanů. Pozici vládnoucí rodiny posílilo i úspěšné zvládnutí mistrovství světa ve fotbale v listopadu a prosinci 2022, kdy se země stala na období několika týdnů politickým a ekonomickým centrem dění. V reakci na silnou kritiku ze zahraničí proběhly v zemi reformy týkající se zejména pracovního práva, ale i některé sociální reformy.  

1.2. Zahraniční politika země

Katarská zahraniční politika je determinovaná malou rozlohou Kataru a politicky nestabilním regionem. Hlavním cílem je bezpečnost země, posílení postavení Kataru na regionální i globální mapě a rozvoj životně důležitých obchodních vztahů. V posledních letech byla katarská zahraniční politika silně ovlivněna konfliktem v regionu, který vyústil ve vojenské hrozby a obchodní blokádu Kataru. Pro stát závislý na importu prakticky veškerého zboží mělo přerušení dodávek ze sousedních zemí intenzivní dopad. Kataru se však podařilo v krátké době zajistit alternativní dodávky , zejména přes Írán a ve spolupráci s Tureckem a Ruskem. Přes formální ukončení roztržky, ze které Katar vyšel posílen, nejistota v regionálních vztazích trvá. Napětí přetrvávalo zejména se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, i zde však dochází k postupné normalizaci, včetně znovuobnovení diplomatických styků. Impulsem pro oteplování vztahů s Egyptem byla částečně složitá ekonomická situace Káhiry. Nyní se tak realizují katarské investice do egyptských zemědělských a potravinářských podniků, do dopravní infrastruktury, bankovnictví a turismu. Katar zastává dlouhodobě konsistentní pozici ve vztahu k palestinsko-izraelskému konfliktu, profiluje se jako jeden z klíčových podporovatelů palestinské otázky. Vyzývá k ukončení „izraelské okupace“ palestinských teritorií a vytvoření palestinského státu v hranicích z roku 1967 a s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Katar podporuje Palestince i finančně. Navzdory neexistenci diplomatických styků s Izraelem dochází v omezené míře k praktické spolupráci v oblasti ekonomické a bezpečnostní.

Zcela zásadním partnerem v ekonomické, ale zejména bezpečnostní oblasti, jsou pro Katar USA. Katarská základna Al Udajd je největší základnou amerického letectva mimo území Spojených států. USA Katar často kritizuje za jeho vřelé vztahy s Íránem, v případě potřeby však využívá Katar jako zprostředkovatele nutné komunikace. Katar rozvíjí spolupráci s NATO v rámci Istanbulské iniciativy spolupráce, která je platformu pro vojenskou spolupráci NATO s některými zeměmi GCC.

V posledních letech Katar rozvíjí vztahy se zeměmi, které mu v době blokády významně pomohly. Udržuje plnohodnotné vřelé vztahy s Íránem, který je pod mezinárodními sankcemi. Země spojují nejen historické vazby a regionální blízkost, ale i společné ekonomické zájmy. Mezi Katarem a Tureckem dlouhodobě existují silné vojenské vazby, v průběhu blokády došlo k posílení obchodních vztahů. Katar hostí tureckou vojenskou základnu o síle několika tisíců vojáků, Turecko vyváží do Kataru vojenské vybavení. Země uzavřely několik dohod o vojenské spolupráci. Blokáda napomohla také intenzivnějším vztahům s Čínou, která je největším dodavatelem zboží a služeb do Kataru. Katar je naproti tomu druhým největším dodavatelem zemního plynu do Číny. Koncem roku 2022 došlo k podpisu dohody o dalších dodávkách LNG z nově rozvíjených katarských nalezišť. Vztahy s Ruskem se během blokády aktivovaly v politické i obchodní rovině. Katar má v Rusku nezanedbatelné investice (podíl ve státní společnosti Rosněfť, letiště Pulkovo v Sankt Petěrburgu). Politickou rovinu vztahů však zkomplikovala ruská agrese vůči Ukrajině.  Od jejího začátku Katar konsistentně vyzývá k diplomatickému řešení a okamžitému ukončení bojů. Katarské postoje ke konfliktu lze považovat za mírně pro-ukrajinské, země je však ve svých vyjádřeních vůči Rusku obezřetná. Z členských států EU posílil Katar v posledních letech obchodní vazby s Francií (dodávky stíhacích letounů) a Itálií (dodávky bojových vrtulníků a smlouva na dodávku vojenských plavidel). Na konci loňského roku podepsal Katar kontrakt na velký objem dodávek LNG do Německa. Vztahy s EU byly lehce pošramoceny prozatím nedořešenou tzv. aférou „Qatargate“. Vláda však obvinění rezolutně odmítá. 

Katar je významným poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci. V posledních letech se intenzivně zapojuje do různých mediačních aktivit (Afghánistán, JCPOA), prostřednictvím kterých se snaží posílit svoji mezinárodní prestiž. Ve své zahraniční politice klade v posledních letech důraz také na životní prostředí a boj s globálním oteplováním.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Kataru dosáhl v roce 2022 počtu 3 miliónů. Hustota zalidnění je 248 osob na km2. Průměrný věk obyvatelstva je cca 32 let. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 60 %. Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí zhruba 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem pocházejí jak z arabských zemí (především Egypťané, Súdánci, Syřané, Libanonci – celkem asi 17 %), tak z asijských zemí (Indové 24 %, Nepálci 16 %, Filipínci 11 %, Pákistánci 5 %, Bangladéšané 5 %, Srílančané 5 %) a zbytek tvoří Evropané a Američané. Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Katar je tolerantní k jiným náboženstvím a i ne-muslimové jsou oprávněni pracovat ve státních službách. Mezi Katařany je 95 % muslimů, z nichž je 92 % sunnitů wahábistického směru, který je založen na striktním dodržování zásad původního islámu, a 8 % šíitů.

Úředním jazykem je arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Katar patří k zemím s nejvyšším HDP na osobu na světě. Po ekonomickém poklesu během pandemických let se podařilo znovu nastartovat hospodářský růst tažený z velké míry nárůstem cen energetických komodit vlivem války na Ukrajině. V roce 2022 dosáhl hospodářský růst 4,5 %. Tempo bude v následujících letech zvolňovat až do roku 2026, kdy bude výrazným impulzem dokončení 1. fáze expanze a uvedení do provozu nových těžebních kapacit zemního plynu v Severním plynovém poli. Nezanedbatelným hnacím motorem katarské ekonomiky byly v roce 2022 přípravy na MS ve fotbale. V roce 2022 se očekává inflace okolo 5 % zejména z důvodů rostoucích cen potravin, nemovitostí a energií. V následujících letech má míra inflace klesat a ustálit se na 2,5 %. Měna (katarský rijál QAR) je pevně ukotvena na USD.  Finanční a rozpočtová situace Kataru je stabilní. Hlavním příjmem státního rozpočtu jsou tržby za zemní plyn a ropu (v roce 2022 téměř 78 %). Za rok 2022 se očekává pokles celkového zadlužení země na 44,0 % HDP. V této souvislosti byl Kataru zvýšen rating, což zemi umožňuje dosáhnout na levné půjčky na mezinárodních trzích. Katarské ekonomice důvěřují nejen ratingové agentury, ale i finanční trhy. Po usmíření s bojkotujícími zeměmi posiluje důvěra investorů. Křehkost regionálních vztahů a snaha Kataru o soběstačnost se bude projevovat posilováním obchodů s Asií, opatrností v obchodě se sousedy v Zálivu a důrazem na domácí produkci. Silnou stabilizační kotvu představuje katarský státní suverénní fond QIA (Qatar Investment Authority), jehož investice v zahraničí pomáhají posilovat finanční a měnovou stabilitu země.    

Katar je čtvrtým největším producentem zemního plynu na světě a největším exportérem zkapalněného plynu (LNG). Energetický sektor je kontrolován státní společností Qatar Energy. Vláda pokračuje v rozšiřování těžebních operací v Severním poli. Probíhá výstavba flotily LNG tankerů a akvizice zahraničních ložisek ropy a zemního plynu a související infrastruktury, včetně například kapacit v Mexickém zálivu. Katar investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a do obnovitelných zdrojů. Země buduje rozsáhlé solární elektrárny, věnuje se výzkumu vodíku, buduje obří továrnu na tzv. „modrý amoniak“. Katar pokračuje v digitalizaci ekonomiky, podporuje rozvoj nejmodernějších inovativních informačních technologií. V souvislosti s MS ve fotbale došlo k velkému boomu ve stavebnictví. Budovala se sportoviště, ubytovací kapacity, ale i infrastruktura včetně rychlostních komunikací, metra, navýšila se kapacita mezinárodního letiště. Mistrovství bylo příležitostí pro rozvoj turistického průmyslu, který by měl pokračovat. Země dlouhodobě dováží většinu potravin, blokáda umocněná pandemií zvýšila tlak na potravinovou soběstačnost. 

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -3,641,524,503,703,60
HDP/obyv. (USD/PPP) 96 555,76102 445,70105 010,00121 390,00129 160,00
Inflace (%) -2,582,315,002,802,50
Nezaměstnanost (%) 0,500,300,200,200,20
Export zboží (mld. USD) 51,5087,20128,80104,4599,43
Import zboží (mld. USD) 25,8328,0732,2634,1636,03
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 27,1460,3497,9071,6465,24
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 2,682,682,912,712,68
Konkurenceschopnost 14/6317/6418/63N/AN/A
Exportní riziko OECD 3/73/73/73/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Síla uhlovodíkového sektoru bude i nadále zajišťovat přebytek obchodní bilance země. Rostoucí poptávka po LNG a globálně vysoké ceny posílí export uhlovodíkových komodit. Pozitivní fiskální výhled je ovlivněn i sílícími příjmy ze služeb a to především v dopravě a turistice. Na kapitálovém účtu platební bilance lze očekávat některé dílčí záporné položky, zejména na transferovém účtu, kde mají silný vliv remitentní převody.

Vládní rozpočet na rok 2023 je založen na konzervativním předpokladu ceny ropy 65 USD/barel. Očekává se, že celkové výdaje klesnou o 2,6 % ve srovnání s rokem 2022, který zaznamenal zvýšení v souvislosti s pořádáním mistrovství světa. To by mělo podle ministerstva financí vést k rozpočtovému přebytku ve výši asi 8 mld USD. Navzdory dalšímu zmírnění globálních cen ropy a plynu bude vláda schopna financovat podstatnou část svých plánovaných výdajů prostřednictvím poměrně silných příjmů. Očekává se, že v roce 2024 dojde k zavedení DPH. To vyrovná část předpokládaných poklesu příjmů z uhlovodíků a podpoří rozpočtové přebytky odhadem v průměru o 5,1 procenta HDP ročně v letech 2024-2025 s perspektivou rozšíření na průměrných 6,1 % HDP ročně v letech 2026-2027, kdy bude do provozu uvedena první fáze projektu expanze těžby plynu v Severním poli. Za rok 2022 se očekává pokles celkového zadlužení země na 44,0 % HDP. V této souvislosti byl Kataru zvýšen rating, což zemi umožňuje dosáhnout na levné půjčky na mezinárodních trzích.  Silnou stabilizační kotvu představuje katarský státní suverénní fond QIA (Qatar Investment Authority), jehož investice v zahraničí pomáhají posilovat finanční a měnovou stabilitu země.

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) 10,10
Veřejný dluh (% HDP) 44,00
Bilance běžného účtu (mld. USD) 62,92
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

2.3. Bankovní systém

Sektor bankovnictví je v zemi rozvinutý. V Kataru funguje 17 bank, z nichž 9 je v katarském vlastnictví. Katarská centrální banka (Qatar Central Bank), založená v roce 1993 na základech Qatar Monetary Agency, určuje bankovní a peněžní politiku státu. Katarská měna (katarský rijál) je ukotvena na americký dolar, směnný kurz je pevně stanoven v poměru QAR 3,64 : US$ 1. K posílení fiskální a obchodní bilance jsou vládní orgány zavázány k fixaci kurzu, neboť uhlovodíkové komodity jsou denominovány v USD a navíc tento postup je zárukou pro investory a zároveň snižuje náklady případných státních půjček. Politika Centrální banky v zásadě kopíruje politiku amerického FEDu. Od ledna 2022 došlo k prudkému nárůstu úrokových sazeb z 1 % až na současných 5,25 %. Lze předpokládat, že tempo růstu v roce 2023 zvolní. I kdyby došlo na tlak vůči rijálu, je Centrální banka vybavena dostatečnými devizovými rezervami pro udržení kurzu. Na konci roku 2022 narostly devizové rezervy na cca 59 mld USD. K intervenci je připravena i Qatar Investment Authority, která spravuje aktiva v odhadované hodnotě 445 miliard USD.

Nejvýznamnějšími bankami v Kataru jsou Qatar National Bank, Commercial Bank, Doha Bank, Qatar Islamic Bank, International Islamic, Al Khaliji, ze zahraničních bank HSBC (UK), Arab Bank Ltd, (JOR), Mashreq Bank Ltd. (UAE), Standard Chartered Bank (UK), BNP Paribas (FR), Bank Saderat (IRN), United Bank (PAK). V roce 1997 byla založena Qatar Industrial Development Bank; jedná se o specializovanou, státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. Podle investičního zákona č. 13 z roku 2000 (novelizovaného v roce 2019) je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojišťovnictví a obchodních služeb. Vláda však vytvořila instituci Qatar Financial Center, který tuto formální překážku překonává a je možné zde registrovat zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.   

 

2.4. Daňový systém

Katar nemá zavedenou daň z příjmů zaměstnanců bez ohledu na skutečnost, zda jde o katarského občana nebo cizince žijícího na území Kataru. Zdaněný je však každý, kdo provozuje obchodní činnost za účelem zisku, včetně osob samostatně výdělečně činných. O zavedení DPH se dlouhodobě hovoří, naposledy bylo její zavedení odsunuto z roku 2023 na rok 2024 (předpokládá se zavedení 5 % DPH v souladu s doporučením GCC). Doposud nebyla zavedena ani silniční daň, neplatí se spotřební daně (kromě daně na alkohol, tabákové výrobky, energetické nápoje a slazené nápoje, kde je zavedena tzv. zdravotní daň, jinak označovaná jako „daň z hříchu“, ve výši 100 % respektive 50%). Neplatí se ani zdravotní a sociální pojištění. 

Obchodní společnosti v Kataru podléhají daňovému režimu podle toho, kde jsou registrovány. Na výběr mají registraci na (i) Ministerstvu obchodu a průmyslu (daňově příslušná je General Tax Authority); (ii) Qatar Financial Center (QFC Tax Department) a (iii) Qatar Free Zone (QFZ Tax Authority). Jednotná korporátní daň činí 10 %. Výjimku tvoří příjem z ropných operací a ropného průmyslu, kde je zákonem stanovená minimální daň ve výši 35 %. Některé společnosti se mohou také registrovat u Qatar Science and Technology Park, který poskytuje daňové osvobození na výzkumné a rozvojové aktivity. Daň z příjmu má řadu výjimek. Jsou od ní osvobozeny například podniky založené jako přímé zahraniční investice. V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy. 

 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna roste od roku 2010 (vzrostla pětinásobně). V roce 2020 dosáhla maxima ve výši 3,4 mld CZK; z toho 95 % tvořil český export do Kataru. V roce 2021 došlo k poklesu na 2,65 mld CZK, v roce 2022 výměna mírně narostla na 2,86 mld CZK; trend pokračuje i v 1. čtvrtletí 2023. Statistiku vzájemného obchodu zkreslují reexporty (cca 10 % obratu).


2018 2019 2020 2021 2022
Import z ČR (mld. CZK) 2,10 2,40 3,20 2,65 2,86
Export do ČR (mld. CZK) 0,30 0,30 0,20 0,29 0,45
Saldo s ČR (mld. CZK) -1,79 -2,09 -3,06 -2,36 -2,41

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní 699,62 24,00
334 Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n., odpadní oleje 332,27 12,00
772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 258,66 9,00
781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 230,61 8,00
764 Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 155,00 5,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
684 Hliník 128,45 28,33
571 Polymery etylénu v prvotní formě 107,89 23,80
845 Součásti oděvní z materiálu textilního i pletené ap. 46,78 10,32
844 Oděvy a prádlo dámské, dívčí pletené, háčkované 21,11 4,66
842 Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované) 19,62 4,33

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavními obchodními  partnery z EU jsou IT, FR, DE, NL, BE a ES. PL je 3. – především uhlovodíkové komodity. CZ má nevýrazný dovoz z Kataru, ve vývozu je na 10 místě. 


2018 2019 2020 2021 2022
Import z EU (mil. EUR) 8 052,90 11 362,50 7 355,10 8 083,40 9 137,50
Export do EU (mil. EUR) 5 777,60 5 816,20 4 441,70 6 910,60 21 670,90
Saldo s EU (mil. EUR) -2 275,20 -5 546,30 -2 913,40 -1 172,70 -12 533,40

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Dovoz do Kataru meziročně vzrostl o 65 %. Katar dováží nejvíce z CN (16,2 %), USA (12,2 %), IN (6%), GB (4,6 %) a TR (4 %). Katar nejvíc exportuje do JP a CN (14,7 %),  KR(12 %) a IN (11,5). 


2018 2019 2020 2021 2022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 63 592,30 50 632,40 36 422,50 59 958,30 N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 21 164,00 18 985,20 17 520,80 15 774,80 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -42 428,30 -31 647,30 -18 901,70 -44 183,50 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Katar je významným investorem v zahraničí. ČNB stav ani toky přímých zahraničních investic z/do Kataru neeviduje. Katar masivně investuje prostřednictvím státního suverénního investičního fondu – Qatar Investment Authority (QIA), který je světově 11. nejbohatším fondem a spravuje aktiva v odhadované výši 445 mld USD. V poslední době jsou pro Katar přitažlivé investice do inovativních oblastí, například v energetice – rozvoj udržitelné energetiky, alternativních a obnovitelných zdrojů (vodík), investice do farmaceutického průmyslu, biotechnologií nebo smart technologií a technologií v potravinářství, zemědělství nebo vodním hospodářství. 

Rovněž katarská ekonomika se ve snaze o větší diverzifikaci postupně otevírá zahraničním partnerům a od roku 2019 zintenzivňuje snahu o přilákání zahraničních investic do země. Tuto funkci zajišťuje Katarská agentura na podporu investic IPA. V roce 2022 výrazně narostly přímé zahraniční investice do Kataru na téměř 30 mld USD. Investice pocházejí zejména z USA, UK, IT a FR. IPA spustila v letošním roce digitální platformu pro investory Invest Qatar Gateway, která nabízí zdarma informace a služby usnadňující investorům vstup na katarský trh a rozvíjení jejich podnikatelských aktivit. Na konci roku 2023 by měla být spuštěna také digitální služba, která zahraničním investorům usnadní vlastní příjezd do Kataru a základní fungování v zemi. 

V září 2022 byl mezi Katarem a ČR dohodnutý text Dohody o ochraně a podpoře investic, který je nyní posuzován relevantními orgány EU, přičemž se očekává jeho možná následná modifikace.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU má se státy GCC od roku 1988 podepsanou smlouvu o spolupráci (Cooperation Agreement). Od roku 1990 probíhají jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a GCC, jednání dosud nedosáhla výsledku vzhledem k malé ochotě GCC otevřít svůj trh.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Českou republikou a Státem Katar o leteckých službách byla podepsána v průběhu návštěvy ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v Kataru v lednu 2012. V červnu 2022 došlo k podepsání Dohody o zamezení dvojímu zdanění, jejíž text byl oběma státy ratifikován. V říjnu 2022 byla podepsaná Dohoda o hospodářské, obchodní a technické spolupráci, jejíž text byl oběma zeměmi ratifikován a doplňkové memorandum o porozumění, vyjadřující zájem na vzájemných investicích. V září 2022 byl oběma stranami odsouhlasený text Dohody o ochraně a podpoře investic, který je nyní posuzován relevantními orgány EU, přičemž se očekává jeho možná následná modifikace v průběhu roku 2023.

 

3.4. Rozvojová spolupráce

Stát Katar jako bohatá země není adresátem rozvojové pomoci, ale sám poskytuje pomoc buď přímo, nebo účelově (pomoc Palestincům, pomoc Libanonu po válce v roce 2006, pomoc v Darfúru, obětem ničivých přírodních katastrof v různých zemích světa atp.) nebo prostřednictvím různých mezinárodních organizací s celosvětovou nebo regionální působností. Výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) Kataru za rok 2022 byla podle statistiky OECD 0,46 % HDP, v absolutních číslech pak přes 700 milionů USD. Katar se také v oblasti rozvojové spolupráce angažuje politicky. V březnu 2023 se v katarském Dauha uskutečnila 5.  konference OSN o nejméně rozvinutých zemích světa. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

 ▶ Perspektivní obor 1 – Těžební a ropné technologie

Těžba a zpracování ropy a zejména plynu je v Kataru dominantním sektorem. Ceny energetických komodit vlivem války na Ukrajině výrazně vzrostly. Katar soustředí velký objem investic do vybudování dostatečných kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Vzhledem k rostoucím světovým cenám plynu chce země výrazně navýšit svou produkci zkapalněného plynu (LNG) – ze současných 77 mil. tun ročně by se v roce 2026 mělo stát 127 mil. tun ročně. České firmy by se v Kataru mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a smart měřicí/řídící techniky a dalších souvisejících inovativních technologií v tomto sektoru.

▶ Perspektivní obor 2 – Energetika

Základním pilířem katarského energetického sektoru je zkapalněný plyn (LNG). Vláda však věnuje pozornost i nekonvenčním energetickým technologiím, které jsou ekologicky šetrné. Národní strategie pro životní prostředí a změnu klimatu stanovuje cíl snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení obnovitelných zdrojů energie o 25 % do roku 2030. Díky specifickým přírodním podmínkám zvyšuje Katar podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu. Masivně investuje do fotovoltaiky, větrných elektráren nebo do výroby tzv. modrého amoniaku. V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie zaměřené na úspory v energetice, řídící systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík, amoniak). Perspektivní by mohly být katarské investice do českých startapů v tomto odvětví či do výzkumných projektů, dále například spolupráce v rámci vodíkové strategie ČR.

▶ Perspektivní obor 3 – Obranný a bezpečnostní sektor

Vzhledem ke své geografické poloze a geopolitické situaci v regionu jsou katarské investice do obrany nadprůměrné. Regionální závody ve zbrojení a politický spor se sousedním státy donutil katarské ozbrojené síly soustředit se na modernizaci armády, zejména vzdušných a námořních sil. V roce 2022 byl katar v absolutních číslech druhým největším dovozcem zbraní v regionu a dvacátým na světě. V dodávkách v obranném sektoru katarská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Česko má v zemi dobré jméno v oblasti obranného průmyslu. Katar má zájem zejména o špičkové obranné technologie. Jistý potenciál pro ČR existuje na poli výcviku či dodávek tradičnějších typů zboží, jako jsou nákladní vozy či menší zbraně. V oblasti modernějších obranných systémů se nabízí spolupráce například na poli pasivních radiolokátorů či dronů.

▶ Perspektivní obor 4 – Zemědělství  potravinářství

Země dlouhodobě dováží drtivou většinu potravin, stále existuje potenciál na rozšíření jejich sortimentu. Blokáda Kataru umocněná pandemií coronaviru zvýšila tlak na potravinovou soběstačnost základních potravin a otevřela prostor pro dodávky zemědělských technologií a zavádění inovativních postupů. Národní strategie pro potravinovou bezpečnost na období let 2018-2023 usiluje například o zvýšení vlastní produkce zeleniny založením hydroponického skleníkového pěstování. Cílem je dosáhnout 70 % soběstačnosti v produkci rajčat, paprik, okurek dýní, salátů a dalších druhů. Země počítá také s rozšířením chovu skotu, zejména ovcí a koz. Perspektivy pro české firmy existují například v možných dodávkách potravin jako jsou trvanlivé potraviny, mražená zelenina, dětská výživa, nápoje čokoláda a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky). Vzhledem k omezené rozloze zemědělské půdy a náročným klimatickým podmínkám bude budování vlastních produkčních kapacit v Kataru vyžadovat nejmodernější inovativní výrobní postupy s akcentem na energetické úspory a udržitelnost, např. automatizované hydroponické a aquaponické technologie. 

▶ Perspektivní obor 5 – Zdravotnictví a farmacie

Země pokračuje v masivních investicích do veřejného zdravotnictví, rozšiřuje lůžkové kapacity nemocnic. V oblasti poskytování zdravotnických služeb významně posiluje i soukromý sektor. Pro české dodavatele představuje katarské zdravotnictví významný potenciál. Uplatnit se mohou zejména v dodávkách zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu, léků nebo při budování vlastních kapacit v Kataru. Země rozvíjí své farmaceutické kapacity. Přes značný pokrok je stále poptávky po importovaných léčivech. Katar nabízí příležitost spolupráce s českými výzkumnými institucemi, případně vytváří příležitost českým dodavatelům zdravotnického vybavení, např. nemocničních lůžek a komplexního vybavení nemocnic, dodavatelům zkumavek, mikroskopů, ale i širokého sortimentu léčiv.

▶ Perspektivní obor 6 – Design, sklářství, textil

Katar je podle HDP na obyvatele nejbohatší zemí na světě. Bohatství, luxusní zboží a unikátní design jsou běžnou součástí života místních zámožných obyvatel. V Kataru je poptávky po materiálově náročném vybavení interiérů, a to jak ve veřejných tak soukromých budovách. Nemalý zájem je o luxusní oděvy a šperky světových značek. Potenciál je v propagaci nového českého designu a flexibilním zhotovení projektů na míru. České sklo, šperky, bižuterie, porcelán, bytové doplňky a umělecká díla představují příležitost pro české firmy a designéry, kteří budou schopní své originální, inovativní a kreativní produkty katarskému spotřebiteli přiblížit funkční makketingovou kampaní s akcentem na místní preference a zvyklosti náročné klientely. Důležitější než cena výrobku je na katarském trhu jeho image, originalita a zajímavost.  

▶ Perspektivní obor 7 – ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Země pokračuje v digitalizaci své ekonomiky, podporuje rozvoj nejmodernějších inovativních informačních technologií. Katar má již funkční pokrytí sítěmi 5G s nízkou latencí a ultrarychlým přenosem dat v reálném čase. Ve spolupráci s katarskou telekomunikační společností vyvíjí řadu aplikací, například v logistice v Přístavu Hamad. Zavádění technologických novinek nabízí příležitosti pro řadu českých inovativních firem a startapů působících v oblasti ICT. Katar si velmi dobře uvědomuje, že inovativní technologie jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky, high-tech sektorů a udržení konkurenceschopnosti země v budoucnosti. Čeští inovátoři by se mohli  na katarském trhu uplatnit v oblasti ICT, IoT, ve vývoji aplikací s využitím 5G a v tvorbě ekosystému pro chytrá města.

▶ Perspektivní obor 8 – Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Pořádání fotbalového mistrovství světa bylo pro Katar příležitostí pro propagaci země a rozvoj turistického průmyslu. Ten by měl pokračovat za postupného rozšiřování charakteru cest do Kataru nad rámec krátkodobých a obchodních. Země má v tomto ohledu ambiciózní plány na pořadatelství mnoha kulturních a sportovních akcí s regionálním i globálním přesahem. Naopak ČR je pro zámožné Katařany přitažlivou turistickou destinací. Obzvláště populární jsou české lázně. Ty mají navíc potenciál být příležitostí pro katarské investory. Nabídku je nicméně třeba propagovat zejména prostřednictvím sociálních sítích a soustředit se na kvalitu nabízených služeb a jejich přizpůsobení specifickým požadavkům. 

Více informací viz globální mapa oborových příležitostí.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

České zboží a služby mají na katarském trhu šanci na úspěch, pokud jsou originální a inovativní a dokážou upoutat pozornost katarského zákazníka. Prodej či nabídka služeb musí být doprovázena špičkovým marketingem, vzhledem k velké konkurenci na trhu, jenž je vysoce saturovaný. Specifikem místního podnikatelského prostředí je omezená možnost zahraničních podnikatelských subjektů vstupovat na katarský trh přímo. V důsledku toho pak často volí spolupráci s místním zprostředkovatelem či partnerem, který by měl vlastnit minimálně 51 % společného podniku. V případě pouhého prodeje/distribuce zboží prostředník ze zákona nutný není. V praxi však většina firem i v tomto případě využívá místní agenty či distributory s příslušnými licencemi, marketingem a znalostí lokálního trhu a prostředí, případně do země vyšle svého obchodního zástupce.   

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kataru „na dálku“, např. emailem či telefonicky bez předchozí osobní známosti zpravidla nefunguje. Pro první kontakt je ideální se do teritoria vydat osobně – např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy či konference. Dobře funguje osobní doporučení, například prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, respektive místní kancelář CzechTrade. Jejich prostřednictvím je možné předat kontakt či domluvit schůzku. Jako další zprostředkovatel může pomoci Česko-katarský výbor v rámci HK ČR.

4.3. Obchodní schůzka

První jednání mezi potenciálními partnery se obvykle koná v Kataru, standardně v kanceláři místního partnera. Další schůzky a jednání je často možné absolvovat již i méně formálně, např. v restauraci či kavárně. Je zcela běžné, že katarský partner např. po jednání v kanceláři pozve zahraničního hosta na oběd, který poté i uhradí. Dary při prvním jednání vyžadovány nejsou, ale jsou pozitivně vnímány. Pokud od katarského partnera nějaký dárek obdržíte, v žádném případě ho neodmítejte. Odmítnutí daru je téměř urážkou. V případě dobrých vyhlídek a vážného zájmu o spolupráci většinou po návštěvě českého obchodníka v Kataru dojde na návštěvu katarského partnera v ČR. Je zapotřebí počítat s tím, že první návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky. V Kataru se obchody často dělají „mezi přáteli“. Navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání tak může být kromě vlastního obchodního jednání věnován velký prostor soukromému životu, včetně dotazů na věk, rodinný status, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci atd.

Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější oblečení (oblek/kravata) v případě jednání ve veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), v případě B2B jednání pak méně formální (sako/košile/rozhalenka). U žen se na formálních jednáních doporučují zakrytá kolena a lokty, neprůsvitné materiály a decentní výstřihy. Vizitky jsou v obchodních sférách rozšířené. Zástupci místních veřejných institucí je ale často nemají, případně se zdráhají Vám vizitku dát. 

Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání. Půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé v případě, že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu. Návštěvník Kataru by se neměl nechat překvapit i opakovaným přerušováním jednání, např. vyřizováním telefonátů či krátkými rozhovory katarského partnera např. s kolegy, kteří budou volně vstupovat do kanceláře v průběhu jednání. Takové chování je v místním prostředí zcela běžné a není považováno za nezdvořilé. Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost.

Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v převážně patriarchální katarské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou většinu obchodních jednání v Kataru. Ideální je tak do Kataru vysílat jednací týmy vedené muži – přítomnost ženy v týmu však nepředstavuje žádný problém.  

Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Katařana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě (majlis) který je určen k posezení mužů, oddělený od zbytku domu, ve kterém se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Alkoholické nápoje se nenabízí. Podává se zpravidla tradiční káva z kardamonu. Oblíbená jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěva víkendového domku v poušti nebo u moře spojené například se společenským podnikem.

4.4. Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferovaná přátelská a neformální komunikace. Při seznámení je vhodné čekat, zda nám partner bude podávat ruku. Pro Katařany je obvyklým gestem při seznámení spíše lehký úklon, při kterém si dáme pravou ruku na srdce. To platí obzvláště pro ženy. Tradice nepřipouští, aby se muž jakkoliv dotkl cizí ženy, ačkoliv moderní Katařané svým západním protějškům ruku běžně podávají, i když se jedná o ženu. Pokud katarský partner ruku začne podávat, je třeba gesto opětovat. Po seznámení se běžně oslovuje vlastním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Fahad, Mr. Petr), případně méně formálně pouze vlastním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců hovoří velmi dobře anglicky, a proto není nutné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kataru, (vhodné) dotazy na zem, jeho kulturu a společnost atd. Naopak nedoporučujeme s osobami, které dobře neznáme, vést konverzace na citlivá témata související s politikou nebo náboženstvím. Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny běžně používané formy včetně emailu, telefonátu apod., velmi rozšířenou formou komunikace v zemi je však v současnosti mobilní aplikace WhatsApp, a to i v obchodním či úředním styku.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související k kulturou a náboženstvím – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kataru plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti opulentních pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času a připravte se na  to, že od Vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost. Respektujte, že v období postního měsíce ramadánu (jehož datum je pohyblivé), pracovní tempo zvolní. Nedoporučujeme v tomto období pracovní schůzky iniciovat. Při jednání, u kterého se sedí, dbejte, abyste neukazovali podrážky bot, mohlo by to být považováno za projev neúcty (pozor na sezení s nohou přes nohu.)   

4.6. Státní svátky

Katar má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení závisí na lunárním roku, nicméně se přesto určuje pouze několik dní předem muslimskými institucemi na základě Islámského nebo Hijra kalendáře.

Dny pracovního volna jsou pátek a sobota pro úřady a obchodní firmy, výroba má zavřeno jen v pátek, maloobchod funguje nepřetržitě. Pracovní doba státních institucí je 7:00 – 14:00. Soukromý sektor pracuje zpravidla od 8:00 do 12:00 a od 16:00 do 20:00. Obchody jsou otevřené od 8:00 do 12:00 a od 16:00 nebo 17:00 do 21:00 nebo 22:00.

Nejvýznamnějším pohyblivých svátkem, trvajícím 1 lunární měsíc se zkrácenou pracovní dobou a výrazně omezenou výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je Ramadán. Vzhledem k omezené výkonnosti v průběhu Ramadánu se toto období k navazování obchodních kontaktů nedoporučuje.

Dalšími svátky jsou:

Eid Al-Fitr – pohyblivý svátek, trvá tři dny a navazuje na Ramadán, muslimové v západních zemích jej srovnávají s Vánocemi

Eid Al-Adha – následuje přibližně 70 dní po Eid Al-Fitr

Den nezávislosti – 3. 9.

Státní svátek – National Day – 18. 12.

Nástup Emíra do úřadu – 27. 6.

Bank Holiday  1. 3.

Národní sportovní den – druhé úterý v únoru

Katar je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok ani křesťanské svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Procesy vstupu na trh v Kataru byly v nedávné době zjednodušeny. Existuje několik vstupních cest a různé formy působení na katarském trhu. Obecně platí, že pro jakoukoliv hospodářskou aktivitu v Kataru existuje legislativní povinnost mít místního agenta, případně založit obchodní společnost. (Podrobněji viz kapitola 5.2 Formy a podmínky působení na trhu). Agent je nutnou podmínkou i v případě účasti zahraniční firmy na veřejném tendru. Pro přímou dodávku zboží odběrateli agent ze zákona není nutný. Důvěryhodní místní partneři jsou klíčovou součástí vstupního plánu a mohou znamenat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Budování osobních vztahů a potenciálními partnery a agenty je pro obchodní úspěch zásadní. Při rozhodování o vstupu na katarský trh je třeba uvažovat v dlouhodobém horizontu. Je nutné investovat měsíce nebo roky do vytváření sítí a budování své přítomnosti. Náklady spojené s registrací, licenčními poplatky, dodržováním předpisů a udržováním místních operací jsou vysoké. Pokud je to možné, doporučujeme provést pečlivě tržní studii proveditelnosti. Tato analýza by měla být založená na různých druzích dat, včetně současné konkurence, tržních kanálů a regionálních preferencí. Jedním z prvních kroků při přípravě na vstup na katarský trh je zajištění kompetentního právního zastoupení. Před podpisem jakýchkoliv obchodních smluv je důležité poradit se s právníkem a ujistit se o odpovídajících právních zárukách.

Běžnou vstupní strategií je spolupráce s významnými mezinárodními nebo katarskými distributory, kteří budují vztahy s maloobchodníky a s dalšími distributory. Mohou také pomoci s logistikou, marketingem a dalšími aspekty distribučního procesu. Katarské potenciální partnery je třeba důkladně prověřit. Stává se, že mají méně zkušeností, než se očekávalo. Je třeba, aby porozuměli produktu, jeho tržní hodnotě a investovali čas, úsilí a zdroje do jeho propagace. Další možnou cestou vstupu na katarský trh je prodej online. Díky postupující digitalizaci služeb i platebním řešením je po této formě nakupování velká poptávka. U online prodeje je možné vstoupit na trh samostatně. Je nutné zohlednit jazyk a kulturu a poskytnout pohodlnou, snadnou a rychlou zásilku. Za zvážení stojí použití služeb plnění třetích stran, které pomohou řídit logistiku a dodržování předpisů. 

Katar je od roku 2003 členem celní unie zem GCC, která stanovila společný vnější tarif ve výši 5 % pro většinu zboží dováženého do států GCC. Některé základní potraviny, léky nebo zdravotnické prostředky jsou od cla zcela osvobozeny. U vybraných druhů zboží je clo 15 % (hudební nástroje a desky), 20 % (vybrané výrobky z železa a oceli) nebo 30 % (močoviny). U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate. Podle zvykového práva jde o porážku zvířete podříznutím hrdla dutým nožem. V podstatě v celé Evropě se zásadně maso nechává na jatkách odkrvovat tímto způsobem. Začátkem roku 2019 došlo k uvalení speciální daně, tzv. daně z hříchu („sin tax“) na některé zdraví škodlivé výrobky. Zejména jde o tabákové výrobky (100 % daň), sycené a slazené limonády (50 %), energetické nápoje (100 %) a alkoholické nápoje (100 %). Zboží obsahující min. 50 % komponentů ze zemí GCC je dováženo bezcelně. 

Při dovozu zboží musí být přiložena faktura, položkový seznam a certifikát původu.  

 

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční investoři či podnikatelé v Kataru nejčastěji využívají tzv. Limited Liability Company, LLC, případně WLL (obdoba české s.r.o.), která podléhá registraci na Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Commerce and Industry/MoCI). V minulosti platilo, že alespoň jeden katarský akcionář musel vlastnil 51 % podniku. V roce 2019 se legislativa změnila. Zahraniční investoři mohou vlastnit i většinový podíl, pokud to Ministerstvo schválí (platí pro energetiku, zemědělství, vzdělávání, cestovní ruch, poradenství, IT, zdravotnictví, stavebnictví, sport, zábavu a kulturní služby). Podíl na zisku nemusí korespondovat s podílem na vlastnictví . Při založení není požadovaný žádný minimální kapitál.

Další možností je založení tzv. dočasné pobočky společnosti. Výhodou je, že ji lze ze 100 % vlastnit zahraničním subjektem. Založení je vázané na získání kontraktu u státní/polostátní katarské entity. Ukončením kontraktu zaniká, ačkoliv je možné i prodloužení nebo převod na jiný kontrakt. Nevýhodou je, že katarský klient je ze zákona povinen zadržet 10 % z veškerých plateb kontraktorovi v tzv. zadržovacím fondu, ze kterého jsou kontraktorovi prostředky uvolněny až po úspěšném dokončení kontraktu.     

V případě, že zahraniční společnost získá více kontraktů od několika klientů, doporučuje se založit tzv. International Engineering Consultancy Office. Ta umožňuje trvalé působení v zemi. Odpadá tak zákonná povinnost klienta zadržovat 10 % plateb kontraktorovi. Založení probíhá cestou MoCI.

Variantou je tzv. Representative Trade Office, ta má ale zákonem velice úzce vymezené pole působnosti – nelze ji využít pro import zboží a služeb, ani pro obchodní operace s cílem vytváření zisku. V praxi tak slouží zejména pro marketingové a reklamní účely zahraniční společnosti v Kataru. I zde založení probíhá cestou MoCI.

Další možností  je registrace zahraniční společnosti v jedné ze zón volného obchodu, kterých má Katar několik. Poskytují výhody, jako jsou daňové výjimky a snížení dovozního a vývozního cla. Provozují je vládní nebo polovládní organizace. Mezi tyto zóny patří Qatar Science & Technology Park, Airport Free Zone v Ras Bufontas, Port Free Zone v Umm Alhoul. Každá zóna má specifické předpisy a požadavky, je třeba zjistit, která je v daném případě nejvýhodnější.

Autonomní svět podnikání představuje tzv. Qatar Financial Centre, které je na katarské legislativě zcela nezávislé. Má vlastní pravidla i soudní systém založený na britském právu. Výhodou je 100 % vlastnictví zahraniční společnosti, možnost repatriace 100% zisků a možnost sídla v Kataru. Zašlete-li online žádost, bankovní poradce vám pomůže zaregistrovat se, získat licenci a zahájit činnost.

5.3. Marketing a komunikace

V Kataru je důležitá propagace firmy/výrobku prostřednictvím sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na FB a Instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) platí, že bez Instagramového účtu téměř nemá smysl podnikat – zejména Katařané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím této platformy. Důležitá je též role osobní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi katarskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s miniaturní semknutou populací se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií. Webové stránky obecně v Kataru nemají stejně velký význam, jako v ČR nebo v Evropě. Řada katarských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnuje takovou pozornost jako české firmy.

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je také inzerce v tisku. Televizní reklamní spoty zaměřené přímo na katarský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Televizní reklama má většinou širší regionální zaměření a vyskytuje se na TV stanicích s regionálním dosahem (kromě silné místní Al Džazíry též zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Běžná je i reklama na internetu.

Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek. 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Patentová ochrana je poskytovaná systémem registrací pro počáteční období 10 let, dále může být požádáno o prodloužení patentu na dobu dalších 5 let. Je možno si nechat patenty také licencovat. Obchodní značku je možné zaregistrovat na období 10 let a obnovit na dalších 10 let. Pokud není značka používána více než 5 let, může se zainteresovaná strana obrátit na soud se žádostí o zrušení obchodní značky pro původního registranta. Registrace dává vlastníkovi exkluzivní právo užívat ochranné značky na zboží či služby, na které je registrována. Zákon upravující problematiku ochrany duševního vlastnictví č. 7 byl uveden v platnost v roce 2002, nahradil původní zákon č. 25 z roku 1995. Dle zákona je ochrana poskytována na původní literární a umělecká díla, bez ohledu na hodnotu, kvalitu, účel či způsob uměleckého ztvárnění těchto děl.

Ochrana se vztahuje na tato díla:

  • knihy, brožury a jiné tiskoviny;
  • díla předložená v ústní podobě jako přednášky, projevy, kázání a pod;
  • divadelní a hudební práce, choreografické a pantomimické provedení;
  • audiovizuální práce;
  • fotografická a podobná díla;
  • počítačové programy apod.

Zákon upravuje také tresty za porušení, kterými mohou být pokuty od 30 000 do 100 000 QAR (8 240 -27 500 USD) a tresty vězení v trvání 6-12 měsíců. Na dodržování zákona dohlíží Autorský úřad. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány ve formě tendrů a jsou ze zákona uveřejňovány na internetových stránkách katarského ministerstva financí. V roce 2016 byl přijat nový zákon o veřejných tendrech (Law no. 24 of 2015 on Regulation of Tenders and Auctions), kterým byla zrušena dosavadní praxe, kdy o tendrech rozhodoval Central Tenders Committee a Local Tenders Committee v závislosti na výši hodnoty tendru. Nový zákon systém decentralizoval a nyní o tendrech rozhodují jednotlivé vládní instituce, které je vypisují, resp. jejich vlastní výběrová grémia. Celý proces formálně zaštiťuje a dozoruje ministerstvo financí, na jehož internetových stránkách lze informace o všech tendrech dohledat on-line. Do tendru se mohou většinou  přihlásit jen registrované společnosti. Někdy je vyžadováno, aby společnost, příp. její produkty byly na tzv. „vendors list“. Celý tenderový proces vyžaduje silného agenta schopného zvládnout nepsaná pravidla hry a úspěch zejména u investičních celků spočívá v dlouhodobém etablování vyslaného představitele firmy. Vzhledem k ostré konkurenci je nutno věnovat i formální stránce mimořádnou pozornost. Prospekty je doporučeno předávat v arabské nebo anglické verzi, nejlépe s cenovou kalkulaci za Incoterms podmínek CIF (cost, insurance, freight) Doha v USD. V zemi je málokdy používáno dovolání na další než zmíněné Incoterms, nebo jiné obecné dodací podmínky. Podmínky obchodních vztahů závisí často na důvěře partnerů. Není neobvyklé uzavírat dohody o podmínkách obchodu ústně. Obecně shrnuto, katarské subjekty nejsou většinou ochotny věnovat se zdlouhavému „papírování“, spíše jsou zvyklé akceptovat některou z nabídek, které je dobře připravená po všech stránkách.

ZÚ Dauha již během svého několikaměsíčního působení zaznamenal pokusy o podvod na českých firmách s využitím fiktivních veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Katarský právní řád upravuje smluvní obchodní vztahy jen omezeně. Značný počet smluv je založený pouze na důvěře, zejména mezi dlouhodobými partnery, chybí písemná forma. To však nelze doporučit. V případě neshod chybí obchodní zákoník upravující jinak písemně neupravené obchodní vztahy. Soud pak posuzuje spor spíše intuitivně. Vychází ze znalostí místních podmínek, projednává případy zásadně v arabštině. Mizivé procento cizinců má úspěch i v evidentně jasných obchodních sporech. Obchodní spory lze řešit rovněž prostřednictvím obchodní komory (Qatar Chamber), která může sehrát roli arbitra a napomoci vyřešit případ. Většina dovozců v zemi akceptuje neodvolatelný dokumentární akreditiv jako nejspolehlivější platební nástroj. Dokumentární inkaso (D/P) nelze doporučit vzhledem k dlouhé době dopravy zboží a možnosti změn v potřebách odběratele, resp. riziku odmítnutí zboží.

ZÚ Dauha opakovaně zaznamenal pokusy o podvod na českých firmách. Např. nabídky zprostředkování účasti ve (fiktivní) veřejné zakázce vyhlášené katarským ministerstvem nebo objednávku zboží u českého dodavatele s tím, že je třeba nejprve uhradit různé registrační a administrativní poplatky. Katarské státní instituce obvykle nevyužívají zprostředkovatelské soukromé subjekty (agenty), aby oslovovali potenciální zájemce. Podezřelou okolností jsou i chybné údaje na oficiální dokumentaci, například nepřesný název státu zadávajícího ministerstva, zastaralý (barevný) státní znak na dokumentech, neexistující telefonické či emailové spojení, odkaz na podvržené stránky neexistujících katarských státních institucí.  

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto obecně doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu Kataru aktuálně platné podmínky vstupu. V současné době (květen 2023) je pro ČR příslušné velvyslanectví Kataru v Berlíně, jeho úkoly však postupně přebírá právě otevíraný ZÚ Kataru v Praze, dočasně vedený na úrovni CDA. Čeští občané cestující do Státu Katar jako turisté obdrží po svém příjezdu tzv. vízum po příjezdu. Jde o bezplatné povolení vstupu do země.

Jedinou podmínkou zůstává cestovní pas platný minimálně dalších 6 měsíců od doby plánovaného opuštění Kataru. Vízum může být jednorázové s povoleným vstupem na 30 dní (s možností prodloužení o dalších 30 dní) nebo vícevstupní vízum na 90 dní pobytu s dobou platnosti až 180 dnů. (Česká republika byla zařazena mezi 34 zemí, jejichž občané mohou pobývat v Kataru až 90 dní v rámci 180 dnů, o typu víza rozhoduje země původu žadatele.) Imigrační úředník může při vstupu prověřovat způsob dopravy zpět z Kataru (např. zpáteční letenku) a dostatek finančních prostředků (funkční platební kartu neb dostatečnou hotovost cestovatele).

Přihlašovací povinnost je splněna automaticky. Jakmile cizinec překročí hranice, je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Měsíční „visit visa“ je možné prodloužit o další měsíc, ovšem pokud se tak neučiní v požadované lhůtě (minimálně 5 dní před vypršením platnosti), za každý den pobytu bez platného víza se platí pokuta. Při odjezdu ze země se mohou místní úřady domáhat úhrady veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek apod., protože veškeré tyto údaje soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu. Podrobnosti lze nalézt na webové stránce Ministerstva vnitra Státu Katar (www.moi.gov.qa).

Dovoz drog, alkoholických nápojů, erotické literatury a videonahrávek, vepřového masa a výrobků z něho, jakož i veškerého zboží „made in Israel“ je zakázán. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Katar je závislý na zahraniční pracovní síle vzhledem k celkovému počtu místních obyvatel, kteří nestačí pokrývat potřeby země v souladu s potřebami ekonomického rozvoje. Pracovat lze v různých odvětvích průmyslu i služeb, ale pro cizince platí povinnost pracovního povolení. Toto povolení může zajistit jenom místní sponzor, který má katarskou státní příslušnost, ať se jedná o katarskou fyzickou osobu anebo o katarskou právnickou osobu.

Nejlepší pracovní podmínky (včetně platu) zde mají vysoce kvalifikovaní odborníci z USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších západoevropských zemí. Uplatnění mohou najít ve výzkumu a vědě, v IT, ve zdravotnictví, případně v aerolinkách (kvalifikovaní a zkušení piloti). Na mezinárodních anglofonních nebo frankofonních školách je poptávka po vysoce kvalifikovaných zkušených učitelích. Magnetem pro zahraniční odborníky jsou vysoké mzdy, za které jsou očekávány nadprůměrné výkony a absolutní loajalita k zaměstnavateli.

Manuální nekvalifikované práce jsou ohodnoceny hůře a pracovní podmínky jsou tvrdé. Pracuje se zpravidla 6 dní v týdnů (volná je pouze sobota). Podnebí v Kataru je velmi horké a prašné. Zákonem č. 7 z roku 2020 byla stanovena minimální mzda ve výši 1000 QAR (cca 270 USD). Zaměstnavatel je nad rámec této mzdy povinný poskytnout zaměstnanci ubytování (nebo navýšit jeho mzdu o 500 QAR- cca 135 USD) a stravu (nebo navýšit jeho mzdu o 300 QAR – 81 USD).  

Lékařská péče v Kataru je na dobré úrovni, je ale poměrně drahá. V Kataru je řada zdravotnických zařízení, která jsou k dispozici rezidentům i návštěvníkům. Rezidenti s platnou zdravotní kartou (HMC Health Card) mají ošetření za nominální cenu. Návštěvníci musí za léčbu ve státních nemocnicích platit komerční ceny. K dispozici je široká síť soukromých zdravotnických zařízení. Pokud se chystáte pracovat v Kataru, vyjasněte si s potenciálním zaměstnavatelem podmínky Vašeho zdravotního pojištění.

V Kataru existuje rozsáhlá síť zahraničních škol, kde se platí vysoké školné. Není neobvyklé, že zaměstnavatel školné dětem svých zaměstnanců (kvalifikovaných odborníků) hradí, nebo na ně přispívá. Podmínky je nutné s budoucím zaměstnavatelem dohodnout předem.    

5.9. Veletrhy a akce

Přestože Katar nebýval klasickou veletržní destinací, B2B veletrhy a výstavy byly zaměřeny spíše na prodej spotřebního zboží koncovému zákazníkovi, v posledních letech dochází ke změně. Veletrhy pro klíčové obory jako je stavebnictví, dopravní infrastruktura nebo zemědělství mohou být příležitostí pro české exportéry prezentovat své produkty místním obchodním partnerům a potenciálním odběratelům. Zajímavou oblastí je též lázeňství a cestovní ruch nebo oblast obranného průmyslu a vojenské techniky. Většina veletrhů je navíc doprovázena B2B platformou setkávání, která nabízí firmám příležitost budování nových obchodních kontaktů s potenciálními odběrateli a distributory. V nadcházejícím období se v Kataru připravují následující veletrhy, jichž se mohou zúčastnit soukromé subjekty bez oficiálního zaštítění domovského státu:

29.5. – 1.6. 2023            Project Qatar (stavební veletrh)

5. – 14.10. 2023             Geneva International Motor Show in Doha

23. –  25.10. 2023          The BIG 5 Construct Qatar & Index Qatar

6. – 8.11. 2023               Hospitality Qatar

4. – 6.3. 2024                 DIMDEX (námořní obrana)

březen 2024                  AgriteQ (zemědělství a potravinářství) 

květen 2024                  Build Your House Expo

květen 2024                  Project Qatar (stavební veletrh)

září 2024                       The BIG 5 Construct Qatar & Index Qatar

29. – 31.10. 2024           MILIPOL QATAR

Seznam plánovaných výstav a veletrhů včetně odkazů na jejich webové stránky je průběžně aktualizovaný na internetových stránkách ZÚ Dauha.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Na podzim 2022 otevřela ČR v Kataru nový zastupitelský úřad (ZÚ Dauha). Má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností. Prvním mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR v Kataru je Mgr. Petr Chalupecký. V Kataru má také zastoupení agentura CzechTrade, sídlí v prostorách českého velvyslanectví.

Důležité informace:

  • Lokalita: čtvrť Onaiza 65, Doha
  • Poštovní adresa: 953 Ibn Roshd Street, Villa 60, Onaiza 65, Doha, Qatar (P. O. Box 13206)
  • Mezinárodní telefonní předvolba pro Katar je 00974
  • Telefonní spojení na ZÚ: 44242330 nebo 44242331
  • Telefonní spojení na zastoupení CzechTrade: 44242340 
  • webové stránky ZÚ: https://www.mzv.cz/doha
  • e-mail ZÚ: doha@embassy.mzv.cz
  • e-mail konzulární a vízový úsek: consulate_doha@mzv.cz
  • e-mail zastoupení CzechTrade: sontodinomo@czechtrade.cz
  • Pracovní doba: neděle – čtvrtek 8:45 – 16:15  

 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Emergency assistance (integrovaný kontakt na policii, hasiče a záchrannou službu): 999 z jakéhokoliv telefonního čísla v Kataru
  • Worlwide Emergency Number: 112
  • Havárie vody a elektřiny. 991
  • Informace o telefonních číslech: 180

Letiště Doha (předvolba pro Katar: +974) 

  • všeobecné informace: 3307-2482
  • letištní policie: 4010-9666

Banky: Ahlibank: 4420 5222; Arab Bank: 4438-7777, BNP Paribas: 4453-7115, Commercial Bank- 4449-0009, Doha Bank: 4445-6000, Qatar National Bank: 4440-7777

Směnárny: Al Mana Exchange: 4442- 4226, Alfardn Exchange and Finance: 4453-7777

Kurýrní služby: ARAMEX: 4420-0100, FedEx: 4484-1111, UPS: 40119600 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

 

• Teritorium: Asie | Katar | Zahraničí

Doporučujeme