Katar je šestým největším producentem zemního plynu na světě a třetím největším světovým exportérem zkapalněného plynu (LNG). Zásoby zemního plynu se odhadují na přibližně 25 % světových zásob a činí z Kataru třetí zemi na světě s největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Íránu. Ropa a především plyn tvoří páteř katarské ekonomiky, přestože země vyvíjí značné úsilí o diverzifikaci zdrojů rozpočtových příjmů, aby snížila závislost na tomto přírodním bohatství. Za veškerý ropný a plynárenský průmysl je v Kataru odpovědná státní společnost QatarEnergy. Společnost se zabývá těžbou zemního plynu a skromnější těžbou ropy, společně s řadou dalších průmyslových aktivit, jako je zkapalnění plynu a petrochemická výroba. Stávající strategie QatarEnergy se zaměřuje na energetickou účinnost a technologie šetrné k životnímu prostředí, včetně zachycování a ukládání oxidu uhličitého. 

Katar se od ostatních ekonomik zemí GCC odlišuje dominancí exportu zemního plynu. Vynaložil velké investice zejména do technologií souvisejících s těžbou a přepravou LNG. Katarská vláda si chce udržet výsadní postavení a na posílení své dominantní pozice na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem intenzivně pracuje. Je otevřená dodávkám do celého světa. Katar je vázán dlouhodobými kontrakty, dodávky plynu budou směřovat do Evropy (Nizozemsko, Francie, Itálie, Německo), ale také do Asie (Čína, Indie, Tchaj-wan, Bangladéš). Vzhledem k rostoucí poptávce a k cenám na světových trzích a potvrzených nových nalezištích Katar postupně zvyšoval produkční kapacity v Severním poli (NGF – the North Gas Fields), které pokrývá cca 6 tisíc km², tj. téměř polovinu oblasti pevninského Kataru. Domácí těžba a produkce LNG měla narůst ze současných 77 mil. tun ročně až na 142 mil. tun ročně do konce roku 2030. QatarEnergy uzavřela kontrakty na výstavbu a dlouhodobý pronájem velkých dopravních tankerů na přepravu LNG s jihokorejskými společnostmi Hyundai a Daewoo a s čínskou CSSC. 

Ozbrojený konflikt mezi US a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé, který vypukl na jaře 2026, však negativně ovlivňuje země Perského zálivu včetně Kataru. Írán si tzv. “americká aktiva” v těchto zemích volí jako cíl svých odvetných raketových a dronových útoků. Katarské protivzdušné obraně se s pomocí spojenců daří sice většinu útoků eliminovat, nicméně Íránu se podařilo kromě americké vojenské základny v katarském Al Udeídu zasáhnout rafinérii v katarském Ras Laffanu. Podle dostupných informací byly poškozeny 2 těžební soustavy, což odhadem sníží těžbu LNG o 12,8 MTPY. QatarEnergy deklarovalo, že díky poškození těžebních zařízení (vyšší moc) nebude schopné dočasně plnit všechny své závazky plynoucí z dlouhodobých kontraktů na dodávky směřující do Číny, Jižní Koreje, Itálie a Belgie. Šéf QatarEnergy odhaduje roční ztráty společnosti na cca 20 mld USD. Bude třeba vyměnit plynové turbíny a zprovoznit chladící kompresory. Tyto komponenty nicméně vyrábějí pouze 3 světoví výrobci (Siemens, GE Vernova a Mitsubishi Heavy Industries) a předpokládaný termín dodávek potřebných technologií je 2-4 roky. 

QatarEnergy bude muset opravil poškozená zařízení, ale bude pokračovat i ve výstavbě nových těžebních zařízení. Příležitost pro české firmy spočívá zejména v subdodávkách pro velké zahraniční dodavatele, kteří budou tyto velké komplexní zakázky realizovat. Zásadní podmínkou je dostat se na dodavatelský seznam těchto velkých společností, což obvykle vyžaduje mezinárodní reference z oblasti LNG.

Katar očekává, že plyn, jako čistší palivo ve srovnání s ropou nebo uhlím, zůstane klíčový pro globální ekonomiku ještě několik desetiletí. Katar je šestým největším světovým producentem LNG. Jeho schopnost přepravovat LNG je navzdory flotile tankerů momentálně (v květnu 2026) omezena blokádou, respektive napjatou situací v Hormuzském průlivu. Katar počítal s rozšířením produkce LNG do roku 2030 na 142 milionů tun ročně, ale již nyní je jasné, že íránské raketové útoky, které na na jaře 2026 poškodily rafinerii Ras Laffan, tyto odhady výrazně zpomalí. 

Katar uvažuje dlouhodobě. V národní strategii pro životní prostředí a změnu klimatu se zavázal ke snížení emisí skleníkových plynů o 25 % do roku 2030 a k postupnému zpřísňování norem kvality ovzduší. Systém veřejné dopravy by měl být do roku 2030 ze 100 % elektrický. (V současné době jsou metro i tramvaj plně elektrické, autobusová doprava je elektrická z cca 60 %). 

Katar investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a do obnovitelných zdrojů. Země využívá svého slunečného podnebí a buduje rozsáhlé solární elektrárny. V roce 2022 byla uvedena do provozu solární elektrárna Al Charsá s kapacitou cca 880 MW (cca 10 % katarské spotřeby elektřiny). V dubnu 2025 byly uvedeny do provozu další dvě solární elektrárny, a to elektrárna v Mesaieedu (s kapacitou 417 MW) a v Ras Laffanu (s kapacitou 458 MW). Plánuje se výstavba další solární elektrárny v Duchanu s celkovou kapacitou 2.000 MW, která by měl být jednou z největších solárních elektráren na světě. Dochází tak k naplňování Národní strategie obnovitelné energie, která si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, zejména solární energie a lépe tyto zdroje integrovat do energetického mixu země. 

Významnou oblast energetického sektoru tvoří výzkum a vývoj vodíku a bio-energetiky. Katar je nicméně k jeho masovému využití zatím skeptický. Důvodem je zejména nákladnost přepravy. Jako nejperspektivnější se v tomto kontextu jeví výroba amoniaku, a to i s ohledem na přepravu a pozdější extrakci vodíku. Na podzim 2024 byla v průmyslové oblasti Messaeed zahájena výstavba elektrárny na tzv. modrý amoniak (Ammonia-7 Project), kterou pro QatarEnergy staví konsorcium ThyssenKrupp a Consolidated Contractors Company. Jde o projekt v celkové hodnotě více než 1 mld. USD. Její otevření původně plánované na konec roku 2026 se zřejmě mírně zpozdí. Provozovatelem bude dceřiná společnost QatarEnergy (Qafco) a díky speciální výrobní technologii by měla produkovat rekordních 3.500 tun modrého amoniaku denně (tj. zhruba 1,2 Mtpa). Modrý amoniak, při jehož výrobě se uvolňovaný CO2 zachycuje a ukládá, může být přepravován konvenčními nákladními plavidly a později využíván jako palivo v elektrárnách. 

Investice do “modrého amoniaku” a budování zařízení na zachycování a ukládání CO2 při jeho výrobě jsou součástí naplňování katarské strategii udržitelnosti. Ta klade důraz na zodpovědný přístup k produkci čisté a cenově dostupné energie s cílem usnadnit energetický přechod na obnovitelné zdroje. Její součástí je závazek Kataru zavádět další technologie na zachycování a ukládání CO2 s cílem dosáhnout v roce 2035 kapacity 11 mil. tun ročně.

V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie, zaměřené na úspory v energetice, řídicí systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík, amoniak). I zde nicméně platí pravidlo, že cesta na katarský trh vede zejména přes subdodávky pro velké firmy, kde je třeba registrace na tzv. “vendors list” za splnění všech předepsaných podmínek. 

Katar v současnosti prochází intenzivní modernizací obranného a bezpečnostního sektoru. Země reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci na Blízkém východě, včetně ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a USA na jedné straně a Íránem na druhé straně, kdy si Írán volí tzv. “americká aktiva” (např. US vojenské základny, sídla velkých US firem) v zemích GCC jako cíle svých odvetných útoků. Roste význam kybernetické bezpečnosti i potřeba ochrany energetické infrastruktury, zejména těžby a exportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Vláda výrazně navyšuje investice do protivzdušné obrany, vojenských technologií, bezpilotních systémů. Katar zároveň propojuje obranu s ekonomickou a energetickou strategií státu a snaží se budovat bezpečnostní systém odpovídající jeho geopolitickým zájmům.

Podle údajů Stockholm International Peace Research Institute patří Katar dlouhodobě mezi státy s největšími obrannými výdaji v poměru k HDP na světě. Obranné výdaje se v posledních letech pohybují kolem 15 – 20 mld USD ročně, což představuje přibližně 6 – 7 % HDP. Jen během veletrhu DIMDEX 2026 bylo uzavřeno více než 70 obranných kontraktů a memorand v hodnotě přes 5,1 mld USD. Katar se zaměřuje především na modernizaci námořnictva, protivzdušné obrany, radarových systémů, autonomních technologií a digitálních systémů velení a řízení.

Jedním z hlavních témat roku 2026 je posílení protivzdušné a protiraketové obrany. Katarské ozbrojené síly pokračují v rozšiřování systému Patriot PAC-3, moderních radarů a integrovaných systémů včasného varování. Významnou roli hrají také technologie proti dronům, které se stávají prioritou po zkušenostech z regionálního konfliktu. Katar intenzivně jedná s americkými, britskými i evropskými partnery o dalším transferu technologií.

Klíčovou institucí katarského obranného průmyslu je společnost Barzan Holdings. Ta je nejen hlavním akvizičním nástrojem pro všechny katarské ozbrojené složky, ale i koordinátorem rozvoje domácích obranných kapacit a technologických partnerství. V roce 2026 firma podepsala několik významných dohod s globálními společnostmi jako Boeing, Lockheed Martin, BAE Systems nebo emirátskou skupinou EDGE. Spolupráce se zaměřuje na vývoj dronů, satelitních technologií, systémů elektronického boje, logistické podpory a vojenského výcviku. Katar se snaží budovat vlastní obranný ekosystém a současně rozvíjet domácí know-how a technické vzdělávání.

Pro české firmy představuje katarský obranný sektor zajímavou příležitost zejména v oblastech radarových systémů, protivzdušné obrany krátkého dosahu, kybernetické bezpečnosti, bezpilotních technologií, vojenských simulátorů a ochrany kritické infrastruktury. Potenciál mají také české společnosti specializující se na pasivní sledovací systémy, letištní bezpečnost nebo ochranu energetických zařízení. Velký prostor existuje rovněž v oblasti servisu, údržby a modernizace vojenské techniky, protože Katar se stále více snaží lokalizovat servisní kapacity přímo v zemi.     

V dodávkách v obranném sektoru katarská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. 

Katarské zemědělství a potravinářský průmysl procházejí v posledních letech výraznou modernizací, které je reakcí na extrémní klimatické podmínky, omezené přírodní zdroje a dlouhodobou závislost země na dovozu potravin. Katar si stanovil ambiciózní cíl zvýšit svou potravinovou soběstačnost a stát se regionálním lídrem v oblasti technologicky vyspělých zemědělských a potravinářských řešení. Vláda masivně investuje do inovací, jako jsou hydroponické a aquaponické systémy, vertikální farmy, klimatizované skleníky a inteligentní zavlažovací technologie, které umožňují produkci zeleniny a dalších plodin i v extrémně suchém prostředí. Současně se rozvíjí akvakultura, která má zvýšit domácí produkci ryb a snížit závislost na dovozu mořských plodů. Tyto investice vedou k rychlému růstu sektoru, který je podporován státními dotacemi, bezúročnými půjčkami a programy na podporu moderních zemědělských podniků.

Potravinářský průmysl v Kataru se rozšiřuje podobně dynamicky. Země buduje nové kapacity pro zpracování masa, mléka, ovoce a zeleniny, výrobu pečiva, trvanlivých potravin i balené vody. Významným symbolem tohoto rozvoje je mlékárenský gigant Baladna, který během několika let dokázal nahradit většinu dovozu mléčných výrobků. Katar se zároveň zaměřuje na zvyšování kvality produkce, rozvoj laboratorních kapacit a zavádění přísnějších standardů bezpečnosti potravin. Roste také poptávka po organických, výběrových a zdravých potravinách, které místní trh zatím neumí plně pokrýt. To vytváří prostor pro dovoz i pro investice do nových výrobních závodů, které mohou zásobovat nejen Katar, ale i okolní státy Perského zálivu. 

Tento dynamický rozvoj otevírá řadu příležitostí pro české firmy. Česká republika má silné know-how v oblasti precizního zemědělství, senzoriky, automatizace a datové analytiky, které jsou pro Katar klíčové. České technologie mohou najít uplatnění při řízení klimatu ve sklenících, monitoringu půdy a rostlin, optimalizaci zavlažování nebo při budování recirkulačních systémů pro chov ryb. Velký potenciál mají také české firmy specializující se na potravinářské linky, balicí a etiketovací technologie, hygienické systémy a laboratorní vybavení pro kontrolu kvality potravin. Při hledání partnerů může sehrát významnou roli veletrh AgriteQ, který v katarském Dauha probíhá každoročně v únoru/březnu.  

V dodávkách potravin lze očekávat zájem o trvanlivé potraviny, mraženou zeleninu, dětskou výživu, nápoje, čokoládu a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky) atp. Je třeba pamatovat na nutnost dodržení pravidel “halal” potravin. Cesta na katarský trh s potravinami vede přes spolupráci s velkými dodavatelskými firmami jako například Hassad Food nebo přes řetězce typu Lulu Market. Ten má ve Varšavě svoji regionální kancelář zaměřenou na nákup potravin ve střední Evropě a jejich dovoz na blízkovýchodní trh.  

Vybudování komplexního systému kvalitní zdravotní péče dostupné široké veřejnosti je jedním z cílů Katarské národní vize 2030. Ambicí Kataru je vytvořit v zemi integrovaný systém zdravotní péče nabízející služby prostřednictvím veřejných a soukromých institucí pod vedením Ministerstva veřejného zdraví. Národní zdravotní politika stanovuje a monitoruje standardy pro sociální, ekonomické, administrativní a technické aspekty zdravotní péče. Během posledních několika desetiletí katarská vláda do rozvoje zdravotnictví výrazně investovala, což vedlo k bezprecedentnímu růstu celého sektoru. Rozpočet zdravotnictví na rok 2026 je cca 6,9 mld. USD, což představuje cca 11 % katarského státního rozpočtu. V následujících letech se předpokládá další růst, v roce 2028 by měl rozpočet zdravotnictví dosáhnout 11 mld USD.

Katarští občané jsou zahrnuti do národního systému zdravotního pojištění, cizinci mohou získat zdravotní pojištění od svého zaměstnavatele, nebo v případě osob samostatně výdělečně činných si pojištění mohou zakoupit. Předním poskytovatelem zdravotní péče v zemi je nezisková vládou zřízená Hamad Medical Corporation. Provozuje síť 15 nemocnic (s celkem cca 3800 lůžky) a rozsáhlou síť ambulancí. Jejím největším zařízením je Hamad General Hospital sídlící v Dauha (cca 600 lůžek) následovaná moderní Aisha Bint Hamad Al Attiyah Hospital (cca 300 lůžek). Svou roli ve zdravotnické infrastruktuře a poskytování zdravotních služeb v Kataru však posiluje i soukromý sektor. V Kataru existuje cca 10 soukromých nemocnic (s přibližně celkem 1000 lůžky), mezi ně patří Al Ahli Hospital, Al Emadi Hospital nebo třeba Aspetar Hospital, specializovaná na sportovní medicínu a ortopedii. Existuje zde také mnoho soukromých chirurgických center a všeobecných i specializovaných soukromých ordinací. Katar má  ambici nadále navyšovat počet nemocničních lůžek, a to jak ve státních, tak soukromých zařízeních. 

Katarské zdravotnictví je charakteristické vysokou technologickou úrovní a silným důrazem na inovace. Nemocnice disponují moderní diagnostickou technikou, robotickými systémy a pokročilými informačními technologiemi. V posledních letech země intenzivně investuje do telemedicíny, elektronických zdravotních záznamů a využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Významnou oblastí je také výzkum chronických onemocnění, zejména diabetu, obezity a kardiovaskulárních chorob, které patří mezi hlavní zdravotní výzvy v regionu. Nárůst kapacit moderních zdravotnických zařízení vyvolává také zvyšující se potřebu kvalifikovaných pracovních sil, schopných poskytovat vysoce profesionální zdravotnické služby. 

Trh se zdravotnickými prostředky a vybavením se v současné době z důvodu nedostačujících místních výrobních kapacit spoléhá na dovoz zejména z USA, ale i z Evropy a Asie. Katar tak nabízí příležitosti  pro české dodavatele zdravotnické techniky, laboratorního vybavení, nemocničních informačních systémů, a specializovaných IT řešení. Katar preferuje kvalitní technologie a je otevřen inovativním produktům s vysokou přidanou hodnotou. Perspektivní mohou být dodávky řešení v oblasti telemedicíny, digitalizace zdravotnictví kyberbezpečnosti či systémů pro správu zdravotnických dat. Úspěch na katarském trhu vyžaduje dlouhodobý přístup, budování osobních vztahů a často i spolupráci s místním partnerem nebo distributorem. Veřejné zakázky bývají administrativně náročné a konkurence zahraničních firem je silná. Přesto Katar zůstává perspektivním trhem pro české společnosti schopné nabídnout kvalitní technologie, flexibilitu a odborné know-how v oblasti moderního zdravotnictví.

Katar se snaží rozvíjet také svoje farmaceutické kapacity. V zemi fungují soukromé firmy jako Qatar Pharma, QLife Pharma, Doha Pharmaceutical Industries. Přes určitý pokrok je však katarský farmaceutický průmysl v počáteční fázi svého plánovaného rozvoje a Katar je v zásadě plně závislý na dovozu z Evropy, USA a Indie. Trh je silně regulovaný a pod dohledem státních institucí (zejména Ministerstva veřejného zdraví). Pro české firmy je trh atraktivní, ale vstup vyžaduje silného lokálního distributora a splnění přísných registračních a licenčních požadavků. 

Design je v Kataru úzce propojený s rozsáhlými investicemi do infrastruktury, luxusní výstavby a snahou země profilovat se jako kulturní a architektonické centrum regionu. Trh je silně projektově řízený, dominantní roli hrají státní instituce, velcí developeři a mezinárodní architektonická studia, která navrhují hotely, obchodní centra, letištní budovy a rezidenční komplexy. Poptávka se soustředí na interiérový a produktový design, zakázkový nábytek, osvětlení, skleněné a a umělecké instalace a kompletní řešení na klíč. Pro české firmy zde existují příležitosti zejména díky silné tradici sklářství (viz níže) a průmyslového a řemeslného designu, který je v Kataru vnímán jako dobrý evropský standard.

Katar je ve sklářství z velké většiny závislý na dovozu. Výjimku tvoří výroba skleněných obalů, která souvisí s rozvojem katarského potravinářského průmyslu. Katarská společnost Qatar Industrial Manufacturing Company ve spolupráci s italskou Falorni Tech začala v roce 2024 vyrábět skleněné nádoby na balení vody, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků a různých potravin (okurky, oleje, omáčky, džemy, med, aj.), léků a parfémů v objemu 1 mil ks za den. Tento průmyslový sektor, využívající ve výrobním procesu místní písek a plyn, má v Kataru přispět k rozvoji rostoucího potravinářského a nápojového sektoru a zároveň napomoci k diverzifikaci katarského průmyslu, který je jedním ze základních cílů Katarské vize 2030. Výrobky by měly směřovat nejen na místní, ale také na jordánský, libanonský, syrský a irácký trh. 

Další sklářské výrobky jako stavební a technické sklo, užitkové sklo, designové a dekorativní sklo Katar v zásadě kompletně dováží. U technického skla, fasádního skla, bezpečnostního nebo energeticky úsporného skla platí, že výrobky musí odolat extrémním klimatickým podmínkám jako horko, UV záření a prašnost. Trh je silně regulovaný a cerifikačně náročný, vstup na něj většinou vyžaduje spolupráci s lokálními partnery nebo regionálními distributory. 

České firmy mají větší šanci uplatnit se především s ručně vyráběným a designovým sklem, uměleckými instalacemi, luxusními svítidly a lustry a také s interiérovými skleněnými prvky vyráběnými na míru pro konkrétní projekty. Místní trh je orientovaný na kvalitu, design a prestiž evropských značek. Katar velmi oceňuje unikátní designová řešení hotelů, veřejných budov nebo rezidencí. Důležitou vstupní strategií je zapojení do velkých developerských projektů prostřednictvím architektů, interiérových studií a generálních dodavatelů. Zásadní je často zapojení dodavatele už ve fázi návrhu projektu, nikoliv až v pozdější fázi výběrového řízení a subdodávky. 

Pro úspěch na katarském trhu je téměř nezbytná lokální přítomnost, ať už formou agenta nebo partnera, protože obchod je založen na osobních vztazích a dlouhodobé důvěře. Firmy by se měly aktivně účastnit veletrhů a navazovat kontakty s developery a státními institucemi, které stojí za většinou velkých projektů.   

Textilní průmysl v Kataru je velmi omezený v oblasti výroby, většina materiálů, oděvů a bytového textilu pochází z dovozu, zejména z Číny, Indie, Turecka a Evropy. Lokální výroba existuje jen v malém měřítku a soustředí se spíše na zpracování, potisk textilu, uniformy a zakázkovou výrobu pro specifické projekty.

Pro české firmy jsou v Kataru příležitosti především v oblasti  specializovaného textilu, nikoliv v masové produkci. Perspektivní je zakázkový hotelový a interiérový textil (závěsy, čalounění, lůžkoviny), kde existuje poptávka ze strany luxusních hotelů a developerských projektů. Další možností je technický textil pro zdravotnictví, ochranné a průmyslové materiály. České firmy mohou také uspět v segmentu designu a spolupráce na interiérových projektech, kde se  kombinuje sklo, textil a další vybavení. I zde je klíčové zapojení do projektů přes lokální partnery a architektonická studia, protože katarský trh je silně projektově řízený a založený na dlouhodobých vztazích.

Katar v minulých letech budoval moderní infrastrukturu, rychlostní komunikace, moderní metro, navýšil ubytovací kapacity. Rozšířil kapacitu mezinárodního letiště Hamad, zmodernizoval přístav. Uspořádal několik kulturních a sportovních akcí s reionálním i mezinárodním přesahem (mj. Mistrovství světa ve fotbale, Arabský pohár, Formule 1, motocyklová Grand Prix). To vše i s cílem přitáhnout pozornost a zvýšit příliv turistů do země. 

Došlo k zakládání cestovních kanceláří a agentur, byla posílena státní agentura cestovního ruchu Qatar Tourism, která je propojena s národním leteckým dopravcem Qatar Airways. Strategie rozvoje cestovního ruchu stanovila za cíl přivést do Kataru v roce 2030 až 7 milionů návštěvníků, což mělo přinést až 11 mld. USD. Katar měl ambice stát se oblíbenou destinací pro rodinné dovolené včetně cest na zaoceánských lodích. Situace se změnila, když v únoru 2026 vypukl ozbrojený konflikt mezi Izraelem a USA a Íránem. Země GCC se staly rukojmí toho konfliktu, kdy na americké cíle v zemích GCC (zejména US vojenské základny, sídla velkých amerických společností) cílily z Íránu balistické střely a drony. Katar na několik dní zcela uzavřel svůj vzdušný prostor pro komerční lety. Prvotní obnovení letecké dopravy nastalo v souvislosti s repatriačními lety Qatar Airways, protože v zemi uvízl značný počet turistů. Následně došlo k dalšímu pozvolnému obnovování letecké dopravy. Provoz se vrací do standardního režimu postupně. Qatar Airways zahájily proces obnovování mezinárodních linek a navyšování počtu destinací i frekvence spojů. Současně se do Kataru vrátily některé zahraniční letecké společnosti, které obnovují spojení do Dauha podle vývoje bezpečnostní situace a provozních možností. Turistický ruch v Kataru výhledově negativně ovlivní zejména ztráta důvěry v bezpečnostní stabilitu celého regionu.  

Existence přímých letů provozovaných i dvakrát denně společností Qatar Airways před vypuknutím konfliktu usnadňovaly také cestování Katařanů do České republiky. Přímé lety byly v důsledku konfliktu pozastaveny, předpokládá se jejich postupné obnovování od června 2026. V červnu – září panuje v Kataru velmi horké počasí a bohatí místní obyvatelé z něj rádi unikají do Evropy včetně České republiky. Většinou cestují spolu s rodinnými příslušníky a služebním personálem, běžní jsou ale i sólo cestovatelé, zejména mileniálové.  Místo pobytu v ČR si vybírají na základě doporučení rodiny a známých nebo se inspirují na sociálních sítích. Před vycestováním se zajímají také o to, jestli je v místě pobytu snadný přístup k halal stravě (nábožensky povolené) či k modlitebním místnostem a mešitám.  

Návštěvníci ze všech zemí GCC se při svých cestách do Evropy nezdráhají utrácet a rádi k plánování dovolených využívají služby cestovních agentů. Kladou důraz na vysoce kvalitní služby. Čím dál větší pozornost věnují bezpečnosti destinace. Nejčastěji podnikají cesty do zahraničí kvůli dovolené. Méně často se jedná o pracovní cesty. Populární jsou hlavně cesty do lázní a za wellness, Katařané vyjíždějí také za zábavou, památkami a nákupy luxusního zboží, roste zájem o poznávání přírody a aktivní turistiku.

Česká republika má pro Katar velký potenciál nejen v oblasti lázeňské turistiky. Nabídku je třeba propagovat zejména prostřednictvím sociálních sítí a soustředit se na kvalitu nabízených služeb a jejich přizpůsobení specifickým požadavkům. Důležitým nástrojem jsou i turistické veletrhy, například Hospitality Qatar, kde lze navázat kontakty s cestovními kancelářemi nebo vstoupit do kontaktu přímo s potenciálními turisty. Český turistický a lázeňský průmysl představuje smysluplnou destinaci také pro potenciální katarské investice. Přes movitost možných katarských investorů je však třeba předkládat zejména nabídky, kde kvalita odpovídá ceně a potenciální výnosnosti. Katařané v ČR často vnímají celkovou podinvestovanost do související infrastruktury, zejména dopravní a komunikační, ale i obecně do souvisejících a navazujících služeb.