MZV: Souhrnná teritoriální informace

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vybírán z rodiny Al-Thání. Má ve svých rukou soustředěnu kontrolu nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí. Exekutivní moc vykonává prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Ústava z roku 2005 uzákonila Parlament (Majlis al-Shura) složený ze  45 členů, kteří jsou v souladu s ústavními změnami přijatými v referendu v roce 2024 všichni jmenováni emírem z členů vlády a jiných osobností. V Kataru nejsou povoleny politické strany. Emír kontroluje soudní moc prostřednictvím jmenování a odvolávání soudců. Jako vrchnímu veliteli branných sil mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany.

Katar disponuje zásobami ropy a 3. největšími zásobami zemního plynu na světě a je jedním z největších exportérů kapalného zemního plynu (LNG). V Kataru sídlí Gas Exporting Countries Forum (GECF). Export plynu směřuje do více než dvou desítek států na 4 kontinentech. Příjmy z prodeje ropy a zkapalněného zemního plynu tvoří tradičně kolem 70 % státních rozpočtových příjmů, představují cca 90 % exportu a podílí se z cca 60 % na HDP země. Druhým největším tvůrcem HDP s podílem cca 30-40 % jsou dnes služby, především finanční služby a cestovní ruch. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. Katar však v posledních letech usiluje o diversifikaci ekonomiky a sociální rozvoj v souladu s s tzv. Katarskou národní vizí 2030. Na základě tohoto strategického dokumentu došlo v minulých letech rozvoji a modernizaci veřejných institucí, podpoře klíčových státních firem (Qatar Airways, mobilní operátor Ooredoo) a k masivnímu budování infrastruktury. V současné době se Katar soustředí na na rozšiřování produkce plynu s pomocí zahraničních partnerů, ale i na rozvoj ekonomiky mimo energetiku. Katarská vláda usiluje o rozšíření výrobních kapacit země prostřednictvím vládní podpory soukromého sektoru, investuje do vývoje a využití inovativních technologií nebo do obnovitelných zdrojů.  Stát vynakládá maximální úsilí k budování domácího spotřebitelského průmyslu a high-tech průmyslových odvětví, které mají do budoucna posílit soběstačnost zásobování.  Po několika obtížných letech v období blokády se státní rozpočet dostal v roce 2021 opět do přebytku ve výši 1,3 %. V roce 2022 dosáhl rozpočtový přebytek 4,3 % HDP. Nezanedbatelným hnacím motorem katarské ekonomiky byly v roce 2022 přípravy na MS ve fotbale, kdy se hospodářský růst vyšplhal na 4,5 %. Toto tempo v následujících letech mírně zvolnilo, trend bude zřejmě pokračovat až do roku 2026, kdy bude výrazným impulzem dokončení první fáze expanze a uvedení do provozu nových těžebních kapacit zemního plynu v jižní a východní části Severního plynového pole.

V roce 2024 inflace poklesla na 1,1 %. Míra nezaměstnanosti se trvale pohybuje v desetinách procent (v roce 2024 to byla 0,4 %). Finanční a rozpočtová situace Kataru je stabilní. Díky vysokým cenám energetických komodit skončily veřejné finance ve výrazném přebytku v pásmu 8-9 %. Na rok 2025 Katar schválil lehce schodkový státní rozpočet (schodek cca 1,5 % HDP). kalkuluje však s podhodnocenými cenami ropy a odhady tudíž hovoří o očekávaném přebytku až 1,6 % HDP. Katar si i nadále zachovává regionálně nejvyšší ratingy AA (Standards &Poor’s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují nakumulované devizové rezervy z předchozích let, které jsou odhadovány přibližně na 300 mld USD (tato částka přesahuje 150% HDP země). Zásadním obchodním i strategickým partnerem je pro Katar Čína, následovaná USA. Nadále bude posilovat obchod s Asií, zejména v některých strategických oblastech jako potravinářství. Silnou stabilizační kotvu představuje katarský státní suverénní fond QIA (Qatar Investment Authority), který aktiva investuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Qatar Holding. Investice v zahraničí pomáhají posilovat finanční a měnovou stabilitu země. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Katar (383.25 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Katar (MZV) (236B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální arabský název státu je Dawlat Al Qatar, anglicky The State of Qatar, česky Stát Katar. Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vybírán z rodu Al-Thání vládnoucího území Kataru od 19. století. Ve svých rukách soustřeďuje kontrolu nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí. Exekutivní moc vykonává prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Současná vláda má 19 členů, z toho 2 ženy. První ústava byla přijatá v roce 2005, předpokládala Parlament (Majlis Al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) volených v přímé volbě a 1/3 (15 členů) jmenovaných emírem z členů vlády a jiných osobností. V roce 2021 se konaly první volby. V listopadu 2024 proběhlo však všeobecné referendum, ve kterém 90,6 % voličů schválilo ústavní změny, které zrušily volby a vrátily se k plně jmenovanému orgánu . Emír zdůvodnil toto rozhodnutí obavami z narušení sociální soudržnosti, které volby vyvolaly. Tento krok je vnímán jako návrat k silnějšímu autoritářskému režimu a ústup od předchozích, byť omezených, demokratizačních snah.  V současném katarském parlamentu zasedají 2 ženy, z nichž jedna je místopředsedkyně parlamentu. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.  Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Jako vrchnímu veliteli obranných sil mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. V reakci na silnou kritiku ze zahraničí proběhly v zemi reformy týkající se zejména pracovního práva, ale i některé sociální reformy. Květnová návštěva US prezidenta Trumpa jasně potvrdila, že režim se bude i nadále spoléhat na USA jako na zásadního partnera nejen v obchodních vztazích, ale i v otázkách své bezpečnosti. 

1.2. Zahraniční politika země

Katar se nachází na Arabském poloostrově, sousedí pouze se Saúdskou Arábií a je obklopen vodami Perského zálivu. Tato geografická poloha ho činí zranitelným vůči tlaku ze strany regionálních mocností, především Saúdské Arábie a Íránu. Jeho zahraniční politika je formovaná kombinací geopolitických faktorů, ekonomické moci, ambicí k posílení globálního vlivu a potřebou zajištění bezpečnosti režimu vládnoucí dynastie Al-Thání. Od konce 20. století Katar usiluje o co největší míru autonomie na poli zahraniční politiky, kterou buduje prostřednictvím diverzifikace partnerství, energetické diplomacie a profilováním se v oblasti mediace. 

Pro Katar je zcela zásadní úzké partnerství se Spojenými státy. Na území Kataru se nachází letecká základna Al Udeid, největší americká letecká základna mimo území USA, která slouží jako klíčové logistické a operační centrum pro operace v regionu. Tato spolupráce Kataru poskytuje obranný deštník a zároveň posiluje jeho postavení jako strategického partnera Západu. Nedávná návštěva znovuzvoleného US prezidenta Trumpa potvrdila zájem obou stran o pokračování strategických vazeb a prezentovala objemné investiční závazky, včetně plánovaného nákupu cca 200 letadel Boeing státní společností Qatar Airways. Katar je rovněž důležitým partnerem NATO, se kterým spolupracuje v rámci Istanbulské iniciativy spolupráce.

Katar patří k největším vývozcům zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, přičemž využívá energetický export jako základní nástroj své zahraniční politiky – navazuje díky němu strategická partnerství v Asii i Evropě.  Největším odběratelem katarského LNG je Čína. Katarský plyn ale směřuje i do Indie, Japonska. Nizozemska, Francie nebo Itálie. Katar také investoval do texaského LNG projektu Golden Pass, kde vlastní 70 % podíl terminálu LNG (společně s Exxon Mobile, který vlastní 30 %). Důležitým partnerem Kataru je také Turecko, které mu během blokády poskytlo vojenskou i ekonomickou podporu. Spolupráce s Íránem je motivována především sdílením obrovského ložiska zemního plynu. Katar si tak snaží udržet rovnováhu svých vztahů se sunnitskými i šíitskými státy. V posledních letech se významnou oblastí katarského zájmu stala Afrika. Katar zde investuje do infrastruktury (např. výstavba nového mezinárodního letiště ve Rwandě a plánovaná investice do Rwanda Airways), zemědělství i humanitární pomoci (Súdán, Somálsko, Libye). V některých případech působí jako mediátor, jindy jako ekonomický aktér. Tím posiluje svůj vliv mimo tradiční blízkovýchodní prostor a získává nové spojence v rámci Africké unie i OSN.  

V posledních letech se nástrojem katarské zahraniční politiky stala mediace. Katar usiluje o roli mezinárodního prostředníka v regionálních konfliktech. Angažoval se v jednáních o Gaze, Libanonu či Súdánu. Angažuje se i v humanitárních otázkách na Ukrajině. (Zprostředkovává návrat ukrajinských dětí zavlečených do Ruska.) Hlavním nástrojem jeho měkké síly je televize Al-Džazíra, která výrazně ovlivňuje veřejné mínění v arabském světě. Katar také pořádá mezinárodní sportovní akce, které slouží k posílení jeho image.

Katarská politika je terčem kritiky kvůli podpoře islamistických skupin a omezování lidských práv. Západní média a organizace kritizují zejména pracovní podmínky migrantů a vnímání lidských práv. Zároveň však Katar hraje důležitou roli v humanitární pomoci a globálních diplomatických iniciativách.  Zahraniční politika Kataru je pragmatická, ambiciózní a flexibilní. Využívá energetické bohatství, měkkou sílu i aktivní diplomacii k budování pozice regionálního a částečně i globálního hráče. Přestože čelí kritice, daří se mu udržet si nezávislost a do jisté míry i vliv – nejen v Zálivu, ale i v širším mezinárodním prostoru včetně Afriky.

1.3. Obyvatelstvo

Podle nejnovějších statistických údajů dosáhl počet obyvatel Kataru na začátku roku 2025 celkem 3,12 miliónů. Hustota zalidnění je 268 osob na km2. Průměrný věk obyvatelstva je cca 33 let. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 87 %. Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí zhruba 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem pocházejí jak z arabských zemí (především Egypťané, Súdánci, Syřané, Libanonci – celkem asi 17 %), tak z asijských zemí (Indové 24 %, Nepálci 16 %, Filipínci 11 %, Pákistánci 5 %, Bangladéšané 5 %, Srílančané 5 %) a zbytek tvoří Evropané a Američané. Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Katar je tolerantní k jiným náboženstvím a i ne-muslimové jsou oprávněni pracovat ve státních službách. Mezi Katařany (občany, nikoliv obyvateli Kataru) je 95 % muslimů, z nichž je 92 % sunnitů wahábistického směru, který je založen na striktním dodržování zásad původního islámu, a 8 % šíitů.

Úředním jazykem je arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Katar patří k zemím s nejvyšším HDP na osobu na světě. Po ekonomickém poklesu během pandemických let se podařilo nastartovat hospodářský růst tažený zejména nárůstem cen energetických komodit vlivem války na Ukrajině. Po hospodářském růstu 4,3 % v roce 2022 tempo v roce 2023 zvolnilo na 1,19 %. V roce 2024 mírně narostlo na 2 %. Mírný nárůst se očekává i v roce 2025 (cca 2,5 %). V roce 2026 bude výrazným impulzem dokončení 1. fáze expanze a uvedení do provozu nových těžebních kapacit zemního plynu v Severním plynovém poli. Tříprocentní inflace v roce 2023 klesla na 1,1 % v roce 2024 a v následujících letech by se měla stabilizovat okolo 3 %. Měna (katarský rijál QAR) je pevně ukotvena na USD. Křehkost regionálních vztahů se projevuje posilováním obchodů s Asií, opatrností v obchodě se sousedy v Zálivu a důrazem na domácí produkci.   

Katar je jedním z největším producentů zemního plynu na světě a nyní druhým největším exportérem zkapalněného plynu (LNG). Energetický sektor je kontrolován státní společností Qatar Energy. Vláda pokračuje v rozšiřování těžebních operací v Severním poli. Do roku 2030 by mělo dojít k navýšení těžby plynu, a to ze současných 77 na 142 MTPY. Probíhá výstavba flotily LNG tankerů a akvizice zahraničních ložisek ropy a zemního plynu a související infrastruktury, včetně například kapacit v Mexickém zálivu nebo Egyptě. Základním dokumentem vládním politiky je Katarská národní vize 2030. V rámci naplňování tohoto strategického dokumentu došlo k rozvoji a modernizaci veřejných institucí, podpoře klíčových státních firem (Qatar Airways, Ooredoo) a k masivnímu budování infrastruktury země, která zahrnovala i rozsáhlé budování rychlostních komunikací, metra a navýšení kapacity mezinárodního letiště. V současné době je kladen důraz nejen na rozšiřování produkce plynu s pomocí zahraničních partnerů, ale i na diverzifikaci katarské ekonomiky. Katar v jejím rámci usiluje o rozšíření výrobních kapacit země mimo energetiku prostřednictvím vládní podpory soukromého sektoru. Vláda investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a do obnovitelných zdrojů, ve spolupráci se zahraničními investory buduje rozsáhlé solární elektrárny, věnuje se výzkumu vodíku, buduje obří továrnu na tzv. „modrý amoniak“. Katar pokračuje v digitalizaci ekonomiky, podporuje rozvoj nejmodernějších inovativních informačních technologií. Po MS ve fotbale  zvolil Katar v oblasti turistického průmyslu strategii pokračovat v pořádání dalších důležitých sportovních událostí, jako byl fotbalový Asian Cup, Moto GP nebo závody Formule 1. Rezonuje myšlenka uspořádání letních olympijských her v Kataru v roce 2036. Země od blokády dlouhodobě usiluje o zvyšování potravinové soběstačnosti.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Síla uhlovodíkového sektoru bude i nadále zajišťovat přebytek obchodní bilance země. Rostoucí poptávka po LNG a globálně vysoké ceny posílí export uhlovodíkových komodit. Pozitivní fiskální výhled je ovlivněn i sílícími příjmy ze služeb a to především v dopravě a turistice. Na kapitálovém účtu platební bilance lze očekávat některé dílčí záporné položky, zejména na transferovém účtu, kde mají silný vliv remitentní převody. Katar opětovně odkládá zavedení DPH. Silnou stabilizační kotvu představuje katarský státní suverénní fond QIA (Qatar Investment Authority), jehož investice v zahraničí pomáhají posilovat finanční a měnovou stabilitu země.

Finanční a rozpočtová situace Kataru je stabilní. Hlavním příjmem státního rozpočtu jsou tržby za zemní plyn a ropu. Rozpočty za rok 2023 i 2024 skončily ve výrazném přebytku v pásmu 8-9 %. Část přebytku byla v obou letech využita na snížení státního dluhu. Celkové zadlužení země v roce 2024 pokleslo na 41,1 %  HDP, přičemž ratingové agentury hovoří o předpokládaném snížení dluhu na 19,1 % na konci roku 2029. V této souvislosti byl Kataru zvýšen rating, což zemi umožňuje dosáhnout na levné půjčky na mezinárodních trzích. Katarské ekonomice důvěřují nejen ratingové agentury, ale i finanční trhy, posiluje důvěra investorů.

Vládní rozpočet na rok 2025 byl navržen schodkový (schodek na úrovni 1,5 %HDP), je nicméně založen na konzervativním předpokladu ceny ropy 60 USD/barel namísto 75,6 USD/barel. Odhady EIU tak hovoří o očekáváném přebytku ve výši až 1,6 % HDP. Z hlediska skladby státního rozpočtu oscilují katarské příjmy z uhlovodíkového sektoru kolem 80 %.

2.3. Bankovní systém

Sektor bankovnictví je rozvinutý. V Kataru podle aktuální informace místního MZV  funguje 20 komerčních bank, z nichž 12 je katarských a 8 mezinárodních. Katarská centrální banka (Qatar Central Bank) určuje bankovní a peněžní politiku státu. Katarský rijál je navázaný na americký dolar, směnný kurz je pevně stanoven v poměru QAR 3,64 : US$ 1. K posílení fiskální a obchodní bilance jsou vládní orgány zavázány k fixaci kurzu, neboť uhlovodíkové komodity jsou denominovány v USD a navíc tento postup je zárukou pro investory a zároveň snižuje náklady případných státních půjček. V průběhu posledního roku zaznamenala centrální banka několik změn v nastavení svých klíčových úrokových sazeb, většinou v reakcí na měnovou politiku amerického FEDu, vzhledem k pevnému navázání rijálu na dolar s cílem udržet stabilitu měny a ekonomiky. V srpnu 2024 dosáhla základní úroková sazba historického maxima (6,25 %). V září došlo k jejímu snížení na 5,70 % a postupně k dalšímu snižování až na stávajících 5,10 %. K intervenci je připravena i Qatar Investment Authority, která spravuje aktiva v odhadované hodnotě mezi 475 -500 mld. USD.

Nejvýznamnějšími bankami v Kataru jsou Qatar National Bank, Commercial Bank, Doha Bank, Qatar Islamic Bank, ze zahraničních bank HSBC (UK), Arab Bank Ltd, (JOR), Mashreq Bank Ltd. (UAE), Standard Chartered Bank (UK). V roce 1997 byla založena Qatar Industrial Development Bank; jedná se o specializovanou, státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. Podle investičního zákona č. 13 z roku 2000 (novelizovaného v roce 2019) je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojišťovnictví a obchodních služeb. Vláda však vytvořila instituci Qatar Financial Center, který tuto formální překážku překonává a je možné zde registrovat zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.   

2.4. Daňový systém

Katar nemá zavedenou daň z příjmů zaměstnanců bez ohledu na skutečnost, zda jde o katarského občana nebo cizince žijícího na území Kataru. Zdaněný je však každý, kdo provozuje obchodní činnost za účelem zisku, včetně osob samostatně výdělečně činných. O zavedení DPH se dlouhodobě hovoří, její zavedení se nicméně opakovaně odkládá (předpokládá se zavedení 5 % DPH v souladu s doporučením GCC). Doposud nebyla zavedena ani silniční daň, neplatí se spotřební daně, kromě daně na alkohol, tabákové výrobky, energetické nápoje a slazené nápoje, kde je zavedena tzv. zdravotní daň, jinak označovaná jako „daň z hříchu“, ve výši 100 % respektive 50%. Zaměstnavatel neodvádí za zaměstnance ani zdravotní a sociální pojištění. 

Obchodní společnosti v Kataru podléhají daňovému režimu podle toho, kde jsou registrovány. Na výběr mají registraci na (i) Ministerstvu obchodu a průmyslu (daňově příslušná je General Tax Authority); (ii) Qatar Financial Center (QFC Tax Department) a (iii) Qatar Free Zone (QFZ Tax Authority). Jednotná korporátní daň činí 10 %. Výjimku tvoří příjem z ropných operací a ropného průmyslu, kde je zákonem stanovená minimální daň ve výši 35 %. Některé společnosti se mohou také registrovat u Qatar Science and Technology Park, který poskytuje daňové osvobození na výzkumné a rozvojové aktivity. Daň „ze zisku“ má řadu výjimek. Jsou od ní osvobozeny například podniky založené jako přímé zahraniční investice. V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi Katarem a ČR od roku 2010 setrvale rostla.  V roce 2019 překročila 2 mld. CZK. V roce 2021 dosáhla 2,65 mld CZK, v roce 2022 výměna mírně narostla na 2,86 mld. CZK. V letech 2023 a 2024 došlo k mírnému poklesu na 2,63 respektive 2,59 mld. CZK. K hlavním českým vývozním položkám patří elektrické přístroje, zařízení k automatickému zpracování dat, , osobní automobily, technologie v energetice, pneumatiky, nábytek, sportovní potřeby, chladící a mrazící pulty, vybavení do koupelen, měřiče kapalin, elektrické kabely, civilní zbraně a podobně. Mezi dovozními položkami dominují hliník, polyetylen, prvky s tekutými krystaly, lasery, textilní výrobky. O případných dodávkách LNG se jedná. Statistiku vzájemného obchodu zkreslují reexporty (cca 10 % obratu).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavními obchodními  partnery z EU jsou IT, FR, DE, NL, BE a ES. Jde především o uhlovodíkové komodity. CZ má nevýrazný dovoz z Kataru, ve vývozu je v EU na 10 místě. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Pro Katar je největším obchodním partnerem CN, a to jak importním, tak exportním. Katar dále exportuje do IN , KR a JP. Nejdůležitějšími vývozními komoditami jsou zemní plyn, ropa a jejich deriváty, které tvoří celkově přes 80 % katarského exportu. Co se týče importu, na druhém místě za CN figuruje US, následované IN, a IT. V posledních letech se Katar snaží o budování ekonomických vztahů s Afrikou, kde hledá investiční příležitosti do infrastruktury (např. Rwanda).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Katar masivně investuje prostřednictvím státního suverénního investičního fondu – Qatar Investment Authority (QIA), který je světově 11. nejbohatším fondem a spravuje aktiva v odhadované výši přes 500 mld. USD. Investuje do energetiky, inovativních oblastí, alternativních a obnovitelných zdrojů (vodík), farmaceutického průmyslu, biotechnologií nebo smart technologií. Největší katarské investice směřují do USA, Francie a Velké Británie. V návaznosti na návštěvu US prezidenta Trumpa QIA oznámil záměr zdvojnásobit své roční investice v USA během následující dekády, což navazuje na dřívější závazek investovat do US ekonomiky 500 mil. USD. 

Katar zaznamenal v roce 2022 prudký nárůst přílivu přímých zahraničních investic (FDI) na 29,78 mld. USD. Ačkoliv došlo v roce 2023 k určitému zpomalení, z dlouhodobého hlediska FDI rostou. Katar se snaží přilákat zahraniční investory prostřednictvím strategických investic, legislativních reforem a zaměřením na technologický rozvoj. V květnu 2025 spustil Katar prostřednictvím státní agentury Invest Qatar pobídkový program v hodnotě 1 mld. USD, který nabízí novým investorům za určitých podmínek pokrýt až 40 % nákladů na založení a provoz firem v sektorech jako farmacie, chemický průmysl, IT, elektronika, pokročilá logistika nebo finanční služby. Zahraniční firmy mohou žádat o finanční podporu prostřednictvím internetového portálu Invest Qatar Gateway.

ČNB neeviduje stav ani toky FDI z/do Kataru. V září 2022 byl mezi Katarem a ČR odsouhlasený text Dohody o ochraně a podpoře investic, ke kterému však uplatnila připomínky Evropská komise a text je nyní renegociován.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU má se státy GCC od roku 1988 podepsanou smlouvu o spolupráci (Cooperation Agreement). Od roku 1990 probíhají jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a GCC, jednání dosud nedosáhla výsledku vzhledem k malé ochotě GCC otevřít svůj trh.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Českou republikou a Státem Katar o leteckých službách byla podepsána v průběhu návštěvy ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v Kataru v lednu 2012. V červnu 2022 došlo k podepsání Dohody o zamezení dvojímu zdanění, jejíž text byl oběma státy ratifikován. V říjnu 2022 byla podepsaná Dohoda o hospodářské, obchodní a technické spolupráci, jejíž text byl oběma zeměmi ratifikován a doplňkové memorandum o porozumění, vyjadřující zájem na vzájemných investicích. V září 2022 byl oběma stranami odsouhlasený text Dohody o ochraně a podpoře investic, ke kterému však uplatnila připomínky Evropská komise a v současné době čekáme na vyjádření Kataru k renegociaci některých elementů textu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Katar poskytuje rozvojovou pomoc jako součást své zahraniční politiky a humanitární diplomacie, zejména v regionech Blízkého východu, severní Afriky a jižní Asie. Katarská vláda tím buduje dobré jméno země jako humanitárního a rozvojového aktéra a posiluje svůj politický vliv, zároveň demonstruje islámskou solidaritu v muslimských zemích. Katar reaguje na humanitární krize, jako jsou války, přírodní katastrofy nebo uprchlické krize například v Sýrii (dlouhodobě podporuje syrské uprchlíky a financuje zdravotní, potravinovou a vzdělávací pomoc), v Gaze (finančně podporuje rekonstrukci infrastruktury, nemocnic a bydlení v Gaze) nebo v Afghánistánu (po převzetí moci Tálibánem v roce 2021 poskytl Katar pomoc prostřednictvím Katarského červeného půlměsíce). Rozvojové projekty jsou realizovány prostřednictvím vládní agentury Qatar Fund for Development, případně prostřednictvím Qatar Charity, což je jedna z největších neziskových organizací v zemi. Další finanční prostředky směřují do vzdělání v chudých zemích, často ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako UNESCO nebo UNICEF.

Podle aktuálních čísel OECD dosáhla v roce 2022 oficiální rozvojová pomoc (ODA) Kataru 0,46 % HDP (v absolutních číslech cca 820 mil. USD). Od počátku konfliktu v Gaze poskytl Katar finanční prostředky ve výši 100 mil USD, v září 2024 přislíbil nicméně poskytnout dalších 100 mil. Prostředky do Gazy směřují mj. i prostřednictvím UNRWA.  

3.5. Perspektivní obory (MOP)

 ▶ Perspektivní obor 1 – Těžební a ropné technologie

Těžba a zpracování ropy a zejména plynu je v Kataru dominantním sektorem. Ceny energetických komodit vlivem války na Ukrajině výrazně vzrostly. Katar soustředí velký objem investic do vybudování dostatečných kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Vzhledem k rostoucím světovým cenám plynu chce země výrazně navýšit svou produkci zkapalněného plynu (LNG) – ze současných 77 mil. tun ročně na 142 v roce 2030. České firmy by se v Kataru mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a smart měřicí/řídící techniky a dalších souvisejících inovativních technologií v tomto sektoru.

▶ Perspektivní obor 2 – Energetika

Základním pilířem katarského energetického sektoru je zkapalněný plyn (LNG). Vláda však věnuje pozornost i nekonvenčním energetickým technologiím, které jsou ekologicky šetrné. Národní strategie pro životní prostředí a změnu klimatu stanovuje cíl snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení obnovitelných zdrojů energie o 25 % do roku 2030. Díky specifickým přírodním podmínkám zvyšuje Katar podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu. Masivně investuje do fotovoltaiky (staví se obří solární elektrárny), větrných elektráren nebo do výroby tzv. modrého amoniaku. V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie zaměřené na úspory v energetice, řídící systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík, amoniak). Perspektivní by mohly být katarské investice do českých startapů v tomto odvětví či do výzkumných projektů, dále například spolupráce v rámci vodíkové strategie ČR.

▶ Perspektivní obor 3 – Obranný a bezpečnostní sektor

Vzhledem ke své geografické poloze a geopolitické situaci v regionu jsou katarské investice do obrany nadprůměrné. Regionální závody ve zbrojení a politický spor se sousedním státy donutil katarské ozbrojené síly soustředit se na modernizaci armády, zejména vzdušných a námořních sil. Od roku 2010 narostly obranné výdaje Kataru o více než 400 %. V roce 2024 dosáhl obranný rozpočet 14,4 mld. USD. Mezi lety 2025-2028 se očekává další nárůst, meziročně o 5 %, přičemž akviziční rozpočet Kataru má narůst z 4,4 mld. USD v roce 2025 na 5,6 mld. USD v roce 2029. V dodávkách v obranném sektoru katarská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Česko má v zemi dobré jméno v oblasti obranného průmyslu. Katar má zájem zejména o špičkové obranné technologie a IT. Jistý potenciál pro ČR existuje na poli výcviku či dodávek tradičnějších typů zboží, jako jsou nákladní vozy či menší zbraně. V oblasti modernějších obranných systémů se nabízí spolupráce například na poli pasivních radiolokátorů či dronů.

▶ Perspektivní obor 4 – Zemědělství  potravinářství

Země dlouhodobě dováží drtivou většinu potravin, stále existuje potenciál na rozšíření jejich sortimentu. Perspektivy pro české firmy existují například v možných dodávkách potravin jako jsou trvanlivé potraviny, mražená zelenina, dětská výživa, nápoje, čokoláda a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky). Katar nicméně v souladu se svou strategií rozvoje 2030 postupně zvyšuje svoji potravinovou soběstačnost. Cílí zejména na základní potraviny jako maso, mléko, mléčné výrobky nebo zelenina.  Cílem katarské strategie pro potravinovou bezpečnost je mj. dosáhnout 70 % soběstačnosti v produkci rajčat, paprik, okurek dýní, salátů a dalších druhů. Země počítá také s dalším rozšířením chovu skotu, zejména ovcí a koz. Vzhledem k omezené rozloze zemědělské půdy a náročným klimatickým podmínkám bude budování vlastních produkčních kapacit v Kataru vyžadovat nejmodernější inovativní výrobní postupy s akcentem na energetické úspory a udržitelnost, např. automatizované hydroponické a aquaponické technologie. Tím se otevírá českým firmám prostor pro dodávky zemědělských technologií a asistenci při zavádění inovativních postupů.

▶ Perspektivní obor 5 – Zdravotnictví a farmacie

Země pokračuje v masivních investicích do veřejného zdravotnictví, rozšiřuje lůžkové kapacity nemocnic. V oblasti poskytování zdravotnických služeb významně posiluje i soukromý sektor. Pro české dodavatele představuje katarské zdravotnictví významný potenciál. Uplatnit se mohou zejména v dodávkách zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu, léků nebo při budování vlastních kapacit v Kataru. Země rozvíjí své farmaceutické kapacity. Přes značný pokrok v domácí produkci je stále poptávka po importovaných léčivech. Katar nabízí příležitost spolupráce s českými výzkumnými institucemi, případně vytváří příležitost českým dodavatelům zdravotnického vybavení, např. nemocničních lůžek a komplexního vybavení nemocnic, dodavatelům zkumavek, mikroskopů, ale i širokého sortimentu léčiv.

▶ Perspektivní obor 6 – Design, sklářství, textil

Katar je podle HDP na obyvatele nejbohatší zemí na světě. Bohatství, luxusní zboží a unikátní design jsou běžnou součástí života místních zámožných obyvatel. V Kataru je poptávka po materiálově náročném vybavení interiérů, a to jak ve veřejných tak soukromých budovách. Nemalý zájem je o luxusní oděvy a šperky světových značek. Potenciál je v propagaci nového českého designu a flexibilním zhotovení projektů na míru. České sklo, šperky, bižuterie, porcelán, bytové doplňky a umělecká díla představují příležitost pro české firmy a designéry, kteří budou schopní své originální, inovativní a kreativní produkty katarskému spotřebiteli přiblížit funkční marketingovou kampaní s akcentem na místní preference a zvyklosti náročné klientely. Důležitější než cena výrobku je na katarském trhu jeho image, originalita a zajímavost.  

▶ Perspektivní obor 7 – Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Pořádání fotbalového mistrovství světa bylo příležitostí jak přilákat návštěvníky z celého světa a upozornit na Katar jako na možnou turistickou destinaci. Rozvoj turismu svěřila vláda agentuře Qatar Tourism, ta cílí na postupné rozšiřování charakteru cest do Kataru nad rámec krátkodobých a obchodních. Země má v tomto ohledu ambiciózní plány na pořadatelství mnoha kulturních a sportovních akcí s regionálním i globálním přesahem, včetně plánů na pořádání letních olympijských her v roce 2036. Pro české firmy lze vidět potenciál zejména v subdodávkách při výstavbě nových ubytovacích prostor či rekreačních komplexů (například projekt Simaisma). 

ČR je pro zámožné Katařany přitažlivou turistickou destinací. Obzvláště populární jsou české lázně. Ty mají navíc potenciál být příležitostí pro katarské investory. Popularitu získávají i zimní dovolené, zážitkové dovolené, případně cesty za nákupy spotřebního zboží evropských značek. Nabídku je nicméně třeba propagovat zejména prostřednictvím sociálních sítích a soustředit se na kvalitu nabízených služeb a jejich přizpůsobení specifickým požadavkům. 

Více informací viz globální mapa oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

České zboží a služby mají na katarském trhu šanci na úspěch, pokud jsou originální a inovativní a dokážou upoutat pozornost katarského zákazníka. Prodej či nabídka služeb musí být doprovázena špičkovým marketingem, vzhledem k velké konkurenci na trhu, jenž je vysoce saturovaný. Specifikem místního podnikatelského prostředí je omezená možnost zahraničních podnikatelských subjektů vstupovat na katarský trh přímo. V důsledku toho často volí spolupráci s místním zprostředkovatelem či partnerem, který by měl vlastnit minimálně 51 % společného podniku. V případě pouhého prodeje/distribuce zboží prostředník ze zákona nutný není. V praxi však většina firem i v tomto případě využívá místní agenty či distributory s příslušnými licencemi, marketingem a znalostí lokálního trhu a prostředí, případně do země vyšle svého obchodního zástupce.   

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kataru „na dálku“, např. emailem či telefonicky bez předchozí osobní známosti zpravidla nefunguje. Pro první kontakt je ideální se do teritoria vydat osobně – např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy či konference. Dobře funguje osobní doporučení, například prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, respektive místní kancelář CzechTrade. Jejich prostřednictvím je možné předat kontakt či domluvit schůzku. Jako další zprostředkovatel může pomoci Česko-katarský výbor v rámci HK ČR.

4.3. Obchodní schůzka

První jednání mezi potenciálními partnery se obvykle koná v Kataru, standardně v kanceláři místního partnera. Další schůzky a jednání je často možné absolvovat již i méně formálně, např. v restauraci či kavárně. Je zcela běžné, že katarský partner např. po jednání v kanceláři pozve zahraničního hosta na oběd, který poté i uhradí. Dary při prvním jednání vyžadovány nejsou, ale jsou pozitivně vnímány. Pokud od katarského partnera nějaký dárek obdržíte, v žádném případě ho neodmítejte. Odmítnutí daru je téměř urážkou. V případě dobrých vyhlídek a vážného zájmu o spolupráci většinou po návštěvě českého obchodníka v Kataru dojde na návštěvu katarského partnera v ČR. Je zapotřebí počítat s tím, že první návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky. V Kataru se obchody často dělají „mezi přáteli“. Navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání tak může být kromě vlastního obchodního jednání věnován velký prostor soukromému životu, včetně dotazů na věk, rodinný status, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci atd.

Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější oblečení (oblek/kravata) v případě jednání ve veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), v případě B2B jednání pak méně formální (sako/košile/rozhalenka). U žen se na formálních jednáních doporučují zakrytá kolena a lokty, neprůsvitné materiály a decentní výstřihy. Vizitky jsou v obchodních sférách rozšířené. Zástupci místních veřejných institucí je ale často nemají, případně se zdráhají Vám vizitku dát. 

Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání. Půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé v případě, že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu. Návštěvník Kataru by se neměl nechat překvapit i opakovaným přerušováním jednání, např. vyřizováním telefonátů či krátkými rozhovory katarského partnera např. s kolegy, kteří budou volně vstupovat do kanceláře v průběhu jednání. Takové chování je v místním prostředí zcela běžné a není považováno za nezdvořilé. Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost.

Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v převážně patriarchální katarské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou většinu obchodních jednání v Kataru. Ideální je tak do Kataru vysílat jednací týmy vedené muži – přítomnost ženy v týmu však nepředstavuje žádný problém.  

Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Katařana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě (majlis) který je určen k posezení mužů, oddělený od zbytku domu, ve kterém se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Alkoholické nápoje se nenabízí. Podává se zpravidla tradiční káva z kardamonu. Oblíbená jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěva víkendového domku v poušti nebo u moře spojené například se společenským podnikem.

4.4. Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferovaná přátelská a neformální komunikace. Při seznámení je vhodné čekat, zda nám partner bude podávat ruku. Pro Katařany je obvyklým gestem při seznámení spíše lehký úklon, při kterém si dáme pravou ruku na srdce. To platí obzvláště pro ženy. Tradice nepřipouští, aby se muž jakkoliv dotkl cizí ženy, ačkoliv moderní Katařané svým západním protějškům ruku běžně podávají, i když se jedná o ženu. Pokud katarský partner ruku začne podávat, je třeba gesto opětovat. Po seznámení se běžně oslovuje vlastním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Fahad, Mr. Petr), případně méně formálně pouze vlastním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců hovoří velmi dobře anglicky, a proto není nutné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kataru, (vhodné) dotazy na zem, jeho kulturu a společnost atd. Naopak nedoporučujeme s osobami, které dobře neznáme, vést konverzace na citlivá témata související s politikou nebo náboženstvím. Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny běžně používané formy včetně emailu, telefonátu apod., velmi rozšířenou formou komunikace v zemi je však v současnosti mobilní aplikace WhatsApp, a to i v obchodním či úředním styku.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kataru plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti opulentních pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času a připravte se na  to, že od Vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost. Respektujte, že v období postního měsíce ramadánu (jehož datum je pohyblivé), pracovní tempo zvolní. Nedoporučujeme v tomto období pracovní schůzky iniciovat. Při jednání, u kterého se sedí, dbejte, abyste neukazovali podrážky bot, mohlo by to být považováno za projev neúcty (pozor na sezení s nohou přes nohu.)   

4.6. Státní svátky

Katar má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení závisí na lunárním roku, nicméně se přesto určuje pouze několik dní předem muslimskými institucemi na základě Islámského nebo Hijra kalendáře.

Dny pracovního volna jsou pátek a sobota pro úřady a obchodní firmy, výroba má zavřeno jen v pátek, maloobchod funguje nepřetržitě. Pracovní doba státních institucí je 7:00 – 14:00. Soukromý sektor pracuje zpravidla od 8:00 do 12:00 a od 16:00 do 20:00. Obchody jsou otevřené od 8:00 zpravidla do 21:00 nebo 22:00. Přestávka na oběd a siestu je spíše výjimečná.

Nejvýznamnějším pohyblivých svátkem, trvajícím 1 lunární měsíc se zkrácenou pracovní dobou a výrazně omezenou výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je Ramadán. Vzhledem k omezené výkonnosti v průběhu Ramadánu se toto období k navazování obchodních kontaktů nedoporučuje. Po Ramadánu v Kataru následují zpravidla státní svátky, které Emír vyhlašuje jen s několikadenním předstihem. Mohou trvat i týden.

Dalšími svátky jsou:

Eid Al-Fitr – pohyblivý svátek, trvá tři dny a navazuje na Ramadán, muslimové v západních zemích jej srovnávají s Vánocemi

Eid Al-Adha – následuje přibližně 70 dní po Eid Al-Fitr

Den nezávislosti – 3. 9.

Státní svátek – National Day – 18. 12.

Nástup Emíra do úřadu – 27. 6.

Bank Holiday  1. 3.

Národní sportovní den – druhé úterý v únoru

Katar je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok ani křesťanské svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Procesy vstupu na trh v Kataru byly v nedávné době zjednodušeny. Existuje několik vstupních cest a různé formy působení na katarském trhu. Obecně platí, že pro jakoukoliv hospodářskou aktivitu v Kataru existuje legislativní povinnost mít místního agenta, případně založit obchodní společnost. (Podrobněji viz kapitola 5.2 Formy a podmínky působení na trhu). Agent je nutnou podmínkou i v případě účasti zahraniční firmy na veřejném tendru. Pro přímou dodávku zboží odběrateli není agent ze zákona nutný. Důvěryhodní místní partneři jsou klíčovou součástí vstupního plánu a mohou znamenat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Budování osobních vztahů s potenciálními partnery a agenty je pro obchodní úspěch zásadní. Při rozhodování o vstupu na katarský trh je třeba uvažovat v dlouhodobém horizontu. Je nutné investovat měsíce nebo roky do vytváření sítí a budování své přítomnosti. Náklady spojené s registrací, licenčními poplatky, dodržováním předpisů a udržováním místních operací jsou vysoké. Pokud je to možné, doporučujeme provést pečlivě tržní studii proveditelnosti. Tato analýza by měla být založená na různých druzích dat, včetně současné konkurence, tržních kanálů a regionálních preferencí. Jedním z prvních kroků při přípravě vstupu na katarský trh je zajištění kompetentního právního zastoupení. Před podpisem jakýchkoliv obchodních smluv je důležité poradit se s právníkem a ujistit se o odpovídajících právních zárukách.

Běžnou vstupní strategií je spolupráce s významnými mezinárodními nebo katarskými distributory, kteří budují vztahy s maloobchodníky a s dalšími distributory. Mohou také pomoci s logistikou, marketingem a dalšími aspekty distribučního procesu. Katarské potenciální partnery je třeba důkladně prověřit. Stává se, že mají méně zkušeností, než se očekávalo. Je třeba, aby porozuměli produktu, jeho tržní hodnotě a investovali čas, úsilí a zdroje do jeho propagace. Další možnou cestou vstupu na katarský trh je prodej online. Díky postupující digitalizaci služeb i platebních řešením je po této formě nakupování velká poptávka. U online prodeje je možné vstoupit na trh samostatně. Je nutné zohlednit jazyk a kulturu a poskytnout pohodlnou, snadnou a rychlou zásilku. Za zvážení stojí použití služeb plnění třetích stran, které pomohou řídit logistiku a dodržování předpisů. 

Katar je od roku 2003 členem celní unie zem GCC, která stanovila společný vnější tarif ve výši 5 % pro většinu zboží dováženého do států GCC. Některé základní potraviny, léky nebo zdravotnické prostředky jsou od cla zcela osvobozeny. U vybraných druhů zboží je clo 15 % (hudební nástroje a desky), 20 % (vybrané výrobky z železa a oceli) nebo 30 % (močoviny). U dodávek zboží z masa je nutné přiložit tzv. Halal Certificate.  Začátkem roku 2019 došlo k uvalení speciální daně, tzv. daně z hříchu („sin tax“) na některé zdraví škodlivé výrobky. Zejména jde o tabákové výrobky (100 % daň), sycené a slazené limonády (50 %), energetické nápoje (100 %) a alkoholické nápoje (100 %). Zboží obsahující min. 50 % komponentů ze zemí GCC je dováženo bezcelně. 

Při dovozu zboží musí být přiložena faktura, položkový seznam a certifikát původu.  

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční investoři či podnikatelé v Kataru nejčastěji využívají tzv. Limited Liability Company, LLC, případně WLL (obdoba české s.r.o.), která podléhá registraci na Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Commerce and Industry/MoCI). V minulosti platilo, že alespoň jeden katarský akcionář musel vlastnil 51 % podniku. V roce 2019 se legislativa změnila. Zahraniční investoři mohou vlastnit i většinový podíl, pokud to Ministerstvo schválí (platí pro energetiku, zemědělství, vzdělávání, cestovní ruch, poradenství, IT, zdravotnictví, stavebnictví, sport, zábavu a kulturní služby). Podíl na zisku nemusí korespondovat s podílem na vlastnictví . Při založení není požadovaný žádný minimální kapitál.

Další možností je založení tzv. dočasné pobočky společnosti. Výhodou je, že ji lze ze 100 % vlastnit zahraničním subjektem. Založení je vázané na získání kontraktu u státní/polostátní katarské entity. Ukončením kontraktu zaniká, ačkoliv je možné i prodloužení nebo převod na jiný kontrakt. Nevýhodou je, že katarský klient je ze zákona povinen zadržet 10 % z veškerých plateb kontraktorovi v tzv. zadržovacím fondu, ze kterého jsou kontraktorovi prostředky uvolněny až po úspěšném dokončení kontraktu.     

V případě, že zahraniční společnost získá více kontraktů od několika klientů, doporučuje se založit tzv. International Engineering Consultancy Office. Ta umožňuje trvalé působení v zemi. Odpadá tak zákonná povinnost klienta zadržovat 10 % plateb kontraktorovi. Založení probíhá cestou MoCI.

Variantou je tzv. Representative Trade Office, ta má ale zákonem velice úzce vymezené pole působnosti – nelze ji využít pro import zboží a služeb, ani pro obchodní operace s cílem vytváření zisku. V praxi tak slouží zejména pro marketingové a reklamní účely zahraniční společnosti v Kataru. I zde založení probíhá cestou MoCI.

Další možností  je registrace zahraniční společnosti v jedné ze zón volného obchodu, kterých má Katar několik. Poskytují výhody, jako jsou daňové výjimky a snížení dovozního a vývozního cla. Provozují je vládní nebo polovládní organizace. Mezi tyto zóny patří Qatar Science & Technology Park, Airport Free Zone v Ras Bufontas, Port Free Zone v Umm Alhoul. Každá zóna má specifické předpisy a požadavky, je třeba zjistit, která je v daném případě nejvýhodnější.

Autonomní svět podnikání představuje tzv. Qatar Financial Centre, které je na katarské legislativě zcela nezávislé. Má vlastní pravidla i soudní systém založený na britském právu. Výhodou je 100 % vlastnictví zahraniční společnosti, možnost repatriace 100% zisků a možnost sídla v Kataru. Zašlete-li online žádost, bankovní poradce vám pomůže zaregistrovat se, získat licenci a zahájit činnost.

5.3. Marketing a komunikace

V Kataru je důležitá propagace firmy/výrobku prostřednictvím sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na FB a Instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) platí, že bez Instagramového účtu téměř nemá smysl podnikat – zejména Katařané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím této platformy. Důležitá je též role osobní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi katarskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s miniaturní semknutou populací se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií. Webové stránky obecně v Kataru nemají stejně velký význam, jako v ČR nebo v Evropě. Řada katarských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnuje takovou pozornost jako české firmy.

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je také inzerce v tisku. Televizní reklamní spoty zaměřené přímo na katarský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Televizní reklama má většinou širší regionální zaměření a vyskytuje se na TV stanicích s regionálním dosahem (kromě silné místní Al Džazíry též zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Běžná je i reklama na internetu.

Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek. 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Právní rámec je primárně stanoven patentovým zákonem č. 30/2006, který vymezuje kritéria pro patentovatelnost, procesy podávání žádostí a mechanismy prosazování. Zákon si klade za cíl sladit katarský patentový systém s mezinárodními standardy, čímž zvyšuje atraktivitu země pro místní i zahraniční investory. Dále podporuje vizi země stát se ekonomikou založenou na znalostech tím, že chrání inovace napříč různými sektory. Patentová ochrana je poskytována v souladu s principem „first to file“, což znamená, že právo na patent má ten, kdo podá přihlášku jako první. Patent je platný po dobu 20 let od data podání přihlášky a podléhá každoročním poplatkům za udržování platnosti. V Kataru je hlavním regulačním orgánem dohlížejícím na proces podávání patentových žádostí Ministerstvo obchodu a průmyslu. Posuzuje, zda patentové žádosti splňují požadovaná kritéria – novost, vynálezecký krok a průmyslovou použitelnost, vydává patentové certifikáty. Pro podání žádosti o patent je doporučeno využít služeb místního patentového zástupce, protože proces je poměrně složitý. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Katar má vysoce strukturovaný a regulovaný systém veřejných zakázek, který se v posledních letech modernizoval, aby podpořil transparentnost, podporu domácího průmyslu a zjednodušení přístupu pro malé a střední podniky (SME). Hlavním právním předpisem je Zákon č. 24/2015 o veřejných zakázkách (Qatar Public Tenders Law), který byl několikrát novelizován, naposledy v roce 2022. Zákon stanovuje pravidla pro výběrová řízení, aukce a přímé smlouvy mezi vládními subjekty a dodavateli. Nová pravidla například osvobozují SME od poplatků za účast v tendrech do hodnoty 1 milionu QAR, nestanovují jim povinnost poskytovat záruční listiny pro tendry do určité hodnoty.

Veřejné zakázky jsou zadávány ve formě tendrů a jsou ze zákona uveřejňovány na internetových stránkách katarského ministerstva financí, které celý proces řídí a dozoruje. Portál Qatar Tenders Projects Platform (QTPP) slouží jako centrální přehled pro veřejné i soukromé zakázky v Kataru. Do tendru se mohou většinou  přihlásit jen registrované společnosti. Někdy je vyžadováno, aby společnost, příp. její produkty byly na tzv. „vendors list“. Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta schopného zvládnout nepsaná pravidla hry a úspěch zejména u investičních celků spočívá v dlouhodobém etablování vyslaného představitele firmy. Vzhledem k ostré konkurenci je nutno věnovat i formální stránce mimořádnou pozornost. Prospekty je doporučeno předávat v arabské nebo anglické verzi, nejlépe s cenovou kalkulaci za Incoterms podmínek CIF (cost, insurance, freight) Doha v USD. V zemi je málokdy používáno dovolání na další než zmíněné Incoterms, nebo jiné obecné dodací podmínky. Podmínky obchodních vztahů závisí často na důvěře partnerů. Není neobvyklé uzavírat dohody o podmínkách obchodu ústně. Obecně shrnuto, katarské subjekty nejsou většinou ochotny věnovat se zdlouhavému „papírování“, spíše jsou zvyklé akceptovat některou z nabídek, které je dobře připravená po všech stránkách. Při účasti v tendrech je důležité dbát na transparentnost a etiku. Porušení pravidel veřejných zakázek může vést k trestnímu stíhání, včetně obvinění z korupce, poškozování veřejného majetku nebo praní špinavých peněz. Konzultujte s právníky specializovanými na katarské veřejné zakázky pro zajištění souladu s místními předpisy.

ZÚ Dauha zaznamenal pokusy o podvod na českých firmách s využitím fiktivních veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Kataru jsou často požadovány platby předem, zejména u nových partnerství. Katarští partneři jsou opatrní a preferují jistotu. Běžným způsobem zabezpečení obchodních transakcí je neodvolatelný akreditiv. Pro již zavedené obchodní vztahy lze využít dokumentární inkaso, případně otevřený účet. Standardní doby splatnosti se pohybuje mezi 30 až 90 dny od data vystavení faktury (u velkých státních zakázek může být dokonce až 120 dní). Katarský rijál (QAR) není běžně využíván v mezinárodních transakcích, tam se nejčastěji používá USD, případně EUR. U nových nebo rizikovějších kontraktů se doporučuje využít bankovní záruky, akreditivy a pojištění vývozu (např. prostřednictvím EGAP v ČR). Katar má stabilní ekonomiku, ale vymáhání pohledávek může být obtížné, zvlášť pokud není obchod správně právně ošetřen. Doporučuje se uzavírat smlouvy v angličtině s jasně definovanými platebními podmínkami, mít jasně definované řešení sporů, např. pomocí mezinárodní arbitráže (ICC nebo DIFC) a důkladné prověření obchodního partnera.

Vyskytly se pokusy o podvod na českých firmách. Např. nabídky zprostředkování účasti ve (fiktivní) veřejné zakázce, objednávky zboží u českého dodavatele s nutností předem uhradit různé registrační a administrativní poplatky. Katarské státní instituce obvykle nevyužívají zprostředkovatelské soukromé subjekty (agenty), aby oslovovali potenciální zájemce. Podezřelou okolností jsou i chybné údaje na oficiální dokumentaci, nefungující telefonické či emailové spojení, odkaz na podvržené stránky neexistujících katarských státních institucí.  

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ministerstvo zahraničních věcí ČR obecně doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu Kataru aktuálně platné podmínky vstupu. Katar otevřel v roce 2023 v Praze své velvyslanectví. Čeští občané cestující aktuálně do Kataru jako turisté obdrží po svém příjezdu tzv. vízum po příjezdu. Jde o bezplatné povolení vstupu do země.

Jedinou podmínkou zůstává cestovní pas platný minimálně dalších 6 měsíců od doby plánovaného opuštění Kataru. Vízum může být jednorázové s povoleným vstupem na 30 dní (s možností prodloužení o dalších 30 dní) nebo vícevstupní vízum na 90 dní pobytu s dobou platnosti až 180 dnů. (Česká republika byla zařazena mezi 34 zemí, jejichž občané mohou pobývat v Kataru až 90 dní v rámci 180 dnů, o typu víza rozhoduje země původu žadatele.) Imigrační úředník může při vstupu prověřovat způsob dopravy zpět z Kataru (např. zpáteční letenku) a dostatek finančních prostředků (funkční platební kartu neb dostatečnou hotovost cestovatele).

Přihlašovací povinnost je splněna automaticky. Jakmile cizinec překročí hranice, je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Měsíční „visit visa“ je možné prodloužit o další měsíc, ovšem pokud se tak neučiní v požadované lhůtě (minimálně 5 dní před vypršením platnosti), za každý den pobytu bez platného víza se platí pokuta. Při odjezdu ze země se mohou místní úřady domáhat úhrady veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek apod., protože veškeré tyto údaje soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu. Podrobnosti lze nalézt na webové stránce Ministerstva vnitra Státu Katar (www.moi.gov.qa).

Dovoz drog, alkoholických nápojů, erotické literatury a videonahrávek, vepřového masa a výrobků z něho, jakož i veškerého zboží „made in Israel“ je zakázán. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Katar je závislý na zahraniční pracovní síle vzhledem k celkovému počtu místních obyvatel, kteří nestačí pokrývat potřeby země v souladu s potřebami ekonomického rozvoje. Pracovat lze v různých odvětvích průmyslu i služeb, ale pro cizince platí povinnost pracovního povolení. Toto povolení může zajistit jenom místní sponzor, který má katarskou státní příslušnost, ať se jedná o katarskou fyzickou osobu anebo o katarskou právnickou osobu.

Nejlepší pracovní podmínky (včetně platu) zde mají vysoce kvalifikovaní odborníci z USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších západoevropských, ale i asijských zemí. Uplatnění mohou najít ve výzkumu a vědě, v IT, ve zdravotnictví, případně v aerolinkách (kvalifikovaní a zkušení piloti). Na mezinárodních anglofonních nebo frankofonních školách je poptávka po vysoce kvalifikovaných zkušených učitelích. Magnetem pro zahraniční odborníky jsou vysoké mzdy, za které jsou očekávány nadprůměrné výkony a absolutní loajalita k zaměstnavateli.

Manuální nekvalifikované práce jsou ohodnoceny hůře a pracovní podmínky jsou tvrdé. Pracuje se zpravidla 6 dní v týdnů (volná je pouze sobota). Podnebí v Kataru je velmi horké a prašné. Zákonem č. 7 z roku 2020 byla stanovena minimální mzda ve výši 1000 QAR (cca 270 USD). Zaměstnavatel je nad rámec této mzdy povinný poskytnout zaměstnanci ubytování (nebo navýšit jeho mzdu o 500 QAR- cca 135 USD) a stravu (nebo navýšit jeho mzdu o 300 QAR – 81 USD).  

Lékařská péče v Kataru je na dobré úrovni, je ale poměrně drahá. V Kataru je řada zdravotnických zařízení, která jsou k dispozici rezidentům i návštěvníkům. Rezidenti s platnou zdravotní kartou (HMC Health Card) mají ošetření za nominální cenu. Návštěvníci musí za léčbu ve státních nemocnicích platit komerční ceny. K dispozici je široká síť soukromých zdravotnických zařízení. Pokud se chystáte pracovat v Kataru, vyjasněte si s potenciálním zaměstnavatelem podmínky Vašeho zdravotního pojištění.

V Kataru existuje rozsáhlá síť zahraničních škol, kde se platí vysoké školné. Není neobvyklé, že zaměstnavatel školné dětem svých zaměstnanců (kvalifikovaných odborníků) hradí, nebo na ně přispívá. Podmínky je nutné s budoucím zaměstnavatelem dohodnout předem.    

5.9. Veletrhy a akce

Přestože Katar nebýval klasickou veletržní destinací, B2B veletrhy a výstavy byly zaměřeny spíše na prodej spotřebního zboží koncovému zákazníkovi, v posledních letech dochází ke změně. Veletrhy pro klíčové obory jako je stavebnictví, dopravní infrastruktura nebo zemědělství mohou být příležitostí pro české exportéry prezentovat své produkty místním obchodním partnerům a potenciálním odběratelům. Zajímavou oblastí je též lázeňství a cestovní ruch nebo oblast obranného průmyslu a vojenské techniky. Většina veletrhů je navíc doprovázena B2B platformou setkávání, která nabízí firmám příležitost budování nových obchodních kontaktů s potenciálními odběrateli a distributory. V nadcházejícím období se v Kataru připravují následující veletrhy, jichž se mohou zúčastnit soukromé subjekty bez oficiálního zaštítění domovského státu:

26. – 29. 5. 2025            Project Qatar (stavební veletrh)

30. 9. –  2.10. 2025        Qatar Medicare

28. – 30. 10. 2025           Hospitality Qatar (cestovní ruch)

19. – 22. 1. 2026             DIMDEX (obranný průmysl)

únor 2026                      AgriteQ (zemědělství a potravinářství) 

duben 2026                   Build Your House Expo

květen 2026                   Project Qatar (stavební veletrh)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v Kataru (ZÚ Dauha) byl otevřen na podzim 2022. Má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností. Prvním mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR v Kataru je Mgr. Petr Chalupecký. V Kataru má také zastoupení agentura CzechTrade, sídlí v prostorách českého velvyslanectví.

Důležité informace:

• Lokalita: čtvrť Onaiza 65, Doha
• Poštovní adresa: 953 Ibn Roshd Street, Villa 60, Onaiza 65, Doha, Qatar (P. O. Box 13206)
• Mezinárodní telefonní předvolba pro Katar je 00974
• Telefonní spojení na ZÚ: 44242330 nebo 44242331
• Telefonní spojení na zastoupení CzechTrade: 44242340 
• webové stránky ZÚ: https://www.mzv.cz/doha
• e-mail ZÚ: doha@mzv.gov.cz
• e-mail konzulární a vízový úsek: doha.consulate@mzv.gov.cz
• e-mail zastoupení CzechTrade: sontodinomo@czechtrade.cz
• Pracovní doba: neděle – čtvrtek 8:45 – 16:15  

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Emergency assistance (integrovaný kontakt na policii, hasiče a záchrannou službu): 999 z jakéhokoliv telefonního čísla v Kataru
• Worlwide Emergency Number: 112
• Havárie vody a elektřiny: 991
• Informace o telefonních číslech: 180

Letiště Doha (předvolba pro Katar: +974) 

• všeobecné informace: 3307-2482
• letištní policie: 4010-9666

Banky: Ahlibank: 4420 5222; Arab Bank: 4438-7777, BNP Paribas: 4453-7115, Commercial Bank- 4449-0009, Doha Bank: 4445-6000, Qatar National Bank: 4440-7777

Směnárny: Al Mana Exchange: 4442- 4226, Alfardn Exchange and Finance: 4453-7777

Kurýrní služby: ARAMEX: 4420-0100, FedEx: 4484-1111, UPS: 4011-9600 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Kancelář Emíra Státu Katar: https://www.diwan.gov.qa/?sc_lang=en
• Kancelář Premiéra Státu Katar:  https://www.gco.gov.qa/en/
• Ministerstvo zahraničních věcí: https://www.mofa.gov.qa/en
• Ministerstvo vnitra: https://portal.moi.gov.qa/wps/portal/MOIInternet/MOIHome
• Ministerstvo obrany: https://www.qatar.qa/en/events/ministry-of-defense/
• Ministerstvo financí: https://www.mof.gov.qa/en/pages/default.aspx
• Ministerstvo dopravy: https://www.mot.gov.qa/en
• Ministerstvo sportu a mládeže: https://www.msy.gov.qa/
• Ministerstvo kultury: https://www.moc.gov.qa/
• Ministerstvo veřejného zdraví: https://www.moph.gov.qa/english/Pages/default.aspx
• Ministerstvo municipalit: https://www.mme.gov.qa/webcenter/portal/MM
• Ministerstvo pro islámské záležitosti: https://www.islam.gov.qa/
• Ministerstvo obchodu a průmyslu:https://www.moci.gov.qa/en/
• Ministerstvo školství a vysokého školství:  https://www.edu.gov.qa/en/Pages/HomePage.aspx
• Ministerstvo spravedlnosti: https://www.moj.gov.qa/en/Pages/default.aspx
• Ministerstvo životního prostředí a klimatické změny: https://www.mecc.gov.qa/
• Ministerstvo práce: https://www.mol.gov.qa/en/Pages/default.aspx
• Ministerstvo pro komunikační a informační technologie: https://www.mcit.gov.qa/en
• Ministerstvo pro sociální rozvoj a rodinu: https://www.msdf.gov.qa/en
• Obchodní komora:  https://www.qatarchamber.com/
• Qatari Businessmen Association: https://qataribusinessmen.org/eng/index.aspx
• Statistický úřad: https://www.psa.gov.qa/en/Pages/default.aspx
• Celní úřad (General of Cusmotms: https://www.customs.gov.qa/
• Centrální banka: http://www.qcb.gov.qa/english/pages/default.aspx
• Úřad pro veřejné práce https://www.ashghal.gov.qa/en/Pages/default.aspx
• Qatar Financial Center: https://www.qfc.qa/en