Klastry

20. 11. 2010 | Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Kapitoly článku

Jedním z problémů českého podnikatelského prostředí je přetrvávající izolace firem. Podpora z evropských fondů se proto zaměřuje i na zakládání a rozvoj klastrů. Úspěšné klastry ve světě dokazují, že i malé regiony si dokázaly vytvořit a udržet světové prvenství v klíčových sektorech navzdory rostoucí globální konkurenci.

Jedním z problémů českého podnikatelského prostředí je přetrvávající izolace firem. Podpora z evropských fondů se proto zaměřuje i na zakládání a rozvoj klastrů.

Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty.

Co jsou to klastry?

Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty.

Klastr může:

  • zlepšit výsledky společností do nich zapojených
  • zvýšit počet inovací
  • iniciovat vznik nových firem
  • zvýšit export
  • přilákat atraktivní investice
  • podpořit výzkumnou základnu
  • podpořit rozvoj kraje

Rozlišujeme základní dva typy klastrů: klastry založené na hodnotovém řetězci a klastry založené na kompetencích. Struktura klastru může být velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a okolních podmínkách. Zjednodušeně lze v českých podmínkách klastr znázornit takto:

Struktura klastru

Vznik klastru je velmi dlouhodobý proces, který většinou probíhá ve 2 fázích: mapování klastru a založení a rozvoj klastru. V jeho počáteční fázi napomáhá procesu tzv. facilitátor, který vyvíjí činnost vedoucí k nastartování a rozvoji spolupráce mezi potenciálními členy klastru s cílem dovést klastrovou iniciativu do fáze založení klastru.

Přístup k financování klastrových iniciativ není ve světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru.

Klastrové iniciativy jsou intenzivně podporovány ze strukturálních fondů EU. Čerpat finanční prostředky na jejich rozvoj bude umožňovat program Spolupráce.

V České republice již existuje řada klastrových iniciativ, které realizují společné projekty, další se nacházejí ve fázi mapování. V zahraničí disponuje největší databází klastrových iniciativ ve světě The Competitivness Institute, který sdružuje praktikanty klastrů a pořádá pravidelné konference pro své členy.

V případě dotazů nebo námětů k problematice klastrů pište na e-mail: klastry@czechinvest.org.

Dokumenty:

Přínosy klastrů

A) Přínosy pro firmy

Úspěšné klastry nabízejí zúčastněným společnostem mnoho konkrétních přínosů:

  • Poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady – klastr poskytuje podnikům příležitost dosáhnout kritického množství v klíčových oblastech, což jim přináší úspěch, který by nebyl možný, kdyby pracovaly izolovaně. Spoluprácí se mohou firmám otevírat nové trhy a snižovat náklady.
  • Snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci – klastr může sdružovat firmy z různých článků hodnotového řetězce. Umožňuje tak menším firmám, aby se specializovaly a umožňuje jim spolupracovat při konkurenci proti větším, vertikálně propojeným firmám.
  • Zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu – tato rivalita podporuje ve firmách inovace, pomocí kterých se snaží zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost, aby se udržely „ve stádu“.
  • Zvyšují rychlost přenosu informací a technologií – to nastává v důsledku blízkosti firem, silných vazeb mezi nimi a vysokou konkurenční podstatou klastru.
  • Zvyšují moc a hlas menších firem – pomocí networkingu jsou menší firmy schopny ovlivňovat události a lobovat u vlády za zlepšení služeb a infrastruktury.
  • Podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury – díky viditelnosti klastru, jakož i díky nákladové efektivitě a vyšší návratnosti investic, které představuje klastr, jsou tyto investice snadněji zdůvodnitelné.
  • Umožňují efektivní propojení a partnerství – viditelnost a důležitost klastru může také podnítit reakci akademických institucí vůči vytváření partnerství s místním průmyslem.

B) Přínosy pro vysoké školy

Vysoké školy sehrávají významnou roli v rozvoji inovací, jenž jsou významným diferenciačním prvkem konkurenční výhody.

Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. To způsobí, že absolventi univerzity jsou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům.

Účast v klastru přináší vysokým školám:

  • znalost potřeb průmyslu
  • vzdělávání na míru pro jejich studenty
  • aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech)
  • zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje
  • transfer technologií do praxe
  • přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky atd.)

C) Přínosy pro regionální samosprávy (kraje)

Klastrování je významným a úspěšným nástrojem regionálního rozvoje. Poskytuje fórum pro dialog mezi klíčovými aktéry v regionu se zaměřením na růst.

Namísto obecnějšího zaměření se na zvyšování dovedností, lákání investic, rozvoj MSP atd. v regionu se specifikou každého klastru stává zaměření se na činnosti ekonomického rozvoje. Tento přístup je totiž mnohem mocnější a jeho sílu již odhalila řada vlád zemí OECD. Efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž příkladem mohou být např. řídicí skupiny klastru, napomáhají úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.

Dokumenty:

Základní typy klastrů

Klastry založené na hodnotovém řetězci

Klastry založené na hodnotovém řetězci jsou obecně definovány sítí dodavatelských vazeb. Například automobilový klastr je obvykle vybudován kolem páteře hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s jeho dodavateli, kteří mohou být dále spojeni s výrobci specializovaný průmyslových zařízení, elektroniky, plastů, gumy a textilu.

Klastry založené na kompetencích

Klastr založený na kompetencích se soustředí na konkrétní oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. Příklad takového klastru by mohly být informační technologie a software, jejichž geografická koncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé.

Dokumenty:

Mapování klastrů

Účelem identifikace „tzv. mapování“ klastrů v České republice je rozpoznat a popsat oblasti existujících či potenciálních konkurenčních výhod, které mají potenciál se dále a rychleji rozvíjet. Cílem tohoto procesu je jednak určit, zda v rámci perspektivního odvětví existuje potenciál pro vznik a rozvoj klastru (tj. především vazby mezi firmami v odvětví a existující či potenciální vazby na univerzitu v daném oboru), ale také definovat společné cíle a strategie, které mohou být nadále rozvíjeny.

Mapování tedy zahrnuje především:

  • identifikaci aktuálních či potenciálních klastrů v krajích, okresech či městech ČR
  • identifikaci klíčových problémů a příležitostí pro skupiny firem a ostatních aktérů, včetně univerzit a výzkumných ústavů, které mohou aktivně napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti a podporovat inovace
  • zpracování podrobných akčních plánů a strategií pro skupiny aktérů s cílem řešení společných problémů a příležitostí pomocí státní finanční podpory

Kdo iniciuje mapovací proces?

V oblasti mapování a identifikace klastrů se v závislosti na původu aktérů, kteří tyto aktivity iniciují, obvykle uplatňují dva různé přístupy:

1) Identifikace klastru – přístup „shora dolů“

V rámci tvorby politiky národního a regionálního hospodářského rozvoje je všeobecně akceptována nutnost zaměřit se na podporu rozvoje a financování klíčových sektorů, kde existuje skutečná či potenciální konkurenční výhoda. Poté, co jsou tyto sektory identifikovány, je možno přistoupit k rozvoji klastrových iniciativ coby efektivnímu způsobu podpory jejich rozvoje na základě dialogu a implementace společné strategie.

Doporučená metodika pro mapování klastrů v regionu:

  • statistická analýza kraje
  • identifikace klíčových sektorů pomocí lokačních kvocientů
  • výběr sektorů s celkovou zaměstnaností nad 50 % v kraji k dalšímu prozkoumání na základě podílu na zaměstnanosti, přidané hodnoty, produktivity a exportu
  • prozkoumání každého sektoru na základě dostupných dokumentů, jednání s místními experty
  • výběr klíčových sektorů pro další zkoumání
  • další výzkum pomocí interview, benchmarkingu vedoucího k detailnímu popisu a analýzám klastrů

2) Identifikace klastru – přístup „zdola nahoru“

Skutečnost, že není provedeno celkové mapování na národní nebo regionální úrovni by neměla ohrozit identifikaci či vývoj klastrů. Klastry fungují, když se spojí lidé, pochopí společné problémy či příležitosti a rozhodnou se, že je budou řešit společně. Tato spolupráce se odehrává v rámci daného průmyslu a tam, kde fungují klastrové iniciativy. Bude určitě zahrnovat i ostatní aktéry včetně regionálních a místních vlád.

Dokumenty:

Založení a rozvoj klastru

Neexistuje jediný – nejlepší způsob, jak by měl probíhat proces založení a rozvoje klastru. Ze schématu je však zřejmé, že proces začíná etapou mapování klastru, která je nutná nejen pro shromáždění údajů o klastru, ale také pro identifikaci jeho klíčových účastníků a jejich získání pro myšlenku účasti v klastru.

Úspěšná mapovací studie by měla poskytnout především tyto informace:

  • zda má klastr potenciál pro vznik
  • identifikace cíle klastru
  • identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi – tzv. mapa klastru
  • identifikace přínosů klastru pro členy
  • navržení struktury klastru – navržení plánu činností na nejméně 3 roky – s důrazem na společné projekty
  • složení řídící skupiny
  • preferovaná vize budoucnosti klastru
  • tříletá strategie
  • rozpočet klastru

Proces rozvoje klastru

Právní formy klastru:

  • sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.
  • obchodní společnost (a.s., s.r.o.)
  • sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
  • volné sdružení (konsorcium) podle Občanského zákoníku § 829

Rozvoj klastrů

Pro rozvoj klastrů je v programovacím období 2007-13 připraven program Spolupráce.

Dokumenty:

Facilitátoři

Facilitátor klastru je osoba, jejíž prací je předcházet a čelit nepřetržitému sledu překážek a krizí nejrůznějšího druhu.

Nastartování a rozvíjení spolupráce v klastru vyžaduje tzv. facilitátora, který:

  • identifikuje a podněcuje klastrové a networkingové příležitosti v kraji a aktivně je rozvíjí
  • hledá možnosti propojení firem tam, kde existují shodné zájmy a potřeby, např. společný nákup či rozvoj exportu. Ideálně však NIKOLI jako projektový manažer klastru.
  • facilituje úvodní workshopy – představení a prezentace konceptu klastrů pro skupinu firem z určitého odvětví, představitele relevantních univerzit a kraje
  • zprostředkovává kontakty, navazuje, rozvíjí a udržuje vztahy v rámci skupiny subjektů, které chtějí založit klastr
  • působí jako neutrální prostředník, nositel změn a katalyzátor, který usnadňuje (facilituje) dialog mezi účastníky klastru, regionem, soukromými podniky a vládou
  • snaží se o dosažení toho, aby mezi vůdčími účastníky uvnitř klastru panovala důvěra v procesu vytváření a rozvoje klastru (může být cenné využití facilitátora, který nepochází z daného regionu)
  • napomáhá založení řídicí skupiny klastru, vedené soukromým sektorem
  • napomáhá růstu existujících firem, přilákání nových společností, vyhledání příležitostí k inovacím v klastru
  • snaží se o zvyšování schopnosti klastru přitahovat do komunity bohatství

Školení facilitátorů a manažerů klastrů

CzechInvest v současné době tato školení nepřipravuje. Konání těchto školení je plánováno na druhou polovinu roku 2007. V případě zájmu o školení pošlete na adresu klastry@czechinvest.org vaše kontaktní údaje.

Dokumenty:

Financování klastru

Ve světě existují v zásadě 3 základní modely financování klastrových iniciativ.

Soukromý sektor

Klastr je financován klastrovými firmami, kde obvykle jeden nebo několik vůdčích podniků – lídrů – využívá klastrové iniciativy k organizaci a optimalizaci svého dodavatelského řetězce. Ke konkurenci a spolupráci s výslednými inovačními efekty dochází na úrovni subdodavatelské báze. Typickým příkladem tohoto modelu jsou klastry automobilového průmyslu.

Soukromý a veřejný sektor

Iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální průmyslové dynamiky. Může se jednat o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžaduje spolufinancování klastrových firem.

Veřejný sektor

Tento model je spíš vzácnější, ale v některých případech (u nových strategicky významných sektorů např. biotechnologie, optoelektronika, apod.) může být iniciátorem veřejný sektor, tj. centrální nebo regionální vláda.

Hlavní zdroje financování klastrových iniciativ podle roku zahájení

Zdroj: Global Cluster Initiative Survey, 2003

V České republice představují strukturální fondy EU nejdůležitější složku financování klastrů, jak z hlediska vlastní činnosti klastrových iniciativ, tak dalších projektů založené organizační jednotky klastru.

V rámci strukturálních fondů je nejdůležitějším finančním zdrojem pro klastry a klastrové iniciativy Operační program Průmysl a inovace, konkrétně program Spolupráce.

Dokumenty:

Klastry a klastrové iniciativy v České republice

Klastry a klastrové iniciativy v České republice

Dokumenty:

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek