Kolumbie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

  • Kolumbijská republika (República de Colombia)

Složení vlády:

  • Juan Manuel Santos, prezident
  • Germán Vargas Lleras, viceprezident
  • Juan Fernando Cristo Bustos, ministr vnitra
  • Yesid Reyes Alvarado, ministr spravedlnosti
  • María Ángela Holguín Cuéllar, ministryně zahraničních věcí
  • Mauricio Cárdenas Santamaría, ministr financí a veřejného dluhu
  • Luis Carlos Villegas, ministr národní obrany
  • Aurelio Iragorri Valencia, ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Alejandro Gaviria Uribe, ministr zdravotnictví a sociálních věcí
  • Germán Arce, ministr hornictví a energetiky
  • María Claudia Lacouture, ministryně obchodu, průmyslu a turismu
  • Gina Parody, ministryně školství
  • Luis Gilberto Murillo, ministr životního prostředí a udržitelného rozvoje
  • Elsa Noguera, ministryně pro bydlení, město a území
  • David Luna, ministr informačních technologií a komunikací
  • Jorge Enrique Rojas, ministr dopravy
  • Mariana Garcés Córdoba, ministryně kultury
  • Clara López Obregón, ministryně práce

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 48.202.617 (DANE, odhad 2015)
  • Průměrný roční přírůstek: 1,07 % (CIA, odhad 2014)

Demografické složení: 

  • 0 – 14 let: 25,3 %
  • 15 – 24 let: 18 %
  • 25 – 54 let: 41,6 %
  • 55 – 64 let: 8,3 %
  • nad 65 let: 6,7 %  (CIA, odhad 2014)

Národnostní složení:

  • 58 % mestici
  • 20 % běloši
  • 14 % mulati
  • 4 % afrokolumbijské obyvatelstvo
  • 3 % afroindiánské obyvatelstvo
  • 1 % původní indiánské obyvatelstvo

Náboženské složení:

  • 90 % římskokatolické
  • 10 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mld. USD)

234

287

336

370

389

HDP (růst v %)

6,6

4,0

4,9

4,6

3,1

HDP/ 1 obyv. (USD), PPP

10 511

10 778

11 332

11 637

11 977

Míra inflace (%)

3,6

3,4

3,2

2,2

3,7

Míra nezaměstnanosti (%)

11,8

10,8

10,4

9,6

8,7

Zdroj: Banco de la República

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kolumbie v roce 2015 dosáhl 3,1 % (v roce 2014 to bylo 4,6 %), což představuje podle očekávání výrazné zpomalení kolumbijské ekonomiky oproti předcházejícímu období (v celkovém jihoamerickém kontextu však Kolumbie zůstala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celém regionu (v roce 2014 činil růst HDP 6,5 %).

Oslabení hospodářského růstu je důsledkem především snížení produkce a exportu ropy jako hlavní vývozní komodity (energetické komodity – ropa, plyn a uhlí – se podílejí na kolumbijských exportech více než 70 %). Motorem růstu se staly sektory stavebnictví, vnitřní obchod a finanční služby. Důležitým  impulzem růstu ekonomiky se stal vládní podpůrný program na reaktivaci hospodářství, schválený vládou prezidenta J.M. Santose v květnu 2015 a nazvaný „Pipe 2.0“, který umožnil veřejné investice do národního hospodářství ve výši 16,8 mld. pesos (COP), resp. 6,7 mil. USD a pomohl vytvořit 300 tisíc nových pracovních míst.

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2015 činila 8,7 % obyvatel v aktivním věku (v roce 2014 to bylo 9,1 %), což je míra odpovídající vládním očekáváním.

Index spotřebitelských cen vykázal inflaci na úrovni 6,77 %, což je zhruba dvakrát více než v roce 2014. Nejvíce loni vzrostly ceny potravin a bydlení, naopak nejméně ceny oblečení. S cílem oslabit růst inflace centrální banka loni celkem pětkrát navýšila svoji základní úrokovou intervenční sazbu (TdI), a to ze 4,75 % na nynější úroveň 6,25 % (poslední navýšení o 0,25 % procentního bodu proběhlo v květnu 2016). 

Pokud jde o očekávaný vývoj hospodářství, prognózy vlády a centrální banky na rok 2016 předpokládají růst HDP na úrovni 3,5 %, a to především kvůli výraznému poklesu příjmů z exportu ropy (vláda očekává výpadek až 4 mld. USD, který se bude letos snažit úpravou daňové legislativy a efektivnějším výběrem přímých i nepřímých daní).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Na fiskální rok 2016 schválil kolumbijský Kongres (Congreso de la República de Colombia) na návrh vlády státní rozpočet s výdaji ve výši 108,1 mld. USD, přičemž všeobecné výdaje činily 59,7 mld. USD, obsluha dluhové služby 23,5 mld. USD (z toho 18,7 mld. USD na obsluhu vnitřního dluhu a 4,8 mld. USD na splácení zahraničního zadlužení) a investice 24,9 mld. USD. Příjmy byly stanoveny na 58 mld. USD, z toho daňové příjmy 57 mld. USD (mj. daň z příjmu 23,5 mld. USD, DPH 21 mld. USD, GMF 3,5 mld. USD, daň z bohatství 2,4 mld. USD, clo 2,1 mld. USD, CREE 1,9 mld. USD a spotřební daň 1,6 mld. USD) a nedaňové příjmy 1 mld. USD.

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. USD)

37,5

45,0

51,0

52,5

53,5

Výdaje (mld. USD)

76,0

82,5

94,0

98,4

99,5

--všeobecné výdaje

41,7

45,6

50,4

55,8

56,8

--dluhová služba

17,6

18,2

22,3

20,5

21,2

--investice

16,5

19,1

21,8

22,3

21,5

Saldo státního rozpočtu (mld. USD)

-4,2

-0,6

+0,6

-3,3

-3,3

Zdroj: Ministerstvo financí Kolumbie

Celkový veřejný dluh Kolumbie se na konci roku 2015 přiblížil k hranici 45 % HDP země. Výše dluhu na 1 obyvatele dosáhl 2.700 Euro.

Rozpočtový deficit na konci roku dosáhl podle informací ministerstva financí výše 2,1 % HDP (v roce 2014 tento ukazatel činil - 1,7 % HDP). 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2015 celkově 5,9 % HDP, neboli téměř 21 mld. USD. A to i přesto, že Kolumbijci žijící v zahraničí svým rodinám do země zaslali 3,6 mld. USD ve formě remitencí (zde nazývané „remesas“). Není tajemství, že remitence posílá do Kolumbie pravidelně cca 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě, a to především ve Španělsku.

Zahraniční dluh k počátku ledna 2016 převýšil 11,8 mld. USD, neboli 41,3 % HDP (loni činilo 38,1 % a v roce 2013 dokonce jen 26,8 %). Z toho zhruba 60 procent tvoří závazky veřejného sektoru, které se za poslední rok navýšily o 10 %. Celkově zahraniční zadlužení Kolumbie se od roku 2014 zvýšilo o 7,9 %. Na splácení dluhu země vynaložila loni dle ministerstva financí 23,5 mld. USD. Devizové rezervy činily ke konci prosince 2015 výše 47 mld. USD.

Platební bilance

 

2011

2012

2013

2014

2015

- běžný účet (% HDP)

-2,9

-3,1

-3,2

-3,4

-5,9

- kapitálový účet, mld. USD

3,2

-14,4

8,5

12,3

11,8

- finanční účet, mld USD

8,9

11,7

11,8

19,5

19,5

Devizové rezervy, mld. USD

32

37

42

47

47

Veřejný dluh/HDP (%)

38

39

41

43

45

Zahraniční zadluženost (% HDP)

22

21

27

38

41

Dluhová služba (v mld. USD)

17.6

18,2

22,3

20,5

23,5

Zdroj: Ministerstvo financí Kolumbie, Banco de la República

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru, zahrnujícího banky a pojišťovny, je centrální banka – Banco de la República (BdR). Dle ústavy je nezávislá na vládě při formulaci měnové a směnečné politiky a dohlíží nad finančním sektorem. Hlavní její odpovědností je zajistit cenovou stabilitu. Banku řídí bankovní rada, kterou tvoří 7 členů: ministr financí, 5 stálých členů jmenovaných prezidentem republiky na 4leté období s možností dvojí obnovy (max. 12 let) a guvernér volený ostatními členy. V současné době je guvernérem CB José Darío Uribe Escobar. Centrální bance je zakázáno poskytovat půjčky soukromému sektoru, s výjimkou likvidity určené do finančního sektoru. Kromě dalších funkcí, jako je správa devizových rezerv, je banka zákonem pověřena regulovat úrokové míry na vklady s pevným termínem, nabízet rediskontní linky pro určité bankovní půjčky a vykonávat další úkoly cedulové banky. Centrální banka kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém.

Drivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria, která je gremiální organizací finančního sektoru. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Honorárním členem je centrální banka – Banco de la República.

Hlavní banky v Kolumbii

Bancamía, Copatria, Banco Agrário de Colombia, Banco Corpbanca, Banco de Occidente, Banco GNB Sudameris, Bancoldex, Bancolombia, Banco Cooperativo Coopcentral, Finamérica, Banco Pichincha, Titularizadora Colombiana, Banco Falabella, Bancoomeva, Finagro, BNP Paribas, Banco AV Villas, Banco Caja Social, Davivienda, Banco de Bogotá, Banco Popular, Banco ProCredit, BBVA, Citi, Corficolombiana. J.P. Morgan, Banco WWB, Banco Finadina, Findeter, GMAC, Banco Santander, Wells Fargo.

Významné pojišťovací společnosti

Allianz-Colseguros, Mapfre, AIG Colombia Seguros de Vida, Suramericana de Seguros, Seguros Bolívar, Seguros la Previsora, Seguros Colpatria, Seguros Liberty, Seguros Agrícola, Seguros del Estado, Seguros Colmena, Suratep.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Kolumbii existují daně na celonárodní a regionální úrovni. Současný daňový systém (v roce 2012 byla provedena  komplexní daňová reforma prezidentem Santosem tzv. Ley 1607 de 2012) aplikuje daň z příjmu pro právnické osoby ve výši 25 % a rozlišuje 3 pásma daně z přidané hodnoty (0 %, 5 % a 16 %), přičemž základní sazbou je 16%-ní tarif. Současně se vybírá daň z příjmu pro spravedlnost (CREE, impuesto sobre la renta para la equidad) ve výši 9 % (od roku 2016 bude činit 8 %) s cílem financovat veřejné vysoké školy a zdravotnictví.

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 16 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá dále daň z nemovitosti (0,3-3,3 %), registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5-1 % z hodnoty) a kolkovné ve výši 1 %.

Seznam hlavních daní v Kolumbii: (1) daň z příjmu = 25 %, (2) spravedlnostní daň (CREE) = 9 %, (3) DPH = 0 % - 5 % - 16 %, (4) spotřební daň = 4 % - 8 % - 16 %, (5) daň z bankovních operací (GMF)= 0,4 %, (6) daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2-1,4 %. Od roku 2015 byla navíc nově zavedena daň z bohatství.

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Zkrácená verze pro investory.

Od 1.1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: