Kolumbie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

Podkapitoly:

 

 

 

 

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

 

Kolumbijská republika (República de Colombia)

 

Složení vlády:

 

Prezident - Juan Manuel Santos

Viceprezident – Óscar Naranjo Trujillo

Ministr zemědělství – Aurelio Iragorri Valencia

Ministryně školství – Yaneth Giha Tovar

Ministryně kultury - Mariana Garcés Córdoba

Ministr zdravotnictví a sociální ochrany – Alejandro Gaviria Uribe

Ministryně zahraničních věcí – María Ángela Holguín

Ministr inform. technologií a komunikací – David Luna Sánchez

Ministr vnitra – Gullermo Rivera Floréz

Ministr obrany - Luis Carlos Villegas

Ministr financí – Mauricio Cárdenas Santamaría

Ministryně bydlení – Elsa Noguera de la Espriella

Ministr spravedlnosti a práva – Enrique Gil Botero

Ministr životního prostředí – Luis Gilberto Murillo

Ministr hornictví a energetiky – Germán Arce Zapata

Ministryně práce – Griselda Janeth Restrepo Gallego

Ministryně obchodu, průmyslu a cestovního ruchu – María Claudia Lacouture

Ministr dopravy – Jorge Eduardo Rojas Giraldo

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:                       49.232.605 (DANE, květen 2017)

 

Průměrný roční přírůstek:      1,02 % (CIA, odhad 2016)

 

Demografické složení:            0 – 14 let: 24.6 %

                                                               15 – 24 let: 17,5 %

                                                               25 – 54 let: 41,8 %

                                                               55 – 64 let: 8,9 %

                                                               nad 65 let: 7,2 %  (CIA, odhad 2016)   

 

Národnostní složení:                              58 % mestici

                                                               20 % běloši

                                                               14 % mulati

                                                               4 % afrokolumbijské obyvatelstvo

                                                               3 % afroindiánské obyvatelstvo

                                                               1 % původní indiánské obyvatelstvo

 

Náboženské složení:                              90 % římskokatolické

                                                               10 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

 

2012

2013

2014

2015

 2016

 

 

 

 

 

 

 

HDP (mld. USD)

287

336

370

389

272

 

 

 

 

 

 

HDP (růst v %)

4,0

4,9

4,6

3,1

2,0

 

 

 

 

 

 

HDP/ 1 obyv.

10 778

11 332

11 637

11 977

10 552

(USD), PPP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Míra inflace (%)

3,4

3,2

2,2

6,8

5,8

 

 

 

 

 

 

Míra

10,8

10,4

9,6

8,7

9,4

nezaměstnanosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Banco de la República

 

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kolumbie v roce 2016 dosáhl  2,0 % (v roce 2015 to bylo 3,1%), což představuje podle očekávání výrazné zpomalení kolumbijské ekonomiky oproti předcházejícímu období (v celkovém jihoamerickém kontextu však Kolumbie zůstala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celém regionu (v roce 2014 činil růst HDP 6,5 %).

 

Oslabení hospodářského růstu je důsledkem především snížení produkce a exportu ropy jako hlavní vývozní komodity (energetické komodity – ropa, plyn a uhlí – se podílejí na kolumbijských exportech více než 70 %). Motorem růstu se staly sektory stavebnictví, vnitřní obchod a finanční služby. Důležitým impulzem růstu ekonomiky se stal vládní podpůrný program na reaktivaci hospodářství, schválený vládou prezidenta J.M. Santose v květnu 2015 a nazvaný „Pipe 2.0“, který umožnil veřejné investice do národního hospodářství ve výši 16,8 mld. pesos (COP), resp. 6,7 mil. USD a pomohl vytvořit 300 tisíc nových pracovních míst.

 

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2016 činila 9,4 % obyvatel v aktivním věku (v roce 2015 to bylo 8,7 %), což je míra odpovídající vládním očekáváním.

 

Index spotřebitelských cen vykázal inflaci na úrovni 5,8 %, což mírný pokles oproti roku 2015. Nejvíce loni vzrostly ceny potravin a bydlení, naopak nejméně ceny oblečení. S cílem oslabit růst inflace centrální banka loni celkem sedmkrát změnila svoji základní úrokovou intervenční sazbu (TdI), a to s maximem 7,75% v srpnu 2016 na nynější úroveň 6,25 % (poslední snížení o 0,25 % procentního bodu proběhlo k 26. květnu 2017).

 

Pokud jde o očekávaný vývoj hospodářství, prognózy vlády a centrální banky na rok 2017 předpokládají růst HDP na úrovni 2,5 %, a to především kvůli dalšímu výraznému poklesu příjmů z exportu ropy (vláda očekává výpadek až 4 mld. USD, který se bude letos snažit úpravou daňové legislativy a efektivnějším výběrem přímých i nepřímých daní).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Na fiskální rok 2017 schválil kolumbijský Kongres (Congreso de la República de Colombia), na návrh vlády státní rozpočet s výdaji ve výši 72,1 mld. USD, což představuje nárůst o 4,5% oproti loňskému roku. Všeobecné výdaje činily 57,2 mld. USD, obsluha dluhové služby vzrostla na 23 mld. USD (z toho 18,7 mld. USD na obsluhu vnitřního dluhu a 4,3 mld. USD na splácení zahraničního zadlužení) a investice klesly na 20 mld. USD. Příjmy byly stanoveny na 54,6 mld. USD, z toho daňové příjmy 28 mld. USD. Hlavními rysy letošního rozpočtu jsou zvýšené výdaje na splácení dluhu a zároveň snížení výdajů na investice. Mezi sektory, jejichž rozpočtová kapitola byla navýšena nejvíc patří vzdělávání, zdravotnictví a obrana. Naopak nejméně bylo přidáno sektorům zemědělství a těžebnímu sektoru.

 

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

 

2012

2013

2014

2015

 

2016

 

 

 

 

 

 

Příjmy (mld.

45,0

51,0

52,5

53,5

54,6

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výdaje (mld.

82,5

94,0

98,4

99,5

99,9

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

--všeobecné

45,6

50,4

55,8

56,8

 

výdaje

 

 

 

 

57,2

 

 

 

 

 

 

--dluhová služba

18,2

22,3

20,5

21,2

22

 

 

 

 

 

 

--investice

19,1

21,8

22,3

21,5

21

 

 

 

 

 

 

Saldo státního

-0,6

+0,6

-3,3

-3,3

-3,4

rozpočtu (mld.

 

 

 

 

 

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí Kolumbie

 

Celkový veřejný dluh Kolumbie na konci roku 2016 dosáhl hranice 46 % HDP země. Výše dluhu na 1 obyvatele dosáhl 2.700 Euro.

 

Rozpočtový deficit na konci roku dosáhl podle informací ministerstva financí výše 4,0 % HDP (v roce 2015 tento ukazatel činil 2,1 % HDP).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2016 celkově 4,4 % HDP, neboli téměř 13 mld. USD. A to i přesto, že Kolumbijci žijící v zahraničí svým rodinám do země zaslali 3,8 mld. USD ve formě remitencí (zde nazývané „remesas“). Není tajemství, že remitence posílá do Kolumbie pravidelně cca 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě, a to především ve Španělsku.

 

Zahraniční dluh k počátku ledna 2017 lehce převýšil 12 mld. USD, neboli 41 % HDP (loni činil 38,1 % a v roce 2013 dokonce jen 26,8 %). Z toho zhruba 60 procent tvoří závazky veřejného sektoru, které se za poslední rok navýšily o 10 %. Celkově zahraniční zadlužení Kolumbie se od roku 2013 zvýšilo o 14 %.

Na splácení dluhu země vynaložila loni dle ministerstva financí 23 mld. USD. Devizové rezervy činily ke konci prosince 2016 výše 46,2 mld. USD.

 

Platební bilance

 

 

2012

2013

2014

2015

 2016

 

 

 

 

 

 

 

- běžný účet (%

-3,1

-3,2

-3,4

-5,9

-4,4

HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-

-14,4

8,5

12,3

11,8

8,8

kapitálový účet,

 

 

 

 

 

mld. USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- finanční účet,

11,7

11,8

19,5

19,5

12,8

 

 

mld USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Devizové

37

42

47

47

46,2

 

 

rezervy, mld.

 

 

 

 

 

USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Veřejný dluh/

39

41

43

42,6

46,7

HDP (%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční

21

26,8

38

38,1

 41

 

 

zadluženost (%

 

 

 

 

 

HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dluhová služba

18,2

22,3

20,5

23,5

 23

 

 

(v mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

 

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru, zahrnujícího banky a pojišťovny, je centrální banka – Banco de la República (BdR). Dle ústavy je nezávislá na vládě při formulaci měnové a směnečné politiky a dohlíží nad finančním sektorem. Hlavní její odpovědností je zajistit cenovou stabilitu. Banku řídí bankovní rada, kterou tvoří 7 členů: ministr financí, 5 stálých členů jmenovaných prezidentem republiky na 4leté období s možností dvojí obnovy (max. 12 let) a guvernér volený ostatními členy. V současné době je od ledna 2017 guvernérem CB Juan José Echavarría. Centrální bance je zakázáno poskytovat půjčky soukromému sektoru, s výjimkou likvidity určené do finančního sektoru. Kromě dalších funkcí, jako je správa devizových rezerv, je banka zákonem pověřena regulovat úrokové míry na vklady s pevným termínem, nabízet rediskontní linky pro určité bankovní půjčky a vykonávat další úkoly cedulové banky. Centrální banka kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém.

 

Drivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria, která je gremiální organizací finančního sektoru. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Honorárním členem je centrální banka – Banco de la República.

 

Hlavní banky v Kolumbii

 

Bancamía, Copatria, Banco Agrário de Colombia, Banco Corpbanca, Banco de Occidente, Banco GNB Sudameris, Bancoldex, Bancolombia, Banco Cooperativo Coopcentral, Finamérica, Banco Pichincha, Titularizadora Colombiana, Banco Falabella, Bancoomeva, Finagro, BNP Paribas, Banco AV Villas, Banco Caja Social, Davivienda, Banco de Bogotá, Banco Popular, Banco ProCredit, BBVA, Citi, Corficolombiana. J.P. Morgan, Banco WWB, Banco Finadina, Findeter, GMAC, Banco Santander, Wells Fargo.

 

Významné pojišťovací společnosti

 

Allianz-Colseguros, Mapfre, AIG Colombia Seguros de Vida, Suramericana de Seguros, Seguros Bolívar, Seguros la Previsora, Seguros Colpatria, Seguros Liberty, Seguros Agrícola, Seguros del Estado, Seguros Colmena, Suratep.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Kolumbii existují daně na celonárodní a regionální úrovni. Současný daňový systém (v roce 2016 byla provedena komplexní daňová reforma prezidentem Santosem, tzv. Ley 1819 de 2016) aplikuje daň z příjmu pro právnické osoby ve výši 25 % a rozlišuje 3 pásma daně z přidané hodnoty (0 %, 5 % a 16 %), přičemž základní sazbou je nově 19%-ní tarif, navýšený oproti předchozím 16%. Současně se vybírá daň z příjmu pro spravedlnost (CREE, impuesto sobre la renta para la equidad) ve výši 9 % (od roku 2016 činí 8 %) s cílem financovat veřejné vysoké školy a zdravotnictví.

 

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 19 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá dále daň z nemovitosti (0,3-3,3 %), registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5-1 % z hodnoty) a kolkovné ve výši 1 %.

 

Seznam hlavních daní v Kolumbii: (1) daň z příjmu = 25 %, (2) spravedlnostní daň (CREE) = 9 %, (3) DPH = 0 % - 5 % - 19%, (4) spotřební daň = 4 % - 8 % - 19 %, (5) daň z bankovních operací (GMF)= 0,4 %, (6) daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2-1,4 %. Od roku 2015 byla navíc nově zavedena daň z bohatství.

 

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Zkrácená verze pro investory.

 

Od 1.1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: