Kolumbie

Rozcestník informací o Kolumbii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie covidu-19 oproti evropským zemím zasáhla Kolumbii se zpožděním. Vláda jako jedna z prvních v Latinské Americe zavedla přísná karanténní opatření, aby zabránila kolapsu křehkého zdravotního systému. Tvrdý lockdown trvající celkem přes tři měsíce si začal vybírat krutou daň na kolumbijské ekonomice a v druhé půlce roku 2020 začalo postupné otevírání. Propadem prošly všechny oblasti ekonomické aktivity.

Nejhůře byla postižena oblast dopravy, stavebnictví a obchodu. Až do letošního roku bouřlivě se rozvíjející oblast mezinárodního cestovního ruchu přestala prakticky ze dne na den existovat. Na Kolumbii také těžce dopadly propady cen ropy, která tvoří 53 % hodnoty kolumbijského exportu.

Naopak růst zaznamenaly finanční služby a zemědělství. Obavy budí rostoucí vnitřní zadlužení – na konci roku 2020 se vyšplhal veřejný dluh na hodnotu 73,2 % HDP a na konci roku 2021 se odhaduje, že dosáhne hodnoty 74,4 % HDP. Vláda proto oznámila nutnost spuštění daňové reformy ještě v roce 2021 za účelem udržení stability veřejných financí.

Vláda Kolumbie přijala ke zmírnění dopadů krize opatření ve výši 3,0 % HDP. Jde jednak o daňové úlevy, jako například odložení daňového kalendáře (odložení platby daní), prodloužení lhůty pro platbu parafiskálního příspěvku (odklad platby), vrácení daňových zůstatků či ustanovení výjimek z plateb DPH. Dále se jedná o finanční pomoc ve formě zavedení speciálních úvěrů a vytvoření zvláštních záručních programů pro malé a střední podniky, stejně jako příspěvek na mzdy ve výši 40 % minimální mzdy.

Prezident Duque také představil investiční plán „Compromiso por Colombia“, který počítá s mobilizací veřejných i soukromých zdrojů na investice a znovuvytvořením 2 mil. pracovních míst. Plán se má soustředit na projekty v oblasti čisté energetiky, zdravotnictví a podporu venkovských oblastí. V rozpočtu na rok 2021 se pak počítá s navýšením investičních výdajů o 23,1 %. Zároveň vláda představila 25 klíčových infrastrukturních projektů, jejichž přípravu a výstavbu chce v rámci reaktivace ekonomiky urychlit.

Mezi projekty nechybí výstavba bogotského metra započatá v říjnu 2020, výstavba nových letišť v Cartageně, na ostrově San Andrés a letecký přístav obsluhující tzv. kávovou zónu – el Aerocafé. Dalším velkým infrastrukturním projektem je kanál Dique a splavnění řeky Magdalena spojující střed země s Karibským mořem.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Náhlé zvýšení spotřeby energie v kombinaci s nečekaným suchem v dubnu 2020 opět připomnělo závislost Kolumbie na vodní energii. Vodní elektrárny v současnosti zajišťují okolo 68 % produkce elektřiny v zemi. Krátkodobé výpadky vodní energie jsou kvůli klimatické změně stále častější a Kolumbie se je snaží pokrývat zvýšenou produkcí z tepelných elektráren a dovozem elektrické energie z Ekvádoru.

Jakkoliv v roce 2020 spotřeba elektrické energie stagnovala, do budoucna se předpokládá její nárůst. Vláda proto plánuje navýšit instalovanou kapacitu o 4 000 MW v příštích 5 letech. Vzhledem k přetrvávajícím problémům se stavbou vodního díla Hidroituango v departamentu Antioquía odhaduje úřad UPME (Unidad de Planeación Minero Energética), že v roce 2023 by mohlo Kolumbii chybět až 1 500 MW.

Z výše uvedených důvodů se dá předpokládat, že tepelné elektrárny budou mít ve střednědobém výhledu svoje nezastupitelné místo v energetickém mixu Kolumbie zejména jako záložní zdroje vodních a nastupujících solárních a větrných elektráren. Aktuálně je ve fázi pokročilé projektové přípravy či výstavby 10 projektů uhelných a 15 paroplynových elektráren. Kolumbie má navíc bohaté zásoby uhlí a potenciálně i obrovské zásoby zemního plynu (závisí ovšem na rozhodnutí země ve věci frakování). Příležitosti pro české výrobce jsou v dodávce turbín (parních, vodních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů (včetně malých vodních elektráren).

Ani Kolumbii se nevyhýbá globální fenomén přechodu k bezemisní energetice. OZE mají vzhledem k místním klimatickým podmínkám významný potenciál. Vláda se již před krizí zavázala zvýšit podíl energie ze solárních a větrných zdrojů ze současných 50 MW na 2 500 MW v roce 2022. Zákon č. 1 715 reguluje integraci OZE do národního energetického systému. Norma upravuje investiční pobídky, mj. možnost snížit v průběhu 5 let daňový základ až o 50 % či osvobození dovozu nezbytných technologií od DPH.

Cílem vlády je dosažení podílu OZE ve výši 15 % celkové instalované kapacity do roku 2023. Pro české firmy se tak otevírá velký prostor, neboť v současné době tvoří podíl solární energie pouhých 0,1 %. V odlehlých oblastech, které nejsou napojeny na elektrickou síť, a které dle údajů IPSE (El Instituto de Planificación y Promoción de Soluciones Energéticas para las Zonas No Interconectadas) představují až 45 % území, jsou OZE takřka jediným řešením.

V letech 2018–2022 se rovněž připravuje výstavba 7 nových vedení pro distribuci elektrické energie, a to především v karibské oblasti (departamenty Guajira, César, Magdalena a Bolívar), která se kvůli vzrůstající spotřebě elektřiny nejvíce potýká s přetížením stávající sítě.

ICT

V oblasti fintech se v posledním roce rychle proměnily spotřebitelské návyky způsobu placení (před krizí v drtivé většině hotovostní), kdy byl zaznamenán 40% nárůst prvouživatelů on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. 60 % z nich dle průzkumu bankovní asociace Asobancaria hodlá u tohoto způsobu placení již zůstat.

Pro české firmy se tak otevírají příležitosti například v oblasti dodávek specializovaného softwaru, kybernetické bezpečnosti, posuzování úvěruschopnosti, zpracování dat, platebních platforem apod.

Další oblastí s příležitostmi pro dodávky softwarových řešení je e-commerce. Tento sektor narostl po zavedení opatření o 40 % a v roce 2021 je očekáván další růst o 16 %. Největší vzestup zaznamenal on-line nákup potravin. V Kolumbii je dominantní on-line platformou e-commerce aplikace kolumbijského původu Rappi, která se mezitím rozšířila i do dalších zemí Latinské Ameriky. V Kolumbii funguje v omezené míře i Amazon, jehož roli do velké míry supluje domácí Mercadolibre.

Ambiciózní plány má Kolumbie i v oblasti digitalizace státní správy a pandemie správnost tohoto směru jen potvrdila. Implementace e-governmentu má oporu v zákonu 1413 z roku 2017 a je za ní zodpovědné Ministerstvo informatiky. Hlavními strategickými cíli digitalizace státní správy jsou vytvoření systému pro služby občanům (digitální autentifikace, digitální složka občana, interoperabilita), systému pro přístup ke státním institucím a systému pro řízení ochrany soukromí a informací jednotlivých platforem. Plánuje se i rozsáhlá digitalizace těžkopádného justičního systému, na kterou bylo přislíbeno i 500 mil. USD z prostředků Meziamerické rozvojové banky.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Významnou příležitost skýtá vodohospodářství. Velká poptávka je v souvislosti se zpřísněním zákona o odpadních vodách po čističkách odpadních vod, technologiích ekologické likvidace odpadů či likvidace následků ilegální těžby zlata (odhady hovoří o znečištěných 100 tis. ha). Podle Ministerstva životního prostředí se aktuálně 85 % odpadních vod vypouští přímo do řek a ostatních vodních zdrojů.

Jakkoliv má tedy Kolumbie páté největší zásoby pitné vody na světě, přístup k pitné vodě má zajištěno 92,9 % městského obyvatelstva, avšak pouze 71,5 % obyvatel ve venkovských oblastech, z nichž je navíc významná část ohrožena suchem. Vláda proto připravuje na 300 projektů ve 24 departamentech v celkové hodnotě 800 mil. USD. K významným projektům tak patří například vládní plán provést do roku 2040 úplnou dekontaminaci silně znečištěné řeky Bogotá, kde se počítá s investicí ve výši 500 mil. USD.

Koncept spalování tuhého odpadu v současné době existuje v Kolumbii jen ve velmi omezené míře. Veškerý shromážděný odpad se uchovává na skládkách. V zemi funguje 89 velkých komunálních skládek, které podle současné vlády nevyhovují mezinárodním standardům. Největší skládkou v zemi je Doña Juana v těsné blízkosti hlavního města, která se rozkládá na 120 ha a svou kapacitou postačuje do roku 2024. Vláda plánuje její rozšíření a prodloužení používání o dalších 37 let. Zároveň vláda silně podporuje implementaci zásad oběhového hospodářství.

Klíčovým dokumentem je v tomto směru Národní strategie oběhového hospodářství. Dle něj Kolumbie plánuje zvýšit podíl recyklace z 8,7 % odpadů v roce 2020 na 17,9 % v roce 2030. Tento dokument odhaduje tržní potenciál oběhového hospodářství v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Průběh pandemie odhalil, že sektor veřejného zdravotnictví je v Kolumbii dostatečně robustní, avšak zároveň patří vzhledem k jeho provázanosti s místními samosprávami a komplikovanému finančnímu vztahu mezi státem a poskytovateli zdravotních služeb (EPS – Empresas Promotoras de Salud) k těm nejvíce zkorumpovaným. Bude tudíž nutná jeho systémová reforma, která se zaměří na zlepšení vybavenosti a lůžkové kapacity zdravotnických zařízení především v odlehlých departementech, kde chybí především vybavení jednotek intenzivní péče.

Kolumbie stále představuje třetí největší trh zdravotnických potřeb v Latinské Americe. Očekává se, že trh se zdravotnickými prostředky bude i v dalších čtyřech letech nadále růst v průměru 5,3 % za rok.

97,4 % Kolumbijců má zdravotní pojištění a může v mnohem větší šíři využívat služeb zdravotních zařízení. Na jedné straně jsou velká města a velmi rozvinuté oblasti se silnou soukromou sférou ochotnou investovat a na druhé straně zde existují velmi chudé komunity v nerozvinutých částech země, kde lidé nemají přístup ke kvalitnímu zdravotnictví.

Proto je Kolumbie trhem jak pro nová inovativní řešení, tak pro rozvoj projektů, kde zásadní roli hrají základní vybavení. Zájem je především o lůžka, diagnostické přístroje, ortopedické nástroje a protézy, vybavení pro ultrazvuk, mamografii, digitální diagnostiku a přístroje pro dermatologické a laserové ošetření (poptávka podporována tzv. zdravotní turistikou a rostoucí poptávkou po plastické chirurgii). Naopak relativně soběstačná je Kolumbie ve výrobě spotřebního zdravotnického materiálu.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Přestože je Kolumbie převážně zemědělským státem, třetinu potravin dováží. V zájmu dosažení potravinové soběstačnosti v době po pandemii tak lze do budoucna očekávat podporu zvyšování výroby a dodávání přidané hodnoty zemědělským produktům. Zemědělský a potravinářský sektor byl jedním z mála růstových v jinak hospodářsky neveselém roce 2020. Velikost domácího agroprůmyslového trhu se odhaduje na 180 mil. USD.

Lokální výroba je zatím malá (necelých 45 mil. USD), a navíc je přednostně zaměřena na vývoz do sousedních zemí (Peru, Ekvádor, Venezuela, Panama – 29 mil. USD). Konkrétně pro české dodavatele se nabízí možnost dodávek zemědělských strojů, mlékárenských technologií, zařízení a strojů pro pekárny, na výrobu cukrovinek a čokolády, pro výrobu cukru, dále pro pivovary, na zpracování masa a drůbeže, ovoce a zeleniny.

Při notorickém nedostatku kapitálu v Kolumbii je však vhodné dopředu počítat se zajištěním financování, případně rovnou s rozvojovou pomocí. Ministerstvo zemědělství spolu s Banco Agrario připravili v rámci programu „Colombia Agro Produce“, zaměřeného na reaktivaci zemědělství po pandemii, zvýhodněné úvěry pro zemědělce.

Velvyslanectví ČR v Bogotě
e-mail: commerce_bogota@mzv.cz
www.mzv.cz/bogota




• Teritorium: Amerika | Kolumbie | Zahraničí