MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kolumbie je nejlidnatější španělsky hovořící zemí na jihoamerickém kontinentu. Od dosažení své nezávislosti v roce 1819 procházela neklidným politickým vývojem, který vyvrcholil vnitřním ozbrojeným konfliktem v druhé polovině 20. století a byl ukončen uzavřením mírových dohod mezi vládou a největší místní guerillovou skupinou FARC v roce 2016. Na území země však stále působí různí ozbrojení aktéři včetně disidentských a kriminálních skupin. S některými z nich probíhají jednání o odzbrojení, nicméně bezpečnostní situace se v řadě regionů v poslední době spíše zhoršuje.

Jedná se o demokratickou republiku s dvoukomorovým parlamentem. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě. Je volen na čtyřleté období bez možnosti znovuzvolení. Země se vyznačuje relativně silným institucionálním prostředím a nezávislými veřejnými orgány. Obyvatelstvo Kolumbie je etnicky značně různorodé. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původního obyvatelstva, osob nuceně zavlečených z Afriky a imigrantů z Evropy a Blízkého východu, kteří sem přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní obyvatelstvo (4,31 %).
 
Prezident Gustavo Petro, který je považován za první levicovou hlavu státu v historii Kolumbie, čelí kritice za nedostatek efektivity a kontroverzní rozhodnutí, včetně neobvyklého používání prezidentských dekretů k prosazení opatření. Jejich platnost následně bývá předmětem sporu u nejvyšších soudních orgánů, které opakovaně poukázaly na neoprávněné obcházení parlamentu. Soudní opatření v podobě pozastavení nebo zrušení platnosti dekretů následně vedou ke značné právní nejistotě. Funkční období prezidenta Petra končí v srpnu 2026, kdy do úřadu nastoupí nová hlava státu.

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou a v roce 2025 dosáhla růstu HDP o 2,6 %. Hlavním motorem růstu byla domácí poptávka, zejména spotřeba domácností díky nižší inflaci, silnému trhu práce a čím dál vyššímu objemu remitencí. Značný podíl měly také vládní výdaje na civilní projekty a obranu. Na druhou stranu v zemi stagnují investice, které se stále nedostaly na předpandemickou úroveň. Vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně politických reforem odrazovaly podnikatele od dlouhodobých investic.  

Země nabízí investiční příležitosti napříč strategickými sektory. Mezi perspektivní oblasti patří obrana a bezpečnost, obnovitelné zdroje energie (zejména solární, větrná a zelený vodík), zemědělství a potravinářství s narůstajícím exportním potenciálem, cestovní ruch s rostoucí poptávkou po hotelové infrastruktuře, a digitální technologie – především FinTech, AI a software. Průmyslová výroba láká díky nízkým nákladům a přístupu ke kvalifikované pracovní síle.  

Kolumbie je vzdálený a náročný trh, který vyžaduje velké počáteční investice, znalost španělštiny a trvalou osobní přítomnost nejlépe prostřednictvím důvěryhodného místního zástupce. Čeští podnikatelé při jednání narazí na řadu kulturních rozdílů, jako např. odlišné vnímání času, omezenou znalost angličtiny a důležitost osobní chemie při vyjednávání s obchodními partnery.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kolumbie (320.15 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kolumbijská republika má již od 19. století historii násilných politických střetů mezi liberály a konzervativci. Částečné příměří a rozdělení moci mezi oběma skupinami v polovině 20. století vytvořilo podhoubí pro vznik guerillových odbojových skupin stojících mimo politický systém země. Ze střetu těchto uskupení se státní mocí vzešel vnitřní ozbrojený konflikt, který se navíc prolínal se vznikem globálního organizovaného obchodu s kokainem, ve kterém hrála Kolumbie prominentní roli. Vnitřní ozbrojený konflikt byl ukončen uzavřením mírových dohod v roce 2016. Tato událost společně se zmírněním násilí páchaného drogovými kartely vedla k přechodnému zlepšení bezpečnostní situace. V současné době opět roste aktivita různých ozbrojených skupin i násilí proti lidskoprávním a komunitním lídrům. Prezident Petro se v rámci politiky tzv. totálního míru (Paz Total) zaměřil na dojednání ukončení násilí a odzbrojení různých organizovaných aktérů i zločineckých gangů. Výsledkem byla značná fragmentace mírových procesů a neefektivita, kterou subjekty využily na upevnění svých pozic.

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou s unitárním uspořádáním. Prezident je zároveň hlavou státu i vlády a volí se na období čtyř let. V roce 2022 byl prezidentem zvolen Gustavo Petro, první levicový prezident v historii země. Kolumbie je jednotný stát rozdělený do 32 departementů a jednoho hlavního městského distriktu. Každý departement má svého guvernéra a zákonodárnou radu. Zákonodárnou moc státu vykonává dvoukomorový kongres, skládající se ze senátu a sněmovny reprezentantů.  

Současný prezident Gustavo Petro zahájil svou vládu s cílem implementovat politiku „Paz Total“ (tzv. totálního míru), která zahrnuje jednání s ozbrojenými skupinami a kriminálními organizacemi. Tato politika však čelí kritice kvůli neschopnosti efektivně řešit násilí a bezpečnostní problémy. V roce 2025 došlo k pozastavení mírových jednání s Národní osvobozeneckou armádou (ELN) po vlně násilí v regionu u hranic s Venezuelou. Další z problémů, kterým Kolumbie čelí, je korupce. Dle indexu Transparency International se umístila v roce 2025 na 99. místě. Byly odhaleny případy klientelismu, kdy vládní úředníci ovlivňovali regionální projekty na základě politických zájmů.  

Politický systém Kolumbie se v posledních letech diverzifikoval. V roce 2025 bylo registrováno 35 politických stran, téměř dvojnásobek oproti roku 2018. Tento trend naznačuje větší otevřenost politického systému, i když některé regiony stále ovládají politické klany s vazbami na organizovaný zločin. Parlamentní volby 2026 vyhrála levicová strana Pacto Histórico, za níž těsně následovalo pravicové Centro Democrático, centristická strana Partido Liberal Colombiano a několik dalších stran. Žádná z nich nezískala dominantní mandát, i proto se volební období 2026–2030 bude vyznačovat pokračující fragmentací legislatury.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Kolumbie se v roce 2026 zaměřuje na regionální spolupráci, posílení ekonomických vztahů a ekologickou diplomacii. Kolumbie zůstává aktivním členem mezinárodních organizací, jako jsou OSN, OAS a OECD, a udržuje úzké vazby s Pacifickou aliancí (Mexiko, Peru, Chile) i Evropskou unií. Vláda prezidenta Gustava Petra klade důraz na ochranu životního prostředí a boj proti klimatické změně. Kolumbie také usiluje o posílení ekonomické diplomacie, diverzifikaci exportu a přilákání investic do obnovitelných zdrojů. Spojené státy zůstávají strategickým partnerem Kolumbie, především v oblasti bezpečnosti, boje proti obchodu s drogami a hospodářské spolupráce, a to i navzdory poměrně častým konfrontacím mezi prezidenty obou zemí. Za poslední rok došlo k zhoršení vztahů s Izraelem z důvodu jeho operací v Gaze, ale také s Ekvádorem, se kterým Kolumbie vede vyostřený spor s dosahem na bilaterální obchod. Naopak se rozšířila spolupráce s Čínou v rámci její iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, což představuje odklon Kolumbie od tradičně prozápadní orientace. Za jistou protiváhu lze považovat rozvíjení spolupráce s Evropskou Unií třeba v rámci strategie Global Gateway, na níž se podílejí i české subjekty.

V poslední době Kolumbie čelila napjatým vztahům se Spojenými státy, zejména kvůli imigrační a obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa. Začátkem roku 2025 Washington využil hrozbu vysokých cel s cílem omezit nelegální migraci a zajistit deportační lety do Kolumbie. Vztahy dále eskalovaly operací USA v Karibiku a východním Pacifiku. Terčem údajných protidrogových zásahů se totiž staly plavidla také v kolumbijských vodách. Zlomový moment představovalo zajetí Nicolase Madura ve Venezuele, po němž Trump naznačil, že kolumbijský prezident by mohl být další na řadě. Ten kroky Spojených států ostře kritizoval jako porušování mezinárodního práva. V praxi však pokračovala pragmatická spolupráce mezi zeměmi a bilaterální setkání prezidentů v Bílém domě v únoru 2026 přineslo deeskalaci. Tento konflikt odráží širší trend v latinskoamerických vztazích s Trumpovou administrativou, která se zaměřuje na ráznou imigrační a protidrogovou politiku a k dosažení svých cílů hodlá kromě ekonomického tlaku použít i tvrdou sílu.

Také vyostřený obrat nastal ve vztazích mezi Kolumbií a Ekvádorem, který začátkem roku 2026 uvalil tzv. bezpečnostní clo na dovoz z Kolumbie. Důvodem je zhoršující se situace z hlediska pašování drog a organizovaného zločinu na společné hranici, kterou podle Ekvádorců Kolumbie dostatečně neřeší. Výška tohoto cla postupně eskalovala až na 100 %. Jako odvetu Kolumbie zavedla reciproční cla a pozastavila vývoz elektřiny. Incident signalizuje další politizaci obchodních opatření, která de facto blokují obchod a narušují regionální integraci Andského společenství. Organizace považuje opatření za neoprávněná a obě země vyzvala, aby zavedená cla zrušily.

1.3. Obyvatelstvo

Kolumbie je se svými více než 50 mil. obyvateli třetí nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. Rychlé přírůstky obyvatel v druhé polovině 20. století vystřídal udržitelnější roční růst ve výši přibližně 1 % ročně. Kolumbie je jednou z nejvíce urbanizovaných zemí regionu a ve městech žije skoro 80 % obyvatel. V hlavním městě Bogota žije téměř 8 mil. obyvatel a celkem je v zemi pět měst s více než 1 mil.    

Kolumbie se vyznačuje velmi pestrou etnickou skladbou. Ta je výsledkem historického míšení španělských kolonistů, původního obyvatelstva, lidí nuceně odvlečených z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého východu, kteří do země přišli v průběhu 20. století. Většinu populace (88 %) tvoří mesticové a lidé evropského původu, následují Afrokolumbijci (6,68 %) a původní obyvatelé (4,31 %).

Afrokolumbijské obyvatelstvo se soustřeďuje především na pacifickém a karibském pobřeží. Domorodé kmeny naopak tvoří velkou část populace na jihozápadě země, v departementu La Guajira u venezuelských hranic a v řídce osídlené Amazonii. V hospodářství země hrají významnou roli potomci libanonských přistěhovalců, kteří do Kolumbie hromadně přicházeli na počátku 20. století.

Složité zeměpisné podmínky a různorodost klimatu způsobují, že v Kolumbii panují značné kulturní rozdíly napříč regiony. Hustota zalidnění je v rámci země distribuována značně nerovnoměrně. Poměrně hustě osídlený střed a západ země kontrastuje s řídce osídlenými oblastmi tzv. llanos (východní nížiny) a Amazonií na jihovýchodě. Kolumbie patří s Giniho indexem 54,4 k zemím s největšími sociálními nerovnostmi na světě. Nedávná pandemie nerovnoměrné rozložení bohatství v zemi ještě umocnila. Počet lidí žijících v extrémní chudobě se aktuálně pohybuje okolo 11,7 %, v relativní chudobě se nachází 31,8 % obyvatel.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou. Strukturálně je kolumbijské hospodářství stále do velké míry závislé na vývozu nezpracovaných zemědělských produktů, ropy, uhlí a zlata, a tedy cenách těchto komodit na světových trzích. Země dováží celou řadu položek s přidanou hodnotou, které není schopna sama vyrobit, počínaje potravinami a konče strojním zařízením a automobily. Současná administrativa se zavázala, že podpoří místní zemědělskou produkci a průmyslovou výrobu založenou na znalostech, aby tuto závislost na dovozu omezila. V oblasti zemědělství dosáhla i díky pozemkové reformě jistého úspěchu, plán reindustrializace však nezaznamenal výrazný pokrok.

HDP Kolumbie vzrostlo v roce 2025 o 2,64 %, což v rámci regionu představuje nadprůměrné tempo. V meziročním porovnání vykazuje růst HDP vyšší dynamiku, zejména oproti slabému roku 2023, kdy dosahoval pouhých 0,6 %. Tento růst byl podporován především osobní spotřebou, která těžila z poklesu inflace, vysoké zaměstnanosti a většího objemu remitencí. Investice zůstaly slabé, což omezuje potenciál dlouhodobého růstu. Pro rok 2026 se očekává mírné zrychlení růstu na 2,74 %, podporovaného zejména rostoucí domácí poptávkou. V případě úspěchu středněpravicového kandidáta v prezidentských volbách se předpokládá zlepšení podnikatelského prostředí a oživení investic. Obavy vzbuzuje skokový nárůst minimální mzdy na rok 2026 o 23 % a související inflační tlaky, na které centrální banka reagovala v prvním pololetí už druhým zvýšením základní úrokové sazby.

Na domácí ekonomiku bude mít i nadále zásadní vliv politika současné vlády a globální vývoj spojený s tržní nejistotou. Nejcitelněji je v tomto směru zasažen těžební sektor. Rychlejšímu odklonu od fosilních paliv nicméně brání jejich významný podíl na příjmech státního rozpočtu, které v důsledku konfliktu v Íránu nadále porostou. V rámci podpory hospodářské diverzifikace a rozvoje regionů se vláda zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu. Hlavní překážkou však zůstává nedostatečná infrastruktura v mnoha oblastech a zhoršující se bezpečnostní situace.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2025 byly veřejné finance Kolumbie nadále pod značným tlakem. Státní rozpočet vykázal deficit ve výši 6,4 % HDP, což je výrazně nad původním cílem 5,1 %. Meziročně se jedná o mírný pokles, vláda však hospodaří se zvýšeným schodkem veřejných financí dlouhodobě.

Hlavními faktory jsou stagnující daňové příjmy a rostoucí výdaje, zejména na sociální programy a dotace na paliva. V reakci na tuto situaci vláda aktivovala tzv. únikovou doložku a dočasně pozastavila fiskální pravidlo zavedené v roce 2011, což umožnilo dočasné zvýšení deficitu nad stanovený limit.

V roce 2026 se očekává nárůst deficitu na 7 % HDP. Vláda plánuje zvýšit daňové příjmy i zadlužení, včetně vydání nových dluhopisů a půjček, aby pokryla tento deficit. Parlament však neschválil daňové reformy, na což prezident reagoval zavedením nových daní prostřednictvím dekretů. Jejich platnost pozastavily soudy a vznikla tak značná nejistota ohledně schopnosti vlády financovat výdaje.

Veřejný dluh Kolumbie dosáhl na konci roku 2025 přibližně 64,14 % HDP, přičemž odborníci upozorňují, že do tří let by mohl narůst na 71 %, tedy na úroveň stanoveného limitu fiskální udržitelnosti. Aby stát dokázal nadále plnit své závazky, nová vláda bude nucena přijmout konsolidační opatření a řešit nízkou flexibilitu veřejných výdajů.

Vláda čelí složitému úkolu vyvážit potřebu fiskální expanze pro podporu ekonomiky s nutností zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Úspěch těchto opatření bude záviset na efektivním provedení navrhovaných reforem a schopnosti vlády obnovit důvěru investorů.

2.3. Bankovní systém

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí, jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru je centrální banka Banco de la República, která kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém. Určitou raritou je daň z finančních transakcí 0,4 %.

Nejčastější formou platby za zboží ze zahraničí je předplatba. Akreditivy nebývají při exportu využívány příliš často, protože vstup kolumbijské banky transakci neúměrně prodražuje.

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i soukromé, včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Nejvýznamnější banky:

Bancolombia – největší soukromá banka v zemi z hlediska kapitálu a aktiv. Zároveň jde o jednu z největších bank v Jižní Americe s centrálou v Medellínu. Pokrývá cca 20 % bankovního trhu v Kolumbii.

Banco de Bogotá – nejstarší bankovní instituce v Kolumbii založená v roce 1870 se sídlem v Bogotě. 

Davivienda – kromě Kolumbie má zastoupení v Panamě, Kostarice, Hondurasu, Salvadoru a USA. V poslední době získává ocenění za úroveň svého klientského servisu a jednoduchost vedení účtů.

BBVA Colombia – kolumbijská filiálka kapitálově silné mezinárodní banky se sídlem ve Španělsku.

Nu Colombia – brazilská neobanka působící v Kolumbii od roku 2021. Díky komplexní nabídce online finančních produktů dokáže efektivně konkurovat tradičním bankám.

V roce 2026 se očekává vstup britského Revolutu na kolumbijský trh.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Kolumbii je značně složitý, nepřehledný a oplývá celou řadou těžko ekonomicky obhajitelných výjimek jak pro právnické, tak fyzické osoby. Některé však byly v poslední daňové reformě, platné od 1. ledna 2023, zrušeny. Sazba daně z příjmu právnických osob je 35 %. Nicméně zavedena je také daň z neočekávaných zisků na těžbu ropy a uhlí a mimořádnou daň musí hradit i vodní elektrárny a bankovní sektor. Sazba 20 % se vztahuje na průmyslové a servisní společnosti se sídlem v zónách volného obchodu, pokud splní vládou stanovené podmínky.

Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v pásmech od 0 % do 39 %. Více než polovina pracujících obyvatel funguje mimo formální ekonomiku a většina formálně zaměstnaných spadá do daňového pásma 0 %. V současné době tak pouze 5 % Kolumbijců platí daň z příjmu. Nová reforma však progresivně zvyšuje odvody pro výdělky vyšší než desetinásobek minimální mzdy. Zavádí také daň z majetku v pásmech 0,5 %, 1 % nebo 1,5 %, když čisté jmění překročí 3,586 miliardy COP (přibližně 19,9 milionu CZK pro rok 2025).

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 16 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departementy a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá také daň z nemovitosti (0,3–3,3 %) či registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5–1 % z hodnoty). Od listopadu 2023 vstoupila v platnost dodatečná daň 20 % na sladké nápoje a ultrazpracované potraviny.

Seznam hlavních daní v Kolumbii:

daň z příjmů PO = 35 %

daň z příjmů FO = 0–39 %

DPH = základní sazba 19 % (výjimky 0 %/5 %)

spotřební daň = 4–16 %

transakční daň (GMF) = 0,4 %

daň z průmyslové a obchodní činnosti (ICA) = 0,2–3 %

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR v roce 2025 oproti předchozímu roku mírně klesla a dosáhla 3,5 mld. CZK, přičemž Kolumbie měla stejně jako v předchozích letech negativní saldo. Hlavní objem vývozů z ČR do Kolumbie představují osobní automobily a jejich součástky, naopak do ČR se nejvíce dováží ovoce, káva, květiny a ořechy.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Z teritoriálního hlediska byli třemi největšími kolumbijskými obchodními partnery USA, EU a Čína. Se zeměmi EU byla v roce 2025 realizována obchodní výměna ve výši 14,6 mld. USD, což je o 1,7 mld. USD více než v předchozím roce. Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie vzrostl v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru/Ekvádorem (srpen 2013). V roce 2025 došlo díky silnější domácí poptávce v Kolumbii k zvýšení dovozu z EU. Vzrostl také export z Kolumbie do EU zejména z důvodu vyššího objemu a cen zemědělských a potravinářských výrobků. V březnu 2026 Kolumbie zrušila problematická cla na dovoz mražených hranolek z EU s odhadovanou roční hodnotou 500 milionů CZK. Vyřešil se tak obchodní spor trvající víc než šest let.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kolumbie má mimo EU silné obchodní vztahy zejména se Spojenými státy, které jsou jejím největším obchodním partnerem s 31% podílem na celkové hodnotě exportu. Hlavním dovozním partnerem je Čína, se kterou má Kolumbie daleko nejvyšší obchodní deficit. Významným partnerem je také Mexiko, přičemž hlavními obchodními komoditami jsou fosilní paliva a potraviny. Dále Kolumbie udržuje aktivní obchodní vztahy s Kanadou a Indií a zeměmi Latinské Ameriky jako Panama a Brazílie. Spolu s Ekvádorem, Peru a Bolívií tvoří obchodní blok Andské společenství národů. Kolumbie zároveň rozšiřuje svůj export na nové trhy v Asii, Africe a na Blízkém východě, aby diverzifikovala své obchodní vazby.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle údajů centrální banky příliv PZI do Kolumbie dosáhl v roce 2025 pouhých 11,5 mld. USD – nejnižší hodnota od konce pandemie s celkovým poklesem o 33,2 % za poslední čtyři roky. Jedná se o výrazné zpomalení růstu oproti rekordnímu roku 2022, kdy PZI dosahovaly 17,2 mld. USD. V roce 2025 poprvé za 20 let překonaly hodnotu investic remitence ze zahraničí.

Zahraniční subjekty výrazně investují do tuzemského sektoru finančních a podnikových služeb, ropného průmyslu, výrobních sektorů a velkoobchodu. Naopak klesá atraktivnost těžebního průmyslu, zejména těžby uhlí. Největšími investory v zemi zůstávají USA, které stojí za zhruba třetinou všech investic v zemi. Následuje Španělsko, Panama a Švýcarsko.

Očekává se, že nová vláda bude v roce 2026 usilovat o obnovu důvěry investorů a oživení zahraničních investic v zemi, zejména v ropném průmyslu. Nezbytnou součástí těchto snah bude zlepšení regulačního prostředí, zavedení protržních hospodářských politik, ale i řešení zhoršující se bezpečnostní situace. V kontextu zapojení se Kolumbie do iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“ lze předpokládat vyšší míru přítomnosti čínských investorů. Investice českých subjektů v zemi jsou zatím jen velmi okrajové. Aktuálně se největší z nich soustřeďují v sektoru energetiky a potravinářském průmyslu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mnohostranná obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií/Peru/Ekvádorem (2013)

Díky této dohodě došlo k výraznému zlepšení přístupu českých exportérů na kolumbijský trh, a to zejména v oblasti textilního, automobilového, lehkého průmyslu a potravinářství, ale také v oblasti služeb a veřejných zakázek. Úspory na clech mohou dosahovat až 30 %. Smlouva také na přechodné období zavedla kvóty na dovoz určitého typu zboží, které se aktuálně týkají jen malého okruhu položek (např. mléčných výrobků). Ty bývají zpravidla hned zpočátku roku vyčerpány. Obchodní dohoda výhledově předpokládá postupné odbourání kvót.

Smlouvy s ČR

• Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a Kolumbijskou republikou (1971)
• Dohoda o kulturní výměně mezi vládou ČSSR a vládou Kolumbijské republiky (1979)
• Ujednání o technické a vědecké spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova Kolumbijské republiky v oblasti zemědělství, chovu skotu, lesnictví, rybářství a rozvoje venkova (2002)
• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Kolumbijské republiky pro zavedení mechanismu politických konzultací v otázkách společného zájmu (2004)
• Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany Kolumbijské republiky o spolupráci v oblasti obranného materiálu (2006)
• Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky (2008)
• Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky (2008)
• Smlouva mezi ČR a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (uplatňována od 2016)

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je v současné době příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, přičemž zdaleka největšími poskytovateli jsou mezinárodní instituce. Kolumbie byla dlouhodobě největším příjemcem USAID v Latinské Americe, po omezení globální činnosti v roce 2025 je však její přítomnost v Kolumbii minimální. Hlavním nástrojem evropské rozvojové pomoci je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa, z něhož jsou financovány projekty zaměřené především na rozvoj kolumbijského venkova a upevňování míru. Dále se EU v rámci strategie Global Gateway zaměřuje na inkluzivní a udržitelný rozvoj Kolumbie, konkrétně v oblasti konektivity, energetiky a dopravy.

Kolumbie nepatří mezi prioritní země ČR pro rozvojovou spolupráci. Realizují se však malé lokální projekty (MLP) a program B2B ČRA. V kraji Caquetá byl v průběhu roku 2021 úspěšně realizován malý lokální projekt zaměřený na zvýšení produkce mléka na statcích drobných farmářů. Součástí byla i vůbec první dodávka inseminačních dávek českého strakatého skotu do Kolumbie. Ty byly aplikovány počátkem roku 2022, a tak se po zhruba devíti měsících narodila první česko-kolumbijská telátka. Díky prostředkům české rozvojové spolupráce se v roce 2022 podařilo v zemi finančně podpořit dva malé lokální projekty. Jeden z nich měl za cíl vybudovat zónu s pitnou vodou ve vesnické škole, druhý se zaměřil na řešení problematiky zpracování organického odpadu. V následujících letech proběhlo několik dalších malých lokálních projektů zaměřených na vybudování zóny s pitnou vodou v kolumbijských vesnicích Restrepo a Acacias (kraj Meta).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Národní plán rozvoje 2022–2026 administrativy prezidenta Petra počítá s investicemi ve výši zhruba 248 mld. USD. Mezi priority patří bezpečnost, energetická tranzice a čisté technologie, dodávání přidané hodnoty zemědělským a průmyslovým produktům, budování nezbytné infrastruktury a zavádění moderních digitálních technologií. Vláda zároveň představila ambiciózní záměr rozvoje dopravní infrastruktury s předpokládanými investicemi 88 mld. USD. Mezi projekty nechybí výstavba silnic, obnova železničních tratí, rozšiřování a budování nových letišť či zajištění splavnosti důležitých vodních toků. Dopravní infrastrukturu, včetně inteligentních řešení, budují i velká kolumbijská města. Chytrých technologií chce vláda využít také k posílení sociálního a ekonomického rozvoje venkova.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Kolumbie se už dlouhá desetiletí potýká s komplikovaným vnitřním konfliktem mezi vládou a guerillovými skupinami. Podle aktuálních dat lze konstatovat, že ilegální ozbrojené subjekty v posledních letech využily neefektivní politiku současného prezidenta k upevnění svých pozic a náboru nových členů. V kombinaci s mimořádně ziskovým obchodováním s drogami, nelegální těžbou a souvisejícím organizovaným zločinem, jakož i rozšiřující se drobnou kriminalitou, má kolumbijská vláda před sebou velmi složitou výzvu z hlediska bezpečnosti, se kterou si sama poradí jen těžce. V roce 2025 dosáhl obranný rozpočet země rekordní hodnoty 15,8 mld. USD a aktuálně představuje zhruba 4,1 % HDP. Vláda poptává např. zbraně, munici, obrněná vozidla, moderní drony a protidronové systémy.

▶ Energetika

Kolumbie je díky svým přírodním podmínkám potenciálním lídrem energetické tranzice v Latinské Americe. Emisní neutrality chce dosáhnout do roku 2050 a to výrazným zvýšením podílu energie ze solárních a větrných zdrojů. Ty po dokončení stávajících projektů dosáhnou 17 % celkového instalovaného výkonu. Do roku 2037 mají tyto zdroje energie představovat 37–45 % celkového energetického mixu země. Toho chce země dosáhnout pomocí zastavení nových průzkumů ropy a uhlí a podporou projektů v oblasti solární a větrné energie, především v departementech La Guajira a Cesar. Kolumbie je zemí s šestým největším objemem vodních zdrojů na světě, velký potenciál zde proto mají i vodní elektrárny.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Pandemie v zemi uspíšila masivní využívání online bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. Finanční sektor pokračuje v zavádění příslušných nástrojů FinTech, včetně softwaru pro internetové bankovnictví, zabezpečení kreditních karet a dalších forem bezhotovostních plateb. Kolumbie v roce 2026 čelí rostoucímu počtu kybernetických hrozeb. Země se stala jedním z nejvíce napadených států v Latinské Americe, přičemž kyberútoky se zaměřují na vládní instituce, energetický sektor a kritickou infrastrukturu.

Vláda investovala v roce 2024 rekordní prostředky do kybernetické bezpečnosti, zvyšování konektivity a digitálního vzdělávání. Téma kyberkriminality rezonuje napříč společností a veškeré instituce tomu věnují zvýšenou pozornost. Zároveň Kolumbie hledá cestu, jak digitálně propojit co nejvíce svého území. Neustále poptává firmy, které by nabídly technická řešení, pomocí kterých by dokázaly propojit tzv. nepropojitelné (velice odlehlé) oblasti.

▶ Voda a životní prostředí

Více než 10 % kolumbijských domácností nemá přístup k zásobě pitné vody. Téměř polovina odpadních vod se stále vypouští přímo do řek a ostatních vodních zdrojů. Většina shromážděného odpadu se uchovává na skládkách, jen 17 % se recykluje. Národní strategie oběhového hospodářství odhaduje tržní potenciál tohoto odvětví v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně. Příležitosti pro české firmy se nachází v čističkách odpadních vod, technologiích na úpravu vody, technologiích na zpracování organického odpadu, recyklaci odpadu či jeho ekologicky šetrného spalování, které v zemi prakticky neexistuje.

▶ Dopravní infrastruktura

Velká a střední kolumbijská města ohlašují rozšiřování a modernizaci své dopravní infrastruktury. Budují a plánují se nové linky nadzemního i podzemního metra, kabinkové lanovky, vodní cesty i vlakové trasy, které mají být integrovány s existujícími systémy MHD. Důraz je přitom kladen na inovativní technologická řešení podporující udržitelnost, ale také kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb. Roste poptávka po dopravních prostředcích různého typu, zejména na elektrický či hybridní, případně vodíkový pohon, po chytrých nástrojích integrace a řízení dopravy, ale i po produktech a službách pro cyklisty a chodce. Rozpočet tohoto sektoru na rok 2026 činí rekordních 5,6 mld. USD. Celková hodnota portfolia projektů dopravní infrastruktury přesahuje 88 mld. USD. Velkou část tohoto balíčku tvoří plán reaktivace železničních tratí v období 2026–2055 (76 mld. USD). 

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kolumbie má jako středně-příjmová země omezené kapacity v oblasti vědy a výzkumu. I přesto zde existují zajímavé výzkumné iniciativy a poměrně vysoká úroveň. Nachází se zde více než 20 tisíc odborných výzkumných pracovníků v celé řadě sektorů. Velkou prioritou jsou projekty v oblasti zemědělství a životního prostředí s cílem zlepšit ekologické hospodaření a snížit dopady klimatických změn, které v zemi způsobují škody vyčíslené na 4,3 mld. USD ročně. Podpora směřuje také do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví. Čím dál větší význam má také sektor ICT, ve kterém vláda vidí nový potenciál, o čemž svědčí množství národních politik a značné investice.

V únoru 2025 Kolumbie představila novou veřejnou politiku zaměřenou na rozvoj umělé inteligence (AI). Tato iniciativa zahrnuje investice ve výši přibližně 170 milionů USD do roku 2030 a zaměřuje se na vývoj kapacit pro výzkum, přijetí a etického využívání AI. Politika klade důraz na posílení správy, aplikaci etických principů a podporu inovací, přičemž významná část rozpočtu je určena na infrastrukturu a data.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kolumbijci jsou příjemní a velmi uctiví lidé. Dobrá osobní chemie mezi obchodními partnery je pro ně důležitou součástí úspěšného obchodu. Dostatečné vzájemné osobní poznání bude pro místní podstatné před uzavřením jakékoliv dohody, byť to pro ně bude znamenat větší časovou investici.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt se běžně realizuje telefonicky za účelem zjištění kontaktní osoby. Dále lze tuto osobu kontaktovat písemně prostřednictvím e-mailu. Je vhodné udat velmi formální tón a používat španělskou formu vykání, tedy onikání usted. Často se do méně formální roviny (tykání, oslovení jménem) přechází velice rychle i po pár e-mailech.

Doporučujeme však tento krok nechat na partnerovi. Kolumbijské partnery oslovujeme pomocí señor/señora, příp. lze v písemné komunikaci použít zkratku Sr./Sra. Kolumbijci mají běžně dvě křestní jména a dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce. Celé jméno známého kolumbijského spisovatele je Gabriel José García Márquez, nicméně při oslovování v pracovním styku by se použilo zpravidla jen první příjmení čili Sr. García.

Častou chybou česky hovořících je podvědomé používání toho úplně posledního příjmení čili druhého namísto prvního. Češi by měli být připraveni, že u řady osob s vyšším společenským statusem je běžné takřka univerzální oslovování doctor, jakkoliv dotyčný doktorským, a dokonce ani vysokoškolským titulem nedisponuje. V dnešní době je také potřeba počítat s častějším využíváním sociálních sítí, a především komunikační aplikace WhatsApp, kterou Kolumbijci často využívají i na formální komunikaci a jako prostředek pro nejrychlejší domlouvání schůzek.

4.3. Obchodní schůzka

Je vhodné domlouvat schůzky s kolumbijskými partnery s týdenním předstihem, a to e-mailem nebo telefonicky. Zároveň se doporučuje si potvrdit schůzku den dopředu nebo ještě ten samý den – telefonicky, e-mailem anebo přes WhatsApp, a to ideálně přímo s osobou, se kterou se hodláme sejít (nikoliv s jeho asistentem/asistentkou). První jednání se odehrávají zpravidla v kanceláři firmy.

Následné schůzky se mohou konat i v restauraci či kavárně. Úhrada společného oběda bude oceněna, ale místní partner bude pravděpodobně sám trvat na zaplacení, pokud je v pozici hostitele. Dárky potěší, ale nejsou nutností. Předání vizitek je součástí obchodní kultury.    

V Kolumbii je běžné formální oblékání na většinu typů pracovních jednání. Kolumbijci na základě upraveného zevnějšku nezřídka posuzují i důvěryhodnost a finanční zajištěnost obchodního partnera. Dobře padnoucí oblek a smysl pro detail bude pozitivně kvitován. Kolumbijci bez ohledu na pohlaví až úzkostlivě dbají o vzhled (upravené vlasy, nehty, u mužů vousy, make-up u žen).

Oblékání v teplejších a přímořských oblastech bývá uvolněnější (společensky akceptovatelná karibská košile guayabera). V zemi panuje řada regionálních rozdílů. Obecně platí, že atmosféra v teplejších oblastech v kolumbijském Karibiku a Pacifiku je uvolněnější, čas plyne pomaleji a vše je méně uspořádané. V těchto regionech je také koncentrován větší podíl afro-kolumbijského obyvatelstva.

Složení jednacího týmu nemusí mít žádná genderová specifika. Ačkoliv země je do jisté míry obětí machismu, ženy v byznysovém prostředí nejsou ničím vzácným. Kolumbijci se nevyhýbají alkoholu, ale vhodnější je rozhodně večer než přes den a ani pod rouškou tmy není dobré jeho konzumaci před místními partnery přehánět. Pozvání domů může Kolumbijec navrhnout relativně brzo, ale není to žádným pravidlem.

4.4. Komunikace

Kokain a Pablo Escobar. Jsou to většinou první dvě věci, které ve spojitosti s Kolumbií vytanou Evropanovi na mysli. Avšak s ohledem na traumata, která jsou s nimi v místní společnosti spojena, se jedná o absolutně nevhodná témata konverzace. Je lepší se vyhnout i politice a náboženství. Kolumbijci poměrně podrážděně reagují na jakoukoliv kritiku, byť by byla konstruktivní.

Vyvarujte se přímých dotazů typu „kdy uděláte objednávku“. Spíše se ptejte, jak se partnerovi daří, jak se má rodina, případně navažte na téma z minulosti a až pak mezi řečí můžete zmínit, jestli je něco s čím potřebuje pomoci ohledně společného projektu.

Řada Kolumbijců bude tvrdit, že ovládá angličtinu a u manažerů ve vysokých pozicích to bude nejspíš i pravda. Pokud si ale nejsme perfektní úrovní angličtiny našich kolumbijských protějšků jisti, je určitě vždy lepší zvolit jako jazyk komunikace španělštinu a to i za cenu potřeby tlumočníka.

Prvotní kontakt je vhodný e-mailem. U manažerů malých a středních firem Vás může zaskočit, že používají pro pracovní účely gmail nebo hotmail. V další komunikaci lze využít i telefonického kontaktu, ale zdaleka nejdostupnější jsou Kolumbijci na aplikaci WhatsApp. Hojně přitom používají hlasové zprávy v této aplikaci. V rámci emailové komunikace nemusí být Kolumbijci vždy mistři v rychlé reakci. Krátká přátelská zpráva na WhatsApp ale pomůže k tomu se připomenout.

4.5. Doporučení

1. Kolumbijci jsou velmi přátelští a vřelí.

2. Je naprosto běžné používání aplikace WhatsApp v obchodní komunikaci.

3. Úvodní zdlouhavý zdvořilostní „small talk“ před přistoupením „k věci“. 

4. Hierarchie – striktně se dodržuje úroveň přijetí. Občasné ukazování společenské nadřazenosti vůči obslužnému personálu může Čecha zaskočit. Avšak to neznamená, že by se cizinec nutně musel chovat stejně přezíravým způsobem.  

5. Bohatství vyšších vrstev – nerovnoměrné rozdělení bohatství v Kolumbii má za následek propastné sociální rozdíly. Bohatí Kolumbijci jsou opravdu bohatí a nezřídka se vyskytují právě v byznysu. Mají prestižní – často zahraniční – školy, jsou kulturní a kultivovaní. Od svého obchodního partnera mohou proto očekávat určité standardy chování.  

6. Naprosto zásadní důležitost osobních vazeb (např. rodinných, společná studia atp.) při realizaci obchodů v Kolumbii.

7. Zdánlivá bezproblémovost obchodu – Kolumbijci neumí moc říci ne a zároveň mají tendenci přeceňovat svoje možnosti a podceňovat potenciální rizika. Často to u českého obchodníka vyvolává falešný dojem zájmu z kolumbijské strany. Výše uvedená kombinace vlastností pak často vede k tomu, že ve zdánlivě bezproblémovém byznysu se mohou časem začít objevovat původně neočekávané komplikace. 

8. Ačkoliv bezpečnostní situace v Kolumbii je výrazně lepší než dříve, násilná minulost země je stále živé a emocionální téma. Není dobré jej proto aktivně zvedat.  

9. Aspekt korupce se vyskytuje ve dvou podobách – oproti ČR je dle příslušných statistik běžnější praxe uplácení, a naopak se zase lze setkat s panickou hrůzou pracovníků ve veřejném sektoru, že by z ní mohli být obviněni.

4.6. Státní svátky

Kolumbijci mají v roce celkem 18 státních svátků a některé z nich se posouvají na pondělí nebo pátek tak, aby o den prodloužily víkend do tzv. puentes. Mimoto existuje i řada regionálních svátků a oslav. Je vhodné to při plánování termínu schůzky vzít v potaz. Období od tzv. svátku svíček 7. prosince a zejména pak od vánočních svátků až do poloviny ledna je v Kolumbii obdobím dovolených a snížené pracovní aktivity.

V roce 2026 připadají státní svátky na následující dny:

1. 1. (čtvrtek) Nový rok

12. 1. (pondělí) Tři králové

23. 3. (pondělí) Sv. Josef

2. a 3. 4. (čtvrtek a pátek) Velikonoce

1. 5. (pátek) Svátek práce

18. 5. (pondělí) Nanebevstoupení Páně

8. 6. (pondělí) Tělo Páně

15. 6. (pondělí) Nejsvětější Srdce Ježíšovo

29. 6. (pondělí) Sv. Petr a Pavel

20. 7. (pondělí) Den nezávislosti

7. 8. (pátek) Bitva u Boyacá

17. 8. (pondělí) Nanebevzetí Panny

12. 10. (pondělí) Den rasy

2. 11. (pondělí) Všech svatých

16. 11. (pondělí) Nezávislost Cartageny

8. 12. (úterý) Neposkvrněné početí

25. 12. (pátek) Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Klíčem k úspěchu na kolumbijském trhu je nalezení důvěryhodného místního zástupce. Ti pracují na provizní bázi, v menším objemu na vlastní účet, s celostátní působností nebo pro některé regiony. S místním partnerem pak odpadá velká část neúnosné administrativní zátěže spojené s vyřizováním spletitých dovozních podmínek a sháněním všemožných dokumentů s odpovídajícími formálními náležitostmi. S vyhledáním místního zástupce může pomoci zahraniční kancelář CzechTrade.

Pro dovoz do země je třeba, aby byl některý ze subjektů obchodního vztahu zaregistrován jako dovozce. To obnáší zapsání u místní obchodní komory a subjekt musí mít také jedinečné daňové číslo (Registro Único Tributario, RUT). Nejčastěji na sebe tuto povinnost bere místní dovozce. Dále si musí firma dle celního kódu zboží ověřit, zda se na něj nevztahují zvláštní regulatorní požadavky stran věcně příslušných úřadů (ICA, INVIMA, Ministerstvo těžby atp.).

V poslední době se zlepšila situace v možnostech poskytování výhodných úvěrů dovozcům, zejména u investičních celků. V řadě případů je však stále citelný malý zájem českých výrobců o tento vzdálený, i když relativně solventní latinskoamerický trh. K přetrvávajícím slabinám českých exportérů patří nedostatečný předprodejní obchodní servis, absence reklamy, neúčast na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích, slabá prodejní a zastupitelská síť, nedostatek katalogů, obtížný garanční, montážní a opravárenský servis a složité dodávky náhradních dílů.

České firmy také nezřídka podceňují právní, logistické a celní aspekty vstupu na trh.

Ke stálým výhodám vzájemných hospodářských styků lze zařadit příznivou zbožovou strukturu poptávky, kompatibilní s potenciální exportní nabídkou ČR. Doposud Kolumbie úspěšně pokračovala v liberalizaci místního trhu a až na pandemický propad trvale hospodářsky rostla. Aktuální politická a socio-ekonomická pnutí však znamenají určité otazníky nad těmito doposud stabilními determinanty. Agentura Fitch zhoršila rating Kolumbie v prosinci 2025 na BB a agentura S&P v dubnu 2026 snížila rating země na BB–.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Hlavní formou působení českých firem na trhu je skrz důvěryhodného místního partnera. V případě zájmu o zřízení místní pobočky je nutný notářský zápis v místě sídla pobočky s uvedením druhu obchodní aktivity v Kolumbii, výše autorizovaného kapitálu a sídla hlavní kanceláře. Pro pořízení notářského zápisu je vyžadováno:  

• společenská smlouva společníků o zřízení firmy
• registrace úkonu a dokumentů, které prokazují zapsání firmy v obchodním rejstříku u obchodní komory v místě sídla firmy
• registrace oficiálních knih organizace (hlavní kniha, pokladní deník aj.) u obchodní komory
• žádost o číslo daňové registrace RUT u daňového úřadu DIAN
• otevření běžného účtu na jméno společnosti k deponování zahraničního kapitálu
• zaregistrování investice v mezinárodním technickém oddělení centrální banky do 3 měsíců od provedení investice; portfoliové investice
• musí být registrovány u centrální banky do 30 dnů od data prodeje měny na směnném trhu
• jakékoliv změny v registraci musí být schváleny centrální bankou  

V Kolumbii jsou nejrozšířenější tyto formy společností:

• akciová společnost (S.A.)
• společnost s ručením omezeným (SRL)
• zjednodušená akciová společnost (S.A.S.)
• pobočka zahraniční společnosti
• konsorcia  

Existují i další formy (komanditní, apod.), které jsou však využívány jen velmi zřídka. Ke zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku aj. formy podnikání je zákonem stanovena povinnost využít služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou k prezentaci výrobků a služeb využívány veškeré formy propagace, tj. sociální sítě, rozhlas, televize, inzerce, odborné publikace, denní tisk a reklama. Neméně důležitou součástí je propagace na prodejních místech a ve vozidlech taxislužby. Klíčovým momentem pro rozhodování partnera je prezentace výrobků na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích.

Naprostou nezbytností pro všechny formy marketingu je příprava materiálů ve španělštině. V marketingové komunikaci je třeba se vyhnout složitým textům. Prakticky všichni Kolumbijci jsou sice gramotní, ale i v regionálním srovnání silně pokulhávají v porozumění složitějšího psaného textu. K prvotní prezentaci firmy je velmi užitečné stručné jednostránkové shrnutí (one-pager).

V zájmu provádění akvizice je vhodné, aby čeští zájemci o vstup do obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery vybavili velvyslanectví a kancelář CzechTrade v dostatečném množství katalogy, prospekty, cenovými informacemi, referenčními listy a dalším obchodně technickým propagačním materiálem ve španělském jazyce, eventuálně poskytli dostatek dalších informací o svých výrobně komerčních možnostech.

Doporučujeme také, aby české firmy před zahájením obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery konzultovaly s velvyslanectvím a CzechTrade své obchodní záměry v teritoriu. Taktéž je důležité dopředu počítat s výdaji na vzorky pro firmy, včetně jejich přepravy. Zároveň nespornou výhodou je zde dokázat jakýkoliv produkt fyzicky odprezentovat.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Rámec pro regulaci duševního vlastnictví je stanoven v rozhodnutí Andského společenství č. 486. Touto problematikou se zabývá také Mnohostranná obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií/Peru/Ekvádorem, která je v platnosti od srpna 2013. Kolumbie musí navíc v rámci členství v mezinárodních organizacích plnit závazky WTO a WIPO. Na národní úrovni se správou a vymáháním pravidel v oblasti ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů a dalších vlastnických práv zabývá Dozorový úřad pro průmysl a obchod (Superintendencia de Industria y Comercio, SIC). Oblasti autorských práv se věnuje Národní útvar pro autorská práva (Dirección Nacional de Derecho de Autor, DNDA). V poslední době došlo ke zlepšením třeba z hlediska zavedení digitalizace postupů registrace.

Ve věci ochranných známek doporučujeme provést registraci ochranné známky lokálně co nejdříve, aby o ni česká firma nepřišla. Toto se stalo i velkým nadnárodním firmám typu McDonald’s. Ohledně podrobnějších informací k problematice ochranných známek se lze obrátit i na obchodně-ekonomické oddělení velvyslanectví a zahraniční kancelář CzechTrade.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou přidělovány na základě vypsaných národních nebo mezinárodních výzev k předkládání nabídek. V ojedinělých případech se mohou realizovat i přímo, a to u dodávek zboží, které jsou pro stát strategicky důležité, v případech náhlé nouze a mimořádných událostí nebo v podobě partnerství veřejného a tzv. lidového sektoru (místní sociální, etnické, kulturní a jiné obdobné subjekty).

Všechny kolumbijské subjekty, které nakupují z veřejných peněz (federální vláda, departementy, obce a jim podřízené organizace), mají povinnost zveřejňovat veškeré informace o zakázkách na stránkách elektronického systému veřejných zakázek Sistema Electrónico de Contratación Pública, SECOP. Přes tuto online platformu jsou dostupné kompletní informace o zadavateli veřejné zakázky, specifikace samotného tendru, požadavky na potenciální dodavatele a procesní specifikace zakázky. V systému se lze orientovat za pomocí tohoto návodu. Vláda aktuálně pracuje na novém interoperabilním systému, který by měl být efektivnější, přístupnější a transparentnější.

Potenciální dodavatelé v rámci veřejných zakázek musí splňovat určitá kvalitativní kritéria. České firmy bez místní entity v Kolumbii jsou povinny zmocnit zástupce, který bude jejich jménem jednat v rámci příslušného výběrového řízení. Jelikož zahraniční firmy zpravidla vstupují do veřejných zakázek v Kolumbii společně s kolumbijskými partnery, je důležité zmínit i kvalifikační požadavek, který se vztahuje právě na kolumbijské subjekty. Tím je zapsání kolumbijské společnosti na zvláštní seznam Registro Nacional de Proponentes (RUP). RUP je spravován sítí kolumbijských hospodářských komor.

O každém zapsaném subjektu jsou v registru uvedeny základní informace o jeho právní formě, předmětu činnosti a finančních a organizačních náležitostech. Dále se do registru zapisuje veškerá historie účasti na veřejných zakázkách v Kolumbii, ale i případné postihy či neplnění z titulu účasti na těchto zakázkách. Registrované subjekty jsou povinny pravidelně aktualizovat informace v RUP, a to v prvních měsících každého roku (v roce 2026 mezi 1. lednem a 9. dubnem).

V případě, že se tak včas neučiní, subjekt o registraci přichází. Na základě registrace vydává hospodářská komora certifikát, který pak musí kolumbijský uchazeč o veřejnou zakázku v rámci procesu dokládat. Existuje okruh výjimek, kdy uchazeč o veřejnou zakázku nemusí být zaregistrován v systému RUP. Jednou z nich je právě případ, kdy se jedná o nekolumbijský (např. tedy český) subjekt, který pak musí veškeré náležitosti dokládat zvlášť v rámci konkrétního výběrového řízení.

Jednou z důležitých podmínek účasti ve výběrovém řízení je povinnost uchazeče poskytnout záruku (tzv. garantía de seriedad). Tato podmínka se vztahuje i na zahraniční subjekty. Poptávající kolumbijské veřejné instituci má zaručit, že pokud uchazeč ve výběrovém řízení uspěje, tak dostojí svému závazku. Výše záruky je zpravidla 10 % z celkové ceny tendru, což může znamenat pro firmu značnou finanční zátěž. U objemných zakázek (cca od 10 milionů CZK) je tento podíl nižší (pásma 2,5/1/0,5 %).

V některých oborech je pro účely výběrového řízení potřeba disponovat potřebnými certifikacemi (týká se např. certifikací INVIMA pro zdravotnické prostředky, léky, potraviny atp.). Všechny požadované certifikace v rámci veřejné zakázky bývají uvedeny právě v systému SECOP. Veškerou dokumentaci pro potřeby účasti na veřejné zakázce je nutné přizpůsobit místním normám a zvyklostem.

Českým exportérům proto doporučujeme při účasti na veřejné zakázce využít služeb místního partnera. Dle situace může s výběrem důvěryhodného místního partnera pomoci přímo Velvyslanectví ČR v Bogotě nebo místní zahraniční kancelář CzechTrade.

Veřejná tendrová řízení v projektech financovaných Světovou bankou, BIDem a mezinárodními finančními institucemi, zejména v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, energetiky a zemědělství kontrolují majoritně tradiční velké zahraniční společnosti nebo konsorcia. Mají totiž vybudovány rozsáhlé místní kontakty, disponují kvalitními informacemi, mají podporu místních vlád, a také vlastní dlouhodobou strategii v regionu a dostatek finančních prostředků na efektivní lobby.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejčastěji je obchod domlouván na základě předplatby, standardně je hrazeno 30 – 50 % při objednávce a zbytek proti dokumentům po odeslání zboží. Jakékoliv splatnosti jsou rizikové, ale pokud není zbytí a je třeba splatnost nabídnout, doporučujeme využít pojištění pohledávek. Pro větší typy zakázek lze použít neodvolatelný potvrzený akreditiv a la vista s odloženou splatností. Je nutné počítat s tím, že zapojením kolumbijských bank do celého procesu se výrazně navýší cena celé transakce. 

Pro úvěrové dodávky investičního zboží z ČR se doporučuje vyžadovat nejširší možné zajištění návratnosti dodávky, bankovní garance, bankovní avaly, využití možnosti předtermínového odprodeje pohledávky před její splatností (forfaiting, u opakovaných expedic factoring) a vládní garance pro dodávky investičních a technologických celků.  

Za nedostatečné zajištění lze považovat aplikaci zástavního práva na zboží až do úplného zaplacení mezi českým dodavatelem a konečným uživatelem, a to z důvodů rozlehlosti území Kolumbie a možného volného pohybu osob a zboží po celé zemi. Zboží lze proto jen těžko lokalizovat a zabavit, přičemž náklady na samotné zabavení předmětu kontraktu, bez ohledu na značná bezpečnostní rizika, jsou vysoké a riziko ztráty nepřiměřeně velké.

V případě nezaplacení za zboží je třeba se obrátit na místní právní kancelář. Soudní procesy v Kolumbii nejsou z povahy věci diskriminační vůči zahraničnímu subjektu, ale bývají zdlouhavé. Dohoda s obchodním partnerem i za cenu dodatečných nákladů je tak vždy upřednostňovaným řešením.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Délka povoleného bezvízového pobytu pro občany ČR závisí na účelu pobytu a poskytuje se na základě vstupního razítka s uvedením délky pobytu vydaného na letišti. K turistice je povolen bezvízový pobyt 90 dnů s možností prodloužení o dalších 90 dnů, přičemž tato povolená délka pobytu se týká každého kalendářního roku.

Za účelem akademické činnosti, účasti na seminářích, konferencích, výstavách, při krátkodobém studiu nebo léčebném pobytu je povolen bezvízový pobyt 180 dnů v rámci kalendářního roku (více informací o podmínkách vstupu a pobytu bez víz).

Koncem roku 2024 bylo v Praze znovu otevřeno kolumbijské velvyslanectví, které vede velvyslankyně J.E. pí. Solangel Ortiz Mejia.

V Kolumbii stále platí zhoršená bezpečnostní situace. Dlouhodobě rizikové oblasti jsou hranice s Ekvádorem, části departementu Cauca a Valle del Cauca, departement Choco a města Buenaventura a Tumaco na tichomořském pobřeží. Mezi oblasti s narůstajícím bezpečnostním rizikem v důsledku imigrace Venezuelanů a přítomnosti ozbrojených skupin patří dále příhraniční oblast s Venezuelou, zvláště Norte de Santander, Arauca, Vichada a Guainia, ale také La Guajira na pobřeží Karibiku. Výjimečné nejsou ani případy loupežných přepadení turistů, a to i v jinak bezpečných turistických destinacích jako je např. Bogota, Medellín a Santa Marta.

Pokud to není nutné, doporučujeme omezit pohyb venku v nočních hodinách a nenosit s sebou cennosti, velké částky v hotovosti ani originály cestovních dokladů. Obecně platí, že velká města jsou místy větší kriminality. Taxi je lepší objednávat dopředu telefonem nebo přes telefonní aplikace k tomu určené.

Velvyslanectví ČR v Bogotě doporučuje všem cestovatelům informovat se o aktuálních bezpečnostních podmínkách na stránkách MZV ČR a zaregistrovat se v databázi pro cestovatele DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizí občané zaměstnaní u kolumbijských nebo zahraničních firem musí mít dočasné pracovní vízum (TP-4) a podepsanou pracovní smlouvu. Toto vízum je platné po dobu platnosti pracovní smlouvy, maximálně však na dobu 3 let a umožňuje více vstupů na území Kolumbie. O první vízum tohoto druhu nebo o vízum po skončení platnosti předchozího víza je nutné požádat výhradně na konzulárních úřadech Kolumbie v zahraničí. Pokud jde o druhé nebo další vízum a je o něj žádáno ještě před skončením platnosti předchozího víza, lze žádost podat v hlavním městě Bogotě.

Aby cizinec mohl vykonávat pracovní činnost nebo činnost regulovanou a uvedenou ve vízu, musí splňovat všechny zákonné požadavky jako běžný kolumbijský občan. V případě, že udělené pracovní vízum má platnost delší než 3 měsíce, cizinec musí již na území Kolumbie požádat o zapsání do registru cizinců a vystavení cizineckého průkazu (Cédula de Extranjería).

Minimální mzda v Kolumbii v roce 2026 je 1 750 905 COP (cca 9 600 CZK) + příspěvek na dopravu ve výši 249 095 COP (cca 1 370 CZK). Odvody z platu zaměstnance se řídí kolumbijským zákoníkem práce. V současnosti penzijní pojištění činí 16 % (12 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnanec), zdravotní pojištění tvoří 12,5 % (8,5 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnance). Dále musí zaměstnavatel povinně odvádět 4 % na rekreační fond, parafiskální odvody ve výši 5 % a odvody do fondu pracovních rizik, které jsou odstupňovány dle rizikovosti profese, nicméně minimum je 0,522 %.

V případě pracovního úrazu jsou náklady na léčbu hrazeny z fondu pracovních rizik. Každý zaměstnanec má z titulu placení zdravotního pojištění nárok na bezplatnou základní zdravotní péči, která je v Kolumbii na relativně dobré úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

• ANDICOM – každoroční ICT kongres v Cartageně na karibském pobřeží
• Expodefensa – pravidelně se konající bienální obranný veletrh v Bogotě
• Expoconstrucción y Expodiseño – specializovaný bienální veletrh v sektoru stavebnictví a designu v Bogotě
• Alimentec – každoroční potravinářský veletrh v Bogotě
• TecnoCárnicos Andina – kongres o masných a mléčných produktech
• Meditech – specializovaný bienální veletrh zdravotnických prostředků v Bogotě
• Feria Internacional de Bogotá – bienální mezinárodní průmyslový veletrh v Bogotě
• Agroexpo – největší zemědělský a agroprůmyslový veletrh konající se každé dva roky v Bogotě
• Vitrina Turística ANATO – každoroční veletrh cestovního ruchu

Mimo uvedené veletrhy jsou v zemi organizovány i specializované regionální výstavy:

• Colombia Moda – veletrh oděvního a textilního průmyslu v Medellínu
• F-AIR – veletrh leteckého průmyslu v Medellínu
• MinExpo – veletrh těžebního průmyslu v Medellínu
• Fire Expo Latam – veletrh požární ochrany v Medellínu
• Gift Show – veletrh specializovaný na dárky pro firmy v Medellínu
• ACODAL – veletrh vodohospodářství, úpravy a čištění vody v Cartageně
• Feria de las 2 Ruedas Colombia – veletrh motocyklů v Medellínu
• Trafic Latinoamérica – fórum a veletrh pro města o chytré mobilitě, udržitelnosti a inovacích v Medellínu
• FISE – mezinárodní veletrh pro odvětví elektrické energie v Medellínu
• Smart Cities Expo – mezinárodní konference a veletrh zaměřený na chytrá města

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bogotě
Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos) Bogotá
telefon: +57 601 742 9142
web: mzv.gov.cz/bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví
Anežka Pařízková
Vedoucí obchodně-ekonomického úseku a rozvojové spolupráce
telefon: +57 601 742 9142
e-mail: bogota.commerce@mzv.gov.cz

CzechTrade Kolumbie
Nikola Hanková Palinková
Ředitelka zahraniční kanceláře
telefon: +57 601 742 9142
web: www.czechtrade.cz
e-mail: nikola.palinkova@czechtrade.gov.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie (včetně dopravní policie), záchranná služba, hasiči: 123
Infolinka hlavního města Bogota: 195

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentská kancelář
Presidencia
web: www.presidencia.gov.co

Ministerstvo vnitra
Ministerio del Interior
e-mail: servicioalciudadano@mininterior.gov.co
web: www.mininterior.gov.co

Ministerstvo spravedlnosti
Ministerio de Justicia
e-mail: reclamos.minjusticia@minjusticia.gov.co
web: www.minjusticia.gov.co

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerio de Relaciones Exteriores
web: www.cancilleria.gov.co

Ministerstvo hospodářství a financí
Ministerio de Hacienda y Crédito Público
e-mail: atencioncliente@minhacienda.gov.co
web: www.minhacienda.gov.co

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
Ministerio de Agricultura y Desarrollo Rural
e-mail: Minagric@minagricultura.gov.co
web: www.minagricultura.gov.co

Ministerstvo zdravotnictví
Ministerio de Salud
e-mail: notificacionesjudiciales@minsalud.gov.co
web: www.minsalud.gov.co

Ministerstvo těžby a energetiky
Ministerio de Minas y Energía
e-mail: menergia@minminas.gov.co
web: www.minenergia.gov.co

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky
Ministerio de Comercio, Industria y Turismo
e-mail: atencionalciudadano@mincomercio.gov.co
web: www.mincit.gov.co

Ministerstvo dopravy
Ministerio de Transporte
e-mail: mintrans@mintransporte.gov.co
web: www.mintransporte.gov.co

Národní plánovací úřad
Departamento Nacional de Planeación – DNP
web: www.dnp.gov.co

Daňová a celní správa
Dirección de Impuestos y Aduanas Nacionales – DIAN
e-mail: dian@dian.gov.co
web: www.dian.gov.co

Statistický úřad
Departamento Nacional de Estadística – DANE
e-mail: contacto@dane.gov.co
web: www.dane.gov.co

Kolumbijská banka zahraničního obchodu
Banco de Comercio Exterior de Colombia – BANCOLDEX
e-mail: contactenos@bancoldex.com
web: www.bancoldex.com

Procolombia
Agentura na podporu obchodu a investic
web: www.procolombia.co

Národní asociace kolumbijských podnikatelů
Asociación nacional de empresarios Colombia – ANDI
e-mail: mtorres@andi.com.co
web: www.andi.com.co

Kolumbijský zemědělský institut
Instituto Colombiano Agropecuario – ICA
e-mail: quejas@ica.gov.co
web: www.ica.gov.co

Národní institut pro dohled nad léky a výživu
Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos – INVIMA
e-mail: invimaqr@invima.gov.co
web: www.invima.gov.co

Kolumbijská ropná společnost – ECOPETROL
web: www.ecopetrol.com.co