Kolumbie

Pandemie COVID-19 zasáhla Kolumbii se zpožděním oproti evropským zemím. Vláda jako jedna z prvních v Latinské Americe zavedla přísná karanténní opatření, aby zabránila kolapsu křehkého zdravotního systému. Po opatrném optimismu ze začátku roku, kdy se Kolumbie zdárně vyhnula společenským bouřím, které zachvátily řadu okolních zemí, se inflaci dařilo udržet ve vytyčených mezích a očekával se jeden z největších růstů HDP v regionu. Nyní se však začínají projevovat tvrdé ekonomické dopady COVID-19, kdy se za letošek očekává propad vývoje HDP ve výši 5,5 až 7,7 %. Obavy budí zejména rostoucí vnitřní zadlužení – hrozí narůst až na 55 % HDP a rovněž nárůst nezaměstnanosti. Na Kolumbii také těžce dopadají propady cen ropy, která tvoří 53 % kolumbijského exportu.

Vláda Kolumbie přijala ke zmírnění dopadů krize opatření ve výši 2,4 % HDP. Tato opatření jsou rozdělena do dvou velkých skupin. Jde jednak o daňové úlevy, jako například odložení daňového kalendáře (odložení platby daní), prodloužení lhůty pro platbu parafiskálního příspěvku (odklad platby), vrácení daňových zůstatků či ustanovení výjimek z plateb DPH. Dále se jedná o finanční pomoc ve formě zavedení speciálních úvěrů a vytvoření zvláštních záručních programů pro malé a střední podniky, stejně jako příspěvek na mzdy ve výši 40 % minimální mzdy. Dále jde o odložené předložení prohlášení a zaplacení částky vybrané z vnitrostátní daně. Taktéž byla prodloužena lhůta pro zaplacení daně z příjmu a doplňkových daní pro zdaňovací rok 2019 a daň z obratu (DPH) v semestru leden–duben 2020, a to pro společnosti zabývající se osobní leteckou dopravou, hotelový sektor a další sektory, které mohou být postiženy pandemií. Další legislativní opatření se týkají například úlev v rámci konkurzního řízení.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

I přes nepříznivé důsledky pandemie si Kolumbie zachovává atraktivitu v tomto sektoru. Dle údajů agentury ProColombia dosáhly zahraniční investice za období leden–duben výše 180 mil. USD do celkem 45 projektů. Nepředpokládaná zvýšená spotřeba energie domácnostmi v kombinaci s nečekaným suchem v dubnu opět připomněla závislost Kolumbie na vodní energii. Kolumbie problém řeší krátkodobým zvýšením podílu energie pocházejícím z tepelných elektráren (o 8 %). Vláda se již před krizí zavázala zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ze současných 50 MW na 2 500 MW v roce 2022.

Velikost domácího trhu představuje zhruba 1,5 mld. USD, z čehož lokální výroba činí jen 290 mil. USD, 75 % směřuje na export. Instalovaná kapacita v Kolumbii převyšuje 14 524 MW (z toho 65 % připadá na vodní elektrárny, zbytek jsou tepelné, plynové a kogenerační). V rámci vládního plánu mají být během 5 let postaveny nové kapacity o výkonu 4 000 MW. Dovoz energetických strojů a zařízení činil v roce 2019 za období leden–listopad 1,13 mld. USD, což představuje velkou příležitost pro české výrobce, především turbín (parních, vodních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů (včetně malých vodních elektráren). Pomalu se prosazují na trhu rovněž dodávky turbín pro malé vodní elektrárny.

Vzhledem ke zhoršujícím se problémům se stavbou vodního díla Hidroituango v departamentu Antioquía odhaduje úřad UPME (Unidad de Planeación Minero Energética), že v roce 2023 bude Kolumbii chybět až 1 500 MW. Proto Kolumbie také silně podporuje obnovitelné zdroje energie, které vzhledem k tamějším klimatickým podmínkám představují významný potenciál. Vláda přijala zákon č. 1 715, který reguluje integraci obnovitelných zdrojů energie do národního energetického systému. Norma upravuje investiční pobídky, mj. možnost snížit v průběhu 5 let daňový základ až o 50 % či osvobození dovozu nezbytných technologií od DPH. Cílem vlády je dosažení podílu obnovitelných energií ve výši 15 % celkové instalované kapacity do roku 2023. Pro české firmy se tak otvírá velký prostor, neboť v současné době tvoří podíl solární energie pouhých 0,1 %. V odlehlých oblastech, které nejsou napojeny na elektrickou síť, a které dle údajů IPSE (El Instituto de Planificación y Promoción de Soluciones Energéticas para las Zonas No Interconectadas) představují až 45 % území, jsou obnovitelné zdroje energie takřka jediným řešením.

Vláda významně podpořila rozvoj obnovitelných zdrojů energie uspořádáním dvou energetických aukcí. Výsledkem je očekávaná instalovaná kapacita z obnovitelných zdrojů v roce 2022 ve výši 2 200 MW (nárůst z 50 MW v roce 2018, tedy z 0,06 % celkové instalované kapacity na 10 %). V letech 2018–2022 se rovněž připravuje výstavba 7 nových vedení pro distribuci elektrické energie, a to především v karibské oblasti (departamenty Guajira, César, Magdalena a Bolívar), která se kvůli vzrůstající spotřebě elektřiny nejvíce potýká s přetížením stávající sítě.

ICT

Pandemie pouze potvrdila správnost orientace Kolumbie na nové technologie (podpora orientace na takzvanou oranžovou ekonomiku) – e-commerce zaznamenal nárůst o 40 %, došlo k rozvoji mobilních aplikací a nároků na digitální sítě, vzhledem k přesunu na práci z domova (teletrabajo). Dle nově zřízeného (leden 2020) Ministerstva pro vědu, technologie a inovace lze rovněž očekávat posun v digitalizaci státní správy.

Další příležitosti se lze očekávat v oblasti fintech, kde se rychle proměnily spotřebitelské návyky ohledně způsobu placení (před krizí v drtivé většině hotovostní), kdy byl zaznamenán čtyřicetiprocentní nárůst prvouživatelů on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon, přičemž na 60 % těchto prvouživatelů dle průzkumu bankovní asociace Asobancaria hodlá u tohoto způsobu placení již zůstat. Pro české firmy se tak otvírají příležitosti například v oblasti dodávek specializovaného softwaru, kybernetické bezpečnosti, posuzování úvěruschopnosti, zpracování dat, platebních platforem apod.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Významnou příležitost skýtá vodohospodářství, velká poptávka je v souvislosti se zpřísněním zákona o odpadních vodách po čističkách odpadních vod, technologiích ekologické likvidace odpadů či likvidaci následků ilegální těžby zlata (odhady hovoří o znečištěných 100 tis. ha). Jakkoliv má Kolumbie páté největší zásoby pitné vody na světě, značná část jejích vodních zdrojů je silně znečištěna. Dle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj má přístup k pitné vodě zajištěno 92,9 % městského obyvatelstva, avšak pouze 71,5 % obyvatel v rurálních oblastech, z nichž je navíc významná část ohrožena suchem. Vláda proto připravuje na 300 projektů ve 24 departamentech v celkové hodnotě 800 mil. USD. K významným projektům tak patří například vládní plán provést do roku 2040 úplnou dekontaminaci silně znečištěné řeky Bogotá, kde se počítá s investicí ve výši 0,5 mld. USD.

Vláda silně podporuje implementaci zásad oběhového hospodářství, kdy v listopadu roku 2018 přijala dokument s názvem Národní strategie oběhového hospodářství. Dle něj Kolumbie plánuje zvýšit podíl recyklace z letošních 8,7 % odpadů na 17,9 % v roce 2030. Tento dokument odhaduje tržní potenciál oběhového hospodářství v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně.

Zdravotnictví a farmaceutický průmysl

Průběh pandemie odhalil, že sektor veřejného zdravotnictví je v Kolumbii dostatečně robustní, avšak zároveň patří vzhledem k jeho provázanosti s místními samosprávami a komplikovanému finančnímu vztahu mezi státem poskytovateli zdravotních služeb (EPS – Empresas Promotoras de Salud) k těm nejvíce zkorumpovaným, a bude tudíž nutná jeho systémová reforma, která se zaměří na zlepšení vybavenosti a lůžkové kapacity zdravotnických zařízení především v odlehlých departamentech, kde chybí především vybavení jednotek intenzivní péče. Kolumbie stále představuje třetí největší trh zdravotnických potřeb v Latinské Americe.

Dovoz zdravotnické techniky v roce 2019 činil 1,857 mld. USD, což pokrylo necelých 80 % potřeb domácího trhu Bogota přitom představovala 75 % všech dodávek. V roce 2020 se předpokládá navýšení importu opět o zhruba 10 %, a zejména navýšení zahraničních investic, které dosáhly v roce 2020 výše 600 mil. USD do celkem 21 projektů. Kolumbijský trh s lékařskými přístroji a nástroji je 4. největší v obou Amerikách a patří mezi prvních dvacet na světě. Současně je jedním z nejrychleji rostoucích trhů na světě v tomto segmentu. Během příštích 5 let se má zvětšit na 2,1 mld. USD, což je dáno jednak velkou podporou vlády, ale i tím, že díky reformě zdravotního systému a takzvanému Zákonu 100 má dnes 80 % obyvatel zdravotní pojištění a může v mnohem větší šíři využívat služeb zdravotních zařízení. Zájem je především o lůžka, diagnostické přístroje, ortopedické nástroje a protézy, vybavení pro ultrazvuk, mamografii a digitální diagnostiku.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Kolumbie, přestože je převážně zemědělským státem, třetinu potravin dováží. V zájmu dosažení potravinové soběstačnosti v době po pandemii tak lze do budoucna očekávat podporu zvyšování produktivity (sektor zaznamenal za březen a duben růst o 6,8 %) výroby a dodávání přidané hodnoty zemědělským produktům, což představuje příležitost pro české výrobce zpracovatelských a balicích linek, výrobce zemědělské techniky atd.). Při notorickém nedostatku kapitálu v Kolumbii je však vhodné dopředu počítat se zajištěním financování, případně rovnou s rozvojovou pomocí, byť Ministerstvo zemědělství spolu s Banco Agrario připravili v rámci nového programu „Colombia Agro Produce“, zaměřeného na reaktivaci zemědělství po pandemii, zvýhodněné úvěry pro zemědělce ve výši 110 mld. USD.

Rozvoj venkova patří nadále k prioritám kolumbijské vlády, která v rámci pokračujícího prodloužení programu na revitalizaci kolumbijského zemědělství po ukončení vnitřního ozbrojeného konfliktu „Colombia siembra“ počítá do konce roku 2020 s investicemi ve výši 1,86 mld. USD do rozvoje zemědělství. Plán rovněž nadále počítá do roku 2020 s poskytnutím úvěrů kolumbijským zemědělcům až ve výši 25 mld. USD. V roce 2019 byl rovněž představen vládní program pojištění úrody. Velikost domácího agroprůmyslového trhu se odhaduje na 180 mil. USD. Lokální výroba je zatím malá (necelých 45 mil. USD) a navíc je přednostně zaměřena na vývoz do sousedních zemí (Peru, Ekvádor, Venezuela, Panama – 29 mil. USD). Největší zájem na lokálním trhu lze očekávat o dovážené stroje a zařízení pro zpracování a balení potravin a nápojů, jejichž import v roce 2019 dosáhl za období leden–listopad 200 mil. USD. Konkrétně pro české dodavatele se nabízí možnost dodávek zemědělských strojů, zařízení a strojů pro pekárny, na výrobu cukrovinek a čokolády, pro výrobu cukru, dále pro pivovary, na zpracování masa a drůbeže, ovoce a zeleniny.

Velvyslanectví ČR v Bogotě
e-mail: commerce_bogota@mzv.cz
www.mzv.cz/bogota