MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kolumbie je nejlidnatější španělsky hovořící zemí na jihoamerickém kontinentu. Od dosažení své nezávislosti v r. 1819 procházela neklidným politickým vývojem, který vyvrcholil vnitřním ozbrojeným konfliktem v druhé polovině 20. století a byl ukončen uzavřením mírových dohod mezi vládou a největší místní guerillovou skupinou FARC v roce 2016. Na území země však stále působí různí ozbrojení aktéři včetně disidentských a kriminálních skupin. S některými z nich probíhají jednání o odzbrojení, nicméně bezpečnostní situace se v řadě regionů v poslední době spíš zhoršila.

Jedná se o demokratickou republiku s dvoukomorovým parlamentem. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě. Je volen na čtyřleté období bez možnosti znovuzvolení. Země se vyznačuje relativně silným institucionálním prostředím a nezávislými veřejnými orgány. Obyvatelstvo Kolumbie je etnicky značně různorodé. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).
 
Prezident Gustavo Petro, který je považován za prvního levicového vůdce v historii Kolumbie, čelil v roce 2024 rostoucí politické polarizaci a klesající podpoře veřejnosti. Jeho vláda čelila kritice za nedostatek efektivity a kontroverzní rozhodnutí, včetně neobvyklého použití prezidentských dekretů k prosazení rozpočtu. V květnu 2024 došlo k dvoudenní národní stávce, která byla podporována vládou a zaměřena na tlak na Kongres kvůli neprojednání pracovních reforem. Tato mobilizace ukázala rostoucí občanskou angažovanost a požadavek na demokratické změny. 

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou a v roce 2024 dosáhla růstu HDP o 1,7 %, což bylo podporováno především spotřebou domácností, která rostla díky nižší inflaci a stabilnímu trhu práce. Na druhou stranu došlo ke snížení investic oproti předchozímu roku. Vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně politických reforem odrazovaly podnikatele od dlouhodobých investic. 

Země nabízí investiční příležitosti napříč strategickými sektory. Mezi nejperspektivnější oblasti patří obnovitelné zdroje energie (zejména solární, větrná a zelený vodík), zemědělství a potravinářství s exportním potenciálem, cestovní ruch s rostoucí poptávkou po hotelové infrastruktuře, a technologie – především fintech, AI a software. Průmyslová výroba láká díky nízkým nákladům a přístupu ke kvalifikované pracovní síle. 

Kolumbie je vzdálený a náročný trh, který vyžaduje velké počáteční investice, znalost španělštiny a trvalou osobní přítomnost nejlépe prostřednictvím důvěryhodného místního zástupce. Čeští podnikatelé při jednání narazí na řadu kulturních rozdílů jako např. odlišné vnímání času, omezenou znalost angličtiny, důležitost osobní chemie při vyjednávání s obchodními partnery.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kolumbie (370.73 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kolumbie (MZV) (239B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kolumbijská republika má již od 19. století historii násilných politických střetů mezi liberály a konzervativci. Částečné příměří a rozdělení moci mezi oběma skupinami v polovině 20. století vytvořilo podhoubí pro vznik guerillových odbojových skupin stojících mimo politický systém země. Ze střetu těchto uskupení se státní mocí vzešel tzv. vnitřní ozbrojený konflikt, který se navíc ještě prolínal se vznikem globálního organizovaného obchodu s kokainem, ve kterém hrála Kolumbie prominentní roli. Vnitřní ozbrojený konflikt byl ukončen až uzavřením mírových dohod v roce 2016. Tato událost společně se zmírněním násilí páchaného drogovými kartely vedly k přechodnému zlepšení bezpečnostní situace. V současné době však opět roste aktivita různých ozbrojených skupin i násilí proti lidskoprávním a komunitním lídrům. Prezidentova politika tzv. totálního míru (paz total), kdy chce dojednat ukončení násilí a odzbrojení různých organizovaných aktérů i zločineckých gangů, zatím nemá hmatatelné výsledky a vyvolává velké kontroverze.

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou s unitárním uspořádáním. Prezident je zároveň hlavou státu a vlády a volí se na období čtyř let. V roce 2022 byl prezidentem zvolen Gustavo Petro, první levicový prezident v historii země. Politický systém Kolumbie je unitární stát rozdělený do 33 departementů a jednoho hlavního městského distriktu. Každý departement má svého guvernéra a zákonodárnou radu. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový kongres, skládající se ze senátu a sněmovny reprezentantů. 

Současný prezident Gustavo Petro zahájil svou vládu s cílem implementovat politiku „Total Peace“ (Celkový mír), která zahrnuje jednání s ozbrojenými skupinami a kriminálními organizacemi. Tato politika však čelí kritikám kvůli neschopnosti efektivně řešit násilí a bezpečnostní problémy. V roce 2024 došlo k pozastavení mírových jednání s Národní osvobozeneckou armádou (ELN) po útoku na vojenskou základnu . Další z problémů, kterým Kolumbie čelí je korupce. Dle indexu Transparency International se umístila v roce 2024 na 92. místě. Byly odhaleny případy klientelismu, kdy vládní úředníci ovlivňovali regionální projekty na základě politických zájmů. 

Politický systém Kolumbie se v posledních letech diverzifikoval. V roce 2024 bylo registrováno 32 politických stran, což je nárůst z 18 v roce 2018. Tento trend naznačuje větší otevřenost politického systému, i když některé regiony stále ovládají politické klany s vazbami na organizovaný zločin.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Kolumbie v roce 2025 se zaměřuje na regionální spolupráci, posílení ekonomických vztahů a ekologickou diplomacii. Kolumbie zůstává aktivním členem mezinárodních organizací, jako jsou OSN, OAS a OECD, a udržuje úzké vazby s Pacifickou aliancí (Mexiko, Peru, Chile) i Evropskou unií. Vláda prezidenta Gustava Petra klade důraz na ochranu životního prostředí, boj proti klimatické změně a prosazování mírové agendy – včetně „totálního míru“ s ozbrojenými skupinami. Kolumbie také usiluje o posílení ekonomické diplomacie, diverzifikaci exportu a přilákání investic do obnovitelných zdrojů. Spojené státy zůstávají strategickým partnerem Kolumbie, především v oblasti bezpečnosti, boje proti obchodu s drogami a hospodářské spolupráce. V roce 2025 pokračuje zhoršení vztahů s Izraelem – prezident Petro ostře kritizoval izraelské vojenské akce v Gaze, čímž vyvolal diplomatické napětí. Kolumbie v roce 2024 dokonce dočasně přerušila diplomatické styky s Izraelem.

V roce 2025 Kolumbie čelí napjatým vztahům se Spojenými státy, zejména kvůli imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa. Po jeho zvolení v lednu 2025 Trump nařídil uvalení 25% cel na všechny kolumbijské produkty, která měla vzrůst na 50 %, pokud Kolumbie neakceptuje deportace svých občanů z USA, včetně těch na vojenských letadlech. Prezident Gustavo Petro odmítl přijmout deportované migranty v podmínkách, které považoval za nehumánní, a obvinil Trumpa z „kolonialismu“. V reakci na to Petro nařídil 25% cla na americké zboží a vyjádřil ochotu přijímat deportované pouze za důstojných podmínek. Po diplomatických jednáních a hrozbě ekonomických sankcí Kolumbie nakonec souhlasila s přijetím deportovaných osob bez podmínek, čímž se podařilo předejít obchodní válce.

Tento konflikt odráží širší trend v latinskoamerických vztazích s Trumpovou administrativou, která se zaměřuje na tvrdou imigrační politiku a používá ekonomický tlak k dosažení svých cílů. Kolumbie, tradičně považována za jednoho z nejbližších spojenců USA v regionu, se ocitla v diplomatické izolaci, když se rozhodla hájit práva svých občanů před americkými požadavky. Tento incident ukázal, že i dlouhodobí partneři USA mohou být vystaveni tvrdému tlaku a že vztahy mezi státy mohou být ovlivněny konkrétními politickými rozhodnutími.

1.3. Obyvatelstvo

Kolumbie je se svými více než 50 mil. obyvateli třetí nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. Rychlé přírůstky obyvatel v druhé polovině 20. století vystřídal udržitelnější roční růst ve výši necelého 1 % ročně. Kolumbie je jednou z nejvíce urbanizovaných zemí regionu a ve městech žije skoro 80 % obyvatel. V hlavním městě Bogota žije téměř 8 mil. obyvatel a celkem jsou v zemi 4 města s více než 1 mil.  

Etnická skladba Kolumbie je velmi pestrá. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého Východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).

Černošské obyvatelstvo se výrazněji koncentruje na pacifickém a karibském pobřeží, zatímco indiáni tvoří velkou část populace na jihozápadě země, v departamentu La Guajira při hranicích s Venezuelou a dále v řídce osídlených oblastech Amazonie. V ekonomickém životě země stojí za zmínku výrazný vliv libanonských přistěhovalců, kteří do země ve velkém přicházeli na začátku 20. století.

Složité zeměpisné podmínky a různorodost klimatu způsobují, že v Kolumbii panují značné kulturní rozdíly napříč regiony. Hustota zalidnění je v rámci země distribuována značně nerovnoměrně. Poměrně hustě osídlený střed a západ země kontrastuje s řídce osídlenými oblastmi tzv. llanos (východní nížiny) a Amazonií na jihovýchodě. Kolumbie patří s GINI indexem 55 % k zemím s největšími sociálními nerovnostmi na světě. Nedávná pandemie nerovnoměrné rozložení bohatství v zemi ještě umocnila. Počet lidí žijících v extrémní chudobě se aktuálně pohybuje okolo 11,4 %, v relativní chudobě se nachází  33 % obyvatel.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou. Strukturálně je kolumbijské hospodářství stále do velké míry závislé na vývozu nezpracovaných zemědělských produktů, ropy, uhlí a zlata, a tedy cenách těchto komodit na světových trzích. Země dováží celou řadu položek s přidanou hodnotou, které není schopna sama vyrobit, počínaje potravinami a konče strojním zařízením a automobily. Současná administrativa se zavázala, že podpoří místní zemědělskou produkci a průmyslovou výrobu založenou na znalostech, aby tuto závislost na dovozech omezila. Zatím se jí to však příliš nedaří.

Zatímco v roce 2022 vzrostlo HDP o 7,5 %, v roce 2023 se ekonomický růst zpomalil mnohem více, než předpovídaly odhady. HDP vzrostlo o pouhých 0,6 % a ve třetím čtvrtletí roku ekonomika dokonce poklesla. V roce 2024 dosáhla kolumbijská ekonomika růstu 1,7 %, což představuje zlepšení oproti předchozímu roku. Tento mírný růst byl podporován především osobní spotřebou, která těžila z poklesu inflace a nižších úrokových sazeb, a investicí do infrastruktury a strojního vybavení. Přesto však investice zůstaly slabé, což omezuje potenciál dlouhodobého růstu. Pro rok 2025 se očekává zrychlení růstu na 2,5 %, podporované zejména rostoucí domácí poptávkou, oživením investic do infrastruktury a strojního vybavení, a poklesem úrokových sazeb, který zlepší přístup k financování. Očekává se také pokles inflace na 3,6 %, což by mělo podpořit reálný příjem domácností a spotřebu. Nicméně fiskální výzvy a nejistota ohledně veřejných financí zůstávají rizikovými faktory pro ekonomický růst.

Silný vliv na ekonomiku budou nadále mít politiky zaváděné vládou prezidenta Petra a s nimi spojená nejistota, která již nyní odrazuje zahraniční investory. Nejvíce zasažen je v tomto ohledu těžební průmysl. Rychlému odklonu od fosilních paliv však brání jejich podíl na příjmech do rozpočtu a úloha tepelných elektráren při pokrytí spotřeby energie v zemi v době sucha, které omezuje činnost vodních elektráren. V rámci podpory diverzifikace ekonomiky a rozvoje regionů sází vláda také na růst cestovního ruchu. Překážkou zůstává omezená infrastruktura v řadě oblastí i zhoršující se bezpečnostní situace.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2024 se veřejné finance Kolumbie ocitly pod značným tlakem. Státní rozpočet vykázal deficit ve výši 6,8 % HDP, což je výrazně nad původním cílem 5,6 % a zároveň nejvyšší hodnota od roku 2021 .

Hlavními faktory byly nižší daňové příjmy a vyšší než plánované výdaje, zejména na sociální programy a dotace na paliva. V reakci na tuto situaci vláda aktivovala tzv. „únikovou klauzuli“ a dočasně pozastavila fiskální pravidlo zavedené v roce 2011, což umožnilo dočasné zvýšení deficitu nad stanovený limit

V roce 2025 se očekává další nárůst deficitu na 7,1 % HDP. Vláda plánuje zvýšit jak domácí, tak zahraniční zadlužení, včetně vydání nových dluhopisů a půjček, aby pokryla tento deficit . Kromě toho byla navržena nová daňová reforma s cílem zvýšit příjmy o 19 bilionů pesos během příští dekády.

Veřejný dluh Kolumbie dosáhl na konci roku 2024 přibližně 66 % HDP, což je nárůst z 52,8 % v roce 2023 . Tento vývoj vyvolává obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí a schopnosti vlády splácet závazky bez negativního dopadu na ekonomiku. Vláda čelí složitému úkolu vyvážit potřebu fiskální expanze pro podporu ekonomiky s nutností zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Úspěch těchto opatření bude záviset na efektivním provedení navrhovaných reforem a schopnosti vlády obnovit důvěru investorů.

2.3. Bankovní systém

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí, jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru je centrální banka – Banco de la República (BdR), která kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém. Určitou raritou je bankovní poplatek tzv. 4×1000.

Nejčastější formou platby za zboží ze zahraničí je předplatba. Akreditivy nebývají při exportu využívány příliš často, protože vstup kolumbijské banky transakci neúměrně prodražuje.

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní, včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Nejvýznamnější banky:

Bancolombia – jedná se o největší soukromou banku v zemi, pokud jde o kapitál a aktiva. Zároveň jde o jednu z největších bank v Americe s centrálou v Medellínu. Pokrývá cca 20 % bankovního trhu v Kolumbii.

Banco de Bogotá – nejstarší bankovní instituce v Kolumbii založená v r. 1870 se sídlem v Bogotě. Mezinárodní operace provádí prostřednictvím dohod, které má s korespondenčními bankami z celého světa a jejich dceřinými společnostmi a agenturami v zahraničí. 

Davivienda – kromě Kolumbie má zastoupení v Panamě, Kostarice, Hondurasu, Salvadoru a USA. V poslední době získává ocenění za úroveň svého klientského servisu a jednoduchost vedení účtů.

BBVA Colombia – kolumbijská filiálka kapitálově silné mezinárodní banky se sídlem ve Španělsku.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Kolumbii je značně složitý, nepřehledný a oplývá celou řadou těžko ekonomicky obhajitelných výjimek jak pro právnické, tak fyzické osoby. Některé však byly v poslední daňové reformě, platné od 1. ledna 2023, zrušeny.  Sazba daně z příjmu právnických osob je 35 %. Nicméně zavedena je také daň z neočekávaných zisků na těžbu ropy a uhlí a mimořádnou daň musí hradit i vodní elektrárny a bankovní sektor. Sazba 20 % se vztahuje na průmyslové a servisní společnosti se sídlem v zónách volného obchodu, pokud splní vládou stanovené podmínky.

Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v pásmech od 0 % do 39 %. Více než polovina pracujících obyvatel funguje mimo formální ekonomiku a většina formálně zaměstnaných spadá do daňového pásma 0 %. V současné době tak pouze 5 % Kolumbijců platí daň z příjmu. Nová reforma však progresivně zvyšuje odvody pro výdělky vyšší než je desetinásobek minimální mzdy. Zavádí také daň z majetku v pásmech 0 – 0,5 – 1 – 1,5 %, když čisté jmění překročí cca 875 tis. USD (pro rok 2024).

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 16 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá také daň z nemovitosti (0,3 – 3,3 %) či registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5 – 1 % z hodnoty). Od listopadu 2023 vstoupila v platnost na přechodné období do roku 2025 dodatečná daň na sladké nápoje a vysoce zpracované potraviny.

Seznam hlavních daní v Kolumbii:

daň z příjmu PO = 35 %

daň z příjmu FO = 0 – 39 %

spravedlnostní daň (CREE) = 9 %

DPH = 0 % – 5 % – 19 %

spotřební daň = 2 % – 16 %

daň z bankovních operací (GMF) = 0,4 %

daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2 – 1 %

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojího zdanění.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR v roce 2024 oproti předchozímu roku narostla a dosáhla 3,68 mld. CZK, přičemž Kolumbie měla stejně jako v předchozích letech negativní saldo. Hlavní objem vývozů z ČR do Kolumbie představují osobní automobily a jejich součástky, naopak do ČR se nejvíce dováží ovoce, květiny a ořechy.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Z teritoriálního hlediska byli 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery USA, EU a Čína. Se zeměmi EU byla v roce 2024 realizována obchodní výměna ve výši 12,8 mld. USD, což je o 2,1 mld. USD méně než v předchozím roce. Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie vzrostl v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013). V roce 2024 poklesl import z Kolumbie do EU zejména kvůli výraznému snížení vývozu uhlí a feroniklu, které tvoří klíčové exportní komodity. Část exportu uhlí byla přesměrována z Evropy do Asie, což snížilo podíl EU na kolumbijském vývozu. Dalšími faktory byly slabší domácí poptávka v Kolumbii a napjaté obchodní vztahy, například kvůli sporu o antidumpingová cla na mražené hranolky.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kolumbie mimo EU má silné obchodní vztahy zejména se Spojenými státy, které jsou jejím největším obchodním partnerem, a Čínou, kde je zvýšený zájem o export kávy. Významným partnerem je také Mexiko, se kterým Kolumbie obchoduje například s uhlím, ropou a potravinami. Dále udržuje aktivní obchodní vztahy s Kanadou, Indií, Brazílií a zeměmi Latinské Ameriky jako Ekvádor a Peru. Kolumbie zároveň rozšiřuje svůj export na nové trhy v Asii, Africe a na Blízkém východě, aby diverzifikovala své obchodní vazby.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2023 narostly přímé zahraniční investice (PZI) v meziročním srovnání jen o 1,5 % a dosáhly 17,5 mld. USD. Jde tak o podstatné zpomalení růstu investic po rekordním roce 2022, kdy PZI narostly o více než 80 %. Největšími investory v zemi zůstávají USA, které stojí za zhruba třetinou všech investic v zemi. Následuje Španělsko a dále Anguilla, Velká Británie a Švýcarsko. Zahraniční investice v roce 2023 směřovaly především do težařsko-energetického průmyslu, zpracovatelského průmyslu a finančních a obchodních služeb, dále pak do restaurací a hotelnictví, komunikací a dopravní infrastruktury.

V roce 2024 došlo v Kolumbii k poklesu přímých zahraničních investic (FDI) o 15,2 % ve srovnání s předchozím rokem, kdy celkový objem investic činil přibližně 14,23 miliardy USD. Tento pokles byl způsoben nižšími investicemi v oblasti akcií a sníženým využíváním dluhových nástrojů, přičemž reinvestice zisků vykázaly pozitivní růst. V roce 2025 se očekává, že investice v oblasti průzkumu a těžby ropy a zemního plynu vzrostou o 8 % ve srovnání s předchozím rokem, dosahujíc přibližně 4,68 miliardy USD. Z této částky bude 740 milionů USD investováno do výzkumu a 3,94 miliardy USD do těžby s cílem udržet stabilní produkci mezi 760 000 a 770 000 barelů denně. Nicméně se očekává pokles produkce zemního plynu. 

Investice českých subjektů v zemi jsou zatím jen velmi okrajové. Aktuálně se největší z nich soustřeďují v sektoru energetiky a obranném průmyslu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mnohostranná obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií/Peru (2013)

Díky prozatímnímu provádění této dohody došlo k výraznému zlepšení přístupu českých exportérů na kolumbijský trh, a to zejména v oblasti textilního průmyslu, automotive, lehkého průmyslu, potravinářství, ale také v oblasti služeb. Úspory na clech mohou dosahovat až 30 %. Smlouva také na přechodné období zavedla kvóty na dovoz určitého typu zboží (např. mléko, mléčné výrobky, léčiva aj.). Ty bývají zpravidla hned zpočátku roku vyčerpány. Obchodní dohoda výhledově předpokládá postupné odbourání kvót.

Smlouvy s ČR

• Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a Kolumbijskou republikou (1971)
• Dohoda o kulturní výměně mezi vládou ČSSR a vládou Kolumbijské republiky (1979)
• Ujednání o technické a vědecké spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova Kolumbijské republiky v oblasti zemědělství, chovu skotu, lesnictví, rybářství a rozvoje venkova (2002)
• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Kolumbijské republiky pro zavedení mechanismu politických konzultací v otázkách společného zájmu (2004)
• Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany Kolumbijské republiky o spolupráci v oblasti obranného materiálu (2006)
• Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky (2008)
• Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky (2008)
• Smlouva mezi ČR a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (uplatňována od 2016)

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je v současné době příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, přičemž zdaleka největšími poskytovateli jsou mezinárodní instituce, USAID a EU. Hlavním nástrojem evropské rozvojové pomoci je EU Trust Fund, z něhož jsou financovány projekty zaměřené především na rozvoj kolumbijského venkova v období po ukončení ozbrojeného konfliktu v Kolumbii.

Aktuálně Kolumbie nefiguruje mezi prioritními zeměmi ČR pro poskytování rozvojové pomoci. Z hlediska poskytování rozvojové spolupráce připadá v úvahu pouze realizace tzv. malých lokálních projektů (MLP) a program B2B ČRA. V kraji Caquetá byl v průběhu roku 2021 úspěšně realizován malý lokální projekt zaměřený na zvýšení produkce mléka na statcích drobných farmářů. Součástí byla i vůbec první dodávka inseminačních dávek českého strakatého skotu do Kolumbie. Ty byly aplikovány počátkem roku 2022 a tak se po zhruba devíti měsících, tedy koncem roku 2022, narodila první česko-kolumbijská telátka. Díky prostředkům české rozvojové spolupráce se v roce 2022 podařilo v zemi finančně podpořit dva malé lokální projekty. Jeden z nich měl za cíl vybudovat zónu s pitnou vodou ve vesnické škole, druhý se zaměřil na řešení problematiky zpracování organického odpadu. V roce 2023 proběhl v Kolumbii jeden projekt, jehož výsledkem byla zóna s pitnou vodou pro školáky ve vesničce Mesetas (kraj Meta). Obdobně v roce 2024 probíhal malý lokální projekt na vybudování zóny s pitnou vodou ve vesnici Restrepo (kraj Meta), načež se navázalo i v roce 2025, kdy byl podpořen projekt na výstavbu studní v Acacias (kraj Meta). 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Národní plán rozvoje 2022 – 2026 administrativy prezidenta Petra počítá s investicemi ve výši zhruba 248 mld. USD. Mezi priority patří energetická tranzice a čisté technologie, dodávání přidané hodnoty zemědělským a průmyslových produktům, budování nezbytné infrastruktury a zavádění moderních digitálních technologií. Vláda zároveň představila ambiciózní záměr rozvoje dopravní infrastruktury s předpokládanými investicemi 18,7 mld. USD. Mezi projekty nechybí výstavba silnic, obnova železničních tratí, rozšiřování a budování nových letišť či zajištění splavnosti důležitých vodních toků. Dopravní infrastrukturu, včetně smart řešení, budují i velká kolumbijská města. Chytrých technologií chce vláda využít také k posílení sociálního a ekonomického rozvoje venkova.

▶ Energetika

Kolumbie je díky svým přírodním podmínkám potenciálním lídrem energetické tranzice v Latinské Americe. Emisní neutrality chce dosáhnout do roku 2050 a to výrazným zvýšením podílu energie ze solárních a větrných zdrojů, které momentálně představují necelých 5 % instalované kapacity. Cíl pro rok 2025 je snížení závislosti na fosilních palivech a podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Toho chce země v letošním roce dosáhnout pomocí zastavení nových průzkumů ropy a uhlí; podporou projektů v oblasti solární a větrné energie, především v departementech La Guajira a Cesar. ; zavedení Národního institutu pro obnovitelnou energii.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Pandemie v zemi uspíšila masivní využívání on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. Finanční sektor pokračuje v zavádění příslušných nástrojů FinTech, včetně softwaru pro internetové bankovnictví, zabezpečení kreditních karet a dalších forem bezhotovostních plateb. Kolumbie v roce 2025 čelí rostoucímu počtu kybernetických hrozeb. Země se stala jedním z nejvíce napadených států v Latinské Americe, přičemž kyberútoky se zaměřují na vládní instituce, energetický sektor a kritickou infrastrukturu. Společnost Ecopetrol identifikovala 29 případů porušení bezpečnostních protokolů, které pravděpodobně pocházely z interního prostředí. Tato zjištění byla odhalena během kybernetického auditu zahájeného v květnu 2025.
Kolumbie plánuje v roce 2025 investovat o 19% více do kybernetické bezpečnosti, což ji řadí mezi pět nejvíce investujících zemí v regionu. Toto téma rezonuje napříč společností a veškeré nejen státní instituce tomu věnují zvýšenou pozornost. 
Zároveň Kolumbie stále hledá cestu jak digitálně propojit co nejvíce svého území. Neustále hledá firmy, které by nabídly technická řešení, pomocí kterých by dokázaly propojit tzv. nepropojitelné oblasti.

▶ Voda a životní prostředí

Více než 10 % kolumbijských domácností nemá přístup k zásobování pitnou vodou. Téměř polovina odpadních vod se stále vypouští přímo do řek a ostatních vodních zdrojů. Většina shromážděného odpadu se uchovává na skládkách, jen 17 % se recykluje. V roce 2019 přijatá Národní strategie oběhového hospodářství odhaduje tržní potenciál tohoto odvětví v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně. Příležitosti pro české firmy se nachází v čističkách odpadních vod, technologiích na úpravu vody, technologiích na zpracování organického odpadu, recyklaci odpadu či jeho ekologicky šetrného spalování, které v zemi prakticky neexistuje.

▶ Dopravní infrastruktura

Velká a střední kolumbijská města rozšiřují a modernizují svou dopravní infrastrukturu. Budují a plánují se nové linky nadzemního i podzemního metra, kabinkové lanovky i příměstské vlakové trasy, které mají být integrovány s existujícími systémy MHD. Důraz je přitom kladen na inovativní technologická řešení podporující udržitelnost, ale také kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb v rámci systému městské dopravy. Roste poptávka po dopravních prostředcích různého typu zejména na elektrický či hybridní, případně vodíkový pohon, po chytrých nástrojích integrace a řízení dopravy, ale i po produktech a službách pro cyklisty a chodce. 

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kolumbie v roce 2025 investuje přibližně 73,8 miliardy USD do výzkumu a vývoje, což představuje 10 % státního rozpočtu. Tato částka je rozdělena mezi technologické a inovační projekty, lékařský výzkum, environmentální výzkum a vesmírné technologie. Vláda se zaměřuje na podporu vědeckých institucí a výzkumných skupin, přičemž v zemi působí více než 3 950 výzkumných skupin v oblasti vědy a technologie.
V únoru 2025 Kolumbie představila novou veřejnou politiku zaměřenou na rozvoj umělé inteligence (AI). Tato iniciativa zahrnuje investice ve výši přibližně 120 milionů USD do roku 2030 a zaměřuje se na vývoj kapacit pro výzkum, přijetí a etické využívání AI. Politika klade důraz na posílení správy, aplikaci etických principů a podporu inovací, přičemž významná část rozpočtu je určena na infrastrukturu a data. Kolumbie také usiluje o aktivní účast na vývoji jazykového modelu ve španělštině pro Latinskou Ameriku ve spolupráci s regionálními zeměmi a mezinárodními organizacemi.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kolumbijci jsou příjemní a velmi uctiví lidé. Dobrá osobní chemie mezi obchodními partnery je pro ně důležitou součástí úspěšného obchodu. Dostatečné vzájemné osobní poznání bude pro místní podstatné před uzavřením jakékoliv dohody, byť to pro ně bude znamenat větší časovou investici.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt se běžně realizuje telefonicky za účelem zjištění kontaktní osoby. Dále lze tuto osobu kontaktovat písemně prostřednictvím emailu. Je vhodné udat velmi formální tón a používat vykání – usted. Často se do méně formální roviny (tykání, oslovení jménem) přechází velice rychle i po pár emailech.

Doporučujeme však tento krok nechat na partnerovi. Kolumbijské partnery oslovujeme pomocí señor/señora, příp. lze v písemné komunikaci použít zkratku Sr./Sra. Kolumbijci mají běžně dvě křestní jména a dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce. Celé jméno známého kolumbijského spisovatele je Gabriel José García Márquez, nicméně při oslovování v pracovním styku by se použilo zpravidla jen první příjmení čili Sr. García.

Častou chybou česky hovořících je podvědomé používání toho úplně posledního příjmení, čili druhého namísto prvního. Češi by měli být připraveni, že u řady osob s vyšším společenským statusem je běžné takřka univerzální oslovování “doctor”, jakkoliv dotyčný doktorským a dokonce ani vysokoškolským titulem nedisponuje.

V dnešní době je také potřeba počítat s častějším využíváním sociálních sítí a především komunikační aplikací whatsapp, kterou Kolumbijci často využívají i na formální komunikaci a jako prostředek pro nejrychlejší domlouvání schůzek. 

4.3. Obchodní schůzka

Je vhodné domlouvat schůzky s kolumbijskými partnery s týdenním předstihem, a to emailem nebo telefonicky. Zároveň se doporučuje si potvrdit schůzku den dopředu nebo ještě ten samý den – telefonicky, emailem anebo přes WhatsApp, a to ideálně přímo s osobou, se kterou se hodláme sejít (nikoliv s jeho asistentem/asistentkou). První jednání se odehrávají zpravidla v kanceláři firmy.

Následné schůzky se mohou konat i v restauraci či kavárně. Úhrada společného oběda bude oceněna, ale místní partner bude pravděpodobně sám trvat na zaplacení, pokud je v pozici hostitele. Dárky potěší, ale nejsou nutností. Předání vizitek je součástí obchodní kultury.    

V Kolumbii je běžné formální oblékání na většinu typů pracovních jednání. Kolumbijci na základě upraveného zevnějšku nezřídka posuzují i důvěryhodnost a finanční zajištěnost obchodního partnera. Dobře padnoucí oblek a smysl pro detail bude pozitivně kvitován. Kolumbijci bez ohledu na pohlaví až úzkostlivě dbají o vzhled (upravené vlasy, nehty, u mužů vousy, make-up u žen).

Oblékání v teplejších a přímořských oblastech bývá uvolněnější (společensky akceptovatelná karibská košile „guayabera“). V zemi panuje řada regionálních rozdílů. Obecně platí, že atmosféra v teplejších oblastech v kolumbijském Karibiku a Pacifiku je uvolněnější, čas plyne pomaleji a vše je méně uspořádané. V těchto regionech je také koncentrován větší podíl afro-kolumbijského obyvatelstva.

Složení jednacího týmu nemusí mít žádná genderová specifika. Ačkoliv země je do jisté míry obětí machismu, ženy v byznysovém prostředí nejsou ničím vzácným. Kolumbijci se nevyhýbají alkoholu, ale vhodnější je rozhodně večer než přes den a ani pod rouškou tmy není dobré jeho konzumaci před místními partnery přehánět. Pozvání domů může Kolumbijec navrhnout relativně brzo, ale není to žádným pravidlem.

4.4. Komunikace

Kokain a Pablo Escobar. Jsou to většinou první dvě věci, které ve spojitosti s Kolumbií vytanou Evropanovi na mysli. Avšak s ohledem na traumata, která jsou s nimi v místní společnosti spojena, se jedná o absolutně nevhodná témata konverzace. Je lepší se vyhnout i politice a náboženství. Kolumbijci poměrně podrážděně reagují na jakoukoliv kritiku, byť by byla konstruktivní.

Vyvarujte se přímých dotazů typu „kdy uděláte objednávku“. Spíše se ptejte, jak se partnerovi daří, jak se má rodina, případně navažte na téma z minulosti a až pak mezi řečí můžete zmínit, jestli je něco s čím potřebuje pomoci ohledně společného projektu.

Řada Kolumbijců bude tvrdit, že ovládá angličtinu a u manažerů ve vysokých pozicích to bude nejspíš i pravda. Pokud si ale nejsme perfektní úrovní angličtiny našich kolumbijských protějšků jisti, je určitě vždy lepší zvolit jako jazyk komunikace španělštinu a to i za cenu potřeby tlumočníka.

Prvotní kontakt je vhodný e-mailem. U manažerů malých a středních firem Vás může zaskočit, že používají pro pracovní účely gmail nebo hotmail. V další komunikaci lze využít i telefonického kontaktu, ale zdaleka nejdostupnější jsou Kolumbijci na aplikaci WhatsApp. Hojně přitom používají hlasové zprávy v této aplikaci. V rámci emailové komunikace nemusí být Kolumbijci vždy mistři v rychlé reakci. Krátká přátelská zpráva na WhatsApp ale pomůže k tomu se připomenout.

4.5. Doporučení

1. Kolumbijci jsou velmi přátelští a vřelí.

2. Je naprosto běžné používání aplikace WhatsApp v obchodní komunikaci.

3. Úvodní zdlouhavý zdvořilostní „small talk“ před přistoupením „k věci“. 

4. Hierarchie – striktně se dodržuje úroveň přijetí. Občasné ukazování společenské nadřazenosti vůči obslužnému personálu může Čecha zaskočit. Avšak to neznamená, že by se cizinec nutně musel chovat stejně přezíravým způsobem.  

5. Bohatství vyšších vrstev – nerovnoměrné rozdělení bohatství v Kolumbii má za následek propastné sociální rozdíly. Bohatí Kolumbijci jsou opravdu bohatí a nezřídka se vyskytují právě v byznysu. Mají prestižní – často zahraniční – školy, jsou kulturní a kultivovaní. Od svého obchodního partnera mohou proto očekávat určité standardy chování.  

6. Naprosto zásadní důležitost osobních vazeb (např. rodinných, společná studia atp.) při realizaci obchodů v Kolumbii.

7. Zdánlivá bezproblémovost obchodu – Kolumbijci neumí moc říci ne a zároveň mají tendenci přeceňovat svoje možnosti a podceňovat potenciální rizika. Často to u českého obchodníka vyvolává falešný dojem zájmu z kolumbijské strany. Výše uvedená kombinace vlastností pak často vede k tomu, že ve zdánlivě bezproblémovém byznysu se mohou časem začít objevovat původně neočekávané komplikace. 

8. Ačkoliv bezpečnostní situace v Kolumbii je výrazně lepší než dříve, násilná minulost země je stále živé a emocionální téma. Není dobré jej proto aktivně zvedat.  

9. Aspekt korupce se vyskytuje ve dvou podobách – oproti ČR je dle příslušných statistik běžnější praxe uplácení, a naopak se zase lze setkat s panickou hrůzou pracovníků ve veřejném sektoru, že by z ní mohli být obviněni.

4.6. Státní svátky

Kolumbijci mají v roce celkem 18 státních svátků a některé z nich se dokonce posouvají tak, aby o den prodloužily víkend do tzv. „puentes“. Mimoto existuje i řada regionálních svátků a oslav. Je vhodné to při výběru návrhu data schůzky vzít v potaz. Období od tzv. svátku svíček 7. prosince a zejména pak od vánočních svátků až do poloviny ledna je v Kolumbii obdobím dovolených a snížené pracovní aktivity.

V roce 2025 připadají státní svátky na následující dny:

1. 1. Nový rok

6. 1. Tři králové

19. 3. Sv. Josef (posunuto na pondělí 24. 3.)

17.-18. 4. Zelený čtvrtek, Velký pátek (Velikonoce)

1. 5. Svátek práce

2. 6. Nanebevzetí

23. 6. Corpus Cristi

30. 6. Sagrado Corazón

30. 6. Sv. Petr a Pavel 

20. 7. Den nezávislosti

7. 8. Bitva u Boyacá

15. 8. Nanebevzetí Panny Marie (posunuto na pondělí 18. 8.)

12. 10. Den rasy (posunuto na pondělí 13. 10.)

1. 11. Svátek všech svatých (posunuto na pondělí 3. 11.)

11. 11. Nezávislost Cartageny (posunuto na pondělí 17. 11.)

8. 12. Neposkvrněné početí

25. 12. Vánoční svátek

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Klíčem k úspěchu na kolumbijském trhu je nalezení důvěryhodného místního zástupce. Ti pracují na provizní bázi, v menším objemu na vlastní účet, s celostátní působností nebo pro některé regiony. S místním partnerem pak odpadá velká část neúnosné administrativní zátěže spojené s vyřizováním spletitých dovozních podmínek a sháněním všemožných dokumentů s odpovídajícími formálními náležitostmi. S vyhledáním místního zástupce může pomoci zahraniční kancelář CzechTrade.  

Pro dovoz do země je třeba, aby byl některý ze subjektů obchodního vztahu zaregistrován jako dovozce. To obnáší zapsání u místní obchodní komory a subjekt musí mít také jedinečné daňové číslo tzv. RUT. Nejčastěji tak na sebe tuto povinnost bere místní dovozce. Dále si musí firma dle celního kódu zboží ověřit, zda se na něj nevztahují zvláštní regulatorní požadavky stran věcně příslušných úřadů (ICA, INVIMA, Ministerstvo těžby atp.).

V poslední době se zlepšila situace v možnostech poskytování výhodných úvěrů dovozcům, zejména u investičních celků. V řadě případů je však stále citelný malý zájem českých výrobců o tento vzdálený, i když relativně solventní latinskoamerický trh. K přetrvávajícím slabinám českých exportérů patří nedostatečný předprodejní obchodní servis, absence reklamy, neúčast na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích, slabá prodejní a zastupitelská síť, nedostatek katalogů, obtížný garanční, montážní a opravárenský servis a složité dodávky náhradních dílů.

České firmy také nezřídka podceňují právní, logistické a celní aspekty vstupu na trh.

Ke stálým výhodám vzájemných hospodářských styků lze zařadit příznivou zbožovou strukturu poptávky, kompatibilní s potenciální exportní nabídkou ČR. Doposud Kolumbie úspěšně pokračovala v liberalizaci místního trhu a až na pandemický propad trvale hospodářsky rostla. Aktuální politická a socio-ekonomická pnutí však znamenají určité otazníky nad těmito doposud stabilními determinanty. Agentury S&P a Fitch snížily v roce 2021 rating Kolumbie na BB+ a s tímto hodnocením země pokračuje do současnosti.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Hlavní formou působení českých firem na trhu je skrz důvěryhodného místního partnera. V případě zájmu o zřízení místní pobočky je nutný notářský zápis v místě sídla pobočky s uvedením druhu obchodní aktivity v Kolumbii, výše autorizovaného kapitálu a sídla hlavní kanceláře. Pro pořízení notářského zápisu je vyžadováno:  

• společenská smlouva společníků o zřízení firmy
• registrace úkonu a dokumentů, které prokazují zapsání firmy v obchodním rejstříku u obchodní komory v místě sídla firmy
• registrace oficiálních knih organizace (hlavní kniha, pokladní deník aj.) u obchodní komory
• žádost o číslo daňové registrace RUT u daňového úřadu DIAN
• otevření běžného účtu na jméno společnosti k deponování zahraničního kapitálu
• zaregistrování investice v mezinárodním technickém oddělení centrální banky do 3 měsíců od provedení investice; portfoliové investice
• musí být registrovány u centrální banky do 30 dnů od data prodeje měny na směnném trhu
• jakékoliv změny v registraci musí být schváleny centrální bankou  

V Kolumbii jsou nejrozšířenější tyto formy společností:

• akciová společnost (S.A.)
• společnost s ručením omezeným (SRL)
• zjednodušená akciová společnost (S.A.S.)
• pobočka zahraniční společnosti
• konsorcia  

Existují i další formy (komanditní, apod.), které jsou však využívány jen velmi zřídka. Ke zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku aj. formy podnikání je zákonem stanovena povinnost využít služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou k prezentaci výrobků a služeb využívány veškeré formy propagace, tj. rozhlas, televize, inzerce, odborné publikace, denní tisk a reklama. Neméně důležitou součástí je propagace na prodejních místech a ve vozidlech taxislužby. Klíčovým momentem pro rozhodování partnera je prezentace výrobků na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích.

Naprostou nezbytností pro všechny formy marketingu je příprava materiálů ve španělštině. V marketingové komunikaci je třeba se vyhnout složitým textům. Prakticky všichni Kolumbijci jsou sice gramotní, ale i v regionálním srovnání silně pokulhávají v porozumění složitějšího psaného textu.    

V zájmu provádění akvizice je vhodné, aby čeští zájemci o vstup do obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery vybavili velvyslanectví a kancelář CzechTrade v dostatečném množství katalogy, prospekty, cenovými informacemi, referenčními listy a dalším obchodně technickým propagačním materiálem ve španělském jazyce, eventuálně poskytli dostatek dalších informací o svých výrobně komerčních možnostech.

Doporučujeme také, aby české firmy před zahájením obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery konzultovaly s velvyslanectvím a CzechTrade své obchodní záměry v teritoriu. Taktéž je důležité dopředu počítat s výdaji na vzorky pro firmy, včetně jejich přepravy. Zároveň nespornou výhodou je zde dokázat jakýkoliv produkt fyzicky odprezentovat.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví je zpracována vyhláškou Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky 486 uvedenou na webu MINCIT, případně též na Comunidad Andina.

Téma duševního vlastnictví je také částečně pokryto Mnohostrannou obchodní dohodou mezi EU a Kolumbií/Peru, která je v platnosti od srpna 2013.

Ve věci ochranných známek doporučujeme provést registraci ochranné známky lokálně co nejdříve, aby o ni česká firma nepřišla. Toto se stalo i velkým nadnárodním firmám typu McDonald’s. Ohledně podrobnějších informací k problematice ochranných známek se lze obrátit i na obchodně-ekonomické oddělení velvyslanectví a zahraniční kancelář CzechTrade.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou přidělovány na základě vypsaných národních nebo mezinárodních licitací. V ojedinělých případech se mohou realizovat i přímo, a to u dodávek zboží, které jsou pro stát strategicky důležité, v případech náhlé nouze a mimořádných událostí nebo v podobě partnerství veřejného a tzv. lidového sektoru (místní sociální, etnické, kulturní a jiné obdobné subjekty).

Všechny kolumbijské subjekty, které nakupují z veřejných peněz (federální vláda, departamenty, municipality a jim podřízené organizace), mají povinnost zveřejňovat veškeré informace o zakázkách na stránkách elektronického systému veřejných zakázek – Sistema Electrónico de Contratación Pública -SECOP. Přes tuto online platformu jsou dostupné kompletní informace o zadavateli veřejné zakázky, specifikace samotného tendru, požadavky na potenciální dodavatele a procesní specifikace zakázky. V systému se lze orientovat za pomocí tohoto návodu.

Potenciální dodavatelé do veřejných zakázek musí splňovat určitá kvalitativní kritéria. České firmy bez místní entity v Kolumbii jsou povinny zmocnit zástupce, který bude jejich jménem jednat v rámci příslušného výběrového řízení. Protože zahraniční firmy zpravidla vstupují do veřejných zakázek v Kolumbii společně s kolumbijskými partnery, je důležité zmínit i kvalifikační požadavek, který se vztahuje právě na kolumbijské subjekty. Tím je zapsání kolumbijské společnosti na zvláštní seznam Registro Nacional de Proponentes (RUP). RUP je spravován sítí kolumbijských hospodářských komor.

O každém zapsaném subjektu jsou v registru uvedeny základní informace o jeho právní formě, předmětu činnosti a finančních a organizačních náležitostech. Dále se do registru zapisuje veškerá historie účasti na veřejných zakázkách v Kolumbii, ale i případné postihy či neplnění z titulu účasti na těchto zakázkách. Registrované subjekty jsou povinny pravidelně aktualizovat informace v RUP a to vždy mezi 1. lednem a 5. dubnem každého nového roku.

V případě, že tak včas neučiní, o registraci přichází. Na základě registrace vydává hospodářská komora certifikát, který pak musí kolumbijský uchazeč o veřejnou zakázku v rámci procesu dokládat. Existuje okruh výjimek, kdy uchazeč o veřejnou zakázku nemusí být zaregistrován v systému RUP. Jednou z nich je právě případ, kdy se jedná o nekolumbijský (např. tedy český) subjekt, který pak musí veškeré náležitosti dokládat zvlášť v rámci konkrétního výběrového řízení.

Jednou z důležitých podmínek účasti ve výběrovém řízení je povinnost uchazeče pojistit se u kolumbijské pojišťovny (tzv. Poliza de Seriedad). Tato podmínka se vztahuje i na zahraniční subjekty. Pojistka má poptávající kolumbijské veřejné instituci zaručit, že pokud uchazeč ve výběrovém řízení uspěje, tak dostojí svému závazku. Výše pojistky se může pohybovat okolo 1 % z celkové ceny tendru, což může znamenat pro firmu značnou finanční zátěž.

V některých oborech je pro účely výběrového řízení potřeba disponovat potřebnými certifikacemi (týká se např. certifikací INVIMA pro zdravotnické prostředky atp.). Všechny požadované certifikace v rámci veřejné zakázky bývají uvedeny právě v systému SECOP. Veškerou dokumentaci pro potřeby účasti na veřejné zakázce je nutné přizpůsobit místním normám a zvyklostem.

Českým exportérům proto doporučujeme při účasti na veřejné zakázce využít služeb místního partnera. Dle situace může s výběrem důvěryhodného místního partnera pomoci přímo Velvyslanectví ČR v Bogotě nebo místní zahraniční kancelář CzechTrade.

Veřejná tendrová řízení v projektech financovaných Světovou bankou, BIDem a mezinárodními finančními institucemi zejména v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, energetiky a zemědělství kontrolují majoritně tradiční velké zahraniční společnosti nebo konsorcia. Mají totiž vybudovány rozsáhlé místní kontakty, disponují kvalitními informacemi, mají podporu místních vlád a také vlastní dlouhodobou strategii v regionu a dostatek finančních prostředků na efektivní lobby.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejčastěji je obchod domlouván na základě předplatby, standardně je hrazeno 30 – 50 % při objednávce a zbytek proti dokumentům po odeslání zboží. Jakékoliv splatnosti jsou rizikové, ale pokud není zbytí a je třeba splatnost nabídnout, doporučujeme využít pojištění pohledávek. Pro větší typy zakázek lze použít neodvolatelný potvrzený akreditiv a la vista s odloženou splatností. Je nutné počítat s tím, že zapojením kolumbijských bank do celého procesu se výrazně navýší cena celé transakce. 

Pro úvěrové dodávky investičního zboží z ČR se doporučuje vyžadovat nejširší možné zajištění návratnosti dodávky, bankovní garance, bankovní avaly, využití možnosti předtermínového odprodeje pohledávky před její splatností (forfaiting, u opakovaných expedic factoring) a vládní garance pro dodávky investičních a technologických celků.  

Za nedostatečné zajištění lze považovat aplikaci zástavního práva na zboží až do úplného zaplacení mezi českým dodavatelem a konečným uživatelem, a to z důvodů rozlehlosti území Kolumbie a možného volného pohybu osob a zboží po celé zemi. Zboží lze proto jen těžko lokalizovat a zabavit, přičemž náklady na samotné zabavení předmětu kontraktu, bez ohledu na značná bezpečnostní rizika, jsou vysoké a riziko ztráty nepřiměřeně velké.

V případě nezaplacení za zboží je třeba se obrátit na místní právní kancelář. Soudní procesy v Kolumbii nejsou z povahy věci diskriminační vůči zahraničnímu subjektu, ale bývají zdlouhavé. Dohoda s obchodním partnerem i za cenu dodatečných nákladů je tak vždy upřednostňovaným řešením.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Délka povoleného bezvízového pobytu pro občany ČR závisí na účelu pobytu a poskytuje se na základě vstupního razítka s uvedením délky pobytu vydaného na letišti. K turistice je povolen bezvízový pobyt 90 dnů s možností prodloužení o dalších 90 dnů, přičemž tato povolená délka pobytu se týká každého kalendářního roku.

Za účelem akademické činnosti, účasti na seminářích, konferencích, výstavách, při krátkodobém studiu, léčebném pobytu je povolen bezvízový pobyt 180 dnů v rámci kalendářního roku (více informací o podmínkách vstupu a pobytu bez víz). 

Od konce roku 2024 bylo v Praze znovu otevřeno kolumbijské velvyslanectví, které vede velvyslankyně J.E. pí. Solangel Ortiz Mejia.

V Kolumbii stále platí zhoršená bezpečností situace. Dlouhodobě rizikové oblasti jsou hranice s Ekvádorem, části departamentu Cauca a Valle del Cauca, departament Choco a města Buenaventura a Tumaco na tichomořském pobřeží. Mezi oblasti s narůstajícím bezpečnostním rizikem v důsledku imigrace Venezuelanů a přítomnosti ozbrojených skupin patří dále příhraniční oblast s Venezuelou, zvláště Norte de Santander, Arauca, Vichada a Guainia, ale také Guajira na pobřeží Karibiku. Výjimečné nejsou ani případy loupežných přepadení turistů, a to i v jinak bezpečných turistických destinacích jako je např. Bogota, Medellín a Santa Marta.

Pokud to není nutné, doporučujeme omezit pohyb venku v nočních hodinách a nenosit s sebou cennosti, velké částky v hotovosti ani originály cestovních dokladů. Obecně platí, že velká města jsou místy větší kriminality. Taxi je lepší objednávat dopředu telefonem nebo přes telefonní aplikace k tomu určené.

Velvyslanectví ČR v Bogotě doporučuje všem cestovatelům informovat se o aktuálních bezpečnostních podmínkách na  stránkách MZV ČR a zaregistrovat se v databázi pro cestovatele DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizí občané zaměstnaní u kolumbijských nebo zahraničních firem musí mít tzv. dočasné pracovní vízum (TP-4) a podepsanou pracovní smlouvu. Toto vízum je platné po dobu platnosti pracovní smlouvy, maximálně však na dobu 3 let a umožňuje více vstupů na území Kolumbie. O první vízum tohoto druhu nebo o vízum po skončení platnosti předchozího víza je nutné požádat výhradně na konzulárních úřadech Kolumbie v zahraničí. Pokud jde o druhé nebo další vízum a je o něj žádáno ještě před skončením platnosti předchozího víza, lze žádost podat v hlavním městě Bogotě.  

Aby cizinec mohl vykonávat pracovní činnost nebo činnost regulovanou a uvedenou ve vízu, musí splňovat všechny zákonné požadavky jako běžný kolumbijský občan. V případě, že udělené pracovní vízum má platnost delší než 3 měsíce, cizinec musí již na území Kolumbie požádat o zapsání do registru cizinců a vystavení cizineckého průkazu (Cédula de Extranjería).

Minimální mzda v Kolumbii v roce 2025 je 1 423 500 COP (cca 7 423,55 CZK) + příspěvek na dopravu ve výši 200 000 COP (cca 1 043 CZK). Odvody z platu zaměstnance se řídí kolumbijským zákoníkem práce. V současnosti penzijní pojištění činí 16 % (12 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnanec), zdravotní pojištění tvoří 12,5 % (8,5 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnance). Dále musí zaměstnavatel povinně odvádět 4 % na rekreační fond, parafiskální odvody ve výši 5 % a odvody do fondu pracovních rizik, které jsou odstupňovány dle rizikovosti profese, nicméně minimum je 0,522 %.

V případě pracovního úrazu jsou náklady na léčbu hrazeny z fondu pracovních rizik. Každý zaměstnanec má z titulu placení zdravotního pojištění nárok na bezplatnou základní zdravotní péči, která je v Kolumbii na relativně dobré úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

• Expodefensa – pravidelně se konající obranný veletrh v Bogotě
• Expoconstrucción y Expodiseño – specializovaný bienální veletrh v sektoru stavebnictví a designu v Bogotě
• Alimentec – každoroční potravinářský veletrh v Bogotě
• TecnoCárnicos Andina– velethr a kongres o masných a mléčných produktech
• Meditech – specializovaný bienální veletrh zdravotnických prostředků v Bogotě
• Feria Internacional de Bogotá – bienální mezinárodní průmyslový veletrh v Bogotě
• Agroexpo – veletrh kolumbijského venkova  
• Vitrina Turística ANATO – kažodroční veletrh cestovního ruchu

Mimo uvedené veletrhy jsou v zemi organizovány i specializované regionální výstavy:

• Colombia Moda – veletrh oděvního a textilního průmyslu v Medellínu
• F-AIR – veletrh leteckého průmyslu v Medellínu
• MinExpo – veletrh těžebního průmyslu v Medellínu
• Fire Expo Latam – veletrh požární ochrany v Medellínu
• Gift Show – veletrh specializovaný na dárky pro firmy v Medellínu
• ACODAL – veletrh vodohospodářství, úpravy a čištění vody v Cartageně
• Feria de las 2 Ruedas Colombia – veletrh motocyklů v Medellínu
• Trafic Latinoamérica – Fórum a veletrh pro města o chytré mobilitě, udržitelnosti a inovacích v Medellínu
• FISE – Mezinárodní veletrh pro odvětví elektrické energie v Medellínu

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bogotě
Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos) Bogotá
telefon: +57 601 742 9142
web: mzv.gov.cz/bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví
Anežka Pařízková
Vedoucí obchodně-ekonomického úseku a rozvojové spolupráce
telefon: +57 601 742 9142
e-mail: bogota.commerce@mzv.gov.cz

CzechTrade Kolumbie
Nikola Hanková Palinková
Ředitelka zahraniční kanceláře
telefon: +57 601 742 9142
web: www.czechtrade.cz
e-mail: nikola.palinkova@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie (včetně dopravní policie), záchranná služba, hasiči: 123
Infolinka hlavního města Bogota: 195

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentská kancelář
Presidencia
web: www.presidencia.gov.co

Ministerstvo vnitra
Ministerio del Interior
e-mail: servicioalciudadano@mininterior.gov.co
web: www.mininterior.gov.co

Ministerstvo spravedlnosti
Ministerio de Justicia
e-mail: reclamos.minjusticia@minjusticia.gov.co
web: www.minjusticia.gov.co

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerio de Relaciones Exteriores
web: www.cancilleria.gov.co

Ministerstvo hospodářství a financí
Ministerio de Hacienda y Crédito Público
e-mail: atencioncliente@minhacienda.gov.co
web: www.minhacienda.gov.co

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
Ministerio de Agricultura y Desarrollo Rural
e-mail: Minagric@minagricultura.gov.co
web: www.minagricultura.gov.co

Ministerstvo zdravotnictví
Ministerio de Salud
e-mail: notificacionesjudiciales@minsalud.gov.co
web: www.minsalud.gov.co

Ministerstvo těžby a energetiky
Ministerio de Minas y Energía
e-mail: menergia@minminas.gov.co
web: www.minenergia.gov.co

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky
Ministerio de Comercio, Industria y Turismo
e-mail: atencionalciudadano@mincomercio.gov.co
web: www.mincit.gov.co

Ministerstvo dopravy
Ministerio de Transporte
e-mail: mintrans@mintransporte.gov.co
web: www.mintransporte.gov.co

Národní plánovací úřad
Departamento Nacional de Planeación – DNP
web: www.dnp.gov.co

Daňová a celní správa
Dirección de Impuestos y Aduanas Nacionales – DIAN
e-mail: dian@dian.gov.co
web: www.dian.gov.co

Statistický úřad
Departamento Nacional de Estadística – DANE
e-mail: contacto@dane.gov.co
web: www.dane.gov.co

Kolumbijská banka zahraničního obchodu
Banco de Comercio Exterior de Colombia – BANCOLDEX
e-mail: contactenos@bancoldex.com
web: www.bancoldex.com

Procolombia
Agentura na podporu obchodu a investic
web: www.procolombia.co

Národní asociace kolumbijských podnikatelů
Asociación nacional de empresarios Colombia – ANDI
e-mail: mtorres@andi.com.co
web: www.andi.com.co

Kolumbijský zemědělský institut
Instituto Colombiano Agropecuario – ICA
e-mail: quejas@ica.gov.co
web: www.ica.gov.co

Národní institut pro dohled nad léky a výživu
Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos – INVIMA
e-mail: invimaqr@invima.gov.co
web: www.invima.gov.co

Kolumbijská ropná společnost – ECOPETROL
web: www.ecopetrol.com.co