Kolumbie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kolumbie je nejlidnatější španělsky hovořící zemí na jihoamerickém kontinentu. Od dosažení své nezávislosti v r. 1819 země procházela neklidným politickým vývojem, který vyvrcholil vnitřním ozbrojeným konfliktem v druhé polovině 20. století a byl ukončen uzavřením mírových dohod mezi vládou guerillovými skupinami v roce 2016.

Jedná se o demokratickou republiku s dvoukomorovým parlamentem. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě. Je volen na čtyřleté období bez možnosti znovukandidování. Obyvatelstvo Kolumbie je etnicky značně různorodé.

Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého Východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).  

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou s dlouhodobě nadprůměrným růstem HDP v rámci svého regionu. V roce 2020 byla země tvrdě postižena pandemií a HDP pokleslo o -6,9, %. V roce 2021 očekává vláda růst až přes 5 %. Ten však bude do velké míry odvíjet od úspěchu očkovací kampaně, zvládnutí veřejného dluhu, vývoje venezuelské uprchlické krize a udržení vratkého sociálního smíru.

Strukturálně je kolumbijské hospodářství stále do velké míry závislé na vývozu nezpracovaných zemědělských produktů, ropy a uhlí.

Příležitosti pro české firmy skýtá přechod země na nízkoemisní energetiku. Kolumbie vyrábí velkou část elektrické energie z klasických velkých vodních elektráren, ale masivně podporuje i výstavbu mešních vodních zdrojů a energii ze slunce s větru. Velké investice putují do vodohospodářského a odpadního průmyslu. Dlouhodobě zajímavý je i sektor zdravotnictví, kam putuje nejen velký objem veřejných prostředků, ale jeho atraktivitu zvyšuje přítomnost kapitálově silných soukromých subjektů, které se profilují v rámci tzv. zdravotnické turistiky. 

Kolumbie je vzdálený a náročný trh, který vyžaduje velké počáteční investice, znalost španělštiny a trvalou osobní přítomnost nejlépe v prostřednictvím důvěryhodného místního zástupce. Čeští podnikatelé při jednání narazí na řadu kulturních rozdílů jako např. odlišné vnímán času, omezenou znalost angličtiny, důležitost osobní chemie při vyjednávání s obchodními partnery.        

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kolumbijská republika má již od 19. století historii násilných politických střetů mezi liberály a konzervativci. Částečné příměří a rozdělení moci mezi oběma skupinami v polovině 20. století vytvořilo podhoubí pro vznik guerillových odbojových skupin stojících mimo politický systém země. Ze střetu těchto uskupení se státní mocí vzešel tzv. vnitřní ozbrojený konflikt, který se navíc ještě prolínal se vznikem globálního organizovaného obchodu s kokainem, ve kterém hrála Kolumbie prominentní roli.

Vnitřní ozbrojený konflikt byl ukončen až uzavřením mírových dohod v roce 2016. Tato událost společně se zmírněním násilí páchaného drogovými kartely vedly k tomu, že se bezpečnostní situace v zemi za poslední roky výrazně zlepšila. 

Kolumbie je demokratická republiku s prezidentským systémem. Prezident reprezentuje stát navenek a zároveň je hlavou exekutivy. Funkční období je na čtyři roky bez možnosti znovuzvolení. Dvoukomorový Kongres se skládá ze Senátu, který má 108 členů a Sněmovny reprezentantů, která má 172 přímo volených členů s volebním obdobím čtyři roky.

V dubnu 2021 vláda prezidenta Duqueho předložila projekt daňové reformy. který je naprosto klíčový pro udržitelnost veřejných financí. Dlouhodobě frustrovaná a radikalizovaná společnost však reformu odmítla a vyšla do ulic. V Kolumbii momentálně probíhá vážný vnitropolitický spor, provázený násilnostmi i oběťmi na životech.

Prezident Duque se rozhodl na nátlak ulice návrh daňové reformy stáhnout, odvolat ministra financí i ministryni zahraničí a dosáhnout širokého společenského konsenzu na novém projektu reformy. Funkční období současné administrativy strany Demokratického centra by mělo vypršet v srpnu 2022. V zemi se tak na pozadí bouřlivých celospolečenských událostí rozbíhá ostrá volební kampaň.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničně-politickými prioritami Kolumbie jsou vztahy s USA, prohlubování spolupráce s členy Tichomořské aliance (Mexiko, Chile a Peru), EU, Kanadou a zeměmi jihovýchodní Asie, aktivní účast v Limské skupině a řešení venezuelské krize demokratickou cestou, obrana lidských práv v regionu i v globálním měřítku, posilování role Organizace amerických států, boj proti mezinárodnímu terorismu a proti klimatickým změnám.

1.3. Obyvatelstvo

Kolumbie je se svými více než 50 mil. obyvateli třetí nelidnatější zemí Latinské Ameriky. Rychlé přírůstky obyvatel v druhé polovině 20. století vystřídal udržitelnější roční růst ve výši necelého 1 %. Kolumbie je jednou z nejvíce urbanizovaných zemí Latinské Ameriky a ve městech žije skoro 80 % obyvatel. V hlavním městě Bogota žije téměř 8 mil. obyvatel a celkem jsou v zemi 4 města s více než 1 mil.  

Etnická skladba Kolumbie je velmi pestrá. Jedná se o výsledek historického míšení španělských kolonistů, původních indiánů, obyvatelstva násilně dovlečeného z Afriky a přistěhovalců z Evropy a Blízkého Východu, kteří přišli ve 20. století. Největší skupinu tvoří obyvatelstvo evropského původu a mesticové (88 %), následují Afro-Kolumbijci (6,68 %) a původní indiánské obyvatelstvo (4,31 %).

Černošské obyvatelstvo se výrazněji koncentruje na pacifickém a karibském pobřeží, zatímco indiáni tvoří velkou část populace na jihozápadě země, v departamentu La Guajira při hranicích s Venezuelou a dále v řídce osídlených oblastech Amazonie. V ekonomickém životě země stojí za zmínku výrazný vliv libanonských přistěhovalců, kteří ve velkém do země přicházeli na začátku 20. století.

Složité zeměpisné podmínky a různorodost klimatu způsobují, že v Kolumbii panují značné kulturní rozdíly napříč regiony. Hustota zalidnění je v rámci země distribuována značně nerovnoměrně. Poměrně hustě osídlený střed a západ země kontrastuje s řídce osídlenými oblastmi tzv. llanos a Amazonií ve vnitrozemí. Kolumbie patří s GINI indexem 54 % k zemím s největšími sociálními nerovnostmi na světě. Pandemie nerovnoměrné rozložení bohatství v zemi ještě umocnila a počet lidí žijících pod hranicí chudoby stoupl na 42 %. 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Vláda jako jedna z prvních v Latinské Americe zavedla v reakci na pandemii  COVID-19 přísná karanténní opatření, aby zabránila kolapsu křehkého zdravotního systému. Dlouhý a poměrně přísný lockdown trvající většinu roku 2020 si vybral svou daň v ekonomickém propadu. HDP Kolumbie v roce 2020 kleslo o -6,6 %. Na zemi také těžce dopadly propady cen ropy, která tvoří 53 % kolumbijského exportu. Nezaměstnanost stoupla na 16,1 %.

V roce 2021 předpovídají mezinárodní instituce růst 4,4 % a kolumbijská vláda předpokládá dokonce růst až přes 5 %. Ten však bude do velké míry odvíjet od úspěchu očkovací kampaně, zvládnutí veřejného dluhu, vývoje venezuelské uprchlické krize a udržení vratkého sociálního smíru.

Kolumbie je čtvrtou největší latinskoamerickou ekonomikou s dlouhodobě nadprůměrným růstem HDP v rámci svého regionu. Strukturálně je kolumbijské hospodářství stále do velké míry závislé na vývozu nezpracovaných zemědělských produktů, ropy a uhlí. Kolumbie dováží celou řadu položek s přidanou hodnotou, která sama není schopna vyrobit počínaje potravinami konče strojním zařízením a automobily. V Kolumbii se pohybuje přibližně polovina práceschopného obyvatelstva v šedé ekonomice.

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejný dluh představuje v současnosti jedno z hlavních makroekonomických rizik budoucího vývoje země. Veřejný dluh na konci roku 2020 dosáhl 64,9 %. Předpokládá se, že dluh by mohl na konci roku 2021 narůst přesáhnout hranici 70 %. Alarmující stav veřejných financí donutil vládu k přípravě projektu daňové reformy, který byl v dubnu 2021 předložen v Kongresu.

Dlouhodobě frustrovaná a radikalizovaná společnost však reformu odmítla a vyšla do ulic. Prezident Duque vyměnil ministra financí a vláda začala vyjednávat za účelem dosáhnutí širokého společenského konsenzu na novém projektu reformy.

V souvislosti s krachem daňové reformy snížil S&P rating Kolumbie z BBB- na BB+ a očekává se, že další ratingové agentury přistoupí k podobnému kroku, čímž se zemi prodraží půjčování na mezinárodních trzích. 

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2020 -12 mld. USD, a to i přes stále velký objem remitencí, které posílá do Kolumbie pravidelně cca 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě (především ve Španělsku).

2.3. Bankovní systém

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru je centrální banka – Banco de la República (BdR). Centrální banka kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém. Určitou raritou je bankovní poplatek tzv. 4×1000. Každý, kdo má účet v bance a objem transakcí přesáhne 11.994.500 COP za měsíc, tak z celého objemu platí poplatek ve výši 0,4 % z celkového objemu transakcí.

Nejčastější formou platby za zboží ze zahraničí je předplatba. Akreditivy nebývají při exportu využívány příliš často, protože vstup kolumbijské banky transakci neúměrně prodražuje.

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Uvádíme 5 nejvýznamnějších bank: 

• Bancolombia – jedná se o největší soukromou banku v zemi, pokud jde o kapitál a aktiva. Zároveň jde o jednu z největších bank v Americe s centrálou v Medellínu. Pokrývá cca 20 % bankovního trhu v Kolumbii.
• Banco de Bogotá – nejstarší bankovní instituce v Kolumbii založená v r. 1870 se sídlem v Bogotě. Mezinárodní operace provádí prostřednictvím dohod, které má s korespondenčními bankami z celého světa a jejich dceřinými společnostmi a agenturami v zahraničí. 
• Davivienda – kromě Kolumbie má zastoupení v Panamě, Kostarice, Hondurasu, Salvadoru a USA. V poslední době získává ocenění za úroveň svého klientského servisu a jednoduchost vedení účtů.
• BBVA Colombia – kolumbijská filiálka kapitálově silné mezinárodní banky se sídlem ve Španělsku

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Kolumbii je značně složitý, nepřehledný a oplývá celou řadou těžko ekonomicky obhajitelných výjimek jak pro právnické, tak fyzické osoby. Sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2021 je 31 % a měla by být snížena na 30 % od roku 2022. Sazba 20 % se vztahuje na průmyslové a servisní společnosti se sídlem v zónách volného obchodu.

Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v pásmech od 0 % až 39 %. Polovina Kolumbijců funguje mimo formální ekonomiku a většina formálně zaměstnaných spadá do daňového pásma 0 %. V současné době tak pouze 4 % Kolumbijců platí daň z příjmu.

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 19 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá dále daň z nemovitosti (0,3–3,3 %), registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5–1 % z hodnoty) a kolkovné ve výši 1 %.

Seznam hlavních daní v Kolumbii:

• daň z příjmu = 25 %
• spravedlnostní daň (CREE) = 9 %
• DPH = 0 % – 5 % – 19 %
• spotřební daň = 4 % – 8 % – 19 %
• daň z bankovních operací (GMF)= 0,4 %,
• daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2–1,4 %

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Od 1.1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

Plánovaná daňová reforma hodlala rozšířit základnu plátců daně z příjmů a zrušit některé výjimky z platby DPH. Nicméně vláda musela návrh po negativní reakci veřejnosti stáhnout. V každém případě neuspokojivý stav veřejných financí donutí vládu reformovat nějakým způsobem současný neefektivní daňový systém.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 FTA a smlouvy
• 3.3 Rozvojová spolupráce
• 3.4 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Z teritoriálního hlediska byly 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery USA, EU a Čína. Se zeměmi EU byla v roce 2020 realizována obchodní výměna ve výši 8,2 mld. EU, což bylo téměř o 30 % méně než v předcházejícím roce. Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie však dlouhodobě roste, a to zvláště v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013). Z důvodu importu velkého množství zboží s vysokou přidanou hodnotou z EU je saldo obchodní bilance z hlediska Kolumbie dlouhodobě negativní.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR dosáhla v loňském roce 2,1 mld. CZK, přičemž Kolumbie měla po několika letech mírně pozitivní saldo. Hlavní objem vývozů z ČR do Kolumbie představují strojní a elektrická zařízení.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mnohostranná obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií/Peru (2013)

Díky prozatímnímu provádění této dohody došlo k výraznému zlepšení přístupu českých exportérů na kolumbijský trh, a to zejména v oblasti textilního průmyslu, automotive, lehkého průmyslu, potravinářství, ale také v oblasti služeb. Úspory na clech mohou dosahovat až 30 %. Míra využívání preferencí českými exportéry např. u strojů a strojírenských produktů (nejvýznamnější položky českého exportu) byla v roce 2019 ve vztahu ke Kolumbii pouze na 54 %. Smlouva také na přechodné období zavedla kvóty na dovoz určitého typu zboží (např. mléko, mléčné výrobky, léčiva aj.). Ty bývají zpravidla hned zpočátku roky vyčerpány. Obchodní dohoda výhledově předpokládá postupné odbourání kvót.    

Smlouvy s ČR

• Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a Kolumbijskou republikou (1971)
• Dohoda o kulturní výměně mezi vládou ČSSR a vládou Kolumbijské republiky (1979)
• Ujednání o technické a vědecké spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova Kolumbijské republiky v oblasti zemědělství, chovu skotu, lesnictví, rybářství a rozvoje venkova (2002)
• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Kolumbijské republiky pro zavedení mechanismu politických konzultací v otázkách společného zájmu (2004)
• Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany Kolumbijské republiky o spolupráci v oblasti obranného materiálu (2006)
• Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky (2008)
• Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky (2008)
• Smlouva mezi ČR a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (uplatňována od 2016)

3.3. Rozvojová spolupráce

Země je v současné době příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, přičemž zdaleka největšími poskytovateli jsou mezinárodní instituce, USAID a EU. Hlavním nástrojem evropské rozvojové pomoci je EU Trust Fund, z něhož jsou financovány projekty zaměřené především na rozvoj kolumbijského venkova v období po ukončení ozbrojeného konfliktu v Kolumbii.

V současné době Kolumbie nefiguruje mezi prioritními zeměmi ČR pro poskytování rozvojové pomoci. Z hlediska poskytování rozvojové spolupráce připadá v úvahu pouze realizace tzv. malých lokálních projektů (MLP) a program B2B ČRA. V roce 2021 je realizován MLP, který má za využití českého genetického materiálu a know-how zvýšit mléčnou užitkovost rodinných farem v regionu Caquetá.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Vládní plán Compromiso por Colombia reagující na ekonomický propad v důsledku pandemie se má soustředit na projekty v oblasti čisté energetiky, zdravotnictví a podporu venkovských oblastí. V rozpočtu na rok 2021 se pak počítá s navýšením investičních výdajů o 23,1 %. Zároveň vláda představila 25 klíčových infrastrukturních projektů, jejichž přípravu a výstavbu chce v rámci reaktivace ekonomiky urychlit.

Mezi projekty nechybí výstavba bogotského metra započatá v říjnu 2020, výstavba nových letišť v Cartageně, na ostrově San Andrés a letecký přístav obsluhující tzv. kávovou zónu – el Aerocafé. Dalším velkým infrastrukturním projektem je  kanál Dique a splavnění řeky Magdalena spojující střed země s Karibským mořem.

▶ Energetický průmysl

Instalovaná kapacita v Kolumbii převyšuje 14 524 MW (z toho 65 % připadá na vodní elektrárny, zbytek jsou tepelné, plynové a kogenerační). Krátkodobé výpadky vodní energie jsou kvůli klimatické změně stále častější a Kolumbie se je snaží pokrývat zvýšenou produkcí z tepelných elektráren a dovozem elektrické energie z Ekvádoru. Jakkoliv v roce 2020 spotřeba elektrické energie stagnovala, do budoucna se předpokládá její nárůst. Vláda proto plánuje navýšit instalovanou kapacitu o 4000 MW v příštích 5 letech.

Tepelné elektrárny budou mít ve střednědobém výhledu svoje nezastupitelné místo v energetickém mixu Kolumbie zejména jako záložní zdroje vodních a nastupujících solárních a větrných elektráren. Aktuálně je ve fázi pokročilé projektové přípravy či výstavby 10 projektů uhelných a 15 paroplynových elektráren.

Kolumbie má navíc bohaté zásoby uhlí a potenciálně i obrovské zásoby zemního plynu (závisí ovšem na rozhodnutí země ve věci frakování). OZE mají vzhledem k místním klimatickým podmínkám významný potenciál. Vláda se již před krizí zavázala zvýšit podíl energie ze solárních a větrných zdrojů ze současných 50 MW na 2 500 MW v roce 2022.

▶ ICT

V oblasti fintech se v posledním roce rychle proměnily spotřebitelské návyky způsobu placení (před krizí v drtivé většině hotovostní), kdy byl zaznamenán 40% nárůst prvouživatelů on-line bankovnictví, bankovních karet a plateb přes mobilní telefon. Sektor e-commerce narostl po zavedení protipandemických opatření o 40% a v roce 2021 je očekáván další růst o 16%.

Ambiciózní plány má Kolumbie i v oblasti digitalizace státní správy a pandemie správnost tohoto směru jen potvrdila. Hlavními strategickými cíli digitalizace státní  správy je vytvoření systému pro služby občanům (digitální autentifikace, digitální složka občana, interoperabilita), systému pro přístup ke státním institucím a systému pro řízení ochrany soukromí a informací jednotlivých platforem.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Jakkoliv má Kolumbie páté největší zásoby pitné vody na světě, značná část jejích vodních zdrojů je silně znečištěna. Dle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj má přístup k pitné vodě zajištěno 92,9 % městského obyvatelstva, avšak pouze 71,5 % obyvatel v rurálních oblastech, z nichž je navíc významná část ohrožena suchem.

Vláda proto připravuje na 300 projektů ve 24 departamentech v celkové hodnotě 800 mil. USD. Kolumbie také plánuje zvýšit podíl recyklace z 8,7 % veškerého odpadu na 17,9 % v roce 2030. Tržní potenciál oběhového hospodářství v Kolumbii na 11,7 mld. USD ročně.

▶ Zdravotnictví a farmaceutický průmysl

Kolumbie představuje třetí největší trh zdravotnických potřeb v Latinské Americe.  Očekává  se, že trh se zdravotnickými prostředky bude i v dalších čtyřech letech růst i nadále růst v průměru 5,3 % za rok. 97,4 % Kolumbijců má zdravotní pojištění a může v mnohem větší šíři využívat služeb zdravotních zařízení.

Na jedné straně jsou velká města a velmi rozvinuté oblasti se silnou soukromou sférou ochotnou investovat a na druhé straně zde existují velmi chudé komunity v nerozvinutých částech země, kde lidé nemají přístup ke kvalitnímu zdravotnictví. Proto je Kolumbie trhem jak pro nová inovativní řešení, tak pro rozvoj projektů, kde zásadní roli hrají základní vybavení.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Přestože je Kolumbie převážně zemědělským státem, třetinu potravin dováží. V zájmu dosažení potravinové soběstačnosti v době po pandemii tak lze do budoucna očekávat podporu zvyšování výroby a dodávání přidané hodnoty zemědělským produktům. Zemědělský a potravinářský sektor byl jedním z mála růstových v jinak hospodářsky neveselém roce 2020.

Velikost domácího agroprůmyslového trhu se odhaduje na 180 mil. USD. Lokální výroba je zatím malá (necelých 45 mil. USD) a navíc je přednostně zaměřena na vývoz do sousedních zemí (Peru, Ekvádor, Venezuela, Panama – 29 mil. USD). Konkrétně pro české dodavatele se nabízí možnost dodávek zemědělských strojů, mlékárenských technologií, zařízení a strojů pro pekárny, na výrobu cukrovinek a čokolády, pro výrobu cukru, dále pro pivovary, na zpracování masa a drůbeže, ovoce a zeleniny.

Mapa globálních oborových příležitostí

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kolumbijci jsou příjemní a velmi uctiví lidé. Dobrá osobní chemie mezi obchodními partnery je pro ně důležitou součástí úspěšného obchodu. Dobré vzájemné osobní poznání bude pro místní vždy důležité před uzavřením jakékoliv dohody, byť to bude pro ně znamenat větší časovou investici.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt se běžně realizuje telefonicky za účelem zjištění kontaktní osoby. Dále lze tuto osobu kontaktovat písemně prostřednictvím emailu. Je vhodné udat velmi formální tón a používat vykání – usted. Často se do méně formální roviny (tykání, oslovení jménem) přechází velice rychle i po pár emailech.

Doporučujeme však tento krok nechat na partnerovi. Kolumbijské partnery oslovujeme pomocí señor/señora příp. lze v písemné komunikaci použít zkratku Sr./Sra. Kolumbijci mají běžně dvě křestní jména a dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce. Celé jméno známého kolumbijského spisovatele je Gabriel José García Márquez, nicméně při oslovování v pracovním styku by se použilo zpravidla jen první příjmení čili Sr. García.

Častou chybou česky hovořících je podvědomé používání toho úplně posledního příjmení čili druhého namísto prvního. Češi by měli být připraveni, že u řady osob s vyšším společenským statusem je běžné takřka univerzální oslovování “doctor”, jakkoliv dotyčný doktorským a dokonce ani vysokoškolským titulem nedisponuje.

4.3. Obchodní schůzka

Je vhodné domlouvat schůzky s kolumbijskými partnery s týdenním předstihem a to emailem nebo telefonicky. Zároveň se doporučuje si potvrdit schůzku ještě den dopředu nebo ještě ten samý den – telefonicky, emailem anebo přes WhatsApp a to ideální přímo s osobou, se kterou se hodláme sejít (nikoliv s jeho asistentem/asistentkou). První jednání se odehrávají zpravidla v kanceláři firmy.

Následné schůzky se mohou odehrávat i v restauraci či kavárně. Úhrada společného oběda bude oceněna, ale místní partner bude pravděpodobně sám trvat na zaplacení, pokud je v pozici hostitele. Dárky potěší, ale nejsou nutností. Předání vizitek je součástí obchodní kultury.    

V Kolumbii je běžné formální oblékání na většinu typů pracovních jednání. Kolumbijci na základě upraveného zevnějšku nezřídka posuzují i důvěryhodnost a finanční zajištěnost obchodního partnera. Dobře padnoucí oblek a smysl pro detail bude pozitivně kvitován. Kolumbijci bez ohledu na pohlaví až úzkostlivě dbají o vzhled (upravené vlasy, nehty, u mužů vousy, make-up u žen).

Oblékání v teplejších a přímořských oblastech bývá uvolněnější (společensky akceptovatelná karibská košile „guayabera“). V zemi panuje řada regionálních rozdílů. Obecně platí, že atmosféra v teplejších oblastech v kolumbijském Karibiku a Pacifiku je uvolněnější, čas plyne pomaleji a vše je méně uspořádané. V těchto regionech je také koncentrován větší podíl afro-kolumbijského obyvatelstva.

Složení jednacího týmu nemusí mít žádná genderová specifika. Ačkoliv země je do jisté míry obětí machismu, ženy v byznysovém prostředí nejsou ničím vzácným. Kolumbijci se nevyhýbají alkoholu, ale vhodnější je rozhodně večer než přes den a ani pod rouškou tmy není dobré jeho konzumaci před místními partnery přehánět. Pozvání domů může Kolumbijec navrhnout relativně brzo, ale není to žádným pravidlem.

4.4. Komunikace

Kokain a Pablo Escobar. Jsou to většinou první dvě věci, které ve spojitosti s Kolumbií vytanou Evropanovi na mysli. Avšak s ohledem na traumata, která jsou s nimi v místní společnosti spojena, se jedná o absolutně nevhodná témata konverzace. Je lepší se vyhnout i politice a náboženství. Kolumbijci poměrně podrážděně reagují na jakoukoliv kritiku, byť by byla konstruktivní.

Vyvarujte se přímých dotazů typu „kdy uděláte objednávku“, spíše se ptejte jak se partnerovi daří, jak se má rodina, případně navažte na téma z minulosti a až pak mezi řečí můžete zmínit, jestli je něco s čím potřebuje pomoci ohledně společného projektu.

Řada Kolumbijců bude tvrdit, že ovládá angličtinu a u manažerů ve vysokých pozicích to bude nejspíš i pravda. Pokud si ale nejsme perfektní úrovní angličtiny našich kolumbijských protějšků jisti, je určitě vždy lepší zvolit jako jazyk komunikace španělštinu i za cenu potřeby tlumočníka.

Prvotní kontakt je vhodný e-mailem. U manažerů malých a středních firem Vás může zaskočit, že používají pro pracovní účely gmail nebo hotmail. V další komunikaci lze využít i telefonického kontaktu, ale zdaleka nejdostupnější jsou Kolumbijci na aplikaci WhatsApp. Hojně přitom používají hlasové zprávy v této aplikaci. V rámci emailové komunikaci nemusí být Kolumbijci vždy mistři v rychlé reakci, ale krátká přátelská zpráva na WhatsApp pomůže upomenout.

4.5. Doporučení

1. Kolumbijci jsou velmi přátelští a vřelí.

2. Naprosto běžné používání WhatsApp v obchodní komunikaci.

3. Úvodní zdlouhavý zdvořilostní „small talk“ před přistoupením „k věci“. 

4. Hierarchie – striktně se dodržuje úroveň přijetí. Občasné ukazování společenské nadřazenosti vůči obslužnému personálu může Čecha zaskočit. Avšak to neznamená, že by se cizinec nutně musel chovat stejně přezíravým způsobem.  

5. Bohatství vyšších vrstev – nerovnoměrné rozdělení bohatství v Kolumbii má za následek propastné sociální rozdíly. Bohatí Kolumbijci jsou opravdu bohatí a nezřídka se vyskytují právě v byznysu. Mají prestižní – často zahraniční – školy, jsou kulturní a kultivovaní. Od svého obchodního partnera mohou proto očekávat určité standardy chování.  

6. Naprosto zásadní důležitost osobních vazeb (např. rodinných, společná studia, atp.) při realizaci obchodů v Kolumbii.

7. Zdánlivá bezproblémovost obchodu – Kolumbijci neumí moc říci ne a zároveň mají tendenci přeceňovat svoje možnosti a podceňovat potenciální rizika. Často to vyvolává u českého obchodníka falešný dojem zájmu z kolumbijské strany. Výše uvedená kombinace vlastností pak často vede k tomu, že ve zdánlivě bezproblémovém byznysu se mohou časem začít objevovat původně neočekávané komplikace. 

8. Ačkoliv bezpečnostní situace v Kolumbii je výrazně lepší než dříve, násilná minulost země je stále živé a emocionální téma. Není dobré jej proto aktivně zvedat.  

9. Aspekt korupce se vyskytuje ve dvou podobách – oproti ČR je dle příslušných statistik běžnější praxe uplácení a naopak se zase lze setkat s panickou hrůzou pracovníků ve veřejném sektoru, že by z ní mohli být obviněni

4.6. Státní svátky

Kolumbijci mají v roce celkem 18 státních svátků a některé z nich se dokonce posouvají tak, aby o den prodloužily víkend do tzv. „puentes“. Mimoto existuje i řada regionálních svátků a oslav. Je vhodné to při výběru návrhu data schůzky vzít v potaz. Období od tzv. svátku svíček 7. prosince a zejména pak od vánočních svátků až do poloviny ledna je v Kolumbii obdobím dovolených a snížené pracovní aktivity.

• 1. 1. Nový rok
• 11. 1. Tři králové
• 22. 3. Sv. Josef
• 1.– 2. 4. Zelený čtvrtek, Velký pátek (Velikonoce)
• 1. 5. Svátek práce
• 17. 5. Nanebevzetí
• 3. 6. Corpus Cristi
• 14. 6. Sagrado Corazón
• 5. 7. Sv. Petr a Pavel
• 20. 7. Den nezávislosti
• 7. 8. Bitva u Boyacá
• 16. 8. Nanebevzetí Panny Marie
• 18. 10. Objevení Ameriky Kryštofem Kolombem
• 1. 11. Svátek všech svatých
• 15. 11. Nezávislost Cartageny
• 8. 12. Neposkvrněné početí
• 25. 12. Vánoční svátek

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Klíčem k úspěchu na kolumbijském trhu je nalezení důvěryhodného místního zástupce. Ti pracují na provizní bázi, v menším objemu na vlastní účet s celostátní působností nebo pro některé regiony. S místním partnerem pak odpadá velká část neúnosné administrativní zátěží spojené s vyřizováním spletitých dovozních podmínek a sháněním všemožných dokumentů s odpovídajícími formálními náležitostmi. S vyhledáním místního zástupce může pomoci Zahraniční kancelář CzechTrade.  

Pro dovoz do země je třeba, aby byl zaregistrován některý ze subjektů obchodního vztahu jako dovozce. To obnáší zapsání u místní obchodní komory a subjekt musí mít jedinečné daňové číslo tzv. RUT. Nejčastěji tak na sebe tuto povinnost bere místní dovozce. Dále si musí firma dle celního kódu zboží ověřit, zda se na něj nevztahuje zvláštní regulatorní požadavky stran věcně příslušných úřadů (ICA, INVIMA, Ministerstvo těžby atp.).

V poslední době se zlepšila situace v možnostech poskytování výhodných úvěrů dovozcům, zejména u investičních celků. V řadě případů je však stále citelný malý zájem českých výrobců o tento vzdálený, i když relativně solventní latinskoamerický trh. K přetrvávajícím slabinám českých exportérů patří nedostatečný předprodejní obchodní servis, absence reklamy, neúčast na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích, slabá prodejní a zastupitelská síť, nedostatek katalogů, obtížný garanční, montážní a opravárenský servis a složité dodávky náhradních dílů.

České firmy také nezřídka podceňují právní, logistické a celní aspekty vstupu na trh.

Ke stálým výhodám vzájemných hospodářských styků lze příznivou zbožovou strukturu poptávky, kompatibilní s potenciální exportní nabídkou ČR. Doposud Kolumbie úspěšně pokračovala v liberalizaci místního trhu a trvale hospodářsky rostla. Aktuální socio-ekonomické pnutí však znamenají určité otazníky nad těmito doposud stabilními determinanty. S&P snížila rating Kolumbie na BB+ a předpokládá se, že další agentury budou také hodnocení snižovat v průběhu roku 2021. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Hlavní formou působení českých firem na trhu je skrz důvěryhodného místního partnera. V případě zájmu o zřízení místní pobočky je nutný notářský zápis v místě sídla pobočky s uvedením druhu obchodní aktivity v Kolumbii, výše autorizovaného kapitálu a sídla hlavní kanceláře. Pro pořízení notářského zápisu je vyžadováno:  

• společenská smlouva společníků o zřízení firmy
• registrace úkonu a dokumentů, které prokazují zapsání firmy v obchodním rejstříku u obchodní komory v místě sídla firmy
• registrace oficiálních knih organizace (hlavní kniha, pokladní deník aj.) u obchodní komory
• žádost o číslo daňové registrace RUT u daňového úřadu DIAN
• otevření běžného účtu na jméno společnosti k deponování zahraničního kapitálu
• zaregistrování investice v mezinárodním technickém oddělení centrální banky do 3 měsíců od provedení investice; portfoliové investice
• musí být registrovány u centrální banky do 30 dnů od data prodeje měny na směnném trhu
• jakékoliv změny v registraci musí být schváleny centrální bankou  

V Kolumbii jsou nejrozšířenější tyto formy společností:

• akciová společnost (S.A.)
• společnost s ručením omezeným (SRL)
• zjednodušená akciová společnost (S.A.S.)
• pobočka zahraniční společnosti
• konsorcia  

Existují i další formy (komanditní, apod.), které však jsou využívány velmi zřídka. Ke zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku aj. formy podnikání je zákonem stanovena povinnost využít služeb místních specializovaných advokátních kanceláří.

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou k prezentaci výrobků a služeb využívány veškeré formy propagace, tj. rozhlas, televize, inzerce, odborné publikace, denní tisk a reklama. Neméně důležitou součástí je propagace na prodejních místech a ve vozidlech taxislužby. Klíčovým momentem pro rozhodování partnera je prezentace výrobků na výstavách, veletrzích a specializovaných akcích.

Naprostou nezbytností pro všechny formy marketingu je příprava materiálů ve španělštině. V marketingové komunikace je třeba se vyhnout složitým textům. Prakticky všichni Kolumbijci jsou sice gramotní, ale i v regionálním srovnání silně pokulhávají v porozumění složitějšího psaného textu.    

V zájmu provádění akvizice je vhodné, aby čeští zájemci o vstup do obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery vybavili velvyslanectví a kancelář CzechTrade v dostatečném množství katalogy, prospekty, cenovými informacemi, referenčními listy a dalším obchodně technickým propagačním materiálem ve španělském jazyce, eventuálně poskytli dostatek dalších informací o svých výrobně komerčních možnostech.

Doporučujeme také, aby české firmy před zahájením obchodní spolupráce s kolumbijskými partnery konzultovaly s velvyslanectvím a CzechTrade své obchodní záměry v teritoriu. Taktéž je důležité dopředu počítat s výdaji na vzorky pro firmy, včetně jejich přepravy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví je zpracována vyhláškou Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky 486 uvedenou na www.mincit.gov.co případně též na www.comunidadandina.org  

Téma duševního je také částečně pokryto Mnohostrannou obchodní dohodou mezi EU a Kolumbií/Peru, která je v platnosti od srpna 2013.

Ve věci ochranných známek doporučujeme provést registraci ochranné známky lokálně co nejdříve, aby o ni česká firma nepřišla. Toto se stalo i velkým nadnárodním firmám typu McDonald’s. Ohledně podrobnějších informací k problematice ochranných známek se lze obrátit i na Obchodně-ekonomické oddělení velvyslanectví a na Zahraniční kancelář CzechTrade.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou přidělovány na základě vypsaných licitací národních nebo mezinárodních, v ojedinělých případech se mohou realizovat i přímo, a to u dodávek zboží, které jsou pro stát strategicky důležité nebo v případech náhlé nouze a mimořádných událostí.

Všechny kolumbijské subjekty, které nakupují z veřejných peněz (federální vláda, departamenty, municipality a jim podřízené organizace), mají povinnost zveřejňovat všechny informace o zakázkách na stránkách elektronického systému veřejných zakázek – Sistema Electrónico de Contratación Pública – SECOP. Přes tuto online platformu jsou dostupné veškeré informace o zadavateli veřejné zakázky, specifikace samotného tendru a požadavky na potenciální dodavatele a procesní specifikace zakázky. V systému se lze orientovat za pomocí tohoto návodu.

Potenciální dodavatelé do veřejných zakázek musí splňovat určitá kvalitativní kritéria. České firmy bez místní entity v Kolumbii jsou povinny zmocnit zástupce, který bude jejich jménem jednat v rámci příslušného výběrového řízení. Protože zahraniční firmy zpravidla vstupují do veřejných zakázek v Kolumbii společně s kolumbijskými partnery, je důležité zmínit i kvalifikační požadavek, který se vztahuje právě na kolumbijské subjekty. Tím je zapsání kolumbijské společnosti na zvláštní seznam Registro Nacional de Proponentes (RUP). RUP je spravován sítí kolumbijských hospodářských komor.

O každém zapsaném subjektu jsou v registru uvedeny základní informace o jeho právní formě, předmětu činnosti a finančních a organizačních náležitostech. Dále se do registru zapisuje veškerá historie účasti na veřejných zakázkách v Kolumbii, ale i případné postihy či neplnění z titulu účasti na těchto zakázkách. Registrované subjekty jsou povinny pravidelně aktualizovat informace v RUP a to vždy mezi 1. lednem a 5. dubnem každého nového roku.

V případě, že tak včas neučiní, o registraci přichází. Na základě registrace vydává hospodářská komora certifikát, který pak musí kolumbijský uchazeč o veřejnou zakázku v rámci procesu dokládat. Existuje okruh výjimek, kdy uchazeč o veřejnou zakázku nemusí být zaregistrován v systému RUP. Jednou z nich je právě případ, kdy se jedná o nekolumbijský (např. tedy český subjekt) subjekt, který pak musí veškeré náležitosti dokládat zvlášť v rámci konkrétního výběrového řízení.

Jednou z důležitých podmínek účasti ve výběrovém řízení je povinnost uchazeče se pojistit u kolumbijské pojišťovny (tzv. Poliza de Seriedad). Tato podmínka se vztahuje i na zahraniční subjekty. Pojistka má poptávající kolumbijské veřejné instituci zaručit, že pokud uchazeč ve výběrovém řízení uspěje, tak dostojí svému závazku. Výše pojistky se může pohybovat okolo 1 % z celkové ceny tendru, což může znamenat pro firmu značnou finanční zátěž.

V některých oborech je pro účely výběrového řízení potřeba disponovat potřebnými certifikacemi (týká se např. certifikací INVIMA pro zdravotnické prostředky atp.). Všechny požadované certifikace v rámci veřejné zakázky bývají uvedeny právě v systému SECOP. Veškerou dokumentaci pro potřeby účasti na veřejné zakázce je nutné přizpůsobit místním normám a zvyklostem.

Českým exportérům proto doporučujeme při účasti na veřejné zakázce využít služeb místního partnera. Dle situace může s výběrem důvěryhodného místního partnera pomoci přímo Velvyslanectví ČR v Bogotě nebo místní Zahraniční kanceláří CzechTrade.

Veřejná tendrová řízení v projektech financovaných Světovou bankou, BIDem a mezinárodními finančními institucemi zejména v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, energetiky a zemědělství kontrolují majoritně tradiční velké zahraniční společnosti nebo konsorcia, která mají vybudovány rozsáhlé místní kontakty, disponují kvalitními informacemi, mají podporu místních vlád a také vlastní dlouhodobou strategii v regionu a dostatek finančních prostředků na efektivní lobby.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejčastěji je obchod domlouván na základě předplatby, standardně je hrazeno 30–50 % při objednávce a zbytek proti dokumentům po odeslání zboží. Jakékoliv splatnosti jsou rizikové a pokud není zbytí a je třeba splatnost nabídnout, doporučujeme využít pojištění pohledávek. Pro větší typy zakázek lze použít neodvolatelný potvrzený akreditiv a la vista s odloženou splatností. Je nutné počítat s tím, že zapojením kolumbijských bank do celého procesu se výrazně navýší cena celé transakce. 

Pro úvěrové dodávky investičního zboží z ČR se doporučuje vyžadovat nejširší možné zajištění návratnosti dodávky, bankovní garance, bankovní avaly a využití možnosti předtermínového odprodeje pohledávky před její splatností (forfaiting, u opakovaných expedic factoring) a vládní garance pro dodávky investičních a technologických celků.  

Za nedostatečné zajištění lze považovat aplikaci zástavního práva na zboží až do úplného zaplacení mezi českým dodavatelem a konečným uživatelem, a to z důvodů rozlehlosti území Kolumbie a možného volného pohybu osob a zboží po celé zemi, kdy lze zboží jen těžko lokalizovat a zabavit, přičemž náklady na samotné zabavení předmětu kontraktu, bez ohledu na značná bezpečnostní rizika jsou vysoké a riziko ztráty nepřiměřeně velké.

V případě nezaplacení za zboží je třeba se obrátit na místní právní kancelář. Soudní procesy v Kolumbii nejsou z povahy věci diskriminační vůči zahraničnímu subjektu, ale bývají zdlouhavé . Dohoda s obchodním partnerem i za cenu dodatečných nákladů je tak vždy upřednostňovaným řešením.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Délka povoleného bezvízového pobytu pro občany ČR závisí od účelu pobytu a poskytuje se na základě vstupního razítka s uvedením délky pobytu vydaného na letišti. K turistice je povolen bezvízový pobyt 90 dnů s možností prodloužení o dalších 90 dnů, přičemž tato povolená délka pobytu se týká každého kalendářního roku.

Za účelem akademické činnosti, účasti na seminářích, konferencích, výstavách, při krátkodobém studiu, léčebném pobytu je povolen bezvízový pobyt 180 dnů v rámci kalendářního roku (více informací o podmínkách vstupu a pobytu bez víz). Veškeré úkony spojené s konzulární a vízovou činností pro ČR vykonává kolumbijské velvyslanectví ve Vídni.  

Dlouhodobě rizikové oblasti jsou hranice s Ekvádorem, departament Choco a města Buenaventura a Tumaco. Mezi oblasti s narůstajícím bezpečnostním rizikem v důsledku imigrace Venezuelanů zejm. příhraniční oblast s Venezuelou, zvláště Norte de Santander, Arauca, Vichada a Guainia. Výjimečné nejsou ani případy loupežných přepadení turistů, a to i v jinak bezpečných turistických destinacích jako je např. Bogota a Santa Marta.

Pokud to není nutné, doporučujeme omezit pohyb venku v nočních hodinách a nenosit s sebou cennosti, velké částky v hotovosti ani originály cestovních dokladů. Obecně platí, že velká města jsou místy větší kriminality. Taxi je lepší objednávat dopředu telefonem či zvláštními telefonními aplikacemi.  

Velvyslanectví v Bogotě doporučuje všem cestovatelům informovat se o aktuálních bezpečnostních podmínkách na  stránkách MZV ČR a zaregistrovat se v databázi pro cestovatele DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizí občané kontrahovaní u kolumbijských nebo zahraničních firem musí mít tzv. dočasné pracovní vízum (TP-4) a podepsanou pracovní smlouvu. Toto vízum je platné po dobu platnosti pracovní smlouvy, maximálně však na dobu 3 let a umožňuje více vstupů na území Kolumbie. O první vízum tohoto druhu nebo o vízum po skončení platnosti předchozího víza je nutné požádat výhradně na konzulárních úřadech Kolumbie v zahraničí.

Pokud jde o druhé nebo další vízum a je o něj žádáno ještě před skončením platnosti předchozího víza, lze žádost podat v hlavním městě Bogotě.  

Aby cizinec mohl vykonávat pracovní činnost nebo činnost regulovanou a uvedenou ve vízu, musí splňovat všechny zákonné požadavky jako běžný kolumbijský občan. V případě, že udělené pracovní vízum má platnost delší než 3 měsíce, cizinec musí již na území Kolumbie požádat o zapsání do registru cizinců a vystavení cizineckého průkazu (Cédula de Extranjería).

Minimální mzda v Kolumbii je 908 526 COP (cca 5 120 CZK). Odvody z platu zaměstnance se řídí kolumbijským zákoníkem práce. V současnosti penzijní pojištění činí 12 % (8 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnanec), zdravotní pojištění tvoří 12,5 % (8,5 % zaměstnavatel + 4 % zaměstnance). Dále musí zaměstnavatel povinně odvádět 4 % na rekreační fond, parafiskální odvody ve výši 5 % a odvody do fondu pracovních rizik, které odstupňovány dle rizikovosti profese nicméně minimum je 2,4 %.

V přípravě pracovního úrazu jsou nákladu na léčbu hrazeny z fondu pracovních rizik. Každý zaměstnanec má z titulu placení zdravotního pojištění nárok na bezplatnou základní zdravotní péči, která je v Kolumbii na relativně dobré úrovni.  

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy:  

• Expodefensa – pravidelně se konající obranný veletrh v Bogotě
• Expoconstrucción y Expodiseño – specializovaný bienální veletrh v sektoru stavebnictví a designu v Bogotě
• Alimentec – každoroční potravinářský veletrh v Bogotě
• Meditech – specializovaný bienální veletrh zdravotnických prostředků v Bogotě
• Feria Internacional de Bogotá – bienální mezinárodní průmyslový veletrh v Bogotě

Mimo uvedené veletrhy jsou v zemi organizovány i specializované regionální výstavy:

• Colombia Moda – veletrh oděvního a textilního průmyslu v Medellínu
• F-AIR – veletrh leteckého průmyslu v Medellínu
• Colombia Minera – veletrh těžebního průmyslu v Medellínu
• ACODAL – veletrh vodohospodářství, úpravy a čištění vody v Cartageně

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bogotě
Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos) Bogotá
telefon: +57-1-742 9142
web: www.mzv.cz/bogota
e-mail: bogota@embassy.mzv.cz 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví
Bohdan Malaniuk
Vedoucí obchodně-ekonomického úseku
telefon: +57-1-742 9142
e-mail: commerce_bogota@mzv.cz

CzechTrade Kolumbie
Pavel Eichner
Ředitel zahraniční kanceláře
telefon: +573 105 101 481
e-mail: pavel.eichner@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie, záchranná služba, hasiči: 123
Dopravní policie: 127
Infolinka: 113

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentská kancelář
Presidencia
web: www.presidencia.gov.co

Ministerstvo vnitra
Ministerio del Interior
e-mail: servicioalciudadano@mininterior.gov.co
web: www.mininterior.gov.co

Ministerstvo spravedlnosti
Ministerio de Justicia
e-mail: reclamos.minjusticia@minjusticia.gov.co
web: www.minjusticia.gov.co

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerio de Relaciones Exteriores
web: www.cancilleria.gov.co

Ministerstvo hospodářství a financí
Ministerio de Hacienda y Crédito Público
e-mail: atencioncliente@minhacienda.gov.co
web: www.minhacienda.gov.co

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
Ministerio de Agricultura y Desarrollo Rural
e-mail: Minagric@minagricultura.gov.co
web: www.minagricultura.gov.co

Ministerstvo zdravotnictví
Ministerio de Salud
e-mail: notificacionesjudiciales@minsalud.gov.co
web: www.minsalud.gov.co

Ministerstvo těžby a energetiky
Ministerio de Minas y Energía
e-mail: menergia@minminas.gov.co
web: www.minenergia.gov.co

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky
Ministerio de Comercio, Industria y Turismo
e-mail: atencionalciudadano@mincomercio.gov.co
web: www.mincit.gov.co

Ministerstvo dopravy
Ministerio de Transporte
e-mail: mintrans@mintransporte.gov.co
web:www.mintransporte.gov.co

Národní plánovací úřad
Departamento Nacional de Planeación – DNP
web: www.dnp.gov.co

Daňová a celní správa
Dirección de Impuestos y Aduanas Nacionales – DIAN
e-mail: dian@dian.gov.co
web: www.dian.gov.co

Statistický úřad
Departamento Nacional de Estadística – DANE
e-mail: contacto@dane.gov.co
web: www.dane.gov.co

Kolumbijská banka zahraničního obchodu
Banco de Comercio Exterior de Colombia – BANCOLDEX
e-mail: contactenos@bancoldex.com
web: www.bancoldex.com

Procolombia
agentura na podporu obchodu a investic
web: www.procolombia.co

Národní asociace kolumbijských podnikatelů
Asociación nacional de empresarios Colombia – ANDI
e-mail: mtorres@andi.com.co
web: www.andi.com.co

Kolumbijský zemědělský institut
Instituto Colombiano Agropecuario – ICA
e-mail: quejas@ica.gov.co
web: www.ica.gov.co

Národní institut pro dohled nad léky a výživou
Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos – INVIMA
e-mail: invimaqr@invima.gov.co
web: www.invima.gov.co

Kolumbijská ropná společnost – ECOPETROL
web: www.ecopetrol.com.co