Kosovo: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Ve vzájemné obchodní bilanci Česká republika dlouhodobě vykazuje přebytek. V roce 2016 český export do Kosova převýšil import z Kosova téměř 18 krát. V roce 2016 dosáhl český export výše 13 782 tis. EUR a import 751 tis. EUR. Pozitivní trend pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2017, český vývoz dosáhl v 1 Q 2017 částky 5 789 tis. EUR a dovoz 135 tis. EUR.

 

V obchodních vztazích je možné v poslední době pozorovat trend preferovat německé dodavatele v případě požadavků na špičkovou kvalitu a polské dodavatele v případě, že je upřednostňována cena s nižšími nároky na kvalitu. Od českých producentů by kosovští obchodníci očekávali větší flexibilitu v cenové politice při dodržení tradiční kvality dodávek. Dalším aspektem při rozhodování o větších komerčních zakázkách je rovněž schopnost dodavatelů zajistit financování zakázky vhodnou půjčkou, příp. financováním projektu z vlastních zdrojů.  

 

Pozn. k obchodní bilanci: Do Kosova je dovážen poměrně velký počet osobních automobilů Škoda (342 v roce 2016 a 161 v 1Q 2017) prostřednictvím firmy Porsche Macedonia a její dceřiné společností Porsche Kosovo. Tento export ve výši cca 3 mil. v roce 2016 je statisticky vykazován do Makedonie, i když je realizován v Kosovu.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR - Kosovo (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

 

EUR

Index

EUR

Index

EUR

Index

EUR

2011

9 948

72,9

1 012

419,9

10 960

78,9

8 936

2012

11 018

110,8

532

52,6

11 550

105,4

10 468

2013

9 898

89,8

937

176,1

10 835

93,8

8 961

2014

10 926

110,4

1 057

112,8

11 983

110,6

9 869

2015

12 234

111,9 

629

59,5 

12 863

107,3 

11 605

2016

13 782

112,6

751

119,4

14 533

112,9

13 031

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

V roce 2016 byly hlavními exportními komoditami do Kosova především hovězí dobytek (HS 0102 – 614 tis. EUR), sýry a tvarohy (HS 0406 – 124 tis. EUR), cukrovinky (HS 1704 – 136 tis. EUR), pivo a alkohol (HS 2203, 2208 – 247 tis. EUR), farmaceutické zboží-reagence krevních skupin, veterinární látky (HS 3002 a 3006 – 91 tis. EUR), přípravky kosmetické (HS 3304 a 3306 – 81 tis. EUR), mýdlo a přípravky povrchově aktivní (HS 3401 a 3402 – 235 tis. EUR), chemické přípravky pro textilní průmysl (HS 3809 - 236 tis. EUR), plasty a výrobky z nich – pryskyřice a stavební výrobky z plastů (HS 3909, 3917, 3922, 3925 a 3926 – 725 tis. EUR), výrobky z kaučuku (HS 4010, 4011 – 240 tis. EUR), výrobky stavebního truhlářství (HS 4418 – 1 426 tis. EUR), papír a kartony (HS 4804, 4811 – 877 tis. EUR), oděvy a doplňky (HS 6201-6217 – celkem 116 tis. EUR), obuv (HS 6403 – 170 tis. EUR), výrobky ze železa (HS 7308, 7322 a 7326 – 246 tis. EUR), přístroje, nástroje mechanické, ventilátory, stroje k plnění lahví, zpracovatelské jednotky, stroje na mísení a hnětení, stroje mechanické s individuální funkcí (HS 8419, 8422, 8471, 8474 a 8479 – celkem 668 tis. EUR), akumulátory olověné, ohřívače vody průtokové a zásobníkové, rozvaděče do 1000 V (HS 8507, 8516, 8517, 8531, 8536 a 8537 – celkem 891 tis. EUR), vozidla veřejné osobní dopravy (HS 8702 – 2 924 tis. EUR), zbraně a střelivo (HS 9304 – 424 tis. EUR), dětské pleny, hygienické vložky (HS 9619 – 581 tis. EUR).

 

V období leden – březen 2017 patřily k hlavním exportním komoditám především plasty a polystyren (HS 3903 – 279 tis. EUR), papír kraft pytlový (HS 4804 – 229 tis. EUR), přístroje k filtraci plynů a kapalin a pojízdné jeřáby (HS 8421, 8471, 8426 – celkem 1 031 tis. EUR), akumulátory olověné (HS 8507 ­- 236 tis. EUR) vozidla veřejné osobní dopravy a náhradní díly (HS 8702, 8708 – 2 979 tis. EUR).

 

V roce 2016 byly hlavními importními komoditami do ČR především sušené ovoce (HS 0813 - 163 tis. EUR), koření (HS 0909 – 32 tis. EUR), rostliny pro farmacii a parfumerii (HS 1211 - 245 tis. EUR), čokolády a přípravky s kakaem (HS 1806 - 179 tis. EUR), vína z hroznů v nádobách větších než 2 litry (HS 2204 - 26 tis. EUR), oděvy - pánské a dámské (HS 6203 a 6204 – 15 tis. EUR), pračky (HS 8450 – 14 tis. EUR).

 

V lednu - březnu 2017 tvořily hlavní dovozní komodity především sušené ovoce (HS 0813 - 65 tis. EUR), semena a koření (HS 0909 – 7 tis. EUR), rostliny pro farmacii a parfumerii (HS 1211 - 22 tis. EUR) a čokoláda a čokoládové výrobky (HS 1806 - 26 tis. EUR).

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Výměna v oblasti služeb mezi ČR a Kosovem je velmi nízká.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle informací kosovských institucí dosáhly investice českých subjektů v Kosovu v letech 2007 – únor 2016 celkové výše 4,2 mil. EUR. 

K větším českým investicím v Kosovu můžeme počítat výstavbu čistíren odpadních vod v obci Harilaci (2011-2013) a nově zahájenou stavbu čistírny u jezera Badovac (2015-2017), které obě jsou financované z prostředků České rozvojové agentury. Z dalších akcí investiční povahy financovaných v rámci české rozvojové spolupráce je možné zmínit asistenci při odstraňování ekologických zátěží (2010), rekonstrukci rozvodné sítě v obcích Berivojce (2008-2009), Bince (2009-2010) a Kololeč (2011), dodání transformátoru pro obec Mogila (2010), stavba a vybavení pekárny v obci Podujevo (2010) a instalace kanalizace v obci Marmulle (2011). Z prostředků MPO ČR v rámci programu Aid for Trade byly financovány studie proveditelnosti pro kombinát Trepča na obnovení těžby v dole Hajvalia (2014) a studie na zajištění interoperability IT systémů ekonomických ministerstev Kosova (2016).

K větším dosavadním českým byznys projektům v Kosovu můžeme také počítat opravu zakladače pro hnědouhelný důl Sibovic firmami PRODECO a Elektroprim, která byla financovaná z evropských fondů. Obdobnou investicí byly stavby čistíren odpadních vod pro Justiční palác v Prištině (2013-2014) a pro vězení v municipalitě Gjilan (2015-2016), které byly realizovány na komerčním základě a financované rovněž z evropských zdrojů.

Na podzim 2010 se v Kosovu uskutečnila prezentace dodavatelů environmentálních technologií využitelných v odpadovém hospodářství, odstraňování ekologických zátěží a čištění odpadních vod v Kosovu realizovaná jako projekt ekonomické diplomacie. Akce se zúčastnilo 6 firem. V červnu 2011 následovalo česko-kosovské business fórum u příležitosti návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí. V květnu 2012 se české firmy prezentovaly na veletrhu EXPOKOS v Prištině. V listopadu 2012 se konalo první česko-kosovské podnikatelské fórum v ČR. V květnu 2013 se se české firmy představily na veletrhu EXPOKOS na společné expozici. 

V listopadu 2014 se z iniciativy ZÚ Priština konal na MZV ČR seminář na téma Investiční a exportní příležitosti v Kosovu v důlním sektoru a při těžbě minerálů. ZÚ Priština ve spolupráci s Nezávislou komisí pro doly a minerály (ICMM) v Prištině a vedením komplexu Trepča připravil strukturovanou prezentaci obchodních příležitostí v sektoru těžby nerostných surovin a návazných aktivit. Semináře se zúčastnilo 22 zástupců českých firem zaměřených na důlní techniku, geologický a geofyzikální průzkum. Za kosovskou stranu informace podali generální ředitel komplexu Trepča, úřadující předseda správní rady ICMM a ředitel geologické sekce ICMM.

Obdobný seminář na téma Investiční a exportní příležitosti v Kosovu se zaměřením na sektor energetiky, dopravy a vodního hospodářství v Kosovu se konal v listopadu 2015 na MZV ČR. Seminář pořádal Odbor ekonomické diplomacie MZV ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Prištině a zúčastnilo se ho celkem 39 představitelů českých podnikatelských subjektů. Lektoři z Kosova seznámili české podnikatele s prioritami kosovské vlády v ekonomické oblasti a informovali o konkrétních připravovaných projektech, o nových normách v oblasti veřejných zakázek, předvstupní pomoci EU Kosovu (IPA II) a z toho vyplývajících příležitostech pro české firmy. Jako hlavní host vystoupila bývalá místopředsedkyně kosovské vlády a ministryně průmyslu a obchodu, nyní starostka municipality Gjakova. V části věnované podnikatelským zkušenostem poskytli své informace zástupci českých firem Ircon a TopolWater, kosovských Project Plus a EkoInvest.

V květnu 2016 se v Prištině konal 15. ročník mezinárodního veletrhu Expokos. V rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED se veletrhu zúčastnilo 6 českých firem ze sektoru energetiky, vodního managementu a údržby silnic. České zastoupení bylo nejpočetnější ze všech zahraničních účastníků veletrhu a Velvyslanectví ČR v Prištině se stalo jedním z hlavních partnerů tohoto ročníku. Veletrhu Expokos 2016 se zúčastnilo 50 kosovských firem a kromě Česka dalších 12 zahraničních subjektů. Za Česko byli přítomni zástupci firem ŠKODA PRAHA a.s., REKO PRAHA a.s., Ircon s.r.o., TopolWater s.r.o., PROVOD s.r.o. a Siltek s.r.o. 

Společně s MPO ČR a  Aliancí české energetiky (CPIA) připravuje ZÚ Priština v září 2017 projekt inconingové mise kosovských expertů se zaměřením na  energetiku Kosova.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základna

  • Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 8. února 1991);
  • Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného 23. - 26. 3. 1992, schválený výměnou dopisů ze dne 7. a11. 5. 1992;
  • Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13. října 1997);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 9. září 1998).
  • V létě 2011 byl dojednán text Dohody mezi Českou republikou a Kosovskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu; smlouva byla podepsána v polovině listopadu 2013. Ratifikační proces na kosovské straně byl ukončen a čeká se na poslední kroky české strany.

Pozn.: Posílení vzájemné spolupráce v ekonomické oblasti a hlavně zlepšení postavení českých firem v Kosovu by prospělo dokončení ratifikace této dohody na české straně.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Kosovo patří do konce roku 2017 mezi tzv. projektové země české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Projekty, jež ZÚ Priština realizuje v Kosovu, se v zásadě dělí do čtyř skupin:

  • malé lokální projekty české zahraniční rozvojové spolupráce (MLP) – projekty realizované přímo pod dozorem ZÚ Priština a implementované lokálními partnery. Zodpovědným partnerem je Odbor rozvojové spolupráce (ORS) MZV.
  • Projekty bilaterální ZRS – projekty, které ZÚ Priština pomáhá identifikovat a monitoruje, ale na něž se výběrová řízení vypisují v České republice prostřednictvím České rozvojové agentury (ČRA). Odpovědným subjektem je tedy primárně ČRA, sekundárně ORS.
  • Projekty multilaterální ZRS – projekty z těchto peněz většinou realizují mezinárodní organizace, konkrétně v případě Kosova to byly Světová banka, OBSE, UNDP a ICO. ZÚ Priština se podílí na identifikaci a monitoringu těchto projektů.
  • Projekty TRANS – transformační spolupráce MZV pod odborem lidských práv a transformační politiky (LPTP); tyto jsou realizovány českými nevládními organizacemi.

V nedávné době byly realizovány v Kosovu např. tyto větší rozvojové projekty:

Podpora integrace zrakově postižených do společnosti (2011-2012), celkem 5.300.000,- Kč: vybavení 9 center Kosovské asociace nevidomých IT technologiemi, zvýšená kapacity školitelů v centrech a vyškolení zrakově postižených osob ve využívání IT, studijní cesta do ČR, vypracování strategie začleňování zrakově postižených na trh práce na základě výzkumu trhu práce.

Podpora školy pro zrakově postižené v Peji (2012-2013), celkem 1.400.000,- Kč: rozvoj Školy a vzdělávacího centra pro zrakově postižené v Peji prostřednictvím školení pedagogů ve výuce hudby a vybavení školy potřebným zařízením, studijní cesta pedagogů a personálu školy do Školy Jaroslava Ježka – Školy pro zrakově postižené, semináře o významu a principech inkluzívního vzdělávání v Kosovu.

Inkluzivní vzdělávání v Kosovu (2011-2013), celkem 13.000.000,- Kč: inkluze dětí ze znevýhodněných skupin (především romských, aškétských a egyptských) do vzdělávacího systému v Kosovu, provoz vzdělávacího centra v lokalitách Fushe Kosova a Istog, zapojení mediátorů mezi komunitami, školami a místní správou, lobbying za implementaci Strategie pro integraci romských, aškalských a egyptských komunit v Kosovu 2007-2017 na místní úrovni.

Výstavba čistírny odpadních vod v obci Harilaçi (2011-2013), celkem 9.432.551,- Kč: výstavba čistírny, vyškolení personálu na obsluhu čistírny a provedení osvětové kampaně, zdůrazňující environmentální význam čištění odpadních vod.

Malé lokální projekty (výběr)

Studijní cesta nevidomých múzicky nadaných dění a jejich profesorů do Deylovy konzervatoře v Praze, 9.849 EUR: rozšíření znalosti nevidomých kosovských studentů i profesorů o možnostech odborného (hudebního) vzdělávání nevidomých a slabozrakých, projekt rovněž položil základy širší spolupráce Deylova ústavu, Asociace nevidomých a slabozrakých v Kosovu a školy pro nevidomé v Peji.

Evropská letní hudební akademie 2012 a 2013, 500 000,- Kč: podpora vzdělávání studentů středních a vysokých hudebních škol z Kosova i dalších zemí regionu prostřednictvím mistrovských kurzů, vedených pedagogy ze zemí EU.

Ženy jako pilíř moderní společnosti, 27.955 EUR: podpora vzdělávání žen v severním Kosovu s cílem jejich lepšího uplatnění na trhu práce a prosazování jejich práv ve společnosti.

V rámci transformační spolupráce probíhal projekt na zatraktivnění kosovských municipalit pro zahraniční investory.

Malé lokální projekty 2015/2016:

Zdravotní centra pro ženy, 309 977,-Kč. Projekt se zaměřuje na navyšování povědomí matek (zejména ze sociálně slabého prostředí) o mateřství a souvisejících tématech prostřednictvím existujících center a na trénink zdravotnického personálu.

Hřiště Šťastné dětství (severní Mitrovica), 422 990,-Kč. Projekt se zaměřuje na vytvoření bezbariérového/inkluzivního hřiště pro děti a na doprovodné aktivity (workshop pro děti, prezentační akce). 

Zvýšení kapacit pro poskytování kvalitního speciálního vzdělávání v centrech v Prištině a Peji, 266 975 Kč. Projekt se zaměřuje na předávání českého know-how formou tréninku pro kosovské pracovníky REA center – organizovaného českou expertkou na speciální vzdělávání.

Dne 27. března 2017 podepsal velvyslanec České republiky v Kosovu se zástupci třech kosovských nevládních organizací dohody o realizaci malých lokálních projektů v roce 2017. Tyto projekty jsou financovány z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci české rozvojové pomoci. První projekt je zaměřen na děti s Downovým syndromem a na navyšování jejich kapacit. Cílem druhého projektu je zvýšit právní povědomí nevidomých a slabozrakých osob pro jejich lepší orientaci v současném světě. Třetí projekt cílí na vytvoření nových pracovních míst v multietnických oblastech Kosova především pro menšiny kosovských Srbů a Romů. Na malé lokální projekty v roce 2017 je vyhrazena částka 1.500.000 Kč.

Aid for Trade

V rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR "Aid for Trade" se realizoval projekt "Vypracování studie proveditelnosti výstavby průmyslové zóny Llabjan“ v municipalitě Gjilan ve východním Kosovu.

V říjnu 2014 dokončila společnost Báňské projekty Ostrava (BAPRO) studii proveditelnosti v rámci programu Aid for Trade pro kombinát Trepča zaměřenou na obnovení těžebních kapacit a restartování těžby na dvou dolech.

Projekty probíhající v roce 2016 a připravované pro rok 2017

Projekt Badovac (v gesci ČRA)  – koncem června 2016 byla dokončena výstavba čistírny odpadních vod (ČOV) u jezera Badovac, včetně montáže technologie českou firmou Ircon a TopolWater. Ze strany ČRA byla provedena kontrola objektu a ČOV je připravena k zahájení zkušebního provozu. Zahájení zkušebního provozu je závislé na dokončení kanalizace a jejího napojení na ČOV. Po jednáních s gestorem (municipalitou Prištiny) bylo koncem října 2016 rozhodnuto o dostavbě kanalizace do konce dubna 2017. ČOV bude uvedena do provozu v průběhu června 2016.

V prvním čtvrtletí 2016 se na ZÚ Priština obrátilo Ministerstvo pro místní správu Kosova se žádostí o podporu při výstavbě čistírny odpadních vod s podporou české zahraniční rozvojové pomoci v roce 2017 a podalo návrh projektu na ČOV na severu Kosova v regionu municipality Zubin Potok. Návrh podporuje v návaznosti na program ekonomického rozvoje regionu ministr pro místní správu a starosta obce Zubin Potok. Druhý návrh na revitalizaci ČOV podala „University Clinical Center of Kosovo“ pro prištinskou Univerzitní nemocnici. Oba projekty byly schváleny ČRA k realizaci v roce 2017.

ZÚ Priština připravil pro rok 2016 realizaci dvou ekonomicky zaměřených projektů. Jeden v programu MPO ČR Aid for Trade s kosovským Ministerstvem pro veřejnou správu, který byl zaměřený na analýzu sdílení dat mezi ekonomickými ministerstvy Kosova. Analýza a studie proveditelnosti od české firmy Data-B byla předána uživateli koncem listopadu 2016. Druhý projekt v rámci programu ekonomické diplomacie MZV ČR PROPED byl realizován prezentací českých firem na  veletrhu EXPOKOS 2016 v Prištině ve dnech 25.-27.5.2016 (blíže viz kap. 4.4.).

V programu MPO ČR Aid for Trade pro rok 2017 byla zahájena realizace projektu s Kosovskou obchodní komorou, který je zaměřen na zpracování podnikatelských plánů pro malé a střední podniky v Kosovu.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: