Kuba: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně (Kuba)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • República de Cuba
  • Kubánská republika
  • Zkratka: CU           

Složení vlády:

  • Prezident země - předseda Státní rady a Rady ministrů (Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros): Miguel Díaz-Canel Bermúdez
  • První místopředseda (Primer Vicepresidente de los Consejos de Estado y de Ministros): Salvador Valdés Mesa
  • první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Kuby (Primer Secretario del Comité Central del Partido Comunista de Cuba): Raúl Castro Ruz

Místopředsedové (Vicepresidentes)

  • Gladys María Bejerano Portela
  • Inés María Chapman Waugh
  • Roberto Tomás Morales Ojeda
  • Ramiro Valdés Menéndez
  • Beatriz Jhonson Urrutia

Tajemník vlády a jejího výkonného výboru (Secretario del Consejo de Ministros y de su Comité Ejecutivo): José Amado Ricardo Guerra

 

Složení Rady ministrů:
Julio César Gandarilla Bermejo Ministr vnitra Ministro del Interior (MININT)
Ricardo Cabrisas Ruiz Ministr hospodářství a plánování Ministro de Economía y Planificación (MEP)
Gustavo Rodríguez Rollero Ministr zemědělství Ministro de la Agricultura (MINAG)
Mary Blanca Ortega Barredo Ministryně vnitřního obchodu Ministra del Comercio Interior (MINCIN)
René Mesa Villafaña Ministr výstavby Ministro de la Construcción (MINCON)
Abel Prieto Jiménez Ministr kultury Ministro de Cultura (MINCULT)
Ena Elsa Velázquez Cobiella Ministryně školství Ministra de Educación (MINED)
Leopoldo Cintra Frías Ministr obrany (ministr revolučních ozbrojených sil) Ministro de las Fuerzas Armadas Revolucionarias (MINFAR)
Lina Olinda Pedraza Rodríguez Ministryně financí a cen Ministra de Finanzas y Precios (MFP)
Maimir Mesa Ramos Ministr spojů Ministro de la Informática y las Comunicaciones (MINCOM)
María del Carmen Concepción González Ministryně potravinářského průmyslu Ministra de la Industria Alimenticia (MINAL)
Salvador Pardo Cruz Ministr průmyslu Ministro de Industrias (MINDUS)
María Esther Reus González Ministryně spravedlnosti Ministra de Justicia (MINJUS)
Bruno Eduardo Rodríguez Parilla Ministr zahraničních věcí Ministro de Relaciones Exteriores (MINREX)
Roberto Tomás Morales Ojeda Ministr zdravotnictví Ministro de Salud Pública (MINSAP)
Margarita Marlene González Fernández Ministryně práce a sociálních věcí Ministra de Trabajo y Seguridad Social (MINTRAB)
Adel Yzquierdo Rodríguez Ministr dopravy Ministro de Transporte (MITRANS)
Manuel Marrero Cruz Ministr cestovního ruchu Ministro del Turismo (MINTUR)
Rodrigo Malmierca Díaz Ministr zahraničního obchodu a zahraničních investic Ministro de Comercio Exterior e Inversión extrajera (MINCEX)
Irma Margarita Martínez Castrillón Ministryně-Prezidentka Centrální banky Kuby Ministra-Presidenta del Banco Central de Cuba (BCC)
Elba Rosa Pérez Montoya Ministryně vědy, technologie a životního prostředí Ministro de Ciencia, Tecnología y Medio Ambiente (CITMA)
Alfredo López Valdés Ministr energie a těžby Ministro de Energía y Minas (MINEM)
Inés María Chapman Waugh Prezidentka Národního vodohospodářského institutu Presidenta del Instituto Nacional de Recursos Hidráulicos
Antonio Eduardo Becali Garrido Prezident Národního institutu sportu, tělesné výchovy a rekreace Presidente del Instituto Nacional de Deportes, Educación Física y Recreación (INDER)
Alfonso Noya Martínez Prezident Kubánského rozhlasového a televizního institutu Presidente del Instituto Cubano de Radio y Televisión (ICRT)
José Ramón Saborido Loidi Ministr vysokého školství Ministro de Educación Superior (MES)

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkem obyvatel: 11 179 995 (odhad 2016)
  • Průměrný roční přírůstek/úbytek: –0,3 na 1000 obyv.

Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Kubánské státní občanství ze získává automaticky narozením na území Kuby.

 

Složení kubánského obyvatelstva:

  • běloši: 65,05 %
  • mulati: 23,84 %
  • černoši: 10,08 %
  • asiaté: 1,02 %

Náboženské složení:

  • ateisté
  • katolíci (nejpočetnější, praktikujících méně než 5 % obyvatel)
  • evangelíci
  • afrokubánská náboženství (santería)

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2012 2013 2014 2015 2016
HDP v běžných cenách (mil. USD) 73 141 77 148 80 656 87 133 90 402
Růst HDP (%) 3,0 2,7 1,0 4,4 -0,9
Inflace (%) 5,5 6 5,3 4,6 4,5
HDP / os. (parita kupní síly, USD) 11 012 11 477 11 787 12 431 12 482
Nezaměstnanost (%) 3,5 3,3 2,7 2,4 2,4

 

Kubánská ekonomika v roce 2016 poprvé za 23 let zaznamenala pokles, když se HDP podle oficiálních statistik, jejichž vypovídací hodnota je navíc problematická, meziročně snížil o 0,9 procenta. V roce 2015 byl růst 4,0 % a předtím ekonomika od r. 2000 rostla průměrně o 4,8 procenta. Hlavními faktory, které způsobily negativní výsledek za rok 2016, bylo nedosažení plánovaných příjmů z exportu (zejména zdravotnických služeb do Venezuely a Brazílie) a nedostatek pohonných hmot kvůli sníženým dodávkám surové ropy z Venezuely (v roce 2008 Kuba přijímala denně 115 000 barelů, zatímco v druhém pololetí 2016 už jen cca 40 000). Vlivem nedostatku deviz tak trvají (a jsou oficiálně přiznávány) problémy s platbami dodavatelům.

Ačkoli je na rok 2017 oficiálně předpovídán opětovný růst HDP ve výši 2 %, celková situace ekonomiky se k lepšímu nikterak razantně nezmění. I přes ujištění o tom, že tahounem hospodářského růstu musejí být zahraniční investice, jsou hlavními zdroji příjmů kubánské ekonomiky i v roce 2017 vývoz služeb (desetitisíce kubánských zdravotníků v zahraničí, zejména v Brazílii a Venezuele), remitence (dosahující výše přibližně 3 mld. USD ročně) a zisky z cestovního ruchu (v roce 2016 na ostrov přijelo rekordní množství 3,8 milionu návštěvníků, přičemž v dalších letech lze očekávat další nárůst, navzdory dlouhodobě nedostatečné turistické infrastruktuře).

Roste škála služeb pro movité klienty stejně jako počet Kubánců, kteří se v tomto socialisticky tržním prostředí naučili čile pohybovat. Jen zboží v obchodech je pořád stejně málo, dovážené produkty jsou předražené a navíc často nekvalitní, platy a důchody státních zaměstnanců se stále pohybují v pro nás těžko představitelných řádech několika set korun měsíčně a budoucnost ještě stále žije z minulosti. Časy se mění, nepochybně, ale na největším ostrově Antilského souostroví proměna probíhá vlastním rozvážným a takřka nepozorovatelným tempem.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  2013 2014 2015 2016 2017
Příjmy (% HDP) 60,8 58,8 57,4 56,5 56,3
Výdaje (%HDP) 64,6 60,8 63,4 63,3 66,7
Deficit (% HDP) -3,9 -2,0 -6,0 -6,8 -10,4
Veřejný dluh (% HDP) 37,8 38,5 40,3 42,7 47,8

 Zdroj dat: Economist Intelligence Unit

 

Pozn.: Kubánský rozpočet pracuje se směnným kurzem 1:1 mezi oběma kubánskými měnami (CUC a CUP), narozdíl od spotřebitelského 1:25. Vypovídací hodnota dat je tak přinejmenším sporná.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2013 2014 2015 2016 2017
Bilance běžného účtu (mil. USD) 1 850 3 112 1 931 2 517 2 305
Obchodní bilance (mil. USD) -9 207 -7 952 -8 173 -7 744 -8 440
Vývoz zboží a služeb (mil. USD) 5 566 5 149 3 572 2 535 2 630
Dovoz zboží a služeb (mil. USD) 14 773 13 101 11 745 10 279 11 070
Devizové rezervy (mil. USD) 10 103 11 103 11 803 12 003 11 353
Veřejný dluh (% HDP) 37,8 38,5 40,3 42,7 47,8
Vnější dluh (mil. USD) 29 128 29 913 30 327 29 886 30 059

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit

 

Vypořádání kubánského dluhu je předmětem jednání Kuby se zástupci věřitelských zemí. Kubánská strana zdůrazňuje, že si je vědoma svých závazků, kterým chce dostát. V roce 2014 Kubě dluh odpustilo Rusko, předtím Čína a Mexiko. Koncem roku 2015 uzavřel Pařížský klub (skupina 15 hlavních věřitelů Kuby) dohodu s Kubou, na jejímž základě bude odpuštěna část historického dluhu ve výši 8,5 mld. USD (půjde zejména o poplatky). Kuba naopak ve lhůtě 18 let uhradí 2,6 mld. USD ze samotného původního dluhu - zaplacená částka bude poskytnuta přímo nebo konvertována do rozvojových projektů. V první polovině roku 2016 Kuba postupně začala podepisovat bilaterální dohody o restrukturalizaci (odpuštění) dluhu se členy Pařížského klubu. Mezi ČR a Kubou ve věci kubánského dluhu z dob RVHP nadále probíhají expertní jednání.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kubánské banky:

Kubánská centrální banka – (BCC - Banco Central de Cuba)

Kubánská národní banka – (BNC - Banco Nacional de Cuba)

Kreditní a obchodní banka – (BANDEC- Banco de Crédito y Comercio)

Lidová spořitelna – (BPA - Banco Popular de Ahorro)

Mezinárodní obchodní banka a.s. – (BICSA - Banco Internacional de Comercio S.A.)

Mezinárodní finanční a.s. – (FINSA - Financiera Internacional S.A.)

Směnárny s.a. – (CADECA, Casas de Cambio S.A.) se směnárenskými stánky

Metropolitní banka s.a. – (Banco Metropolitano S.A.)

Investiční banka s.a. – (Banco de Inversiones S.A.)

Fiduciární společnost – (Compañía Fiduciaria S.A.)

Mezinárodní finanční banka – (BFI - Banco Financiero Internacional, S.A.)

Havana International Bank Ltd. – (HAVINT)

 

Kanceláře zahraničních bank na Kubě:

HAVin BANK, LTD.

National Bank of Canada

Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, S.A.

Banco Sabadell, S.A.

Societé Genéralé

Fransabank SAL

Bankia, S.A.

Republic Bank Limited

BPCE International et Outre-Mer (BPCR IOM)

Banco Nova Scotia (Scotiabank)

 

Bankovní sysém funguje značně specificky, veškeré kubánské banky jsou státní, transakce s USD nejsou povoleny (embargovaná měna), jakékoli mezinárodní převody odkazující na Kubu jsou zpravidla blokovány, platební karty fungují pouze pokud vydávající banka nemá žádné spojení s USA.

Pojišťovací systém:

Na Kubě existuje Grupo Empresarial de Seguros (Podnikatelská pojišťovací skupina) pokrývající všech 19 státních pojišťovacích podniků. Z těchto devatenácti jsou tři smíšenými podniky se zahraničním kapitálem a jeden s kubánským podnikem pro pojišťování turistického průmyslu FINTUR.

 

Mezi významnější pojišťovny skupiny patří:

  • ESICUBA – obdoba českého EGAPu. Jde o kubánský podnik zabývající se pojištěním pohybu zboží na mezinárodním trhu. Na Kubě je pojištění povinné pro kubánské státní podniky. Pokud se v kontraktu ustanovuje, že pojištěním je pověřena kubánská strana, musí dotyčný kubánský podnik povinně použít tuto pojišťovnu.
  • ASISTUR – poskytuje služby turistům, cestovní pojištění, vlastní i poradenskou službu v otázce pojišťovnictví (i pro podniky).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od ledna 2013 na Kubě platí nový daňový zákon č. 113 z července 2012. Spolu s rozpočtem a prováděcími předpisy MF představuje základní rámec fiskální struktury země. Zákon nahrazuje předchozí předpis č. 73 z roku 1994 a více jak 200 dalších ad hoc předpisů. Obsahuje 19 daní (impuestos), 3 dávky (contribuciones) a 3 poplatky (tasas). Mezi specifika kubánského daňového systému patří i neexistence DPH.

 

Cílem nové úpravy bylo přinést především zvýšení efektivity výběru daní a tím i výnosu z nich, neboť kubánský rozpočet se potýká s chronickým schodkem a na sociální politiky, které tvoří cca 50 % jeho výdajových položek, zbývá čím dál méně prostředků. Současně byl vytvořen daňový rámec pro nově se vytvářející soukromý sektor. Daně jsou vedeny v CUP, zákon tak počítá s budoucím měnovým sjednocením namísto současné existence dvou měn – národního (CUP) a konvertibilního (CUC) pesa.

 

Podle nového zákona nejsou remitence (transfer peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí) zdaňovány jako příjmy.

 

Předpis vytváří tzv. „prioritní režimy“ pro některé sektory kubánské ekonomiky, konkrétně např. zemědělský sektor je zvýhodněn oproti jiným až o 50 % daňové zátěže ve snaze podpořit národní produkci potravin. Pachtýři hospodařící na státní půdě jsou od daňové povinnosti částečně osvobozeni po dobu 2 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: