Libanon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

Libanon je parlamentní republikou založenou na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Tato novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, které ukončily patnáct let trvající občanskou válku. Ústava dělí státní moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • arabsky: Al-Džumhúríja al-Lubnáníja
  • česky: Libanonská republika
  • francouzsky: République Libanaise
  • anglicky: Lebanese Republic nebo Republic of Lebanon

Hlava státu:

Prezidentem země byl do 25.5.2014, kdy mu skončilo funkční období, Michel Sleiman (křesťanský politik a bývalý vrchní velitel libanonské armády). Nový prezident nebyl dosud zvolen, neboť jednotlivé politické bloky mají své vyhraněné kandidáty, a nebylo tak zatím možno zajistit dvoutřetinovou podporu poslanců, nutnou ke zvolení prezidenta.

Parlament:

Předsedou Parlamentu je Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal). Pozn.: Volby do jednokomorového 128-členného parlamentu probíhají na konfesním základě jednou za čtyři roky. Poslední volby se uskutečnily 7. června 2009. Jejich vítězem se stal blok vedený Saadem Harírím. Struktura stranického, regionálního a náboženského zastoupení v Parlamentu je k dispozici na www.lp.gov.lb. V červnu 2013 plánované parlamentní volby se neuskutečnily, neboť politické strany se neshodly na znění nového volebního zákona. Parlament si tak prodloužil své funkční období o 17 měsíců. V listopadu 2014 si svůj mandát prodloužil již podruhé, tentokrát do 20.6.2017.

Vláda:

Předsedou vlády je sunnitský politik Tammam Salam. Libanonské politické strany nejsou ideově či programově vyhraněné, vycházejí ve většině případů z konfesních základů a kooperují v rámci určitých bloků. Současná politická scéna je tak rozdělena do dvou hlavních bloků – tzv. Blok 8. března a Hnutí 14. března.

„Síly 8. března“ tvoří  křesťanská strana Svobodné vlastenecké hnutí  vedená Gebranem Bassilem, , šíitské strany Amal předsedy parlamentu Nabiha Berriho a Hizballáh, drúzská Pokroková socialistická strana Walida Jumblata, Franjieho Hnutí Marada a několik menších stran.

V čele 14. března stojí primárně sunnitská strana Mustaqbal (Budoucnost) vedená Saadem Haririm (syn v r. 2005 zavražděného ex-premiéra Rafika Haririho) a býv. premiérem Fouadem Siniorou. Dále se k hnutí hlásí některé křesťanské strany - zejména Libanonské síly Samira Geagey a strana Kataeb (Phalanges Libanaises, falangisté) ex-prezidenta Amina Gemayela.

Ve vládě mají v poměru 8:8:8 paritní zastoupení bloky 14. března (zejm. sunnitské Hnutí budoucnosti S. Haririho a křesťanský Kataeb), 8. března (křesťanské strany Svobodné vlastenecké hnutí  FPM a Marada, šíitské Amal a Hizballáh) a tzv. „centristé (ministři nominovaní prezidentem, premiérem a drúzským předákem a šéfem Pokrokové socialistické strany PSP Walidem Jublatem.

Složení vlády:

  • Tammam Salam – premiér (centrista) – sunnita
  • Samir Mokbel – vicepremiér a ministr obrany (centrista) – řecko ortodoxní
  • Nouhad Machnouk – ministr vnitra (Hnutí budoucnosti) – sunnita
  • Mohammad Machnouk – ministr životního prostředí (centrista) – sunnita
  • Ali Hasan Khalil – ministr financí (Hnutí Amal) – šíita
  • Ramzi Joreige – ministr informací (Kataeb) – řecko ortodoxní
  • Elias Bou Saab – ministr školství (Svobodné vlastenecké hnutí) – řecko ortodoxní
  • Alain Hakim – ministr ekonomiky a obchodu (Kataeb) - katolík
  • Arthur Nazarian – ministr energetiky (strana Tašnak) – arménská ortodoxní
  • Ashraf Rifi – ministr spravedlnosti (Hnutí budoucnosti) – sunnita
  • Michel Pharaon – ministr turismu (Hnutí budoucnosti)  – řecko katolická
  • Raymond Areiji – ministr kultury (hnutí Marada) – maronita
  • Sejaan Azzi – ministr práce (Kataeb) – maronita
  • Boutros Harb – ministr telekomunikací – maronita
  • Hussein Hajj Hasan – ministr průmyslu (Hizballáh) – šíita
  • Akram Chehayeb – ministr zemědělství (Pokroková socialistická strana) – drúz
  • Nabil De Freij  – státní ministr pro reformu státní správy (Hnutí budoucnosti) – římsko katolická
  • Wael Abu Faour – ministr zdravotnictví (Pokroková socialistická strana) – drúz
  • Gebran Bassil – ministr zahraničních věcí (Svobodné vlastenecké hnutí) – maronita
  • Abdul Muttaleb Al-Hinawi  – ministr mládeže a sportu (centrista) – šíita
  • Mohammad Fneish – státní ministr pro parlamentní záležitosti (Hizballáh  – šíita)
  • Alice Shabtini – ministryně pro vysídlené osoby (centristka) – maronita
  • Ghazi Zeaiter – ministr dopravy a veřejných prací (Hnutí Amal) – šíita
  • Rashid Derbas – ministr sociálních věcí (centrista – Hnutí budoucnosti) – sunnita

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 4,6 mil.(2014)

  • navíc 440 tis. palestinských uprchlíků (dle UNRWA, viz www.unrwa.org, polovina ve věku do 25 let), z toho 55 % žije ve 12 táborech
  • až 03-0,5 mil. syrských občanů, kteří přicházejí do Libanonu za prací a jejichž množství se mění v závislosti na sezónních faktorech (pozn.: v souvislosti se syrským konfliktem bylo ke konci roku 2015 v Libanonu registrováno  1,2  mil. syrských uprchlíků, dalších cca 400 tis.  je neregistrovaných)
  • několik desítek tisíc občanů Egypta, Srí Lanky, Filipín a Malajsie, kteří do Libanonu přicházejí rovněž za prací
  • hustota osídlení 550 (podle odhadovaného počtu lidí skutečně přítomných v zemi); osídleno je zejména pobřeží, kde splývá urbanistická zástavba jednotlivých vesnic a měst, a pohoří Libanon kolem Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí)
  • významná zahraniční diaspora přesahující 12 mil. Libanonců (dle některých údajů až 15 mil.).

Demografické ukazatele:

  • Průměrný roční přírůstek : 0,24 % (2012 odh.)
  • Porodnost: 15/1000 obyvatel  (2012 odh.)
  • Úmrtnost : 6,54  na 1000 obyvatel (2012 odh.)
  • Počet obyvatel ve městech : 88 %  z celkové  populace (2014)
  • Nárůst urbanizace: 0.1 % roční změna (odhad na roky 2010-50)
  • Poměr mužů a žen (2012): 49 % : 51 %

Věková struktura: (2012 odh.)

  • 0-14 : 23 % (mužů  487,930/ žen 464,68)
  • 15-64: 68% (mužů 1,370,630/ žen 1,446,170)
  • 65 a více: 9% (mužů 173,070/žen 200,620)

Průměrná délka života (2012 odh.):

  • Celkově: 75,01 let
  • Muži: 73,48 let
  • Ženy: 76,62 let

Národnostní složení:

  • Libanonci 80 %
  • Palestinci 12 %
  • Arménci 5 %
  • Syřané, Kurdové a jiní 3 %

Pozn.: Obyvatelstvo je z  95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se neidentifikují jako Arabové, ale jako potomci starověkých Kananejců a upřednostňují označení Féničané (Phoenicians).

Náboženské složení:

V Libanonu  je oficiálně registrováno 17 náboženských denominací. Největší z nich představují křesťané (odhadem 39 %), ti se však dělí do několika dalších skupin (z křesťanských denominací převažují  katoličtí maronité, k nimž se hlásí odhadem 24 % celkového počtu obyvatel). Největší jednotnou skupinou v současném Libanonu jsou muslimští šíité (odhadem 32 %). Muslimští sunnité (odhadem 21 %) tvoří třetí nejpočetnější skupinu. Politicky významní jsou rovněž drúzové, k nimž se hlásí přibližně 7 % obyvatel.

Jednotlivé náboženské komunity nejsou po území Libanonu zastoupeny rovnoměrně: Šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významné  v  pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. Asi jeden tisíc obyvatel se  v Libanonu hlásí k židovskému vyznání.(Jde o neoficiální odhady místních médií, oficiální statistiky náboženského složení Libanonu nejsou k dispozici.)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP v mld. USD

39,0

41,8

42,9

49,9

50,9

HDP per capita (USD)

9.862

10.416

10.655

11.068

11.159

% růstu reál. HDP

1,5%

0,8%

0,9 %

2.0 %

1,4 %

index růstu spotřebitelských  cen (%)

5,0

6,5

2,6

1,9

-3,4

Míra nezaměstnanosti:

Dle údajů ministerstva práce dosáhla nezaměstnanost koncem loňského roku výše 25 %. K nejohroženější patří mladí lidé ve věku 20–24 let. Citlivá je otázka pracovních příležitostí pro Libanonce vzhledem k ochotě syrských uprchlíků pracovat za nižší mzdu. Podle údajů libanonského centrálního statistického úřadu odešlo z Libanonu do ciziny od roku 1992 více než půl milionů Libanonců. Důvodem je lepší možnost získání zaměstnání za lepších platových podmínek. 77 % těchto emigrantů je mladších než 35 let, přes 40 % má vysokoškolské vzdělání.

Světová banka předpovídá růst libanonského HDP v roce 2016 na 2,5 %, výši HDP na 54,7 mld. USD, což činí 12.006 USD na hlavu. The Institution of International Finance odhaduje v závislosti na vnitropolitickém a bezpečnostním vývoji v zemi a okolním regionu růst HDP na 0,8 - 2,3 %, nominální výši HDP na 52,6 – 53,5 mld. USD. I tak jsou podle odborníků vzrůstající hodnoty stále nižší, než je skutečný potenciál Libanonu. Důvodem jsou přetrvávající politická nejistota na domácí scéně,  bezpečnostní hrozby uvnitř země (příhraniční konflikty s IS a Frontou Nusra, hrozba bombových útoků) a  v okolním regionu (Sýrie), ekonomická zátěž spojená s přítomností 1,2 mil. syrských uprchlíků a nejistoty ohledně plnění finančních slibů mezinárodních donorů.  Předpokládaný růst ukazatelů je m.j.  spojen s očekávanou vyšší mírou domácí spotřeby, poklesem cen ropy a nízkou mírou inflace (odhady se v roce 2016 pohybují od -1,5 % do 1,1 %).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 

 

2011

2012

2013

 

2014 

 

2015

Příjmy (mld. USD)

8,445

9,409

9,202

10,240

9,359

Výdaje (mld. USD)

10,395

13,190

14,007

14,889

14,457

Saldo (mld. USD)

-1,850

-3,781

-4,805

-4,649

-5,098

Fiskál. deficit (% HDP)

-6.1%

-9,5 %

 

-11,1 %

-9,3 %

-10,1 %

Pokud jde o výdaje, největší podíl představuje dluhová služba, zásadní jsou platy státních zaměstnanců. Obrovské břemen představují pro libanonskou vládu výdaje spojené se syrskými uprchlíky v zemi.

Z jednotlivých rezortů mají procentuálně nejvyšší rozpočty ministerstvo vnitra, municipalit a záležitostí venkova, ministerstvo národního vzdělávání a umění, ministerstvo kultury a vyššího vzdělání, ministerstvo obrany a ministerstvo financí.

Pozn.: Již od roku 2006 nemá země řádně parlamentem schválený rozpočet (a měla by tedy fungovat v rozpočtovém provizoriu vycházejícím z roku 2006, což je ovšem nereálné), již od občanské války pak neproběhl ústavou zakotvený každoroční závěrečný audit  hospodaření státu (vlády). Legalizování státních výdajů v posledních letech je tak dlouhodobě citlivou vnitropolitickou záležitostí.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Obchodní a platební bilance, devizové rezervy a HDP (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

 

2014 

 

2015

Obchodní bilance

-15,9

-16,8

-17,3

-17,2

-17,4

Kapitálové toky

13,897

15,263

16,2

15,773

14,732

Platební bilance

-2,688

-1,537

-1,128

-1,408

-3,354

Deviz. rezervy

47,9

52,5

47,8

49,4

49,6

nominální HDP

mld. USD

39,0

41,6

42,9

49,9

50,9

 Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

 

2014 

 

2015

Vnitřní  mld.  USD

33,2

32,4

37,3

41,0

43,2

Zahraniční  mld. USD

20,4

25,3

26,2

25,6

27,1

CELKEM mld. USD

53.6

57,7

63,5

66,6

70,3

Libanon patří ke značně zadluženým zemím. Díky restrukturalizaci dluhu v návaznosti na donorskou konferenci Paříž II (2002) a poměrně vysokému ekonomickému růstu v následujících letech se podařilo veřejný dluh stabilizovat. Realizace reforem se zkomplikovala díky válečnému konfliktu Izraele s Hizballáhem (2006) a ke konci roku 2007 zadlužení přesáhlo 200 % HDP. Od té doby se ovšem míru zadlužení podařilo postupně snižovat až do roku 2012, kdy činila 135 %. V roce 2013 však stoupla na 146 %,  v roce 2014 mírně poklesla na 145 %. Splátky dluhu se ročně pohybují ve výši cca 4 mld. USD a nadále značně zatěžují rozpočet. Zadluženost stoupla i v roce 2015 (o 5,6 %).

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor patří k „rodinným klenotům” libanonské ekonomiky. Tradiční banky neztratily svou pozici ani za války, po ní navíc nastal další rozmach. Podle Heritage Foundation má Libanon nejliberálnější bankovní systém na celém Blízkém východě, 6 libanonských bank (Audi Saradar, BLOM, BankMed, banka Byblos, Fransbank a Banque Libano-Française) je pak vedeno mezi první tisícovkou nejlepších ve světě.

V bankovním sektoru postupně probíhá proces koncentrace - 70 % trhu ovládá 10 bank a více než 40 % zisků těchto vůdčích bank připadá na tři bankovní domy: Blom, Banku Audi-Saradar a Banku Byblos. 50 % veškerých vkladů je v 5 libanonských bankách. Většina bank je členem Sdružení libanonských bank (Association of Banks of Lebanon), viz www.abl.org.lb.

Vývoj bankovních aktivit (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

 

2014 

 

2015

Bankovní depozita

115,7

125,0

136,2

144,4

151,6

Navzdory slabým ekonomickým podmínkám a nestabilnímu regionálnímu bezpečnostnímu bankovní sektor vykázal v roce 2015 mírný růst, který byl však  nižší než v roce 2014, a to zejména z důvodu obtížných podmínek pro bankovní operace na domácím trhu a přetrvávajících bezpečnostních rizik v okolních zemích.  Bankovní depozita dosáhla celkové výše 151,6  mld. USD (nárůst o 5,0 %). Bankovní půjčky vzrostly ve srovnání s předchozím rokem méně, konkrétně o 3,3  mld. USD  a dosáhly výše 54,2  mld. USD. Samotná libanonská "velká trojka" komerčních bank-BLOM banky, Audi a Byblos Bank vykázala meziroční růst čistých zisků o 8,7% (968,4 mil. USD). Celkově se zdá, že konzervativní politiky jednotlivých bank a obezřetné strategie diverzifikace v zámoří a pokračující nárůst klientských vkladů budou i přes omezené domácí úvěrové příležitosti znamenat další nárůst zisků i v roce 2016.

Na webové stránce libanonské Centrální banky www.bdl.gov.lb/otherlinks/banklink.htm jsou odkazy na domovské stránky hlavních bank a finančních institucí s měsíčními a čtvrtletními analýzami jak rozvoje vlastní banky, tak celé libanonské ekonomiky a trhu.

Pokud jde o pojišťovny, působí v zemi cca 65 společností a pojišťovacích brokerů (agentů), zabývajících se všemi druhy pojištění a zajištění. V oblasti životního pojištění patří k významnějším Alico, Sogecap Liban, SNA, Bancassurance, Libano-Suisse, ADIR, Libano-Arabe, UFA, CLA a Medgulf. V oblasti jiných druhů pojistek jsou významné Medgulf, Bankers, AXA Middle East, SNA, Libano-Suisse, Al-Mashrek, Libanon-Arabe, Fidelity, Cumberland a Alico. 30 pojišťovacích společností se stará o 57 % veškeré produkce. 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Aktuální informace o daňovém systému lze získat na stránkách agentury na podporu investic IDAL www.idal.com.lb. v kapitole Tax system.

Za místní zaměstnance je nutno odvádět platby do systému sociálního zabezpečení (Social Security Contributions). Ty jsou ve výši 23,5 % z měsíčních platů, včetně přesčasů, darů, odměn, prémií nebo dalších výhod. Všechny společnosti jsou povinny zaregistrovat platy zaměstnanců nejpozději 1 měsíc po zahájení činnosti. Tyto příspěvky se skládají z následujících částí:

  • nemocenské zabezpečení a mateřská péče - zaměstnanec platí 2 % a firma 7 % z platu
  • rodinný příspěvek - firma platí 6 % z platu
  • důchodový příspěvek - firma platí 8,5 % z platu

Zaměstnavatel kromě toho přispívá zaměstnancům na dopravu (5,3 USD denně) a na školné pro děti (335 USD na dítě, max. 670 USD).

Ministerstvo financí vypracovalo v roce 2014 celkem ambiciózní program vnitřních reforem, jehož hlavní součástí bylo posouzení dosavadního daňového systému, a to zejména kvůli financování připravované platové tabulky pro odměňování zaměstnanců veřejného sektoru. MF vypracovalo návrhy na zvýšení některých současných daní a zavedení několika nových daní, parlament ho však dosud neschválil. Návrh vyvolal rozsáhlou debatu mezi politiky, odborníky a veřejností a předložený návrh na zvýšení platů státních zaměstnanců se stal důvodem pro vlnu stávek zaměstnanců veřejného sektoru a učitelů veřejných škol.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: