Libanon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR Bejrút (Libanon)

Libanon je parlamentní republikou založenou na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Tato novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, které ukončily patnáct let trvající občanskou válku. Ústava dělí státní moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • arabsky: Al-Džumhúríja al-Lubnáníja
  • česky: Libanonská republika
  • francouzsky: République libanaise
  • anglicky: Republic of Lebanon

Všeobecná informace:

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení
nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, které ukončily patnáct let trvající občanskou válku. Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny (zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy). Ústava dělí moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

Hlava státu:

Prezidentem země je Michel Aoun, zvolený 31. října 2016 (se ziskem 83 hlasů ze 128-členného parlamentu). Parlamentní hlasování o hlavě státu bylo od roku 2014 v pořadí 46. a ukončilo tak vakuum na prezidentském místě od 25. května 2014, kdy skončil mandát předchozího prezidenta Michela Sleimana.

Parlament:

Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na konfesním a většinovém základě jednou za čtyři roky, volební zákon z r. 1960 předpokládá v parlamentu kvóty pro jednotlivé komunity. Předsedou Parlamentu je Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal).

Poslední volby se uskutečnily 7. června 2009. Strany jsou teroreticky rozdělěny do dvou hlavních bloků - „Sil 14. března“ a „Sil 8. března“ (podle konfesních základů), ale v současné době v zásadě fungují nezávisle, rozdělení není viditelné.

Z vnitropolitických důvodů (neshoda na volebním systému) se v červnu 2013 plánované parlamentní volby neuskutečnily a parlament si prodloužil své funkční období o 17 měsíců. V listopadu 2014 si svůj mandát prodloužil podruhé, tentokrát do 20.6.2017.

V současnosti probíhají vládní debaty k novému volebnímu zákonu/systému a od nich se odvíjí i termín budoucích voleb. Všeobecným záměrem je přechod k některé z forem poměrného systému nebo k upravenému konfesnímu systému, k době zpracování STI však neexistuje konsensus mezi politickými stranami a termín voleb zůstává nejasný.

Vláda:

Současná vláda v čele s předsedou sunnitské strany Hnutí budoucnosti Saadem Harírím byla jmenována 18. prosince 2016, důvěru parlamentu obdržela 28. prosince 2016. Ve vládě jsou zastoupeny prakticky všechny parlamentní strany a hnutí, včetně Hizballáhu (oproti minulosti není zastoupena strana Kataeb). Nejsilněji je ve vládě zastoupeno Svobodné vlastenecké hnutí (strana prezidenta Aouna) a Hnutí budoucnosti premiéra S. Haríriho.

Složení libanonské vlády (stav k 19. 5. 2017) 

Předseda vlády

Hnutí budoucnosti

Saad Harírí

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Libanonské síly

Ghassan Hasbani

Ministr zahraničních věcí

Svobodné vlastenecké hnutí

Gebran Bassil

Ministr obrany

Svobodné vlastenecké hnutí

Yaakoub Saraf

Ministr vnitra

Hnutí budoucnosti

Nouhad Machnouq

Ministr financí

hnutí AMAL

Ali Hassan Khalil

Ministr průmyslu

Hizballáh

Hussein Hajj Hassan

Ministr pro vysídlené osoby

Libanonská demokratická strana

Talal Arslan

Ministr spravedlnosti

Svobodné vlastenecké hnutí

Salim Jreissaty

Ministr informací

Libanonské síly

Melhem Riachy

Ministr energetiky

Svobodné vlastenecké hnutí

Cesar Abi Khalil

Ministr dopravy a veřejných prací

hnutí Marada

Youssef Fenianos

Ministr telekomunikací

Hnutí budoucnosti

Jamal Jarrah

Ministr zemedělství

hnutí AMAL

Ghazi Zeaiter

Ministr turistiky

hnutí Tashnag (Arménská revoluční federace)

Avedis Kadanian

Ministr zdravotnictví

Libanonské síly

Ghassan Hasbanny

Ministr školství

Pokroková socialistická strana

Marwan Hamadeh

Ministr práce

Hnutí budoucnosti

Mohamad Kabarra

Ministr sportu

Hizballáh

Mohammad Fneish

Ministr kultury

Hnutí budoucnosti

Ghattas Khoury

Ministr sociálních věcí

Libanonské síly

Pierre Abi-Assi

Ministr obchodu

Svobodné vlastenecké hnutí

Raed Khoury

Ministr životního prostředí

Svobodné vlastenecké hnutí

Tarek Khatib

Státní ministr pro práva žen

Hnutí budoucnosti

Jean Ogassapian

Státní ministr pro prezidentské záležitosti

Svobodné vlastenecké hnutí

Pierre Rafoul

Státní ministr plánování

Libanonské síly

Michel Pharoun

Státní ministr humanitárních záležitostí

Pokroková socialistická strana

Ayman Shkeir

Státní ministr pro boj s korupcí

Svobodné vlastenecké hnutí

Nicolas Tueni

Státní ministr pro parlamentní záležitosti

Syrská sociální nacionalistická strana (SSNP)

Ali Kanso

Státní ministryně pro správní záležitosti

hnutí AMAL

Enaya Ezzeldine

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:           4,36,2 mil. (odhad 2016)

K počtu obyvatel dlouhodobě chybí oficiální libanonské statistické údaje. Světová banka uvádí 5,8 mil. obyvatel, kteří však vedle cca 4,3 milionu Libanonců zahrnují cca 500 000 dlouhodobých palestinských uprchlíků, 1 011 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR, údaj 2016) a naopak nezohledňuje cca 500 000 neregistrovaných syrských uprchlíků. Z identického důvodu neexistuje ani oficiální údaj k hustotě osídlení (571 obyvatel/km2 podle Světové banky). Osídleno je zejména pobřeží se zástavbou jednotlivých vesnic a měst a pohoří Libanon kolem Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 mil. Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob).

Skupina libanonských občanů vykazuje poměr mužů a žen 49 % : 51 %, průměrný roční přírůstek je 4,2 %, porodnost 1,7 (2015, podle Světové banky).

Národnostní složení:

Z hlediska současného počtu přítomných obyvatel v zemi (včetně neregistrovaných uprchlíků ze Sýrie) tvoří libanonští občané cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arménci, Kurdové a jiní), Syřané cca 24 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva. Libanonští občané jsou z 95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často neidentifikují jako Arabové.

Náboženské složení:

Pozn.: neexistují oficiální libanonské údaje, informace je odvozena z nezávislých zdrojů a nezohledňuje uprchlické skupiny.

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská (lze nalézt i údaj 17 komunit, který však z politických důvodů nezohledňuje právě židovskou obec).

Největší komunitou jsou křesťané (odhadem 39 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (převažují maronité  24 % celkového počtu obyvatel, následují řečtí pravoslavní, řečtí katolíci, arménští křesťané, aj. ). Muslimové tvoří cca 54 % obyvatel  největší jednotnou skupinou jsou muslimští šíité, muslimští sunnité tvoří třetí nejpočetnější skupinu. Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 6 % obyvatel.

Jednotlivé náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významné v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí laissez-faire. Vláda podporuje soukromé investice, veřejné vlastnictví se omezuje prakticky pouze na infrastrukturu a poskytování veřejných služeb.

Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v celém regionu. Právě tato skutečnost se v současné době promítá do nenaplnění jeho značného ekonomického potenciálu. Ten je dán především výhodnou geografickou polohou (kromě atraktivní krajiny s mořem a celoročně zasněženými horami libanonské moře ukrývá bohaté zásoby ropy a zemního plynu), vzdělaným obyvatelstvem, dobrými obchodními vztahy s EU a unikátní historií.

Libanon historicky patřil mezi hospodářsky nejrozvinutější země regionu, byl označován za „Švýcarsko Blízkého východu“. Občanská válka v letech 1975–1990 jeho dobrou ekonomickou základnu ale významně narušila a zemi připravila o pozici bankovního a obchodního centra regionu. Po válce se sice fyzickou a finanční infrastrukturu podařilo přebudovat, stalo se tak nicméně za cenu značného státního zadlužení, se kterým se země vypořádává dodnes. Období obnovy a rekonstrukce bylo opětovně přerušeno válečným konfliktem mezi Hizballáhem a Izraelem v létě 2006. Libanon utrpěl vážné škody na civilní infrastruktuře, bylo zničeno na 30 000 bytových jednotek a prakticky všechny silniční mosty.

Libanon se těší relativně dobrým obchodním vztahům s EU. V r. 2002 byla sjednána mezi EU a Libanonem Asociační dohoda, jejímž hlavním cílem je liberalizace vzájemné směny průmyslových a převážné většiny zemědělských výrobků. V prvních letech implementace Asociační dohody Libanon zaznamenal poměrně silný hospodářský růst (od r. 2007 do 2010 se pohyboval v rozmezí 7 – 10 %), který odrážel zejm. zájem investorů ze zemí Perského zálivu. Slibné období bylo v r. 2011 ukončeno v důsledku další krize, tentokrát v sousední Sýrii. Dopady tohoto trvajícího konfliktu – příliv více než 1,1 mil. registrovaných uprchlíků, růst vnitřního napětí, uzavření tradičních obchodních cest, pokles zájmu investorů – zapříčinily ekonomický propad (1 – 2 % mezi 2011 – 2016) a další růst státního dluhu. Někdejší „Švýcarsko Středomoří“ je dnes nejzadluženější ekonomikou arabského světa a třetí nejzadluženější zemí vůbec.

Se sníženou výkonností ekonomiky klesá objem daní jakožto důležitého příjmu státního rozpočtu a tato situace je v Libanonu ještě umocněna jejich neefektivním vymáháním (banka Audi na začátku r. 2017 publikovala studii, podle které stát v důsledku neefektivního výběru daní ročně přichází o 4,2 mld. USD). Obsluha narůstajícího dluhu je dnes největší položkou státních výdajů Libanonu a vládu zásadním způsobem omezuje v možnostech investovat do nevyhovující infrastruktury (voda ve vodovodní síti není pitná, elektřina trpí výpadky, veřejná doprava v podstatě neexistuje).

Popsané prostředí je doprovázeno typickými symptomy – korupcí, netransparentním a svévolným rozhodováním ve státní správě, byrokracií. To vše spolu se složitým celním řízením, archaickými zákony a nízkým respektem k právům duševního vlastnictví negativně ovlivňuje investiční prostředí země.

Přes pokračující krizi v regionu však libanonská ekonomika nekolabuje. Její hlavní pilíře jsou dnes stavebnictví, turistika a trh nemovitostí (ten však prakticky nevytváří pracovní místa). Přísun peněz do země také zaručují tradičně významné finanční transfery libanonské diaspory (v zemích Zálivu působí cca 500 tisíc Libanonců, kteří domů ročně převádí kolem 8 mld. USD). 

Základní makroekonomické ukazatele (2012 – 2016)

  

2012

2013

2014

2015

2016

Nominální HDP v mld. USD

 44,25

47,61

49,93

50,50

51,55

HDP per capita (USD)

 10 416

10 655

11 068

11 159

11 391

Růst reál. HDP (%)

 0,8

0,9

2.0

1,4

1 (odhad)

Inflace (%)

 6,5

2,6

1,9

-3,7

-0,8

Zdroj: MMF, Ministerstvo financí 

Současnost a očekávaný vývoj:

Ekonomickému výhledu Libanonu nadále dominuje přetrvávající konflikt v sousední Sýrii. Přítomnost uprchlíků a vysídlených osob, jejichž čísla nyní představují více než čtvrtinu všech obyvatel Libanonu, přiživuje chudobu a nezaměstnanost a zhoršuje již tak špatnou situaci v oblasti veřejných financí a infrastruktury. Válečný konflikt v Sýrii nadto ochromuje obchodování v celém regionu, což nezanedbatelným způsobem snižuje libanonský export do dalších států, zejm. zemí Zálivu.

Hospodářský růst zůstává utlumený. Po prudkém poklesu v r. 2011 (z hodnoty 8 % na 0,5 %) se tempo růstu krátce zvýšilo na 2 – 3 %, nyní se ekonomika ale opět zpomaluje. MMF a většina dalších institucí uvádí pro rok 2016 růst 1 % (nejoptimističtější odhad je WHO s 1,8 %), s podobným číslem se počítá i pro r. 2017. Tradiční pilíře libanonské ekonomiky – turismus, nemovitosti a stavebnictví – utrpěly těžkou ránu a jejich oživení se v případě trvání současné situace na Blízkém východě nepředpokládá.

Inflace v r. 2016 prudce poklesla z důvodu nižších cen ropy, její návrat k trendovému tempu 2 % se nicméně očekává zhruba v polovině r. 2017.

Důvodem k alespoň částečnému optimismu je určitá normalizace na politické scéně (zvolení prezidenta republiky po dvou a půl letech vakua na prezidentském křesle, následné jmenování vlády premiéra Harírího). Ta by za podmínky úspěšně provedených voleb v polovině r. 2017 a v závislosti na politických a ekonomických prioritách mohla nastolit období stability jako základní podmínku pro ekonomický růst země. V návaznosti na objevy uhlovodíkových zásob ve východním Středomoří lze také pozitivně vnímat (deklarované) odhodlání vlády rozvinout v Libanonu vlastní ropný sektor, který by zemi pomohl vymanit se ze závislosti na dovážené ropě (vláda na začátku r. 2017 vyhlásila tendr na práva průzkumu a těžby v libanonském moři, první kontrakty se očekávají v listopadu 2017). Protiváhou k těmto faktorům nicméně nadále zůstává hrozba amerických sankcí namířených proti hnutí Hizballáh, jehož tolerance na libanonské politické scéně ovšem může být nezbytná pro udržení vnitřní politické stability.

Pozn.: Libanonské úřady od r. 2009 nepublikují údaje o nezaměstnanosti, jiné zdroje jsou kusé a značně se liší (rozpětí 5 - 30 %), patrně v závislosti na zvolené metodologii, zejm. zohlednění uprchlických skupin.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Libanonské veřejné finance jsou dlouhodobě deficitní. Největší výdajové položky státu představují typicky výdaje na obsluhou veřejného dluhu (v poměru dluhu k HDP je Libanon nejzadluženější ekonomikou arabského světa a čtvrtým nejzadluženějším státem vůbec) a výdaje na platy ve veřejné sféře. Obrovské břemeno v posledních letech představují pro libanonskou vládu také výdaje spojené s přítomností syrských uprchlíků a vysídlených osob. Z jednotlivých rezortů mají tradičně procentuálně nejvyšší rozpočty ministerstvo vnitra, municipalit a záležitostí venkova, ministerstvo národního školství a umění, ministerstvo kultury a vyššího vzdělání, ministerstvo obrany a ministerstvo financí.

 Veřejné finance (2012 - 2016)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy státního rozpočtu (mld. USD)

9,40

9,42

10,80

9,58

9,92

Výdaje státního rozpočtu (mld. USD)

13,32

13,64

13,95

13,53

14,87

Saldo (mld. USD)

-3,93

-4,22

-3,07

-3,95

-4,94

Veřejný dluh (v % k HDP)

131

134

134

140

146

Veřejný dluh (mld. USD)

57,97

63,81

66,90

70,68

75,27

Zdroj: Ministerstvo financí

V r. 2016 Libanon zaznamenal nejvyšší zvýšení daňového deficitu (o 25,09 %) za posledních deset let. To je připisováno kombinaci stagnujících příjmů a rekordnímu zvýšení výdajů státního rozpočtu. Výdaje oproti předchozím obdobím vzrostly především díky navýšení odvodů do MMF, zvýšením platů a kompenzací při odchodu do důchodu, růstem kapitálových výdajů (transfery Radě pro rozvoj a obnovu a ministerstvu veřejných prací a dopravy), zvýšením transferů obcím a konečně v důsledku zdražení obsluhy státního dluhu (úrokové sazby pro vnitřní dluh se zvýšily o 6,52 %, úrokové sazby pro vnější dluh o 7,57 %). Nejvyšší položku příjmů představovaly v r. 2016 daně a poplatky (7,03 mld. USD), z nichž připadlo 30 % na daň z příjmu, 30 % na DPH, 20 % na celní příjmy a 12,75 % na telekomunikační poplatky. Nejvyššími výdajovými položkami byly ve stejném roce výdaje na obsluhu státního dluhu (4,97 mld. USD), platy ve veřejném sektoru a transfery ministerstvům a obcím. Transfery státní energetické společnosti Electricité du Liban se snížily o 18,33 % (na 927 mil. USD) v důsledku poklesu cen ropy.

Pozn.: Libanonu se díky neschopnosti dosáhnout shody od r. 2006 nepodařilo schválit státní rozpočet a země tak funguje v trvalém provizoriu. Tato situace nemá ústavněprávní oporu a ospravedlňuje názor, že vládní výdaje jsou od konce občanské války uskutečňovány v podstatě protiprávně a bez řádné kontroly ve formě závěrečných auditů hospodaření státu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance, devizové rezervy a HDP (2012 - 2016)

 

2012

2013

2014 

2015

2016

Obchodní bilance (mld. USD)

-16

-17,3

-17,2

-15,1

-15,6 

Kapitálové toky (mld. USD)

15,26

16,2

15,77

14,73

16,21 

Platební bilance (mld. USD)

-1,54

-1,13

-1,41

-3,35

1,24 

Deviz. rezervy vč. zlata (mld. USD)

46,78

44,6

47,76

45,73

50,33 

nominální HDP (mld. USD)

44,25

47,61

49,93

50,50

51,55

Čistý kapitálový účet (mil. USD)

8,2

236,46

83,55

132,18

-

Čistý běžný účet (mil. USD)

-1 049,25

-764,9

-798,94

-827,67

-

Čistý finanční účet (mil. USD)

560,77

-838,56

643,28

229,2

-

Zdroj: Ministerstvo financí, Centrální banka (chybějící údaje nebyly dosud vyhlášeny)

Platební bilanci Libanon uzavřel v r. 2016 s přebytkem 1,24 mld. USD oproti deficitu 3,3 mld. USD z předchozího roku. Centrální banka zaznamenala zvýšení čistých zahraničních aktiv o 3,87 mld. USD, a to díky swapové operaci z června 2016, která díky výhodným podmínkám motivovala komerční banky repatriovat své devizové likvidity a uložit je u Centrální banky. Komerční banky tak vykázaly úbytek zahraničních aktiv o 2,63 mld. USD a dodatečnou devizovou likviditu si v průběhu roku musely opatřit prodejem evropských dluhopisů (eurobondů) a/nebo nabízením vysoce úročených produktů k přilákání devizových vkladů.

 Zahraniční zadluženost, dluhová služba (mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vnitřní dluh (mld.  USD)

33,2

32,4

37,3

41,0

43,2

Zahraniční dluh (mld. USD)

20,4

25,3

26,2

25,6

27,1

Dluh celkem (mld. USD)

53.6

57,7

63,5

66,6

70,3

Zdroj: Ministerstvo financí, centrální banka

Libanon patří ke značně zadluženým zemím. Díky restrukturalizaci dluhu v návaznosti na donorskou konferenci Paříž II (2002) a poměrně vysokému ekonomickému růstu v následujících letech se podařilo veřejný dluh stabilizovat. Realizace reforem se zkomplikovala díky válečnému konfliktu Izraele s Hizballáhem (2006) a ke konci roku 2007 zadlužení přesáhlo 200 % HDP. Od té doby se ovšem míru zadlužení podařilo postupně snižovat až do roku 2012, kdy činila 131 %. Od r. 2013 již opět stoupá, na konci r. 2016 na hodnotu na 146 %. Splátky dluhu se ročně pohybují ve výši 45 mld. USD a nadále značně zatěžují rozpočet.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor patří k „rodinným klenotům” libanonské ekonomiky. Tradiční banky neztratily svou pozici ani za války, po ní navíc nastal další rozmach. Podle Heritage Foundation má Libanon nejliberálnější bankovní systém na celém Blízkém východě, 6 libanonských bank (Audi Saradar, BLOM, BankMed, Byblos, Fransabank a Banque Libano-Française) je pak vedeno mezi první tisícovkou nejlepších ve světě. V bankovním sektoru postupně probíhá proces koncentrace - 70 % trhu ovládá 10 bank a více než 40 % zisků těchto bank připadá na tři bankovní domy: Blom, Audi-Saradar a Byblos. 50 % veškerých vkladů je v 5 libanonských bankách.

Většina bank je členem Sdružení libanonských bank (Association of Banks of Lebanon), viz www.abl.org.lb.

 Vývoj bankovních depozit (2012 - 2016)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Bankovní depozita

125,0

136,2

144,4

151,6

162,5

 Zdroj: Centrální banka

Navzdory slabé ekonomice a nevyhovující bezpečnostní situaci v regionu bankovní sektor vykázal v r. 2016 téměř dvojnásobný růst oproti předchozímu roku. V roce 2016 dochází také k obrácení trendu stagnace zisků bank, typické pro předchozí léta. Bankovní depozita dosáhla celkové výše 162,5 mld. USD (nárůst o 7,2 %); bankovní půjčky vzrostly ve srovnání s předchozím rokem méně, konkrétně o 3 mld. USD na 57,2  mld. USD. Čisté zisky tzv. alfa-bank (14 největších bank) se meziročně zvýšily o 12 % (2.270 mil. USD), největší zaznamenaly banka Audi (470 mil. USD), BLOM (463 mil. USD) a Fransabank (201 mil. USD). Pokud situaci neovlivní zahraniční sankce proti hnutí Hizballáh, lze předpokládat, že kombinace konzervativní politiky, obezřetné strategie diverzifikace v zámoří a pokračující nárůst klientských vkladů povedou i přes omezené domácí úvěrové příležitosti k dalšímu nárůstu zisků bank v r. 2017.

Hlavní banky a pojišťovny:

Na webové stránce libanonské Centrální banky www.bdl.gov.lb/otherlinks/banklink.htm jsou odkazy na domovské stránky hlavních bank a finančních institucí s měsíčními a čtvrtletními analýzami jak rozvoje vlastní banky, tak celé libanonské ekonomiky a trhu.

V Libanonu působí cca 65 společností a pojišťovacích brokerů (agentů), zabývajících se všemi druhy pojištění a zajištění. V oblasti životního pojištění patří k významnějším Alico, Sogecap Liban, SNA, Bancassurance, Libano-Suisse, ADIR, Libano-Arabe, UFA, CLA a Medgulf. V oblasti jiných druhů pojistek jsou významné Medgulf, Bankers, AXA Middle East, SNA, Libano-Suisse, Al-Mashrek, Libanon-Arabe, Fidelity, Cumberland a Alico. 30 pojišťovacích společností se stará o cca 60 % veškeré produkce. Seznam hlavních pojišťoven lze nalézt na http://lb.kompass.com/a/general-insurance-companies/82660/.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Základní daně a poplatky:

Korporační daně z příjmu: rovná daň 15 % pro právnické osoby a progresivní daň 4 % až 21 % pro fyzické osoby
Daně z platů a mezd: progresivní daň 2 % až 20 %
Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %
Povinný odvod do fondů sociálního zabezpečení: 21,5 % pro zaměstnavatele (mateřská péče 7 % z platu, rodinný příspěvek 6 %, důchodový příspěvek 8,5 %) a 2 % pro zaměstnance (mateřská péče)
Daň z nemovitosti: pohybuje se od 0 do 14 %
Daň z přidané hodnoty: 10 %
Kolky a cla: obecná kolková povinnost 3 % uvalená na většinu smluv, cla pohybující se od 0 do 70 %

Více k systému daní a daňovým úlevám a osvobozením naleznete na stránkách agentury na podporu investic IDAL www.idal.com.lb. v kapitole Tax system.

Pozn.: Začátkem r. 2017 dochází v Libanonu k pokusům o reformy daňového systému, a to zejména z důvodu nutnosti financovat plánované zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru. Součástí reforem je návrh na zvýšení některých daní a zavedení daní nových, parlamentu však příslušný návrh zákona zatím předložen nebyl.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: