Trvající ekonomické problémy a důsledky válečných konfliktů mezi Hizballáhem a Izraelem představují výzvu pro udržení kvality zdravotní péče pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Země potřebuje modernizovat zdravotnická zařízení, včetně odborného zaškolení zdravotnického personálu a výměny profesních znalostí na mezinárodní úrovni. V důsledku probíhajícího konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem byla zcela nebo částečně zničena řada zdravotnických zařízení včetně vybavení a zásob léčiv.

Libanonskému zdravotnickému systému dominuje soukromý sektor, který se zaměřuje spíše na nemocniční léčebnou péči (48 % celkových výdajů na veřejné zdraví) než na primární péči a preventivní zdravotnická opatření. Většinu zdravotnických výrobků Libanon dováží z Indie, USA a Turecka.

Libanon dováží přibližně 70 % farmaceutických produktů a přibližně 30% vyrábí lokálně. Podle libanonské celní správy dosáhl celkový dovoz léčiv do Libanonu v roce 2024 částky 737 mil. USD. Hlavními dodavateli jsou Německo (12,8%), Spojené státy americké (10,5%), Švýcarsko (8%), Francie (8%), Itálie (6,7%) a Irsko (4,9%). Od roku 2021 je v platnosti rozhodnutí libanonského ministra zdravotnictví o zjednodušení dovozních podmínek pro léky a farmaceutika již certifikované v EU, USA a WTO. Tato léčiva mohou být dovážena do země bez zdlouhavého testování a licenčních řízení. Pro zahraniční farmaceutické společnosti je Libanon sice malým, ale důležitým exportním trhem.

Plán libanonské vlády ve zdravotnickém sektoru se zaměřuje na zlepšení přístupu ke komplexní primární zdravotní péči (PHC) pro všechny obyvatele, včetně nejnižší příjmové skupiny.

Libanonská vláda během předchozího i současného konfliktu při zajištění akutních potřeb pro zajištění nezbytné zdravotní péče spolupracovalo se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Humanitární pomoc včetně dodávek léčiv probíhá i nyní.  Česká republika dlouhodobě aktivně podporuje libanonský zdravotní sektor (mimo jiné prostřednictvím vázaných peněžních darů, humanitární pomoci). Kvalita českých zdravotnických produktů je vysoce oceňovaná a tato dlouhodobá podpora výrazně usnadňuje komerční vstup českých výrobců a vývozců zdravotnické techniky na libanonský trh. 

Přestože modernizace stávající energetické sítě v Libanonu, včetně privatizace státních energetických podniků, zůstává prioritou vlády, nedošlo v poslední době  k žádnému pozitivnímu vývoji v důsledku kritického nedostatku finančních prostředků v zemi. Odhaduje se, že energetický sektor utrpěl v důsledku válečného konfliktu v roce 2024 ztráty přes 450 mil. USD. Vážně poškozena byla kritická infrastruktura, včetně elektrických a vodních zařízení, elektrických sítí a vysokonapěťových distribučních systémů. Další masivní poškození způsobuje současný konflikt. Poválečná obnova  bude vyžadovat značný čas a zdroje.

Libanonská energetická infrastruktura byla i před konfliktem zastaralá a ve velmi špatném technickém stavu, neschopná pokrýt základní poptávku po elektřině, což z ní činí jednu z hlavních překážek hospodářského rozvoje. Dostupná kapacita libanonského energetického systému pokrývala méně než dvě třetiny poptávky. V některých částech země byla státní elektřina dostupná jen pár hodin denně a soukromé generátory se staly nezbytným vybavením všech domácností a veřejných budov. Nepravidelné a omezené dodávky elektrické energie (se kterými se země stále potýká od počátku ekonomické a finanční krize v roce 2019) uspíšily široké využití obnovitelných zdrojů, kdy došlo k masové instalaci fotovoltaických systémů.

Státní energetická společnost v současnosti provozuje pouze dvě tepelné elektrárny a má monopol na výrobu, přenos a distribuci elektřiny v Libanonu. V důsledku vládní dotační politiky a nedostatečného výběru daní a poplatků představují celkové ztráty společnosti 40 % státního dluhu Libanonu.

Klíčové plány vlády v oblasti energetiky jsou :

• Expanze obnovitelné energie: Libanon upřednostňuje solární a větrnou energii, aby snížil závislost na dovozu drahých paliv.
• Obnova infrastruktury: Akutní potřeba opravit poškozené přenosové vedení a distribuční sítě.
• Reforma energetického sektoru: Plány zahrnují přechod na zemní plyn v klíčových elektrárnách a zavedení tarifů odrážejících náklady. Mezinárodní podpora: Libanon se snaží zajisti financování od Světové banky a uzavírá dohody s Jordánskem, Egyptem a Irákem o dovozu elektřiny a paliva.
• Právní a politické úpravy: Vláda pracuje na právním rámci, který by zajistil spravedlivý přístup k energiím.

Libanon zároveň plánoval také výstavbu vodních zdrojů elektřiny. Dlouhodobým cílem vlády je do roku 2030 zabezpečit 30 % potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů. S více než 300 dny slunečního svitu ročně a potenciálem větrné energie v objemu 6,1 gigawattů je Libanon vhodný pro obnovitelné zdroje, chybí však kapitál, vhodný regulační rámec a přenosové soustavy.

Vzhledem k zastaralé a v současnosti nevyhovující elektrické přenosové síti Libanonu mají české firmy významné příležitosti v projektech spojených s výstavbou nových elektrických vedení, distribučních sítí, přenosových soustav, rozvoden a dispečinků. 

Libanonská armáda se od roku 2022 řídí pětiletým plánem (2022–2027) zaměřeným na posilování svých kapacit. Mezi klíčové sektory na libanonském obranném trhu patří dle uvedeného plánu vojenská munice, námořní plavidla, vojenská pozemní vozidla, taktická komunikace a systémy EOIR (elektrooptické infračervené systémy).

Libanonské ozbrojené síly (LAF) jsou za současné situace v zemi klíčovým prvkem pro zajištění stability v zemi. Vláda zároveň pověřila LAF, aby zajistila „státní monopol na zbraně“, tj. odzbrojila nestátní aktéry, včetně Hizballáhu. Armáda však pro rychlou implementaci tohoto úkolu nemá dostatečné lidské a ani materiální kapacity. LAF pro plnění svých úkolů potřebuje pokročilé sledovací systémy, obrněná vozidla, prostředky protivzdušné obrany a lepší koordinační nástroje. Bez těchto platforem a mezinárodní podpory zůstává schopnost LAF chránit hranice země omezená. 

Libanonská vláda nicméně nemá finanční prostředky na nákup vybavení pro LAF a další bezpečnostní složky. LAF a bezpečnostní složky jsou takto z velké části závislé na zahraniční pomoci. Z pohledu ČR jsou perspektivní především dodávky bezpečnostních skenerů, detektorů výbušnin, výbušnin, munice a osobních ochranných prostředků, případně dodávky specializované techniky v souladu s výběrovými řízeními a soutěžemi Ministerstva obrany Libanonu. Uplatnění mohou v Libanonu nalézt i v ČR vyvinuté modulární zdravotnické kontejnery, z nichž lze postavit celé polní nemocnice. 

Vláda již v roce 2020 vypracovala dlouhodobou strategií pro zemědělský a potravinářský sektor s cílem učinit ze zemědělsko-potravinářského systému klíčový prvek k dosažení potravinového zabezpečení a hlavní hnací sílu transformace Libanonu z importně orientované ekonomiky na lokálně produktivní. Strategie se zaměřuje na stránku produkce (farmy a další agropodniky tvořící zemědělsko-potravinářský sektor), na lokální spotřebu (zajištění potravin a výživy pro domácnosti) i na zvyšování exportního potenciálu.

Strategie odráží priority zemědělsko-potravinářského sektoru v Libanonu prostřednictvím pěti pilířů strukturovaných do prioritních programů a intervencí. Na jedné straně se zaměřuje na obnovu živobytí a výrobních kapacit zemědělců, výrobců a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci s cílem zvýšit jejich produktivitu a odolnost. Na druhé straně se strategie zaměřuje na zvýšení produkce a produktivity s cílem zvýšit zisky ze zemědělství, snížit náklady na dovoz, zvýšit konkurenceschopnost, zvýšit vývoz a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Libanon se intenzivně zaměřuje na zvyšování vlastní zemědělské produkce. V roce 2021 byla podepsána dohoda o spolupráci s WFP na podporu zemědělství v Libanonu. EU v uplynulých letech pokračovala v poskytování finanční pomoci na podporu zemědělství v Libanonu se zaměřením na zlepšení standardů zemědělské výroby a podporu malých potravinářských podniků.

Válečný konflikt z roku 2024 významně ovlivnil libanonské zemědělství a potravinářský průmysl. Podle hodnocení Světové banky mělo zničení úrody, dobytka a vysídlení farmářů za následek ztráty a škody v zemědělství v hodnotě přibližně 1,2 mld. USD. Bylo zničeno 97 800 m² olivových hájů (47 000 olivovníků), 66 000 m² citrusových farem, 98 800 m² banánových farem a 20 800 m² pastvin. Konflikt měl taky za následek velké ztráty v chovu dobytka, drůbeže a akvakultury. Údajně bylo zabito přibližně 200 000 kusů drůbeže a 700 kusů dobytka spolu s 250 zničenými včelími úly a 60 skleníky. Velmi negativní dopad s obrovskými škodami bude mít na zemědělství i současný konflikt. Dle libanonského ministerstva zemědělství bylo v důsledku probíhající války zasaženo v prvních dvou měsících více než 56 000 hektarů zemědělské půdy, včetně přibližně 18 559 hektarů, které utrpěly přímé škody – což představuje 22,5 % zemědělských oblastí nacházejících se v konfliktních zónách na jihu země. Izraelské útoky zničily  1 617 farem, poničily zemědělskou půdu, zavlažovací systémy, skleníky  a infrastrukturu potřebnou pro produkci potravin. Dále bylo poničeno zhruba 11 075 hektarů ovocných stromů a přibližně 6 600 hektarů olivových hájů. Rozsáhlé škody utrpěly také závody na zpracování potravin, lisy na olivy a rohovník, balicí centra, chladicí jednotky a sběrná centra zemědělských produktů. Ztráty na hospodářských zvířatech byly vážné, uhynulo přibližně 1 848 856 kusů drůbeže, ovcí, koz a skotu. Velké ztráty existují ve včelařství a chovu ryb, včetně více než 29 000 zničených úlů a téměř 2 030 tun ztracené produkce ryb.

Farmáři identifikovali naléhavé potřeby, včetně zemědělských léčiv, paliva pro zavlažování, přístupu k vodě, krmiva pro hospodářská zvířata, veterinární péče, očkování a logistické podpory pro přepravu produktů do bezpečnějších oblastí.  

Česká republika udržuje s Libanonem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci. Mezi nejvýznamnější exportní položky z ČR patří sušené mléko, sýry, pečivo, krmiva, živý skot, obilné a ječmenné výrobky a cukrovinky. Perspektivní oblastí pro české exportéry jsou zemědělské stroje a technika. Po ukončení současného konfliktu se tak pro české firmy vytváří příležitost jak pro zvýšení vývozu zemědělských produktů a rozšíření jeho portfolia, tak pro další obnovu zemědělské infrastruktury, jako jsou skleníky, chovy hospodářských zvířat nebo závlahové systémy v postižených oblastech. 

Podle údajů Světové banky činí výdaje na vědu a technologie v Libanonu přibližně 0,5 % HDP. Tento podíl se v posledních letech zvýšil, nicméně stále zůstává nižší než v mnoha vyspělých ekonomikách.

Za tvorbu národní politiky v oblasti vědy a techniky odpovídá Národní rada pro vědecký výzkum (NCSR), veřejná agentura s administrativní a finanční autonomií pod vedením předsedy vlády. NCSR spravuje a provozuje čtyři výzkumná centra: Centrum pro geofyziku, Centrum pro mořské vědy, Centrum pro dálkový průzkum Země a Libanonskou komisi pro atomovou energii.

Libanon se v posledních letech aktivně snaží stát regionálním centrem pro umělou inteligenci prostřednictvím národních strategií, vzdělávacích iniciativ a podpory startupového ekosystému. V roce 2025 nově zřídil Ministerstvo pro digitální transformaci vlády, jehož posláním je vést digitální transformaci země prostřednictvím strategické elektronické správy, rozhodování založeného na datech a integraci špičkových technologií včetně umělé inteligence. Tato iniciativa je součástí „THE LEAP“, komplexního národního reformního programu, který předpokládá transparentní, inkluzivní a inovativní Libanon. Cílem Libanonu je etablovat se jako regionální centrum pro umělou inteligenci. 

Prostřednictvím specializovaných oddělení, jako je Inovace a zavádění technologií a Divize výzkumu a vývoje (R&D), hodlá ministerstvo aktivně spolupracovat s technologickými startupy a globálními partnery na zavádění řešení umělé inteligence jak ve správě, tak v průmyslu. S jasnou vizí, posilováním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, mezinárodní spoluprací, důrazem na vzdělávání a vytvořením podmínek pro startupy má Libanon potenciál stát se významným hráčem v oblasti umělé inteligence v regionu Blízkého východu.

Vláda také zavedla několik programů a iniciativ, aby podpořila vědecký výzkum a vývoj v zemi. Jedním z takových programů je Národní výzkumný a inovační program, který se zaměřuje na podporu inovativních projektů a rozvoj nových technologií v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a dalších klíčových odvětví.

Americká univerzita v Bejrútu (AUB) provozuje portál zaměřený na umělou inteligenci, datovou vědu a výpočetní techniku. Rafik Hariri University navázala spolupráci s francouzskou firmou MinDig v oblasti umělé inteligence a neurovědy. Libanonská americká univerzita (LAU), založila výzkumné centrum zaměřené na umělou inteligenci a kybernetické systémy s cílem podpořit interdisciplinární výzkum a mezinárodní spolupráci. Beirut Digital District (BDD), technologický kampus v centru Bejrútu, poskytuje infrastrukturu pro startupy a technologické firmy. Další iniciativou je například Beirut Creative Cluster, který je společným projektem vlády a soukromého sektoru, jehož cílem je podporovat kreativní průmysly v zemi.

Libanon úzce spolupracuje s Evropskou unií v rámci Partnerství pro výzkum a inovace ve Středomoří (Partnership for Research and Innovation in the Mediterranean Area – PRIMA). V prosinci 2025 byla podepsána dohoda o pokračování této spolupráce na období 2025 – 2027. Podpis představuje významný krok k posílení vědecké spolupráce, inovačních kapacit a udržitelných řešení v celém Středomoří. V rámci této dohody se bude Libanon i nadále účastnit výzkumných projektů financovaných programem PRIMA se zaměřením na klíčové společné výzvy, jako je vodní hospodářství, udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost a odolnost vůči klimatu. Podpis dohody zdůraznil odhodlání Libanonu k inovativním a sdíleným řešením regionálních problémů a znamená významnou příležitost pro další rozšíření spolupráce s výzkumnými institucemi členských zemí EU.  Od svého vstupu do programu PRIMA v roce 2018 se Libanon již podílel na 42 projektech financovaných programem PRIMA, které podpořily udržitelné zemědělství (17), integrované hospodaření s vodou (9), potravinovou bezpečnost (12) a WEFE Nexus (4).