Libanon

MZV: Mapa globálních oborových příležitostí

Velvyslanectví ČR v Bejrútu

e-mail: beirut@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/beirut

V důsledku příměří mezi Libanonem a Izraelem z listopadu 2024 a  politické stabilizaci  zaznamenal Libanon v roce  2025 po několika letech ekonomický růst. Původně předpovídaný růst HDP v roce 2026 se s ohledem na obnovený konflikt s Izraelem velmi pravděpodobně nenaplní a libanonské ekonomice  hrozí pokles. Náklady na válku  budou  extrémně vysoké. Velké ztráty již utrpěl sektor zemědělství a libanonská infrastruktura. V případě pokračující války hrozí zničení letní turistické sezóny. Obavy panují také ohledně  dolaru a  možného vyčerpání devizových rezerv. Podle Institutu mezinárodních financí by  se HDP mohl  v roce 2026 snížit o 12–16 %. Veřejný dluh zůstává nadále neudržitelný,  ve výši přes 178 % HDP.  Pozitivem je pokračující stabilizace  směnného kurzu mezi LBP a USD a rozsáhlá dolarizace produktů a služeb vedoucí   ke konci roku 2025 ke snížení míry inflace na úroveň 14,6 %. V důsledku nového válečného konfliktu  však roste a očekává se, že v roce 2026 překročí 20 %. Slabinou libanonské ekonomiky je její silná závislost na dovozu (více než  80 % zboží se dováží) a minimální domácí produkce.

Nová vláda zformovaná v roce 2025 se zavázala realizovat reformy požadované MMF. MMF požaduje pokrok v  zákonu o řešení problémů bank, zákona o finanční stabilitě a oživení vkladů (zákon o finanční mezeře), a střednědobého fiskálního rámce  (MTFF) připravovaného ministerstvem financí.

Ukazatel 2024 2025 2026 2027 2028
Růst HDP (%) -7,05 4,37 2,52 4,23 4,58
Veřejný dluh (% HDP) 206,00 178,35 167,83 156,24 147,68
Míra inflace (%) 45,24 14,60 20,50 14,00 12,00
Populace (mil.) 5,81 5,85 5,90 5,95 6,00
Nezaměstnanost (%) 29,00 27,50 26,00 24,00 22,20
HDP/obyv. (USD, PPP) 11911,88 12688,16 13273,34 14026,09 14861,08
Bilance běžného účtu (mil. USD) -5047,89 -4621,18 -5874,09 -8268,88 -8417,47
Saldo obchodní bilance (mil. USD) -12483,83 -14088,95 -15306,60 -17700,64 -18819,91
Průmyslová produkce (% změna) N/A N/A N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7 N/A N/A
Predikce EIU Zdroj: EIU, OECD, IMD

Zdroj: EIU, IMF

Zdroj: EIU

Top 4 importní partneři 2024 (%)
Čína 11,71
Řecko 9,26
Švýcarsko 6,58
Egypt 6,37
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD)
Celkem 17,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 4,2
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) 2,2
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,6
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 0,5
Zvířata živá (dobytek, drůbež, ovce, kozy, koně ap.) 0,3
Zdroj: Trade Map (International Trade Center)

 

Voda a životní prostředí

Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě je jednou z priorit jak libanonské vlády, tak všech mezinárodních organizací působících v zemi. Vláda vypracovala plán infrastrukturních projektů zahrnující výstavbu čistíren odpadních vod, lokálních spaloven, skládek komunálního odpadu, modernizaci vodovodních a kanalizačních systémů a zvažované projekty na odsolování mořské vody.

Odpadní průmysl: 

Téma zpracování a recyklace odpadů se dostalo do popředí nejen na národní úrovni, ale i mezi mezinárodními donory. Produkce odpadu v Libanonu v průběhu posledních let výrazně vzrostla především v důsledku urbanizace, přílivu uprchlíků a zvyšujícího se počtu obyvatel. Nakládání s pevným odpadem je zásadní pro ochranu životního prostředí a ochranu lidského zdraví. V posledních letech je Libanon svědkem krize v sektoru nakládání s odpady, která má za následek rozmach satelitních skládek a spálenišť po celé zemi, což má negativní dopady na zdraví obyvatel, ekonomiku a životní prostředí.

Podle posledních údajů se v Libanonu denně vyprodukuje 6500 tun pevného odpadu. V průměru Libanon utratí za nakládání s pevným odpadem přibližně 420 milionů USD ročně, zatímco např, v sousedním Jordánku je to pouhá desetina.

Náklady na znečištění životního prostředí nelegálním ukládáním odpadů a spalováním odpadu představují přibližně 10 milionů USD ročně a náklady na degradaci životního prostředí v důsledku nesprávného nakládání s pevným odpadem 66,5 milionů USD ročně. 

V současné době jde asi 85 % pevného odpadu na otevřené skládky. Důvodem je silný nedostatek finančních prostředků na lokální spalovny. Veškeré vládní plány a záměry na výstavbu spaloven zatím zůstávají nerealizovány.

Časový rámec Národní strategie integrovaného nakládání s pevným odpadem je 20 let a je rozdělený do 3 implementačních období: Krátkodobé 2024-2028, Střednědobé 2029-2033 a Dlouhodobé 2023-2043. Strategie by měla být novelizována po max. 10 letech. Strategie upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, po níž následuje recyklace, využití a bezpečná likvidace.

Mezi klíčové složky patří:

  • Tříděný sběr: Postupné zavádění odděleného sběru druhů odpadu u zdroje, aby se minimalizovala křížová kontaminace a zvýšila se kvalita recyklovatelného materiálu.

  • Cílené kategorie odpadu: Podřízení konkrétních kategorií odpadu (např. biologický odpad, papír, plasty, nebezpečný odpad) tříděnému sběru.

  • Zamezení spalování: Odpad shromážděný za účelem opětovného použití a recyklace by neměl být spalován, s výjimkou případů, kdy přináší nejlepší environmentální výsledky.

  • Metody sběru: Využití systémů door-to-door, výdejních míst, míst občanské vybavenosti a komunitních center.

  • Technologie zpracování: Možnosti zpracování biologického odpadu zahrnují kompostování, anaerobní digesci a biologické sušení. U směsného komunálního odpadu lze použít mechanickou biologickou úpravu (MBT) nebo tepelnou úpravu.

Libanon potřebuje pomoc v první řadě v zaměření na třídění odpadu a následné odborné kompostování a recyklaci.

Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace. Vzhledem k stávající hospodářské krizi v Libanonu a finanční náročnosti podobných projektů stojí za úvahu vytvoření twinningového programu se zapojením českých odborníků v oboru, a to buď na dvoustranné, nebo mnohostranné evropské úrovni. 

Vodohospodářský průmysl:

Zatímco je Libanon jednou z mála zemí regionu bohatých na vodní zdroje, až 70 % přírodních zdrojů vody v Libanonu je kontaminováno bakteriemi. Podle aktuálních informací je 71 % domovních odpadních vod vypouštěno do přírodního prostředí bez jakékoliv formy čištění. Jedná se o více než 300 milionů metrů krychlových kontaminovaných odpadních vod, které končí ve vodonosných vrstvách (převážně krasové povrchy Libanonu), nebo v moři. Velká část z více než 70 čistíren odpadních vod, které v zemi existují, je však nefunkční, investice do nich jsou nezbytné.

Ministerstvo energetiky a vody a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou unií a UNICEF spustily projekt na udržení kontinuity služeb čištění odpadních vod.  Tento projekt si klade za cíl uvést postupně do provozu 11 velkých čistíren odpadních vod. To má zlepšit stav životního prostředí, vodní a mořské flóry a fauny a přispět ke snížení vysokých nákladů souvisejících se zdravotní péčí. 

Nadále zůstává v platnosti „Národní vodohospodářská strategie“ vypracovaná Ministerstvem veřejných prací s cílem optimalizovat vodní zdroje a umožnit lepší hospodaření. K jejím prioritám patří: 

  • Řízení vodních zdrojů s cílem zvýšení dodávek pitné a užitkové vody využitím přírodních vodních zdrojů a snižování přepravních ztrát. Předpokládá se, že poptávka vzroste z 1,5 miliardy metrů krychlových v roce 2020 až na 1,8 miliardy v roce 2035. Sloužit k tomu mají vypracované audity a bilance,  zpracování plánů povodí a integrovaného hospodaření s vodou, zachycování dešťové vody, terénní úpravy pro zadržování vody.
  • Čištění a opětovné použití odpadních vod – domácí, komerční, průmyslové. Libanon potřebuje komplexní dodávky technologií čištění odpadních vod.
  • Udržitelné zemědělství: vodní zavlažování, akvaponie.

Příležitost pro české firmy vidíme v dodávce technologických zařízení, odborných školení navazujících na dlouholeté působení českých vodohospodářských firem v regionu BVA. 

Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura Libanonu vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – pozemní (rekonstrukce a modernizace silničních komunikací), letištní (plánovaná výstavba nového terminálu mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště, plány na otevření letiště v Qleiaatu na severu země pro civilní účely) i námořní dopravy (modernizace přístavů Bejrút, Tripoli, Saida). Vláda hodlá zadat vypracování studie vybudování železnice na trase Tripoli – Abdeh – Akkar (výhledově potom s propojením do Sýrie).

Pobřeží Libanonu v délce cca 250 km bylo v minulosti propojeno železnicí, která byla zničena v průběhu občanské války (1975–1990) a od té doby nebyla nikdy obnovena i přesto, že ve městě Tripolisu je stale provozováno nefunkční nádraží.  Vláda v posledních letech vypracovala dopravní strategii na oživení železniční dopravy, vybudování železničních tratí kolem celého Libanonu s cílem propojit Libanon dále přes Sýrii až do Iráku. Za nejpravděpodobnější v dnešní krizové situaci v zemi přichází do úvahy obnova železniční tratě mezi Tripolisem a Akkarem. Pro české exportéry se v této souvislosti do budoucna naskýtají možnosti zejména v oblasti modernizace samotné tratě (výhybky, signalizační zařízení, zabezpečovací systémy).

V oblasti letecké dopravy hraje prim mezinárodní letiště v Bejrútu, které je vstupní branou do země. V roce 2023 byl Ministerstvem dopravy Libanonu oznámen podpis kontraktu na výstavbu nového letištního terminálu mezinárodního letiště v Bejrútu. Terminál má být zprovozněn do roku 2030. Generálním investorem bude irská letecká společnost Daa. Tento projekt skýtá zajímavé možnosti pro české výrobce signalizačního zařízení, kteří by se mohli stát subkontraktory irského investora. 

Vláda v současné době připravuje tendr na zprovoznění letiště Rene Mouawada v Qleiaatu na severu země pro civilní účely.

Po výbuchu sila v bejrútském přístavu převzal přístav v Tripoli skladovací kapacity pro obiloviny a probíhá modernizace místního sila. V této souvislosti se otevírá možnost dodávek řídicích zařízení pro monitorování kapacity sila a taktéž pro řízení samotné logistiky vykládek a nakládek nákladních lodí. Vzhledem k vysoké technologické náročnosti daných zařízení doporučujeme účast českých technologických výrobců a dodavatelů s orientací na zboží s vysokou přidanou hodnotou. 

Zdravotnictví a farmacie

Prioritou vlády je zlepšovat kvalitu státních zdravotnických zařízení a jejich služeb. V důsledku ozbrojeného konfliktu (současného i předchozího) bylo především na jihu země zcela nebo částečně zničeno velké množství zdravotnických zařízení včetně vybavení a zásob léčiv. Obnova zdravotnického sektoru a dostatečné zásobování potřebnými léky bude zvláště po ukončení aktuálního konfliktu zásadní.

Trvající ekonomické problémy a důsledky válečných konfliktů mezi Hizballáhem a Izraelem představují výzvu pro udržení kvality zdravotní péče pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Země potřebuje modernizovat zdravotnická zařízení, včetně odborného zaškolení zdravotnického personálu a výměny profesních znalostí na mezinárodní úrovni. V důsledku probíhajícího konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem byla zcela nebo částečně zničena řada zdravotnických zařízení včetně vybavení a zásob léčiv.

Libanonskému zdravotnickému systému dominuje soukromý sektor, který se zaměřuje spíše na nemocniční léčebnou péči (48 % celkových výdajů na veřejné zdraví) než na primární péči a preventivní zdravotnická opatření. Většinu zdravotnických výrobků Libanon dováží z Indie, USA a Turecka.

Libanon dováží přibližně 70 % farmaceutických produktů a přibližně 30% vyrábí lokálně. Podle libanonské celní správy dosáhl celkový dovoz léčiv do Libanonu v roce 2024 částky 737 mil. USD. Hlavními dodavateli jsou Německo (12,8%), Spojené státy americké (10,5%), Švýcarsko (8%), Francie (8%), Itálie (6,7%) a Irsko (4,9%). Od roku 2021 je v platnosti rozhodnutí libanonského ministra zdravotnictví o zjednodušení dovozních podmínek pro léky a farmaceutika již certifikované v EU, USA a WTO. Tato léčiva mohou být dovážena do země bez zdlouhavého testování a licenčních řízení. Pro zahraniční farmaceutické společnosti je Libanon sice malým, ale důležitým exportním trhem.

Plán libanonské vlády ve zdravotnickém sektoru se zaměřuje na zlepšení přístupu ke komplexní primární zdravotní péči (PHC) pro všechny obyvatele, včetně nejnižší příjmové skupiny.

Libanonská vláda během předchozího i současného konfliktu při zajištění akutních potřeb pro zajištění nezbytné zdravotní péče spolupracovalo se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Humanitární pomoc včetně dodávek léčiv probíhá i nyní.  Česká republika dlouhodobě aktivně podporuje libanonský zdravotní sektor (mimo jiné prostřednictvím vázaných peněžních darů, humanitární pomoci). Kvalita českých zdravotnických produktů je vysoce oceňovaná a tato dlouhodobá podpora výrazně usnadňuje komerční vstup českých výrobců a vývozců zdravotnické techniky na libanonský trh. 

Energetika

Prioritou vlády je rehabilitace a modernizace stávající energetické sítě Libanonu, včetně privatizace nosných státních podniků v čele s Électricité du Liban (obdoba ČEZu). Cílem je zvýšení produkce elektřiny, výstavba obnovitelných zdrojů energie, instalace nových přenosových soustav a plánovaná výstavba vodních zdrojů elektřiny.

Přestože modernizace stávající energetické sítě v Libanonu, včetně privatizace státních energetických podniků, zůstává prioritou vlády, nedošlo v poslední době  k žádnému pozitivnímu vývoji v důsledku kritického nedostatku finančních prostředků v zemi. Odhaduje se, že energetický sektor utrpěl v důsledku válečného konfliktu v roce 2024 ztráty přes 450 mil. USD. Vážně poškozena byla kritická infrastruktura, včetně elektrických a vodních zařízení, elektrických sítí a vysokonapěťových distribučních systémů. Další masivní poškození způsobuje současný konflikt. Poválečná obnova  bude vyžadovat značný čas a zdroje.

Libanonská energetická infrastruktura byla i před konfliktem zastaralá a ve velmi špatném technickém stavu, neschopná pokrýt základní poptávku po elektřině, což z ní činí jednu z hlavních překážek hospodářského rozvoje. Dostupná kapacita libanonského energetického systému pokrývala méně než dvě třetiny poptávky. V některých částech země byla státní elektřina dostupná jen pár hodin denně a soukromé generátory se staly nezbytným vybavením všech domácností a veřejných budov. Nepravidelné a omezené dodávky elektrické energie (se kterými se země stále potýká od počátku ekonomické a finanční krize v roce 2019) uspíšily široké využití obnovitelných zdrojů, kdy došlo k masové instalaci fotovoltaických systémů.

Státní energetická společnost v současnosti provozuje pouze dvě tepelné elektrárny a má monopol na výrobu, přenos a distribuci elektřiny v Libanonu. V důsledku vládní dotační politiky a nedostatečného výběru daní a poplatků představují celkové ztráty společnosti 40 % státního dluhu Libanonu.

Klíčové plány vlády v oblasti energetiky jsou :

  • Expanze obnovitelné energie: Libanon upřednostňuje solární a větrnou energii, aby snížil závislost na dovozu drahých paliv.
  • Obnova infrastruktury: Akutní potřeba opravit poškozené přenosové vedení a distribuční sítě.
  • Reforma energetického sektoru: Plány zahrnují přechod na zemní plyn v klíčových elektrárnách a zavedení tarifů odrážejících náklady. Mezinárodní podpora: Libanon se snaží zajisti financování od Světové banky a uzavírá dohody s Jordánskem, Egyptem a Irákem o dovozu elektřiny a paliva.
  • Právní a politické úpravy: Vláda pracuje na právním rámci, který by zajistil spravedlivý přístup k energiím.

Libanon zároveň plánoval také výstavbu vodních zdrojů elektřiny. Dlouhodobým cílem vlády je do roku 2030 zabezpečit 30 % potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů. S více než 300 dny slunečního svitu ročně a potenciálem větrné energie v objemu 6,1 gigawattů je Libanon vhodný pro obnovitelné zdroje, chybí však kapitál, vhodný regulační rámec a přenosové soustavy.

Vzhledem k zastaralé a v současnosti nevyhovující elektrické přenosové síti Libanonu mají české firmy významné příležitosti v projektech spojených s výstavbou nových elektrických vedení, distribučních sítí, přenosových soustav, rozvoden a dispečinků. 

Obranný a bezpečnostní sektor

Složitá bezpečnostní situace v regionu, probíhající konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem a celkově volatilní bezpečnostní situace v zemi nabízí příležitost pro české výrobce speciální techniky, která má v oblasti velmi dobré renomé. Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, bezpilotních letadlech, detektorech výbušnin, výbušninách, munici a osobních ochranných prostředcích. V Libanonu se historicky dovážejí i osobní a lovecké zbraně a munice.

Libanonská armáda se od roku 2022 řídí pětiletým plánem (2022–2027) zaměřeným na posilování svých kapacit. Mezi klíčové sektory na libanonském obranném trhu patří dle uvedeného plánu vojenská munice, námořní plavidla, vojenská pozemní vozidla, taktická komunikace a systémy EOIR (elektrooptické infračervené systémy).

Libanonské ozbrojené síly (LAF) jsou za současné situace v zemi klíčovým prvkem pro zajištění stability v zemi. Vláda zároveň pověřila LAF, aby zajistila „státní monopol na zbraně“, tj. odzbrojila nestátní aktéry, včetně Hizballáhu. Armáda však pro rychlou implementaci tohoto úkolu nemá dostatečné lidské a ani materiální kapacity. LAF pro plnění svých úkolů potřebuje pokročilé sledovací systémy, obrněná vozidla, prostředky protivzdušné obrany a lepší koordinační nástroje. Bez těchto platforem a mezinárodní podpory zůstává schopnost LAF chránit hranice země omezená. 

Libanonská vláda nicméně nemá finanční prostředky na nákup vybavení pro LAF a další bezpečnostní složky. LAF a bezpečnostní složky jsou takto z velké části závislé na zahraniční pomoci. Z pohledu ČR jsou perspektivní především dodávky bezpečnostních skenerů, detektorů výbušnin, výbušnin, munice a osobních ochranných prostředků, případně dodávky specializované techniky v souladu s výběrovými řízeními a soutěžemi Ministerstva obrany Libanonu. Uplatnění mohou v Libanonu nalézt i v ČR vyvinuté modulární zdravotnické kontejnery, z nichž lze postavit celé polní nemocnice. 

Zemědělství a potravinářství

V důsledku dlouhodobé hospodářské krize a nedostatku financí na dovozy se Libanon snaží o maximální využití místního potenciálu v zemědělství. Země má příznivé klima pro dvě roční úrody většiny zemědělských plodin, chybí však moderní zpracovatelský průmysl včetně moderních technologií (standardy balení, hygiena, certifikace) a také velkokapacitní sila.  Důležitým segmentem je i oblast zemědělského strojírenství. Probíhající konflikt má na zemědělskou produkci, zejména kvůli snížení obdělávané plochy kvůli přítomnosti izraelské armády na jihu země, devastující vliv.

Vláda již v roce 2020 vypracovala dlouhodobou strategií pro zemědělský a potravinářský sektor s cílem učinit ze zemědělsko-potravinářského systému klíčový prvek k dosažení potravinového zabezpečení a hlavní hnací sílu transformace Libanonu z importně orientované ekonomiky na lokálně produktivní. Strategie se zaměřuje na stránku produkce (farmy a další agropodniky tvořící zemědělsko-potravinářský sektor), na lokální spotřebu (zajištění potravin a výživy pro domácnosti) i na zvyšování exportního potenciálu.

Strategie odráží priority zemědělsko-potravinářského sektoru v Libanonu prostřednictvím pěti pilířů strukturovaných do prioritních programů a intervencí. Na jedné straně se zaměřuje na obnovu živobytí a výrobních kapacit zemědělců, výrobců a všech aktérů v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci s cílem zvýšit jejich produktivitu a odolnost. Na druhé straně se strategie zaměřuje na zvýšení produkce a produktivity s cílem zvýšit zisky ze zemědělství, snížit náklady na dovoz, zvýšit konkurenceschopnost, zvýšit vývoz a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Libanon se intenzivně zaměřuje na zvyšování vlastní zemědělské produkce. V roce 2021 byla podepsána dohoda o spolupráci s WFP na podporu zemědělství v Libanonu. EU v uplynulých letech pokračovala v poskytování finanční pomoci na podporu zemědělství v Libanonu se zaměřením na zlepšení standardů zemědělské výroby a podporu malých potravinářských podniků.

Válečný konflikt z roku 2024 významně ovlivnil libanonské zemědělství a potravinářský průmysl. Podle hodnocení Světové banky mělo zničení úrody, dobytka a vysídlení farmářů za následek ztráty a škody v zemědělství v hodnotě přibližně 1,2 mld. USD. Bylo zničeno 97 800 m² olivových hájů (47 000 olivovníků), 66 000 m² citrusových farem, 98 800 m² banánových farem a 20 800 m² pastvin. Konflikt měl taky za následek velké ztráty v chovu dobytka, drůbeže a akvakultury. Údajně bylo zabito přibližně 200 000 kusů drůbeže a 700 kusů dobytka spolu s 250 zničenými včelími úly a 60 skleníky. Velmi negativní dopad s obrovskými škodami bude mít na zemědělství i současný konflikt. Dle libanonského ministerstva zemědělství bylo v důsledku probíhající války zasaženo v prvních dvou měsících více než 56 000 hektarů zemědělské půdy, včetně přibližně 18 559 hektarů, které utrpěly přímé škody – což představuje 22,5 % zemědělských oblastí nacházejících se v konfliktních zónách na jihu země. Izraelské útoky zničily  1 617 farem, poničily zemědělskou půdu, zavlažovací systémy, skleníky  a infrastrukturu potřebnou pro produkci potravin. Dále bylo poničeno zhruba 11 075 hektarů ovocných stromů a přibližně 6 600 hektarů olivových hájů. Rozsáhlé škody utrpěly také závody na zpracování potravin, lisy na olivy a rohovník, balicí centra, chladicí jednotky a sběrná centra zemědělských produktů. Ztráty na hospodářských zvířatech byly vážné, uhynulo přibližně 1 848 856 kusů drůbeže, ovcí, koz a skotu. Velké ztráty existují ve včelařství a chovu ryb, včetně více než 29 000 zničených úlů a téměř 2 030 tun ztracené produkce ryb.

Farmáři identifikovali naléhavé potřeby, včetně zemědělských léčiv, paliva pro zavlažování, přístupu k vodě, krmiva pro hospodářská zvířata, veterinární péče, očkování a logistické podpory pro přepravu produktů do bezpečnějších oblastí.  

Česká republika udržuje s Libanonem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci. Mezi nejvýznamnější exportní položky z ČR patří sušené mléko, sýry, pečivo, krmiva, živý skot, obilné a ječmenné výrobky a cukrovinky. Perspektivní oblastí pro české exportéry jsou zemědělské stroje a technika. Po ukončení současného konfliktu se tak pro české firmy vytváří příležitost jak pro zvýšení vývozu zemědělských produktů a rozšíření jeho portfolia, tak pro další obnovu zemědělské infrastruktury, jako jsou skleníky, chovy hospodářských zvířat nebo závlahové systémy v postižených oblastech. 

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vláda zavedla několik programů a iniciativ, aby podpořila vědecký výzkum a vývoj v zemi. Libanon se v posledních letech aktivně snaží stát regionálním centrem pro umělou inteligenci, spolupracuje s technologickými startupy a globálními partner. Řada univerzit provozuje výzkumná centra či technologické kampusy.  Libanon také úzce spolupracuje i s Evropskou unií a jejími členskými zeměmi v rámci Partnerství pro výzkum a inovace ve Středomoří (PRIMA).

Podle údajů Světové banky činí výdaje na vědu a technologie v Libanonu přibližně 0,5 % HDP. Tento podíl se v posledních letech zvýšil, nicméně stále zůstává nižší než v mnoha vyspělých ekonomikách.

Za tvorbu národní politiky v oblasti vědy a techniky odpovídá Národní rada pro vědecký výzkum (NCSR), veřejná agentura s administrativní a finanční autonomií pod vedením předsedy vlády. NCSR spravuje a provozuje čtyři výzkumná centra: Centrum pro geofyziku, Centrum pro mořské vědy, Centrum pro dálkový průzkum Země a Libanonskou komisi pro atomovou energii.

Libanon se v posledních letech aktivně snaží stát regionálním centrem pro umělou inteligenci prostřednictvím národních strategií, vzdělávacích iniciativ a podpory startupového ekosystému. V roce 2025 nově zřídil Ministerstvo pro digitální transformaci vlády, jehož posláním je vést digitální transformaci země prostřednictvím strategické elektronické správy, rozhodování založeného na datech a integraci špičkových technologií včetně umělé inteligence. Tato iniciativa je součástí „THE LEAP“, komplexního národního reformního programu, který předpokládá transparentní, inkluzivní a inovativní Libanon. Cílem Libanonu je etablovat se jako regionální centrum pro umělou inteligenci. 

Prostřednictvím specializovaných oddělení, jako je Inovace a zavádění technologií a Divize výzkumu a vývoje (R&D), hodlá ministerstvo aktivně spolupracovat s technologickými startupy a globálními partnery na zavádění řešení umělé inteligence jak ve správě, tak v průmyslu. S jasnou vizí, posilováním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, mezinárodní spoluprací, důrazem na vzdělávání a vytvořením podmínek pro startupy má Libanon potenciál stát se významným hráčem v oblasti umělé inteligence v regionu Blízkého východu.

Vláda také zavedla několik programů a iniciativ, aby podpořila vědecký výzkum a vývoj v zemi. Jedním z takových programů je Národní výzkumný a inovační program, který se zaměřuje na podporu inovativních projektů a rozvoj nových technologií v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a dalších klíčových odvětví.

Americká univerzita v Bejrútu (AUB) provozuje portál zaměřený na umělou inteligenci, datovou vědu a výpočetní techniku. Rafik Hariri University navázala spolupráci s francouzskou firmou MinDig v oblasti umělé inteligence a neurovědy. Libanonská americká univerzita (LAU), založila výzkumné centrum zaměřené na umělou inteligenci a kybernetické systémy s cílem podpořit interdisciplinární výzkum a mezinárodní spolupráci. Beirut Digital District (BDD), technologický kampus v centru Bejrútu, poskytuje infrastrukturu pro startupy a technologické firmy. Další iniciativou je například Beirut Creative Cluster, který je společným projektem vlády a soukromého sektoru, jehož cílem je podporovat kreativní průmysly v zemi.

Libanon úzce spolupracuje s Evropskou unií v rámci Partnerství pro výzkum a inovace ve Středomoří (Partnership for Research and Innovation in the Mediterranean Area – PRIMA). V prosinci 2025 byla podepsána dohoda o pokračování této spolupráce na období 2025 – 2027. Podpis představuje významný krok k posílení vědecké spolupráce, inovačních kapacit a udržitelných řešení v celém Středomoří. V rámci této dohody se bude Libanon i nadále účastnit výzkumných projektů financovaných programem PRIMA se zaměřením na klíčové společné výzvy, jako je vodní hospodářství, udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost a odolnost vůči klimatu. Podpis dohody zdůraznil odhodlání Libanonu k inovativním a sdíleným řešením regionálních problémů a znamená významnou příležitost pro další rozšíření spolupráce s výzkumnými institucemi členských zemí EU.  Od svého vstupu do programu PRIMA v roce 2018 se Libanon již podílel na 42 projektech financovaných programem PRIMA, které podpořily udržitelné zemědělství (17), integrované hospodaření s vodou (9), potravinovou bezpečnost (12) a WEFE Nexus (4). 

• Teritorium: Asie | Libanon | Zahraničí

Doporučujeme