MZV: Souhrnná teritoriální informace

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka (1975 – 1990).

Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy rozděleny mezi prezidenta (maronitský křesťan), předsedu parlamentu (šíita) a premiéra (sunnita).

Po více než dvou letech skončila v roce 2025 libanonská politická paralýza zvolením bývalého velitele armády gen. Josepha Aouna prezidentem  a sestavením nové vlády odborníků pod vedením premiéra Nawafa Salama. Sestavení proreformně orientované vlády nabídlo klíčovou příležitost vyřešit krizi v Libanonu prostřednictvím komplexního plánu obnovy. Vláda se zavázala uskutečnit reformy požadované MMF,  parlament schválil  novelu Zákona o bankovním tajemství, což je klíčový krok k odblokování finanční pomoci od MMF.

Libanonská ekonomika čelila v letech 2019-2024 výraznému poklesu, který byl umocněn více než 14 měsíců trvající válkou mezi Izraelem a Hizballáhem. Válečný konflikt narušil ekonomickou aktivitu v celém Libanonu. V důsledku příměří podepsaného v listopadu 2024 a také loňské politické stabilizaci  zaznamenal Libanon v roce  2025 po několika letech ekonomický růst, a to o 4,37 %. Nový válečný konflikt s Izraelem, který probíhá od počátku března, velmi pravděpodobně způsobí v roce 2026 pokles HDP, který bude záviset na délce trvání konfliktu.

Stabilizace směnného kurzu v červenci 2023 a výrazná dolarizace produktů a služeb vedly k poklesu inflace, která dosáhla v roce 2025 úrovně 14,,6 %. S ohledem na  nový válečný konflikt však začala inflace opět růst a ke konci března 2026 činila již  17,26 %. Očekává se, že inflace v zemi v roce 2026 překročí 20 %.

Veřejný dluh zůstává nadále neudržitelný,  ve výši přes 178 % HDP.  Riziko bankovního sektoru zústává zvýšené, a to i přes pokrok vlády v přijímání legislativy vedoucé k jeho reformě a restrukturalizaci.  Devizové rezervy Centrální banky BdL na počátku března 2026 dosáhly výše 11,66 mld. USD, Od počátku válečného konfliktu s Izraelem poklesly o  více než 500 mil. USD.

Libanonský zahraniční obchod po válkou poznamenaném roku 2024 postupně rostl. Export dosáhl v roce 2025  hodnoty 3,64 mld. USD (nárůst o 34,3 % v porovnání s rokem 2024) a import dosáhl hodnoty 21,08  mld. USD (nárůst o 24,7 % v porovnání s rokem 2024). 

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí „laissezfaire“. Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v regionu. Je silně závislý na dovozu, téměřř 80 % veškerého zboží se dováží. Pro české exportéry jsou perspektivními sektory zejména vodohospodářství, odpadní průmysl, železniční doprava, dále pak zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl a obranný a bezpečnostní  průmysl.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Libanon (324.33 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Libanonská republika (Al-Džumhúríja al-Lubnáníja) Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka.

Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit, systém je nastaven na zajištění rovnováhy v zastoupení hlavních konfesních skupin ve státní správě a ve státních institucích. Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny – prezident (maronitský křesťan), předseda parlamentu (šíitský muslim) a premiér (sunnitský muslim).

Hlava státu: gen. Joseph Aoun (od 9. 1. 2025)

Parlament: Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na 4 leté volební období na základě tzv. politického konfesionalismu založeného na Taifských ujednáních. 128 křesel je proporčně rozděleno do okrsků podle náležitosti k určitému vyznání (křesťanské i muslimské strany mají k dispozici identický počet křesel – 64). Z deseti náboženství přítomných v parlamentu je nejsilněji zastoupena křesťanská maronitská církev (33 křesel), následovaná šíity a sunnity (po 27 křeslech). Předsedou parlamentu je kontinuálně od roku 1992 Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal). Poslední volby se uskutečnily v květnu 2022. Volby plánované na letošní rok byly v důsledku ozbrojeného konfliktu s Izraelem odloženy. 

Vláda: Vláda v čele s Nawafem Salamém byla jmenována 8. 2. 2025, důvěru v parlamentu získala 26. 2. 2025). Kabinet tvoří 24 ministrů.

Politické tendence: Současné politické vyhlídky jsou silně závislé na širší regionální dynamice. Konflikt mezi Hizballáhem a IL, probíhající od 2. 3. 2026 nehledě na příměří ze dne 17. 4. 2026, má potenciál destabilizovat vnitropolitickou rovnováhu a sektářský smír. Jde zejména o humanitární krizi danou vysokým počtem vnitřně vysídlených osob a odmítáním Hizballáhu podřídit se rozhodnutí vlády. Hizballáh se odmítá odzbrojit a navíc otevřeně vyhrožuje premiérovi a prezidentovi republiky. Mezinárodní podpora Libanonské armády a dalších bezpečnostních složek je nabývá na významu. Přijetí a realizace potřebných proreformních kroků bude v kontextu křehké vnitropolitické stability a zažitých politických stereotypů, kdy jednotlivé politické a sektářské skupiny prosazují vlastní zájmy, velmi složité.

1.2. Zahraniční politika země

Libanonská vláda se ve své zahraniční politice soustředí na vztahy s vyspělými západními zeměmi v čele s US a FR a na arabské země, zejména na země Zálivu. Po pádu Assadova režimu rovněž usiluje o rozvoj a prohlubování vztahů s novou vládou v Damašku. Jistý vliv na zahraniční vztahy mají parciální zájmy jednotlivých politických a náboženských skupin.

Regionální vztahy

Vztahy s Izraelem komplikuje historická zátěž (přítomnost palestinských uprchlíků a neuzavřená otázka demarkce pozemní a námořní hranice). Formálně zůstávají obě země od roku 1949 ve válečném stavu. Pozitivní momentum v podobě dosažení dohody o rozdělení výlučné ekonomické zóny na podzim 2022 v rámci nepřímých jednání při zprostředkování USA, nemělo dlouhého trvání. Hizballáh se v rámci solidarity s Hamásem v říjnu 2023 zapojil do konfliktu v Gaze, tento konflikt skončil příměřím v listopadu 2024. Hizballáh během konfliktu přišel o nejvyšší politické a vojenské vedení a ke krátkému oslabení jeho vlivu. Příměří však nebylo respektováno a Hizballáh se dne 2. 3. 2026 pod záminkou porušování příměří a zabití vůdce ajatoláha Chomejního zapojil do konfliktu US / IL s Íránem. Dne 17. 4. 2026 sice s podporou US bylo dohodnuto desetidenní příměří, které bylo dne 23. 4. 2026 prodlouženo o tři týdny (do 17. 5. 2026) a trvá i nadále, ozbrojené střety mezi Hizballáhem a IL stále probíhají. Trvání konflikt mezi Hizballáhem a IL tak do značné míry bude záviset na výsledku jednání mezi US a Íránem.

Nové poměry v Libanonu (zvolení prezidenta v lednu 2025 a jmenování nové vlády v únoru 2025) a v regionu (pád Assadova režimu) umožnily napravit vztahy Libanonu se Saúdskou Arábií a s dalšími zeměmi Zálivu, od kterých si nyní Bejrút slibuje investice a pomoc při ekonomické obnově země. Libanonská vláda na druhé straně, mimo jiné ve světle opětovného zatažení země do konfliktu s IL v březnu 2026, přijímá opatření k omezení vlivu Íránu v zemi. Od března 2026 takto zavedla vízovou povinnost pro držitele íránských cestovních pasů.

Vztahy se Sýrií určují etnické, náboženské a ekonomické vazby. Mezi léty 1976 a 2005 v Libanonu působila syrská vojska. Původní LB pozvání bylo revidováno po atentátu na premiéra Harírího (2005), z něhož byl nepřímo viněn Damašek. Tzv. Deklarací z Baabdy (2012) se Libanon přihlásil k neutralitě ve vztahu k SY konfliktu, jeho důsledků země nicméně nebyla ušetřena (angažmá Hizballáhu v Sýrii, výroba a distribuce drog a přítomnost velkého množství uprchlíků). Změnu režimu v Damašku v prosinci 2024 nová libanonská vláda uvítala, nové SY vedení opakovaně ujistilo, že nehodlá zasahovat do vnitřních záležitosti Libanonu. Z objektivních důvodů se vzájemná spolupráce rozvíjí pouze pozvolně, stejně tak jako pro Bejrút důležitá otázka SY uprchlíků. Jejich počet se z odhadovaného počtu přes 1,5 mil. osob snížil na cca 1 mil. osob. 

Vztahy s USA a EU

USA spolu s EU k nejdůležitějším donorům, Libanon je na rozvojové a humanitární pomoci silně závislý, neboť stále čelí nepříznivé ekonomické situaci a nově i masivní humanitární krizi způsobené konfliktem mezi Hizballáhem a IL. Část humanitární pomoci je realizována prostřednictvím organizací OSN. Zcela klíčová je materiální a technická podpora Libanonské armádě. Základní rámcem pro politické a obchodní vztahy s EU představuje Asociační dohoda, která je doplněna o Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

Multilaterální záležitosti

RB OSN koncem srpna 2025 jednohlasně prodloužila mise UNIFIL do konce roku 2026 s tím, že její mandát již nebude dále prodlužován. V průběhu roku 2027 tak bude mise ukončena a veškerá její aktiva budou vyvezena. Libanonská strana toto rozhodnutí v rámci existujících podmínek akceptovala, usiluje o vhodnou náhradu v podobě nějaké přítomnosti mezinárodních pozorovatelů po vzoru UNTSO. .

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel :5,9 mil.

Zahrnují vedle cca 4,85 milionu Libanonců dlouhodobé palestinské uprchlíky (490 000 podle údajů UNRWA z roku 2023),cca 950 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR) a naopak nezohledňuje cca 170 000 – 500 000 neregistrovaných palestinských uprchlíků a cca 18 500 uprchlíků z Etiopie, Súdánu, Iráku ad. Hustota osídlení činí dle Worldometeru 572 obyvatel/km²). 88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí. Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 milionu Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob). Průměrný roční přírůstek se dle odhadů pohybuje od  0,51 % do 0,75 %, porodnost činí 1,99.

Národnostní složení:

Libanonští občané tvoří cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arméni, Kurdové a jiní), Syřané cca 16 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva. Libanonští občané jsou z 95 % arabského původu, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často jako Arabové neidentifikují.

Náboženské složení:

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská. Největší komunitou jsou křesťané (cca 34 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (maronité, řečtí pravoslavní, římští katolíci; arménští křesťané, aj.). Muslimové tvoří cca 61 % obyvatel (30 % šíité, 30% sunnité a menší skupiny Alavitů a Ismaelů). Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 5 % obyvatelstva. Náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významnější v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je v oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Libanonská ekonomika čelila v letech 2019-2024 výraznému poklesu, který byl umocněn více než 14 měsíců trvající válkou mezi Izraelem a Hizballáhem. Válečný konflikt narušil ekonomickou aktivitu v celém Libanonu. V důsledku příměří podepsaného v listopadu 2024 a také loňské politické stabilizaci  zaznamenal Libanon v roce  2025 po několika letech ekonomický růst, a to o 4,37 %.

Původně předpovídaný růst HDP v roce 2026 se s ohledem na válku s Izraelem velmi pravděpodobně nenaplní a libanonské ekonomice  hrozí pokles. Náklady na válku  budou  extrémně vysoké. Rostoucí ceny ropy povedou  ke zvyšující seinflaci. Mohly by být ovlivněny i remitence. V případě pokračující války hrozí zničení letní turistické sezóny. Obavy panují také ohledně  dolaru a  možného vyčerpání devizových rezerv. Podle dubnové zprávy Institutu mezinárodních financí (IIF) by  se HDP mohl  snížit o 12–16 %. Podle zprávy uvedený rozsah bude závisetí na délce trvání konfliktu. Podle květnové čtvrtletní zprávy Bank Audi by se v případě pokračující války Libanon mohl v roce 2026 dokonce vrátit do stagflace.  Důsledky války na fiskální rok 2026 by měly být recesní i inflační. Banka očekává, že  HDP poklesne o 5 %.

 Veřejný dluh zůstává nadále neudržitelný,  ve výši přes 178 % HDP.  Saldo běžného účtu dosáhlo v roce 2025 výše 4,62 mld. USD.

Pozitivem byla v roce 2025 pokračující stabilizace  směnného kurzu mezi LBP a USD (89.500 LBP/1 USD od července 2023) a rozsáhlá dolarizace produktů a služeb vedoucí  k poklesu miry inflace, která ke konci roku 2025 činila 14,6 %. S ohledem na  nový válečný konflikt však začala inflace opět růst a ke konci března 2026 činila již  17,26 %. Očekává se, že inflace v zemi v roce 2026 překročí 20 %.

Devizové rezervy Centrální banky BdLse meziročně zvýšily a dosáhly ke konci roku 2025 hodnoty 13,3 mld. USD oproti pčedchozím 10,13 mld. USD. Od počátku války v březnu 2026 však během dvou měsíců poklesly o 516 milionů USD. Za stejnou dobu se o více než 10 % snížila i peněžní zásoba v libanonských lirách, a to na 62,3 bilionu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Ekonomika se nadále potýká s důsledky měnové krize, a s vysokou inflací, která eroduje reálné příjmy obyvatelstva. Obrovské ekonomické škody navíc způsobuje současný válečný konflikt.

Veřejné finance Libanonu v roce 2025 odrážely pokračující snahu o stabilizaci ekonomiky po hluboké krizi (od r.2019). Navzdory určitým reformním krokům zůstala situace i před  znovuobnovením válečného konfliktu složitá, s vysokým veřejným dluhem a omezenými příjmy.

Schválený rozpočet na rok 2026 měl být vyrovnaný, konstruován byl však jako strukturálně slabý a postrádající základní reformy výdajů a příjmů potřebné k tomu, aby se veřejné finance dostaly na udržitelnou cestu. Výdaje představují nárůst o 13,6 % oproti rozpočtu na rok 2025. Důraz na stabilitu před transformací naznačil, že byl primárně zaměřen na „přežití“ než na obnovu, což  byl negativní prvrk ve vztahu k úspěšnému schvalování  mezinárodního financování a tím úsilí o rekonstrukci ekonomiky. Rozpočet bude v průběhu roku zcela jistě reagovat i na nový válečný konflikt s Izraelem. Již za první dva měsíce války státní příjmy oproti plánu prudce klesly, odhadem o 40 %. 

2.3. Bankovní systém

Riziko bankovního sektoru zůstává zvýšené, a to i přes pokrok vlády v přijímání legislativy vedoucé k jeho reformě a restrukturalizaci. Libanonský bankovní sektor prošel od roku 2019 devastující krizí. Mnoho bank omezilo přístup k vkladům (zejména v USD) a sektor čelí restrukturalizaci. Informace o aktuální solventnosti a velikosti bank se mohou rychle měnit v závislosti na rozhodnutích centrální banky (Banque du Liban) a probíhajících ekonomických reformách.

Kabinet koncem dubna 2026 schválil návrh bankovního zákona, do kterého zahrnul požadavky MMF. Návrh bude nyní projednán v parlamentu. Jeho schválení je jednou z podmínek MMF pro poskytnutí finanční pomoci Libanonu.

Devizové rezervy Banque du Liban klesly počátkem března 2026 na 11,66 miliardy USD. Pokles se shodoval s postupnou eskalací regionálního napětí, počínaje obavami z širšího konfliktu, následovanou vypuknutím americko-izraelské války v Íránu.  Od počátku válečného konfliktu s Izraelem, který vypukl, počátkem března, poklesly o dalších více než 500 mil. USD..Příčinou je výjimečný geopolitický vývoj, který zpomalil nákupy cizích měn a intervence centrální banky na trhu. Propadly také příjmy z cestovního ruchu jakožto klíčového zdroje  přílivu cizích měn do Libanonu.

Mezi nejvýznamnější a historicky největší bankovní instituce v Libanonu, které tvoří páteř tamního finančního sektoru (a to i přes hlubokou ekonomickou krizi, která zemi postihla od roku 2019), patří zejména:

Bank Audi: Dlouhodobě jedna z největších bank v zemi s významným mezinárodním působením.

BLOM Bank: Renomovaná banka známá svou konzervativní politikou a silnou kapitálovou základnou.

Byblos Bank: Jedna z hlavních bank s rozsáhlou sítí poboček v rámci Libanonu.

Fransabank: Banka s dlouhou historií a silným postavením na trhu.

Bank of Beirut: Další z klíčových institucí poskytujících komplexní finanční služby.

2.4. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Daňový systém je přehledný a stabilní, nicméně všichni (privátní i státní sektor) se ho snaží obcházet, systém postrádá kontrolní mechanismy a tudíž je výběr daní oproti všem prognózám pouze teoretický.

Základní daně a poplatky:

Korporátní daň z příjmu: Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 17 %. Pro ropné a plynárenské společnosti je sazba 20 %.

Zdanitelné příjmy: Daň z příjmů se odvádí ze zdanitelných příjmů souvisejících s veškerou podnikatelskou činností, pokud tyto příjmy nejsou osvobozeny ze zákona. Zdanitelný příjem se obecně vypočítá jako příjem snížený o způsobilé výdaje. Nicméně pro pojišťovny veřejné dodavatelů, ropných rafinérií a provozovatelů mezinárodní dopravy se zdanitelný příjem vypočítá jako procento z celku příjmy. l

Daň z příjmu fyzických osob: progresivní daň4 % až 25 %. Zdanitelné příjmy zahrnují příjmy z povolání nebo osobního podniku a příjmy z a partnerství. Jednotlivci jsou považováni za rezidenty, pokud splňují jednu z následujících podmínek: • Mít stálé místo podnikání v Libanonu; • mít trvalé bydliště v Libanonu, které slouží k jejich obvyklému pobytu nebo k obvyklému pobytu jejich rodiny; nebo • nepřetržitý pobyt v Libanonu déle než šest měsíců, nebo přerušovaně v po sobě jdoucím období 12 měsíců. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů v Libanonu.  

Kapitálové zisky: Zisky z prodeje dlouhodobého majetku obecně podléhají 15% dani z kapitálových výnosů. Daň z kapitálových výnosů z prodeje nemovitostí vlastněných fyzickými osobami nepovinnými k dani se postupně snižuje ve výši 8 % ročně od datum pořízení. Zisky z prodeje až dvou primárních rezidencí na jednotlivce jsou osvobozeny od daně. Srážky a příspěvky: Rodinné srážky se poskytují při výpočtu zdanitelného příjmu. Zahraniční daňová úleva: Neexistuje žádná zahraniční daňová úleva.

Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %

Dědická daň: 12% – 45% podle úrovně příbuzenského vztahu l

Daň z nemovitosti: od 0 do 14 %

Daň z přidané hodnoty: 11 %

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Libanonský zahraniční obchod po válkou poznamenaném roku 2024 postupně rostl. Export dosáhl v roce 2025  hodnoty 3,64 mld. USD (nárůst o 34,3 % v porovnání s rokem 2024) a import dosáhl hodnoty 21,08  mld. USD (nárůst o 24,7 % v porovnání s rokem 2024). 

Obchodní vztahy s ČR

Bilaterální obchodní bilance byla i v roce 2025 výrazně aktivní ve prospěch ČR. Dle dostupných statistických údajů vyvezla ČR do Libanonu zboží v hodnotě 1,34 miliardy Kč a libanonský vývoz do ČR dosáhl hodnoty 0,06 miliardy Kč.  Obchodní vazby ČR a Libanonu jsou nejsilnější v zemědělství a potravinářství, strojírenském průmyslu a elektrotechnickém průmyslu. Nejvýznamnější exportní a importní položky v roce 2025 jsou uvedeny v rabulce níže.

Perspektivní oblasti pro české exportéry: dopravní průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, obranný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl.

V současné době je největší překážkou pro obchodní aktivity a celkovou ekonomickou činnost v Libanonu obnovený válečný konflikt a z toho vyplývající bezpečnostní rizika, limitovaná koupěschopnost Libanonců a vysoká inflace. Nadále platí, že dalšími překážkami pro firemní působení v Libanonu jsou byrokracie, svévolné postupy ve správním rozhodování (např. při udělování licencí, registrování ochranných známek apod.), komplikované celní řízení a korupce. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Základním rámcem pro politické a obchodní vztahy mezi Libanonem a EU zůstává Asociační dohoda, která je doplněna dokumentem Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Vztahy jsou dlouhodobě bez větších zádrhelů – EU představuje pro Libanon hlavní exportní trh. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

EU zůstala v roce 2025 největším obchodním partnerem Libanonu a podílela se 29 % na jeho celkovém obchodu se zbožím. Vývoz EU do Libanonu dosáhl v roce 2025 hodnoty 5,5 miliardy EUR a dominovaly v něm paliva a minerální paliva (1,86 miliardy EUR), farmaceutické výrobky (357 milionů EUR), stroje a dopravní zařízení (189 milionů EUR), sýry a mléčné výrobky (94 milionů EUR). Nejvýznamnějšími vývozci EU do Libanonu v roce 2025 byly Řecko (1,31 miliardy EUR), Itálie (1,05 miliardy EUR), Německo (602 milionů EUR), Francie (454 milionů EUR) a Španělsko (276 milionů EUR).

Dovoz EU z Libanonu činil 565 milionů EUR a sestával především z měděného odpadu a šrotu (48 milionů EUR), plynových turbín (37 milionů EUR), nezpracovaného olova (28 milionů EUR) a rafinovaných ropných produktů (28 milionů EUR). Libanon nejvíce vyvážel do Řecka (61 milionů EUR), Itálie (51 milionů EUR), Kypru (50 milionů EUR), Německa (50 milionů EUR) a Nizozemska (38 milionů EUR).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU 

Hlavními destinacemi libanonského vývozu do zemí mimo EU v roce 2025 byly: Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, Egypt, Irák, Sýrie a Turecko. Největšími dovozci ze zemí mimo EU do Libanonu v roce 2025 byly: Čína, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, Egypt a Turecko.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice do Libanonu v roce 2025 vykazovaly známky křehkého, počátečního oživení. Odvětví jako cestovní ruch, obnovitelné zdroje energie a technologie a infrastruktury přitahovaly v roce 2025 zájem díky mírné stabilizaci a probíhajícím reformám. Kvůli novému konfliktu Izraele s Hizballáhem a také přetrvávajícímu nedostatku důvěry investorů je další příliv PZI v ohrožení.

Historicky jsou hlavními zahraničními investory v Libanonu Francie, USA, Spojené arabské emiráty, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Jordánsko a Egypt; s investicemi orientovanými do nemovitostí, finančních služeb a cestovního ruchu. Velká část investic pochází z libanonské diaspory (zejména nemovitosti) a má formu fúzí a akvizic (95 %). Plusem pro zahraniční investory je přístup na trhy Blízkého východu, kvalifikovaná pracovní síla či dlouhodobá tradice volného trhu.

Nejlákavějším sektorem je energetický sektor, zejména pro výrobu elektřiny, obnovitelné energie a těžbu ropy a zemního plynu. Odvětví informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví, bezpečnosti a ochrany, nakládání s odpady a franšízy historicky přitahovaly investice ze zahraničí.

Vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) je národní orgán odpovědný za podporu místních a zahraničních investic v Libanonu, který pokrývá osm prioritních sektorů: průmysl, média, technologie, informační technologie, telekomunikace, cestovní ruch, zemědělství a agroprůmysl.

3.3. FTA a smlouvy

Libanon je zemí s režimem volného a otevřeného obchodu. Veškeré úsilí směřující k liberalizaci obchodu bylo vždy zaměřeno na EU, WTO a arabský svět. Libanon je pozorovatelem ve WTO a aktivně usiluje o plné členství, nicméně k roku 2026 stále není plnoprávným členem.

Smlouvy s EU: 
Právním základem obchodních vztahů Libanonu s EU je Asociační dohoda (AD) z roku 2002 (v platnosti od dubna 2006), která umožnila reciproční volnou směnu průmyslových a většiny zemědělských produktů.

Smlouvy s ČR: 
• Dohoda mezi ČR a Libanonskou republikou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (1996).
• Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Libanonské republiky (Bejrút 1994, č.178/1996 Sb.); ke dni vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 došlo k vypovězení, bilaterální obchodní relace se v současnosti řídí pravidly obsaženými v AD mezi EU a Libanonem.
• Smlouva mezi ČR a Libanonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 1997).
• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997) a Protokol mezi ČR a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi ČR a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, (Protokol byl podepsán20. 3. 2010 v Bejrútu. Ratifikační proces byl v ČR ukončen v únoru 2011, na libanonské straně dosud nebyl ukončen).
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Libanonské republiky o letecké dopravě (Bejrút 2003), podřízená Letecké dohodě mezi EU a Libanonenm ( Bejrút 2006)
• Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (Bejrút 2004). Prováděcí dokumenty ke kulturní dohodě sjednány nejsou.
• Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Praha, 24. 2. 2006).

3.4. Rozvojová spolupráce

Libanon je čistým příjemcem rozvojové pomoci.

V rozvojové oblasti jsou v zemi realizovány malé lokální projekty (max. do 500.000,- KČ). V roce 2026 jsou realizovány 2 projekty: „Obnova ženské věznice v Baabda a posílení důstojnosti vězeňkyň“ – realizátor Social Humanitarian Economical Intervention for Local Development – SHEILD (413.000,- Kč) a   „Voda pro posílení živobytí a učení (WELL)“ – realizátor ADRA Lebanon (418.000,- Kč).

V humanitární oblasti se od roku 2013 každoročně realizovaly humanitární projekty českých neziskových organizací zaměřené na podporu syrských uprchlíků a místních hostitelských komunit. Vzhledem k nevypsání dotačního titulu nebudou v roce 2026 podobné projekty realizovány.

Od roku 2017 je realizován program MV ČR MEDEVAC – český oftalmologický tým provádí v bejrútské nemocnici Rafíka Harírího operace šedého zákalu u sociálně nejslabších Libanonců a syrských uprchlíků. S ohledem na ozbrojený konflikt s Izraelem je uskutečnění další mise v tomto roce nejisté.

Z  Rekonstrukčního programu vlády ČR pro region Blízkého východu (2025 – 2027) bude v roce 2026 realizován jeden projekt vázaného peněžního daru s názvem  Dodání zdravotnického vybavení pro neonatální JIP pro Státní nemocnici v Bšaré, a to v celkové hodnotě 5 mil.Kč.

Ze stejného program byl již v tomto roce poskytnut peněžní dar pro Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) ve výši 5 mil. Kč zaměřený na zajištěná základních potřeb vnitřně vysídlených libanonských uprchlíků v souvislosti s válečným konfliktem s Izraelem.

Od roku 2021 poskytuje Armáda ČR pomoc libanonské armádě ve formě dodávek potravin a zdravotnického materiálu. Pomoc pokračuje i v roce 2026.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶Zdravotnictví a farmacie

Prioritou vlády je zlepšovat kvalitu státních zdravotnických zařízení a jejich služeb. V důsledku ozbrojeného konfliktu (současného i předchozího) bylo především na jihu země zcela nebo částečně zničeno velké množství zdravotnických zařízení včetně vybavení a zásob léčiv. Obnova zdravotnického sektoru a dostatečné zásobování potřebnými léky bude zvláště po ukončení aktuálního konfliktu zásadní.

▶ Zemědělství a potravinářství

V důsledku dlouhodobé hospodářské krize a nedostatku financí na dovozy se Libanon snaží o maximální využití místního potenciálu v zemědělství. Země má příznivé klima pro dvě roční úrody většiny zemědělských plodin, chybí však moderní zpracovatelský průmysl včetně moderních technologií (standardy balení, hygiena, certifikace) a také velkokapacitní sila.  Důležitým segmentem je i oblast zemědělského strojírenství. Probíhající konflikt má na zemědělskou produkci, zejména kvůli snížení obdělávané plochy kvůli přítomnosti izraelské armády na jihu země, devastující vliv. 

▶ Energetika

Prioritou vlády je rehabilitace a modernizace stávající energetické sítě Libanonu, včetně privatizace nosných státních podniků v čele s Électricité du Liban (obdoba ČEZu). Cílem je zvýšení produkce elektřiny, výstavba obnovitelných zdrojů energie, instalace nových přenosových soustav a plánovaná výstavba vodních zdrojů elektřiny. Příležitosti jsou v projektech spojených s výstavbou nových elektrických vedení, distrbučních sítí, přenosových soustav, rozvoden a dispečinků.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Složitá bezpečnostní situace v regionu, probíhající konflikt mezi Hizballáhem a Izralem a celkově volatilní bezpečnostní situace v zemi nabízí příležitost pro české výrobce speciální techniky, která má v oblasti velmi dobré renomé. Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, bezpilotních letadlech, detektorech výbušnin, výbušninách, munici a osobních ochranných prostředcích. V Libanonu se historicky dovážejí i osobní a lovecké zbraně a munice.

▶ Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura Libanonu vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – pozemní (rekonstrukce a modernizace silničních komunikací), letištní (plánovaná výstavba nového terminálu mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště, plány na otevření letiště v Qleiaatu na severu země pro civilní účely) i námořní dopravy (modernizace přístavů Bejrút, Tripoli, Saida). Vláda hodlá zadat vypracování stutide k vybudování železnice na trase Tripoli – Abdeh – Akkar (výhledově potom s propojením do Sýrie).

▶ Voda a životní prostředí

Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě je jednou z priorit jak libanonské vlády, tak všech mezinárodních organizací působících v zemi. Vláda vypracovala plán infrastrukturních projektů zahrnující výstavbu čistíren odpadních vod, lokálních spaloven, skládek komunálního odpadu, modernizaci vodovodních a kanalizačních systémů a zvažované projekty na odsolování mořské vody. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace či v dodávce technologických zařízení a odborných školení v oblasti čištění vod.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vláda zavedla několik programů a iniciativ, aby podpořila vědecký výzkum a vývoj v zemi. Libanon se v posledních letech aktivně snaží stát regionálním centrem pro umělou inteligenci, spolupracuje s technologickými startupy a globálními partner. Řada univerzit provozuje výzkumná centra či technologické kampusy.  Libanon take úzce spolupracuje i s Evropskou unií a jejími členskými zeměmi v rámci Partnerství pro výzkum a inovace ve Středomoří (PRIMA).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Libanonská obchodní kultura podobná kultuře ostatních zemí v regionu. Muslimské zvyky utvářejí obchodní praktiky, ale jejich rozsah vlivu je ve srovnání s jinými převážně muslimskými zeměmi omezený v důsledku přítomnosti mnohých náboženství v libanonské společnosti, ve které je přibližně 30 % křesťanů. Hierarchie je vysoce respektována a veškeré rozhodování je podřízeno nadřízenému, který má ve společnosti největší moc. Další faktory, včetně jazyka, ve kterém se schůzka koná, a vztah s obchodní partnerkou – ženou, mohou být ovlivněny náboženskou a kulturní příslušností libanonského protějšku.

Libanonští obchodní partneři usilují o dlouhodobé vztahy a při vyjednávání si vysoce cení osobního kontaktu.

4.2. Oslovení

Libanonci se zdráhají pracovat s lidmi, které neznají. Libanonské zákony vyžadují, aby zahraniční obchodní kontakty fungovaly prostřednictvím místního agenta, a je jim doporučeno najít takového, který má kontakty s firmami, o které mají zájem (je potřeba počítat s tím, že dobrý agent si účtuje provizi ve výši 5% transakce). Upřednostňuje se přímý osobní kontakt před komunikací prostřednictvím e-mailu nebo telefonu a doporučuje se co nejrychleji uspořádat osobní schůzku. Víc než email se v Libanonu používá Facebook a Whatsapp, Libanonci rádi a často nahrávají hlasové zprávy.

Pozdravy zahrnují pevné a zdlouhavé potřesení rukou a přímý oční kontakt. Očekává se, že zahraniční obchodní partneři pozdraví každého v místnosti individuálně, počínaje hostitelem nebo nejstarší osobou. Někteří muslimští muži a ženy se mohou zdráhat potřásat si rukou s opačným pohlavím. Pokud libanonský obchodní partner ruku nepodává, doporučuje se přikývnout a usmívat místo potřesení rukou. Libanonci mají v obchodním prostředí tendenci být docela formální a někteří budou rádi osloveni svými profesními tituly. Doporučuje se používat tituly Mr., Mrs. a Miss, následované příjmením, dokud nepřejdete na tykání a budete se oslovovat křesnými jmény. Používání názvu „Ustaz“ (Sir) je běžné při oslovování mužských nadřízených.

4.3. Obchodní schůzka

Libanonci mají sklon k volnějšímu vnímání času než lidé ze Západu a často chodí pozdě. Nedochvilnost je v Libanonu tolerována. Schůzky mají jen zřídka předem určené časové ohraničení a můžou být dlouhé.

Při počátečních obchodních jednáních se dárky nemusí nutně vyměňovat. Je třeba se vyhnout velkým darům, protože je lze považovat za úplatky. Libanonské obchodní kontakty však mohou očekávat, že jim budou poskytnuty výhody a privilegia (obvykle pro jejich rodinu nebo síť) jako součást přímého osobního vztahu. Je potřeba se vyvarovat dárků v podobě alkoholu v případě muslimských obchodních partnerů.

V Libanonu obecně platí, že je vhodné respektovat zvyky oblasti (muslimské, křesťanské), ve které se právě pohybujete. V křesťanských částech neplatí v zásadě žádné omezení. Libanonci se rádi oblékají elegantně, podle nejnovější módy a totéž očekávají od partnerů. Potrpí si na značkové oděvy, obuv a doplňky. Formální pracovní oděv je na pracovišti běžný u mužů i žen. Muži obvykle nosí kravaty a obleky, zatímco ženy nosí šaty a / nebo kostýmy. Dbá se na celkovou upravenost (vlasy, manikúra, doplňky). V muslimských a více náboženských částech země se doporučuje oblékat se konzervativně – hlavně ženy žádné těsné oblečení, hluboké výstřihy, šaty, či sukně nad kolena a oblečení bez rukávů.

Vizitky se rozdávají poměrně rozsáhle; ohledně výměny však není příliš mnoho protokolů. Je důležité zacházet s vizitkou s respektem a zahraniční obchodní kontakty by vizitku neměly skládat ani na ni psát poznámky, pokud jim k tomu jejich libanonské protějšky nedají výslovný pokyn.

Navzdory formálnímu nastavení obchodních jednání, je před samotným jednáním běžná nezávazná společenská konverzace. Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Libanonci jsou otevření a zvyklí obchodovat s cizinci a mají tendenci očekávat podstatné ústupky/úlevy, než s čímkoli souhlasí. Jednání proto mohou být poměrně dlouhá. Doporučuje se nadhodnotit počáteční cenu tak, aby bylo možné slevovat. Upřímnost o ceně je považována za amaterismus. Libanonci mají tendenci živě gestikulovat a v jednání dělat přestávky, ve kterých může probíhat diskuze o nesouvisejících tématech. Skákání do řeči není považované za drzé. Doporučuje se sedět přímo vedle obchodního partnera a učinit obchodní nabídku přímo jemu. Stejně jako v jiných arabských zemích mohou Libanonci reagovat na požadavky svých protějšků slovem „Inshallah“ (pokud Bůh dá). Je to považováno za vyjádření nezávazného souhlasu. Při jednání je vhodné zaměřit se na náznaky váhání a věnovat pozornost tomu, co říkají, a co naopak neřeknou. Zahraniční protějšky jsou obvykle pozváni na pracovní oběd a večeři a očekává se, že jídlo pochválí, aby vyjádřili úctu a důvěru. Pracovní oběd, či večeři lze nabídnout jako způsob budování osobních vztahů; jednání však můžou probíhat v jejich průběhu. Mobilní telefony se vesměs při jednáních nevypínají. Je běžné, že Libanonci vyřizují hovory v přítomnosti obchodního partnera.

Českého obchodníka zpravidla překvapí zdlouhavost jednání, vyjednávání o ceně a společenská konverzace o mimopracovních věcech, která obchodním jednáním předchází.

Libanonci mají ne náhodou pověst vynikajících vyjednavačů a obchodníků. Někteří libanonští podnikatelé považují jednání za úspěšné jenom tehdy, když vyjednají cenu co nejníže od původní nabídky. To je potřeba mít na paměti při prvotním ocenění nabízeného zboží/služby.

Libanonští obchodníci – zejména arabští Libanonci – ne vždy oddělují své emoce od předmětu jednání a často míchají své pocity do profesionálního prostředí. Projev emocí má z jejich pohledu potenciál dodat jim vážnost a zvýšit vliv při vyjednávání. Pokud k tomu dojde, zůstaňte trpěliví. Vyzývejte k logice a bojujte proti argumentům emocí.

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení společnosti je žádoucí zejména při jednání s majiteli firem a představiteli státních institucí. Věk a genderové složení týmu nehrají zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna starším mužům.

4.4. Komunikace

Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Jako jednací jazyk je čím dál tím víc používána angličtina, dnes už míň francouzština. Všichni libanonští obchodníci mluví minimálně jedním z těchto jazyků.

Je vhodné nekomentovat náboženské zvyky a poměry v zemi a v rámci možnosti přizpůsobit své chování konfesijní příslušnosti obchodního partnera.

Osobní setkání je v jednání s libanonským partnerem zásadní. Cestování do země je poměrně jednoduché, víza je možné obdržet při vstupu do země na letišti. K urychlení komunikace doporučujeme používat raději telefon a aplikaci Whatsapp než e-mail.

4.5. Doporučení

Doporučení pro české firmy a podniky, které se chystají vstoupit na libanonský trh jsou následovná:

• Sledovat politický a ekonomický vývoj v zemi,
• Dobře zvážit obchodní rizika,
• Najít si místního agenta,
• Při komunikaci s úřady a bankovními domy se obrnit trpělivostí (počítat s korupcí, netransparentností řízení ve vydávání licencí a složitými celními postupy),
• Z platebních nástrojů akceptovat jenom neodvolatelný potvrzený akreditiv, nebo platbu předem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Libanonu v roce 2026:

1. 1. Nový rok

6. 1. Svátek vánoční – arménský ortodoxní

9. 2. Den sv. Marouna

14. 2. Den památky Rafika Harírího

18. 2. Začátek Ramadánu

20. 3. – 23. 3. Eid Al-Fitr (ukončení Ramadánu)

25. 3. Zvěstování Panny Marie

3. 4. Velký pátek

5. 4. Velikonoční neděle

6. .4. Velikonoční pondělí

10. 4, Velký pátek (ortodoxní)

12. 4. Velikonoční neděle (ortodoxní)

13. 4. Velikonoční pondělí (ortodoxní)

1. 5. Svátek práce

3. 5. Den mučedníků

25. 5. Den odporu a osvobození

27. 5. – 28. 5. Eid Al-Adha (pohyblivý svátek podle lunárního cyklu)

17. 6. – Awal Muharram (Islámský Nový rok)

26. 6. Ašúra

15. 8. Nanebevzetí Panny Marie

26. 8. Narození proroka Mohameda

22. 11. Den nezávislosti

25. 12. Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovozy uskutečňují větší obchodní firmy, které zboží prodávají nejen velkoobchodním, ale i maloobchodním distributorům. V zemi je rozsáhlá síť supermarketů a hypermarketů s velmi širokým sortimentem, zejména v potravinářském a spotřebním zboží.

Na libanonském trhu se doporučuje působit prostřednictvím spolehlivého zástupce dobře seznámeného s prodávaným výrobkem, je nutné trh pravidelně navštěvovat a seznamovat se s jeho vývojem a požadavky. Výběru zástupce (zejména výhradního) je vhodné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Při hledání obchodního partnera lze využít podnikatelské svazy jak v ČR, tak v teritoriu, a místních regionálních obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Rovněž lze inzerovat v místním tisku, nebo se obrátit na Velvyslanectví ČR v Bejrútu. Vhodnou možností je i účast na specializovaných veletrzích.

Libanon je klasickou zemí volného obchodu, zejm. střední a vyšší vrstva zde tradičně upřednostňuje značkové výrobky, které na trh dovážejí právě výhradní zástupci.

Dovozní celní postupy v Libanonu:

Každé celní prohlášení musí obsahovat následující dokumenty:

• originál faktury
• podrobný seznam předmětů / produktů
• kopii nákladového listu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje
• osvědčení o původu v souladu s celními předpisy nebo bilaterálními či multilaterálními smlouvami

Celní systém je harmonizovaný systém Bruselu. Cla se pohybují od 0 % do 70 %. Více než tři čtvrtiny dováženého zboží podléhá pětiprocentnímu či nižšímu clu (liší se v závislosti na povaze zboží a jeho původu). Na určité produkty (např. textilie, alkoholické nápoje, motorová vozidla) mohou být aplikovány dovozní přirážky.

Cla jsou splatná v hotovosti. Informace o dalších dokumentech či procedurách požadovaných ostatními úřady, jako jsou zákazy dovozu, dovozní licence, certifikáty a.j. lze nalézt na webové stránce Celního úřadu Libanonu (www.customs.gov.lb).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Českým firmám, které mají zájem o podnikání v Libanonu, se doporučuje najmout si libanonského agenta, obchodního partnera nebo distributora. Zatímco práce prostřednictvím agenta je v Libanonu běžnou praxí, výběru zástupce (zejména výhradního) je potřebné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Zahraniční společnosti si mohou v Libanonu otevřít pobočku nebo zastupitelství (reprezentaci).

Libanonské právo zahrnuje různé formy obchodního působení v zemi pro libanonské i zahraniční firmy.

Více informací je k dispozici na stránkách Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL). Zde lze také konzultovat konkrétní postupy pro vyřizování formalit spojených s jakoukoliv investicí, včetně registrace kanceláře, reprezentace nebo společného podniku. Vždy je vhodná spolupráce se specializovanou právní kanceláří. Bližší informace lze získat také na stránce  www.mideastlaw.de.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Libanonu je již dlouho dynamickou a konkurenční arénou, která kombinuje tradiční strategie s inovativními přístupy. V průběhu let toto odvětví vzkvétalo, poháněno živou kulturou, bohatou historií a různorodou populací, která pro obchodníky představuje jedinečné příležitosti a výzvy.  Marketingové prostředí v Libanonu dnes prochází významnými změnami v důsledku technologického pokroku a posunů v chování spotřebitelů. To zahrnuje výrazný nárůst digitální reklamy, marketingu na sociálních sítích a spolupráce s influencery.

S tím, jak se libanonští spotřebitelé při rozhodování o nákupu stále více spoléhají na online platformy, roste poptávka po strategiích digitálního marketingu napříč různými kanály, jako jsou sociální média, vyhledávače a mobilní aplikace. Tento posun vedl ke zvýšeným investicím do optimalizace pro vyhledávače (SEO), marketingu na sociálních sítích (SMM) a reklamy s platbou za proklik (PPC) a elektronického obchodování, což značkám umožňuje zlepšit svou online viditelnost a spojit se přímo se zákazníky.

Značky navíc využívají sponzorství akcí a sportovních turnajů, aby se dále propojily se svou cílovou skupinou a také navazují partnerství s místními influencery za účelem propagace svých produktů nebo služeb.

Navzdory příležitostem, které nabízí digitální marketing, tradiční strategie nadále hrají významnou roli v libanonském marketingovém ekosystému. Televize, rádio, venkovní reklama (velkoplošní billboardy), reklamní šoty v kinech před hlavním programem, výstavy a veletrhy, národní dny, oslavy státních svátků apod. zůstávají vlivnými kanály pro oslovení masového publika, doplňují digitální úsilí a zajišťují komplexní pokrytí napříč mnoha kontaktními body.

Nejsledovanější TV stanicí využitelnou k reklamě je zřejmě LBCI, při úvahách o rozhlasové propagaci pak rádio Sawt Al-Ghad. Nejčtenějším deníkem je An-Nahar. Hlavní odborné obchodní časopisy využitelné k propagaci jsou anglické Lebanon Opportunities, Executive Magazine a Arab Ad, francouzský Le Commerce du Levant a arabský Al-Iktissad Wal Amal.

Nejvýznamnější reklamní agenturou je Impact BBDO, k významným patří i H&C Leo Burnett, Grey Worldwide, Publicis Graphics, Fortune Promoseven, TMI/JWT, Saatchi & Saatchi Beirut, Memac Ogilvy, TBWA/Rizk a Team Young & Rubicam.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když Libanon přijal dostatečnou legislativu na ochranu práv duševního vlastnictví, v minulých letech byl pravidelně mezinárodním společenstvím (zejména USA, ale také Velkou Británií a Francií) kritizován za jejich nedostatečnou ochranu v oblasti softwaru, audiovizuální produkce nebo farmaceutického průmyslu. Kritika se týká především nízkého povědomí soudců o škodlivých dopadech porušování příslušných práv a s tím souvisejícího nedostatečně prohibitivního trestání.

Pokud jde o průmyslové vlastnictví, dovozcům a distributorům českých výrobků se doporučuje co nejdříve v zemi zaregistrovat příslušnou ochrannou známku. Velvyslanectví ČR v Bejrútu registrovalo případy, kdy libanonský subjekt bez jakékoliv vazby na českého výrobce (a patrně i jeho výrobek) využil skutečnosti, že výrobek nepožíval v Libanonu ochrany, zaregistroval jej u příslušného úřadu a následně zabraňoval legitimnímu dovozci v jeho řádných obchodních aktivitách. Možnosti velvyslanectví jsou v těchto případech velice omezené, řešení jsou schůdná zpravidla pouze soudní cestou. Ministerstvo pro ekonomiku a obchod Libanonu provozuje portál umožňující online registraci autorského práva a ochranných známek (portal.economy.gov.lb). Přechod od vkladového systému k námitkovému v případě ochranných známek zatím uzákoněn nebyl, v praxi se však již uplatňuje.

5.5. Trh veřejných zakázek

Většina veřejných zakázek je směřována přes Council for Development and Reconstruction – CDR (https://www.cdr.gov.lb), jež je vládním výkonným úřadem zodpovědným za zadávání významných projektů, obstarávání jejich financování a za výkon správního dozoru. Významné projekty z oblasti dopravy, energetiky, telekomunikací, vzdělávání, odpadu, zadávané CDR v koordinaci s dotčenými ministerstvy, naleznete na: www.cdr.gov.lb/en-US/Projects.aspx

Tendry plánované na příslušný rok jsou zveřejňovány v prvním čísle týdeníku Journal Officiel (v arabském jazyce), v jeho dalších číslech bývají informace o nově schválených tendrech. Průběžně jsou veřejné zakázky publikovány hlavně v arabském a francouzském denním tisku (v anglickém jen výjimečně) a lze je nalézt i na internetových stránkách Lebanon Opportunities.

Detailní podmínky každého tendru a technické požadavky lze na místě prostudovat přímo v sídle CDR a potom zakoupit na příslušných odborech CDR nebo na jednotlivých ministerstvech a dalších rezortech (též např. v centrále energetické společnost EDL). Tzv. Tender-books (Conditions)  jsou často vydávány v relativně krátkém předstihu před uzávěrkou výběrového řízení, což v praxi na prostudování podmínek a zpracování rozsáhlejší nabídky nemusí postačit.

S nákupem tendrových podmínek může případně logisticky pomoci velvyslanectví, nejvhodnější je ale spolupráce s místními zástupci se zájmy v příslušných sektorech, kteří jsou pro tendry příslušně předregistrováni, sami jejich vypisování hlídají, zakoupí dokumentaci a ve spolupráci s dodavatelem připraví nabídku. Je nutno počítat se zdlouhavým schvalováním kontraktů vládou. Vzhledem k dlouhodobě složité vnitropolitické situaci nejsou procesy vždy průhledné a tendry se často odkládají, opakují nebo ruší.

Některé velké projekty předpokládají účast dodavatele na bázi dlouhodobé investice v systému B.O.T. (Build – Operate – Transfer), případně B.O.O.T. (Build – Operate – Own – Transfer), nebo D.B.O.T. (Design – Built – Operate – Transfer), což přináší pro investora vyšší rizika. I v případech, kdy projekt financuje přímo příslušný libanonský rezort, CDR nebo finanční instituce (Světová banka, Evropská investiční banka, Arabský investiční fond či jiná entita ze Zálivu), je požadována vyšší finanční záruka a cash-flow se občas zpožďuje, což brání plynulé realizaci projektů. České firmy tak mohou dávat přednost méně odvážné variantě účasti na již udělených zakázkách formou subdodávek.

Nabídky do tendrů se předkládají podle předepsaného postupu v uzavřených obálkách, většinou odděleně část technická a cenová. Nabídky hodnotí odborné komise, které zpravidla v den uzávěrky a otevření obálek i vyhlašují výsledek

Komunitární tendry na EuropeAid:

Českým firmám a nestátním neziskovým organizacím se také doporučuje pravidelně sledovat tendry EU (https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/) . Pokud jsou podmínky způsobilosti pro menší firmu příliš náročné, lze do tendru vstoupit v rámci konsorcia (kritéria platí pro konsorcium jako celek, nikoliv pro jeho jednotlivé členy) či se zárukou ekonomického operátora.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Přesný vzor pro řešení obchodních sporů není možné vypracovat, nicméně s ohledem na pomalé fungování místních soudů (sporná soudní řízení v komerčních věcech trvají 5 až 6 let, výkon soudního rozhodnutí dalších 6 měsíců až 2 roky) lze obecně doporučit využívat alternativních/smírčích forem jejich urovnávání.

Libanon je členem Mezinárodního střediska pro řešení kapitálových sporů (ICSID) a účastníkem konvence z roku 1958 o uznávání a vymáhání rozhodnutí zahraničních rozhodčích soudů. Závazky z těchto konvencí jsou dostatečně promítnuty do libanonského práva.

Ekonomické organizace vč. obchodních, průmyslových a zemědělských komor vytvořily v r. 1995 Libanonské centrum pro arbitráž, které přebírá řešení sporů mezi účastníky trhu v obchodních a investičních záležitostech. Procedurální pravidla jeho smírčího a arbitrážního řízení jsou prakticky totožná s pravidly Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Doporučení českým firmám:

• Důkladně studovat smluvní dokumenty (zejména obecné obchodní podmínky a ustanovení o rozhodném právu – význam prosadit příslušnost českého soudu);
• Vzhledem k trvale napjaté bezpečnostní situaci v zemi a regionu pojistit investice i proti nekomerčním rizikům;
• Pro vývoz z ČR do Libanonu je vhodný platební styk na bázi prosté platby předem, nebo oproti bankovní garanci vystavené jinou než libanonskou bankou;
• Nejvhodnější dodací podmínkou pro české vývozce je EXW, ze které pro dodavatele nevyplývají žádné další závazky;
• Pro dovoz z Libanonu je naopak vhodné podmínit platbu doručením zboží dovozci nebo překročením hranice ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi ČR a Libanonem platí vízová povinnost. Od 21. 12. 2007 využívají držitelé LB cestovních dokladů k cestám do ČR do 90 dnů schengenské vízum, které vydává ZÚ ČR v Bejrútu (žádá se prostřednictvím VFS Global) a ostatní státy Schengenu..

Pro občany ČR:

Povolení pro vstup do Libanonu za účelem turistiky (1 měsíc, s možností prodloužení na 3 měsíce) lze získat na LB hraničních přechodech a na mezinárodním letišti v Bejrútu formou razítka do cestovního dokladu (bezplatně). V případě cesty za obchodním účelem si LB pohraniční orgány  mohou za vydání povolení účtovat poplatek. Při vstupu je vždy vyžadováno uvedení přesné adresy pobytu. Libanon akceptuje všechny druhy platných cestovních dokladů ČR. Doba platnosti cestovního dokladu musí překračovat plánovanou dobu pobytu. Letecké společnosti mohou i přesto odmítnout přepravit cizince, jejichž cestovní doklad má dobu platnosti kratší než 3 měsíce od předpokládaného návratu ze země. Vízum může být neuděleno i  přímo na letišti v Bejrútu nebo jiném hraničním přechodu..

Užitečné informace jsou dostupné na webu General Security (Lebanese General Security), sekce „Entry Visas“ (Sûreté Générale).

V případě, že chce cestující zažádat o udělení řá dného víza, musí tak učinit ještě před cestou na ZÚ Libanonu v Praze. Vážné problémy při vstupu do Libanonu může způsobit, otisk razítka  Státu Izrael v cestovním dokladu. Problémy mohou způsobit  i vstupní razítka z hraničního přechodu ze strany sousedních států (Jordánsko, Egypt), kde je zřejmé, že cestující logicky pokračoval do Izraele.

Bezpečností situace v Libanonu není stabilní a neustále se mění. Před cestou doporučujeme sledovat stránky MZV ČR – doporučení k cestám a registrovat se v systému Dobrovolné registrace občanů ČR při cestách do zahraničí (DROZD).

Kontakty:

ZÚ  ČR v Libanonu: viz kapitola 6.1.

ZÚ Libanonu v ČR:

Embassy of the Republic of Lebanon

Lazarská 6 120 00 Praha 2 Tel.: + 420 224 934 656 , + 420 224 930 029

email: prague.leb@gmail.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané EU mohou zastávat jakékoli místo v soukromé firmě, podmínky pro získání pracovního povolení v jednotlivých profesích jsou však velmi rozdílné a často administrativně náročné. Cizinci potřebují po dobu svého pobytu v Libanonu za účelem práce pracovní vízum. Pracovní vízum, známé také jako pracovní povolení, musí získat zaměstnavatel osoby. Po zajištění pracovního povolení může jednotlivec požádat o pobyt v Libanonu.

Dokumenty pro získání pracovního víza v Libanonu: •mezinárodní pas; •Vyplněný formulář žádosti; •2-4 fotografie; •pracovní povolení (kopie a originál); •úřední dopis od zaměstnavatele; •informace o pracovní pozici, platu a stavu účtu žadatele.

5.9. Veletrhy a akce

Nejdůležitějším libanonským veletrhem s významným přesahem do dalších zemí regionu je Project Lebanon (16,-19.6.2026). K výstavním artiklům patří běžně vše, co se týká výstavby v nejširším slova smyslu, stavebních technologií, stavebních materiálů, stavebního vybavení domů (sanitární výrobky, kuchyně, obklady, podlahy, bazény), osvětlení a ekologických a vodohospodářských technologií. Dalším důležitým veletrhem zaměřeným na elektrotechniku, osvětlení, výrobu a distribuci elektřiny je Energy Lebanon, který se uskuteční ve stejném termínu: 9.- 12.6.2026.

Dalším důležitým veletrhem  je Horeca Lebanon, přední veletrh v oblasti  hotelnictví, restauratérství  a cateringového průmyslu.  Koná se každoročně v dubnu.,

Každoročně se v Libanonu uskutečňuje také veletrh zaměřený na odpadové hospodářství, recyklaci a životní prostředí Lebanon Waste Management Exhibition and Conference RAWMEC (22.- 24.9.2026).

Libanonský mezinárodní solární týden (LISW) je každoroční událost (pořádá se v únoru), která sdružuje odborníky a profesionály z odvětví obnovitelné energie, kde se představují nejnovější pokroky v technologiích solární energie. Zaměřuje se na solární technologie, skladování energie a udržitelná řešení na podporu energetické transformace Libanonu.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

1) Velvyslanectví ČR v Bejrútu

Ambassade de la République Tchèque – Embassy of the Czech Republic

17, 419th Street (St. Becharra Church Street) Mount Lebanon,

Baabda LIBAN / LEBANON

Telefony: 00961 – 5 – 929 010, 929 011, 929 012, 929 013 

Jednotná nepřetržitá nouzová linka Ministerstva zahraničních věcí ČR pro občany v zahraničí +420 222 420 222

E-mail:

beirut@mzv.gov.cz (e-mail zastupitelského úřadu)

beirut.consulate@mzv.gov.cz (e-mail konzulárního úseku)

commerce_beirut@mzv.gov.cz (e-mail obchodního úseku)

Web: www.mzv.gov.cz/beirut

Facebook: https://www.facebook.com/czechembassybeirut/

Twitter: @CzechEmbassyLB

2) Delegace Evropské unie v Libanonu

Delegation of the European Union to Lebanon

City Hill bloc 61-10, Zokak El Blat Barbir Street, Facing Mouawad Museum, Beirut

Tel.: 00961 1 956900 Fax: +9611987780

Email: delegation-lebanon@eeas.europa.eu

web: https://eeas.europa.eu/delegations/lebanon_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• První pomoc: 140 nebo (05) 921 675
• Policie: 112 nebo (01) 752 428/9
• Požárníci: 175 nebo (01) 445 300
• Civilní obrana: 125
• Hasiči: 175
• Červený kříž, záchranná služba: 140
• Červený kříž, operační centrum: 05/458 200 nebo 05/458 205
• Americká univerzitní nemocnice: (01) 350 000
• Hospital Saint Charles: 05/953 444
• Hospital Hotel Dieu de France: 01/615 300
• Informace o počasí: 1722
• Informace o telefonních číslech: 120
• Bejrútské letiště: (01) 628 000 až 009

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Přehled důležitých internetových adres využitelných českými podnikateli se zájmem o spolupráci s Libanonem (adresy vládních institucí, ekonomických a finančních institucí a profesních svazů) je k dispozici na internetovém portálu Agentury pro investičnírozvoj Libanonu (IDAL) nebo na portálu Centrální banky Libanonu.

Při vyhledávání obchodních partnerů je vhodné využít internetové stránky Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Tendrové příležitosti v oblasti investičních projektů jsou zveřejňovány na webovém portálu Rady pro rozvoj a rekonstrukci(CDR). Výroční zprávy této organizace dostupné na uvedené internetové stránce vhodně mapují situaci poválečné obnovy a rozvoje jednotlivých sektorů. Informace o celních náležitostech jsou k dispozici na www.customs.gov.lb, v případě českých exportérů však doporučujeme se seznámit i s vývojem celních tarifů mezi Libanonem a členskými státy EU dohodnutým v rámci Asociační dohody na www.eeas.europa.eu.

Užitečné informace k navázání obchodních vztahů s Libanonem jsou rovně ž obsahem kapitoly obchod a ekonomika na webu Velvyslanectví ČR v B e j r ú t u www.mzv.gov.cz/beirut.

Vyhledavače libanonských hotelů, restaurací, obchodních a zábavních center, půjčoven automobilů apod. jsou dostupné na http://www.lebanon.com/. Kalendář akcí odehrávajících se v Libanonu je dostupný nawww.lebtivity.com.

Libanonské vládní instituce:

• Ministerstvo zemědělství: http://www.agriculture.gov.lb/
• Ministerstvo průmyslu: http://www.industry.gov.lb/
• Ministerstvo ekonomie a obchodu: www.economy.gov.lb
• Ministerstvo dopravy a veřejných prací: www.transportation.gov.lb
• Ministerstvo financí: www.finance.gov.lb
• Ministerstvo telekomunikací: www.mpt.gov.lb
• Centrální banka: www.bdl.gov.lb
• Rada pro rozvoj a rekonstrukci (CDR): www.cdr.gov.lb
• Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL): www.idal.com.lb
• Generální ředitelství celnic: www.customs.gov.lb

Další zdroje informací o Libanonu:

• všeobecné informace: www.lebanon.com

Turistické informace:

• https://visit-lebanon.org/leisure/
• https://www.living-lebanon.com/
• https://lebtivity.com/

Obchodní komory a profesionální asociační svazy:

• Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor: www.cci-fed.org.lb
• Obchodní, průmyslová a zemědělská komora pro Bejrút a Mount Libanon: www.ccib.org.lb
• Asociace libanonských bank: https://www.abl.org.lb/
• Asociace libanonských průmyslníků: www.ali.org.lb

Statistiky:

• www.databank.com.lb
• www.cas.gov.lb
• www.indexmundi.com

Další užitečné informace:

• Zpravodajský portál: https://www.newsnow.co.uk/h/World+News/Middle+East/Lebanon
• Zpravodajský portál L’Orient-Le Jour (ve francouzštině): https://www.lorientlejour.com/,  https://today.lorientlejour.com/  (v angličtině)     
• Libanonská cizinecká policie: https://www.general-security.gov.lb/en

Asociační dohoda Libanonu a EU: https://trade.ec.europa.eu/