Libanon

Rozcestník informací o Libanonu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Už více než rok Libanon bojuje s kombinovanou krizí – finanční a ekonomickou, prohloubenou krizí spojenou s pandemií covidu-19 a následně umocněnou srpnovým výbuchem v bejrútském přístavu.

V říjnu 2019 se libanonská ekonomika ocitla ve finanční krizi spojené s náhlým pozastavením přílivu kapitálu z arabských zemí (prodejců ropy a zemního plynu), vzhledem k výraznému poklesu cen energetických komodit na světových trzích. Tato krize urychlila systematické selhání napříč bankovním a dluhovým sektorem a ovlivnila směnný kurz mezi USD/LBP. Libanonská libra, která byla vázána na americký dolar pevným kurzem 1 507 LBP/USD od konce občanské války v roce 1990, ztratila za poslední rok celou svoji hodnotu a na paralelním trhu byl dosažen rekord 15 000 LBP/USD (15. 3. 2021).

Kolaps libanonské ekonomiky se naplno projevil v březnu 2020 (ještě před vypuknutím pandemie) neschopností splatit státní dluhopisy ve výši cca 38 mld. USD, a následně byl umocněn po devastujícím výbuchu dusičnanu amonného v bejrútském přístavu v srpnu 2020.

Nedostatek volně směnitelné cizí měny na trhu, státem omezené výběry a vnitrostátní i zahraniční transfery měly za následek další pokles kupní síly, růst nezaměstnanosti, nekontrolované zvyšování maloobchodních cen zboží a služeb a pro dovozce znemožnění financovat importované nákupy.

Slabinou libanonské ekonomiky je její silná závislost na dovozu (cca 80 % zboží se dováží) a minimální domácí produkce (zastaralá infrastruktura a chybějící výrobní investice). V souvislosti se zpomalením ekonomického růstu, poklesem exportu, nedostatkem domácí produkce a s poklesem významných finančních transferů libanonské diaspory se již tak jeden z největších státních dluhů ještě zvýšil (dnes více než 170 % HDP).

Dopad exploze je obzvláště závažný v klíčových odvětvích zásadních pro ekonomický růst, včetně financí, bydlení, cestovního ruchu a obchodu. V roce 2021 se počítá s náklady na rekonstrukci ve výši 1,8 až 2,2 mld. USD. Kromě negativních dopadů exploze na ekonomickou aktivitu lze očekávat i nižší daňové příjmy, vyšší inflaci a další nárůst chudoby.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V souvislosti s pandemií covidu-19 a v důsledku katastrofického výbuchu v Bejrútu v srpnu 2020 se posílí možnosti českého exportu v oblasti zdravotnických zařízení a techniky. Dalším důležitým sektorem, který nabývá na významu, je oblast výroby se zaměřením na protipožární ochranu a detekci požárů.

Zemědělské strojírenství je další perspektivní oblastí, jelikož se Libanon zaměřuje na dosažení větší soběstačnosti v zemědělském sektoru. Obslužnost tohoto sektoru úzce souvisí s energetickým sektorem, který je v Libanonu nedostačující a potřebuje rehabilitaci. V souvislosti s výbuchem v přístavu a množstvím zničených budov roste poptávka po moderních konstrukčních materiálech a nových technologiích ve stavebnictví.

V souvislosti s přetrvávající složitou bezpečnostní a vojenskou situací v zemi (platí válečný stav mezi Libanonem a Izraelem) existuje nadále velký potenciál pro české exportéry speciální techniky.

Energetický průmysl

Prioritou vlády je rehabilitace a modernizace stávající energetické sítě Libanonu, včetně privatizace klíčových státních podniků v čele s Électricité du Liban (obdoba ČEZu). Cílem je zvýšení produkce elektřiny, výstavba obnovitelných zdrojů energie, včetně instalace nových přenosových soustav a plánované výstavby vodních zdrojů elektřiny.

Obranný průmysl

Nadále trvající válečný stav s Izraelem a celková napjatá bezpečnostní situace v zemi skýtá příležitost pro české výrobce speciální techniky, která má v oblasti velmi dobré renomé. Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, bezpilotních letadlech, detektorech výbušnin a po základním vybavení pro vojenské a policejní složky. Do Libanonu se historicky dovážejí i osobní a lovecké zbraně a munice.

Stavební průmysl

Výbuch v srpnu 2020 v bejrútském přístavu způsobil škody za více než 4 mld. USD. Zničeno bylo obrovské množství obytných budov, které potřebují rekonstrukci. V této souvislosti vidíme potenciál pro české exportéry moderních stavebních technologií a nových konstrukčních mate­riálů či výrobců různých opláštění budov.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Probíhající ekonomická krize, pandemie covidu-19 a důsledky loňského srpnového výbuchu v bejrútském přístavu ještě akcentovaly potřebu zlepšování kvality zdravotní péče ve státních zdravotnických zařízeních, aby se jejich úroveň v maximální možné míře přiblížila úrovni soukromých zdravotnických zařízení, která jsou pro většinu populace nedostupná.

Vláda má program na podporu zabezpečení přístupu ke kvalitní zdravotní péči pro všechny občany a zvýšení kvality poskytovaných služeb ve státních zdravotnických zařízeních, včetně bezplatného poskytování základních léčiv pro akutní a chronické pacienty. Potřeba dovozu kvalitní zdravotnické techniky, zařízení a léků do Libanonu se bude nadále zvyšovat.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělské oblasti komodit chybí Libanonu velkokapacitní sila a s tím spojená dopravní obslužnost. Důležitým segmentem pro český export je oblast zemědělského strojírenství. Libanonská vláda přijala program na zvýšení soběstačnosti v zemědělské produkci se zaměřením na výstavbu konzerváren, úpraven a stáčíren minerálních vod, obalovou techniku, výrobu a distribuci nealko nápojů a piva.

V roce 2021 se plánuje vypsání tendru na novou výstavbu velkokapacitních sil na obiloviny, jak v přístavu Bejrút, tak i v Tripoli.

Velvyslanectví ČR v Bejrútu
e-mail: beirut@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/beirut




• Teritorium: Asie | Libanon | Zahraničí