MZV: Souhrnná teritoriální informace

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka (1975 – 1990).

Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy rozděleny mezi prezidenta (maronitský křesťan), předsedu parlamentu (šíita) a premiéra (sunnita).

Libanonská ekonomika čelí od roku 2019 výraznému poklesu, který byl dále umocněn více než 14 měsíců trvající válkou mezi Izraelem a Hizballáhem. Válka ovlivnila libanonský zahraniční obchod  a narušila odvětví cestovního ruchu; velké ztráty utrpěl zemědělský sektor a libanonská infrastruktura, v důsledku čeho pokles v roce 2024 HDP o 6,8%. Do konce roku 2024 se kumulativní pokles HDP Libanonu od roku 2019 přiblížil 40 %, což prohloubilo již existující mnohostrannou krizi Libanonu.

Příměří mezi Libanonem a Izraelem vstoupilo v platnost 27. listopadu 2024. Válečný konflikt si vyžádal v Libanonu přes 3 500 životů, více než 14 500 zraněných a vysídleno bylo téměř 1,2 mil. lidí. Škody v důsledku války na fyzickém majetku dosáhly 6,8 mld. USD, ekonomické ztráty činily celkem 7,2 mld. USD a náklady na obnovu a rekonstrukci 11 mld. USD.

Po více než dvou letech skončila libanonská politická paralýza zvolením bývalého velitele armády gen. Josepha Aouna prezidentem v lednu 2025 a sestavením nové vlády odborníků pod vedením premiéra Nawafa Salama 8. února 2025. Sestavení proreformně orientované vlády nabízí klíčovou příležitost vyřešit krizi v Libanonu prostřednictvím komplexního plánu obnovy. Vláda se zavázala uskutečnit reformy požadované MMF,  v dubnu 2025 schválil parlament novelu Zákona o bankovním tajemství, což je klíčový krok k odblokování finanční pomoci od MMF. V březnu 2025 získal Libanon půjčku od Světové banky ve výši 250 mil. USD a předběžný souhlas s jejím navýšením na 400 mil. USD.

Stabilizace směnného kurzu v červenci 2023 a výrazná dolarizace produktů a služeb vedli k poklesu inflace, která dosáhla v rove 2024 úrovně 45,24 % (v porovnání s  221% v roce 2023).   Bankovní sektor zůstává v insolvenci, finanční ztráty bankovního sektoru  převyšují  72 miliard USD, což je víc než trojnásobek HDP.  Devizové rezervy Centrální banky BdL  na konci roku 2024 dosáhly hodnoty 10,13mld. USD, rezervy zlata pak hodnoty 24,1 mld. USD. Hrubý domácí produkt se ke konci roku odhaduje na 21,75 mld. USD, přičemž státní dluh představuje 160% HDP.

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí „laissezfaire“. Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v regionu.

Libanon je země závislá na dovozu. Téměř 80 % veškerého zboží se dováží. Libanonský zahraniční obchod v roce 2024 v porovnání s rokem 2023 poklesl v důsledku války na území Libanonu,  celkové dovozy do země dosáhly hodnoty 16,9 mld. USD (oproti 17,52 mld. USD v r. 2023), vývozy byly v hodnotě 2,7 mld. USD (oproti 2,99 mld. USD v r. 2023). Rehabilitace vlastní produkce s využitím vhodného klimatu a přírodních zdrojů je nevyhnutelná. V této souvislosti je pro české exportéry příležitost v oblasti potravinářského strojírenství. Další příležitosti pro české podnikatele se nabízejí v energetickém sektoru (obnovitelné zdroje), vodohospodářském a odpadním průmyslu (čističky odpadních vod, zpracování pevného odpadu), v dopravním průmyslu a infastruktuře (modernizaci pozemní (rehabilitace a modernizace silničních komunikací), letištní (rozšíření mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště) i námořní dopravy), v obranném průmyslu (bezpečnostní skenery, bezpilotní letadla, detektory výbušnin, výbušniny) a ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu (zdravotnický materiál, zařízení a technika, generické léky, organická kosmetika, vitamíny a výživové doplňky).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Libanon (415.47 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Libanonská republika (Al-Džumhúríja al-Lubnáníja) Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka.

Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit, systém je nastaven na zajištění rovnováhy v zastoupení hlavních konfesních skupin ve státní správě a ve státních institucích. Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny – prezident (maronitský křesťan), předseda parlamentu (šíitský muslim) a premiér (sunnitský muslim).

Hlava státu: gen. Joseph Aoun (od 9. 1. 2025)

Parlament: Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na 4 leté volební období na základě tzv. politického konfesionalismu založeného na Taifských ujednáních. 128 křesel je proporčně rozděleno do okrsků podle náležitosti k určitému vyznání (křesťanské i muslimské strany mají k dispozici identický počet křesel – 64). Z deseti náboženství přítomných v parlamentu je nejsilněji zastoupena křesťanská maronitská církev (33 křesel), následovaná šíity a sunnity (po 27 křeslech). Předsedou parlamentu je kontinuálně od roku 1992 Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal). Poslední volby se uskutečnily v květnu 2022.

Vláda: Vláda v čele s Nawafem Salamém byla jmenována 8. 2. 2025, důvěru v parlamentu získala 26. 2. 2025). Kabinet tvoří 24 ministrů.

Politické tendence: Po zvolení prezidenta republiky a jmenování nové vlády byla formálně překonána vnitropolitická a ústavní krize. Koncem listopadu 2024 bylo dohodnuto příměří mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem, který se v říjnu 2023 rozhodl angažovat v konfliktu Gaze a podpořit Hamás. Nová libanonská vláda nastavila kurz na hospodářské reformy ve snaze vyvést zemi z vleklé ekonomické krize a obnovit důvěru obyvatel i mezinárodních donorů a investorů v libanonský bankovní systém.

1.2. Zahraniční politika země

Význam Libanonu převyšuje jeho geografickou velikost. Zahraničí si je toho vědomo a regionální i světové mocnosti mu věnují pozornost. Tradiční zahraničněpolitickou doktrínou země je pragmatická politika, zaměření na nejbližší okolí. Jistý vliv na zahraniční vztahy mají parciální zájmy jednotlivých politických a náboženských skupin.

Regionální vztahy

Vztahy s Izraelem komplikuje historická zátěž (přítomnost palestinských uprchlíků, konflikty v letech 1982 a 2006) i nové výzvy (podmořská ložiska plynu, nedávný konflikt mezi Izraelem a Hamásem a angažmá Hizballáhu). Formálně jsou země od roku 1948 ve válečném stavu. I přesto došlo k  pozitivnímu vývoji, když na podzim 2022 bylo v rámci nepřímých jednání dosaženo dohody o demarkaci námořní hranice (výlučné ekonomické zóny). Tato dohoda nakrátko přispěla ke snížení rizika ozbrojeného střetu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonští představitelé zdůraznili, že  dohoda neznamená uznání Izraele ani uzavření sporu o suchozemskou hranici.

Pouhý den po zahájení konfliktu v Gaze (7. 10. 2023) se Hizballáh „ze solidarity“ odhodlal k ostřelování pozic izraelské armády (IDF) na jižní hranici v okolí v tzv. Modré linii. Konflikt skončil příměřím dne 27. 11. 2024, kdy se většina IL jednotek z libanonského území stáhla s výjimkou pěti vyvýšených pozic na libanonské straně Modré linie. Zapojení Hizballáhu do konfliktu vedlo k velké devastaci jihu Libanonu a k obrovským hospodářským a materiálním škodám v dalších oblastech, včetně Bejrútu. Samotný Hizballáh v důsledku konfliktu přišel o nejvyšší politické a vojenské vedení a došlo k oslabení jeho politického vlivu.

Vztahy se Sýrií určují etnické, náboženské a ekonomické vazby. Mezi léty 1976 a 2005 v Libanonu působila syrská vojska. Původní LB pozvání bylo revidováno po atentátu na premiéra Harírího (2005), z něhož byl nepřímo viněn Damašek. Tzv. Deklarací z Baabdy (2012) se Libanon přihlásil k neutralitě ve vztahu k SY konfliktu, jeho důsledků země nicméně nebyla ušetřena (angažmá Hizballáhu v Sýrii, výroba a distribuce drog a přítomnost velkého množství uprchlíků). Libanon v posledních letech neúspěšně usiloval o návrat syrských uprchlíků do vlasti. Změnu nepřinesla ani změna režimu v Damašku v prosinci 2024. UNHCR oficiálně registruje na 840 tis. syrských uprchlíků, neoficiální odhady uvádějí počet až dvakrát vyšší.

Důležitá je pro Libanon, zejména z ekonomického hlediska, relace se státy Zálivu / GCC. Tyto vztahy byly významnou měrou ovlivňovány vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Nové poměry v Libanonu (nový prezident a vláda) a v regionu umožnily napravit vztahy Libanonu se Saúdskou Arábií a s dalšími zeměmi Zálivu, od kterých si nyní Bejrút slibuje investice a pomoc při ekonomické obnově země.

Vztahy s USA a EU

USA spolu s EU k nejdůležitějším donorům, Libanon je na rozvojové a humanitární pomoci v aktuální nepříznivé ekonomické situaci závislý. Část humanitární pomoci je realizována prostřednictvím agencií OSN. Zcela klíčová je materiální a technická podpora Libanonské armádě. Základní rámcem pro politické a obchodní vztahy s EU představuje Asociační dohoda, která je doplněna o Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

Multilaterální záležitosti

RB OSN pravidelně hodnotí implementaci svých rezolucí 1701 (2006) a 1559 (2004):

Rezoluce 1559 (2004) vyzvala ke stažení cizích jednotek, k odzbrojení milicí, k rozšíření kontroly libanonské vlády nad celým územím Libanonu a k uspořádání svobodných a spravedlivých prezidentských voleb.

Rezoluce 1701 (2006) vyzvala k ukončení konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem a rozšířila mandát mise UNIFIL (United Nations Interim Force in Lebanon). Úkolem mise zůstává posilování bezpečnosti a stability země. ČR nemá v UNIFIL zastoupení, na její činnost ale každoročně mandatorně přispívá (cca 20 mil. Kč). V r. 2009 v jejím rámci působila odminovací skupina AČR. RB OSN mandát mise pravidelně prodlužuje. V současné době slouží v misi na 10.000 osob ze 49 zemí. Ze zemí EU se mise účastní 16 zemí – AT, CY, DE, EE, ES, FI, FR, GR, HU, HR, IE, IT, LV, MT, NL a PL.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 6,8 mil.

K počtu obyvatel dlouhodobě chybí oficiální libanonské statistické údaje. Světová banka uvádí 6,8 mil. obyvatel 2020, kteří však vedle cca 4,85 milionu Libanonců zahrnují dlouhodobé palestinské uprchlíky (475 000 podle údajů UNRWA z roku 2020), 950 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR, libanonská vláda udává více než 1,5 milionu) a naopak nezohledňuje cca 170 000 – 500 000 neregistrovaných palestinských uprchlíků a cca 18 500 uprchlíků z Etiopie, Súdánu, Iráku ad. Ze stejného důvodu neexistuje ani oficiální údaj k hustotě osídlení (669.5 obyvatel/km² podle údajů Světové banky z r. 2018). Osídleno je zejména pobřeží se zástavbou jednotlivých vesnic a měst a pohoří Libanon v okolí Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 milionu Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob). Průměrný roční přírůstek je 4,2 %, porodnost 1,7 (2019, údaj Světové banky).

Národnostní složení:

Z hlediska současného počtu obyvatel (včetně neregistrovaných uprchlíků ze Sýrie) tvoří libanonští občané cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arméni, Kurdové a jiní), Syřané cca 24 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva (oficiální údaje se liší – podle sčítání v palestinských táborech z roku 2017 má být v zemi cca 177 000 Palestinců, neoficiální odhady hovoří až o 500 000). Libanonští občané jsou z 95 % arabského původu, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často jako Arabové neidentifikují.

Náboženské složení:

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská. Největší komunitou jsou křesťané (cca 34 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (maronité, řečtí pravoslavní, římský katolíci; arménští křesťané, aj.). Muslimové tvoří cca 61 % obyvatel (30 % šíité, 30% sunnité a menší skupiny Alavitů a Ismaelů). Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 5 % obyvatelstva. Náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významnější v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je v oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Libanonská ekonomika čelí od roku 2019 výraznému poklesu, který byl dále umocněn více než 14 měsíců trvající válkou mezi Izraelem a Hizballáhem. Válečný konflikt narušil ekonomickou aktivitu v celém Libanonu, ovlivnila libanonský zahraniční obchod i odvětví cestovního ruchu; velké ztráty utrpěl zemědělský sektor a libanonská infrastruktura, v důsledku čeho pokles v roce 2024 HDP o 6,8 %, i když se před začátkem konfliktu očekával růst libanonské ekonomiky pro rok 2024 o 1,2%.

Stabilizace směnného kurzu mezi LBP a USD (89.500 LBP/1 USD v červenci 2023) a rozsáhlá dolarizace produktů a služeb  vedla k poklesu inflace. V září 2024 se inflace meziročně zmírnila na 21% , avšak v důsledku války dosáhla ke konci roku 2024 úrovně 45,24 %  (ceny základního zboží prudce vzrostly kvůli narušeným obchodním řetězcům, což zvýšilo tlak na spotřebu domácností, která v roce 2024 poklesla o 14,8%.) Očekává se, že v roce 2025 poklesne inflace na 24,5% HDP.

Hrubý domácí produkt se snížil z 55 mld. USD před začátkem krize na 21,75 mld. USD v roce 2024. Veřejný dluh zůstává nadále neudržitelný ,  ve výši 160% HDP.  Paralyzovaný bankovní sektor drží 86 mld. USD v „uvízlých“ vkladech, proti aktivům (likviditě) ve výši 12 mld. USD (konsolidace rezerv Centrální banky Libanonu – BdL a komerčních bank). Ztráty bankovního sektoru tak dosahují 74 mld. USD. 

Devizové rezervy Centrální banky BdL dosáhly ke konci roku 2024 hodnoty 10,13 mld. USD. Od srpna 2023 do prosince 2024 zaznamenaly rezervy nárůst o 1,56 mld. USD v důsledky nové měnové politiky BdL , která přestala poskytovat půjčky vládě. Rezervy zlata dosahovaly ke konci roku 2024 hodnoty 24,1 mld. USD.

Běžný účet dosáhl v roce 2024 přebytek ve výši 0,3 mld. USD, přičemž  veřejné příjmy dosáhly 4,1 mld. USD a výdaje 3,8 mld. USD. Největší příjmovou položkou byly příjmy od libanonské diaspory (remitence), které v porovnání s rokem 2023 ( 6,4 mld. USD), dosáhly v roce 2024 hodnoty 5,8 mld. USD (pokles o 13,4%).

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Libanonu v roce 2025 odrážejí pokračující snahu o stabilizaci ekonomiky po hluboké krizi (od r.2019). Navzdory určitým reformním krokům zůstává situace složitá, s vysokým veřejným dluhem a omezenými příjmy.

Podle návrhu rozpočtu na rok 2025, předloženého ministerstvem financí, jsou plánovány příjmy ve výši 410 128 mld. LBP  a výdaje ve výši 427 695 mld. LBP, což představuje deficit 17 567 mld. LBP (přibližně 196 mil. USD), tedy 4,11 % plánovaných výdajů.  Rozpočet počítá s financováním deficitu prostřednictvím domácích půjček, konkrétně emisí státních pokladničních poukázek. Na straně příjmů tvoří daně 81,2 % celkových příjmů; největší podíl má spotřební daň na zboží a služby (56,3 % daňových příjmů), následovaná celními poplatky (20,3 %) a daní z příjmu, zisků a kapitálových výnosů (12 %).  Na straně výdajů tvoří běžné výdaje 88,5 % celkových výdajů; největší část připadá na mzdy, platy a sociální dávky (54,4 % běžných výdajů). Kapitálové výdaje představují 11,5 % celkových výdajů. Veřejný dluh Libanonu dosáhl v roce 2024 157,2 % HDP,  v roce 2025 je odhadován na úrovni  90 % HDP.

Ekonomika se stále potýká s důsledky měnové krize, kdy libanonská libra ztratila více než 98 % své hodnoty od roku 2019, a s vysokou inflací, která eroduje reálné příjmy obyvatelstva.

V dubnu 2025 schválil libanonský parlament novelu zákona o bankovním tajemství, která umožňuje přístup k bankovním záznamům za posledních 10 let. Tento krok je považován za klíčový pro získání mezinárodní finanční pomoci, zejména od MMF, a pro boj proti korupci. Libanon rovněž získal půjčku ve výši 250 mil. USD od Světové banky na řešení chronických problémů s dodávkami elektřiny, a existuje předběžný souhlas s navýšením této půjčky na 400 mil. USD. Návrh rozpočtu čelí kritice ze strany odborů a zaměstnavatelských svazů kvůli nárůstu výdajů a nejistým příjmům. Rozpočet rovněž neobsahuje zásadní strukturální reformy, například v oblasti veřejné správy a bankovního sektoru, které jsou nezbytné pro dlouhodobou fiskální udržitelnost. Veřejné finance zůstávají pod tlakem, vláda čelí výzvám v oblasti fiskální konsolidace, strukturálních reforem a obnovení důvěry veřejnosti i mezinárodních partnerů.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor se nadále snaží vyrovnat s pokračující finanční krizí, zbývající likvidita sektoru se dále vyčerpává. Likviditu sektoru lze rozdělit do dvou hlavních segmentů: prostředky uložené LB bankami u korespondenčních bank v zahraničí a rezervy, které banky složily u centrální banky Libanonu (BdL). Libanonské banky začínají v roce 2025 s likviditou ve výši přibližně 4,15 miliardy USD uloženou u zahraničních korespondenčních bank, zatímco závazky libanonských bank v zahraničí dosahují 2,52 mld. USD. Čisté rezervy držené libanonskými bankami v zahraničí tak  dosahují přibližně 1,63 mld. USD, které mohou být použity ke splnění závazků v krátkodobém horizontu. Pokud jde o rezervy BdL, likvidita držená libanonskými bankami v BdL dosahuje 10,18 mld. USD. Na rozdíl od zbývajících aktiv v cizí měně je libanonský bankovní sektor stále zatížen vklady v cizí měně přibližně 87,73 miliard USD, včetně přibližně 3 mld. USD v „čerstvých“ vkladech. Při sečtení vkladů v LBP se celková hodnota všech vkladů odhaduje na zhruba 88,39 mld. USD. Pro porovnání, v r. 2019 se vklady soukromého sektoru blížily 172,35 mld. USD. To znamená, že téměř polovina vkladů sektoru byla od té doby erodována, ať už prodejem šeků, splácením úvěrů nebo postupnými výběry jak v USD, tak v libanonských librách. Naprostá většina těchto operací vedla ke ztrátám vkladatelů, protože k jejich finančním prostředkům se přistupovalo za hodnoty nižší, než byla jejich původní hodnota. Klíčovým faktorem poklesu hodnoty vkladů bylo zároveň znehodnocení LBP, které způsobilo propad hodnoty vkladů v místní měně.

Ministr financí předložil návrh zákona o reformě bankovního systému, který  bude vládou projednán v dubnu 2025.   

2.4. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Daňový systém je přehledný a stabilní, nicméně všichni (privátní i státní sektor) se ho snaží obcházet, systém postrádá kontrolní mechanismy a tudíž je výběr daní oproti všem prognózám pouze teoretický.

Základní daně a poplatky:

Korporátní daň z příjmu: Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 17 %. Pro ropné a plynárenské společnosti je sazba 20 %

Zdanitelné příjmy: Daň z příjmů se odvádí ze zdanitelných příjmů souvisejících s veškerou podnikatelskou činností, pokud tyto příjmy nejsou osvobozeny ze zákona. Zdanitelný příjem se obecně vypočítá jako příjem snížený o způsobilé výdaje. Nicméně pro pojišťovny veřejné dodavatelů, ropných rafinérií a provozovatelů mezinárodní dopravy se zdanitelný příjem vypočítá jako procento z celku příjmy. l

Daň z příjmu fyzických osob: progresivní daň 4 % až 25 %. Zdanitelné příjmy zahrnují příjmy z povolání nebo osobního podniku a příjmy z a partnerství. Jednotlivci jsou považováni za rezidenty, pokud splňují jednu z následujících podmínek: • Mít stálé místo podnikání v Libanonu; • mít trvalé bydliště v Libanonu, které slouží k jejich obvyklému pobytu nebo k obvyklému pobytu jejich rodiny; nebo • nepřetržitý pobyt v Libanonu déle než šest měsíců, nebo přerušovaně v po sobě jdoucím období 12 měsíců. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů v Libanonu.  

Kapitálové zisky: Zisky z prodeje dlouhodobého majetku obecně podléhají 15% dani z kapitálových výnosů. Daň z kapitálových výnosů z prodeje nemovitostí vlastněných fyzickými osobami nepovinnými k dani se postupně snižuje ve výši 8 % ročně od datum pořízení. Zisky z prodeje až dvou primárních rezidencí na jednotlivce jsou osvobozeny od daně. Srážky a příspěvky: Rodinné srážky se poskytují při výpočtu zdanitelného příjmu. Zahraniční daňová úleva: Neexistuje žádná zahraniční daňová úleva.

Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %

Dědičská daň: 12% – 45% podle úrovně příbuzenského vztahu l

Daň z nemovitosti: od 0 do 14 %

Daň z přidané hodnoty: 11 % .

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Libanonský zahraniční obchod byl v roce 2024 ovlivněn probíhajícím válečným konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem. Libanonský export dosáhl v roce 2024  hodnoty 2,7 mld. USD (pokles o 9,6 % v porovnání s rokem 2023) a libanonský import dosáhl hodnoty 16,9 mld. USD (pokles o 3,5 % v porovnání s rokem 2023). 

Obchodní vztahy s ČR

Bilaterální obchodní bilance byla i v roce  2024 výrazně aktivní ve prospěch ČR. Dle dostupných statistických údajů vyvezla ČR do Libanonu zboží v hodnotě 1,08 miliardy Kč a libanonský vývoz do ČR  dosáhl hodnoty 0,07 miliardy Kč.  Obchodní vazby České  a Libanonu jsou nejsilnější v zemědělství a potravinářství, strojírenském průmyslu a obranném průmyslu. 

Mezi nejvýznamnější položky českého exportu se v roce 2024 řadily: sušené mléko a mléčné výrobky, papírové výrobky, automobily, zařízení k automatickému zpracování dat a výrobky obranného průmyslu. Z Libanonu do ČR dovážíme: železné výrobky, kaučuk, tabák a tabákové výrobky, potraviny a pochutiny.

Perspektivní oblasti pro české exportéry: obranný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, zemědělské strojírenství.

V současné době je největší překážkou pro obchodní aktivity a celkovou ekonomickou činnost v Libanonu limitovaná koupěschopnost Libanonců a vysoká inflace. Nadále platí, že dalšími překážkami pro firemní působení v Libanonu jsou byrokracie, svévolné postupy ve správním rozhodování (např. při udělování licencí, registrování ochranných známek apod.), komplikované celní řízení a korupce. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Základním rámcem pro politické a obchodní vztahy mezi Libanonem a EU zůstává Asociační dohoda, která je doplněna dokumentem Nový rámec partnerství se třetími zeměmi k migraci (červen 2016) a tzv. migračními kompakty. Vztahy jsou dlouhodobě bez větších zádrhelů – EU představuje pro Libanon hlavní exportní trh. Navzdory asociační dohodě však došlo na libanonské straně ke zvýšení celních sazeb z důvodu hospodářské stagnace a finanční krize.

V roce 2024 byl zahraniční obchod poznačen válečným konfliktem na území Libanonu mezi  Hizballáhem a Izraelem a objem vzájemné obchodní výměny byl nižší než v roce 2023. Libanon je 61. největším obchodním partnerem EU (2022). EU je největším obchodním partnerem Libanonu a v roce 2024 představuje 28,4 % jejího celkového obchodu se zbožím:. Dovozy z EU do Libanonu dosáhly v roce 2024 hodnoty 4,95 mld. EUR (35 % celkového libanonského dovozu). Vývoz do EU pak hodnoty 517,8 mil. EUR (15 % celkového libanonského vývozu).  

Vývoz EU do Libanonu měl v roce 2024 hodnotu 4,95 miliardy EUR a dominovala mu paliva a minerální paliva (2,1 mld. EUR),  farmaceutické výrobky (360 mil. EUR), stroje a dopravní zařízení (270 mil. EUR), potraviny a živá zvířata (180 mil. EUR)

Nejvýznamnějšími unijními exportéry do Libanonu v roce 2024 byly Řecko (1,37mld. EUR), Itálie (795 mil. EUR), Německo (464 mil. EUR), Francie (360 mil. EUR) a  Kypr (324 mil. EUR).

Dovoz EU z Libanonu činil 517,8 mil. EUR a sestával hlavně ze surovin (0,2 miliardy EUR), průmyslového zboží (0,12 miliardy EUR) a strojů a dopravních zařízení (0,12 miliardy EUR). Libanon vyvezl nejvíce do Řecka (82 mil. EUR), Francie (81 mil. EUR), Španělska (68 mil. EUR), Itálie (50 mil. EUR) a Kypru (48,4 mil. EUR). 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU 

Mezi hlavní destinace libanonského vývozu do zemí mimo EU v roce 2024 patří: Spojené Arabské Emiráty, Irák, Turecko, USA, Egypt a Švýcarsko. Největšími dovozci ze zemí mimo EU do Libanonu byli v roce 2024: Čína, Egypt, Spojené Arabské Emiráty a Saudská Arábie.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Libanon byl tradičně otevřený přímým zahraničním investicím (PZI), i když nedávná politická nestabilita, makroekonomická nerovnováha a devizová krize atraktivitu země utlumily. Příliv PZI byl v roce 2023 odhadován na 655mil. USD, což je o 24,2 % více než v roce 2022. V minulosti PZI podporovaly vytváření pracovních míst a posilovaly informační, technologický a průmyslový sektor, ale vyhlídky na diverzifikaci PZI ovlivnily regulační a institucionální překážky. V posledních pěti letech byl Libanon zasažen řadou otřesů: ekonomickou a finanční krizí, pandemií COVID-19, politickou krizí, výbuchem v přístavu Bejrút a od podzimu 2023 válečným konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem. 

Historicky jsou hlavními zahraničními investory v Libanonu Francie, USA, Spojené arabské emiráty, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Jordánsko a Egypt; s investicemi orientovanými do nemovitostí, finančních služeb a cestovního ruchu. Velká část investic pochází z libanonské diaspory (zejména nemovitosti) a má formu fúzí a akvizic (95%). 

Nejlákavějším sektorem je energetický sektor, zejména pro výrobu elektřiny, obnovitelné energie a těžbu ropy a zemního plynu. Odvětví informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví, bezpečnosti a ochrany, nakládání s odpady a franšízy historicky přitahovaly investice ze zahraničí.

Vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) je národní orgán odpovědný za podporu místních a zahraničních investic v Libanonu, který pokrývá osm prioritních sektorů: průmysl, média, technologie, informační technologie, telekomunikace, cestovní ruch, zemědělství a agroprůmysl. 

3.3. FTA a smlouvy

Libanon je zemí s režimem volného a otevřeného obchodu. Veškeré úsilí směřující k liberalizaci obchodu bylo vždy zaměřeno na Evropskou unii (EU), WTO a arabský svět. Libanon nemá podepsanou dohodu o volném obchodu s USA. Libanon není doposud členem WTO, vstup předpokládá v roce 2026.

Smlouvy s EU

Právním základem obchodních vztahů Libanonu s EU je Asociační dohoda (AD) z roku 2002 (v platnosti od dubna 2006),  která umožnila reciproční volnou směnu průmyslových a většiny zemědělských produktů. Implementace Dohody zesiluje postavení Libanonu při jednáních o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), který EU podporuje.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Libanonem existují následující dohody:

• Dohoda mezi ČR a Libanonskou republikou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (1996).
• Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Libanonské republiky (Bejrút 1994, č.178/1996 Sb.); ke dni vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 došlo k vypovězení, bilaterální obchodní relace se v současnosti řídí pravidly obsaženými v AD mezi EU a Libanonem, zejména jejím Obchodním protokolem,
• Dohoda mezi ČR  a Libanonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 1997).
• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997) a Protokol mezi ČR a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi ČR a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, (Pozn. Protokol byl podepsán dne 20. 3. 2010 v Bejrútu. Ratifikační proces byl v ČR ukončen v únoru 2011, ratifikační proces na libanonské straně dosud nebyl ukončen.
• Dohoda o spolupráci v civilním letectví (Bejrút 2003): aktualizace smlouvy z r. 1961
• Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (Bejrút 2004). Prováděcí dokumenty ke kulturní dohodě sjednány nejsou, přes doporučení MZV gestorská ministerstva školství a kultury ČR z rozpočtových důvodů nemohou garantovat naplnění těchto protokolů, a proto jejich podpis odkládají.
• Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Praha, 24. 2. 2006).

3.4. Rozvojová spolupráce

Libanon je čistým příjemcem rozvojové pomoci. Nepatří mezi prioritní země ZRS ČR, vzhledem k dopadům syrské krize však je prioritou humanitární (MZV i MV).

V rozvojové oblasti jsou v zemi realizovány malé lokální projekty (max. do 500.000,- KČ). V roce 2025 jsou realizovány 2 projekty: Nákup vybavení pro komunitní kuchyň – realizátor Farah Social Foundation (450.000,- Kč) a   Nákup přístroje pro nepřímou masáž srdce pro záchrannou službu IKLIM (460.000 Kč).

V humanitární oblasti se od roku 2013 každoročně realizují  projekty na podporu syrských uprchlíků a místních hostitelských komunit. V roce 2025 pokračuje projekt Diakonie ČCE realizovaný  prostřednictvím komunitního centra Tahhadi: Humanitární podpora zranitelných syrských uprchlíků a libanonské hostitelské komunity  v Hay el Gharbeh a bude realizován projekt CARE ČR Zajištění potravinové bezpečnosti a přístřeší pro konfliktem zasažené domácnosti v Libanonu.

Od roku 2017 je realizován program MV ČR MEDEVAC – doposud se  uskutečnilo 7 misí českého oftalmologického týmu, který provádí v bejrútské nemocnici Rafíka Harírího operace šedého zákalu  u sociálně nejslabších Libanonců a syrských uprchlíků. Dosud bylo dohromady provedeno 550 operací šedého zákalu.

Z  Rekonstrukčního programu vlády ČR pro region Blízkého Východu (2025 – 2027) budou v roce 2025 realizovány 2 projekty vázaných peněžních darů: Dodání zdravotnického vybavení pro neonatální JIP pro Státní nemocnici v Zahlé  a Dodání zdravotnického vybavení pro neonatální JIP pro Státní nemocnici Machgharah v Bekáa,  v celkové hodnotě 10 mil.Kč.

Ze stejného programu byl v roce 2023 financován 3-letý projekt Spalovny biologického odpadu, který je realizován společně se Slovenskem, Rakouskem a UNEPem.

Od roku 2021 poskytuje Armáda ČR pomoc libanonské armádě ve formě dodávek potravin a zdravotnického materiálu v objemu cca 25 tun potravin a 1 tuna zdravotnického materiálu ročně. Pomoc pokračuje i v roce 2025.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

K perspektivním oblastem vzájemné obchodní spolupráce patří zdravotnický a farmaceutický průmysl, vzhledem k potřebě zkvalitnění zdravotnické péče ve státních zdravotnických zařízeních, dále strojírenství a zařízení pro energetiku, malé a střední generátory, elektrická zařízení, rozvodny, dodávky materiálů a výrobků využitelných ve stavebnictví, ekologických technologií, čistíren odpadních vod, spaloven odpadu. Dále vidíme perspektivu v oblasti dopravní infrastruktury – potřeba modernizace letiště, silnic a přístavů. Perspektivy v oblasti zbrojního průmyslu jsou zejména v dovozu osobních a loveckých zbraní a munice, vybavení pro vládní bezpečnostní složky. Příležitosti jsou i v dodávkách zařízení pro potravinářský průmysl, potravin, mléčných výrobků, papíru, skla a spotřebního zboží. Ve střednědobém horizontu se rýsují možnosti účasti na modernizaci místní infrastruktury. V oblasti potravinářství je možné uplatnění know-how českých firem, které by mohly takto proniknout na trh. Významnou oblastí ekonomické spolupráce je cestovní ruch. 

▶Zdravotnictví a farmacie

Pokračující ekonomická krize, důsledky pandemie koronaviru a výbuchu v bejrútském přístavu v srpnu 2020 nadále  akcentují akutní potřebu udržení standardů zdravotní péče pro všechny příjmové kategorie obyvatel.  I přes to, že je od prosince 2021 dovoz farmaceutik do země významně usnadněn, Libanon nadále trpí nedostatkem léků a léčivých přípravků. Země potřebuje modernizovat zdravotnická zařízení, včetně odborného zaškolení zdravotnického personálu a výměny profesních znalostí na mezinárodní úrovni.

▶ Zemědělství a potravinářství

V důsledku hospodářské krize a nedostatku financí na dovozy všeobecně, začíná Libanon hledat cesty k maximálnímu využití místního potenciálu v zemědělství. Libanon má příznivé klima pro dvě roční úrody většiny zemědělských plodin, avšak v zemi chybí moderní zpracovatelský průmysl včetně moderních technologií (standardy balení, hygiena, certifikace).

▶ Energetika

I přesto, že je prioritou vlády modernizace stávající energetické sítě v Libanonu, včetně privatizace státních energetických podniků, nedošlo za poslední období k žádnému pozitivnímu vývoji v důsledku kritického nedostatku finančních prostředků v zemi. Libanon plánuje intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně instalace nových přenosových soustav a výstavby vodních zdrojů elektřiny.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Válečný stav s Izraelem a zhoršující se bezpečnostní napětí v zemi poskytuje příležitost pro české výrobce špičkové speciální techniky k navázání spolupráce se všemi silovými složkami Libanonu (policie, armáda, speciální jednotky). Trvá poptávka po bezpečnostních skenerech, dopravních prostředcích, detektorech výbušnin či munici. Vzhledem k tradiční spolupráci zbrojařských firem z ČR a USA se otevírají možnosti pro vzájemnou spolupráci na libanonském trhu.

▶ Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura Libanonu vyžaduje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – pozemní (rekonstrukce a modernizace silničních komunikací), letištní (plánovaná výstavba nového terminálu  mezinárodního letiště v Bejrútu, modernizace signalizačního zařízení a energetických zdrojů letiště) i námořní dopravy (modernizace přístavů Bejrút, Tripoli, Saida).

▶ Voda a životní prostředí

Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě je prioritou jak libanonské vlády, tak všech mezinárodních organizací působících v zemi. Vládní plán infrastrukturálních projektů (výstavba čistíren odpadních vod, skládek komunálního odpadu, modernizace vodovodních a kanalizačních systémů, a nově uvažované projekty na odsolování mořské vody) je nadále v nedohlednu vzhledem k politické a hospodářské nestabilitě v zemi. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování komunálního odpadu včetně recyklace.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Podle údajů Světové banky z roku 2018 činí výdaje na vědu a technologie v Libanonu přibližně 0,5 % HDP. Tento podíl se v posledních letech zvýšil, nicméně stále zůstává nižší než v mnoha vyspělých ekonomikách. V roce 2016 zavedla vláda Národní výzkumný a inovační program, který má za cíl podporovat inovativní projekty a rozvoj nových technologií v zemi. Program je financován z veřejných zdrojů a také přispívají soukromí investoři.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Libanonská obchodní kultura podobná kultuře ostatních zemí v regionu. Muslimské zvyky utvářejí obchodní praktiky, ale jejich rozsah vlivu je ve srovnání s jinými převážně muslimskými zeměmi omezený v důsledku přítomnosti mnohých náboženství v libanonské společnosti, ve které je přibližně 30% křesťanů. Hierarchie je vysoce respektována a veškeré rozhodování je podřízeno nadřízenému, který má ve společnosti největší moc. Další faktory, včetně jazyka, ve kterém se schůzka koná, a vztah s obchodní partnerkou – ženou, mohou být ovlivněny náboženskou a kulturní příslušností libanonského protějšku.

Libanonští obchodní partneři usilují o dlouhodobé vztahy a při vyjednávání si vysoce cení osobního kontaktu.

4.2. Oslovení

Libanonci se zdráhají pracovat s lidmi, které neznají. Libanonské zákony vyžadují, aby zahraniční obchodní kontakty fungovaly prostřednictvím místního agenta, a je jim doporučeno najít takového, který má kontakty s firmami, o které mají zájem (je potřeba počítat s tím, že dobrý agent si účtuje provizi ve výši 5% transakce). Upřednostňuje se přímý osobní kontakt před komunikací prostřednictvím e-mailu nebo telefonu a doporučuje se co nejrychleji uspořádat osobní schůzku. Víc než email se v Libanonu používá Facebook a Whatsapp, Libanonci rádi a často nahrávají hlasové zprávy.

Pozdravy zahrnují pevné a zdlouhavé potřesení rukou a přímý oční kontakt. Očekává se, že zahraniční obchodní partneři pozdraví každého v místnosti individuálně, počínaje hostitelem nebo nejstarší osobou. Někteří muslimští muži a ženy se mohou zdráhat potřásat si rukou s opačným pohlavím. Pokud libanonský obchodní partner ruku nepodává, doporučuje se přikývnout a usmívat místo potřesení rukou. Libanonci mají v obchodním prostředí tendenci být docela formální a někteří budou rádi osloveni svými profesními tituly. Doporučuje se používat tituly Mr., Mrs. a Miss, následované příjmením, dokud nepřejdete na tykání a budete se oslovovat křesnými jmény. Používání názvu „Ustaz“ (Sir) je běžné při oslovování mužských nadřízených.

4.3. Obchodní schůzka

Libanonci mají sklon k volnějšímu vnímání času než lidé ze Západu a často chodí pozdě. Nedochvilnost je v Libanonu tolerována. Schůzky mají jen zřídka předem určené časové ohraničení a můžou být dlouhé.

Při počátečních obchodních jednáních se dárky nemusí nutně vyměňovat. Je třeba se vyhnout velkým darům, protože je lze považovat za úplatky. Libanonské obchodní kontakty však mohou očekávat, že jim budou poskytnuty výhody a privilegia (obvykle pro jejich rodinu nebo síť) jako součást přímého osobního vztahu. Je potřeba se vyvarovat dárků v podobě alkoholu v případě muslimských obchodních partnerů.

V Libanonu obecně platí, že je vhodné respektovat zvyky oblasti (muslimské, křesťanské), ve které se právě pohybujete. V křesťanských částech neplatí v zásadě žádné omezení. Libanonci se rádi oblékají elegantně, podle nejnovější módy a totéž očekávají od partnerů. Potrpí si na značkové oděvy, obuv a doplňky. Formální pracovní oděv je na pracovišti běžný u mužů i žen. Muži obvykle nosí kravaty a obleky, zatímco ženy nosí šaty a / nebo kostýmy. Dbá se na celkovou upravenost (vlasy, manikúra, doplňky). V muslimských a více náboženských částech země se doporučuje oblékat se konzervativně – hlavně ženy žádné těsné oblečení, hluboké výstřihy, šaty, či sukně nad kolena a oblečení bez rukávů.

Vizitky se rozdávají poměrně rozsáhle; ohledně výměny však není příliš mnoho protokolů. Je důležité zacházet s vizitkou s respektem a zahraniční obchodní kontakty by vizitku neměly skládat ani na ni psát poznámky, pokud jim k tomu jejich libanonské protějšky nedají výslovný pokyn.

Navzdory formálnímu nastavení obchodních jednání, je před samotným jednáním běžná nezávazná společenská konverzace. Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Libanonci jsou otevření a zvyklí obchodovat s cizinci a mají tendenci očekávat podstatné ústupky/úlevy, než s čímkoli souhlasí. Jednání proto mohou být poměrně dlouhá. Doporučuje se nadhodnotit počáteční cenu tak, aby bylo možné slevovat. Upřímnost o ceně je považována za amaterismus. Libanonci mají tendenci živě gestikulovat a v jednání dělat přestávky, ve kterých může probíhat diskuze o nesouvisejících tématech. Skákání do řeči není považované za drzé. Doporučuje se sedět přímo vedle obchodního partnera a učinit obchodní nabídku přímo jemu. Stejně jako v jiných arabských zemích mohou Libanonci reagovat na požadavky svých protějšků slovem „Inshallah“ (pokud Bůh dá). Je to považováno za vyjádření nezávazného souhlasu. Při jednání je vhodné zaměřit se na náznaky váhání a věnovat pozornost tomu, co říkají, a co naopak neřeknou. Zahraniční protějšky jsou obvykle pozváni na pracovní oběd a večeři a očekává se, že jídlo pochválí, aby vyjádřili úctu a důvěru. Pracovní oběd, či večeři lze nabídnout jako způsob budování osobních vztahů; jednání však můžou probíhat v jejich průběhu. Mobilní telefony se vesměs při jednáních nevypínají. Je běžné, že Libanonci vyřizují hovory v přítomnosti obchodního partnera.

Českého obchodníka zpravidla překvapí zdlouhavost jednání, vyjednávání o ceně a společenská konverzace o mimopracovních věcech, která obchodním jednáním předchází.

Libanonci mají ne náhodou pověst vynikajících vyjednavač ů a obchodníků. Někteří libanonští podnikatelé považují jednání za úspěšné jenom tehdy, když vyjednají cenu co nejníže od původní nabídky. To je potřeba mít na paměti při prvotním ocenění nabízeného zboží/služby.

Libanonští obchodníci – zejména arabští Libanonci – ne vždy oddělují své emoce od předmětu jednání a často míchají své pocity do profesionálního prostředí. Projev emocí má z jejich pohledu potenciál dodat jim vážnost a zvýšit vliv při vyjednávání. Pokud k tomu dojde, zůstaňte trpěliví. Vyzývejte k logice a bojujte proti argumentům emocí.

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení společnosti je žádoucí zejména při jednání s majiteli firem a představiteli státních institucí. Věk a genderové složení týmu nehrají zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna starším mužům.

4.4. Komunikace

Jednání mohou být vedena v různých jazycích (arabština, angličtina nebo francouzština) a je doporučeno si vzít tlumočníka. Jako jednací jazyk je čím dál tím víc používána angličtina, dnes už míň francouzština. Všichni libanonští obchodníci mluví minimálně jedním z těchto jazyků.

Je vhodné nekomentovat náboženské zvyky a poměry v zemi a v rámci možnosti přizpůsobit své chování konfesijní příslušnosti obchodního partnera.

Osobní setkání je v jednání s libanonským partnerem zásadní. Cestování do země je poměrně jednoduché, víza je možné obdržet při vstupu do země na letišti. K urychlení komunikace doporučujeme používat raději telefon a aplikaci Whatsapp než e-mail.

4.5. Doporučení

Doporučení pro české firmy a podniky, které se chystají vstoupit na libanonský trh jsou následovná:

• Sledovat politický a ekonomický vývoj v zemi,
• Dobře zvážit obchodní rizika,
• Najít si místního agenta,
• Při komunikaci s úřady a bankovními domy se obrnit trpělivostí (počítat s korupcí, netransparentností řízení ve vydávání licencí a složitými celními postupy),
• Z platebních nástrojů akceptovat jenom neodvolatelný potvrzený akreditiv, nebo platbu předem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Libanonu v roce 2025:

1. 1. Nový rok

6. 1. Svátek vánoční – arménský ortodoxní

9. 2. Den sv. Marouna

14. 2. Den památky Rafika Harírího

25. 3. Zvěstování Panny Marie

31. 3. – 1. 4. Eid Al-Fitr (ukončení Ramadánu)

18. 4.  Velký pátek (+ ortodoxní)

20. 4.  Velikonoční neděle (+ ortodoxní)

1. 5. Svátek práce

4. 5. Den mučedníků

25. 5. Den odporu a osvobození

6. 6.  Eid Al-Adha (pohyblivý svátek podle lunárního cyklu)

26.6. Awal Muharram (Islámský Nový rok)

5. 7. Ašúra

15. 8. Nanebevzetí Panny Marie

4. 9. Narození proroka Mohameda

22. 11. Den nezávislosti

25. 12. Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovozy uskutečňují větší obchodní firmy, které zboží prodávají nejen velkoobchodním, ale i maloobchodním distributorům. V zemi je rozsáhlá síť supermarketů a hypermarketů s velmi širokým sortimentem, zejména v potravinářském a spotřebním zboží.

Na libanonském trhu se doporučuje působit prostřednictvím spolehlivého zástupce dobře seznámeného s prodávaným výrobkem, je nutné trh pravidelně navštěvovat a seznamovat se s jeho vývojem a požadavky. Výběru zástupce (zejména výhradního) je vhodné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Při hledání obchodního partnera lze využít podnikatelské svazy jak v ČR, tak v teritoriu, a místních regionálních obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Rovněž lze inzerovat v místním tisku, nebo se obrátit na Velvyslanectví ČR v Bejrútu. Vhodnou možností je i účast na specializovaných veletrzích.

Libanon je klasickou zemí volného obchodu, zejm. střední a vyšší vrstva zde tradičně upřednostňuje značkové výrobky, které na trh dovážejí právě výhradní zástupci. V posledních letech roste také podíl zboží dováženého z asijských zemí (Čína, Korea).

Dovozní celní postupy v Libanonu:

Každé celní prohlášení musí obsahovat následující dokumenty:

• originál faktury
• podrobný seznam předmětů / produktů
• kopii nákladového listu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje
• osvědčení o původu v souladu s celními předpisy nebo bilaterálními či multilaterálními smlouvami

Celní systém je harmonizovaný systém Bruselu. Cla se pohybují od 0 % do 70 %. Více než tři čtvrtiny dováženého zboží podléhá pětiprocentnímu či nižšímu clu (liší se v závislosti na povaze zboží a jeho původu). Na určité produkty (např. textilie, alkoholické nápoje, motorová vozidla) mohou být aplikovány dovozní přirážky.

Cla jsou splatná v hotovosti. Informace o dalších dokumentech či procedurách požadovaných ostatními úřady, jako jsou zákazy dovozu, dovozní licence, certifikáty a.j. lze nalézt na webové stránce Celního úřadu Libanonu (www.customs.gov.lb).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Českým firmám, které mají zájem o podnikání v Libanonu, se doporučuje najmout si libanonského agenta, obchodního partnera,  nebo distributora. Zatímco práce prostřednictvím agenta je v Libanonu běžnou praxí,  výběru zástupce (zejména výhradního) je potřebné věnovat pozornost (např. prostřednictvím obchodního rejstříku, některých světových agentur typu Dun & Bradstreet nebo libanonské pobočky agentury Kompass), vhodné je i využití služeb spolehlivé místní právní kanceláře.

Zahraniční společnosti si mohou v Libanonu otevřít pobočku nebo zastupitelství (reprezentaci).

Libanonské právo zahrnuje různé formy obchodního působení v zemi pro libanonské i zahraniční firmy.

Více informací je k dispozici na stránkách Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL). Zde lze také konzultovat konkrétní postupy pro vyřizování formalit spojených s jakoukoliv investicí, včetně registrace kanceláře, reprezentace nebo společného podniku. Vždy je vhodná spolupráce se specializovanou právní kanceláří. Bližší informace lze získat také na stránce  www.mideastlaw.de

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Libanonu je již dlouho dynamickou a konkurenční arénou, která kombinuje tradiční strategie s inovativními přístupy. V průběhu let toto odvětví vzkvétalo, poháněno živou kulturou, bohatou historií a různorodou populací, která pro obchodníky představuje jedinečné příležitosti a výzvy.  Marketingové prostředí v Libanonu dnes prochází významnými změnami v důsledku technologického pokroku a posunů v chování spotřebitelů. To zahrnuje výrazný nárůst digitální reklamy, marketingu na sociálních sítích a spolupráce s influencery.

S tím, jak se libanonští spotřebitelé při rozhodování o nákupu stále více spoléhají na online platformy, roste poptávka po strategiích digitálního marketingu napříč různými kanály, jako jsou sociální média, vyhledávače a mobilní aplikace. Tento posun vedl ke zvýšeným investicím do optimalizace pro vyhledávače (SEO), marketingu na sociálních sítích (SMM) a reklamy s platbou za proklik (PPC) a elektronického obchodování, což značkám umožňuje zlepšit svou online viditelnost a spojit se přímo se zákazníky.

Značky navíc využívají sponzorství akcí a sportovních turnajů, aby se dále propojily se svou cílovou skupinou a také navazují partnerství s místními influencery za účelem propagace svých produktů nebo služeb.

Navzdory příležitostem, které nabízí digitální marketing, tradiční strategie nadále hrají významnou roli v libanonském marketingovém ekosystému. Televize, rádio, venkovní reklama (velkoplošní billboardy), reklamní šoty v kinech před hlavním programem, výstavy a veletrhy, národní dny, oslavy státních svátků apod. zůstávají vlivnými kanály pro oslovení masového publika, doplňují digitální úsilí a zajišťují komplexní pokrytí napříč mnoha kontaktními body.

Nejsledovanější TV stanicí využitelnou k reklamě je zřejmě LBCI, při úvahách o rozhlasové propagaci pak rádio Sawt Al-Ghad. Nejčtenějším deníkem je An-Nahar. Hlavní odborné obchodní časopisy využitelné k propagaci jsou anglické Lebanon Opportunities, Executive Magazine a Arab Ad, francouzský Le Commerce du Levant a arabský Al-Iktissad Wal Amal.

Nejvýznamnější reklamní agenturou je Impact BBDO, k významným patří i H&C Leo Burnett, Grey Worldwide, Publicis Graphics, Fortune Promoseven, TMI/JWT, Saatchi & Saatchi Beirut, Memac Ogilvy, TBWA/Rizk a Team Young & Rubicam.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když Libanon přijal dostatečnou legislativu na ochranu práv duševního vlastnictví, v minulých letech byl pravidelně mezinárodním společenstvím (zejména USA, ale také Velkou Británií a Francií) kritizován za jejich nedostatečnou ochranu v oblasti softwaru, audiovizuální produkce nebo farmaceutického průmyslu. Kritika se týká především nízkého povědomí soudců o škodlivých dopadech porušování příslušných práv a s tím souvisejícího nedostatečně prohibitivního trestání.

Pokud jde o průmyslové vlastnictví, dovozcům a distributorům českých výrobků se doporučuje co nejdříve v zemi zaregistrovat příslušnou ochrannou známku. Velvyslanectví ČR v Bejrútu registrovalo případy, kdy libanonský subjekt bez jakékoliv vazby na českého výrobce (a patrně i jeho výrobek) využil skutečnosti, že výrobek nepožíval v Libanonu ochrany, zaregistroval jej u příslušného úřadu a následně zabraňoval legitimnímu dovozci v jeho řádných obchodních aktivitách. Možnosti velvyslanectví jsou v těchto případech velice omezené, řešení jsou schůdná zpravidla pouze soudní cestou. Ministerstvo pro ekonomiku a obchod Libanonu spustilo v lednu 2013 na adrese portal.economy.gov.lb portál umožňující online registraci autorského práva a ochranných známek. Tento nástroj zjednodušil registrační proces natolik, že dnes již 80 % všech registrací probíhá elektronicky. Přechod od vkladového systému k námitkovému v případě ochranných známek zatím uzákoněn nebyl, v praxi se však již uplatňuje.

5.5. Trh veřejných zakázek

I když Libanon přijal dostatečnou legislativu na ochranu práv duševního vlastnictví, v minulých letech byl pravidelně mezinárodním společenstvím (zejm. USA, ale také Velkou Británií a Francií) kritizován za jejich nedostatečnou ochranu v oblasti softwaru, audiovizuální produkce nebo farmaceutického průmyslu. Kritika se týká zejm. nízkého povědomí soudců o škodlivých dopadech porušování příslušných práv a s tím souvisejícího nedostatečně prohibitivního trestání.

Pokud jde o průmyslové vlastnictví, dovozcům a distributorům českých výrobků se doporučuje co nejdříve v zemi zaregistrovat příslušnou ochrannou známku. Velvyslanectví ČR v Bejrútu registruje případy, kdy libanonský subjekt bez jakékoliv vazby na českého výrobce (a patrně i jeho výrobek) využil skutečnosti, že tento výrobek nepožíval v Libanonu ochrany, zaregistroval jej u příslušného úřadu a následně zabraňoval legitimnímu dovozci v jeho řádných obchodních aktivitách. Možnosti velvyslanectví jsou v těchto případech velice omezené, řešení jsou schůdná zpravidla pouze soudní cestou. Ministerstvo pro ekonomiku a obchod spustilo v lednu 2013 na adrese portal.economy.gov.lb portál umožňující online registraci autorského práva a ochranných známek. Tento nástroj zjednodušil registrační proces natolik, že dnes již 80% všech registrací probíhá elektronicky. Přechod od vkladového systému k námitkovému v případě ochranných známek zatím uzákoněn nebyl, v praxi se však již uplatňuje.

Většina veřejných zakázek je směřována přes Council for Development and Reconstruction – CDR (https://www.cdr.gov.lb), jež je vládním výkonným úřadem zodpovědným za zadávání významných projektů, obstarávání jejich financování a za výkon správního dozoru. Významné projekty z oblasti dopravy, energetiky, telekomunikací, vzdělávání, odpadu, zadávané CDR v koordinaci s dotčenými ministerstvy, naleznete na: www.cdr.gov.lb/en-US/Projects.aspx

Tendry plánované na příslušný rok jsou zveřejňovány v prvním čísle týdeníku Journal Officiel (v arabském jazyce), v jeho dalších číslech bývají informace o nově schválených tendrech. Průběžně jsou veřejné zakázky publikovány hlavně v arabském a francouzském denním tisku (v anglickém jen výjimečně) a lze je nalézt i na internetových stránkách Lebanon Opportunities.

Detailní podmínky každého tendru a technické požadavky lze na místě prostudovat přímo v sídle CDR a potom zakoupit na příslušných odborech CDR nebo na jednotlivých ministerstvech a dalších rezortech (též např. v centrále energetické společnost EDL). Tzv. Tender-books (Conditions) stojí řádově 500–5000 USD a jsou často vydávány v relativně krátkém předstihu před uzávěrkou výběrového řízení, což v praxi na prostudování podmínek a zpracování rozsáhlejší nabídky nemusí postačit.

S nákupem tendrových podmínek může případně logisticky pomoci velvyslanectví, nejvhodnější je ale spolupráce s místními zástupci se zájmy v příslušných sektorech, kteří jsou pro tendry příslušně předregistrováni, sami jejich vypisování hlídají, zakoupí dokumentaci a ve spolupráci s dodavatelem připraví nabídku. Je nutno počítat se zdlouhavým schvalováním kontraktů vládou. Vzhledem k dlouhodobě složité vnitropolitické situaci nejsou procesy vždy průhledné a tendry se často odkládají, opakují nebo ruší.

Některé velké projekty předpokládají účast dodavatele na bázi dlouhodobé investice v systému B.O.T. (Build – Operate – Transfer), případně B.O.O.T. (Build – Operate – Own – Transfer), nebo D.B.O.T. (Design – Built – Operate – Transfer), což přináší pro investora vyšší rizika. I v případech, kdy projekt financuje přímo příslušný libanonský rezort, CDR nebo finanční instituce (Světová banka, Evropská investiční banka, Arabský investiční fond či jiná entita ze Zálivu), je požadována vyšší finanční záruka a cash-flow se občas zpožďuje, což brání plynulé realizaci projektů. České firmy tak mohou dávat přednost méně odvážné variantě účasti na již udělených zakázkách formou subdodávek.

Nabídky do tendrů se předkládají podle předepsaného postupu v uzavřených obálkách, většinou odděleně část technická a cenová. Nabídky hodnotí odborné komise, které zpravidla v den uzávěrky a otevření obálek i vyhlašují výsledek.

Komunitární tendry na EuropeAid:

Českým firmám a nestátním neziskovým organizacím se také doporučuje pravidelně sledovat tendry EU (https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/) . Pokud jsou podmínky způsobilosti pro menší firmu příliš náročné, lze do tendru vstoupit v rámci konsorcia (kritéria platí pro konsorcium jako celek, nikoliv pro jeho jednotlivé členy) či se zárukou ekonomického operátora.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Přesný vzor pro řešení obchodních sporů není možné vypracovat, nicméně s ohledem na pomalé fungování místních soudů (sporná soudní řízení v komerčních věcech trvají 5 až 6 let, výkon soudního rozhodnutí dalších 6 měsíců až 2 roky) lze obecně doporučit využívat alternativních/smírčích forem jejich urovnávání.

Libanon je členem Mezinárodního střediska pro řešení kapitálových sporů (ICSID) a účastníkem konvence z roku 1958 o uznávání a vymáhání rozhodnutí zahraničních rozhodčích soudů. Závazky z těchto konvencí jsou dostatečně promítnuty do libanonského práva.

Ekonomické organizace vč. obchodních, průmyslových a zemědělských komor vytvořily v r. 1995 Libanonské centrum pro arbitráž, které přebírá řešení sporů mezi účastníky trhu v obchodních a investičních záležitostech. Procedurální pravidla jeho smírčího a arbitrážního řízení jsou prakticky totožná s pravidly Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Doporučení českým firmám:

• Důkladně studovat smluvní dokumenty (zejména obecné obchodní podmínky a ustanovení o rozhodném právu – význam prosadit příslušnost českého soudu);
• Vzhledem k trvale napjaté bezpečnostní situaci v zemi a regionu pojistit investice i proti nekomerčním rizikům;
• Pro vývoz z ČR do Libanonu je vhodný platební styk na bázi prosté platby předem, nebo oproti bankovní garanci vystavené jinou než libanonskou bankou;
• Nejvhodnější dodací podmínkou pro české vývozce je EXW, ze které pro dodavatele nevyplývají žádné další závazky;
• Pro dovoz z Libanonu je naopak vhodné podmínit platbu doručením zboží dovozci nebo překročením hranice ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi oběma zeměmi platí vízová povinnost. Od 21. 12. 2007 využívají držitelé libanonských cestovních dokladů k cestám do ČR do 90 dnů schengenské vízum, které vydává Velvyslanectví ČR v Bejrútu (žádá se prostřednictvím VFS Global) a ostatní státy schengenského prostoru.

Pro občany ČR:

Povolení pro vstup do země pro krátkodobý pobyt turistického charakteru (1 měsíc, s možností prodloužení na 3 měsíce) je možné získat na libanonských hraničních přechodech a na mezinárodním letišti v Bejrútu formou razítka do CP (bezplatně), nicméně, je-li cesta deklarována jako obchodní, účtují někdy libanonské pohraniční orgány poplatek. Při vstupu je vyžadováno uvedení adresy pobytu v Libanonu. Libanon akceptuje všechny druhy platných cestovních dokladů ČR (cestovní, služební, diplomatický pas). Doba platnosti cestovního dokladu musí překračovat plánovanou dobu pobytu. Letecké společnosti mohou i přesto odmítnout přepravit do Libanonu cizince, jejichž CP má kratší platnost než 3 měsíce od předpokládaného návratu z Libanonu., a i poté  může být vstupní vízum neuděleno libanonskými úřady přímo na letišti v Bejrútu ze 

Užitečné informace v anglickém, francouzském a arabském jazyce jsou rovněž dostupné na webových stránkách libanonské General Security, sekce „Entry Visas“  (Sûreté Générale).

V případě, že chce občan cestující do Libanonu zažádat o udělení řádného víza, musí tak učinit ještě před cestou a to na Zastupitelském úřadu LR v Praze. Vážné problémy při vstupu na území Libanonu může způsobit, pokud se v cestovním dokladu nachází otisk razítka z jakéhokoliv hraničního přechodu do státu Izrael a to i ze strany sousedícího státu (Jordánsko, Egypt), kde je zřejmé, že cestující logicky pokračoval do Izraele. Z Libanonu a Sýrie není možné běžným způsobem hranice do Izraele překročit. 

Bezpečností situace v Libanonu není stabilní a neustále se mění, před cestou doporučujeme sledovat stránky MZV ČR – doporučení k cestám a registrovat se v systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD).

Kontakty:

Zzastupitelský úřad ČR v Libanonu: viz kapitola 6.1.

Zastupitelský úřad Libanonu v ČR:

Embassy of the Republic of Lebanon

Lazarská 6 120 00 Praha 2 Tel.: + 420 224 934 656 , + 420 224 930 029

email: prague.leb@gmail.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané EU mohou zastávat jakékoli místo v soukromé firmě, podmínky pro získání pracovního povolení v jednotlivých profesích jsou však velmi rozdílné a často administrativně náročné. Cizinci potřebují po dobu svého pobytu v Libanonu za účelem práce pracovní vízum. Pracovní vízum, známé také jako pracovní povolení, musí získat zaměstnavatel osoby. Po zajištění pracovního povolení může jednotlivec požádat o pobyt v Libanonu.

Dokumenty pro získání pracovního víza v Libanonu: •mezinárodní pas; •Vyplněný formulář žádosti; •2-4 fotografie; •pracovní povolení (kopie a originál); •úřední dopis od zaměstnavatele; •informace o pracovní pozici, platu a stavu účtu žadatele.

5.9. Veletrhy a akce

Nejdůležitějším libanonským veletrhem s významným přesahem do dalších zemí regionu je Project Lebanon (6. – 9. květen 2025). K výstavním artiklům patří běžně vše, co se týká výstavby v nejširším slova smyslu, stavebních technologií, stavebních materiálů, stavebního vybavení domů (sanitární výrobky, kuchyně, obklady, podlahy, bazény), osvětlení a ekologických a vodohospodářských technologií. Dalším důležitým veletrhem zaměřeným na elektrotechniku, osvětlení, výrobu a distribuci elektřiny je Energy Lebanon, který se uskuteční ve stejném termínu: 6-9. květen 2025.

Dalším důležitým veletrhem  je Horeca Lebanon, přední veletrh v oblasti  hotelnictví, restauratérství  a cateringového průmyslu.  KOná se každoročně v dubnu, letos od  8. do 11. dubna 2025.  

Každoročně se v Libanonu uskutečňuje taky veletrh zaměřený na odpadové hospodářství, recyklaci a životní prostředí Lebanon Waste Management Exhibition and Conference RAWMEC (březen 2025).

Každoročně (v květnu) se pořádá veletrh Middle East Clean Energy –  první a jediný veletrh čisté a obnovitelné energie v Libanonu.

Libanonský mezinárodní solární týden (LISW) je každoroční událost (pořádá se v únoru), která sdružuje odborníky a profesionály z odvětví obnovitelné energie, kde se představují nejnovější pokroky v technologiích solární energie.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

1) Velvyslanectví ČR v Bejrútu

Ambassade de la République Tchèque – Embassy of the Czech Republic

17, 419th Street (St. Becharra Church Street) Mount Lebanon,

Baabda LIBAN / LEBANON

Telefony: 00961 – 5 – 929 010, 929 011, 929 012, 929 013 Pohotovost: 00961 – 3 – 332291 (telefon je užíván v mimopracovní dobu velvaslanectví a pouze pro urgentní případy)

E-mail:

beirut@mzv.gov.cz (e-mail zastupitelského úřadu)

beirut.consulate@mzv.gov.cz (e-mail konzulárního úseku)

commerce_beirut@mzv.gov.cz (e-mail obchodního úseku)

Web: www.mzv.gov.cz/beirut

Facebook: https://www.facebook.com/czechembassybeirut/

Twitter: @CzechEmbassyLB

2) Delegace Evropské unie v Libanonu

Delegation of the European Union to Lebanon

City Hill bloc 61-10, Zokak El Blat Barbir Street, Facing Mouawad Museum, Beirut

Tel.: 00961 1 569400 Fax: 00961 1 569415

Email: delegation-lebanon@eeas.europa.eu

web: https://eeas.europa.eu/delegations/lebanon_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• První pomoc: 140 nebo (05) 921 675
• Policie: 112 nebo (01) 752 428/9
• Požárníci: 175 nebo (01) 445 300
• Civilní obrana: 125
• Hasiči: 175
• Červený kříž, záchranná služba: 140
• Červený kříž, operační centrum: 05/458 200 nebo 05/458 205
• Americká univerzitní nemocnice: (01) 350 000
• Hospital Saint Charles: 05/953 444
• Hospital Hotel Dieu de France: 01/615 300
• Informace o počasí: 1722
• Informace o telefonních číslech: 120
• Bejrútské letiště: (01) 628 000 až 009

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Přehled důležitých internetových adres využitelných českými podnikateli se zájmem o spolupráci s Libanonem (adresy vládních institucí, ekonomických a finančních institucí a profesních svazů) je k dispozici na internetovém portálu Agentury pro investičnírozvoj Libanonu (IDAL) nebo na portálu Centrální banky Libanonu.

Při vyhledávání obchodních partnerů je vhodné využít internetové stránky Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor. Tendrové příležitosti v oblasti investičních projektů jsou zveřejňovány na webovém portálu Rady pro rozvoj a rekonstrukci(CDR). Výroční zprávy této organizace dostupné na uvedené internetové stránce vhodně mapují situaci poválečné obnovy a rozvoje jednotlivých sektorů. Informace o celních náležitostech jsou k dispozici na www.customs.gov.lb, v případě českých exportérů však doporučujeme se seznámit i s vývojem celních tarifů mezi Libanonem a členskými státy EU dohodnutým v rámci Asociační dohody na www.eeas.europa.eu.

Užitečné informace k navázání obchodních vztahů s Libanonem jsou rovně ž obsahem kapitoly obchod a ekonomika na webu Velvyslanectví ČR v B e j r ú t u www.mzv.gov.cz/beirut.

Vyhledavače libanonských hotelů, restaurací, obchodních a zábavních center, půjčoven automobilů apod. jsou dostupné na http://www.lebanon.com/. Kalendář akcí odehrávajících se v Libanonu je dostupný na www.lebtivity.com.

Libanonské vládní instituce:

• Ministerstvo zemědělství: http://www.agriculture.gov.lb/
• Ministerstvo průmyslu: http://www.industry.gov.lb/
• Ministerstvo ekonomie a obchodu: www.economy.gov.lb
• Ministerstvo dopravy a veřejných prací: www.transportation.gov.lb
• Ministerstvo financí: www.finance.gov.lb
• Ministerstvo telekomunikací: www.mpt.gov.lb
• Centrální banka: www.bdl.gov.lb
• Rada pro rozvoj a rekonstrukci (CDR): www.cdr.gov.lb
• Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL): www.idal.com.lb
• Generální ředitelství celnic: www.customs.gov.lb

Další zdroje informací o Libanonu:

• všeobecné informace: www.lebanon.com

Turistické informace:

• https://visit-lebanon.org/leisure/
• https://www.living-lebanon.com/
• https://lebtivity.com/
  

Obchodní komory a profesionální asociační svazy:

• Federace obchodních, průmyslových a zemědělských komor: www.cci-fed.org.lb
• Obchodní, průmyslová a zemědělská komora pro Bejrút a Mount Libanon: www.ccib.org.lb
• Asociace libanonských bank: https://www.abl.org.lb/
• Asociace libanonských průmyslníků: www.ali.org.lb

Statistiky:

• www.databank.com.lb
• www.cas.gov.lb
• www.indexmundi.com
• www.customs.gov.lb

Další užitečné informace:

• Zpravodajský portál: https://www.newsnow.co.uk/h/World+News/Middle+East/Lebanon
• Zpravodajský portál L’Orient-Le Jour (ve francouzštině): https://www.lorientlejour.com/·         
• Libanonská cizinecká policie: https://www.general-security.gov.lb/en
• Žluté stránky Libanonu: https://www.yellowpages.com.lb/
• Asociační dohoda Libanonu a EU: https://trade.ec.europa.eu/